CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
2009
KONKURENČNÍ SCHOPNOST
PODNIKŮ
(ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI)
DRUHÁ ETAPA
Ladislav Blažek a kolektiv
KONKURENČNÍ SCHOPNOST PODNIKŮ
( A N A LÝ Z A F A K T O R Ů H O S P O D Á Ř S K É Ú S P Ě Š N O S T I )
D R U H Á E TA PA
Ladislav Blažek a kolektiv
BRNO 2009
MASARYKOVA UNIVERZITA
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA
CENTRUM VÝZKUMU
KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI
ČESKÉ EKONOMIKY
2009
CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
BRNO 2009
KONKURENČNÍ SCHOPNOST
PODNIKŮ
(ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI)
DRUHÁ ETAPA
Ladislav Blažek a kolektiv
Odborní garanti:
prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc.
Ing. Alena Drášilová
Mgr. Ing. Milan Sedláček
Ing. Eva Švandová
doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D.
Kolektiv autorů:
prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc.
vedoucí autorského kolektivu
obsahová redakce (Úvod, kap. 1, 2, 5, 12, Závěr)
Ing. Ondřej Částek (kap. 4, 11)
Ing. Ivana Jašková (kap. 6)
Ing. Eva Karpissová (kap. 3, 9.4, 9.5)
doc. Ing. Petr Pirožek, Ph.D. (kap. 2)
Ing. Alena Klapalová, Ph.D. (kap. 7)
Ing. Klára Kašparová (kap. 9.1, 9.2, 9.3, 9.5)
Ing. Mgr. Markéta Matulová, Ph.D. (10)
Mgr. Ing. Milan Sedláček (kap. 12)
Mgr. Marian Svoboda (kap. 2)
Ing. Ladislav Šiška Ph.D. (kap. 10)
Mgr. Jiří Špalek, Ph.D (kap. 11)
Ing. Eva Švandová (kap. 8)
Technická redakce:
Ing. Alena Drášilová
Mgr. Ing. Milan Sedláček
Ing. Eva Švandová
Recenzenti:
prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.
prof. Ing. Pavel Pudil, DrSc.
Publikace vznikla s podporou projektu MŠMT výzkumná centra 1M0524.
 Ladislav Blažek a kolektiv, 2009
 Masarykova univerzita, 2009
ISBN 978-80-210-5058-7
7
Obsah
Úvod. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11
Část I Východiska řešení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1. Postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
2. Charakteristika základního a výběrového souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
2.1. Rámcové vymezení základního souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
2.2. Komparace základního a výběrového souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2.3. Upřesněná struktura výběrového souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Část II Primární analýza dat dle jednotlivých sekcí dotazníku . . . . . 27
3. Faktory konkurenceschopnosti podniku (A) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
3.1. Inovační aktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
3.2. Flexibilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
3.3. Kvalita produktů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
3.4. Náklady na pracovní sílu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38
3.5. Ostatní náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
3.6. Kvalifikace pracovníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43
3.7. Péče o zákazníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45
3.8. Přístup k finančním zdrojům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
3.9. Jméno podniku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50
3.10. Konkurenční boj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53
3.11. Vyjednávací síla odběratelů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
3.12. Vyjednávací síla dodavatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
3.13. Zájem vstoupit do pracovního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61
3.14. Korupce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63
3.15. Podpora státních orgánů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
3.16. Podpora místních orgánů veřejné správy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69
3.17. Trhy produktů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
4. Souhrnná část (B1) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
4.1. Důležitost zájmových skupin (stakeholders) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
4.2. Teritoriální hledisko ­ ČR. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84
4.3. Teritoriální hledisko ­ zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
4.4. Míra decentralizace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87
4.5. Stupeň řízení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96
4.6. Koncernová struktura ­ mateřská společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97
4.7. Koncernová struktura ­ dceřiné společnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
4.8. Diskuse. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100
8
5. Vlastníci, majetek (B2) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
5.1. Vlastnická struktura podniku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
5.2. Změny vlastnické struktury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105
5.3. Zastoupení vlastníků v orgánech společnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108
5.4. Členové top managementu z řad vlastníků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110
5.5. Úroveň vybavení podniku hmotným majetkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111
5.6. Softwarové aplikace užívané podnikem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
5.7. Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
5.8. Diskuse. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123
6. Zaměstnanci (B3) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
6.1. Počet a struktura zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125
6.2. Fluktuace zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142
6.3. Důvody fluktuace zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144
6.4. Sledování důvodů fluktuace zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
6.5. Podíl pohyblivé složky mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
6.6. Vliv výše pohyblivé složky na motivaci zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
6.7. Typy poskytovaných zaměstnaneckých výhod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164
6.8. Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179
6.9. Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců . . . . . 182
6.10. Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
6.11. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186
7. Odběratelé, zákazníci (B4) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
7.1. Typ uplatňované obchodní strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
7.2. Struktura odběratelů podle procentuálního podílu na tržbách. . . . . . . . . . . . . . 192
7.3. Míra stability odběratelů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198
7.4. Teritoriální struktura odběratelů podle procentuálního podílu na tržbách . . . . . 202
7.5. Specifičnost produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
7.6. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214
8. Dodavatelé (B5) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215
8.1. Objem nákupu dle typu dodavatelů ­ strategičtí dodavatelé, ostatní dodavatelé 215
8.2. Stabilita dodavatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222
8.3. Teritoria dodavatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227
8.4. Specifičnost dodávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234
8.5. Kritéria výběru nového dodavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238
8.6. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248
9. Společenská odpovědnost, kodexy, Certifikáty (B6) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251
9.1. Formy společenské odpovědnosti podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251
9.2. Podporované oblasti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254
9.3. Vlastnictví kodexů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257
9.4. Vlastnictví certifikátů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259
9.5. Diskuse. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262
9
Část III Analýza faktorů hospodářské úspěšnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . 265
10. Skupiny podniků vytvořené dle hospodářské úspěšnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 267
10.1. Metodika rozdělení podniků podle hospodářské úspěšnosti . . . . . . . . . . . . . . . 267
10.2. Výsledky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271
10.3. Diskuse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272
11. Vícerozměrná analýza faktorů hospodářské úspěšnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . 275
11.1. Výběr proměnných vstupujících do vícerozměrné analýzy. . . . . . . . . . . . . . . . . 275
11.2. Volba konkrétní metody analýzy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277
11.3. Výsledné faktory hospodářské úspěšnosti podniků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279
12. Interpretace dosažených výsledků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281
Závěr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297
Použitá literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299
Seznam tabulek a grafů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301
Seznam tabulek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 301
Seznam grafů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304
Příloha č.1. Seznam podniků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 309
1. A ­ Zemědělství, myslivost, lesnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311
Kat. 01 Zemědělství, myslivost a související činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311
Kat. 02 Lesnictví a související činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312
2. D ­ Zpracovatelský průmysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312
Kat. 20 Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných a slaměných
výrobků kromě nábytku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312
Kat. 32 Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů . . . . . . . . . . . . . 312
3. E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312
Kat. 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312
Kat. 41 Shromažďování, úprava a rozvod vody. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313
4. G ­ Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a
převážně pro domácnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313
Kat. 50 Obchod, opravy a údržba motorových vozidel;
maloobchodní prodej pohonných hmot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313
Kat. 51 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (kromě motorových vozidel) . . 314
Kat. 52 Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní potřebu
a převážně pro domácnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316
5. H ­ Ubytování a stravování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318
Kat. 55 Ubytování a stravování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 318
10
6. I ­ Doprava, skladování a spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319
Kat. 60 Pozemní a potrubní doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 319
Kat. 63 Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; činnosti cestovních kanceláří a agentur 320
Kat. 64 Spoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320
7. K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti. . . . . 320
Kat. 70 Činnosti v odvětví nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320
Kat. 71 Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků pro osobní potřebu a
převážně pro domácnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321
Kat. 72 Činnosti v odvětví výpočetní techniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 321
Kat. 73 Výzkum a vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322
Kat. 74 Ostatní podnikatelské činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322
8. L ­ Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení . . . . . . . . . . . . . . 324
Kat. 75 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324
9. M ­ Vzdělávání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324
Kat. 80 Vzdělávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324
10. N ­ Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324
Kat. 85 Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324
11. O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324
Kat. 90 Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města,
sanační a podobné činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324
Kat. 92 Rekreační, kulturní a sportovní činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325
Kat. 93 Ostatní činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325
Příloha č.2. Dotazník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 327
ÚVOD 11
Úvod
Předložená monografie vznikla s podporou projektu MŠMT výzkumná centra 1M0524 a odpovídá
plánovaným výstupům Centra konkurenční schopnosti české ekonomiky pro rok 2009.
Monografie, navazující na obdobné práce zaměřené na problematiku konkurenceschopnosti
publikované v předchozích dvou letech1
, prezentuje výsledky zpracované na základě druhé etapy
empirického šetření, která proběhla v první polovině roku 2009.
Monografie je členěna do tří částí.
V první části je pozornost věnována metodickým východiskům předmětné etapy výzkumu. Vzhledem
k tomu, že celkový přístup k řešení i metodika zpracování výsledků druhé etapy empirického
šetření v zásadě využívá metodiky z předchozích etap výzkumu, je zde provedena jen stručná
rekapitulace s poukazy na případy, kde došlo na základě získaných zkušeností k dílčím změnám.
Vedle metodické stránky postupu řešení je podrobněji charakterizován základní a výběrový soubor,
v rámci kterého byla druhá etapa empirického šetření realizována.
Ve druhé, nejrozsáhlejší části monografie, jsou prezentovány výsledky primární analýzy dat získaných
ve druhé etapě empirického šetření. Členění této části odpovídá členění dotazníku, který
byl pro sběr dat použit. Každá z kapitol obsahuje vyhodnocení jedné ze sekcí dotazníku. Jedná se
o sekci A ­ Faktory konkurenceschopnosti podniku, sekci B1. ­ Souhrnná část, sekci B2. ­ Vlastníci,
majetek, sekci B3. ­ Zaměstnanci, sekci B4. ­ Odběratelé, zákazníci, sekci B5. ­ Dodavatelé
a sekci B6. ­ Společenská odpovědnost, kodexy, certifikáty.
Výsledky primární analýzy jsou prezentovány jednotným způsobem, jednotlivé kapitoly mají
shodnou strukturu. Člení se na kapitoly druhé úrovně, z nichž každá se váže k jedné otázce. Rovněž
členění těchto kapitol na kapitoly třetí úrovně je provedeno dle jednotných pravidel.
Na třetí úrovni je nejprve vždy uvedena kapitola s názvem ,,Charakteristika otázky" zachycující,
v souladu s dotazníkem, přesný kód a text otázky a dále stručné informace o tom, co a jak se
pomocí této otázky zjišťuje.
Další kapitola třetí úrovně s názvem ,,Charakteristika odpovědí" obsahuje číselné údaje charakterizující
frekvence odpovědí za analyzovaný soubor podniků jako celek v podobě standardizovaných
tabulek a standardizovaných grafů a dále komentář stručně interpretující uvedené číselné
a grafické informace. V rámci analýzy je celkový soubor dále členěn dle:
odvětví,
velikosti,
právní formy.
1 Blažek a kol. (2007), Blažek a kol. (2008)
ÚVOD12
Tabulky s číselnými údaji za vyhodnocení těchto dílčích souborů jsou s ohledem na jejich velký
rozsah vyčleněny do přílohy2
. Stručný komentář, poukazující zejména na rozdíly mezi odvětvími,
velikostí a právní formou je však uveden spolu s komentářem hodnotícím soubor podniků jako
celek v základní části publikace.
Na závěr vyhodnocení každé sekce dotazníku je uvedena kapitola druhé úrovně s názvem ,,Diskuse",
jejímž účelem je upozornit na zajímavá, resp. rozporná zjištění, shrnout dané poznatky
a formulovat předběžné závěry.
Ve třetí části monografie je pozornost zaměřena na analýzu faktorů hospodářské úspěšnosti
podniků. Na základě hodnocení finanční výkonnosti analyzovaných podniků podle ukazatele
rentability aktiv a růstu aktiv jsou podniky rozděleny do dvou skupin, a to na podniky hospodářsky
úspěšné a neúspěšné. V další kapitole je prezentována aplikace vícerozměrné analýzy v podobě
přístupu statistického rozpoznávání obrazů. Ze vstupních proměnných jsou tímto přístupem
identifikovány faktory, které ve své integritě výraznou měrou ovlivňují hospodářskou úspěšnost
analyzovaných podniků. Ve třetí kapitole této části je dle těchto faktorů provedena charakteristika
hospodářsky úspěšných a neúspěšných podniků a jejich porovnání s výběrovým souborem.
V závěru je provedena diskuse nad získanými výsledky a jsou doporučeny další směry výzkumu
v předmětné oblasti.
Monografie je v elektronické podobě uložena na přiloženém CD, které navíc obsahuje také
kompletní tabulkovou část s přesnými hodnotami analytického šetření.
Poznámka:
Předložená monografie i dvě výše citované monografie za roky 2007 a 2008 jsou v elektronické podobě
dostupné na webových stránkách Centra konkurenční schopnosti české ekonomiky na adrese:
http://www.econ.muni.cz/centrum-vyzkumu-konkurencni-schopnosti-ceske-ekonomiky/
publikacni-cinnost-a-vysledky/
2 Příloha je na CD nosiči
13
I
Část I VÝCHODISKA ŘEŠENÍ
14
POSTUP 15
Postup1.
V rámci Centra konkurenční schopnosti české ekonomiky je řešen úkol vztahující se k analýze
faktorů hospodářské úspěšnosti podniků. Jeho východiskem je hypotéza, která předpokládá, že
existuje významná závislost mezi určitým typem hospodářské úspěšnosti podniků a určitou typickou
konfigurací hodnot vybraných charakteristik popisujících tyto podniky. Primárním cílem
výzkumu je zmíněnou hypotézu potvrdit, (resp. vyvrátit) a zejména identifikovat faktory ovlivňující
hospodářskou úspěšnost, platné pro analyzované soubory podniků. Sekundárním cílem je
charakteristika současné podnikové sféry. Výzkum se opírá o systematické získávání a zpracovávání
empirických dat.
V rámci první etapy empirického šetření, která proběhla ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2007,
byl základní soubor šetřených podniků vymezen podle:
a) teritoriálního hlediska ­ podniky se sídlem v České republice, dále členěné dle krajů;
b) odvětvového hlediska ­ odvětví D Zpracovatelský průmysl a odvětví F Stavebnictví (dle odvětvové
klasifikace ekonomických činností);
c) velikostního hlediska ­ podniky s počtem zaměstnanců 50 a více;
d) hlediska právní formy podnikání ­ společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.
Takto vymezený soubor čítal v době realizace empirického šetření 4 483 subjektů. S ohledem na
disponibilitu pětiletých časových řad potřebných účetních údajů byl tento soubor zredukován
na 2 817 podniků, které měly z hlediska komplexnosti a kvality účetních informací požadovanou
úroveň. Tento soubor se stal pro předmětný výzkum souborem základním. Empirického šetření se
zúčastnilo 432 podniků což je 15,33% základního souboru. Tento výběrový soubor lze s ohledem
na proporce kvótních proměnných považovat za dostatečně reprezentativní.
Výsledky první etapy empirického šetření byly zpracovávány (včetně dopracování potřebné metodiky)
a publikovány v průběhu roku 2007 a 2008. V monografii z roku 2007 (Blažek a kol., 2007)
jde především o výsledky primární analýzy, s cílem prezentovat ,,jaké podniky jsou". V navazující
monografii z roku 2008 (Blažek a kol., 2008) je pozornost věnována zejména analýze a identifikaci
faktorů hospodářské úspěšnosti.
V roce 2009 proběhla, jak jsme se již zmínili, druhá etapa empirického šetření, s cílem postihnout
v co největší míře zbývající odvětví. Šetření proběhlo celkem v devíti odvětvích, jejichž výčet,
spolu s dalšími informacemi uvádíme v následující kapitole. Vzhledem k tomu, že v některých
z těchto odvětví sehrávají významnou roli malé podniky, byla spodní hranice velikosti podniků
snížena na 10 zaměstnanců.
POSTUP16
1) Analýza informačních zdrojů
Pro empirické šetření byly využity, stejně jako v první etapě, dva základní informační zdroje:
a) veřejně publikované informace;
b) informace z dotazníkového šetření.
Z veřejně publikovaných informací byly pro účely empirického šetření využity zejména:
informace z webových stránek podniků;
analýzy publikované na webových stránkách ipoint.financninoviny.cz;
informace z obchodního rejstříku publikované na webových stránkách portal.justice.cz;
informace z databáze CreditInfo, tvořící součást databáze Albertina Data.
První tři z výše uvedených zdrojů sloužily pro zpracování anotací podniků. Jednalo se o jedno ­ až
dvoustránkové materiály, zachycující za každý podnik ve stručné podobě základní informace, jako
například název, identifikační číslo a sídlo podniku, založení a historii podniku, ovládané a ovládající
osoby, odvětvové začlenění, základní kapitál atd.
Informace z databáze Albertina Data zachycují za jednotlivé podniky data ekonomického charakteru,
zpracovaná na základě roční účetní závěrky. Za jeden podnik se jedná o cca 250 údajů za
rok. Tyto informace byly, spolu s doplňkovými informacemi z dalších informačních zdrojů, využity
k vyhodnocení hospodářské úspěšnosti podniků.
2) Koncipování dotazníku
Druhým ze základních informačních zdrojů byly informace z dotazníků. Oproti první etapě empirického
šetření doznal dotazník pouze několika dílčích změn1
.
Dotazník se skládá ze dvou částí. Část A zjišťuje názory respondenta na faktory konkurenceschopnosti
šetřeného podniku, část B zjišťuje charakteristiky daného podniku. Struktura této části
dotazníku a zaměření jednotlivých otázek vychází ze stakeholderského přístupu, který úspěšnost
či neúspěšnost podniku vnímá jako výslednici střetu zájmů jednotlivých skupin stakeholderů, a to
především vlastníků, zaměstnanců, zákazníků, dodavatelů, státu a komunity. S ohledem na toto
pojetí se jednotlivé části dotazníku a v nich obsažené otázky vztahují zejména k
vlastníkům a majetku (typ vlastnické struktury, vliv vlastníků na řízení, úroveň vybavení
hmotným majetkem, softwarové aplikace);
zaměstnancům (zaměstnanecká struktura, fluktuace, podíl pohyblivé složky mzdy, zaměstnanecké
výhody, vzdělávání aj.);
odběratelům, zákazníkům (obchodní strategie, charakter odběratelů, jejich stabilita, podíl exportu,
specifičnost produktů aj.);
dodavatelům (charakter dodavatelů, jejich stabilita, podíl dodávek ze zahraničí, specifičnost
dodávek aj.);
společenské odpovědnosti podniků, kodexům a certifikátům.
Ve snaze o minimalizaci rozsahu je dotazník zaměřen téměř výlučně jen na ty informace, které
nelze efektivně získat z veřejně dostupných zdrojů, popřípadě jiným způsobem. Účelem aplikace
dotazníku bylo především získání názorů a odhadů kvalifikovaných, strategicky uvažujících představitelů
podniků.
1 Dotazník je uveden v příloze č. 2.
POSTUP 17
3) Příprava a realizace sběru dat
Stejně jako v první etapě zajišťovala realizaci empirického šetření na podnicích, včetně jeho organizační
přípravy, společnost AUGUR Consulting. Dotazník byl vyplněn v rámci schůzky respondenta
s tazatelem. Tazatelé byli speciálně vyškoleni za účelem zvládnutí způsobu, jakým má být
dotazník vyplněn i za účelem hlubšího pochopení smyslu celého dotazníkového šetření. Tazatel
před návštěvou obdržel anotaci navštěvovaného podniku s uvedením jeho základních charakteristik.
Znalost těchto informací přispěla k dobré atmosféře při jednání s respondentem (respondenti
zpravidla pozitivně oceňovali, že tazatel o jejich podniku již leccos ví) i ke správnému pochopení
toho, co respondent tazateli sděluje.
Vyplnění dotazníku bylo z hlediska odborného i časového značně náročné, zabralo v průměru
90 až 120 minut. V závěru vyplňování se někdy již projevovala únava z dlouhého jednání i nedostatek
času na straně respondenta. Podobně jako v první etapě šetření výsledky ukazují, že v důsledku
časové a odborné náročnosti nebyly v některých případech otázky správně pochopeny,
což se projevuje v nepřesných odpovědích. Navzdory tomu lze však kvalitu získaných informací
hodnotit převážně pozitivně.
4) Primární analýza získaných dat
V rámci primární analýzy byly vyhodnoceny frekvence odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku.
Jednalo se celkem o téměř 700 proměnných. Výsledky byly zpracovány jednotným způsobem
v podobě standardizovaných tabulek a standardizovaných grafů, včetně komentářů, stručně interpretujících
uvedené číselné a grafické informace. Vyhodnocení bylo provedeno za výběrový soubor
jako celek i za dílčí soubory, členěné dle odvětví, velikosti podniků a právní formy podnikání.
Uvedené výsledky jsou souhrnně prezentovány v části II této publikace.
Touto cestou byla získána o zkoumaných podnicích celá řada dílčích informací. Byla vytvořena
východiska pro interpretaci získaných dat. Bylo rovněž získáno mnoho podnětů pro další zpracování.
Nedílnou součástí primární analýzy bylo též čištění dat a jejich příprava pro transformaci za
účelem využití v dalších postupových krocích.
5) Vytvoření skupin podniků dle jejich hospodářské úspěšnosti
V rámci druhé etapy proběhlo empirické šetření celkem v 288 podnicích. Z důvodu problémů
stran odvětvové příslušnosti, s ohledem na nedostatky v disponibilitě potřebných dat, popř. z jiných
důvodů, byl soubor redukován na 267 podniků. Tento soubor byl následně strukturalizován
dle hospodářské úspěšnosti. Podniky byly zařazeny do skupin dle hodnot dvou ukazatelů, a to
rentability aktiv a růstu aktiv. Na základě veřejně dostupných informací z účetních závěrek byly
vyhodnoceny pětileté časové řady těchto ukazatelů, a to konkrétně za období 2003 až 2007.
Dle tzv. koeficientu hospodářské úspěšnosti byly vytvořeny tři skupiny, přičemž skupina A představuje
podniky hospodářsky úspěšné, naproti tomu podniky zařazené do skupiny B a skupiny C
jsou považovány za hospodářsky neúspěšné. Pro jasnější rozlišení úspěšných a neúspěšných podniků
byly z dalšího řešení eliminovány podniky, které spadaly do tzv. hraničního pásma. Jednalo
se o 16 podniků. Finální soubor tak obsahoval 247 podniků. Podrobnější informace o metodickém
postupu a dosažených výsledcích je uvedena v kapitole 10.
6) Analýza faktorů hospodářské úspěšnosti podniků
Uvedené kroky vedly k ústřední proceduře celého řešení, tj. k analýze faktorů hospodářské úspěšnosti
sledovaného výběrového souboru. Podobně jako v první etapě byl aplikován algoritmus založený
na statistickém rozpoznávání obrazů, s cílem identifikovat z množiny informací získaných
o podnicích prostřednictvím dotazníků ty proměnné, které ve vzájemné kombinaci významným
způsobem ovlivňují úspěšnost, resp. neúspěšnost analyzovaných podniků. Šlo tedy o rozpoznání,
POSTUP18
které ze sledovaných proměnných mají významný vliv na to, že daný podnik byl dle ukazatele
rentability aktiv a růstu aktiv zařazen do skupiny A, B, nebo C. Podrobněji je tato problematika
uvedena v kapitole 11.
7) Interpretace výsledků
Bylo identifikováno 19 proměnných, které mají charakter faktorů ovlivňujících hospodářskou
úspěšnost podniků. Tyto faktory byly doplněny z důvodu lepší ilustrace o další tři proměnné.
V rámci interpretace pak byly uvedeny a komentovány průměrné hodnoty těchto dvaadvaceti proměnných,
a to v porovnání výběrového souboru celkem a v rámci něj zvlášť za skupinu A a společně
za skupinu B a C, s cílem postihnout charakteristické rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými
podniky.
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU 19
Charakteristika základního a výběrového2.
souboru
Rámcové vymezení základního souboru2.1.
Výzkumné zaměření bylo, s ohledem na první etapu empirického šetření z roku 2007, orientováno
na zbývající odvětví národního hospodářství. Základní soubor pro druhou etapu empirického
šetření byl vymezen podle:
a) teritoriálního hlediska ­ podniky se sídlem v České republice, dále členěné dle krajů,
b) odvětvového hlediska ­ podniky náležící do sekce A, B, C, E, G, H, I, K, L, M, N, O dle Odvětvové
klasifikace ekonomických činností ČSÚ (dále též OKEČ)1
,
c) velikostního hlediska ­ podniky s počtem pracovníků 10 a více,
d) hlediska právní formy podnikání ­ společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.
Oproti první etapě empirického šetření, která byla zaměřena na podniky z odvětví zpracovatelského
průmyslu a stavebnictví, byla v rámci druhé etapy snížena dolní hranice velikosti podniků
z 50 na 10 zaměstnanců. Důvodem byla skutečnost, že v šetřených odvětvích sehrávají podniky
velikostní skupiny 10 až 49 zaměstnanců zřetele hodnou roli.
Výchozí soubor tvořilo 2 262 podniků splňujících výše uvedená kriteria, s publikovanými účetními
závěrkami za období 2002­2007. Z tohoto souboru byly vyloučeny podniky v likvidaci, konkurzu
nebo s informacemi o konkurzu nebo soudní exekuci. Takto byl formulován soubor čítající
2 098 podniků. Jejich počty dle jednotlivých odvětví uvádíme v následující tabulce:
1 V práci je kvůli srovnatelnosti s první etapou empirického šetření použita starší klasifikace platná před 1. 1. 2008.
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU20
Podniky v základním souboru dle odvětvíTabulka č. 1:
Odvětví Název Počet podniků
A Zemědělství, myslivost, lesnictví 171
B Rybolov a chov ryb 3
C Těžba nerostných surovin 20
E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 76
G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní
potřebu a převážně pro domácnost
1 074
H Ubytování a stravování 44
I Doprava, skladování a spoje 188
K Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; podnikatelské
činnosti
416
L Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 1
M Vzdělávání 6
N Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 30
O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 69
CELKEM 2 098
S ohledem na reprezentativnost byla velikost výběrového souboru stanovena na cca 280 podniků,
což představuje přibližně 13% výše uvedeného základního souboru. Při zařazování podniků do
výběrového souboru nebylo možno využít náhodného výběru, protože účast na šetření podléhala
souhlasu podniků se této akce zúčastnit. Na druhé straně nebylo možno realizovat samovýběr,
tedy akceptovat bez rozdílu všechny podniky, které by byly ochotny se šetření zúčastnit. Takovým
přístupem by totiž došlo k výraznému snížení reprezentativnosti výběrového souboru. Byl proto
uplatněn kvótní způsob výběru, a to dle kvótních proměnných:
teritorium,
odvětví,
právní forma podnikání.
Terénní fázi sběru dat realizovala, stejně jako v první etapě, společnost AUGUR Consulting. Realizace
proběhla v těchto krocích:
Příprava opory výběru ­ databáze základního souboru ­ podle kvótních požadavků, včetně
kontaktních údajů na představitele podniků.
Rekrutace a proškolení expertních spolupracovníků ­ tazatelů ze všech regionů ČR. Na sběru
dat se podíleli také členové řešitelského týmu.
Příprava motivačního dopisu pro představitele podniků. Dopis byl podepsán vedoucím Centra
konkurenční schopnosti české ekonomiky a vedoucím výzkumného kolektivu a odeslán
doporučenou poštovní zásilkou představitelům podniků.
Proškolení operátorů AUGUR Consulting.
Zprovoznění speciálního portálu pro tazatele.
Zřízení webové prezentace výzkumu.
Opakované kontaktování představitelů podniků s časovým odstupem operátory společnosti
AUGUR Consulting.
Dojednávání termínů schůzek ­ přímých interakcí.
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU 21
Nabídka aktuálních termínů interakcí tazatelům prostřednictvím portálu v reálném čase, nebo
prostřednictvím SMS brány, případně telefonickým kontaktem.
