Potenciál velkoplošných chráněných území pro jednodenní rekreaci obyvatel Plzně Příspěvek vznikl v rámci projektu TA ČR Éta č. TL01000110 „Budoucnost venkova v České republice: Výzvy, vize, rozvojové scénáře a adaptační strategie.“ Pavel Hanuš & Jan Kopp Motivace a cíle Objektivní hodnocení potenciálu velkoplošných chráněných území pro jednodenní rekreaci obyvatel Plzně se zaměřením na letní sezónu: a) Zjištění prostorových rozdílů v rekreačním potenciálu velkoplošných chráněných území b) Vyhodnocení dopravní dostupnosti mezi Plzní a vybranými chráněnými oblastmi v režimu denní dojížďky oběma směry • Kvalita krajiny je nejvýznamnější konkurenční výhoda venkova! • Evropská charta pro udržitelný cestovní ruch v chráněných oblastech • Ekoturismus, geoturismus a management chráněných území • Specifika jednodenní rekreace • Rozvoj území CHKO Brdy Metodika • Vymezení dostupných CHKO a NP • Ohodnocení potenciálu pro rekreaci (letní typ) – rastrová analýza přírodních a kulturních lokalizačních předpokladů • Analýza dopravní dostupnosti velkoplošných chráněných území z centra města Plzně: časová dostupnost automobilem, časová a frekvenční dostupnost veřejnou dopravou (všední den, víkend). Vybrané charakteristiky potenciálu cestovního ruchu Název území rozloha (km2) významné turistické atraktivity významná dopravní spojení pro obyvatele Plzně NP a CHKO Šumava 683 (NP) 995 CHKO ledovcová jezera silnice č. I/53 slatě silnice č. I/4 vrcholy s výhledy do krajiny silnice č. I/39 vodní toky železniční trať Plzeň – Železná Ruda, Alžbětínuměle vytvořené vodní kanály CHKO Český les 473 vrchovištní rašeliniště dálnice D5 bývalé vojenské objekty železniční trať Domažlice - Planá u M. Láznízaniklé obce CHKO Slavkovský les 606 vrchovištní rašeliniště silnice č. I/49minerální prameny zámky Kynžvart a Bečov CHKO Křivoklátsko 628 řeka Berounka dálnice D5 výhledy do krajiny železniční trať Plzeň - Praha hrady a zámky žel. trať Beroun - Rakovník CHKO Český kras 130 jeskyně dálnice D5 řeka Berounka hrad Karlštejn železniční trať Plzeň - Praha bývalé vápencové lomy CHKO Brdy 345 Padrťské rybníky silnice č. I/19 bývalé dopadové plochy vojenská historie dálnice D5 Celkový potenciál vybraných chráněných krajinných oblastí a Národního parku Šumava pro jednodenní rekreaci obyvatel Plzně Časová dostupnost veřejnou dopravou a časový rozdíl mezi dopravní dostupností veřejnou dopravou a automobilovou dopravou z Plzně do vybraných chráněných krajinných oblastí a Národního parku Šumava o víkendových dnech Počet spojů veřejnou dopravou z Plzně do vybraných chráněných krajinných oblastí a NPŠ o víkendových dnech v letní sezoně Závěry regionální • Významnou oblastí splňujícím jak lokalizační předpoklady, tak podmínku dobré dostupnosti z Plzně je Železnorudsko na Šumavě. • Nejlépe dostupné lokality s velmi vysokým celkovým potenciálem najdeme zejména na Mariánskolázeňsku v CHKO Slavkovský les a v CHKO Český kras. Ale nejedná se o subjektivně preferované lokality jednodenní rekreace obyvatel Plzně. • Z hlediska méně dostupných lokalit veřejnou dopravou (některé oblasti Českého lesa nebo Křivoklátska) je třeba zvážit priority ochrany přírody, případně podpořit víkendovou dostupnost veřejnou dopravou nebo věnovat pozornost budování parkovacích ploch. • Rozvoj přístupnosti CHKO Brdy, která je dopravně automobilem nejlépe dostupnou oblastí, ovšem méně zabezpečenou veřejnou dopravou. Návštěvnost respondentů v jednotlivých zkoumaných územích v rámci jednodenní rekreace Závěry a diskuse • Podrobnější hodnocení zaměřené na specializované formy rekreace by bylo lépe využitelné pro management cestovního ruchu v chráněných územích, jejichž atraktivita souvisí též se samotným statutem státní ochrany přírody • Na rozdíl od území státní ochrany přírody jsou další institucionálně vymezené krajinné celky, jako geoparky (např. GeoLoci nebo Geopark Joachima Barranda), případně Biosférické rezervace (Šumava, Křivoklátsko) marketingově slabším produktem (Kopp, 2013). • Mají správy CHKO mají plnit též roli managementu cestovního ruchu a věnovat se též ovlivňování poptávky (Peña et al., 2015) nebo optimalizaci veřejné dopravy? Děkuji za pozornost