Podpora iniciativy Průmysl 4.0 v koncepčních a programových dokumentech ČR Ing. Marek Jetmar, Ph.D. XXI. Mezinárodní Kolokvium o regionálních vědách, Kurdějov, 14.6. 2018 Východiska: Důvody změny v nastavení podpory VaVaI, částečně i průmyslové politiky ČR • Nespokojenost části odborné scény s nastavením politiky VaVaI o Fungování MŠMT a RVVI při řízení VaVaI o Činnost TA ČR o Preference základního a orientovaného výzkumu vs. větší podpora pro aplikovaný výzkum a inovace • Iniciativa Průmysl 4.0 o ČVUT o Česko-německá obchodní a průmyslová komora o Část státní správy Východiska: Důvody změny v nastavení podpory VaVaI • Evropský rámec kohezní politiky o Podpora aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací o RIS3 jako nový řídicí dokument pro evropské intervence a část národní podpory (Národní strategie výzkumu a vývoje pro inteligentní specializaci je předběžnou podmínkou) o Podpora EDP přístupu o Podřízení intervencí OP PIK, OP VVV, OP PPR a dalších + TAČR a vybrané národní programy Důsledky: Změny v nastavení podpory VaVaI v ČR • Změna v řízení VaVaI v ČR o Příprava nového zákona o VaVaI o Změna postavení RVVI – poradní orgán vlády o Vytvoření Ministerstva pro VaVaI Spojeno se Sobotkovou vládou (MPV Bělobrádek). Nepodařilo se dotáhnou. Nyní zcela demontováno. Teoretická východiska • Průmysl 4.0 o Digitalizace v oblasti průmyslu • Kyber-fyzikální systémy • Internet služeb • Digitální ekonomika o Automatizace v oblasti výroby o Dopady na trh práce Fungování společnosti, systém vzdělávání, prostorové vztahy, města Teoretická východiska Průmysl 4.0 o 2011-2013 (Hannover), tento termín vytvořili Henning Kagermann, Wolf-Dieter Lukas a Wolfgang Wahlster Robert, leader aplikace Robert Bosch GmbH o Česko-německá obchodní a průmyslová komora (Siemens, Palíšek) o ČVUT prof. Mařík, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Iniciativa Průmysl 4.0, Usnesení vlády č. 729/2016 k Iniciativě Průmysl 4.0. Teoretická východiska Koncept inteligentní specializace o Dominik Foray o Digitalizace, systémová integrace o Koncentrace na vybrané VaVaI aktivity dle potenciálu území o EDP proces Koncentrace, úzká regionální specializace Vazby dokumentů Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2016 – 2020. Usnesení vlády č.135/2016 Aktualizace Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky. Usnesení vlády č. 634/2016 + 14 krajských RIS 3 strategií Iniciativa Průmysl 4.0. Usnesení vlády č. 729/2016 Průmysl 4.0 Tematická vazba mezi iniciativou Průmysl 4.0 a Národní RIS3 strategií • Vazby v analytické části, odkazy • Klíčová je však propojenost ve věcných prioritách podpory, neboť jejich prostřednictvím se má připravit český průmysl na zásadní technologické změny. • Zásadní vazba v prioritách RIS3 Pokročilé stroje / technologie pro silný a globálně konkurenceschopný průmysl (výrobci automobilů a jiných vozidel) a v prioritách Digital Market Technologies a Elektrotechnika, především pak v části Elektronika a elektrotechnika v digitální éře. • Průmysl 4.0 generuje nové požadavky na servomotory a podobné pohony, výrobní technologie vyžadují specifické motory, často jako vestavěná řešení. Je také zdůrazněn vztah k elektrotechnice - oblasti snímačů (pokročilé senzory, pohony, agregátory dat, které představují nové komponenty, součásti systému, vestavěné systémy, technologie optických vláken, senzory a metody zpracování dat), dále k robotice, mechatronice, spolupráci mezi lidmi a roboty respektive lidmi a stroji, k využití virtuální a rozšířené reality (vývoj brýlí). Průmysl 4.0 se uplatňuje také v oblasti automatizaci průmyslových procesů, nastavení diagnostických systémů, kontrolních a informačních systémů, systémů řízení technologických procesů, zařízení pro inteligentní dopravní systémy apod. Podpora Průmyslu 4.0, implementace • program Trio (2015) a příprava následného programu Trend v letech 2018/19-22, MPO • Dalšími národními programy navázanými na Národní RIS3 strategii s dílčí či potenciální vazbou na iniciativu Průmysl 4.0 TAČR: • Národní centra kompetence (podpora dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnou a aplikační sférou a posílení institucionální základny aplikovaného výzkumu), • Epsilon (zlepšení pozice českého a v globálním kontextu i evropského průmyslu pomocí podpory projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje) • Gama (podporu ověření výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje). Program TRIO • Probíhá v letech 2016 – 2021, celková výše podpory v tomto období činí 3,7 mld. Kč. o I. veřejná soutěž (výzva) ve druhé polovině roku 2015 a podpořeny byla projekty ve výši 300 mil. Kč. o II. na podzim roku 2016 s přibližně 710 mil. Kč. o III. na jaře roku 2017 s celkovou částkou 1070 mil. Kč. • Program se zaměřuje na rozvoj potenciálu České republiky v oblasti klíčových technologií (KET), jako je fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslová biotechnologie, moderní materiály a pokročilé výrobní technologie. Jedná se zároveň o tzv. znalostní domény, které byly identifikovány jako horizontální priority v Národní RIS3. • Program rámcově odkazuje na věcné