Průběžná příprava anotací podniků projevujících zájem o spolupráci na výzkumu. Anotace
byly zpracovávány členy řešitelského týmu, nebo přímo expertními tazateli. Tazatelé vstupovali
do interakcí s dostatkem základních informací o podniku.
Individuální přístup k cílové skupině. V terénní fázi sběru dat byl tazatel veden snahou zajistit
maximální výtěžnost informací a vyplnění všech položek v dotazníku. V dílčích případech
bylo vyhověno specifickým požadavkům podniků (zaslání dotazníku k posouzení, možnost
stažení dotazníku z webového portálu, ponechání dotazníku pro následné doplnění informací
a zaslání zpět apod.)
Tazatelovou povinností bylo také formou dílčího komentáře charakterizovat průběh interakce zaznamenat
volné odpovědi nad rámec položek dotazníku. S těmito názory, komentáři a informacemi
rozšiřující rámec zjišťování se bude dále pracovat kvalitativně.
Kontrola primárních dat (způsob zápisu, úplnost informací). Zápis dat do primární matice
dat v programu SPSS, která byla předem opatřena českým návěštím (label).
Příprava tvrdých dat ­ ekonomických ukazatelů z účetních závěrek a jejich vložení k datům
získaným prostřednictvím dotazníku.
První fáze čištění dat v matici a předání k následné statistické analýze.
Tento postup a koordinace terénní fáze sběru dat vedly k tomu, že z celkového počtu 1 209 oslovených
podniků se jich šetření zúčastnilo bezmála 24%. Toto je možno považovat za velmi pozitivní
výsledek, a to zejména proto, že v podmínkách krize, kdy většina podniků zcela přirozeně
upřednostňuje realizaci životně důležitých aktivit před participací na dotazníkových šetřeních, byl
daný podíl o přibližně 10 procentních bodů vyšší než v průběhu první etapy empirického šetření,
která byla realizována v roce 2007. Za účelem dodržení kvótní struktury výběrového souboru
a s ohledem na kapacitní možnosti tazatelů bylo šetření rozděleno do několika vln.
Počty oslovených podniků v jednotlivých vlnáchTabulka č. 2:
Vlna Počet oslovených podniků
1. 204
2. 202
3. 205
4. 295
5. 303
CELKEM 1 209
S cílem dosažení maximální reprezentativnosti výběrového souboru byla v průběhu jednotlivých
vln terénního šetření kontrolována míra shody struktury výběrového souboru se strukturou základního
souboru dle výše uvedených kvótních proměnných. K výsledkům této kontroly z daného
kola bylo přihlíženo při rozhodování, které ze zbývajících podniků základního souboru budou
v následujícím kole osloveny se žádostí o účast v šetření.
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU22
Komparace základního a výběrového souboru2.2.
Je evidentní, že shoda percentuálního podílu mezi základním a výběrovým souborem v zastoupení
podniků z hlediska sídla (krajů), odvětvové příslušnosti a právní formy podnikání má významný
vliv na reprezentativnost výběrového souboru. Jak je zřejmé z níže uvedeného, byla tato shoda
diferencovaná.
1) Komparace základního a výběrového souboru dle krajů
Z níže uvedené tabulky a grafu vyplývají poměrně značné odlišnosti obou souborů v zastoupení
podniků z hlediska jejich sídla, což snižuje reprezentativnost výběrového souboru. Lze však zmínit,
že umístění sídla podniku se v následných analýzách neprojevilo jako veličina, která by zřetele
hodným způsobem ovlivňovala hospodářskou úspěšnost podniků.
Komparace základního a výběrového souboru dle krajůTabulka č. 3:
Kraj
Základní soubor Výběrový soubor
Absolutní hodnota v % Absolutní hodnota v %
Jihočeský kraj 113 5,4 21 7,3
Plzeňský kraj 75 3,6 0 0,0
Karlovarský kraj 32 1,5 6 2,1
Ústecký kraj 108 5,2 7 2,5
Liberecký kraj 47 2,2 3 1,0
Královéhradecký kraj 61 2,9 17 5,9
Pardubický kraj 88 4,2 26 9,0
Kraj Vysočina 62 3,0 9 3,1
Jihomoravský kraj 221 10,5 56 19,4
Olomoucký kraj 74 3,5 16 5,6
Zlínský kraj 109 5,2 34 11,8
Moravskoslezský kraj 223 10,6 45 15,6
Hlavní město Praha 659 31,4 46 16,0
Středočeský kraj 226 10,8 2 0,7
CELKEM 2.098 100,0% 288 100,0%
Komparace základního a výběrového souboru dle krajůGraf č. 1:
0
5 %
10 %
35 %
30 %
25 %
20 %
15 %
Základní soubor (v %)Výběrový soubor (v %)
Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj Hlavní město Praha
Plzeňský kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU 23
2) Komparace základního a výběrového souboru dle odvětví
Heterogennost analyzovaného souboru z odvětvového hlediska je značná. Na rozdíl od první etapy
empirického šetření, kdy se jednalo pouze o dvě odvětví, a to zpracovatelský průmysl a stavebnictví,
tedy odvětví realizující produkty hmotné povahy, je soubor analyzovaný ve stávající etapě
po stránce odvětvové velmi různorodý. Dle původního záměru ,,dokompletovat" celou odvětvovou
strukturu, se jedná celkem o 12 odvětví. Tato odvětví jsou značně diferencovaná, v některých
případech až diametrálně odlišná, a to z hlediska svých produktů (výrobky a služby nejrůznějšího
charakteru), z hlediska používaných technologií a technických prostředků, z hlediska organizačního
uspořádání, začlenění do reprodukčního procesu atd. Jak vyplývá z tabulky č. 4, velmi
diferencované jsou také počty podniků, které do jednotlivých odvětví spadají. Na jedné straně
1 074 podniků v odvětví G ,,Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu
a převážně pro domácnost", na druhé straně jeden podnik v odvětví L ,,Veřejná správa a obrana;
povinné sociální zabezpečení". Minimální počet subjektů v tomto odvětví, stejně tak v odvětví M
,,Vzdělávání" (5 subjektů) a relativně nízké počty v dalších odvětvích, jsou dány tím, že podstatná
většina subjektů má zde jinou organizačně-právní formu než formu akciových společností a společností
s ručením omezeným.
S tím mimo jiné souvisí skutečnost, že se nepodařilo ve dvou odvětvích získat žádného respondenta
a v dalším pouze jednoho (viz tabulka č. 4). Proto byla tato tři odvětví z dalšího řešení vyloučena.
Nedostatek spočívající v nízkém počtu respondentů (méně než 10) se projevuje u dalších
tří odvětví.
Pozitivně lze naopak hodnotit, že u většiny z devíti analyzovaných odvětví vykazuje percentuální
zastoupení podniků základního a výběrového souboru poměrně značnou shodu.
Komparace základního a výběrového souboru dle odvětvíTabulka č. 4:
Odvětví Název
Základní soubor Výběrový soubor
Absolutní
hodnota v %
Absolutní
hodnota v %
A Zemědělství, myslivost, lesnictví 171 8,2 18 6,3
B Rybolov a chov ryb 3 0,1 0 0,0
C Těžba nerostných surovin 20 1,0 0 0,0
E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 76 3,6 16 5,6
G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků
pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
1.074 51,2 123 42,7
H Ubytování a stravování 44 2,1 9 3,1
I Doprava, skladování a spoje 188 9,0 27 9,4
K Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu;
podnikatelské činnosti
416 19,8 69 24,0
L Veřejná správa a obrana; povinné sociální
zabezpečení
1 0,0 1 0,3
M Vzdělávání 6 0,3 3 1,0
N Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 30 1,4 6 2,1
O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 69 3,3 14 4,9
OKEČ u hlavní činnosti jiná 0 0,0 2 0,6
CELKEM 2.098 100,0 288 100,0
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU24
Komparace základního a výběrového souboru dle odvětvíGraf č. 2:
-8 %
2 %
12 %
22 %
32 %
42 %
52 %
A B C E G H I K L M N O
Základní soubor (v %)Výběrový soubor (v %)
3) Komparace základního a výběrového souboru dle právní formy podnikání
Jak je zřejmé z níže uvedené tabulky a grafu, existuje v tomto případě mezi základním a výběrovým
souborem značná míra shody v percentuálním zastoupení společností s ručením omezeným
a akciových společností, což pozitivně ovlivňuje reprezentativnost výběrového souboru.
Komparace základního a výběrového souboru podle právní formy podnikáníTabulka č. 5:
Právní forma
Základní soubor Výběrový soubor
Absolutní
hodnota v %
Absolutní
hodnota v %
Společnost s ručením omezeným 1.345 64,1 175 60,8
Akciová společnost 753 35,9 113 39,2
CELKEM 2.098 100,0 288 100,0
Komparace základního a výběrového souboru podle právní formy podnikáníGraf č. 3:
Společnost s ručením omezeným Akciová společnost
0 %
20 %
40 %
60 %
100 %
80 %
Výběrový soubor
Základní soubor
35,9%60,8% 39,2%64,1%
CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍHO A VÝBĚROVÉHO SOUBORU 25
Upřesněná struktura výběrového souboru2.3.
Před zahájením primární analýzy a dalších navazujících vyhodnocovacích procesů byl počet podniků
zahrnutých do výběrového souboru zredukován z 288 na 267. Důvodem pro eliminaci 21
podniků byla ve dvou případech skutečnost, že dle své hlavní činnosti náležely do jiných odvětví,
v ostatních případech pak nedostatečné nebo nepřesné informace o těchto podnicích. Upřesněná
struktura výběrového souboru je v členění dle odvětví, velikosti a právní formy podnikání uvedena
v následujících třech tabulkách
Struktura výběrového souboru dle odvětvíTabulka č. 6:
Odvětví Název Počet podniků
A Zemědělství, myslivost, lesnictví 18
E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 16
G Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu
a převážně pro domácnost
110
H Ubytování a stravování 9
I Doprava, skladování a spoje 25
K Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti 66
M Vzdělávání 3
N Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 6
O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 14
CELKEM 267
Struktura výběrového souboru dle velikostiTabulka č. 7:
Počet pracovníků Počet podniků
10­49 73
50­99 74
100­249 81
> 250 39
CELKEM 267
Struktura výběrového souboru dle velikostiTabulka č. 8:
Právní forma Počet podniků
Společnost s ručením omezeným 158
Akciová společnost 109
CELKEM 267
26
27
IIII
Část II PRIMÁRNÍ ANALÝZA DAT
dle jednotlivých sekcí dotazníku
28
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 29
Faktory konkurenceschopnosti3.
podniku (A)
Kapitola ,,Faktory konkurenceschopnosti podniku" se komplexně zaměřuje na zkoumání vnitřních
a vnějších faktorů, které mohou mít vliv na konkurenceschopnost podniku. Ověřuje vnímání
podniků své vlastní pozice na trhu a subjektivní hodnocení dopadu vybraných faktorů na schopnost
podniku udržet se na trhu.
Podkapitoly 1.1 až 1.9 (otázky A2. ­ A10.) se zaměřují na vnitřní faktory, tedy takové aspekty
podnikatelské činnosti, které má organizace možnost ovlivňovat a které jsou součástí vnitřního
prostředí podniku. Patří sem činitelé vědecko-technického rozvoje, marketingové a distribuční faktory,
dále pak faktory výroby a jejího řízení, podnikové a pracovní zdroje a finanční a rozpočtové
aspekty podnikání. Bylo analyzováno, jak daný podnik hodnotí úroveň endogenních faktorů konkurenceschopnosti
a to v porovnání s konkurenty. Respondenti odpovídali na škále ,,1 ­ výrazně
nižší" až ,,5 ­ výrazně vyšší". Dále respondent odhadoval, jaký vliv má úroveň daného faktoru
na konkurenceschopnost podniku. Bylo možné zvolit odpovědi na škále ,,silně negativní vliv" až
,,silně pozitivní vliv".
V podkapitolách 1.10 až 1.17. jsou zkoumány vnější faktory konkurenceschopnosti. Jsou to veličiny,
které působí na podnik z vnějšku a podnik nemá možnost je ovlivnit nebo je tato možnost
jen omezená, nepřímá. Respondenti v otázkách A12. až A18. a A20. uváděli, jak vnímají úroveň
vybraných exogenních faktorů konkurenceschopnosti v prostředí, kde působí jejich podnik. Dotazovaní
vybírali z odpovědí ,,1 ­ velmi nízký(á)" až ,,5 ­ velmi vysoký(á)". Dále respondenti opět
uváděli, jaký vliv má úroveň daného faktoru na konkurenceschopnost podniku. Byly nabídnuty
odpovědi na škále ,,silně negativní vliv" až ,,silně pozitivní vliv".
Je dobré připomenout, že odpovědi této části výzkumu vyjadřují vždy subjektivní názor respondenta,
nikoliv objektivně ověřitelná data.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)30
Inovační aktivita3.1.
Charakteristika otázky3.1.1.
A2.1. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, inovační aktivitu Vašeho podniku v oblasti
rozvoje svých produktů (výrobků či služeb)?
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.1.2.
Úroveň inovační aktivity ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 9:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 6 2,3
Mírně nižší 23 9,0
Přibližně stejná 93 36,2
Mírně vyšší 90 35,0
Výrazně vyšší 45 17,5
Celkem 257 100,0
Úroveň inovační aktivity ­ výběrový soubor celkemGraf č. 4:
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
40 %
30 %
35 %
2,3
9,0 36,2 35,0 17,5
Komentář
Míra zodpovězení otázky A2. je vysoká ­ přes 96% respondentů otázku zodpovědělo, neodpovědělo
v absolutním vyjádření 10 subjektů.
Respondenty byla využita celá škála odpovědí. Průměr hodnot je 3,56, slovně vyjádřeno ­ nachází
se mezi možnostmi ,,přibližně stejná" a ,,mírně vyšší". Medián je roven 4,0 a modus 3,0.
Hodnota standardní odchylky odpovědí je rovna 0,96.
Lze konstatovat, že většina podniků má v oblasti inovační aktivity o své úrovni poměrně vysoké
mínění, neboť celkem 52,5% podniků věří, že jsou v této oblasti na vyšší úrovni oproti konkurenci.
Dalších 36,2% respondentů se domnívá, že jsou v tomto ohledu na stejné úrovni jako jejich
konkurence. Celkově lze tedy říci, že v téměř 90% podniků je inovační potenciál považován za
srovnatelný či vyšší ve srovnání s konkurencí v oboru. Nižší inovační aktivitu přiznává jen 11,3%
respondentů.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 31
Zkoumáme-li úroveň inovační aktivity dle oboru činnosti, pak stojí za zmínku, že z průměru
poněkud vybočuje obor činnosti zdravotní a sociální péče, veterinární činnost. Zatímco ostatní
obory vykazují průměry odpovědí blízko celkovému průměru ­ pohybují se mezi 3,2 a 3,7, průměr
oboru zdravotnictví se pohybuje výše oproti ostatním (na úrovni 4,33). To poměrně jednoznačně
ukazuje, že globálně zdravotnické obory považují svoji inovační aktivitu za vyšší ve srovnání
s jinými obory činnosti.
Dále bylo zjišťováno, zda existují rozdíly v odpovědích podniků různé velikosti. Lze konstatovat,
že zde neexistují významné rozdíly mezi procentuálním zastoupením jednotlivých odpovědí
v rámci skupin podniků různé velikosti.
Úroveň inovační aktivity nesouvisí ani s právní formou organizace. Odpovědi v rámci společností
s r.o. a akciových společností mají podobné procentuální zastoupení.
Charakteristika otázky3.1.3.
A2. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, inovační aktivitu Vašeho podniku v oblasti
rozvoje svých produktů (výrobků či služeb)?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.1.4.
Vliv inovační aktivity na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 10:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 5 2,0
Mírně negativní vliv 18 7,2
Žádný vliv 66 26,3
Mírně pozitivní vliv 103 41,0
Silně pozitivní vliv 59 23,5
Celkem 251 100,0
Vliv inovační aktivity na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 5:
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
2,0 7,2 26,3 41,0 23,5
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
35 %
40 %
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)32
Komentář
Otázka byla zodpovězena celkem 94% respondentů, což v absolutním vyjádření činí 251
podniků.
Byly opět využity všechny možnosti nabízených odpovědí, přestože některé byly využity jen
sporadicky. Průměr hodnot je roven 3,77 ­ lze tedy říci, že se v průměru respondenti přiklání k odpovědi
,,mírně pozitivní vliv". Tuto hodnotu (4,0) mají i medián a modus. Standardní odchylka
odpovědí je rovna hodnotě 0,96.
Nejvíce podniků (41%) vnímá inovační aktivitu jako spíše pozitivní faktor konkurenceschopnosti
a dalších 23,5% podniků se dokonce domnívá, že tento aspekt má výrazně pozitivní vliv na
jejich konkurenceschopnost. Souhrnně tedy téměř dvě třetiny respondentů vnímají inovaci jakožto
faktor pozitivně působící na úspěšnost podniku. Relativně hodně podniků služeb (26,3%) ale
vnímá inovaci jakožto aspekt, který nijak neovlivňuje postavení podniku na trhu. Necelých 10%
podniků vnímá inovace dokonce jakožto negativní faktor na cestě za konkurenceschopností.
Posuzujeme-li dopad inovační aktivity na konkurenceschopnost podniku v rámci jednotlivých
oborů činnosti, pak jsou výsledky v souladu s předchozí otázkou. Obor zdravotnictví považuje
inovační aktivitu za výrazně pozitivnější faktor ve srovnání s jinými obory činnosti. Zatímco
u ostatních odvětví se pohybuje průměr hodnocení tohoto aspektu mezi hodnotami 3,35 a 3,84,
zdravotnické a veterinární subjekty tomuto faktoru přisuzují průměrnou hodnotu 4,83. Je tedy
znát, že v tomto oboru je inovace ceněna více než v jakémkoliv jiném.
Zkoumáme-li vnímání vlivu inovační aktivity dle velikosti podniku, pak lze zaznamenat určité
rozdíly. Podniky s více než 250 zaměstnanci se častěji než ostatní skupiny podniků přiklánějí k výraznému
pozitivnímu vlivu inovační aktivity. Naopak respondenti z podniků s 10­49 zaměstnanci
výrazně častěji konstatují, že vliv inovací na konkurenceschopnost je v jejich podniku nulový
(37,1% oproti 19,4­24,3% v podnicích větších).
Právní forma nemá zásadní vliv na vnímání vlivu inovační aktivity podniku na konkurence-
schopnost.
Flexibilita3.2.
Charakteristika otázky3.2.1.
A3. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, schopnost Vašeho podniku pružně
přizpůsobovat své produkty požadavkům zákazníků?
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 33
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.2.2.
Schopnost pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 11:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 2 0,8
Mírně nižší 12 4,7
Přibližně stejná 72 27,9
Mírně vyšší 109 42,2
Výrazně vyšší 63 24,4
Celkem 258 100,0
Schopnost pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka ­ výběrový soubor celkemGraf č. 6:
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
35 %
40 %
0,8 4,7 27,9 42,2 24,4
Komentář
V otázce A3. byla dosažena míra zodpovězení 96,6%. V absolutním vyjádření 9 respondentů
otázku nezodpovědělo.
Respondenti opět využili celou škálu odpovědí. Průměr hodnot je 3,85, lze tedy říci, že se podniky
v průměru přiklánějí k názoru, že jejich schopnost pružně reagovat na požadavky zákazníků
je na mírně vyšší úrovni ve srovnání s konkurencí. Tento závěr potvrzují i hodnoty medián a modus,
které jsou obě rovny 4,0 (odpověď ,,mírně vyšší"). Standardní odchylka má hodnotu 0,87,
odpovědi jsou tedy poměrně homogenní.
Podniky se cítí být poměrně silné v oblasti přizpůsobování se požadavkům zákazníka, neboť
42,2% z nich uvádí mírně vyšší úroveň a 24,4% dokonce výrazně vyšší úroveň tohoto faktoru
ve srovnání s konkurencí. Celkem tedy dvě třetiny podniků pociťují svoji flexibilitu vůči požadavkům
zákazníka nad průměrnou úrovní v oboru. Srovnatelnou úroveň udává 27,9% podniků.
Celkově jen 5,5% podniků přiznává, že jejich flexibilita je na nižší úrovni oproti konkurenčním
subjektům. Je tedy znát, že si podniky poměrně hodně věří ve schopnosti reagovat na měnící se
požadavky zákazníků.
V jednotlivých oborech činnosti nebyly zaznamenány významné rozdíly v odpovědích.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)34
Podniky různé velikosti vnímají svoji schopnost reagovat na požadavky zákazníků poměrně podobně.
Zvláštností je snad jen to, že podniky s 50­99 zaměstnanci uvádí relativně častěji odpověď
,,výrazně silnější", která je volena touto skupinou podniků dokonce o něco častěji než odpověď
,,mírně vyšší". Ostatní skupiny podniků naopak vždy uvádí častěji odpověď ,,mírně vyšší" a to
s o 20­30% vyšší čestností než odpověď ,,výrazně vyšší". Souhrnně lze říci, že podniky s 50­99
zaměstnanci se cítí být silnější v oblasti přizpůsobování se požadavkům zákazníka.
Také právní forma podniků neovlivňuje zásadně to, jak je vnímána flexibilita podniku vůči přáním
zákazníků.
Charakteristika otázky3.2.3.
A3. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, schopnost Vašeho podniku pružně
přizpůsobovat své produkty požadavkům zákazníků?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.2.4.
Vliv pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka na konkurenceschopnost ­Tabulka č. 12:
výběrový soubor celkem
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 2 0,8
Mírně negativní vliv 10 4,0
Žádný vliv 53 21,1
Mírně pozitivní vliv 113 45,0
Silně pozitivní vliv 73 29,1
Celkem 251 100,0
Vliv pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka na konkurenceschopnost ­ výběrovýGraf č. 7:
soubor celkem
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
50 %
30 %
35 %
40 %
45 %
0,8
4,0
21,1 45,0 29,1
Komentář
Otázka byla zodpovězena 94% podniků, žádnou možnost nevybralo, v absolutním vyjádření, 6
respondentů.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 35
Byla opět využita celá škála odpovědí. Průměr je roven hodnotě 3,98 a standardní odchylka má
hodnotu 0,86. Homogenitu odpovědí potvrzuje i shodnost mediánu a průměru, jejichž hodnota
se ustálila na odpovědi 4,0 (,,mírně pozitivní vliv").
Je znát silný příklon podniků ke vnímání pozitivního vlivu flexibility na konkurenceschopnost,
celkově se tak vyjádřilo 74,1% respondentů, z toho 45,0% volilo možnost ,,mírně pozitivní vliv"
a 29,1% udává ,,silně pozitivní vliv". Žádný dopad flexibility na úspěšnost podniku nezaznamenalo
21,1% respondentů. Ostatní odpovědi již nemají tak výrazné zastoupení, jen 4,8% vnímá
danou úroveň pružnosti jako negativní faktor konkurenceschopnosti.
Rozdělíme-li podniky dle oboru činnosti, pak zde nejsou příliš velké rozdíly mezi jednotlivými
obory.
Vliv pružnosti na konkurenceschopnost podniku je vnímán obdobně v rámci skupin podniků
různé velikosti. Průměry pro jednotlivé skupiny se navzájem příliš neliší.
Zkoumáme-li rozvrstvení odpovědí dle právní formy, je zřejmé, že zde neexistují významné
rozdíly.
Kvalita produktů3.3.
Charakteristika otázky3.3.1.
A4. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, kvalitu produktů Vašeho podniku?
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.3.2.
Úroveň kvality produktů ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 13:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 0 0,0
Mírně nižší 7 2,7
Přibližně stejná 86 33,6
Mírně vyšší 106 41,4
Výrazně vyšší 57 22,3
Celkem 256 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)36
Úroveň kvality produktů ­ výběrový soubor celkemGraf č. 8:
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
35 %
40 %
0,0
2,7
33,6 41,4 22,3
Komentář
Míra zodpovězení otázky A4. byla opět poměrně vysoká ­ téměř 95,9%. Otázku nezodpovědělo,
absolutně vyjádřeno, pouze 11 respondentů z celkového počtu 267.
V této otázce nebyla respondenty využita celá škála odpovědí, žádný podnik nezvolil variantu
,,1 ­ výrazně nižší". Průměrná hodnota je 3,83, což znamená, že se v průměru respondenti přiklání
k odpovědi ,,4 ­ mírně vyšší". Standardní odchylka má hodnotu 0,8, opět je tedy možné konstatovat
homogenitu odpovědí, která je podpořena i shodností mediánu a modu, jejichž hodnota je
rovna 4,0.
Zanedbatelná část podniků (2,7%) uvádí mírně nižší úroveň kvality. Třetina respondentů
(33,6%) uvádí srovnatelnou kvalitu své produkce s konkurencí. Nejčastěji respondenti uvádějí
mírně vyšší úroveň kvality produkce daného podniku ve srovnání s konkurenty v oboru (41,4%).
Často je uváděna i odpověď ,,výrazně vyšší" (22,3%). Je tedy jednoznačně znát, že jsou respondenti
v otázce kvality své produkce poměrně sebevědomí a hodnotí ji jako spíše vyšší.
Z hlediska oborů činností jsou průměry jednotlivých skupin poměrně srovnatelné, snad jen
obor vzdělání poněkud vybočuje, ani zde ale není rozdíl příliš velký (průměr je roven 3,3 v oboru
vzdělání oproti průměrům 3,7­4,1 v ostatních odvětvích).
Odpovědi byly zkoumány také z hlediska velikosti podniků a je zřejmé, že se zastoupení odpovědí
v rámci skupin různě velkých podniků významně neliší.
Z hlediska rozdělení podniků dle právní formy lze opět konstatovat víceméně podobné zastoupení
odpovědí.
Charakteristika otázky3.3.3.
A4. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, kvalitu produktů Vašeho podniku?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 37
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.3.4.
Vliv kvality produktů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 14:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 1 0,4
Mírně negativní vliv 5 2,0
Žádný vliv 67 27,0
Mírně pozitivní vliv 113 45,6
Silně pozitivní vliv 62 25,0
Celkem 248 100,0
Vliv kvality produktů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 9:
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
50 %
30 %
35 %
40 %
45 %
0,4
2,0
27,0 45,6 25,0
Komentář
Na tuto otázku odpovědělo téměř 93% respondentů.
Respondenti využili všechny nabízené možnosti odpovědí, nicméně odpověď ,,silně negativní
vliv" byla vybrána jen jedním respondentem z celkového počtu 267 dotázaných. Průměr odpovědí
má hodnotu 3,92, medián i modus vykazují hodnotu 4,0. Standardní odchylka je rovna 0,8.
Přes 70% respondentů uvádí pozitivní vliv kvality produktů na konkurenceschopnost podniku,
z toho 45,6% vnímá tento vliv jako mírný a 25,0% jako silný. Dále 27,0% respondentů uvádí, že
kvalita produkce nemá dopad na konkurenceschopnost. Zde by zřejmě bylo přínosné dále analyzovat,
proč tomu tak je, čím jsou tyto podniky specifické a jaké jiné faktory pozitivně ovlivňují
konkurenceschopnost, jestliže kvalita produkce mezi ně nepatří. Přes 2% respondentů se domnívá,
že kvalita jejich produktů negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost.
Odpovědi byly dále analyzovány z hlediska oboru činnosti a bylo zjištěno, že podniky vnímají
dopad kvality na konkurenceschopnost srovnatelně. Jediným odlišením je snad obor zdravotnictví,
jehož průměrná hodnota odpovědi je 4,67, tedy je znát silný vliv tohoto faktoru na konkurenceschopnost
(v jiných oborech se průměrné hodnoty pohybují velmi jednolitě mezi 3,67 a 4).
V rámci skupin dle velikosti podniku nebyly zjištěny významné rozdíly mezi zastoupením jednotlivých
odpovědí. Průměry odpovědí jednotlivých skupin jsou v tomto případě velmi podobné.
Právní forma taktéž nemá vliv na zkoumaný faktor.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)38
Náklady na pracovní sílu3.4.
Charakteristika otázky3.4.1.
A5. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, náklady na pracovní sílu ve Vašem
podniku?
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.4.2.
