Určuje forma podpory malých
a středních podniků její dopad?
prof. Ing. Jiří Kraft, CSc., Technická univerzita v Liberci
Ekonomická fakulta, Katedra ekonomie
doc. Ing. Ivana Kraftová, CSc., Univerzita Pardubice
Faktura ekonomicko-správní, Ústav regionálních a bezpečnostních věd
Cíl příspěvku
na základě vymezení přínosů a rizik podpory malých a středních podniků
a analýzy míry využívání nástrojů finančního inženýrství ve vybraných zemích
 určit pomocí stanovených kvantitativních indikátorů,
 jak se v nich vyvíjely malé a střední podniky, a to i z hlediska odvětvové
struktury,
 a současně se pokusit najít v tomto směru doporučení pro ČR při
implementaci nástrojů finančního inženýrství ve stávajícím programovém
období.
Nástroje finančního inženýrství (NFI)
 Pro nové programové období 2014-2020 byl v srpnu 2014 spuštěn program COSME s rozpočtem 2,3
mld EUR, který má naplňovat „Small Business Act“ a soustřeďuje se na čtyři hlavní okruhy problémů.
 1. usnadnění přístupu na trhy,
 2. vytvoření lepších rámcových podmínek pro konkurenceschopnost (zejména snížení administrativní
a regulační zátěže),
 3. podpory podnikání (s akcentem na digitální podnikání, Erasmus pro mladé podnikatele)
 4. zlepšení přístupu k finančním zdrojům, a to v různých fázích životního cyklu podniku.
Počítá s využitím nástrojů finančního inženýrství (NFI) – konkrétně:
 záruk (masivní)
 a investic do základního kapitálu tzv. ekvity (minoritní)
S ohledem na zaostávání evropských zemí ve využívání rizikového a rozvojového kapitálu je uvedený
poměr pochopitelný, na druhou stranu může program COSME napomoci rozvoji této formy financování.
 (Kromě toho stále úvěry, zejména mikroúvěry.)
Metodika, data
 Analyzováno je 8 zemí, a to ČR, dále 6 zemí EU s nejvyšším objemem alokace
finančních zdrojů z operačních programů do NFI v programovém období 2007-2013
(řádově přesahujících 1 mld. EUR) – DE, UK, PL,ES, EL, IT -, navíc Rakousko, které
vykazuje jeden z nejnižších objemů alokace do NFI, avšak se zajímavou strukturou
a vysokým podílem soukromých investic, což by mohlo být pro ČR inspirativní.
 Data o NFI zahrnují období 2007-2015.
 Data posuzující vývoj MSP se týkají let 2010-2014.
 Data 2007-2009 jsou sice k dispozici, ale jsou ovlivněna globální hospodářskou krizí, a tudíž lze
předpokládat, že by závěry z jejich hodnocení byly touto skutečností poznamenány. Data roku 2015 o vývoji
MSP dosud nebyla v konzistentní podobě publikována.
 Aplikovány grafická, komparativní a trendová analýza, s vazbou na klasifikaci NACE
rev. 2, konkrétně z průmyslových odvětví B, C, D, E, F; ze služeb G, H, I, J, L, M,
N.
Výzkumné otázky s vazbou na cíl
 a) vykazuje počet MSP vybrané skupině zemí ve sledovaném období růst?
 b) vykazuje počet zaměstnanců MSP ve vybrané skupině zemí ve sledovaném
období růst?
 c) roste produktivita práce (měřeno hrubou přidanou hodnotou na
zaměstnance) MSP ve sledovaných odvětvích?
 d) změnila se výrazně odvětvová struktura MSP mezi roky 2010 a 2014 ve
vybrané skupině zemí?
