Foreign Immigration: Permeation of Migration
Theories into Regional Domain
XX. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
Kurdějov, 16. 6. 2017
Jaroslav Macháček
Vysoká škola ekonomická v Praze
Účel příspěvku:
 Poukázat na otázky, jak a zda vůbec je masová mezinárodní migrace (MMM) ekonomicky
interpretovatelná v rámci obecně přijímaných migračních teorií a v čem by bylo tyto teorie
vhodné modifikovat, rozšířit, prohloubit.
 V současnosti jsou různé formy mezinárodní (vnější) migrace ve stínu MMM
 Máme-li z obecně známých teoretických konceptů - T. migračních systémů, T. migrace z
hlediska nové ekonomicky domácností, T. světových stran, T. segmentovaného pracovního
trhu, či makro, mikro – neoklasických konceptů atd.- posledně jmenovaný přístup se zdá
danému fenoménu nejbližší.
 Často v této souvislosti připomínán Harris-Todarův migrační model (původně venkov - město
) vysvětluje vztah mezi úrovní mezd (vysokou ve městě) a rizikem nezaměstnanosti (empirie
z Východní Afriky, 1870). Je-li např. mzda dvojnásobná, ochota migrovat až k 50% rizika.
(Při účinném systému sociální podpory je riziko relativní) H-Todaro: růst mezd => vyšší
migrace => vytlačování původních pracovních sil (pokles ceny práce)
 Ian Molho: růst mezd => vyšší migrace => zaplňování mezer na trhu práce, růst
nezaměstnanosti způsoben selektivní poptávkou
 Úbytek práce – nahrazování kapitálem a technologií (práce drahá) – celosvětově,
dlouhodobě
Základní
neoklasická
interpretace
Obvyklé příčiny migrace:
a) osobní, rodinné důvody
b) pracovní příležitosti
c) profesní uplatnění
d) environmentální důvody (voda)
e) kulturní inklinace
f) politické důvody
g) bezpečnostní důvody
h) zvýšení příjmů a životní úrovně
Specifické příčiny
 Únik ze zóny válečného konfliktu
 Výhody plynoucí z propojení se s místní
(národnostní) enklávou, diasporou (rychlá
expanze – příbuzní), spotřební možnosti či sociální
zaopatření v cílových zemích (bydlení, dávky
apod.)
 Napodobování - „migrační infekce“, snaha
docílit stejných výhod jako ti, kteří se z daného
prostředí do Evropy či podobných oblastí dostali.
Atributy současné MMM
 Nelze prokázat mobilitu vyžadující bezprostřední
humanitární reakci - jde o více či méně organizovaný
či samoorganizovaný proces přesídlování.
 Diskusní je představa, že řešením je ukončení
významnějších konfliktů v rozvojových zemích
1. Konflikty často permanentní
2. Sklon k migraci universální - i před vznikem konfliktů
(Západní Afrika, Mexiko a další země) - neoklasický
postulát většího prospěchu
3. Příčiny problémů migrace trvají i po ukončení konfliktů
Hlavní
emigračně působící problémy
současných zdrojových rozvojových zemí
obecně:
 nízká faktorová produktivita
 dluhová past
 demografické disparity (index závislosti, věkové deformace
populační struktury)
 nedostatečná kupní síla
 nízká přidaná hodnota
 neefektivní zahraniční obchod
 problematická veřejná správa
 spolupráce domácích a zahraničních aktérů k
neprospěchu země
 nedostatek vody – přijatelné pitné a ostatní
 malá pracovní aktivita
 v řadě zemí nevyužitá půda
Důsledky migrace pro
zdrojové země
Pozitivní dopady
a) snížení nezaměstnanosti (?)
b) omezení absolutního přelidnění (i ve
městech ?)
c) redukce tlaků na zajištění základních
existenčních podmínek (?) - u některých
skupin populace
d) Zpětný tok finančních prostředků –
remitence - do zdrojových zemí (!)