Náklady na pracovní sílu ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 15:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 9 3,5
Mírně nižší 55 21,7
Přibližně stejné 121 47,6
Mírně vyšší 54 21,3
Výrazně vyšší 15 5,9
Celkem 254 100,0
Náklady na pracovní sílu ­ výběrový soubor celkemGraf č. 10:
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
50 %
30 %
35 %
40 %
45 %
3,5
21,7 47,6 21,3 5,9
Komentář
Otázku A5. zodpovědělo 95,1% respondentů, absolutně 13 z 267 podniků tuto otázku
nezodpovědělo.
Respondenti využili celou škálu možných odpovědí. Průměrná hodnota je rovna 3, respondenti
se přiklání k odpovědi ,,přibližně stejné" náklady na pracovní sílu. Standardní odchylka je rovna
0,9. Respondenti tedy vyjadřují poměrně homogenní odpovědi, což dále podporuje i shodná hodnota
průměru, modu a mediánu (ve všech případech je rovna 3,0).
Nejvyšší počet respondentů (47,6%) uvedlo přibližně stejné náklady na pracovní sílu ve srovnání
s konkurenty. Dále jsou často udávány mírně nižší (21,7%) a mírně vyšší (21,3%) náklady na
práci. Krajní možnosti pak uvádí vždy jen malá část dotázaných.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 39
Při rozdělení respondentů dle oboru činnosti opět nejsou zjištěny významné rozdíly. Průměrné
hodnoty se vyskytují v rozmezí 2,66­3,00 nepříliš výraznou, ale přece jen určitou výjimkou je opět
obor zdravotnictví (průměr odpovědí roven 3,33).
Zkoumáme-li, jak různě velké podniky hodnotí své náklady na pracovní sílu, pak je zastoupení
odpovědí poměrně obdobné. Průměry jednotlivých skupin se pohybují mezi 2,95 a 3,22. Rozložení
četností odpovědí v jednotlivých skupinách jednotnost respondentů potvrzuje.
Při rozdělení podniků dle právní formy byla zjištěna mírná tendence akciových společností
uvádět ve vyšší míře náklady na pracovní sílu nižší ve srovnání s konkurenty (celkem 33,6% u akciových
společností oproti 19,3% ve společnostech s ručením omezeným) a naopak náklady vyšší
jsou častěji zmiňovány u společností s ručením omezeným (31,4% oproti 21,1% v akciových
společnostech).
Charakteristika otázky3.4.3.
A5. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, náklady na pracovní sílu ve Vašem podniku?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.4.4.
Vliv nákladů na pracovní sílu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 16:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 2 0,8
Mírně negativní vliv 38 15,3
Žádný vliv 116 46,6
Mírně pozitivní vliv 73 29,3
Silně pozitivní vliv 20 8,0
Celkem 249 100,0
Vliv nákladů na pracovní sílu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 11:
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
50 %
30 %
35 %
40 %
45 %
0,8 15,3 46,6 29,3 8,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)40
Komentář
Míra zodpovězení otázky je 93,3%, absolutně vyjádřeno 249 z celkového počtu 267 podniků.
Respondenti využili všechny nabízené možnosti odpovědí, nicméně odpověď ,,silně negativní
vliv" byla zvolena jen dvěma respondenty. Průměrná hodnota odpovědí je rovna 3,29. Odpovědi
jsou opět poměrně jednotné, standardní odchylka má hodnotu 0,85 a hodnoty mediánu a modu
jsou rovny 3,0.
Téměř polovina podniků (46,6%) se domnívá, že náklady na pracovní sílu nemají žádný vliv na
konkurenceschopnost. Dále 29,3% dotázaných uvádí mírně pozitivní vliv a 15,3% naopak mírně
negativní vliv. Krajní možnosti odpovědí jsou voleny jen malým počtem respondentů.
Při rozdělení podniků dle oboru činnosti nebyly zjištěny zásadní rozdíly.
Dále analyzujeme, jak souvisí velikost podniku s vnímáním vlivu nákladů na pracovní sílu na
konkurenceschopnost. Ani zde neexistuje zásadní závislost velikosti podniku na vnímání vlivu
tohoto faktoru. Průměry se pohybují mezi 3,18 a 3,38. Lze si všimnout, že podniky do 99 zaměstnanců
uvádí o něco častěji nulový vliv pracovních nákladů na konkurenceschopnost ve srovnání
s podniky s více než 100 zaměstnanci (50% a 52,9% u podniků do 100 zaměstnanců oproti 41,7%
a 37,8% u podniků větších).
Právní forma nemá vliv na zastoupení jednotlivých odpovědí u této otázky.
Ostatní náklady3.5.
Charakteristika otázky3.5.1.
A6. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, ostatní náklady ve Vašem podniku?
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.5.2.
Ostatní náklady ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 17:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 16 6,4
Mírně nižší 52 20,6
Přibližně stejné 119 47,2
Mírně vyšší 58 23,0
Výrazně vyšší 7 2,8
Celkem 252 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 41
Ostatní náklady ­ výběrový soubor celkemGraf č. 12:
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
50 %
30 %
35 %
40 %
45 %
6,4 20,6 47,2 23,0
2,8
Komentář
Otázka byla zodpovězena 94,4% respondentů, nevyjádřilo se 15 podniků.
Respondenti zde opět využili všechny možné odpovědi. Průměrně i nejčastěji volili odpověď ,,3 přibližně
stejné" ostatní náklady ve srovnání s konkurenty. Standardní odchylka má hodnotu 0,9.
Rozložení četností odpovědí je velmi podobné jako v případě nákladů na pracovní sílu. Nejvíce
podniků (47,2%) se domnívá, že jejich náklady jsou srovnatelné s konkurencí. Dále respondenti
často uvádí mírně nižší (20,6%) a mírně vyšší ostatní náklady (23,0%) oproti konkurenci. Krajní
odpovědi ­ výrazně nižší či výrazně vyšší úroveň ostatních nákladů ­ volí jen velmi malá část podniků
v řádu jednotek procent.
Jednotlivé obory činnosti odpovídají na otázku víceméně obdobně.
V rámci skupin podniků různé velikosti nedochází k významným rozdílům v průměrech skupin
ani v procentuálním zastoupení odpovědí. Co snad stojí za zmínku je zjištění, že častěji je
odpověď ,,3 ­ žádný vliv" zvolena podniky s 10­49 zaměstnanci a dále pak podniky s více než
250 zaměstnanci. V těchto dvou skupinách je tato odpověď zvolena téměř 60% respondentů, zatímco
v dalších dvou skupinách podniků je to jen 34,8% (50­99 zaměstnanců) a 46,5% (100­249
zaměstnanců).
Právní forma nemá vliv na hodnocení ostatních nákladů ve srovnání s konkurencí.
Charakteristika otázky3.5.3.
A6. Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, ostatní náklady ve Vašem podniku?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)42
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.5.4.
Vliv ostatních nákladů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 18:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 1 0,4
Mírně negativní vliv 38 15,3
Žádný vliv 120 48,4
Mírně pozitivní vliv 67 27,0
Silně pozitivní vliv 22 8,9
Celkem 248 100,0
Vliv ostatních nákladů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 13:
0 %
10 %
20 %
30 %
40 %
50 %
60 %
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
6,4 20,6 47,2 23,0 2,8
Komentář
Otázku zodpovědělo přes 92,9% respondentů.
Všechny možnosti odpovědí byly využity, průměr hodnot je 3,29 a standardní odchylka má
hodnotu 0,85. Hodnoty mediánu a modu jsou shodně 3,0.
Situace je obdobná jako v otázce vlivu nákladů na pracovní sílu. Fakt, že faktor ostatní náklady
nemá, dle velké části respondentů, žádný vliv na konkurenceschopnost podniku, uvedlo plných
48,4% dotazovaných. Další respondenti vnímají aspekt ostatních nákladů vůči konkurenceschopnosti
mírně pozitivně (27%) a jiní mírně negativně (15,3%).
Rozdíly mezi obory činnosti nejsou ani v této oblasti nijak markantní. Průměr většiny odvětví
se pohybuje v rozmezí 3,01­3,57, mírně vybočuje obor vzdělávání, kde je průměrná hodnota
rovna 2,67.
Neexistují zásadní rozdíly ani v rámci skupin podniků dle velikosti.
Právní forma nemá zásadní vliv na vnímání působení ostatních nákladů na
konkurenceschopnost.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 43
Kvalifikace pracovníků3.6.
Charakteristika otázky3.6.1.
A7. Jaká je, v porovnání s konkurenty, úroveň kvalifikace pracovníků Vašeho podniku?
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.6.2.
Úroveň kvalifikace pracovníků ­ výběrový soubor celkem. Četnost odpovědí absolutněTabulka č. 19:
a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 1 0,4
Mírně nižší 15 5,9
Přibližně stejná 124 48,4
Mírně vyšší 83 32,4
Výrazně vyšší 33 12,9
Celkem 256 100,0
Úroveň kvalifikace pracovníků ­ výběrový soubor celkemGraf č. 14:
0 %
10 %
20 %
30 %
40 %
50 %
60 %
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
0,4 5,9 48,4 32,4 12,9
Komentář
Míra zodpovězení otázky A7. je téměř 96%. V absolutním vyjádření neodpovědělo 11 respondentů
z celkového počtu 267 podniků.
Respondenti opět využili celou škálu odpovědí, ale nutno poznamenat, že odpověď ,,výrazně
nižší" byla označena jen jedním respondentem. Průměr odpovědí má hodnotu 3,52, slovně vyjádřeno
na pomezí odpovědí ,,přibližně stejná" a ,,mírně vyšší". Standardní odchylka má v tomto
případě hodnotu 0,81. Modus i medián nabývají hodnoty 3,0.
Je zřejmé, že mají-li respondenti ohodnotit úroveň kvalifikace v jejich podniku, pak naprostá
většina (93,7%) udává srovnatelnou (48,4%) či vyšší (45,3%) úroveň ve srovnání s konkurencí. Jen
6,3% respondentů hodnotí úroveň kvalifikace jako nižší ve srovnání s konkurenčními subjekty. Při
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)44
rozdělení dle oboru činnosti nenalézáme zásadní rozdíly v odpovědích. V rámci skupin podniků
rozdělených dle velikosti nebyly zjištěny významné rozdíly v zastoupení jednotlivých odpovědí.
Zkoumáme-li zastoupení odpovědí dle právní formy, pak nenalézáme významné rozdíly.
Charakteristika otázky3.6.3.
A7. Jaká je, v porovnání s konkurenty, úroveň kvalifikace pracovníků Vašeho podniku?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.6.4.
Vliv kvalifikace pracovníků na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 20:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 3 1,2
Mírně negativní vliv 12 4,8
Žádný vliv 101 40,1
Mírně pozitivní vliv 96 38,1
Silně pozitivní vliv 40 15,8
Celkem 252 100,0
Vliv kvalifikace pracovníků na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 15:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
40 %
35 %
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
1,2 4,8 40,1 38,1 15,8
Komentář
Tato otázka byla zodpovězena celkem 94,4% respondentů.
Byly využity všechny nabízené možnosti odpovědí. Průměrná hodnota je rovna 3,4, což znamená,
že se respondenti pohybují mezi odpovědí ,,žádný vliv" a ,,mírně pozitivní vliv", což je potvrzeno
i rozložením četností odpovědí. Standardní odchylka má hodnotu 0,85, lze tedy říci, že
respondenti byli poměrně homogenní ve svých odpovědích.
Poměrně zajímavé je zjištění, že největší část respondentů (40,1%) se domnívá, že úroveň kvalifikace
zaměstnanců nemá vliv na konkurenceschopnost. Tento výsledek je překvapivý tím více,
že se jedná o podniky služeb, kde by se dalo očekávat, že kvalifikace je jedním z významných
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 45
faktorů konkurenceschopnosti. Mírně pozitivní vliv kvalifikace pracovníků na konkurenceschopnost
uvedlo 38,1% respondentů a silně pozitivní vliv udává 15,8% podniků. Negativní vliv zaznamenalo
pouze 6% respondentů.
V rámci jednotlivých oborů činnosti je zastoupení odpovědí obdobné.
Ve skupinách dle velikosti podniku rovněž neexistují významnější rozdíly v procentuálním zastoupení
odpovědí.
Vnímání vlivu kvalifikace na konkurenceschopnost není nijak ovlivněno ani právní formou daného
podniku.
Péče o zákazníky3.7.
Charakteristika otázky3.7.1.
A8. Jaká péče je, v porovnání s konkurenty, věnována zákazníkům Vašeho podniku?
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.7.2.
Péče o zákazníky ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 21:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 0 0,0
Mírně nižší 12 4,7
Přibližně stejná 83 32,6
Mírně vyšší 102 40,0
Výrazně vyšší 58 22,7
Celkem 255 100,0
Péče o zákazníky ­ výběrový soubor celkemGraf č. 16:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
40 %
35 %
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
0,0 4,7 32,6 40,0 22,7
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)46
Komentář
V otázce A8. byla opět dosažena vysoká míra zodpovězení ­ plných 95,5% respondentů zvolilo
některou z možností. Otázku nezodpovědělo, v absolutním vyjádření, 12 podniků.
Žádným z podniků nebyla zvolena odpověď ,,5 ­ výrazně nižší" péče o zákazníky. Průměrná
hodnota je 3,8, tedy ­ slovně vyjádřeno ­ blíží se zespoda k možnosti ,,mírně vyšší" péče o zákazníka.
Hodnota standardní odchylky odpovědí je v tomto případě rovna 0,84. Homogenitu odpovědí
potvrzuje i modus a medián, jejichž hodnota je rovna 4,0.
Je zřejmé, že podniky se v oblasti péče o zákazníky hodnotí poměrně sebevědomě. Jen necelých
5% podniků vnímá úroveň svojí péče o zákazníka na nižší úrovni v porovnání s konkurencí. Dále
32,6% respondentů hodnotí tuto oblast ve svém podniku jako srovnatelnou s konkurenčními
subjekty. 40% podniků vnímá péči o zákazníka ve svém podniku na mírně vyšší úrovni a 22,7%
hodnotí tento aspekt jako výrazně vyšší oproti konkurenčním subjektům. Souhrnně lze tedy říci,
že téměř dvě třetiny respondentů pociťuje péči o zákazníky ve svém podniku jakožto kvalitnější
oproti jiným subjektům na daném trhu.
Zkoumáme-li odpovědi respondentů v rámci skupin dle oboru činnosti, pak lze opět konstatovat,
že trend odpovědí podniků jednotlivých oborů činnosti je podobný a neexistují výrazné rozdíly
v zastoupení jednotlivých odpovědí.
Velikost podniku rovněž nemá vliv na vnímání péče o zákazníky, různě velké podniky opět odpovídaly
víceméně podobně.
Právní forma daného podniku také neovlivňuje odpovědi respondentů v této oblasti.
Charakteristika otázky3.7.3.
A8. Jaká péče je, v porovnání s konkurenty, věnována zákazníkům Vašeho podniku?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.7.4.
Vliv péče o zákazníky na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 22:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 2 0,8
Mírně negativní vliv 16 6,4
Žádný vliv 69 27,7
Mírně pozitivní vliv 100 40,2
Silně pozitivní vliv 62 24,9
Celkem 249 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 47
Vliv péče o zákazníky na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 17:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
40 %
35 %
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0,8 6,4 27,7 40,2 24,9
Komentář
Tuto část otázky zodpovědělo 93,3% respondentů.
Byly využity všechny možné odpovědi, nicméně odpověď ,,1 ­ silně negativní vliv" byla zvolena
jen dvěma respondenty. Průměrná hodnota odpovědí je rovna 3,82, tedy příklon k ,,pozitivnímu
vlivu". To potvrzují i hodnoty mediánu a modu ­ obě jsou rovny 4,0. Standardní odchylka
odpovědí má hodnotu 0,91.
Bylo možné očekávat, že faktor péče o zákazníky bude hodnocen jako kladně ovlivňující konkurenceschopnost
organizace. K tomuto se přiklonilo celkem 65,1% respondentů, z nichž větší
část (40,2%) udává mírný vliv a zbylé podniky (24,9%) udávají silně pozitivní vliv. Žádný vliv
faktoru péče o zákazníky na konkurenceschopnost nezaznamenává 27,7% podniků a v 7,2% podniků
působí tento aspekt dokonce negativně.
Obor činnosti ani velikost podniku, zdá se, nemají vliv na vnímání daného faktoru na
konkurenceschopnost.
Trend odpovědí je shodný a zastoupení odpovědí je podobné i ve skupinách dle právní formy
daného podniku.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)48
Přístup k finančním zdrojům3.8.
Charakteristika otázky3.8.1.
A9. Jaký přístup má, v porovnání s konkurenty, Váš podnik ke zdrojům financování?
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.8.2.
Přístup ke zdrojům financování ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 23:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 7 2,8
Mírně nižší 30 12,0
Přibližně stejný 110 43,8
Mírně vyšší 61 24,3
Výrazně vyšší 43 17,1
Celkem 251 100,0
Přístup ke zdrojům financování ­ výběrový soubor celkemGraf č. 18:
0 %
10 %
20 %
50 %
30 %
40 %
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
2,8
12,0 43,8 24,3 17,1
Komentář
Míra zodpovězení otázky A9. byla 94%, zbývajících 6% činí v absolutním vyjádření 16 podniků.
Respondenti opět využili celou škálu nabízených odpovědí. Průměr hodnot je 3,41 a standardní
odchylka je v tomto případě rovna hodnotě 1,0. Modus i medián jsou rovny 3,0.
Nejvíce respondentů (43,8%) hodnotí přístup svého podniku k finančním zdrojům jako srovnatelný
s konkurencí. Dále velká část podniků (41,4%) uvádí lepší přístup k financím ve srovnání
s konkurenty ­ z toho 24,3% uvádí mírně lepší přístup ke zdrojům a dalších 17,1% podniků posuzuje
svoje možnosti získání financí dokonce jako výrazně lepší ve srovnání s konkurencí. Necelých
15% podniků naopak vnímá svoji pozici v získávání finančních zdrojů jako horší oproti
konkurenčním subjektům.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 49
Analyzujeme-li rozdíly v jednotlivých oborech činnosti, byl zjištěn statisticky významný rozdíl
průměrů mezi zdravotnictvím a ostatními obory vyjma vzdělávání. Průměrná hodnota odpovědí
ve zdravotnictví je rovna 2, zatímco průměrné hodnoty odpovědí v jiných oborech činnosti jsou
rovny 3,22 až 3,58 (vzdělávání 3). Lze tedy konstatovat, že podniky, zabývající se zdravotními
službami, hodnotí svůj přístup k financím jako nižší ve srovnání s jinými odvětvími. Je ale dobré
mít na paměti, že počet respondentů v oboru zdravotnictví je nízký (pouze 6 podniků), což může
činit platnost uvedeného závěru poněkud diskutabilní.
V rámci skupin dle velikosti podniku nejsou zaznamenány významné rozdíly mezi průměry odpovědí
jednotlivých skupin. Lze si ale všimnout mírně rozdílného trendu četností odpovědí podniků
do 250 zaměstnanců a podniků s více než 250 zaměstnanci. Největší podniky uvádí nejčastěji mírně
vyšší přístup k financím (51,3%), zatímco výrazně vyšší přístup uvádí v malé míře (7,7%). Podniky
do 250 zaměstnanců uvádí výrazně lepší přístup ke zdrojům častěji (23,5% podniků do 49 zaměstnanců,
31% podniků s 50­99 zaměstnanci a 22,1% podniků se 100­249 zaměstnanci).
Z hlediska právních forem nebyl zjištěn rozdíl v přístupu k finančním zdrojům.
Charakteristika otázky3.8.3.
A9. Jaký přístup má, v porovnání s konkurenty, Váš podnik ke zdrojům financování?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.8.4.
Vliv přístupu k finančním zdrojům na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 24:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 7 2,8
Mírně negativní vliv 32 13,0
Žádný vliv 110 44,8
Mírně pozitivní vliv 59 24,0
Silně pozitivní vliv 38 15,4
Celkem 246 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)50
Vliv přístupu k finančním zdrojům na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 19:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
50 %
30 %
45 %45 %
40 %
35 %
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
2,8
13,0 44,8 24,0 15,4
Komentář
Míra zodpovězení otázky byla 92,1%.
Respondenti vybírali ze všech nabízených odpovědí, průměrná hodnota odpovědí je 3,36
a standardní odchylka je rovna 0,99. Modus a medián jsou v tomto případě shodné a nabývají
hodnoty 3,0.
Přístup k finančním zdrojům nejčastěji podniky vnímají jako faktor, který neovlivňuje jejich konkurenceschopnost
(44,8%), což je poměrně překvapivým zjištěním. Velká část podniků (39,4%)
však uvádí pozitivní vliv tohoto faktoru k financím. Negativní vliv na konkurenceschopnost uvádí
celkem 15,8% respondentů. Velká část respondentů uvádí mírně negativní vliv.
Obdobně jako u předchozí otázky lze vypozorovat určitý rozdíl mezi průměrem odpovědí
v oboru zdravotnictví a ostatními obory. Vzhledem k tomu, že tyto podniky uvádějí průměrně
nižší přístup k financím, pak je zcela v souladu zjištění, že vliv tohoto aspektu je vnímán více negativně
ve srovnání s ostatními odvětvími (hodnota průměru odpovědí je 2,33 ve zdravotnictví,
zatímco v ostatních oborech se pohybuje v rozmezí 2,93­3,53). Opět zde lze nalézt statisticky
významné rozdíly průměrů.
Rozlišíme-li podniky z hlediska velikosti, pak se nevyskytují významné rozdíly v procentuálním
zastoupení odpovědí ani v průměrech odpovědí jednotlivých skupin.
Vnímání vlivu přístupu k financím na konkurenceschopnost není ovlivněno právní formou
podniku.
Jméno podniku3.9.
Charakteristika otázky3.9.1.
A10. Jak je ceněno, v porovnání s konkurenty, jméno (resp. značka) Vašeho podniku?
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 51
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.9.2.
Cenění jména podniku ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 25:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Výrazně nižší 3 1,2
Mírně nižší 32 12,7
Přibližně stejně 79 31,5
Mírně vyšší 89 35,5
Výrazně vyšší 48 19,1
Celkem 251 100,0
Cenění jména podniku ­ výběrový soubor celkemGraf č. 20:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
40 %
30 %
35 %
Výrazně nižší Mírně nižší Přibližně stejně Mírně vyšší Výrazně vyšší
1,2 12,7 31,5 35,5 19,1
Komentář
Míra zodpovězení otázky A10. je 94%.
Dotázaní využili všechny nabízené možnosti odpovědí, nicméně odpověď ,,výrazně nižší" byla
zvolena jen třemi respondenty. Průměrná hodnota odpovědí je 3,59, slovně vyjádřeno ­ nachází
se mezi možnostmi ,,přibližně stejně" a ,,mírně vyšší". Standardní odchylka nabývá hodnoty 0,98,
modus i medián jsou rovny 4,0.
Z odpovědí je patrné, že podniky převážně hodnotí jméno (značku) svého podniku jako kladně
vnímané. Jako méněcenné ­ výrazně nebo mírně ­ oproti konkurenci vnímá své jméno jen 13,9%
dotázaných. Dále 31,5% vnímá jméno firmy ceněné rovnocenně s konkurencí a vůbec nejvyšší
počet respondentů (35,5%) se domnívá, že jméno podniku je ceněno mírně více než jméno konkurenčních
subjektů. Zbývající dotázaní (19,1%) vnímají jméno svého podniku jako výrazně více
ceněné ve srovnání s konkurencí. Celkem se tedy téměř 55% podniků domnívá, že jejich jméno
je ceněno výše ve srovnání s konkurenčními subjekty.
Podniky v jednotlivých oborech činnosti se k této otázce vyjadřují poměrně obdobně.
Podniky s více než 250 zaměstnanci se opět drží více ,,při zemi" a udávají častěji mírně lepší
ocenění jména podniku ve srovnání s podniky menšími. Podniky s méně jak 250 zaměstnanci pak
analogicky udávají ve vyšší míře odpověď ,,výrazně vyšší" ocenění jména podniku.
Právní forma víceméně nemá vliv na to, jak je ceněno jméno podniku.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)52
Charakteristika otázky3.9.3.
A10. Jak je ceněno, v porovnání s konkurenty, jméno (resp. značka) Vašeho podniku?
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.9.4.
Vliv cenění jména podniku na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 26:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 5 2,0
Mírně negativní vliv 17 7,0
Žádný vliv 77 31,6
Mírně pozitivní vliv 98 40,1
Silně pozitivní vliv 47 19,3
Celkem 244 100,0
Vliv cenění jména podniku na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 21:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
40 %
35 %
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
2,0
7,0 31,6 40,1 19,3
Komentář
Tuto otázku zodpovědělo celkem 91,4% respondentů.
Všechny nabízené odpovědi byly využity. Průměrná hodnota odpovědí je 3,68, modus i medián
jsou rovny 4,0 a standardní odchylka je rovna 0,93.
Jak bylo řečeno výše, velká část respondentů se domnívá, že jméno jejich podniku je vnímáno
kladně. Je tedy zřejmé, že tato skutečnost bude mít pozitivní vliv na konkurenceschopnost,
což uvádí téměř 60,0% dotázaných, z toho 40,1% udává mírný vliv a 19,3% respondentů uvádí
dokonce silně pozitivní působení jména podniku na konkurenceschopnost. Ve 31,6% podniků
jméno žádným způsobem neovlivňuje úspěšnost podniku. Dále 9% dotázaných se domnívá, že
jméno jejich podniku či značka působí dokonce negativně na konkurenceschopnost.
V rámci jednotlivých oborů činnosti nebyly zjištěny významné rozdíly v odpovědích.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 53
Z hlediska velikosti podniku se v souladu s předchozí otázkou ukázalo, že podniky s více než
250 zaměstnanci udávají ve vyšší míře mírný vliv (52,6%) a méně často výrazný vliv (10,5%), zatímco
menší podniky nevykazují tak velký rozdíl v zastoupení těchto dvou odpovědí.
Právní forma podniku evidentně nesouvisí s vnímáním vlivu ocenění jména firmy.
Konkurenční boj3.10.
Charakteristika otázky3.10.1.
A12. Konkurenční boj na trzích produktů, kde působí Váš podnik, je:
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.10.2.
Konkurenční boj na trhu ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 27:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízký 9 3,5
Nízký 16 6,2
Střední 41 15,9
Vysoký 88 34,1
Velmi vysoký 104 40,3
Celkem 258 100,0
Konkurenční boj na trhu ­ výběrový soubor celkemGraf č. 22:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
40 %
35 %
Velmi nízký Nízký Střední Vysoký Velmi vysoký
3,5
6,2 15,9 34,1 40,3
Komentář
V otázce A12. byla dosažena vysoká míra zodpovězení, plných 96,6% respondentů zvolilo některou
z možností.
Byly zvoleny všechny nabízené možnosti odpovědí. Průměr se ustálil na hodnotě 4,02, což lze
slovně interpretovat jako ,,vysoký konkurenční boj". Toto mínění podniků lze podpořit i hodno-
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)54
tou mediánu, který je roven 4,0 a modu, který má dokonce hodnotu 5,0. Standardní odchylka má
hodnotu 1,06.
U této otázky je znát velmi jednoznačný příklon ke skutečnosti, že konkurenční boj na trzích
je opravdu výrazný. Celkově téměř 75% podniků hodnotí konkurenční boj na trhu jako vysoký
(34,1%) nebo dokonce velmi vysoký (40,3%). Necelých 16% se domnívá, že na příslušném trhu je
konkurenční boj střední. Malá část respondentů uvádí nízký konkurenční boj na trhu, kde působí
jejich podnik (celkem 9,7% podniků).
V rámci oborů činnosti lze oproti ostatním otázkám zaznamenat jistou různorodost průměrů
odpovědí. Nejnižší průměrnou hodnotu vykazuje výroba a rozvod elektřiny (2,93). Další skupinou
mohou být obory, jejichž průměrná hodnota odpovědí se nachází v rozmezí 3,5­4,25. Do
této skupiny spadá zdravotnictví, ostatní veřejné služby, nemovitosti a pronájem, doprava a skladování,
obchod, zemědělství, myslivost a lesnictví. Třetí pomyslnou skupinou jsou obory činnosti
ubytování a stravování (průměr je roven 4,44) a dále vzdělávání (4,67). Rozdíly průměrů mezi 1.
a 3. skupinou jsou statisticky významné, našli bychom statisticky významné rozdíly i mezi výrobou
a rozvodem elektřiny a některými obory z druhé skupiny. Souhrnně lze tedy říci, že otázka
míry konkurenčního boje se jeví rozdílně v závislosti na oboru činnosti.