Změna cen produkce a vytvářeného bohatství
oligopolu s dominantní firmou po realizaci podpory
MSP
QDF1 ΣQ0
Kč
Q
M
R
D
F
0
DDF0
PDF0
PDF1
QDF0
S MCKL KL0 0( )Σ
SKL1 MCDF
D
T
ΣqKL0
DDF1
ΣqKL1
M
RD
F
1
ΣQ1
PA0
PA1
PB1
PB0
Snížení cen produkce v monopolistické
konkurenci po realizaci podpory MSP
P0
AC
MR0
q0 q
Kč MC
D =AR
0
0
D
=AR
1
1
MR1
P1
q1
Vliv vytěsňovacího efektu na soukromé
výdaje v důsledku podpory MSP
i
MD1
MD2
E2
E1
MS
i1
i2
M1
i
Y
IS
IS+2
Y1 Y1+2
i2
i1
LM
E1
AD
Y
AD2
AD1
AD2
AD1
E2
E1
Y1+2Y1
podpora
MSFZ
E2
Y1+1 M1
Využití NFI ve vybraných zemích EU
v programovém období 2007-2013
 počty zprostředkovatelů nekorespondují s počty NFI, v Polsku a Řecku - na rozdíl od ostatních
států - převyšují počty NFI počet jejich zprostředkovatelů.
 Míra národního kofinancování má v této oblasti vysoké variační rozpětí, a to 62 %, přičemž
míra soukromých financí z tohoto národního kofinancování je nejvyšší u Rakouska a Velké
Británie, které jsou charakteristické vysokým podílem ekvity investic.
 Nicméně případ Německa ukazuje na to, že významné zastoupení ekvity investic je
realizovatelný i s relativně nízkým podílem soukromých financí.
 Struktura NFI je poměrně rozmanitá: úvěry převažují u Německa, Polska, Španělska a Řecka;
záruky jsou nejčetnější v Itálii; ekvity převládají ve Velké Británii a v Rakousku; pro ČR jsou
specifické „ostatní“ finanční nástroje, kam se řadí zejména subvence úrokové míry a
subvence garančních poplatků.
 O míře naplnění záměrů využití NFI vypovídá poměr mezi finančním objemem NFI obdržených
finálními příjemci k alokaci prostředků do NFI z operačních programů.
 V tomto ohledu bylo nejúspěšnější Německo (92 %), a to při druhé nejvyšší alokaci,
následované Polskem (90 %) se čtvrtou nejvyšší alokací v rámci EU a ČR (89 %), která ale
zaujímá až 14. místo v rámci EU z hlediska objemu alokovaných prostředků do NFI
z operačních programů, což je asi 15 % objemu Německa. Kolem 80 % se pohybuje z hlediska
uvedeného poměru čerpání Rakousko, Řecko a Velká Británie. Naopak Itálie a zejména
Španělsko nadhodnotily své alokace; Itálie rozdělila svým finálním příjemcům 53 % alokace,
Španělsko pouhých 37 %.
Vývoj MSP – výsledky komparační a
trendové analýzy – a)
 a) Vykazuje počet MSP vybrané skupině zemí ve sledovaném období růst?
 Z hlediska počtu samotných ekonomických subjektů nevyplývají z analýzy
zásadní změny.
 Za zmínku snad stojí nárůst počtu MSP ve zpracovatelském průmyslu
v Německu při jeho současném poklesu v Itálii a poměrně vysoký nárůst počtu
MSP v ČR a Itálii v energetice.
 Pozitivně lze hodnotit nárůst počtu MSP v informačních a komunikačních
činnostech ve Velké Británii a Německu (v nichž také rostou profesní, vědecké
a technické činnosti) ale také v Polsku.
Vývoj MSP – výsledky komparační a
trendové analýzy – b)
 b) Vykazuje počet zaměstnanců MSP ve vybrané skupině zemí ve sledovaném
období růst?
 Přestože i z hlediska počtu zaměstnanců MSP lze konstatovat, že většinou
nedochází k významným změnám, není bez zajímavosti, že
 růst jejich počtu – s výjimkou obchodu (G) a dopravy (H) – zaznamenává ve
všech hodnocených odvětvích Německo, k němuž se v informačních a
komunikačních činnostech (J) a v profesních, vědeckých a technických
činnostech (M) připojuje Velká Británie a Polsko.
 Itálie zaznamenává spolu s poklesem počtu MSP i pokles jejich zaměstnanců
ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví.
 Zvláštní vývoj ve stavebnictví vykazuje Španělsko, v němž počet MSP roste,
avšak počet jejich zaměstnanců klesá.
Vývoj MSP – výsledky komparační a
trendové analýzy – c)
 c) Roste produktivita práce (měřeno hrubou přidanou hodnotou na zaměstnance)
MSP ve sledovaných odvětvích?