Důsledky migrace
zdrojové země
Negativní dopady
a) Devastace potenciálu kvalifikovaných
pracovních sil – výběrová migrace
b) Prohloubení pracovního deficitu ve vztahu ke
kapitálů (také k FDI)
c) Deformace demografické struktury (muži 20-
30 let, armáda, městská populace)
Důsledky migrace
cílové země
Pozitivní dopady
a) Možnost komplementárního efektu na trhu
práce – využití nabídky v pracovních
kategoriích, kde není domácí poptávka
b) Snížení ceny práce – výhoda pro některé
zaměstnavatele
Důsledky migrace pro
cílové země
Problematické dopady
a) Značná ekonomická zátěž, pokud jde přijetí migrantů do
destinačního prostřední (nejen základní potřeby – strava, bydlení,
hygiena atd., ale také množství transakčních nákladů a podobně ale
i kvalifikační příprava imigrantů. V migračních procesech se vyskytuje
mnoho partikulárních zájmů.
b) Rozsáhlá imigrace v relativně krátkém čase mění podmínky života
obyvatelstva v cílových zemích – v konkrétních územních celcích a
specifických věcných sektorech. V bilanci výhod a nevýhod mají
obyvatelé cílové země i vhledem k povaze své adaptace horší pozici.
Problém solidarity.
c) Značná část imigrantů se významně odlišuje – z hlediska mentality,
hodnot, způsobu života – od obyvatelstva v cílových zemních,
zejména v následujících ohledech:
 Problém diaspor a „quasi-exteritoriálních“ územní čím
početnější diaspora, tím silnější sklon k příslušně
směřované migraci ze zdrojové země a větší míra
specifické migrace.
 Vnímání určitých území jako součástí zdrojové země
 Distribuční nerovnoměrnosti v imigraci. Koncentrační
efekty – změny populační struktury ve velkých
městech.
 Země (např. USA), kde tvoří významnou části území
konglomeráty národnostně vyhraněných
společenství.
 Možnosti akomodace, akulturace, asimilace či
„integrace“ (sociální inženýrství, morální dluh,
mechanické přerozdělování finančních prostředků
všem podle potřeb, doplňování pracovních sil atd.
???)
 Migrant musí mít vlastní motivaci – kooperace
 Není integrace imigrantů proti filosofii lidských práv?
Globalizace pracovního trhu se dostává do konfliktu s potřebou zemí
chránit svou suverenitu, identitu a kontrolovat přeshraniční mobilitu.
Dva scénáře:
a) optimistický scénář- zaměstnavatelé destinační země těží z přísunu
zahraniční pracovní síly, přijímající nechtěné „jobs“. Imigranti mají
větší mzdy a životní úroveň. Posílají úspory - remitence svým
rodinám v původní zemi – tak podporují investice a rozvoj, přijímací
země je obohacena kulturní diverzitou.
Každá složka získává v rámci „quadruple-win scenario“ : Migranti,
zaměstnavatelé, destinační země, zdrojová země.
b) pesimistický scénář: Zdrojová země je poškozena odchodem
nejschopnějších a nejvýkonnějších, jejichž vzdělání a výchova
spotřebovávaly zdroje, jež jsou omezené. Destinační země vidí
imigranty jako faktor nezaměstnanosti vzhledem k „nationals“,
vyvolávající rostoucí náklady na sociální podporu a přinášející
kulturní a etické konflikty, případně terorismus. Kategorie jako
„ilegální imigranti“ a „bogus asylum seekers“ (podvodní asylanti)
prohlubují negativní postoje k imigrantům. Šíří se xenofobie,
diskriminace, rasismus, náboženský a kulturní nesoulad.
Konfrontace s realitou mezinárodní migrace přináší řadu dilemat:
- Státy jako USA a Kanada byly vybudovány na migraci, která se
považuje za pozitivní a fundamentální pro „sebe-identitu“.
V poslední době ale i zde rostoucí selektivita v M.
- Japonsko a některé evropské státy za posledních 50 let
migranty příliš nevítají
Rostoucí odlišnost mezi „Inter - European“ M. a striktní
kontrolou vstupů z „třetích zemí“, zejména z chudých zemí.
- Ambivalentní, nejasný problém solidarity – jednostrannost.
- Ekonomické a sociální tlaky emigrovat vzrůstají. Vlivem
prohlubování nerovností ve světě vlády vyspělých zemí
usilují o regulaci, případně zablokování migrace, což
vyvolává rostoucí nelegální „utajenou“ (clandestine) M.
Vznikají ekonomické vícenáklady – většinou i pro mnohé
migranty.
- Dilema vzniká i pro zdrojové země. Málo z nich připouští, že
aktivně podporuje emigraci – důkaz selhání vlastního
vývoje. ( Filipíny jsou jednou z mála zemí, která trénuje
pracovníky pro „export.“
Mnoho zemí tiše souhlasí s dlouhodobým podílem
emigrace v populačním vývoji. (Úleva od nezaměstnanosti,
tlaku na zdroje a také „inflow“ zpětných „zásilek“ (např.