Analyzujeme-li obdobně skupiny podniků dle velikosti, pak se průměrné hodnoty jednotlivých
skupin nejeví výrazně rozdílně. Zkoumáme-li rozdělení četností odpovědí u podniků různé velikosti,
pak lze poukázat na skutečnost, že s velikostí podniku poněkud klesá zastoupení odpovědí
,,vysoký" a ,,velmi vysoký" (součet procentuálního zastoupení těchto dvou odpovědí je u podniků
s 10­49 zaměstnanci roven 82%, u podniků s 50­99 zaměstnanci nabývá hodnoty 78,9%, ve
skupině podniků se 100­249 zaměstnanci je součet roven 67,6% a u největších podniků s více než
250 zaměstnanci je to 65,8%). Je tedy možné vyvodit závěr, že menší podniky vnímají konkurenční
boj jako ostřejší ve srovnání s podniky většími.
Lze identifikovat mírně vyšší příklon společností s ručením omezeným k vyššímu konkurenčnímu
boji oproti akciovým společnostem.
Charakteristika otázky3.10.3.
A12. Konkurenční boj na trzích produktů, kde působí Váš podnik, je:
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.10.4.
Vliv konkurenčního boje na trhu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem.Tabulka č. 28:
Odpovědi absolutně a v procentech
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 29 11,8
Mírně negativní vliv 74 30,3
Žádný vliv 50 20,4
Mírně pozitivní vliv 63 25,7
Silně pozitivní vliv 29 11,8
Celkem 245 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 55
Vliv konkurenčního boje na trhu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 23:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
35 %
30 %
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
11,8 30,3 20,4 25,7 11,8
Komentář
Otázku zodpovědělo 91,4% respondentů ze zkoumaného vzorku.
Všechny nabízené možnosti odpovědí byly využity a je znát jistá různorodost odpovědi ve srovnání
s jinými otázkami, kdy odpovědi byly poměrně homogenní. Vyšší rozptýlení odpovědí je
potvrzeno i hodnotou standardní odchylky, která je vyšší než u jiných otázek, její hodnota je 1,23,
dále mediánem (roven 3,0) a modem (nabývá hodnoty 2,0).
Rozložení četností odpovědí tedy nyní vykazuje odlišnou podobu ve srovnání s doposud analyzovanými
faktory. Zatímco u ostatních otázek části A dotazníku je zřejmá tendence respondentů
více či méně se přiklánět ke ,,zlatému středu", nyní je rozložení četností odlišné. Nejčastěji se respondenti
přiklánějí k mírně negativnímu vlivu konkurenčního boje (30,3%) a dále pak k mírně
pozitivnímu vlivu (25,7%). Významné je taktéž zastoupení respondentů, kteří se domnívají, že
konkurenční boj nemá žádný vliv na konkurenceschopnost jejich podniku (20,4%). Krajní odpovědí
byly zvoleny shodně 11,8% dotázaných. Příčiny takového rozdělení odpovědí mohou být
různé, nicméně pokud posuzujeme otázku v souvislosti s předchozí, pak jedno z možných vysvětlení
takového rozložení je, že respondenti, kteří označili konkurenční boj za nízký či střední,
považují tuto skutečnost za faktor ovlivňující pozitivně jejich konkurenceschopnost.
Obor činnosti zásadním způsobem neovlivňuje zastoupení jednotlivých odpovědí.
V rámci podniků různé velikosti také nebyly zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení
odpovědí na tuto otázku.
Vnímání vlivu konkurenčního boje na konkurenceschopnost není ovlivněno ani právní formou
organizace.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)56
Vyjednávací síla odběratelů3.11.
Charakteristika otázky3.11.1.
A13. Vyjednávací síla odběratelů Vašeho podniku je:
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.11.2.
Vyjednávací síla odběratelů ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 29:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 8 3,1
Nízká 9 3,5
Střední 77 30,2
Vysoká 100 39,3
Velmi vysoká 61 23,9
Celkem 255 100,0
Vyjednávací síla odběratelů ­ výběrový soubor celkemGraf č. 24:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
40 %
35 %
Velmi nízká Nízká Střední Vysoká Velmi vysoká
3,1 3,5 30,2 39,3 23,9
Komentář
Míra zodpovězení otázky A13. je poměrně vysoká ­ 95,5% zkoumaného vzorku.
Všechny nabízené možné odpovědi byly využity. Průměr odpovědí se ustálil na hodnotě 3,77,
tedy ­ slovně vyjádřeno ­ vysoká vyjednávací síla. Tomu odpovídá i hodnota mediánu a modu,
která je rovna 4,0. Standardní odchylka má hodnotu 0,96.
Je zřejmé, že podniky jednoznačně vnímají sílu odběratelů jako střední a vyšší, jako nízkou ji
hodnotí pouze malá část dotázaných (celkem 6,6% výzkumného vzorku). Podniky ve velké míře
hodnotí vyjednávací sílu svých dodavatelů jako vysokou ­ celkem tento názor vyjádřilo 63,2% dotázaných.
Významná část respondentů dále hodnotí sílu odběratele jako střední (30,2%). Je tedy
znát, že podniky jsou si vědomé velké síly, která je v současnosti na straně zákazníka a odběratele.
Lze očekávat, že tato převaha bude i nadále růst.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 57
Průměry odpovědí se v rámci skupin podniků rozdělených dle oboru činnosti pohybují v rozmezí
od 3,13 (obor výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody) do 4,11 (zemědělství, myslivost a lesnictví).
Rozdíl průměrů těchto dvou oborů je statisticky významný. Rozdíly průměrů ostatních
oborů nejsou statisticky významné.
Při rozdělení podniků dle velikosti se neprojevily významné rozdíly v hodnocení vyjednávací
síly odběratelů.
Právní forma podniku nehraje roli v hodnocení vyjednávací síly odběratelů.
Charakteristika otázky3.11.3.
A13. Vyjednávací síla odběratelů Vašeho podniku je:
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.11.4.
Vliv vyjednávací síly odběratelů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 30:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 23 9,5
Mírně negativní vliv 78 32,3
Žádný vliv 77 31,8
Mírně pozitivní vliv 46 19,0
Silně pozitivní vliv 18 7,4
Celkem 242 100,0
Vliv vyjednávací síly odběratelů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 25:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
35 %
30 %
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
9,5 32,3 31,8 19,0 7,4
Komentář
Míra zodpovězení této části otázky je 90,6% zkoumaného vzorku.
Respondenti opět vybírali ze všech nabízených možností, průměrná hodnota odpovědí je rovna
2,83 a standardní odchylka má v tomto případě hodnotu 1,08. Medián je roven 3,0 a modus
nabývá hodnoty 2,0.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)58
Respondenti hodnotili vliv faktoru ,,vyjednávací síla odběratele" poměrně různorodě. Negativně
je tento aspekt hodnocen celkově 41,8% respondentů. Nejvíce podniků (32,3%) uvádí, že velká
síla odběratelů působí na konkurenceschopnost spíše negativně, dalších 9,5% udává dokonce
silně negativní dopad. Poměrně vysoké procento dotázaných (31,8%) nevnímá jakýkoliv dopad
poměrně značné síly odběratele na konkurenceschopnost podniku. Kladně je tento faktor vnímán
26,4% podniků, které mu přisuzují pozitivní vliv.
Průměrně nejhůře je vnímán vliv vyjednávací síly v oboru vzdělávání (průměr roven 2) a dále
v oboru zdravotní a sociální péče (2,17). Naopak nejlepší průměrné hodnocení vychází od respondentů
z oboru výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (3,31). Mezi těmito obory existuje statisticky
významný rozdíl průměrů.
Dále bylo zjištěno, že velikost podniku nehraje roli v tom, jak podniky vnímají vliv síly odběratelů
na konkurenceschopnost.
Také v rámci skupin dle právní formy nejsou velké rozdíly v zastoupení jednotlivých
odpovědí.
Vyjednávací síla dodavatelů3.12.
Charakteristika otázky3.12.1.
A14. Vyjednávací síla dodavatelů Vašeho podniku je:
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.12.2.
Vyjednávací síla dodavatelů ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 31:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 14 5,5
Nízká 35 13,8
Střední 130 51,2
Vysoká 50 19,7
Velmi vysoká 25 9,8
Celkem 254 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 59
Vyjednávací síla dodavatelů ­ výběrový soubor celkemGraf č. 26:
0 %
10 %
20 %
60 %
30 %
50 %
40 %
Velmi nízká Nízká Střední Vysoká Velmi vysoká
5,5 13,8 51,2 19,7 9,8
Komentář
V otázce A14. bylo dosaženo opět poměrně vysoké míry zodpovězení ­ 95,1% zkoumaného
vzorku.
Byly využity všechny nabízené možnosti, průměr se ustálil na hodnotě 3,15 a standardní odchylka
odpovědí je rovna hodnotě 0,97 ­ respondenti odpovídali poměrně homogenně, což potvrzuje
i shodná hodnota mediánu a modu, která je rovna 3,0.
Velká část respondentů (51,2%) se shoduje na střední vyjednávací síle dodavatelů. Dále poměrně
významná část vzorku (celkem 29,5%) hodnotí sílu dodavatele jako vysokou či dokonce velmi
vysokou. Nízkou vyjednávací sílu dodavatelů konstatovalo celkem 19,3% podniků.
Průměrné odpovědi v jednotlivých oborech činnosti se pohybují v rozmezí od 2,5 v oboru zdravotnictví
do 3,61 v zemědělství a lesnictví. Tento rozdíl mezi průměry těchto dvou oborů je statisticky
významný. Průměry odpovědí ostatních oborů se nacházejí v uvedeném rozmezí a jejich
rozdíly nejsou statisticky významné.
Při rozdělení dle velikosti podniků nebyly zjištěny významné rozdíly v zastoupení jednotlivých
odpovědí. Bylo však zjištěno, že skupiny podniků nad 50 zaměstnanců jsou homogennější ve
svých odpovědích, neboť v každé skupině podniků nad 50 zaměstnanců (50 až 99; 100 až 249, 250
a více) velká část uvádí střední vyjednávací sílu dodavatelů (59,2%, 51,9% respektive 63,9%). Četnost
ostatních odpovědí se pohybuje zhruba kolem 10%. U podniků s méně než 50 zaměstnanci
jsou odpovědi rovnoměrněji rozloženy mezi odpovědi nízká (18,6%), střední (35,2%) a vysoká
(34,3%) vyjednávací síla dodavatele.
Právní forma nemá vliv na hodnocení vyjednávací síly dodavatelů ze strany podniků.
Charakteristika otázky3.12.3.
A14. Vyjednávací síla dodavatelů Vašeho podniku je:
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)60
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.12.4.
Vliv vyjednávací síly dodavatelů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 32:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 10 4,1
Mírně negativní vliv 35 14,5
Žádný vliv 121 50,0
Mírně pozitivní vliv 67 27,7
Silně pozitivní vliv 9 3,7
Celkem 242 100,0
Vliv vyjednávací síly dodavatelů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 27:
0 %
10 %
20 %
60 %
50 %
40 %
30 %
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
4,1
14,5 50,0 27,7
3,7
Komentář
Bylo dosaženo míry zodpovězení této otázky přes 90% zkoumaného vzorku.
Vybrány byly všechny nabízené možné odpovědi. Průměrná hodnota odpovědí je rovna 3,12,
což slovně vyjádřeno znamená odpověď ,,žádný vliv". Průměru se blíží i medián a modus ­ obě
hodnoty jsou rovny 3,0. Standardní odchylka odpovědí je rovna hodnotě 0,85.
Nejčastěji podniky nepozorují vliv vyjednávací síly dodavatelů na konkurenceschopnost podniku
(50%). Pozitivní vliv tohoto faktoru udává celkem 31,4% respondentů. Negativní vliv naopak
uvádí celkem 18,6% dotázaných.
Nebyly zjištěny významné rozdíly odpovědí mezi jednotlivými obory činnosti.
Zkoumáme-li rozložení odpovědí ve skupinách podniků rozdělených dle velikosti, pak v souladu
se závěry z předchozí otázky bylo zjištěno, že podniky nad 50 zaměstnanců se ve vyšší míře
přiklání k tomu, že vyjednávací síla dodavatele nemá na konkurenceschopnost vliv. Nejzjevnější
je tento trend u podniků s více než 250 zaměstnanci (zastoupení této odpovědi je zde 76,47%)
Podniky s méně než 50 zaměstnanci naopak vyjadřují mnohem rovnoměrněji mírný vliv ­ pozitivní
i negativní a dále žádný vliv.
Mezi společnostmi s r.o. a akciovými společnostmi nebyly zjištěny rozdíly v zastoupení jednotlivých
odpovědí.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 61
Souhrnně lze konstatovat, že vyjednávací síla odběratelů je vysoká a to vnímají podniky negativně
ve vztahu ke konkurenceschopnosti. Vyjednávací síla dodavatelů je naproti tomu spíše na
střední úrovni a podniky vliv tohoto faktoru na konkurenceschopnost příliš nepociťují nebo jej
dokonce hodnotí jako pozitivní.
Zájem vstoupit do pracovního poměru3.13.
Charakteristika otázky3.13.1.
A15. Zájem vstoupit do pracovního poměru ve Vašem podniku je:
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.13.2.
Zájem vstoupit do pracovního poměru ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 33:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízký 4 1,6
Nízký 19 7,4
Střední 110 42,5
Vysoký 92 35,7
Velmi vysoký 33 12,8
Celkem 258 100,0
Zájem vstoupit do pracovního poměru ­ výběrový soubor celkemGraf č. 28:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
40 %
35 %
Velmi nízký Nízký Střední Vysoký Velmi vysoký
1,6 7,4 42,5 35,7 12,8
Komentář
Míra zodpovězení otázky A15. přesahuje 96% zkoumaného vzorku.
Respondenti využili ve svých odpovědích všechny nabízené možnosti, nicméně krajní varianta
,,1 ­ velmi nízký" byla zvolena jen zanedbatelnou částí podniků. Průměrná hodnota je rovna 3,51
a standardní odchylka nabývá hodnoty 0,87, což lze považovat za relativně homogenní hodnocení
respondentů. To je podpořeno i shodnými hodnotami mediánu a modu, které jsou rovny 3,0.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)62
Nejvíce respondentů (42,5%) uvádí střední míru zájmu o práci v jejich podniku. Celkem 48,5%
respondentů se domnívá, že jejich podnik je z hlediska pracovních příležitostí atraktivní a zájem
o práci v něm je vysoký. V rámci této skupiny je 12,8% respondentů přesvědčeno, že zájem o práci
v jejich podniku je dokonce velmi vysoký. Nízký zájem o práci v daném podniku přiznává 9%
respondentů.
Analyzujeme-li rozložení odpovědí v rámci skupin podniků rozdělených dle OKEČ, pak krajní
hodnoty průměrů vykazují obory zemědělství s průměrem odpovědí 2,83 a na druhé straně výroba
a rozvod elektřiny, plynu a vody s průměrem 4,07. Rozdíl průměrů je v tomto případě dokonce
statisticky významný. Vysokou průměrnou hodnotu opovědí udává taktéž obor vzdělávání (4,0).
Průměrné hodnoty odpovědí se soustřeďují v uvedeném rozmezí.
Zájem vstoupit do pracovního poměru není ovlivněn velikostí daného podniku. Maximální zastoupení
má ve skupinách podniků dle velikosti vždy odpověď ,,střední" zájem o práci a ostatní
hodnoty jsou soustředěny kolem tohoto maxima víceméně podobně v rámci daných skupin. Také
průměry vykazují velmi podobné hodnoty.
Právní forma podniku rovněž nemá vliv na míru zájmu vstoupit do pracovního poměru v daném
podniku.
Charakteristika otázky3.13.3.
A15. Zájem vstoupit do pracovního poměru ve Vašem podniku je:
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.13.4.
Vliv zájmu vstoupit do pracovního poměru ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 34:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 4 1,6
Mírně negativní vliv 15 6,1
Žádný vliv 104 42,2
Mírně pozitivní vliv 100 40,7
Silně pozitivní vliv 23 9,4
Celkem 246 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 63
Vliv zájmu vstoupit do pracovního poměru ­ výběrový soubor celkemGraf č. 29:
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
45 %
30 %
40 %
35 %
1,6 6,1 42,2 40,7 9,4
Komentář
Tuto otázku zodpovědělo celkem 92,1% respondentů, vynechalo ji v absolutním vyjádření 21
z celkového počtu 267 podniků.
Opět byly zvoleny všechny možnosti, průměrná hodnota odpovědí je 3,5. Průměr je v tomto
případě zcela shodný s mediánem (rovněž 3,5), modus je roven 3,0. Standardní odchylka je rovna
0,81. Z uvedených hodnot i grafu č. 29 je tedy poměrně zřejmá vysoká homogenita odpovědí.
Vliv zájmu o práci na konkurenceschopnost je převážně mírný nebo žádný. Krajní možnosti,
tedy silný vliv tohoto faktoru, jsou zastoupeny výrazně méně. Respondenti nejčastěji udávají, že
zájem o práci v daném podniku nemá žádný vliv na jejich konkurenceschopnost (42,2%). Pozitivní
vliv tohoto aspektu uvádí celkem 50,1% respondentů. Další podniky uvádí negativní působení
tohoto faktoru (7,7%).
V různých oborech je vliv tohoto faktoru vnímán víceméně podobně. Krajní hodnoty průměrů
vykazuje v souladu s výsledky předchozí otázky zemědělství (2,92) na jedné straně a vzdělávání
(4,0) spolu s výrobou a rozvodem elektřiny (3,77) na straně druhé. Rozdíly průměrů těchto oborů
jsou statisticky významné.
Velikost organizace neovlivňuje významně hodnocení vlivu tohoto faktoru na
konkurenceschopnost.
Právní forma nemá vliv na to, jak podniky hodnotí vliv zájmu o práci v jejich podniku na
konkurenceschopnost.
Korupce3.14.
Charakteristika otázky3.14.1.
A16. Korupce v prostředí, ve kterém podniká Váš podnik, je:
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)64
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.14.2.
Korupce v prostředí ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 35:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 71 29,1
Nízká 58 23,8
Střední 62 25,4
Vysoká 33 13,5
Velmi vysoká 20 8,2
Celkem 244 100,0
Korupce v prostředí ­ výběrový soubor celkemGraf č. 30:
0 %
5 %
10 %
30 %
35 %
15 %
25 %
20 %
Velmi nízká Nízká Střední Vysoká Velmi vysoká
29,1 23,8 25,4 13,5 8,2
Komentář
Míra zodpovězení otázky A16. je téměř 96% zkoumaného vzorku.
Průměrná hodnota odpovědí je rovna 2,48, medián je roven 2,0 a modus 1,0. Standardní odchylka
nabývá hodnoty 1,27, což značí vyšší různorodost odpovědí ve srovnání s ostatními otázkami
této části dotazníku.
Je zřetelný klesající trend zastoupení odpovědí od možnosti ,,velmi nízká" k možnosti ,,velmi
vysoká". Téměř 80% respondentů udává nízkou až střední korupci. Celkově 52,9% dotázaných
konstatovalo nízkou korupci na příslušném trhu. Dále velká část respondentů (25,4%) se domnívá,
že v prostředí, ve kterém podnik působí, je míra korupce střední. Vysokou a velmi vysokou
korupci v daném oboru udává celkem 21,7% dotázaných.
V této otázce se vyskytují určité rozdíly v odpovědích mezi jednotlivými obory činnosti. První skupinou
jsou podniky, jejichž průměrná hodnota odpovědí na otázku korupce je nízká (tyto obory tedy
průměrně vnímají korupci v daném prostředí jako nízkou). Lze sem zařadit obor vzdělávání (1,33)
a zemědělství (1,71). Další skupinou jsou obory, jejichž průměrná hodnota odpovědí se pohybuje
v rozmezí od 2,17 do 2,6. Patří sem výroba elektřiny, obchod, zdravotní a sociální péče, nemovitosti
a pronájem, doprava. Nejvyšší průměrné hodnoty vykazují obory ostatní veřejné, sociální a osobní
služby (2,92) a ubytování a stravování (3,0). V těchto oborech tedy respondenti již vnímají korupci
průměrně jako střední. Rozdíly průměrů mezi 1. a 3. skupinou jsou statisticky významné.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 65
Podniky různě velké vnímají průměrně korupci obdobně. Nicméně z rozložení četností lze
vyčíst poměrně zajímavou skutečnost. Trend odpovědí podniků do 250 zaměstnanců v podstatě
kopíruje celkový trend za danou otázku ­ četnosti odpovědí se snižují od velmi nízké po velmi
vysokou korupci. U podniků nad 250 zaměstnanců se však objevuje jedna zvláštnost ­ velká část
těchto subjektů vnímá korupci jako nízkou či velmi nízkou (celkem 57,2%), nicméně další velká
část respondentů (34,3%) uvádí vysokou či velmi vysokou korupci v daném prostředí. Menší
podniky vykazují menší zastoupení těchto odpovědí. Zdá se tedy, že skupina podniků nad 250
zaměstnanců není tak homogenní ve svých odpovědích (podpořeno i standardní odchylkou, která
nabývá pro tuto skupinu hodnoty 1,42) a že zde panuje nejednotné vnímání korupce.
Právní forma nemá žádný vliv na vnímání korupce v prostředí.
Charakteristika otázky3.14.3.
A16. Korupce v prostředí, ve kterém podniká Váš podnik, je:
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.14.4.
Vliv korupce v prostředí na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 36:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 33 13,9
Mírně negativní vliv 52 21,9
Žádný vliv 132 55,8
Mírně pozitivní vliv 10 4,2
Silně pozitivní vliv 10 4,2
Celkem 237 100,0
Vliv korupce v prostředí na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 31:
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0 %
10 %
20 %
50 %
60 %
30 %
40 %
13,9 21,9 55,8
4,2 4,2
Komentář
Míra zodpovězení otázky je 91,4%.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)66
Průměr odpovědí má hodnotu 2,63, medián i modus nabývají shodně hodnoty 3,0 a standardní
odchylka je rovna 0,92.
Dochází zde k poměrně výrazné shodě respondentů na skutečnosti, že korupce v prostředí
nemá žádný vliv na konkurenceschopnost daného podniku. Uvedlo to plných 55,8% dotazovaných.
Další významná část podniků (35,8%) ovšem konstatuje negativní vliv tohoto faktoru na
jejich konkurenceschopnost, z toho 13,9% uvádí dokonce silně negativní působení korupce. To
lze chápat tak, že takové podniky působí v prostředí, kde ­ chtějí-li uspět ­ je třeba vynakládat
určité finanční zdroje na získávání zakázek apod. Pokud tyto zdroje vynaložit nehodlají, pak je
jejich konkurenceschopnost snížena ve prospěch podniků, které na takové podmínky přistoupily.
Pozitivní vliv korupce je pochopitelně uváděn jen zřídka ­ celkem 8,4% podniků vnímá tento jev
kladně.
Dále bylo analyzováno rozložení odpovědí v rámci skupin vytvořených dle oboru činnosti, nebyly
však nalezeny významnější rozdíly mezi obory činnosti.
Velikost podniku taktéž nemá významný vliv na hodnocení vlivu korupce na úspěšnost
podniku.
Právní forma podniku nemá v tomto případě vliv na zastoupení jednotlivých odpovědí.
Podpora státních orgánů3.15.
Charakteristika otázky3.15.1.
A17. Podpora Vašeho podniku ze strany státních orgánů je:
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.15.2.
Podpora státních orgánů ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 37:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 143 56,7
Nízká 50 19,8
Střední 42 16,7
Vysoká 9 3,6
Velmi vysoká 8 3,2
Celkem 252 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 67
Podpora státních orgánů ­ výběrový soubor celkemGraf č. 32:
0 %
10 %
20 %
60 %
30 %
50 %
40 %
Velmi nízká Nízká Střední Vysoká Velmi vysoká
56,7 19,8 16,7
3,6 3,2
Komentář
Míra zodpovězení otázky A17. byla opět vysoká ­ 94,4% zkoumaného vzorku se k otázce
vyjádřilo.
Byly využity všechny nabízené možnosti odpovědí. Průměr zvolených hodnot je roven 1,77,
nicméně medián i modus jsou shodně rovny 1,0. Standardní odchylka nabývá hodnoty 1,05.
Podniky vyjádřily jednotný názor, že podpora státních orgánů je velmi nízká (56,7%) nebo nízká
(19,8%). Celkově se tedy přes 75% respondentů domnívá, že podpora státu je nedostatečná.
Část podniků (16,7%) hodnotí podporu státu jako střední. Jen velmi malá část dotazovaných (celkově
6,8%) udává vysokou úroveň podpory ze strany státu.
Míra podpory jednotlivých oborů se příliš neliší, nicméně lze si všimnout vyšších průměrných
hodnot u oborů tradičně více spjatých se státem ­ výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (2,46),
vzdělávání (2,67). Opačnou krajní hodnotu průměru odpovědí vykazuje obor ubytování a stravování
(1,22). Rozdíl průměrů mezi těmito krajními obory je statisticky významný.
Zkoumáme-li hodnocení podpory podniku ze strany státních orgánů z pohledu různě velkých
podniků, pak zde nejsou výrazné rozdíly v zastoupení odpovědí ani v průměrech odpovědí za
jednotlivé skupiny.
Z hlediska rozdělení podniků dle právní formy nebyly zjištěny významné rozdíly v zastoupení
jednotlivých odpovědí.
Charakteristika otázky3.15.3.
A17. Podpora Vašeho podniku ze strany státních orgánů je:
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)68
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.15.4.
Vliv podpory státních orgánů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 38:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 34 13,9
Mírně negativní vliv 48 19,7
Žádný vliv 134 54,9
Mírně pozitivní vliv 18 7,4
Silně pozitivní vliv 10 4,1
Celkem 244 100,0
Vliv podpory státních orgánů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 33:
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0 %
10 %
20 %
50 %
60 %
30 %
40 %
13,9 19,7 54,9 7,4 4,1
Komentář
Otázku zodpovědělo 91,4% respondentů, vynechalo ji v absolutním vyjádření 23 respondentů.
Všechny nabízené odpovědi byly více či méně využity. Medián i modus se shodně ustálily na hodnotě
3,0. Průměrná hodnota odpovědí je rovna 2,68 a standardní odchylka nabývá hodnoty 0,95.
Vycházíme-li z výsledků předchozí otázky, kdy bylo zjištěno, že podpora státu je podniky hodnocena
jako nízká, pak lze očekávat, že vliv tohoto faktoru bude podnikovou sférou vnímán negativně
­ takto odpovědělo celkem 33,6% dotázaných. Vůbec nejčastěji ale respondenti konstatují,
že míra státní podpory nemá žádný vliv na jejich konkurenceschopnost (54,9%). Pouze necelých
12% dotázaných hodnotí vliv zkoumaného faktoru jako pozitivní.
Při rozdělení dle oboru činnosti se odlišuje od ostatních obor vzdělávání, který pociťuje silněji
negativní vliv státní podpory ­ průměrná hodnota odpovědí je 1,33, zatímco ostatní obory se pohybují
v rozmezí průměrů 2,38­2,87.
Ve skupinách dle velikosti podniku nejsou opět velké rozdíly v průměrech. Při analýze rozložení
četností si lze všimnout, že podniky s 10­49 zaměstnanci hodnotí více negativně vliv nízké
státní podpory ve srovnání s podniky nad 50 zaměstnanců.
Právní forma nemá vliv na to, jak respondent vnímá působení státní podpory na konkurenceschopnost
podniku.
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 69
Podpora místních orgánů veřejné správy3.16.
Charakteristika otázky3.16.1.
A18. Podpora Vašeho podniku ze strany místních orgánů veřejné správy je:
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.16.2.
Podpora místních orgánů veřejné správy ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 39:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi nízká 121 47,6
Nízká 42 16,5
Střední 63 24,8
Vysoká 20 7,9
Velmi vysoká 8 3,2
Celkem 254 100,0
Podpora místních orgánů veřejné správy ­ výběrový soubor celkemGraf č. 34:
0 %
10 %
5 %
25 %
20 %
15 %
50 %
35 %
30 %
45 %
40 %
Velmi nízká Nízká Střední Vysoká Velmi vysoká
47,6 16,5 24,8 7,9 3,2
Komentář
Otázka A18. byla zodpovězena opět vysokým počtem respondentů, míra zodpovězení je přes
95% zkoumaného vzorku.