 Analýza byla realizována podle 4 velikostních skupin MSP v průmyslových odvětvích
a stavebnictví (B, C, D, E, F) a podle 5 velikostních skupiny MSP ve službách (G, H,
I, J, L, M, N).
 Jednoznačný růst produktivity práce napříč odvětvími, zeměmi a velikostními
kategorii podniků nelze konstatovat.
 Jisté podobnosti, resp. odlišnosti lze vysledovat, hodnotí-li se produktivita práce
podle velikostních kategorií MSP. V řadě případů platí očekávatelný výsledek, totiž
že s růstem velikosti MSP roste produktivita.
 To platí – vyjma Velké Británie – pro všechny sledované země ve zpracovatelském
průmyslu (C), stavebnictví (F), profesních, vědeckých a technických činnostech
(M). Ve čtyřech zemích – ČR, Německu, Rakousku a Velké Británii aspiruje
v činnostech v oblasti nemovitostí (L) a v ubytování, stravování a pohostinství (I)
na nejvyšší produktivitu nejmenší velikostní kategorie SMP, a to 0-1 zaměstnanec.
Vývoj MSP – výsledky komparační a
trendové analýzy – d)
 d) Změnila se výrazně odvětvová struktura MSP mezi roky 2010 a 2014 ve vybrané
skupině zemí?
 Za celou skupinu hodnocených zemí lze – i v souvislosti s výše uvedenými výsledky
– konstatovat, že strukturální změny mezi roky 2010 a 2014 nejsou výrazné, jen
zřídka kdy odvětví přesahuje změnu vyšší než jeden procentní bod.
 Nicméně jsou odvětví, která ve všech těchto zemích „získávají“ odvětví služeb (J,
M a N), přičemž nejvyšší zisk vykazuje v tomto ohledu Polsko, až s jitým odstupem
následováno Německem.
 Jednoznačný pokles zaznamenává zpracovatelský průmysl (C), a to i v ČR, pro
kterou je odvětím dominantním. Dále klesá podíl těžebního průmyslu (B) –
s výjimkou Polska – a stavebnictví (F) – s výjimkou Německa, kde naopak zvyšuje
svůj podíl o téměř 2,5 procentního bodu.
 Ostatní odvětví se vyvíjejí různě, ale bez výraznějších změn, snad jen s výjimkou
výraznějšího poklesu podílu obchodu (G) v Německu a Polsku (vždy téměř o 2,5
procentního bodu), naopak v Řecku došlo k posílení „cestovního ruchu“ (I) o více
než 3,5 procentního bodu.
Závěry
 Přestože teoretické závěry ukazují na racionalitu podpory MSP, a to i přes pravděpodobný
souběh s vytěsňovacím efektem, jehož intenzita může být v jednotlivých státech odlišná,
výsledky analýzy vývoje MSP podávají nejednoznačné závěry.
 Z hlediska forem podpory – typů NFI – lze teoreticky za ekonomicky nejúčinnější považovat
ekvity investice, které výraznou měrou zasahují do potenciálně výnosných, byť rizikových
projektů. ČR se tedy může poučit z efektů, které využily z hlediska využívání ekvity investic
Polsko, Německo a Velká Británie. Rakousko – i přes vysoký podíl ekvity investic v rámci NFI –
nedosáhlo tak výrazných pozitivních změn, což může být způsobeno nízkým objemem alokace
finančních prostředků (cca 1/10 objemu ČR).
 Dopad NFI na MSP znesnadňuje rovněž podpora investic u velkých podniků, přičemž nad tímto
typem podpory visí stále otazník, a to jak z teoretického hlediska, tak z hlediska praxe
týkající se ochrany hospodářské soutěže.
 Na základě výsledků provedené analýzy lze konstatovat, že ČR by měla v současném
programovém období více zaměřit pozornost na NFI ve formě ekvity investic do MSP, a to i ve
spojení s možností využít NFI k naplňování všech 11 tematických cílů místo 3 v období 2007-
2013.
 Nelze ale nezmínit ani fakt, že ČR stále patří mezi 5 členských států EU s nejhoršími
podmínkami pro podnikání (kromě Malty, Chorvatska, Rumunska a Řecka). O tom, že i tento
hendikep je řešitelný, svědčí posun v Polsku, v němž se „snadnost podnikání“ mezi roky
2006-2014 zlepšila výrazněji než v ČR, přestože startovní pozice byla přibližně stejná.