Albánie) – a přísun pevných měn – někdy se chápe jako
hlavní zdroj rozvoje.
 Pravděpodobnost reemigrace s příznivými
důsledky pro zdrojovou zemi není významná.
 „Managed Migration“ (Sussex Centre for
Migration Research – University of Sussex)
 Oblasti prohlubování teorie:
 Reálný dopad specifické imigrace na trh
práce v cílové zemi
 Míra dosažitelnosti „integrace“ s ohledem na
její nejpodstatnější atributy
 Důsledky koncentrace imigrace v silně
urbanizovaných územních ve smyslu
„lokálních diaspor“.
Vybrané zdroje
 INTERNATIONAL Migration and Human Development; In Human Development Report, UNDP, New
York, 2010
 McCANN,P.: Urban and Regional Economics, Oxford University Press, Oxford, 2008
 KING, R. et al.: The Atlas of Human Migration, Earthscan, London, 2010
 MACHÁČEK,J.: Concept of Amenity Migration; In: Regions: The Dilemmas of Integration and
Competition, Regional Studies Association, Seaford, 2008
STILLWELL,J. – CONGDON,P.(eds.): Migration Models; Belhaven Press, London, 1991
 PAVLÍK, Z. – RYCHTAŘÍKOVÁ,J. – ŠUBRTOVÁ,A.: Základy demografie; Akademia, Praha, 1986
 POOT,J. - WALDORF,B. - van WISSEN,L.: Migration and Human Capital; Edward Elgar Publishing,2009,
ISBN: 978 1 84720 084 6
 STILLWELL,J. – CONGDON,P.(eds.): Migration Models; Belhaven Press, London, 1991
 YAUNKEY,D. - ANDERTON,D - LUNDQUIST,J.: Demography; Waweland Press, Long Grove, 2007
Migrace v České republice
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Imigrace 60 294 68 183 104 445 77 817 39 973 30 515 22 590 30 298 29 579 41 625 34 922
Emigrace 24 065 33 463 20 500 6 027 11 629 14 867 5 701 20 005 30 876 19 964 18 945
Migrační saldo 36 229 34 720 83 945 71 790 28 344 15 648 16 889 10 293 -1 297 21 661 15 977
-20 000
0
20 000
40 000
60 000
80 000
100 000
120 000
Početmigrantů
Imigrace Emigrace Migrační saldo Zdroj: ČSÚ (2016b)
Počet migrantů a migrační saldo v letech 2005 až
2015
Konec liberální migrační
politiky
19
278 312
321 456
392 315
437 565 432 503 424 291
434 153 435 946 439 189
449 367
464 670
2,7%
3,1%
3,8%
4,2% 4,1%
4,0%
4,1% 4,1% 4,2%
4,3%
4,4%
2,0%
2,5%
3,0%
3,5%
4,0%
4,5%
5,0%
200 000
250 000
300 000
350 000
400 000
450 000
500 000
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Podílnaobyvatelstvu
Početcizinců
Počet cizinců Podíl cizinců
Zdroj: vlastní dle ČSÚ (2016e) a (2016a)
Pozn. Cizinec je fyzická osoba, bez státního občanství ČR, mající
v ČR trvalý pobyt, povolení k dlouhodobému pobytu či vízum
nad 90 dní.
Paříž – vybrané departmenty
Départeme
nt
Immigrants
Children under 20 with at least one
immigrant parent
Number
%
departmen
t
% Île-de-
France
Number
%
departmen
t
% Île-de-
France
Paris (75) 436'576 20 22.4 162'635 41.3 15.4
Seine-SaintDenis
(93)
394'831 26.5 20.2 234'837 57.1 22.2
Hauts-deSeine
(92)
250'190 16.3 12.8 124'501 34 11.8
Val-deMarne
(94)
234'633 18.1 12 127'701 40 12.1
Val-d’Oise
(95)
185'890 16.1 9.5 124'644 38.5 11.8
Yvelines
(78)
161'869 11.6 8.3 98'755 26.4 9.3
Essonne
(91)
150'980 12.6 7.7 94'003 29.6 8.9
Seine-etMarne
(77)
135'654 10.7 7 90'319 26 8.5
Île-de-
France
1'950'623 16.9 100 1'057'394 37.1 100
(source : Insee, EAR 2006) Reading: 436 576 immigrants live in Paris, representing 20% of Parisians and 22.4% of immigrants in Île-de-France. 162 6