Průměr vybraných odpovědí nabývá hodnoty 2,02. Medián je roven 2,0, modus pak 1,0 a standardní
odchylka je rovna 1,15.
Rozložení odpovědí je do jisté míry obdobné jako u otázky A16., zkoumající podporu státních
orgánů. Nicméně v otázce podpory veřejné správy je znát nižší stejnorodost odpovědí. Nejvíce respondentů
(47,6%) se opět domnívá, že je podpora velmi nízká. Dále respondenti konstatovali, že
se jim podpora veřejné správy zdá být nízká (16,5%) nebo střední (24,8%). Vysokou míru tohoto
faktoru uvádí celkem jen 11,1% podniků.
V rámci skupin dle oboru činnosti lze podle průměrů rozdělit obory na ty, jejichž průměr se
pohybuje v rozmezí 1,55­2,00 (ubytování a stravování, obchod, zemědělství, doprava a pronájem,
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)70
nemovitosti.), dále pak obory, které vykazují hodnotu průměrů mezi 2,67­2,86 (vzdělávání, zdravotnictví
a ostatní veřejné sociální a osobní služby). Poněkud více vybočuje obor výroba a rozvod
elektřiny (průměr odpovědí je roven 3,67), který tedy vnímá lepší přístup veřejné správy ve srovnání
s ostatními obory.
Velikost podniku zásadně neovlivňuje rozložení odpovědí, nicméně lze konstatovat mírnou
tendenci zvyšující se podpory veřejné správy s rostoucí velikostí podniku. Tento trend potvrzuje
i analýza průměrů.
Společnosti s ručením omezením o něco častěji uvádí nízkou podporu ze strany veřejné správy.
Charakteristika otázky3.16.3.
A18. Podpora Vašeho podniku ze strany místních orgánů veřejné správy je:
Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.16.4.
Vliv podpory místních orgánů veřejné správy ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 40:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 24 10,0
Mírně negativní vliv 38 15,7
Žádný vliv 138 57,3
Mírně pozitivní vliv 36 14,9
Silně pozitivní vliv 5 2,1
Celkem 241 100,0
Vliv podpory místních orgánů veřejné správy ­ výběrový soubor celkemGraf č. 35:
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0 %
10 %
20 %
60 %
50 %
70 %
30 %
40 %
10,0 15,7 57,3 14,9 2,1
Komentář
Otázka byla zodpovězena 90,3% respondentů.
Byly zvoleny všechny nabízené možnosti, nicméně zastoupení odpovědi ,,silně pozitivní vliv"
je zanedbatelné. Průměrná hodnota je rovna 2,83, slovně vyjádřeno blíží se k odpovědi ,,žád-
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 71
ný vliv", což je dále podpořeno i mediánem a modem, jejichž hodnota je rovna 3,0. Relativní homogenita
odpovědí je dále potvrzena i standardní odchylkou 0,87.
Velká část respondentů (57,3%) uvádí, že podpora veřejné správy nemá na jejich úspěšnost
žádný vliv. Ostatní respondenti konstatují mírně negativní vliv (15,7%) nebo mírně pozitivní vliv
(14,9%). Dále se 10% podniků přiklání dokonce k výrazně negativnímu dopadu tohoto aspektu
na konkurenceschopnost.
V rámci skupin dle oboru činnosti je trend četností odpovědí podobný.
Také různá velikost podniku výrazně neovlivňuje zastoupení jednotlivých odpovědí.
Neexistuje souvislost mezi právní formou podniku a vnímáním vlivu podpory veřejné správy.
Trhy produktů3.17.
Charakteristika otázky3.17.1.
A20. Trhy produktů, kde působí Váš podnik se:
V otázce bylo zjišťováno, zda se trhy produktů, na kterých podnik působí, zužují či naopak rozšiřují.
Respondentům byly nabídnuty možné odpovědi na škále ,,1 ­ velmi zužují" až ,,5 ­ velmi
rozšiřují".
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.17.2.
Změny trhu ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 41:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Velmi se zužují 6 2,5
Zužují se 52 21,5
Nemění se 86 35,5
Poměrně se rozšiřují 84 34,7
Velmi se rozšiřují 14 5,8
Celkem 242 100,0
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A)72
Změny trhu ­ výběrový soubor celkemGraf č. 36:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
25 %
40 %
30 %
35 %
Velmi se zužují Zužují se Nemění se Poměrně se rozšiřují Velmi se rozšiřují
2,5
21,5 35,5 34,7 5,8
Komentář
Míra zodpovězení této otázky je 90,6%.
Respondenti využili všech nabízených možností odpovědí, nicméně možnost ,,velmi se zužují"
byla vybrána jen zanedbatelnou částí dotazovaných. Průměrná hodnota je rovna 3,2, tedy příklon
k odpovědi ,,nemění se". Na této hodnotě se ustálil i medián a modus (3,0). Standardní odchylka
odpovědí v této otázce je rovna 0,93.
Velká část dotázaných se domnívá, že trhy produktů se rozšiřují (celkem 40,5% dotázaných).
Další poměrně významná skupina respondentů vyjadřuje názor, že se trhy dané produkce nemění
(35,5%). Určitá část respondentů má pocit, že se trhy zužují (celkově 24%).
Při rozdělení podniků dle oboru činnosti zjišťujeme, že nositeli krajních hodnot průměrů jsou
zemědělství a vzdělávání (2,67) a na druhé straně se nachází zdravotnictví (3,6).
Dále bylo analyzováno rozložení odpovědí mezi podniky různé velikosti. Zde nebyly zjištěny
významné rozdíly mezi různě velkými subjekty.
Právní forma také nemá vliv na rozložení odpovědí v této otázce.
Charakteristika otázky3.17.3.
A20. Trhy produktů, kde působí Váš podnik se:
Vliv na konkurenceschopnost podniku.
Dalším cílem otázky je zjistit, jak příslušná změna trhu ovlivní konkurenceschopnost daného podniku.
Respondenti vybírali z možných odpovědí na škále ,,1 ­ silně negativní vliv" až ,,5 ­ silně
pozitivní vliv".
FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU (A) 73
Charakteristika odpovědí na otázku celkem3.17.4.
Vliv změny trhu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 42:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Silně negativní vliv 13 5,7
Mírně negativní vliv 60 26,4
Žádný vliv 70 30,9
Mírně pozitivní vliv 67 29,5
Silně pozitivní vliv 17 7,5
Celkem 227 100,0
Vliv změny trhu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkemGraf č. 37:
Silně negativní vliv Mírně negativní vliv Žádný vliv Mírně pozitivní vliv Silně pozitivní vliv
0 %
5 %
10 %
30 %
25 %
35 %
15 %
20 %
5,7 26,4 30,9 29,5 7,5
Komentář
Míra zodpovězení této otázky dosáhla hodnoty 85% podniků.
Respondenti vybírali ze všech nabízených odpovědí. Průměrně byla zvolena hodnota 3,07, tedy
značný příklon k odpovědi ,,žádný vliv" ­ tuto hodnotu vykazují i medián a modus (3,0). Standardní
odchylka má v tomto případě hodnotu 1,04.
Je zřejmé, že podniky buď nepociťují žádný vliv změny trhu na konkurenceschopnost, nebo
tento dopad vnímají jen jako mírný. Největší a poměrně výrazná část podniků se domnívá, že příslušná
změna trhu nemá na úspěšnost podniku žádný vliv. Pozitivní vliv konstatuje celkem 37%
respondentů, naopak negativně je dopad změny trhu vnímán celkem v 32,1% podniků.
Rozdělíme-li podniky dle oboru činnosti, pak nebyly nalezeny významné rozdíly v odpovědích
podniků různých oborů.
Zkoumáme-li rozložení odpovědí ve skupinách podniků různé velikosti, pak nejsou zjištěny významné
rozdíly v procentuálním zastoupení zvolených odpovědí.
Právní forma nemá vliv na trend zastoupení jednotlivých odpovědí.
74
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 75
Souhrnná část (B1)4.
Důležitost zájmových skupin (stakeholders)4.1.
Charakteristika otázky4.1.1.
B1.1. Uveďte, jakou důležitost mají níže uvedené zájmové skupiny (stakeholders) pro Váš
podnik.
V otázce se jedná o zjišťování důležitosti přikládané vyjmenovaným skupinám stakeholderů. Respondenti
uvádí úroveň důležitosti jednotlivých zájmových skupin na škále ,,1 ­ nedůležitá zájmová
skupina" až ,,5 ­ vysoce důležitá zájmová skupina" pro stávající situaci (proměnné x37b­x43b)
a zároveň také označují minulý a odhadují budoucí trend, obojí na škálách ,,sledovaná veličina
převážně rostla, zůstávala stejná, nastával pokles", respektive ,,lze předpokládat, že sledovaná veličina
bude převážně růst, zůstane stejná, nebo nastane pokles".
Zájmové skupiny byly stanoveny tyto: Vlastníci (x37), Zaměstnanci (x38), Zákazníci (x39),
Dodavatelé (x40), Věřitelé (x41), Stát (x42), Komunita v okolí podniku (x43)1
.
Všechny proměnné získané z otázky B1.1 jsou ordinálními proměnnými2
. Proměnné x37b­x43b
mohou být s ohledem na velikost škály 1­5 považovány i za kvazi intervalové.
1 Viz předchozí fáze výzkumu a zprávy z nich jsou v publikacích: Blažek L., Doležalová, K., Klapalová, A. (2005);
Blažek, L. a kol. (2005).
2 Významy stupňům 2, 3 a 4 byly přiděleny až pro interpretaci, nebyly součástí dotazníku. Proměnnou tedy nelze
považovat za nominální.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)76
Charakteristika odpovědí na otázku celkem4.1.2.
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 43: x37b až x43b ­ výběrový soubor celkem
x37b
Vlastníci
­stávající
situace
x38b
Zaměstnanci
­ stávající
situace
x39b
Zákazníci
­ stávající
situace
x40b
Dodavatelé
­ stávající
situace
x41b
Věřitelé
­ stávající
situace
x42b
Stát
­ stávající
situace
x43b
Komunita
v okolí
podniku
­ stávající
situace
Průměr 4,48 4,05 4,57 3,68 2,81 2,69 2,42
Medián 5,00 4,00 5,00 4,00 3,00 3,00 3,00
Modus 5,00 5,00 5,00 3,00 3,00 3,00 1,00
Sm.
odchylka
0,91 0,91 0,78 1,01 1,43 1,33 1,27
Rozptyl 0,84 0,82 0,60 1,03 2,05 1,77 1,62
Komentář
U všech proměnných otázky B1.1. bylo dosaženo velmi vysoké míry zodpovězení otázek. U otázek
na současný stav bylo procento chybějících odpovědí nižší než 1,5 (tj. 0­4 z 267), u otázek na
trendy bylo nejvýše okolo 8 (absolutně 22 z 267), typicky ale 3­5.
Výjimkou byly skupiny věřitelů a komunit v okolí podniku, kde pro současný stav byla tato hodnota
6% (16 z 267) u věřitelů a 3,4% (9 z 267) u komunit a pro trendy právě přes 5% (13 z 267).
Tyto hodnoty odpovídají hodnotám zjištěným v prvním empirickém šetření s tím rozdílem, že
nyní vykazují vyšší procento chybějících odpovědí kromě věřitelů i komunity v okolí podniku.
Tato skutečnost by se dala interpretovat tak, že věřitelé a komunity v okolí podniku nejsou některými
respondenty vnímány jako samostatné zájmové skupiny ­ tyto podniky pravděpodobně
nemají věřitele (odhlédneme-li od věřitelů při běžných obchodních úvěrech) a nepociťují existenci
žádné komunity ve svém okolí.
K hodnocení důležitosti jednotlivých skupin můžeme použít aritmetický průměr. Proměnné
můžeme považovat za intervalové, a ačkoli rozložení hodnot jsou do jisté míry zešikmena, dává
nám průměr výstižnější informaci, než medián. Zároveň nejsou mezi průměry, mediány a mody
výrazné rozdíly, pouze u komunit je průměrné hodnocení 2,42, medián je 3, ale modus 1.
Z výše uvedené tabulky je tedy patrné, že skupinou vnímanou jako vysoce důležitou jsou zákazníci,
jejichž průměrné hodnocení je nejvyšší, což je doplněno i zdaleka nejnižší směrodatnou
odchylkou. Jen mírně nižší hodnotu mají vlastníci (o 2% škály), za nimiž s výrazným odstupem
následují zaměstnanci (o 9% škály) a dále dodavatelé. Tyto dvě skupiny by již bylo třeba hodnotit
jen jako velmi důležité. Věřitelé a stát jsou pak průměrem dokonce až mezi nízkou a střední důležitostí,
pro střední důležitost se však můžeme přiklonit i na základě modu a mediánu. Skupinou,
která je v základním souboru hodnocena jako nejméně významná, jsou komunity v okolí podniku
s průměrem 2,42, mediánem 3 a modem 1. Slovně bychom tuto skupinu tedy charakterizovali
jako ,,málo důležitou". Se snižujícími se hodnotami průměru u posledních skupin také vzrůstá
směrodatná odchylka, nijak vysokých hodnot však nedosahuje.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 77
Charakteristika odpovědí ­ důležitost vlastníků4.1.3. [pol. x37b]
Důležitost vlastníkůTabulka č. 44:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 5 1,9
Málo důležitá 7 2,6
Středně důležitá 27 10,1
Velmi důležitá 43 16,1
Vysoce důležitá 185 69,3
Celkem 267 100,0
Důležitost vlastníkůGraf č. 38:
0 %
10 %
20 %
80 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
1,9 2,6 10,1 16,1 69,3
Komentář
Ve většině případů (68%) byla důležitost vlastníků v minulosti stejně velká jako v současnosti.
Necelých 5% podniků uvedlo klesající tendenci, naproti tomu přes 27% rostoucí trend. Do budoucna
se předpokládá obdobná dynamika důležitosti vlastníků. Lze konstatovat, že vlastníci jsou
vysoce důležití (69% hodnocení 5, dalších 26% hodnocení 4 a 3, zbývající hodnocení jsou zanedbatelná)
a zhruba ve čtvrtině případů se v budoucnosti bude ještě zvyšovat.
Tato pozorování odpovídají pozorováním z první vlny empirického šetření, kdy průměrná důležitost
vlastníků byla 4,47 (nyní 4,48).
Při hodnocení důležitosti vlastníků dle oboru činnosti můžeme pozorovat, že modus i medián
jsou ve všech odvětvích rovny hodnocení vysoce důležitá skupina. Přesto jsou v průměrech určité
rozdíly, například v odvětví vzdělávání přidělily toto hodnocení vlastníkům všechny podniky,
kdežto např. v odvětví zemědělství byla průměrná důležitost vlastníků jen 4,39. Ovšem budeme-li
brát v potaz pouze odvětví s více než 10 podniky, nalezneme nejvyšší průměrné hodnocení v odvětví
výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (4,81).
Při rozdělení podniků podle velikosti nejsou mezi jednotlivými kategoriemi žádné rozdíly, s výjimkou
největších podniků, kde je průměrné hodnocení důležitosti vlastníků 4,56 oproti 4,47
v ostatních kategoriích.
Ani při rozdělení podle právní formy podnikání nejsou rozdíly významné, mezi společnostmi
s ručením omezeným je průměrná důležitost vlastníků 4,49 a mezi akciovými společnostmi 4,48.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)78
Charakteristika odpovědí ­ důležitost zaměstnanců4.1.4. [pol. x38b]
Důležitost zaměstnancůTabulka č. 45:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 1 0,4
Málo důležitá 10 3,8
Středně důležitá 66 24,8
Velmi důležitá 86 32,3
Vysoce důležitá 103 38,7
Celkem 266 100,0
Důležitost zaměstnancůGraf č. 39:
0 %
5 %
10 %
45 %
15 %
40 %
35 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0,4 3,8 24,8 32,3 38,7
Komentář
Většina podniků uvádí, že důležitost v minulosti byla stejná jako v současnosti. V přibližně 7%
případů byla vyšší a ve 25% byla nižší. Do budoucna předpokládají podniky buď zachování stejné
úrovně (64%), nebo růst důležitosti (32%). Nejvíce podniků považuje zaměstnance za vysoce
důležitou skupinu, ale významně jsou zastoupeny i kategorie velmi a středně důležitá skupina.
V první vlně empirického šetření byla nejčetněji zastoupena kategorie ,,velmi důležitá zájmová
skupina", průměrné hodnocení je však téměř totožné (4,03 v první vlně, 4,05 v aktuální vlně).
Při rozdělení podniků do skupin podle oborů jsou rozdíly v důležitosti zaměstnanců poměrně
výrazné, nejméně důležití jsou v oboru ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (3,43)
a nejdůležitější v oboru vzdělávání (4,67), ubytování a stravování (4,56), zdravotnictví (4,17) a obchodu
(4,15).
Hodnocení podle velikosti podniku ukazuje trend poklesu důležitosti zaměstnanců s růstem
podniku. Průměry důležitosti tak klesají od 4,21 (podniky 10­49 zaměstnanců), přes 4,05 (50­99
zaměstnanců) a 3,96 (100­249 zaměstnanců) k 3,95 (250 a více zaměstnanců). Tato závislost je potvrzena
korelačním koeficientem c =­0,11 při  = 0,02 pro nekategorizovanou velikost podniku
a c = ­0,09 při  = 0,066.
U rozdělení podle právní formy je důležitost zaměstnanců vyšší mezi akciovými společnostmi
(4,06), ale zcela minimálně, ve společnostech s ručením omezeným činí 4,05.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 79
Charakteristika odpovědí ­ důležitost zákazníků4.1.5. [pol. x39b]
Důležitost zákazníkůTabulka č. 46:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 2 0,8
Málo důležitá 4 1,5
Středně důležitá 23 8,6
Velmi důležitá 49 18,4
Vysoce důležitá 188 70,7
Celkem 266 100,0
Důležitost zákazníkůGraf č. 40:
0 %
10 %
20 %
80 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0,8 1,5 8,6 18,4 70,7
Komentář
Zhruba v polovině (57%) podniků byla v minulosti důležitost zákazníků stejná jako v současnosti.
Ve 40% podniků pak tato důležitost v minulosti rostla. Ačkoliv 71% podniků hodnotí
zákazníky dnes jako vysoce důležité (18% jako velmi, 9% středně a 1% málo důležité), téměř
polovina podniků předpokládá, že důležitost zákazníků ještě poroste (48%) a polovina (51%), že
bude stejná.
Rozložení odpovědí odpovídá minulému šetření a ani průměrná důležitost zákazníků se příliš
neliší: nyní 4,57, při minulém šetření 4,65.
Při rozdělení podniků podle odvětví neklesá průměrná důležitost zákazníků pod 4,06 (zemědělství),
naopak v odvětví vzdělávání dosahuje 5,00. Z odvětví s alespoň 10 podniky hodnotí zákazníky
nejvýše výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (4,67).
Při rozdělení podle velikosti podniku klesá důležitost zákazníků s růstem podniku kromě kategorie
největších podniků. V nejmenších podnicích činí průměr 4,73, v podnicích s 50­99 zaměstnanci
4,61, se 100­249 zaměstnanci 4,41, ale v podnicích nad 250 zaměstnanců 4,53. Tato souvislost
je potvrzena korelačním koeficientem c = ­0,10 při  = 0,02 pro nekategorizovanou velikost
podniku a c = ­0,09 při  = 0,02.
Akciové společnosti hodnotí důležitost zákazníků v průměru 4,63, kdežto společnosti s ručením
omezeným 4,48. Rozdíl vypadá zajímavě, ale je třeba mít na paměti, že se jedná pouze o 3% škály.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)80
Charakteristika odpovědí ­ důležitost dodavatelů4.1.6. [pol. x40b]
Důležitost dodavatelůTabulka č. 47:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 7 2,7
Málo důležitá 21 8,0
Středně důležitá 86 32,7
Velmi důležitá 85 32,3
Vysoce důležitá 64 24,3
Celkem 263 100,0
Důležitost dodavatelůGraf č. 41:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
2,7
8,0 32,7 32,3 24,3
Komentář
Téměř tři čtvrtiny podniků uvádí stejnou důležitost dodavatelů dnes jako v minulosti. Ve více než
pětině případů tato důležitost byla nižší a v cca 5% vyšší. Dnes vnímá dodavatele nejvíce podniků
jako středně nebo velmi důležité (33% a 32%), téměř čtvrtina jich pak vnímá dodavatele jako vysoce
důležité. Málo důležití jsou dodavatelé pro 8% podniků a nedůležití pro necelá 3%.
V rozložení odpovědí nastala u této skupiny změna, nejčetnější kategorií je nyní ,,středně důležitá",
kdežto v minulém šetření se jednalo o ,,velmi důležitá". Nicméně rozdíly v průměrném
hodnocení jsou opět minimální, nynější průměr je 3,68, zatímco dřívější byl 3,78.
Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími nejsou nijak značné, zvlášť vezmeme-li v úvahu pouze odvětví
s více než 10 podniky. V tom případě je nejvyšší hodnocení dodavatelů v odvětví obchodu
(3,93) a nejnižší v odvětví oblast nemovitostí a pronájmu (3,32).
I u důležitosti dodavatelů se zdá, že jejich důležitost klesá s růstem podniku, nicméně tento
trend nemá zcela hladký průběh. Zatímco v nejmenších podnicích je důležitost dodavatelů 3,93
a v podnicích s 50­99 zaměstnanci je 3,60, v podnicích se 100­250 zaměstnanci je 3,63. V největších
podnicích ale důležitost opět klesá, a to na 3,49. Pozorovaná souvislost je potvrzena korelačním
koeficientem c = ­0,15 při  = 0,003 pro nekategorizovanou velikost podniku a c = ­0,12
při  = 0,02.
Rozdíl v důležitosti dodavatelů mezi akciovými společnostmi (3,56) a společnostmi s ručením
omezeným (3,76) činí pouze 4% škály.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 81
Charakteristika odpovědí na otázku ­ důležitost věřitelů4.1.7. [pol. x41b]
Důležitost věřitelůTabulka č. 48:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 71 28,3
Málo důležitá 28 11,2
Středně důležitá 74 29,5
Velmi důležitá 34 13,5
Vysoce důležitá 44 17,5
Celkem 251 100,0
Důležitost věřitelůGraf č. 42:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
28,3 11,2 29,5 13,5 17,5
Komentář
Více než tři čtvrtiny (79%) podniků uvádí stejnou důležitost věřitelů dnes jako v minulosti. 11%
uvádí, že jejich důležitost rostla, kdežto 10%, že klesala. Nejvíce podniků pak vnímá současnou
důležitost věřitelů jako střední, a to 30%. Druhou nejčetnější kategorií je však hodnocení ,,nedůležitá
zájmová skupina (28%), s odstupem následuje naopak ,,vysoce důležitá zájmová skupina".
Málo zastoupené jsou kategorie ,,velmi důležitá" (14%) a ,,málo důležitá" (11%). Do budoucna
podniky předpokládají stejnou důležitost věřitelů v 78% případů, jen ve 13% předpokládají růst
a v 9% pokles.
I u této skupiny došlo ke změnám v rozložení odpovědí, ale nijak významným, což dosvědčuje
průměrná důležitost věřitelů, jež je nyní o pouhého 1,2% vyšší (2,81), než v minulém šetření (2,75).
U zájmové skupiny věřitelů můžeme pozorovat poměrně významné rozdíly v hodnocení mezi
jednotlivými odvětvími. I pokud odhlédneme od méně zastoupených odvětví, činí rozdíl mezi
nejnižším hodnocením v odvětví veřejných sociálních a osobních služeb (2,15) a odvětvím dopravy
(3,12) téměř 20% škály.
Při rozdělení podniků podle velikosti jsou rozdíly menší, lze ale sledovat trend poklesu důležitosti
věřitelů s růstem podniků. Tento trend je ale narušen nejvyšší důležitostí věřitelů ve skupině největších
podniků, zde dosahují věřitelé průměrného hodnocení až 2,95, zatímco v nejmenších podnicích
je to 2,88, dále v podnicích s 50­99 zaměstnanci 2,78 a v podnicích se 100­249 zaměstnanci 2,70.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)82
Ve společnostech s ručením omezeným je důležitost věřitelů (2,83) mírně vyšší, než v akciových
společnostech (2,78), rozdíl je ale jen 1% škály.
Charakteristika odpovědí ­ důležitost státu4.1.8. [pol. x42b]
Důležitost státuTabulka č. 49:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 71 26,8
Málo důležitá 42 15,8
Středně důležitá 81 30,6
Velmi důležitá 39 14,7
Vysoce důležitá 32 12,1
Celkem 265 100,0
Důležitost státuGraf č. 43:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
26,8 15,8 30,6 14,7 12,1
Komentář
Ve 14% podniků důležitost státu klesala, v 77% byla stejná a v 9% rostla. Předpokládané budoucí
trendy jsou téměř stejné. Velice podobné hodnoty byly nalezeny u skupiny věřitelů, a to i co se budoucích
trendů týče: 13% podniků očekává pokles důležitosti státu, 74% stagnaci a 13% růst.
Stát byl v prvním empirickém šetření nejméně důležitou skupinou. V aktuálním šetření zaznamenala
tato zájmová skupina největší nárůst důležitosti, a to z 2,39 na 2,69. Zatímco v prvním
šetření respondenti odpovídali nejčastěji, že stát je pro ně nedůležitá zájmová skupina (32%),
nyní téměř stejný podíl (31%) hodnotí stát jako středně důležitý. Za nedůležitou skupinu ho nyní
označuje 27% podniků, za málo a velmi důležitou shodně cca 15% a za vysoce důležitou pouze
12% podniků.
Pravděpodobně nepřekvapí rozdíly v důležitosti státu. Zatímco v odvětví obchodu je jeho důležitost
2,45 (v odvětví ubytování a stravování dokonce jen 2,11), tak v odvětví zemědělství je důležitost
státu 3,11 a v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody 3,13. U méně početných
odvětví vzdělávání dosahuje důležitost státu 4,00 a ve zdravotnictví dokonce 4,33.
Podle velikosti podniku je zřejmý růst důležitosti státu s růstem podniku. Průběh trendu ale
není zcela čistý, zatímco mezi nejmenšími podniky je důležitost státu 2,54 a mezi největšími 3,00,
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 83
v prostředních dvou kategoriích je to shodně 2,69. Z toho pravděpodobně vyplývá, že je statisticky
významný vztah pouze k nekategorizované velikosti podniku, a to c = ­0,09 při  = 0,06.
Mezi akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným sice v hodnocení důležitosti
státu rozdíl existuje, ale dosahuje necelých 4% škály. Ve společnostech s ručením omezeným
má přitom stát nižší důležitost, než v akciových společnostech.
Charakteristika odpovědí ­ důležitost komunit v okolí podniku4.1.9. [pol. x43b]
Důležitost komunit v okolí podnikuTabulka č. 50:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nedůležitá 90 34,9
Málo důležitá 38 14,7
Středně důležitá 81 31,4
Velmi důležitá 30 11,6
Vysoce důležitá 19 7,4
Celkem 258 100,0
Důležitost komunit v okolí podnikuGraf č. 44:
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
34,9 14,7 31,4 11,6 7,4
Komentář
83% podniků uvádí stejnou důležitost komunit v minulosti jako v současnosti, v 10% byla nižší
a v 7% vyšší. Do budoucna předpokládá růst 11%, stagnaci 80% a pokles jen 10% podniků.
Komunity jsou v tomto empirickém šetření hodnoceny jako nejméně důležité ze všech nabídnutých
zájmových skupin. Nejvíce podniků označuje komunity za nedůležité (35%), 31% je
označuje za středně důležité, 15% za málo důležité. Pouze 12% považuje komunity za velmi důležité
a jen 7% za vysoce důležité.
Průměrná důležitost komunit se tak propadla z 2,61 v minulém šetření na aktuálních 2,42. V minulém
šetření totiž komunity za nedůležité označilo jen 23% podniků oproti aktuálním 35%.
