DYNAMIKA VÝVOJE POLITIKY ZVÝŠENÉHO KOEFICIENTU DANĚ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ V ČR
Pavel Zdražil
XXV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách
22. - 24. červen 2022, Brno
Úvod
Od roku 2008 mají obce možnost stanovit výši místního koeficientu pro platbu daně z nemovitých věcí na úrovni 1 - 5, a tím ovlivňovat část svých daňových příjmů, resp.:
■ posilovat lokální autonomii,
■ mírnit   výpadky   rozpočtů    vlivem poklesu ekonomické aktivity,
■ podporovat rozvoj,
■ zatěžovat obyvatelstvo a podnikatele.
Vybrané dosavadní poznatky k problematice dopadů změn místních daní:
■ vazby mezi zvyšováním daně z nemovitosti a udržováním úrovně základních veřejných služeb typu základní školství, zdravotnictví, bezpečnost, komunikace (Zdražil a Pernica, 2018),
■ vyšší zdanění v zázemí větších regionálních center, a to jak v CR (Zdražil a Pernica, 2021) nebo Francii (Dubois a Paty, 2010), tak v Severní Americe (Schneider, 1987),
■ souvislosti změn v místních daních a ceny pitné vody v Rakousku (Klien, 2015),
■ ve Skandinávii není přístup ke zdanění ovlivněn politickou příslušností k pravici nebo levici (Blom-Hansen, Monkerud a Sorensen, 2006),
■ v ČR je podstatný fenomén tzv. „tax-mimicking" (Sedmihradská a Bakoš, 2016).
Limitace většiny dosavadních studií v prostředí CR:
- realizovány poměrně brzy po zavedení této inovace,
- období bezprostředně po roce 2008 je ovlivněno dopady celosvětové ekonomické krize,
- počáteční nestabilita - experimentování a „osahávání si" nového nástroje.
Nyní, tedy s delším odstupem od uvedení, už lze zřejmě uvažovat o určité stabilizaci nástroje v rámci fiskálních politik jednotlivých municipalit.
=> Čas se na problematiku zavádění zvýšeného koeficientu znovu zaměřit a přispět k prohloubení závěrů předchozích studií.
Cílem příspěvku je zhodnotit dosavadní dynamiku vývoje a prostorové souvislosti zavádění politiky zvýšeného místního koeficientu daně z nemovitých vecí v prostředí municipalit CR.
Metodika
Období let 2009-2021:
pozornost věnována i dílčím obdobím 2009-2015 a 2015-2021, okrajově zachyceno i období 2000-2008.
Všechny obce ČR (6254):
pozornost věnována současnému administrativnímu členění území, okrajově historické členění, respektive země Česká a Moravskoslezská.
Data:
o rozpočtech obcí čerpána z databáze Monitor státní pokladny (Ministerstvo financí ČR, 2022),
o aplikované výši místních koeficientů daně z nemovitosti získána od Ministerstva financí ČR podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Metody:
analýza vývoje základních statistických charakteristik, komparace růstových a poměrových indexů a analýza vývoje prostorového rozložení sledovaného jevu v čase,
data za jednotlivé obce byla statisticky zpracována a agregována do podoby umožňující prezentaci ve formě grafů, tabulek a kartogramů.
Vývoj příjmů obecních rozpočtů
2000   2004   2008   2009   2010   2012   2015   2018 202
Příjmy (mld.)
148,5   245,8   269,2   261,3   283,2   240,7   279,5   330,8 392,1
4,2      4,9      5,1      6,3      8,7      9,6     10,3    10,9 11,9
2008 /2000	2021 /2009
1,8	1,5
1,2	1,9
- bez
zvýšeného koeficientu
- se zvýšeným koeficientem
1,96 %	2,51 %	3,09 %	2,71 %	2,34 %
4,35 %	5,99 %	7,69 %	6,76 %	6,18 %
Poznámka: Tato část analýzy je provedena bez hl. m. Prahy, která má postavení nejen obce, ale také kraje
Vývoj zavádění zvýšeného místního koeficientu daně z nemovitosti
2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Prostorové rozložení obcí se zvýšeným koeficientem daně z nemovitosti (2009)
Prostorové rozložení obcf se zvýšeným koeficientem daně z nemovitosti (2015)
Prostorové rozložení obcí se zvýšeným koeficientem daně z nemovitosti (2021)
Závěry
Navýšení příjmů prostřednictvím koeficientu daně z nemovitosti využívá stále více obcí - v roce 2021 již více než 10 % obcí.
U obcí se zvýšeným koeficientem činí podíl příjmů z daně z nemovitosti 0 cca 6 %. U ostatních obcí jen cca 2,5 %.
Pravidelné střídání fáze zvyšování daně s fází stability. Zřejmě souvisíš cyklem voleb do obecních zastupitelstev.
Politika vyšší daně je nejčastěji realizována obcemi:
- v regionech historických Čech, zvláště pak při severozápadní hranici se SRN,
- v zázemí největších regionálních center - Praha, Brno a Ostrava,
- s významnými rekreačními lokalitami (horské a lázeňské resorty),
- s areály s rozlehlými stavbami strategického významu (elektrárny, důlní stavby, zásobníky apod.).
V jednání obcí lze ve vztahu k politice vyššího zdanění spatřovat racionalitu, která je zřejmě vedena snahou o zatížení subjektů produkujících významné negativní extern a lity.
Je však otázkou, na kolik je toto zatížení kompenzováno rozvojovými aktivitami.
PAVEL ZDRAŽIL (Pavel.Zdrazil@upce.cz) Fakulta ekonomicko-správnľ, Univerzita Pardubice (http://www.uni-pardubice.cz)
Studentská 95,
532 10 Pardubice, Česká republika