Ekonomická odolnost českých starých průmyslových regionů Jan Ženka Ondřej Slach Ostravská univerzita Kurdějov, 14/6/2018 Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Téma, cíle a výzkumné otázky • Regionální diferenciace růstu zaměstnanosti a přidané hodnoty v (post)krizovém období 2009-2014 s důrazem na staré průmyslové regiony (OIR) • Jak byly OIR ekonomicky odolné ve srovnání s ostatními typy regionů? – Jádra metropolitních regionů – Zázemí metropolitních regionů – Městské regiony – Venkovské regiony Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Ekonomická odolnost regionů „Kapacita regionální nebo lokální ekonomiky odolat nebo zotavit se z vnějších ekonomických či jiných šoků a navrátit na předchozí růstovou trajektorii nebo přejít na novou udržitelnou růstovou trajektorii umožňující produktivnější využití fyzických, lidských a environmentálních zdrojů, v případě nezbytnosti díky provedení adaptivních změn ekonomické struktury, sociálních a institucionálních konfigurací“ (Sunley 2015, s. 13). Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Aspekty ekonomické odolnosti regionů i. Stabilita: schopnost regionální ekonomiky vyhnout se výraznému kolísání zaměstnanosti v (post)krizovém období ii. Obnova: schopnost regionální ekonomiky navrátit se k růstové trajektorii a zvýšit ekonomickou výkonnost ve srovnání s ostatními regiony iii. Reorientace: změna odvětvové a velikostní struktury hospodářské základny regionu nezbytná pro udržení či zvýšení dynamiky ekonomického růstu. Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Ekonomická odolnost OIR: předpoklady - silné odvětvové monostruktury, vysoká specializace - závislost na velkých monopolních podnicích - úzké dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi firmami - nízká adaptabilita, lock-in - omezené zastoupení znalostně náročných obchodních služeb - syndrom pobočných závodů, externí závislost + inercie těžkého průmyslu + možnost diverzifikace odběratelů na globální úrovni + vyjednávací síla politické reprezentace OIR + atraktivita pro některé typy přímých zahraničních investic Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Ekonomická odolnost ostatních typů regionů Metropolitní jádra: vyšší odolnost díky portfoliovému efektu, efektivnímu trhu práce, vysoké dynamice vzniku nových firem a inovací X koncentrace cyklických odvětví (finančnictví aj.) Metropolitní zázemí: efekt půjčené velikosti, relokace firem z jader X ekonomické aktivity s nižší přidanou hodnotou Venkovské regiony: diverzita, přítomnost anticyklických odvětví X malý potenciál pro aglomerační úspory, méně efektivní trh práce Městské regiony: podobné efekty jako u jader, ale nižší intenzita Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Data a metody • Metropolitní regiony vymezené dle OECD 2012: Redefining Urban. • Venkovské regiony vymezené dle indexu rurality: vážený průměr sídelní fragmentace, hustota zalidnění, prostorová produktivita • OIR: Ústecko a Ostravsko • Městské regiony: vysoce urbanizované a industrializované regiony různých typů, mezi které patří regiony s dominancí jedné velké firmy, dopravní uzly, regiony specializované na kapitálově náročné odvětví mimo Ústecko a Ostravsko • Regionální ekonomická data (zaměstnanost, přidaná hodnota) agregována na úrovni SO ORP a 2-digit. NACE; (ČSÚ 2009, 2014) • Data pokrývají zemědělství a lesnictví, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a podnikatelské služby (NACE 49-56; 58-64; 66; 68; 69-75; 79-82) Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Typologie českých SO ORP Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Data a metody Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Zdroj: Ženka a kol. 2017, s. 31; autoři Proměnná Ukazatel Období Zdroj dat Ruralita Index rurality 2013 Ženka a kol. 2017c Stabilita Variační koeficient měsíčních registrovaných měr nezaměstnanosti 6/2008-12-2011 MPSV2014 Obnova Změna pořadí SO ORP z hlediska přidané hodnoty na obyvatele v rámci Česka 2009-2014 ČSÚ 2009, 2014 Reorientace Finger-Kreininův index strukturálních změn v zaměstnanosti (FKI) 2009-2014 ČSÚ 2009, 2014 Výsledky • Nedošlo k zásadním změnám rozmístění ekonomických aktivit. • Chybí jasný regionální vzorec ekonomického růstu. • Metropolitní jádra i zázemí stagnovala, v jádrech rostla pouze zaměstnanost. • Venkovské a městské regiony rostly z hlediska přidané hodnoty. • OIR vykázaly nejrychlejší růst přidané hodnoty a produktivity práce (hl. Ostravsko), ale pokles zaměstnanosti a územně výrazně diferencovaný vývoj. • Nejvíce klesajících SO ORP bylo na Ústecku. Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Výsledky • Největší územně kompaktní oblastí s poměrně homogenním vývojem bylo zázemí Prahy. • Nenalezen vztah mezi růstem ekonomické výkonnosti a intenzitou změn odvětvové struktury (pouze Ostravsko). Nejmenší změny prodělala metropolitní jádra, krajská města a regiony závislé na jedné velké průmyslové firmě. • Malé rozdíly mezi regiony z hlediska volatility nezaměstnanosti. Nejméně volatilní byly OIR, ale vysoká vnitřní diferenciace: vysoká volatilita v centrech automobilového průmyslu (Nový Jičín, Kopřivnice), nízká v montánních oblastech a SO ORP s rezidenční funkcí. Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Přidaná hodnota na obyvatele v období 2009-2014 (změna pořadí SO ORP v Česku) Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Výsledky - OIR • Poměrně výrazný pokles zaměstnanosti v tradičních odvětvích průmyslu na Ústecku i Ostravsku. • Selektivní růst podnikatelských služeb, které kompenzovaly cca polovinu zaniklých pracovních míst v tradičních odvětvích průmyslu. • Klíčovým faktorem ekonomické odolnosti OIR byly investice velkých zahraničních firem v automobilovém průmyslu nejrychlejší obnova ve Frýdku-Místku, Novém Jičíně, Kopřivnici a Bílíně, rychlý růst i v Litvínově a Třinci. • Došlo k posílení specializace OIR na zpracovatelský průmysl. Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Diskuse • Stabilita metropolitních jader (Frenken et al. 2007; X Davies 2011), ale malá změna odvětvové struktury (X Duranton, Puga 2001) • Slabší ekonomický růst metropolitních zázemí, omezené přesuny firem z jader (Monsson 2015; X Maier, Franke 2015). • Vyšší ekonomická odolnost OIR (X Hu, Hassink 2015), stabilita zaměstnanosti (Baldwin, Brown 2014). • Nedošlo k intenzivní deindustrializace/delokalizaci průmyslu a růstu podílu služeb v OIR (X Markowska 2017) Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Závěry • Vysoká vnitřní heterogenita jednotlivých typů regionů, nenalezeny jednoznačné regionální vzorce ekonomického vývoje SO ORP. • Slabý efekt západovýchodního gradientu, postavení v sídelním systému, historické i současné specializace/diverzity ekonomiky. • OIR byly oproti teoretickým předpokladům ekonomicky odolnější a stabilnější, ale značný rozdíl mezi Ostravskem a Ústeckem. • Klíčovým faktorem regionální obnovy byla ekonomická situace místních velkých průmyslových firem v zahraničním i v domácím vlastnictví, především v automobilovém průmyslu. • Nedošlo k reorientaci OIR ke zcela novým odvětvím, častější byla diverzifikace do technologicky příbuzných odvětví. Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Ekonomická výkonnost, strukturální změny a volatilita v období 2009-2014 Department of Human Geography and Regional Development, University of Ostrava Zaměstnanost Přidaná hodnota (mld. CZK) Přidaná hod./obyv. Reorientace Volatilita nezam. 2009 2014 Index 2009 2014 Index Index FKI Variační koeficient Metropolitní jádra 517540 554402 107 530,9 549,6 104 102 0,107 0,203 Metropolitní zázemí 126866 122214 96 99,7 107,7 108 99 0,087 0,233 Městské 437822 424519 97 314,7 369,7 117 117 0,074 0,215 OIR Ústecko 108791 93570 86 67,5 74,6 111 112 0,110 0,137 OIR Ostravsko 211790 197090 93 126,8 160,2 126 130 0,128 0,163 Venkovské 776315 736658 95 476,2 552,6 116 117 0,074 0,214 Česko 2179124 2128452 98 1615,8 1814,3 112 112 0,066 0,209 Zdroj: ČSÚ 2009, 2014; MPSV 2014; Ženka a kol. 2017c