Hodnocení důležitosti komunit je překvapivě konzistentní v různých odvětvích, odhlédneme-li
od těch méně početně zastoupených, jsou komunity v okolí podniku nejvýš hodnoceny v zemědělství
(2,67) a nejméně v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (2,25). Rozdíl tedy
činí lehce přes 8% škály.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)84
U závislosti na velikosti podniku lze sledovat trend růstu důležitosti komunit v okolí podniku
s růstem velikosti podniku s malou výjimkou nejmenších podniků, mezi nimiž byly komunity
hodnoceny v průměru 2,35, zatímco mezi podniky s 50­99 zaměstnanci 2,33. Mezi podniky se
100­249 zaměstnanci činila průměrná důležitost komunit již 2,46 a mezi největšími podniky 2,63.
Opět je statisticky významný pouze vztah k nekategorizované velikosti podniků, a to c = ­0,09
při  = 0,08.
Mizivé rozdíly jsou mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi, činí
pouze 1,2% škály. Důležitější jsou komunity v okolí podniku ve společnostech s ručením omezeným
(2,44), než v akciových společnostech (2,38).
Teritoriální hledisko ­ ČR4.2.
Charakteristika otázky4.2.1.
B1.2. Má Váš podnik samostatné provozovny v České republice, jejichž sídlo je jinde než
sídlo podniku?
Tato otázka se snaží zjišťovat územní rozložení kapacit podniku. To je sice určeno už sídlem podniku,
ale předpokladem zde je, že sídlo podniku nemusí být místem, kde se uskutečňuje např. výroba,
poskytování služeb nebo obchodování.
Nabízené odpovědi jsou Ne, Ano a Počet provozoven. V matici zde byly zavedeny dvě proměnné.
x44a je dichotomická a sleduje pouze odpovědi Ne = 1, Ano = 2. x44b je naopak intervalová
proměnná a zaznamenává počet provozoven. Logické je sloučení do umělé proměnné, která bude
sledovat počet provozoven s tím, že do x44b vstoupí údaj Ne z x44a jako 0.
Otázka B1.2 je dále doplněna sídly provozoven včetně počtu zaměstnanců, přičemž maximální
počet takto popsaných provozoven je 5 (x45­x49).
Charakteristika odpovědí4.2.2.
Počet samostatných provozoven v ČR ­ výběrový souborTabulka č. 51:
Absolutně Procentně
0 135 52,7
1 33 12,9
2 28 10,9
3 17 6,6
4 9 3,5
5 9 3,5
6 5 2,0
7 2 0,8
8 3 1,2
9 3 1,2
10 2 0,8
12 1 0,4
13 2 0,8
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 85
Absolutně Procentně
16 1 0,4
19 1 0,4
38 1 0,4
40 2 0,8
300 1 0,4
330 1 0,4
Celkem 256 100,0
Počet samostatných provozoven v ČR ­ výběrový souborGraf č. 45:
0 %
10 %
20 %
80 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
45 %
15 %
40 %
35 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
10 %
20 %
80 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0
20
40
60
80
100
120
140
160
10 2 3 4 5 6 7 8 9 10 4038 30019161312 330
Komentář
Podíl chybějících odpovědí je u této otázky cca 4%, což je relativně dobrý výsledek. 135 podniků,
tedy téměř 53% z těch, které otázku zodpověděly, uvedlo, že samostatnou provozovnu nemají.
U zbývajících podniků se pak počet samostatných provozoven pohyboval od jedné do 330, typicky
do šesti (cca 40%). Jen 8% podniků uvedlo více než šest provozoven. Nejčastějším případem,
odhlédneme-li od podniků bez samostatných provozoven, jsou podniky s jednou provozovnou
(13%) a se dvěma provozovnami (12%).
Rozdělení podniků podle oboru činnosti ukazuje značné rozdíly v počtech samostatných provozoven
v ČR. Například v odvětví dopravy mají samostatné provozovny téměř tři čtvrtiny podniků,
v odvětví obchodu je to stále více než polovina, u ostatních veřejných služeb je to právě polovina
podniků. Naopak ve zdravotnictví nemá samostatné provozovny až 80% podniků a v odvětví
výroby, rozvodu a distribuce elektřiny je nemá téměř 75% podniků.
Ze získaných dat je zřejmé, že počet samostatných provozoven silně závisí na velikosti podniku,
což je logické. Mezi nejmenšími podniky má alespoň jednu samostatnou provozovnu jen 32%
podniků, mezi podniky s 50­99 zaměstnanci je to již 50% podniků, se 100­249 zaměstnanci 51%
a s více než 250 zaměstnanci už 62%.
Jen malý rozdíl je mezi společnostmi s ručením omezeným (46% podniků se samostatnými provozovnami)
a akciovými společnostmi (48% podniků se samostatnými provozovnami).
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)86
Teritoriální hledisko ­ zahraničí4.3.
Charakteristika otázky4.3.1.
B1.3. Má Váš podnik samostatné provozovny, jejichž sídlo je v zahraničí?
Tato otázka se snaží zjišťovat územní rozložení kapacit podniku v zahraničí. Nabízené odpovědi
jsou Ne, Ano a Počet provozoven. V matici zde byly zavedeny dvě proměnné. x51a je dichotomická
a sleduje pouze odpovědi Ne = 1, Ano = 2. Proměnná x51b je naopak intervalová a zaznamenává
počet provozoven. Stejně jako u otázky B1.2 je logické sloučení do umělé proměnné, která
bude sledovat počet provozoven s tím, že do x51b vstoupí údaj Ne z x51a jako 0.
Otázka B1.3 je dále doplněna zeměmi, do kterých jsou provozovny dislokovány, včetně počtu
zaměstnanců, přičemž maximální počet takto popsaných provozoven je 4 (x52­x55).
Charakteristika odpovědí4.3.2.
Počet samostatných provozoven v zahraničí ­ výběrový souborTabulka č. 52:
Absolutně Procentně
0 223 88,5
1 20 7,9
2 4 1,6
3 3 1,2
4 1 0,4
5 1 0,4
Celkem 252 100,0
Počet samostatných provozoven v zahraničí ­ výběrový souborGraf č. 46:
0
50
100
250
150
200
0 1 2 3 4 5
88,5 7,9 1,6 1,2 0,4 0,4
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 87
Komentář
Procento chybějících odpovědí je u této otázky cca 6,89% podniků. Z podniků, které otázku zodpověděly,
pak uvádí, že nemá provozovnu v zahraničí 88,5% podniků. 8% podniků má pouze
jednu provozovnu a 2,8% dvě nebo tři provozovny v zahraničí. Čtyři a pět provozoven v zahraničí
má po jednom podniku.
Jen ve třech odvětvích (s počtem podniků větším než 10) jsou podniky s vůbec nějakými provozovnami
v zahraničí. Nejvíce je jich v odvětví činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu (23%),
dále v odvětví obchodu (13%) a výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (6%).
Při rozdělení podniků podle velikosti již není trend růstu počtu samostatných jednotek tak jednoznačný,
jako tomu bylo u tuzemských samostatných jednotek. Nejméně jich mají sice nejmenší
podniky (8,6%), ale skoro stejně jich mají i podniky se 100­249 zaměstnanci (9,1%), zatímco
podniky s 50­99 zaměstnanci jich mají 13% a největší podniky téměř 20%.
Mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi je nyní rozdíl značný, v akciových
společnostech jsou zahraniční provozovny podstatně častější (15%), než ve společnostech
s ručením omezeným (9%).
Míra decentralizace4.4.
Tato otázka se skládá ze dvou částí, z nichž první zjišťuje obdobným způsobem jako předchozí
dvě otázky, zda má podnik autonomní organizační jednotky (divize, závody apod.), tedy míru decentralizace.
Druhá část zkoumá způsob, jakým je tato autonomie realizována.
Charakteristika otázky ­ míra decentralizace4.4.1.
B1.4. Existují ve Vašem podniku relativně autonomní organizační jednotky
(divize, závody, apod.)?
Opět je použita forma odpovědi jako v předchozích otázkách, tedy vzniklá proměnná x57a může
nabývat hodnot 1 = Ne a 2 = Ano a proměnná x57b znamená počet provozoven. Opět se jedná
o dichotomickou a intervalovou proměnnou a byla vytvořena umělá intervalová proměnná sloučením
x57a a x57b.
Charakteristika odpovědí4.4.2.
Počet autonomních jednotek ­ výběrový souborTabulka č. 53:
Absolutně Procentně
0 170 66,9
1 7 2,8
2 13 5,1
3 22 8,7
4 14 5,5
5 9 3,5
6 3 1,2
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)88
Absolutně Procentně
7 7 2,8
8 2 0,8
9 2 0,8
10 3 1,2
14 1 0,4
15 1 0,4
Celkem 254 100,0
Počet autonomních jednotek ­ výběrový souborGraf č. 47:
0 %
10 %
20 %
80 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
45 %
15 %
40 %
35 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
10 %
20 %
80 %
30 %
70 %
60 %
50 %
40 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
Nedůležitá Málo důležitá Středně důležitá Velmi důležitá Vysoce důležitá
0
20
40
60
80
100
120
140
160
10 2 3 4 5 6 7 8 9 10 4038 30019161312 330
0
50
100
250
150
200
0 1 2 3 4 5
0
20
40
60
80
100
120
160
140
180
10 2 3 4 5 6 7 8 9 10 14 15
Komentář
Procento chybějících odpovědí je u této otázky cca 5. Dvě třetiny podniků, které otázku zodpověděly,
uvádí, že nemá relativně samostatné autonomní jednotky. Z rozložení četností odpovědí
se pak ukazuje, že pokud podniky autonomní organizační jednotky mají, tíhnou k více než jedné.
Nejčetnějším případem jsou podniky se třemi autonomními organizačními jednotkami (téměř
9%), následují se čtyřmi (5,5%) a dvěma (5,1%). Necelá 3% podniků má jednu relativně autonomní
organizační jednotku. Více než čtyři autonomní organizační jednotky má 11% podniků.
Na rozdíl od samostatných provozoven neexistují v počtu samostatných autonomních jednotek
tak značné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Nejméně jsou zastoupeny v zemědělství (28%),
nejvíce ve zdravotnictví (40%).
Zřejmý je trend růstu počtu autonomních organizačních jednotek s růstem podniků. U nejmenších
podniků má autonomní organizační jednotky jen 14% podniků, u podniků s 50­99 zaměstnanci
již 35% podniků, v kategorii 100­249 zaměstnanců 39% a v kategorii nad 250 zaměstnanců 58%.
Podobně značný je rozdíl mezi akciovými společnostmi, kde autonomní organizační jednotky
má 42% podniků, a společnostmi s ručením omezeným, kde tyto jednotky má jen 27%
podniků.
Charakteristika otázky ­ způsob decentralizace4.4.3.
B1.4. Pokud ve Vašem podniku existují relativně autonomní organizační jednotky, jak je
tato autonomie realizována?
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 89
Nabídnuto bylo těchto šest oblastí: x58: Plánování výrobního programu, x59: Jednání s odběrateli,
x60: Plánování materiálových vstupů, x61: Jednání s dodavateli, x62: Plánování rozvoje pracovních
sil, x63: Výběr a přijímání pracovníků. Respondenti označovali jak stávající stav na pětibodové
škále s naznačeným významem: 1 ­ nízká autonomie, 3 ­ střední autonomie a 5 ­ vysoká
autonomie, tak minulý a odhadovaný budoucí trend.
Charakteristika odpovědí4.4.4.
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 54: x58b až x63b ­ výběrový soubor celkem
x58b
Plánování
výrobního
programu
x59b
Jednání
s odběrateli
x60b
Plánování
materiálových
vstupů
x61b
Jednání
s dodavateli
x62b
Plánování
rozvoje
pracovních sil
x63b
Výběr
a přijímání
pracovníků
Průměr 3,20 3,66 3,30 3,39 3,21 3,31
Medián 3,00 4,00 3,00 3,00 3,00 3,00
Modus 3,00 5,00 3,00 3,00 3,00 3,00
Sm.
odchylka
1,33 1,36 1,36 1,22 1,19 1,28
Rozptyl 1,77 1,84 1,85 1,48 1,41 1,64
Komentář
K hodnocení způsobu uplatňování decentralizace můžeme, stejně jako u důležitosti zájmových
skupin, použít aritmetický průměr. Proměnné lze považovat za intervalové a i když jsou rozložení
hodnot většinou zešikmena, dává nám průměr podrobnější informaci, než medián, který je, až na
jednu výjimku, pro všechny předdefinované způsoby stejný (3).
Jak je vidět, respondenti uváděli míru autonomie v jednotlivých oblastech střední až vyšší, snad
kromě jednání s odběrateli, kde je sice průměrné skóre 3,66, ale střední hodnotou je 4 a nejčastější
dokonce 5, což můžeme interpretovat jako vyšší míru autonomie. Nejnižší míra autonomie
panuje v odvětví plánování výrobního programu (3,20), ale jen těsně před plánováním rozvoje
pracovních sil (3,21). Dvě další odvětví následují se stejným odstupem, tedy plánování materiálových
vstupů (3,30) a výběr a přijímání pracovníků (3,31), v jednání s dodavateli byla průměrná
autonomie 3,39.
Tyto otázky byly relevantní pro ty podniky, které mají autonomní jednotky. Odpovědělo na
ně 90 podniků.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)90
Charakteristika odpovědí ­ míra autonomie v plánování výrobního4.4.5.
programu [pol. x58b]
Míra autonomie v plánování výrobního programuTabulka č. 55:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nízká autonomie 13 15,7
Spíše nízká autonomie 9 10,8
Střední autonomie 27 32,5
Spíše vysoká autonomie 16 19,3
Vysoká autonomie 18 21,7
Celkem 83 100,0
Míra autonomie v plánování výrobního programuGraf č. 48:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nízká autonomie Spíše nízká autonomie Střední autonomie Spíše vysoká autonomie Vysoká autonomie
15,7 10,8 32,5 19,3 21,7
Komentář
Nejvíce podniků uvádělo v oblasti plánování výrobního programu střední autonomii (33%),
ostatní podniky pak tendovaly spíše ke krajním hodnotám, a to 22% k vysoké a 16% k nízké a autonomii.
Spíše vysokou autonomii uvedlo 19% podniků a spíše nízkou 11%.
Při rozdělení podniků podle odvětví jen tři odvětví dosahují vyššího počtu odpovědí než 10.
Jedná se o odvětví obchodu, dopravy a činností v odvětví nemovitostí. V případě plánování výrobního
programu se mezi těmito odvětvími autonomie nijak výrazně neliší. Nejvyšší je v posledním
jmenovaném, a to 3,33, nejnižší je v dopravě, a to 3,11.
Při rozdělení podle velikosti podniku se neprokazuje trend nalezený v minulém šetření, a to, že
s růstem podniku roste míra autonomie. U všech oblastí realizace autonomie uvádí jako nejvyšší
míru autonomie podniky o velikosti 50­99 zaměstnanců. Tak je tomu i v této oblasti realizace autonomie.
Nejnižší míru autonomie zde vykazují podniky se 100­249 zaměstnanci.
Ve společnostech s ručením omezeným je téměř přesně stejná míra autonomie v oblasti plánování
výrobního programu (3,20), jako v akciových společnostech (3,21).
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 91
Charakteristika odpovědí ­ míra autonomie v jednání s odběrateli4.4.6. [pol. x59b]
Míra autonomie v jednání s odběrateliTabulka č. 56:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nízká autonomie 9 10,2
Spíše nízká autonomie 10 11,4
Střední autonomie 16 18,2
Spíše vysoká autonomie 20 22,7
Vysoká autonomie 33 37,5
Celkem 88 100,0
Míra autonomie v jednání s odběrateliGraf č. 49:
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
Nízká autonomie Spíše nízká autonomie Střední autonomie Spíše vysoká autonomie Vysoká autonomie
10,2 11,4 18,2 22,7 37,5
Komentář
Jednání s odběrateli je oblastí, ve které uváděli respondenti nejvyšší míru autonomie. Rozložení
četností se tak liší od ostatních oblastí, nejčetnější kategorií je vysoká autonomie (38%), střední
hodnotou spíše vysoká autonomie (23%). I dále četnosti klesají, přes 18% u střední autonomie
k 11% v kategorii spíše nízká autonomie. Tendence ke krajním hodnotám se zde neukazuje, nízkou
autonomii uvádí jen 10% podniků.
V této oblasti jsou rozdíly v míře autonomie mezi odvětvími značně vyšší, např. v odvětví činností
v odvětví nemovitostí je průměrná míra autonomie 4,13, kdežto v odvětví dopravy jen 3,64.
V této oblasti nejen že se neukazuje trend růstu míry autonomie s růstem podniku, ale naopak
by platil opačný trend nebýt kategorie podniků s 50­99 zaměstnanci, kde je míra autonomie zdaleka
nejvyšší (4,4). Nejnižší míra autonomie je v této oblasti v podnicích s více než 250 zaměstnanci
(3,25).
Mezi právními formami podnikání panuje v této oblasti v míře autonomie nejvyšší rozdíl ze
všech oblastí. Vyšší míra autonomie v jednání s odběrateli existuje mezi společnostmi s ručením
omezeným (3,83) než mezi akciovými společnostmi (3,5).
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)92
Charakteristika odpovědí ­ míra autonomie v plánování materiálových4.4.7.
vstupů [pol. x60b]
Míra autonomie v plánování materiálových vstupůTabulka č. 57:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nízká autonomie 12 14,3
Spíše nízká autonomie 10 11,9
Střední autonomie 25 29,8
Spíše vysoká autonomie 15 17,9
Vysoká autonomie 22 26,2
Celkem 84 100,0
Míra autonomie v plánování materiálových vstupůGraf č. 50:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nízká autonomie Spíše nízká autonomie Střední autonomie Spíše vysoká autonomie Vysoká autonomie
14,3 11,9 29,8 17,9 26,2
Komentář
V této oblasti realizace autonomie jsou hodnoty četností rozloženy tak, jak je to typické i pro
většinu ostatních oblastí. Nejčetnější kategorií je střední autonomie (30% podniků) a dále se hodnocení
soustřeďuje ke krajním hodnotám: 26% vysoká autonomie a 14% nízká autonomie, spíše
vysoká autonomie (18%) a spíše nízká autonomie (12%).
Opět je nejvyšší míra autonomie v odvětví činností v odvětví nemovitostí (3,5), k odvětví obchodu
ale není již tak výrazný rozdíl (3,43).
Při rozdělení podle velikosti nevykazují průměry žádný trend, pouze jako obvykle je nejvyšší
míra autonomie mezi podniky s 50­99 zaměstnanci (3,75) a nejnižší je tentokrát v podnicích se
100­249 zaměstnanci.
Mezi mírou autonomie v oblasti plánování materiálových vstupů ve společnostech s ručením
omezeným (3,28) a v akciových společnostech (3,32) sice určitý rozdíl je, ale jedná se o necelé
jedno procento škály.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 93
Charakteristika odpovědí ­ míra autonomie v jednání s dodavateli4.4.8.
[pol. x61b]
Míra autonomie v jednání s dodavateliTabulka č. 58:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nízká autonomie 8 8,9
Spíše nízká autonomie 12 13,3
Střední autonomie 26 28,9
Spíše vysoká autonomie 25 27,8
Vysoká autonomie 19 21,1
Celkem 90 100,0
Míra autonomie v jednání s dodavateliGraf č. 51:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nízká autonomie Spíše nízká autonomie Střední autonomie Spíše vysoká autonomie Vysoká autonomie
8,9 13,3 28,9 27,8 21,1
Komentář
V této oblasti realizace autonomie je sice opět nejčetnější střední kategorie, ale rozložení hodnot
se blíží normálnímu rozložení podstatně více. Navíc, na rozdíl od jiných oblastí realizace autonomie,
se tato oblast rozložením odpovědí značně podobá rozložení odpovědí z minulého šetření.
Při rozdělení podniků podle odvětví je nejvyšší míra autonomie opět v odvětví činnosti v odvětví
nemovitostí (3,83) a nejnižší v odvětví dopravy (3,27).
Průběh míry autonomie podle velikosti podniku je stejný, jako u předcházející oblasti realizace
autonomie, tedy u plánování materiálových vstupů, dokonce nejvyšší hodnota (u podniků
s 50­99 zaměstnanci) je téměř shodná, a to 3,76, opačná krajní hodnota je ale asi o 3 procenta
škály vyšší, 3,15.
S ohledem na rozdělení podniků podle odvětví a velikosti je tudíž překvapivé, že při rozdělení
podle právní formy podnikání je průměrná míra autonomie vyšší u společností s ručením omezeným
(3,42) než u akciových společností (3,36), což je opačný poměr než u předešlé oblasti realizace
autonomie.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)94
Charakteristika odpovědí ­ míra autonomie v plánování rozvoje pracovních4.4.9.
sil [pol. x62b]
Míra autonomie v plánování rozvoje pracovních silTabulka č. 59:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nízká autonomie 9 10,5
Spíše nízká autonomie 13 15,1
Střední autonomie 28 32,6
Spíše vysoká autonomie 23 26,7
Vysoká autonomie 13 15,1
Celkem 86 100,0
Míra autonomie v plánování rozvoje pracovních silGraf č. 52:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nízká autonomie Spíše nízká autonomie Střední autonomie Spíše vysoká autonomie Vysoká autonomie
10,5 15,1 32,6 26,7 15,1
Komentář
Pouze tato oblast realizace autonomie se podobá rozložením odpovědí oblasti jednání s dodavateli,
také se blíží normálnímu rozložení, nicméně na rozdíl od jednání s dodavateli se nepodobá rozložení
odpovědí v této oblasti v tomto šetření rozložení odpovědí v minulém šetření. Pouze jako u ostatních
oblastí v tomto šetření má nejčetnější kategorii střední míru autonomie (33%).
Na rozdíl od předchozích oblastí je tato první, kde není nejvyšší míra autonomie v odvětví činnosti
v odvětví nemovitostí (3,29), naopak nyní je v tomto odvětví nejnižší. Nejvyšší míru autonomie
v plánování pracovních sil tak vykazují podniky v odvětví obchodu, které se v předchozích
oblastech umístilo vždy na druhém místě.
V rozdělení podle velikosti je ale trend stejný jako v předchozích dvou oblastech, tedy nejvyšší
míru autonomie vykazují podniky s 50­99 zaměstnanci (3,70) a nejnižší podniky se 100­249
zaměstnanci (2,91). Tento rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mírou autonomie je jeden z největších
pozorovaných.
Jen nepatrný rozdíl je mezi společnostmi s ručením omezeným (3,20) a akciovými společnostmi
(3,22).
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 95
Charakteristika odpovědí ­ míra autonomie ve výběru a přijímání pracov-4.4.10.
níků [pol. x63b]
Míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníkůTabulka č. 60:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nízká autonomie 12 13,6
Spíše nízká autonomie 8 9,1
Střední autonomie 27 30,7
Spíše vysoká autonomie 23 26,1
Vysoká autonomie 18 20,5
Celkem 88 100,0
Míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníkůGraf č. 53:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Nízká autonomie Spíše nízká autonomie Střední autonomie Spíše vysoká autonomie Vysoká autonomie
13,6 9,1 30,7 26,1 20,5
Komentář
V oblasti autonomie ve výběru a přijímání pracovníků se rozložení odpovědí neblíží ani normálnímu
rozložení, ani netenduje ke krajním hodnotám, jako v některých jiných oblastech. Společnou
s ostatními oblastmi má nejčetnější kategorii ­ střední míru autonomie (31%). Poté četnosti klesají
přes spíše vysokou (26%), vysokou (21), nízkou (14%) až k spíše nízké míře autonomie (9%).
Při rozdělení podle odvětví je nyní v odvětví činností v odvětví nemovitostí míra autonomie
nejnižší (3,29) a nejvyšší je jako v jediné odvětví v odvětví dopravy (3,9).
Při rozdělení podle velikosti je opět nejvyšší míra autonomie v podnicích s 50­99 zaměstnanci
(3,8), nejnižší je ale tentokrát v nejmenších podnicích (2,8).
Mezi společnostmi s ručením omezeným (3,31) a akciovými společnostmi (3,30) je v této oblasti
v průměrné míře autonomie nejmenší pozorovaný rozdíl.
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)96
Stupeň řízení4.5.
Charakteristika otázky4.5.1.
B1.5. Kolik stupňů řízení (v hlavní linii) má Váš podnik?
Z této otázky vznikla ordinální proměnná x64. Protože nejčastější i střední hodnoty byly u všech
podmnožin podle zvolených kritérií stejné, je k hodnocení možné použít buď průměru, nebo rozložení
četností, přičemž průměr je přesnější.
Tazatelé i respondenti byli upozorněni, že se jedná o počet vedoucích mezi dělníkem hlavní
výroby a ředitelem podniku včetně v hlavní linii řízení a za první stupeň je považován v této řadě
první přímý nadřízený dělníka.
Lze například ověřovat předpoklad, že nižší poměr počtu stupňů řízení k počtu zaměstnanců
(proměnná x86b) znamená vyšší pružnost a tedy i vyšší konkurenceschopnost.
Charakteristika odpovědí4.5.2.
Počet stupňů řízení ­ výběrový souborTabulka č. 61:
Absolutně Procentně
1 27 10,7
2 78 31,0
3 105 41,7
4 34 13,5
5 7 2,8
6 1 0,4
Celkem 252 100,0
Počet stupňů řízení ­ výběrový souborGraf č. 54:
0 %
5 %
10 %
45 %
15 %
40 %
35 %
30 %
25 %
20 %
1 2 3 4 5
10,7 31,0 41,7 13,5
2,8
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 97
Komentář
Otázka byla zodpovězena z necelých 96%. Několik podniků uvedlo počet stupňů řízení 1 (cca
11%), což znamená nultý stupeň řízení, tedy ředitel podniku by byl přímý nadřízený dělníka
v hlavní linii řízení. Nejvíce podniků (42%) uvedlo počet stupňů řízení tři. Dva stupně má 31%
podniků, čtyři stupně 14%, pět stupňů už jen necelá 3% a šest stupňů jen jeden podnik.
Nejvyšší počet stupňů řízení je v průměru v odvětví ostatních veřejných služeb, kde činí 3,36,
zatímco např. v odvětví zemědělství je to pouze 2,47.
Při rozdělení podle velikosti můžeme pozorovat logický trend růstu průměrného počtu stupňů
řízení s růstem podniku. V nejmenších podnicích činí tento průměr pouze 2,03, v podnicích
s 50­99 zaměstnanci 2,63, se 100­249 zaměstnanci 2,93 a v největších podnicích již 3,51.
Nemalý rozdíl je i mezi akciovými společnostmi, jež mají v průměru téměř o půl stupně více
stupňů řízení (2,92) než společnosti s ručením omezeným (2,51).
Koncernová struktura ­ mateřská společnost4.6.
Charakteristika otázky4.6.1.
B1.6. Je váš podnik součástí koncernu?
Předpokladem, který by měla tato otázka testovat, je, že začlenění podniku do koncernové struktury
může mít značný vliv na některé faktory formující konkurenceschopnost.
Nabízené odpovědi jsou Ne, Ano a Název koncernu. V matici byla zavedena dichotomická proměnná
x65. Tato otázka byla ještě doplněna požadavkem na uvedení země sídla koncernu.
Charakteristika odpovědí4.6.2.
Počet podniků, které jsou součástí koncernu ­ výběrový souborTabulka č. 62:
Absolutně Procentně
ano 71 27,1
ne 191 72,9
Celkem 262 100,0
Počet podniků, které jsou součástí koncernuGraf č. 55:
Ano
Ne
72,9
27,1
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)98
Komentář
Otázku zodpovědělo více jak 98% podniků. Z nich 27% uvedlo, že jsou součástí koncernu.
Zatímco v zemědělství je součástí koncernu pouze 5,6% podniků, u ostatních veřejných služeb
je to 14%, u dopravy 20%, u výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody a u obchodu okolo 26%
a u činnosti v odvětví nemovitostí dokonce téměř 41% podniků.
Při rozdělení podle velikosti podniků se ukazuje, že do koncernové struktury se řadí spíše větší
podniky, i když to není tak jednoznačné, jako v minulém šetření. Mezi nejmenšími podniky je
jen 23% dceřiných společností, mezi podniky s 50­99 zaměstnanci jich je 30%, mezi podniky se
100­249 zaměstnanci 26% a s více než 250 zaměstnanci už téměř třetina (32%).