priority obsažené v Národní RIS3. Trio bezprostředně nereaguje na priority obsažené v regionálních RIS3, respektive v krajských přílohách Národní RIS3 z důvodu tematického překryvu. Program TRIO Program tak úzce sleduje témata zvýrazněná Průmyslem 4.0. Podpořeny jsou pouze projekty, které předpokládají alespoň jeden výsledek výzkumu a vývoje z následujících typů výsledků (kategorizace podle informačního systému pro výzkum, experimentální vývoj a inovace). • F - užitný nebo průmyslový vzor, • G - prototyp, funkční vzorek, • P - patent, • R - software, • Z - pilotní provoz, osvědčená technologie. Širší cíle Programu • zvýšení inovačního výkonu podporovaných podniků, • strategická orientace výzkumu a vývoje v oblastech s nejvyšším potenciálem a přínosy pro ekonomiku, • zvyšování použitelnosti výsledků výzkumu v KET, • zvýšení výdajů na výzkum a vývoj, • rozvoj efektivní spolupráce mezi podnikatelským a výzkumným sektorem, • začlenění vznikajících špičkových výzkumných center a dalších kapacit podporovaných z veřejných prostředků do inovačního systému. Dosavadní výstupy • V první a druhé veřejné soutěži bylo podpořeno zhruba 200 projektů. Zájem uchazečů přesahuje vyčleněnou částku. • Vzhledem k tomu, že projekty jsou realizovány pouze několik měsíců, jsou informace o realizaci zjistitelné z výstupů kontroly. Výsledky věcné kontroly • nepromítnutí etapize výzkumu do dokumentů příjemce, a to zejména do věcné náplně v roční zprávě, provedení změn termínů etap bez souhlasu MPO - počet zjištění 6, • neuzavření nových smluv s dalšími účastníky nebo neúplná aktualizace smluv s dalšími účastníky (v kontextu smlouvy s MPO), které byly vytvořeny při zpracování žádosti počet zjištění 4, • neúplnost nebo nejasnost informací v ročních zprávách - počet zjištění 20, • nedostatečná úroveň hodnocení v oponentním posudku - počet zjištění 7, • neúplnost závazného interního předpisu - neuvedení postupu při plnění dalších povinností vyplývajících ze smlouvy s MPO - počet zjištění 11. Dosavadní výstupy Výsledky finanční kontroly Typickým problém je chybné čerpání prostředků z grantového účtu, zadržování zdrojů, chybně nastavené finanční vztahy s ostatními zúčastněnými stranami, využívání dotace na zaplacení DPH, i když příjemce je plátcem DPH atd. Dosud bylo zkontrolováno 20 projektů. Z kontroly vyplývají tato zjištění: • interní předpis nebyl v souladu s podmínkami smlouvy mezi příjemcem a MPO - 10 případů, • smlouva dalších účastníků (partnerů) o účasti na řešení projektu neobsahovala podmínky obdobné podmínkám uvedeným ve smlouvě mezi příjemcem a MPO - 9 zjištění, • vyloučení nákladu hrazeného z neveřejných zdrojů, který byl shledán jako nezpůsobilý (poměr financování byl dodržen a nedošlo k porušení rozpočtové kázně) - 3 případy, Dosavadní výstupy • mylně provedené platby ze samostatného bankovního účtu napravené příjemcem v průběhu kalendářního roku (nebyla porušena rozpočtová kázeň) - 6 zjištění, • bankovní účet nebyl samostatným běžným účtem (podezření z porušení rozpočtové kázně) - 3 případy, • nesprávné údaje ve finančním vypořádání - 7 případů, • zadržená dotace (podezření z porušení rozpočtové kázně) - 6 zjištění. Problémy pramení z nízké kvality vnitřního kontrolního mechanismu a interního dokumentu rámujícího projektové a finanční řízení (absence, nedostatečné nastavení a pravidla využívání zdrojů). Závěry • V České republice byl přijat základní politický rámec podpory iniciativy Průmyslu 4.0, jejímž cílem je modernizovat průmyslovou, částečně také výzkumnou a potenciálně i regionální politiku. • Průmysl 4.0 se podařilo prosadit i do základních vládních dokumentů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, tím že došlo k zajištění tematickému překryvu s Národní RIS3. • Byl vytvořen samostatný národní program, podporující aplikovaný výzkum na straně podniků, akcentující priority Průmyslu 4.0, program Trio. Další podpůrné programy spravuje TAČR. Vznikl tak systém koncepčních dokumentů a programů, které by měly akcelerovat změny požadované iniciativou. Část strategických dokumentů obsahuje regionální dimenzi, respektive regionálně specifické priority. • Zde je však nutné uvést, že v případě národních programů, které jsou z povahy věci realizovány na celém území ČR, nejsou regionální specifika zohledňována. Důvodem je mj. jejich převrstvení národními tématy, ovšem s jasnou tematickou provazbou. Závěry • Faktické výsledky implementace budou zřejmé v průběhu roku 2018. Informace o průběhu realizace projektů budou zahrnuty do výročních zpráv předkládaných Radě Trio, které jsou předmětem posouzení ze strany externích odborníků. Pokrok v provádění projektů umožní zhodnotit dosažení cílů programu Trio a Národní RIS3 v roce 2018. • Informace o průběhu realizace je možné získat ze zjištění (věcné) kontroly, význam výroční zprávy bude narůstat. • Výzva pro blízkou budoucnost - zaměřit se na posouzení, do jaké míry tato vládní politika reálně ovlivňuje podobu českého průmyslu, tj. zdali dochází k žádoucím strukturálním změnám, vytváření fungujících regionálních ekosystémů výzkumných, vývojových a inovačních institucí úzce propojených s podniky.