Ve společnostech s ručením omezeným je naopak podíl podniků příslušejících do koncernové
struktury téměř shodný (27,6%), jako u akciových společností (26,4%).
Koncernová struktura ­ dceřiné společnosti4.7.
Charakteristika otázky4.7.1.
B1.7. Kolik dceřiných společností má Váš podnik? Z toho s kapitálovou účastí Vašeho
podniku nad 50%?
Tato otázka sestává ze dvou částí. V první z nich je zjišťován počet podniků s dceřinými společnostmi
celkem, ve druhé pak počet podniků s dceřinými společnostmi, v nichž má dotazovaný
podnik kapitálovou účast vyšší, než 50 %. V následujícím textu budou obě části vyhodnocovány
společně.
Charakteristika odpovědí4.7.2.
Počet dceřiných společností v podnicích ­ výběrový souborTabulka č. 63:
Absolutně Procentně
0 95 52,5
1 36 19,9
2 17 9,4
3 14 7,7
4 6 3,3
5 6 3,3
6 1 0,6
7 2 1,1
18 1 0,6
29 1 0,6
32 1 0,6
87 1 0,6
Celkem 181 100,0
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 99
Počet dceřiných společností s kapitálovou účastí podniku nad 50% ­ výběrový souborTabulka č. 64:
Absolutně Procentně
0 42 38,5
1 33 30,3
2 13 11,9
3 7 6,4
4 5 4,6
5 3 2,8
6 2 1,8
7 1 0,9
18 1 0,9
32 1 0,9
82 1 0,9
Celkem 109 100,0
Počet dceřiných společností v podnicích ­ výběrový souborGraf č. 56:
0
10
20
30
40
50
60
90
80
70
100
210 3 4 5 6 7 18 29 32 82
Počet dceřiných společností s kapitálovou účastí podniku nad 50% ­ výběrový souborGraf č. 57:
0
5
10
15
20
25
30
45
40
35
50
210 3 4 5 6 7 18 32 82
SOUHRNNÁ ČÁST (B1)100
Komentář
Tyto otázky byly zodpovězeny pouze z necelých 68%, respektive 41% (kapitálová účast nad
50%). Vzhledem k charakteru otázky a k míře zodpovězení všech předcházejících otázek této části
dotazníku (typicky více než 98%) můžeme ale předpokládat, že naprostá většina chybějících odpovědí
znamená, že daný podnik dceřiné společnosti nemá.
Lze tedy konstatovat, že dceřiné společnosti vůbec nemá až 68% podniků ze zkoumaného vzorku.
Pokud podniky dceřiné společnosti uvedly, pak nejčastěji jednu (14% z celého výběrového
souboru). Více než jednu, ale nejvíce pět dceřiných společností uvedlo 16% podniků a více než
pět dceřiných společností už jen necelá 3% podniků. Jeden podnik uvedl 87 dceřiných společností.
Z toho dceřiné společnosti s kapitálovou účastí nad 50% vlastní pouze 16% podniků a opět se
jedná typicky o jednu dceřinou společnost (12%).
I u počtu dceřiných společností panují mezi jednotlivými odvětvími značné rozdíly, stejně jako
u počtů koncernových podniků. Například zatímco v odvětví dopravy má alespoň jednu dceřinou
společnost pouze 28% podniků, v odvětví ostatních veřejných služeb je to celých 50% podniků
a 29% má dokonce dvě dceřiné společnosti (v odvětví dopravy necelých 13%). Přesto je v tomto
odvětví podnik s 18 a podnik se 32 dceřinými společnostmi, nicméně v oboru výroby a rozvodu
elektřiny, plynu a vody má jeden podnik dokonce 87 dceřiných společností (z toho 82% s kapitálovou
účastí nad 50%).
Co se týká dceřiných společností s kapitálovou účastí nad 50%, situace kopíruje rozložení dceřiných
společností obecně s tím, že hodnoty jsou o něco nižší (např. v ostatních veřejných službách
je takových dceřiných společností 36% a v odvětví dopravy 24% podniků).
Ukazuje se jasný trend závislosti počtu podniků s dceřinými společnostmi na velikosti podniku.
Zatímco mezi nejmenšími podniky je takových podniků pouze 23% (16% s kapitálovou účastí
nad 50%), v podnicích s 50­99 zaměstnanci je to 26% (19% s kapitálovou účastí nad 50%), mezi
podniky se 100­249 zaměstnanci je to už 36% (26% s kapitálovou účastí nad 50%) a u podniků
s více než 250 zaměstnanci dokonce 54% (51% s kapitálovou účastí nad 50%).
Akciové společnosti vlastní dceřiné společnosti o polovinu častěji (41%), než společnosti s ručením
omezeným (26%). Ještě výraznější rozdíl je u dceřiných společností s kapitálovou účastí
nad 50%, a to 38% vs. 16%.
Diskuse4.8.
V části věnované stakeholderům se potvrdila většina zjištění z minulého šetření. Opět byli jako
nejdůležitější zájmová skupina hodnoceni zákazníci (ačkoli nyní s mírně nižším průměrnou důležitostí).
Na druhém místě jsou pro podniky vlastníci a na třetím zaměstnanci. Nutno poznamenat,
že těmto skupinám byla v tomto šetření přisuzována téměř přesně stejná průměrná důležitost,
jako v minulém šetření. Opět také s určitým odstupem následují dodavatelé a dále věřitelé. Teprve
poslední dvě místa se změnila, když nyní jsou poslední komunity v okolí podniku, zatímco v minulém
šetření byl nejméně důležitou skupinou stát.
Možná i s posledním místem komunit souvisí fakt, že vedle věřitelů podniky častěji neodpovídaly
na otázku o jejich důležitosti. Tehdejší vyšší podíl chybějících odpovědí u věřitelů jsme interpretovali
tak, že pro určitou část podniků věřitelé pravděpodobně nejsou samostatnou zájmovou
skupinou; dnes bychom tedy mohli říci, že ve zkoumaných odvětvích nejsou pro některé podniky
samostatnou zájmovou skupinou nejen věřitelé, ale taktéž komunity v okolí podniků.
Pokud se budeme zabývat závislostí důležitosti jednotlivých zájmových skupin na velikosti
podniku, dojdeme k závěru, že nepřímo úměrná je tato závislost u skupin zaměstnanců, zákazníků
(což je rozdíl proti minulému šetření), dodavatelů a věřitelů, naopak přímo úměrná je u státu
SOUHRNNÁ ČÁST (B1) 101
a komunit. Pravděpodobně velké podniky mají větší možnost stát ovlivnit, proto je pro ně důležitějším
partnerem. Také mají možná větší vliv na své okolí, proto (a pravděpodobně z dalších důvodů)
se vůči komunitám musí více vymezovat a ty jsou pro ně tak také důležitější.
Při rozdělení podniků podle odvětví jsme pozorovali značné rozdíly v důležitosti zájmových
skupin, v některých případech činily i přes 20% škály. Nelze ale říci, že by v některém odvětví byli
stakeholdeři pravidelně hodnoceni jako důležitější nebo méně důležití, než v odvětvích jiných.
Naopak mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi byly v hodnocení důležitosti
zájmových skupin rozdíly zcela minimální, ve všech případech se vešly do 4% škály.
U samostatných provozoven se potvrzuje logický a již dříve zjištěný trend růstu počtu samostatných
provozoven s růstem podniku. Tento trend je podstatně výraznější u provozoven se sídlem
v České republice než u provozoven se sídlem v zahraničí, kde je ale taktéž jednoznačný. Naopak
při rozdělení podle právní formy podnikání jsou výrazné rozdíly pouze u provozoven se sídlem
v zahraničí, jichž mají podstatně více akciové společnosti.
Počet relativně autonomních jednotek úzce souvisí s počtem samostatných provozoven, proto
se i zde ukázala závislost jejich počtu na velikosti podniku a opět je těchto jednotek více v akciových
společnostech. Co se týče způsobu realizace autonomie, stejně jako v minulém šetření dominuje
oblast jednání s odběrateli, kde bychom mohli autonomii označit za spíše vysokou, na rozdíl
od ostatních oblastí, kde bychom shodně míru autonomie interpretovali jako střední. Překvapivé
je, že na rozdíl od minulého šetření se neprojevil růst míry autonomie a velikosti podniku a pouze
v odvětví jednání s odběrateli jsme mohli pozorovat alespoň střední rozdíly v míře autonomie
podle právní formy podnikání (rozdíl 7% škály).
Opět jsme zaznamenali jako nejčastější počet stupňů řízení v hlavní linii řízení tři, což uvedlo
téměř 42% podniků. Průměrný počet stupňů řízení logicky roste s růstem podniku, mezi jednotlivými
odvětvími se téměř neliší a ani rozdíl mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými
společnostmi není výrazný.
Více než jedna čtvrtina podniků ve výběrovém souboru je dceřinou společností. Tento podíl se
nijak výrazně nemění podle právní formy podnikání, ale značné rozdíly panují mezi jednotlivými
odvětvími a také tento podíl mírně roste s růstem velikosti podniku. Stejně tak roste s růstem
velikosti podniku počet dceřiných společností (a to i s kapitálovou účastí nad 50%) a také mezi
odvětvími panují velké rozdíly. Na rozdíl od příslušnosti ke koncernu se ale vlastnictví dceřiných
společností liší mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi, které mají
dceřiných společností podstatně více.
102
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 103
Vlastníci, majetek (B2)5.
Vlastnická struktura podniku5.1.
Charakteristika otázky5.1.1.
B2.1. Uveďte typ vlastnické struktury Vašeho podniku.
Je uvedeno 21 typů vlastnické struktury. Jednotlivé typy vlastnické struktury (x70) jsou formulovány
v návaznosti na proporce vlastnických podílů hlavních vlastníků, charakter právní subjektivity
vlastníků (fyzické či právnické osoby) a zemi vlastníků, dále na skutečnost, zda podnik je či není
součástí koncernu a konečně též v návaznosti na strukturu minoritních vlastníků. Pod položkou
,,jiná vlastnická struktura" (ř. 22) je možno uvést takovou vlastnickou strukturu, kterou pod předchozí
uvedené typy nelze zařadit.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem5.1.2.
Typ vlastnické struktury podniku ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 65:
Typ
vlastnické
struktury
Velikostní struktura
hlavních vlastníků
Právní
subjektivita
vlastníka*
Země
vlastníka
Součást
koncernu
Velikostní struktura
ostatních vlastníků
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Jediný vlastník FO NE ­ 31 11,7
2 Jediný vlastník PO NE ­ 41 15,4
3 Jediný vlastník PO ANO ­ 38 14,3
4 Majoritní vlastník FO NE několik minoritních
vlastníků
12 4,5
5 Majoritní vlastník PO NE několik minoritních
vlastníků
14 5,3
6 Majoritní vlastník PO ANO několik minoritních
vlastníků
21 7,9
7 Majoritní vlastník FO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
0 0,0
8 Majoritní vlastník PO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
7 2,6
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)104
Typ
vlastnické
struktury
Velikostní struktura
hlavních vlastníků
Právní
subjektivita
vlastníka*
Země
vlastníka
Součást
koncernu
Velikostní struktura
ostatních vlastníků
Odpovědi
Absolutně Procentně
9 Majoritní vlastník PO ANO mnoho minoritních
a drobných vlastníků
4 1,5
10 Několik velkých
vlastníků
FO CZ NE ­ 55 20,7
11 Několik velkých
vlastníků
FO + PO CZ NE ­ 8 3,0
12 Několik velkých
vlastníků
PO CZ NE ­ 6 2,3
13 Několik velkých
vlastníků
FO NE ­ 2 0,8
14 Několik velkých
vlastníků
F O+ PO NE ­ 3 1,1
15 Několik velkých
vlastníků
PO NE ­ 5 1,9
16 Několik velkých
vlastníků
FO CZ NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
3 1,1
17 Několik velkých
vlastníků
FO+ PO CZ NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
3 1,1
18 Několik velkých
vlastníků
PO CZ NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
2 0,8
19 Několik velkých
vlastníků
FO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
0 0,0
20 Několik velkých
vlastníků
FO + PO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
2 0,8
21 Několik velkých
vlastníků
PO NE mnoho minoritních
a drobných vlastníků
2 0,8
22 Jiná vlastnická
struktura
7 2,6
Celkem 266 100,0
* Právní subjektivita vlastníka: FO ­ fyzická osoba, PO ­ právnická osoba
Typ vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkemGraf č. 58:
21 3 4 5 6 7 201918171615141312111098 21 22
0 %
5 %
10 %
25 %
15 %
20 %
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 105
Komentář
Na danou otázku odpověděli, až na jednoho, všichni respondenti. Z celé škály typů vlastnické
struktury je u všech sledovaných podniků nejčastěji zastoupen typ 10, tj. podnik s několika velkými
vlastníky ­ fyzickými osobami z České republiky, nezačleněný do koncernu, který se vyskytuje
celkem u 55 podniků z celkového počtu 266 podniků, což činí 20,7% případů. Další výraznější
skupinu tvoří tři typy vlastnických struktur, jejichž četnost ve výběrovém souboru přesahuje
10%. Jde o typ 2, tj. podnik s jediným vlastníkem ­ právnickou osobou, nezačleněný do koncernu
(15,4%), typ 3, tj. podnik s jediným vlastníkem ­ právnickou osobou začleněný do koncernu
(14,3%) a typ 1, tj. podnik s jediným vlastníkem ­ fyzickou osobou nezačleněný do koncernu,
(11,7%). Dále lze zmínit ještě typy 6, tj. podnik s majoritním vlastníkem ­ právnickou osobou
a s několika minoritními vlastníky, který je součástí koncernu (7,9%) a typ 5, tj. podnik s majoritním
vlastníkem ­ právnickou osobou a s několika minoritními vlastníky, který však, na rozdíl
od předchozího typu, součástí koncernu není (5,3%). Ostatní typy jsou zastoupeny méně jak pěti
procenty, z toho četnost výskytu 7 typů se pohybuje kolem jednoho procenta, dva typy (typ 7
a typ 19) nejsou ve výběrovém souboru zastoupeny vůbec.
Při sledování typů vlastnické struktury dle odvětvové struktury je patrné, že dominance četnosti
typu 10 (několik fyzických osob z ČR) se projevuje v odvětví N ­ Zdravotní a sociální péče; veterinární
činnosti (50%), G ­ Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu
a převážně pro domácnost (23,6%), K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; podnikatelské
činnosti (22,7%). Typ 2 a 3 (tj. jediný vlastník ­ právnická osoba) naproti tomu dominuje
v odvětví E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (typ 3 se zde vyskytuje ve 20% případů),
I ­ Doprava, skladování, spoje (typ 2 se zde vyskytuje ve 28,0% případů a odvětví O ­ Ostatní veřejné,
sociální a osobní služby (typ 2 se zde vyskytuje dokonce v 71,4% případů). Odlišný dominantní
typ vlastnické struktury ­ typ 17 (několik velkých vlastníků, fyzických a právnických osob
z ČR a mnoho minoritních a drobných vlastníků) vykazuje odvětví A ­ Zemědělství, myslivost,
lesnictví (16,7%).
Sledujeme-li četnost výskytů typů vlastnické struktury dle velikostní struktury, vidíme celkem
jasný posun od dominance typu 10 u malých podniků k dominanci typů 2 a 3 u velkých podniků.
Ve velikostní skupině 10­49 zaměstnanců dominuje typ 10 (32,9% případů). Ve velikostní
skupině 50­99 zaměstnanců se podíl typu 10 snižuje (20,3%) a zároveň se na druhém místě objevuje
typ 6 (majoritní vlastník ­ právnická osoba a několik minoritních vlastníků, přičemž podnik
je součástí koncernu) se zastoupením 16,2%. Ve třetí velikostní skupině 100­249 zaměstnanců
již dominuje typ 2 (19,8%) a typ 3 (14,8%). Ve čtvrté velikostní skupině 250 a více zaměstnanců
je situace obdobná. Největší zastoupení vykazuje typ 3 (23,7%) na druhém místě je pak typ 2
(21,1%).
Při sledování výskytu typů vlastnické struktury dle právní formy podnikání je zřejmé, že mezi
společnostmi s ručením omezeným dominuje typ 10, nicméně součet podílů typu 1, 2 a 3 činí
45%. Mezi akciovými společnostmi dominuje typ 2 (16,7% případů) a typ 3 (14,8% případů).
Změny vlastnické struktury5.2.
Charakteristika otázky5.2.1.
B2.2. Změnila se v uplynulých cca pěti letech vlastnická struktura Vašeho podniku?
Očekáváte, že se vlastnická struktura bude měnit v cca pěti letech?
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)106
Otázka je zaměřena na zjišťování minulých a budoucích trendů ve vývoji vlastnické struktury výběrového
souboru podniků. Změny jsou sledovány u všech typů vlastnické struktury ve škále 01
až 21. Respondenti uvádí změny typu vlastnické struktury jejich podniku odpovědí ,,ano" nebo
,,ne". Jde o zjišťování dosavadní dynamiky vývoje vlastnické struktury, resp. o odhad jejího budoucího
vývoje.
Charakteristika odpovědí na otázku5.2.2. [pol. x71a]
Změna vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem ­ minulý trendTabulka č. 66:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 71 26,9
Ne 193 73,1
Celkem 264 100,0
Změna vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem ­ minulý trendGraf č. 59:
Ano
Ne
73,1
26,9
Komentář
Otázka byla zodpovězena téměř 99% respondentů. Ve většině případů (73,1%) respondenti uvedli,
že v posledních cca pěti letech nedošlo v jejich podniku ke změně typu vlastnické struktury.
Při sledování podle odvětví vykazuje největší stabilitu odvětví O ­ Ostatní veřejné, sociální
a osobní služby, kde respondenti odpověděli na otázku záporně v 92,9% případů a odvětví E Výroba
a rozvod elektřiny, plynu a vody (81,3% případů). Naopak relativně značnou dynamiku
vykazuje odvětví G ­ Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně
pro domácnost, kde respondenti odpověděli na danou otázku kladně v 29,6% případů a I Doprava,
skladování, spoje (28,0% případů). Ještě podstatně vyšší dynamiku vykazuje odvětví M
­ Vzdělávání (33,3% případů) a N ­ Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti (50,0% případů),
ovšem s ohledem na velmi nízký počet těchto podniků ve výběrovém souboru (3 a 6), nelze
tyto hodnoty považovat za reprezentativní.
Analýza podle velikostní struktury ukazuje, že největší dynamiku za uplynulé období měly
podniky velikostní skupiny 50­99 zaměstnanců, kde na položenou otázku odpovědělo kladně
31,1% respondentů. S nevelkým odstupem však následují podniky velikostní skupiny 100­249 zaměstnanců
(29,1%) a velikostní skupiny 250 a více zaměstnanců (28,2%). Je zajímavé, že nejnižší
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 107
dynamiku vývoje typů vlastnických struktur vykazuje velikostní skupina 10­49 zaměstnanců, kde
na danou otázku odpovědělo kladně pouze 19,4% respondentů.
Z hlediska právní formy podnikání nejsou v dynamice minulého vývoje typů vlastnických struktur
výraznější rozdíly. Respondenti ze společností s ručením omezeným odpověděli na danou
otázku kladně ve 26,1% případů, z akciových společností ve 28,0% případů.
Charakteristika odpovědí na otázku5.2.3. [pol. x72a]
Změna vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem ­ budoucí trendTabulka č. 67:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 38 14,6
Ne 223 85,4
Celkem 261 100,0
Změna vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem ­ budoucí trendGraf č. 60:
Ano
Ne
85,4
14,6
Komentář
Otázka byla zodpovězena bezmála 98% respondentů. Většina z nich (85,4%) uvedla, že v následujících
cca pěti letech změnu typu vlastnické struktury neočekává.
Analýza dle odvětví ukazuje, že (pomineme-li odvětví M ­ vzdělávání s extrémně nízkým počtem
zastoupených podniků ­ 3) rozdíly mezi předpokládanou budoucí dynamikou vývoje typů
vlastnické struktury nejsou příliš výrazné. Počet záporných odpovědí se pohybuje v rozmezí 83,3
až 88,9%. Výjimkou je pouze odvětví O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, kde naopak
28,6% respondentů v příštích cca pěti letech změny ve vlastnické struktuře svých podniků
očekává.
Při analýze vývoje vlastnické struktury podle velikostních skupin podniků je patrné, s jistou podobností
jako u analýzy minulého trendu, že nejnižší dynamiku předpokládají nejmenší podniky,
tedy velikostní skupina 10­49 zaměstnanců, kde pouze 7,1% respondentů uvedlo, že očekávají
změny ve vlastnické struktuře. Naproti tomu největší dynamiku vývoje vlastnické struktury očekávají
podniky největší, tj. velikostní skupina 250 a více zaměstnanců, kde 28,2% respondentů
odpovědělo, že změny ve vlastnické struktuře svých podniků očekává.
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)108
Jisté rozdíly v četnosti změn typů vlastnické struktury jsou patrné při analýze podle právní
formy podnikání. Společnosti s ručením omezeným předpokládají změny vlastnické struktury
v 11,6% případů, akciové společnosti v 18,6% případů.
Zastoupení vlastníků v orgánech společnosti5.3.
Charakteristika otázky5.3.1.
B2.3. Jakým podílem z celkového počtu jsou v následujících orgánech Vaší akciové
společnosti zastoupeni vlastníci, jejichž vlastnický podíl přesahuje 5%?
Respondenti uvádějí podíl, jakým jsou vlastníci, jejichž vlastnický podíl přesahuje 5%, zastoupeni
v orgánech společnosti, a to v představenstvu společnosti (x73a) a v dozorčí radě společnosti
(x73b). Podíl vlastníků je uváděn v % z celkového počtu členů příslušného orgánu společnosti.
Procentuální zastoupení vlastníků je členěno do pěti skupin, a to žádné, 1 až 33%, 34 až 66%, 67
až 99% a stoprocentní.
Charakteristika odpovědí na otázku5.3.2. [pol. x73a]
Zastoupení vlastníků v představenstvu společnosti ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 68:
% zastoupení
Odpovědi
Absolutně Procentně
Žádné 18 18,0
1 až 33% 17 17,0
34 až 66% 24 24,0
67 až 99% 10 10,0
100% 31 31,0
Celkem 100 100,0
Zastoupení vlastníků v představenstvu společnosti ­ výběrový soubor celkemGraf č. 61:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25%
20 %
Žádné 1 až 33 % 34 až 66 % 67 až 99 % 100 %
18,0 17,0 24,0 10,0 31,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 109
Komentář
Otázka se týkala pouze akciových společností. Z celkového počtu 109 akciových společností výběrového
souboru ji zodpovědělo 100 respondentů, tedy 91,7%.
Zastoupení vlastníků v představenstvu akciové společnosti nevykazuje nějaké typické rozložení.
Největší četnosti (31,0%) dle vytvořených kategorií dosahuje stav, kdy všichni členové představenstva
jsou vlastníky s vlastnickým podílem přesahujícím 5%. Protikladný stav, tedy kdy žádný
z členů představenstva není vlastníkem (s podílem přesahujícím 5%) nastává v 18% případů.
Z analýzy nevyplývá žádný významnější, věcně interpretovatelný vztah mezi charakterem odvětví
a podílem zastoupení vlastníků v představenstvu. Nejnižší zastoupení vlastníků v tomto orgánu
vykazuje odvětví A ­ Zemědělství, myslivost, lesnictví, kde do kategorií ,,žádné zastoupení"
a ,,1 až 33%" dohromady spadá 53,4% podniků. Nevyšší zastoupení naopak vykazují odvětví I Doprava,
skladování, spoje a O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby, ve kterých do kategorie
,,stoprocentní zastoupení" spadá shodně po 57,1% podniků.
Obdobně je tomu při analýze dle velikostních skupin. V rámci velikostní skupiny 10­49 zaměstnanců
je nejvíce podniků (30,8%) zařazeno do kategorie ,,stoprocentní zastoupení". Ještě o něco
vyšší zastoupení v této kategorii má velikostní skupina 100­249 zaměstnanců (36,3%) a velikostní
skupina 250 a více zaměstnanců (33,3%). Naproti v rámci velikostní skupiny 50­99 zaměstnanců
je nejvíce podniků (36,4%) zařazeno do kategorie ,,žádné zastoupení".
Charakteristika odpovědí na otázku5.3.3. [pol. x73b]
Zastoupení vlastníků v dozorčí radě společnosti ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 69:
% zastoupení
Odpovědi
Absolutně Procentně
Žádné 31 34,1
1 až 33% 20 22,0
34 až 66% 21 23,1
67 až 99% 10 11,0
stoprocentní 9 9,9
Celkem 91 100,0
Zastoupení vlastníků v dozorčí radě společnosti ­ výběrový soubor celkemGraf č. 62:
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
Žádné 1 až 33 % 34 až 66 % 67 až 99 % 100 %
34,1 22,0 23,1 11,0 9,9
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)110
Komentář
Rovněž tato otázka se týkala pouze akciových společností. Z celkového počtu 109 akciových společností
výběrového souboru ji zodpovědělo 91 respondentů, tedy 83,5%.
Na rozdíl od relativně četného zastoupení vlastníků v představenstvu jsme zde svědky spíše
opačné situace. Dozorčí rada bez zastoupení vlastníků se vyskytuje ve 34,1% případů, naproti
tomu stoprocentní zastoupení vlastníků v dozorčí radě je pouze v 9,9% případů.
Při členění dle odvětví vykazuje pět z osmi analyzovaných odvětví největší podíl svých podniků
bez zastoupení vlastníků v dozorčí radě, tedy v kategorii ,,žádné". Proti tomu v odvětví O ­ Ostatní
veřejné, sociální a osobní služby vykazuje 42,9% podniků ve své dozorčí radě stoprocentní
podíl vlastníků.
V rámci sledování dle velikostních skupin se do jisté míry ukazuje vztah mezi růstem velikosti
podniku a růstem zastoupení vlastníků v dozorčí radě.
Členové top managementu z řad vlastníků5.4.
Charakteristika otázky5.4.1.
B2.4. Kolik členů top managementu je zároveň vlastníky, jejichž vlastnický podíl
přesahuje 5%?
Je uváděn podíl, jakým jsou vlastníci, jejichž vlastnický podíl přesahuje 5%, zastoupeni v top managementu
společnosti (x74). Podíl vlastníků je kategorizován do čtyř skupin: žádné zastoupení,
1 až 50%, 51 až 99% a stoprocentní zastoupení.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem5.4.2. [pol. x74]
Zastoupení vlastníků v top managementu společnosti ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 70:
% zastoupení
Odpovědi
Absolutně Procentně
Žádné 84 41,2
1 až 50% 55 27,0
51 až 99% 16 7,8
Stoprocentní 49 24,0
Celkem 204 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 111
Zastoupení vlastníků v top managementu společnosti ­ výběrový soubor celkemGraf č. 63:
0 %
5 %
10 %
45 %
15 %
40 %
35 %
30 %
25%
20 %
Žádné 1 až 50 % 51 až 99 % 100 %
41,2 27,0 7,8 24,0
Komentář
Odpověď na tuto otázku byla získána pouze u 204 podniků, tedy u 76,4% z celého výběrového
souboru. Je patrné, že zastoupení vlastníků v top managementu je poměrně nízké. Žádné zastoupení
vlastníků v top managementu se vyskytuje v 41,2% případů. Naproti tomu stoprocentní zastoupení
vlastníků existuje pouze ve 24% případů.
Z analýzy dle odvětví mj. vyplývá, že největší podíl případů, kdy vlastníci nejsou v top managementu
zastoupení vůbec, vykazuje odvětví E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (84,6%
případů). Oproti tomu největší podíl případů, kdy všichni členové top managementu jsou vlastníky,
se vyskytuje v odvětví K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
(31,4% případů).
Počet případů, kdy všichni členové top managementu jsou vlastníky s růstem velikostí podniků
jednoznačně a rapidně klesá. Ve velikostní skupině 10­49 zaměstnanců činí jejich podíl 46,4%, ve
velikostní skupině 50­99 zaměstnanců 24,5%, ve velikostní skupině 100­249 zaměstnanců 14,5%
a ve velikostní skupině 250 a více zaměstnanců pouhá 3,0%. Je patrný i opačný trend, a to počtu
případů, kdy žádný z vlastníků není členem top managementu. U nejmenší velikostní skupiny je
to 23,2% případů, u největší velikostní skupiny se jedná o 63,6% případů.
Při sledování dle právní formy podnikání je zjevné vyšší zastoupení vlastníků v top managementu
u společností s ručením omezeným. Počet případů, kdy všichni členové top managementu
jsou vlastníky, činí v případě společností s ručením omezeným 33,6%, zatímco u akciových společností
je to pouhých 12,1%.
Úroveň vybavení podniku hmotným majetkem5.5.
Charakteristika otázky5.5.1.
B2.5. Na jaké úrovni je vybavení Vašeho podniku hmotným majetkem?
Respondent uvádí, na jaké převažující úrovni jsou rozhodující složky hmotného majetku tj. stroje,
zařízení, ostatní technické prostředky, budovy a další složky, důležité pro funkceschopnost a dosahování
cílů podniku. Respondent uvádí stávající úroveň vybavení podniku hmotným majetkem
na pětibodové škále ,,1 ­ zastaralé, na hranici morální a fyzické životnosti" až ,,5 ­ na špičkové
úrovni" (x75b).
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)112
Charakteristika odpovědí na otázku5.5.2. [pol. x75b]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnéTabulka č. 71: x75b ­ výběrový soubor celkem
Průměr 3,78
Medián 4,00
Modus 4,00
Sm. odchylka 0,81
Rozptyl 0,66
Charakteristika odpovědí5.5.3.
Úroveň vybavení podniku hmotným majetkem ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 72:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Zastaralé 3 1,1
2 10 3,8
3 73 27,9
4 131 50,0
5 Na špičkové úrovni 45 17,2
Celkem 262 100,0
Úroveň hmotného majetku podniku ­ výběrový soubor celkemGraf č. 64:
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
1 2 3 4 5
1,1
3,8
27,9 50,0 17,2
Komentář
Na otázku odpovědělo 98,1% respondentů.
Velká většina podniků hodnotí svoji současnou úroveň vybavení hmotným majetkem stupněm
4 (50,0%) nebo 3 (27,9%). Z ostatních hodnocení lze ještě zmínit hodnocení stupněm 5 ­ špičková
úroveň (17,2%), ostatní jsou zanedbatelná. Ze získaných dat logicky vyplývá, že hodnoty mediánu,
modu a průměru jsou velmi blízké a naopak standardní odchylka a rozptyl jsou naopak malé
(nižší než jeden stupeň ve škále hodnocení). Pozitivním zjištěním je, že prakticky 90% podniků
svou úroveň vybavení hmotným majetkem hodnotí v rozmezí 3­5, tj. na velmi dobré až špičkové
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 113
úrovni. Zdá se, že hodnocení je poněkud nadsazeno. Jako zastaralé hodnotili vybavení hmotným
majetkem pouze 3 respondenti, z toho 2 z odvětví A ­ Zemědělství, myslivost, lesnictví.
Z analýzy úrovně vybavení hmotným majetkem dle odvětví vyplývá, že jako nejlepší v průměru
hodnotí vybavení svých podniků respondenti z odvětví N ­ Zdravotní a sociální péče; veterinární
činnosti, s průměrnou hodnotou 4,33 bodů, následuje odvětví O ­ Ostatní veřejné, sociální
a osobní služby (3,93) a odvětví K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; podnikatelské
činnosti (3,91). Naproti tomu nejnižší průměrné hodnocení vykazují podniky z odvětví A ­ Zemědělství,
myslivost, lesnictví (3,17).
Analýza dle velikostních skupin nevykazuje nějaké zřejmé souvislosti. Průměrné hodnoty úrovně
vybavení podniků hmotným majetkem jsou v jednotlivých velikostních skupinách následující:
Velikostní skupina 10­49 zaměstnanců 3,71, velikostní skupina 50­99 zaměstnanců 3,95, velikostní
skupina 100­249 zaměstnanců 3,63 a velikostní skupina 250 a více zaměstnanců 3,92.
Z hlediska právní formy podnikání vykazují společnosti s ručením omezeným v průměru vyšší
hodnocení úrovně vybavení hmotným majetkem (3,86), než akciové společnosti (3,68).
Softwarové aplikace užívané podnikem5.6.
Charakteristika otázky5.6.1.
B2.6. Které z níže uvedených softwarových aplikací užívá Váš podnik?
Respondent uvádí důležitost softwarových aplikací užívaných podnikem pro stávající situaci
(x76a­x83a) a zároveň odhaduje budoucí trend jejich zavedení či obměny do cca jednoho roku
(x76b­x83b), obojí označením ,,ne" nebo ,, ano".
Softwarové aplikace užívané podnikem byly stanoveny tyto: Moduly MRP /řízení výroby/
(x76a), Moduly pro personální agendy (x77a), Moduly pro účetní agendy (x78a), Moduly CRM /
řízení vztahu se zákazníky/ (x79a), Moduly SCM /řízení dodavatelského řetězce/ (x80a), Moduly
MIS /podpora rozhodování manažerů/ (x81a), Intranet (x82a), Kancelářské aplikace /MS Office
apod./ (x83a).
Charakteristika odpovědí ­ Moduly MRP ­ řízení výroby5.6.2. [pol. x76a]
Moduly MRP (řízení výroby) ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 73:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 94 37,8
Ne 155 62,2
Celkem 249 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)114
Moduly MRP (řízení výroby) ­ výběrový soubor celkemGraf č. 65:
Ano
Ne
62,2
37,8
Komentář
Otázku zodpovědělo 93,3% respondentů. Moduly MRP (řízení výroby) jsou zavedeny a užívány
v 37,8% podniků.
Při sledování dle odvětví se projevuje diferenciace dle toho, zda je výroba pro podniky daného
odvětví typickým procesem, či nikoliv. Zjištěné výsledky jsou proto obtížně interpretovatelné.
Naproti tomu analýza podle velikostních skupin ukazuje zřejmou závislost mezi velikostí podniku
a aplikací tohoto softwarového vybavení. Ve velikostní skupině 10­49 zaměstnanců činí
podíl podniků s touto aplikací 22,9%, ve velikostní skupině 50­99 zaměstnanců je to 33,8%, ve
velikostní skupině 100­249 zaměstnanců se jedná o 43,2% a ve velikostní skupině 250 a více zaměstnanců
jde o 62,2%.
Pokud hodnotíme podniky podle právní formy, pak se ukazuje, že větší četnost aplikací je v akciových
společnostech (42,4%), menší ve společnostech s ručením omezeným (34,7%). Zdá se
však, že pravým důvodem této skutečnosti není právní forma, ale velikost podniku. Akciové společnosti
jsou v průměru větší.
Charakteristika odpovědí ­ Moduly pro personální agendy5.6.3. [pol. x77a]
Moduly pro personální agendy ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 74:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 189 73,3
Ne 69 26,7
Celkem 258 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 115
Moduly pro personální agendy ­ výběrový soubor celkemGraf č. 66:
Ano
Ne
26,7
73,3
Komentář
Otázku zodpovědělo 96,6% respondentů. Moduly pro personální agendy jsou zavedeny a užívány
v 73,3% podniků.
Při sledování dle odvětví je podíl aplikací tohoto softwarového zabezpečení diferencovaný, nicméně
se neukazuje nějaká souvislost. Nejmenší podíl těchto aplikací je v odvětví A ­ Zemědělství,
myslivost, lesnictví (60%), největší podíl (92,3%) je v odvětví O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní
služby (pomineme-li 100% v odvětví Vzdělávání, kde jsou ale zastoupeny pouze 3 podniky).
Analýza podle velikostních skupin ukazuje, podobně jako u předchozí otázky, poměrně zřetelnou
závislost mezi velikostí podniku a četností aplikací tohoto softwaru. Ve velikostní skupině
10­49 zaměstnanců činí podíl podniků s touto aplikací 63,4%, ve velikostní skupině 50­99 zaměstnanců
jde o 69,9%, ve velikostní skupině 100­249 zaměstnanců se jedná o 77,3% a ve velikostní
skupině 250 a více zaměstnanců je to 89,7%.
Při analýze dle právní formy podnikání zjišťujeme, že větší četnost aplikací vykazují akciové
společnosti (79,8%), oproti společnostem s ručením omezeným (68,8%). Důvod je patrně obdobný,
jako u vyhodnocení předchozí otázky.
Charakteristika odpovědí ­ Moduly pro účetní agendy5.6.4. [pol. x78a]
Moduly pro účetní agendy ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 75:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 246 94,6
Ne 14 5,4
Celkem 260 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)116
Moduly pro účetní agendy ­ výběrový soubor celkemGraf č. 67:
Ano
Ne
5,4
94,6
Komentář
Otázku zodpovědělo 97,4% respondentů. Moduly pro účetní agendy využívají téměř všechny
podniky, konkrétně 94,6%. Vzhledem k této skutečnosti jsou rozdíly mezi odvětvími i mezi společnostmi
s ručením omezeným a akciovými společnostmi malé a nevýznamné.
Jisté rozdíly a vztahy lze spatřovat z hlediska velikostní struktury. Zatímco podniky velikostní
skupiny 250 a více zaměstnanců mají zavedeny tyto moduly ve sto procentech případů, podíl případů
u nejmenších podniků, tj. ve velikostní skupině 10­49 zaměstnanců činí 91,7%. Lze předpokládat,
že ty podniky, které dané moduly zavedené nemají, zajišťují vedení účetnictví externě.
Charakteristika odpovědí ­ Moduly CRM (řízeni vztahu se zákazníky)5.6.5.
[pol. x79a]
Moduly CRM (řízení vztahu se zákazníky) ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 76:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 121 49,2
Ne 125 50,8
Celkem 246 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 117
Moduly CRM (řízení vztahu se zákazníky) ­ výběrový soubor celkemGraf č. 68:
Ano
Ne
50,8 49,2
Komentář
Otázku zodpovědělo 92,1% respondentů. Moduly CRM jsou užívány téměř v polovině podniků
(49,2%).
Při sledování implementace modulů CRM dle odvětví jsou jasně patrná odvětvová specifika.
Zatímco na jedné straně je v odvětví E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 68,6% a v odvětví
I ­ Doprava, skladování, spoje 56,5% implementací, na druhé straně odvětví A ­ Zemědělství,
myslivost, lesnictví vykazuje jen 25,0% implementací a odvětví M ­ Vzdělávání nemá tyto
moduly implementovány ani v jednom případě.
Při analýze dle velikostní struktury se, na rozdíl od předchozích otázek, žádná souvislost mezi
velikostí podniku a podílem implementací neprojevuje.
Při analýze dle právní formy podnikání se ukazuje, že větší četnost aplikací vykazují společnosti
s ručením omezeným (51,0%), než akciové společnosti (46,4%). Lze se však domnívat, že diferenciace
v obou jmenovaných strukturách nezávisí na velikosti podniků, ani na právní formě jejich
podnikání, nýbrž se zde zprostředkovaně projevuje vliv příslušnosti k odvětví.
Charakteristika odpovědí ­ Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce)5.6.6.
[pol. x80a]
Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce) ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 77:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 63 25,5
Ne 184 74,5
Celkem 247 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)118
Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce) ­ výběrový soubor celkemGraf č. 69:
Ano
Ne
74,5
25,5
Komentář
Otázku zodpovědělo 92,5% respondentů. Moduly SCM jsou využívány ve srovnání s ostatními
sledovanými softwarovými aplikacemi nejméně. Jedná se konkrétně o 25,5% případů.
Analýza dle odvětví ukazuje poměrně výrazná odvětvová specifika. Největší podíl těchto aplikací
vykazuje odvětví E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a odvětví G ­ Obchod; opravy motorových
vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, a to shodně 33,3%.
Závislost mezi velikostní strukturou podniků a podílem aplikací modulů SCM z analýzy
nevyplývá.
Rozdíl mezi podílem aplikací ve skupině společností s ručením omezeným (25,8% případů)
a ve skupině akciových společností (25,0% případů), je zanedbatelný.
Charakteristika odpovědí ­ Moduly MIS (podpora rozhodování manažerů)5.6.7.
[pol. x81a]
Moduly MIS (podpora rozhodování manažerů) ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 78:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 77 31,7
Ne 166 68,3
Celkem 243 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 119
Moduly MIS (podpora rozhodování manažerů) ­ výběrový soubor celkemGraf č. 70:
Ano
Ne
68,3
31,7
Komentář
Otázku zodpovědělo 91,0% respondentů. Moduly MIS využívá 31,7% podniků výběrového
souboru.
Při sledování dle odvětví jsou patrné poměrně výrazné rozdíly. Odvětví M ­ Vzdělávání vykazuje
50,0% aplikací (údaj však není, s ohledem na velmi malý počet podniků reprezentativní),
odvětví O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 45,5% aplikací a odvětví I ­ Doprava, skladování,
spoje 44,0% aplikací. Naproti tomu odvětví H ­ Ubytování a stravování nemá ani jednu
aplikaci modulů MIS.
Při analýze dle velikostní struktury je zřejmá závislost mezi podílem aplikací tohoto software
a velikostí podniků. Velikostní skupina 10­49 zaměstnanců vykazuje 21,4% aplikací, velikostní
skupina 50­99 zaměstnanců 25,8%, velikostní skupina 100­249 zaměstnanců 37,1% a velikostní
skupina 250 a více zaměstnanců dokonce 51,4%. Danou souvislost lze vysvětlit jednak tím, že
s růstem velikosti podniků rostou nároky na jejich řízení a softwarové zabezpečení řídícího procesu
a rovněž skutečností, že velké podniky, spíše než malé, si mohou dovolit vynaložit potřebné
prostředky na pořízení a provozování manažerských informačních systémů.
Při srovnávání dle právní formy podnikání je patrný poměrně značný rozdíl. Ve skupině společností
s ručením omezeným je počet aplikací jen 27,2%, zatímco ve skupině akciových společností
se jedná o 38,5% aplikací. Tato skutečnost však není patrně ovlivněna právní formou podnikání,
ale zprostředkovaně velikostí podniků.
Charakteristika odpovědí ­ Intranet5.6.8. [pol. x82]
Intranet ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 79:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 178 70,9
Ne 73 29,1
Celkem 251 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)120
Intranet ­ výběrový soubor celkemGraf č. 71:
Ano
Ne
29,1
70,9
Komentář
Otázku zodpovědělo téměř 94,0% respondentů. Z odpovědí vyplývá, že Intranet má z celého výběrového
souboru zavedeno 70,9%.
Z analýzy dle odvětví jsou patrné poměrně značné rozdíly. Největší podíl aplikací Intranetu
vykazuje odvětví M ­ Vzdělávání (100,0%) a O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
(92,9%). Naproti tomu nejmenší podíl aplikací vykazuje odvětví A ­ Zemědělství, myslivost, lesnictví
(38,5%).
Při sledování dle velikostní struktury se ukazuje určitá závislost mezi podílem aplikací a velikostí
podniku, nicméně není tak zřejmá, jako u některých předchozích otázek. Nejmenší podíl aplikací
Internetu je ve velikostní skupině 10­49 zaměstnanců (56,3%), největší podíl je ve velikostní skupině
250 a více zaměstnanců (80,6%).
Poměrně malý rozdíl existuje stran aplikace a využívání Intranetu ve společnostech s ručením
omezeným (69,5%) a akciových společnostech (73,0%).
Charakteristika odpovědí ­ Kancelářské aplikace (MS Office apod.)5.6.9.
[pol. x83a]
Kancelářské aplikace (MS Office apod.) ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 80:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 259 98,9
Ne 3 1,1
Celkem 262 100,0
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 121
Kancelářské aplikace ­ MS Office apod. ­ výběrový soubor celkemGraf č. 72:
Ano
Ne
1,1
98,9
Komentář
Otázku zodpovědělo 98,1% respondentů. Kancelářské aplikace mají zavedeny téměř všechny
podniky výběrového souboru, konkrétně 98,9% subjektů. Daný software není aplikován pouze
ve 3 podnicích.
Z těchto důvodů neexistují při analýze aplikací dle odvětví, velikosti podniků a jejich právní
formy žádné zřetele hodné rozdíly.
Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku5.7.
Charakteristika otázky5.7.1.
B2.5. Je propojení softwarových aplikací, které používá Váš podnik, vyhovující?
Jde o zjištění, zda podnik využívá softwarové aplikace způsobem, který je schopen podniku přinášet
maximální synergické efekty. Jednou ze základních podmínek realizace těchto efektu je vyhovující
propojení všech používaných softwarových aplikací.
Respondent uvádí stávající úroveň propojení softwarových aplikací na pětibodové škále ,,1 zcela
nevyhovující" až ,,5 ­ plně vyhovující" (x84)
Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku5.7.2.
Ukazatele centrálních tendencí proměnnéTabulka č. 81: x84 ­ výběrový soubor celkem
Průměr 3,83
Medián 4,00
Modus 4,00
Sm. Odchylka 0,96
Rozptyl 0,92
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2)122
Charakteristika odpovědí na otázku celkem5.7.3. [pol. x84]
Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 82:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Zcela nevyhovující 3 1,1
2 20 7,6
3 70 26,6
4 97 36,9
5 Plně vyhovující 73 27,8
Celkem 263 100,0
Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku ­ výběrový soubor celkemGraf č. 73:
1 2 3 4 5
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
1,1 7,6 26,6 36,9 27,8
Komentář
Otázku zodpovědělo 98,5% respondentů. Velká část hodnotí současnou úroveň propojení softwarových
aplikací ve svém podniku na pětibodové škále stupněm 4 (36,9%), nebo 5 (27,8%), popřípadě
3 (26,6%). Ostatní hodnocení jsou zanedbatelná.
Hodnota aritmetického průměru je velmi blízká hodnotám mediánu a modu, standardní odchylka
a rozptyl jsou malé. Více než 91% respondentů hodnotí úroveň propojení softwarových
aplikací ve svých podnicích v rozmezí 3 až 5 bodů, tj. jako průměrnou až plně vyhovující. Jako
zcela nevyhovující hodnotí úroveň propojení pouze 3 respondenti.
Z analýzy dle odvětví vyplývá, že jako nejlepší v průměru hodnotí propojení softwarových aplikací
ve svých podnicích respondenti z odvětví M ­ Vzdělávání, s průměrnou hodnotou 4,00 bodů
a odvětví G ­ Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro
domácnost (3,99). Naproti tomu nejnižší průměrné hodnocení vykazují podniky z odvětví N Zdravotní
a sociální péče; veterinární činnosti (2,83).
Analýza dle velikostních skupin nevykazuje nějaké zřejmé souvislosti. Průměrné hodnoty úrovně
propojení softwarových aplikací jsou v jednotlivých velikostních skupinách následující: velikostní
skupina 10­49 zaměstnanců 3,85, velikostní skupina 50­99 zaměstnanců 3,99, velikostní
skupina 100­249 zaměstnanců 3,78 a velikostní skupina 250 a více zaměstnanců 3,56.
Z hlediska právní formy podnikání vykazují společnosti s ručením omezeným v průměru vyšší
hodnocení úrovně propojení softwarových aplikací (3,94), než akciové společnosti (3,66).
VLASTNÍCI, MAJETEK (B2) 123
Diskuse5.8.
V této kapitole je vyhodnocena sekce B2. dotazníku, vztahující se k vlastnické struktuře, participaci
vlastníků na řízení, k úrovni hmotného majetku a užívanému softwaru jako důležité složce
nehmotného majetku.
Vlastnická struktura je významným faktorem ovlivňujícím způsob vlastnického ovládání podniku
a v návaznosti na ně pak i realizaci výkonu řízení. Pro účely dotazování bylo předloženo 21
typů vlastnických struktur. Ukázalo se, že z hlediska typů vlastnické struktury existují v zásadě tři
dominantní skupiny.
Jedna skupina představuje, možno říci, ,,českou cestu". Jde o podniky vlastněné pouze několika
fyzickými osobami, českými občany. Taková vlastnická struktura převládá v menších podnicích a je
charakteristická pro společnosti s ručením omezeným. Dle naší typové struktury jde o typ 10.
Do druhé skupiny patří podniky vlastněné jedinou právnickou osobou, z nichž některé jsou
a některé nejsou součástí koncernu. Tato vlastnická struktura převládá ve větších podnicích a je
charakteristická pro akciové společnosti. Dle naší typové struktury jde o typ 2 a 3.
Do třetí skupiny náleží podniky vlastněné jedinou fyzickou osobou. Tato vlastnická struktura se
uplatňuje v menších podnicích a její výskyt je četnější ve společnostech s ručením omezeným než
v akciových společnostech. Dle naší typové struktury jde o typ 1.
Do těchto tří skupin, resp. čtyř typů, lze zařadit více než 62% podniků výběrového souboru. Výskyt
ostatních typů je menší, některé typy se vyskytují v zanedbatelném počtu, popřípadě se nevyskytují
vůbec. Jedná se zpravidla o typy, kde ve vlastnické struktuře figurují drobní akcionáři.
Zjišťování zastoupení vlastníků v orgánech společnosti a v top managementu je důležité pro
posouzení způsobu a intenzity uplatňování vlivu vlastníků na řízení podniku. Provedené šetření
ukazuje, že mezi jednotlivými akciovými společnostmi existují značné rozdíly v zastoupení vlastníků
v jejich představenstvu a dozorčí radě. Je zajímavé, že zastoupení vlastníků je zpravidla vyšší
v představenstvu, než v dozorčí radě. Zastoupení vlastníků v top managementu není příliš vysoké.
Uplatňuje se spíše v menších podnicích a ve společnostech s ručením omezeným.
Úroveň vybavení hmotným majetkem analyzovaných podniků je dle provedeného šetření na
nadprůměrné úrovni. Lze to do jisté míry přičítat na vrub určité tendence respondentů k nadhodnocování,
nicméně jde patrně rovněž o reálné důsledky vlivu investiční politiky nadnárodních
společností vlastnících mnohé ze sledovaných podniků, dále o důsledky celkového růstu ekonomické
síly a zejména o důsledky změny orientace podnikových strategií na zvyšování technického
vybavení, s cílem spořit mzdové náklady a zvyšovat kvalitu.
Rovněž analýza softwarových aplikací ukazuje na celkový pokrok v dané oblasti. Některé z aplikací
jsou uplatňované téměř ve všech podnicích, jako například moduly personální agendy, moduly
účetní agendy, či kancelářské aplikace. Jiné moduly jsou rozšířené zatím méně. Důvodem je
potřeba, resp. efektivnost aplikace těchto modulů s ohledem na specifické podmínky jednotlivých
podniků, či připravenost podniků tento software zavést a využívat.
124
ZAMĚSTNANCI (B3) 125
Zaměstnanci (B3)6.
Počet a struktura zaměstnanců6.1.
Charakteristika otázky6.1.1.
B3.1. Uveďte počty zaměstnanců Vašeho podniku dle níže specifikovaných skupin.
Tato otázka zjišťuje strukturu a počet zaměstnanců v tom kterém podniku. Respondenti měli
uvést počet všech zaměstnanců (x86) v podniku, počet zaměstnaných žen (x87) a pracovníků s vysokoškolským
vzděláním (x88). Dále měli v souladu se statistickým výkazem uvést počet THP
(x89) a dělníků (x98), přičemž u THP se dále vyžadovalo rozčlenění na vrcholový management
(x90), nižší management (x93) a ostatní THP (x94). U vrcholového managementu se dále zjišťoval
počet žen (x91) a počet cizinců (x92) a u ostatních THP počet technických pracovníků (x95), pracovníků
nákupu a prodeje (x96) a administrativních pracovníků (x97). Nakonec se ještě k dotvoření
kompletní struktury zaměstnanců podniku zjišťoval počet cizinců zaměstnaných v dělnických
pozicích (x99).
U každé skupiny zaměstnanců se uváděla jejich absolutní četnost a také minulý trend a budoucí
očekávaný trend vývoje jejich počtu.
Jelikož proměnné uvádějící absolutní počty nejsou pro vzájemné srovnání příliš vhodné, vytvořili
jsme nové proměnné, které jsou vyjádřením podílu k příslušné skupině zaměstnanců1
. Takto
vyjádřené podíly z celkového počtu zaměstnanců (v případě THP a dělníků) nebo z příslušných
zaměstnaneckých skupin (ostatní proměnné kromě x86b ­ celkem zaměstnanců) jsou vhodné pro
srovnávání v rámci skupin dle OKEČ, velikosti podniku a právní formy. Následně se takto vyjádřené
proměnné pro lepší vyhodnocování ještě kategorizovaly do pěti kategorií resp. intervalů
0­19,999%, 20­39,999%, 40­59,999%, 60­79,999%, 80­100%.
1 Např. proměnná x90b_re je podíl zaměstnanců ve vrcholovém managementu z celkového počtu technicko-hospodářských
pracovníků.
ZAMĚSTNANCI (B3)126
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.1.2. [pol. x86b­99b]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 83: x86b až x99b ­ výběrový soubor celkem
x86b
Celkem
zaměstnanců
x87b
Počet žen
x88b
Počet pracovníků
s VŠ vzděláním
x89b
THP
x90b
Vrcholový management
z THP
Počet odpovědí 267 263 262 260 258
Chybějící odp. 0 4 5 7 9
Průměr 239,71 53,90 27,88 85,20 4,07
Medián 85,00 23,00 7,00 30,00 3,00
Modus 70,00 4,00 3,00 8,00 3,00
Sm. odchylka 951,04 117,76 130,31 320,76 3,57
Rozptyl 904 483,34 13 868,24 16 979,48 102 886,82 12,72
x91b
Počet žen ve
vrcholovém
managementu
x92b
Počet cizinců
ve vrcholovém
managementu
x93b
Nižší management
z THP
x94b
Ostatní THP
x95b
Techničtí pracovníci
(mimo
management)
Počet odpovědí 253 256 252 250 228
Chybějící odp. 14 11 15 17 39
Průměr 0,83 0,13 14,77 59,82 26,62
Medián 0,00 0,00 5,00 17,00 4,00
Modus 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 1,85 0,53 69,03 263,15 158,51
Rozptyl 3,44 0,28 4 764,55 69 246,44 25 125,48
x96b
Pracovníci nákupu a prodeje
(mimo management)
x97b
Administ. pracovníci
(mimo management)
x98b
Dělníci
x99b
Počet cizinců
z počtu dělníků
Počet odpovědí 230 230 260 255
Chybějící odp. 37 37 7 12
Průměr 10,66 10,32 105,09 0,81
Medián 3,00 5,00 41,00 0,00
Modus 0,00 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 27,08 16,10 254,33 3,06
Rozptyl 733,49 259,06 64 681,70 9,36
Komentář
U proměnných v rámci otázky B3.1. bylo dosaženo rozdílné míry zodpovězení otázek. U otázky
zjišťující celkový počet zaměstnanců byla míra zodpovězení otázky 100%. U ostatních otázek se
míry zodpovězení různí. Nejvyšší procento chybějících odpovědí (tzv. missing values) ­ téměř
15%, je u proměnné zjišťující počet technických pracovníků a téměř 14% chybějících odpovědí
je u ostatních skupin zaměstnanců ze skupiny ,,ostatní THP", a to u pracovníků nákupu a prodeje
a administrativních pracovníků. U otázek zjišťujících trendy je průměrné procento missing values
až 28% (u proměnných zjišťujících vývoj počtu cizinců na dělnických pozicích je procento chybějících
odpovědí dokonce až 41%).
ZAMĚSTNANCI (B3) 127
Průměrný počet zaměstnanců v námi zkoumaném vzorku podniků je 240 zaměstnanců. Jednotlivé
podskupiny však nemá smysl pro výběrový soubor jako celek popisovat, bude o nich ale
podrobně pojednáno v dalších podkapitolách.
Průměrný počet zaměstnanců2
v podnicích v odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví (dále jen
,,zemědělství") je 111, v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 611, v obchodě a opravě
motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (dále jen ,,obchod
a oprava") 259, v odvětví ubytování a stravování 108, v odvětví doprava, skladování a spoje (dále
jen ,,doprava") 283, v odvětví nemovitost a pronájem (dále jen ,,nemovitosti") 180, v odvětví vzdělávání
33, v odvětví zdravotní a sociální péče a v odvětví veterinární činnost (dále jen ,,zdravotnictví")
162 a v odvětví ostatní veřejné sociální a osobní služby je průměrně 194 zaměstnanců.
Průměrný počet zaměstnanců ve skupině podniků od 10 do 49 zaměstnanců byl 27 zaměstnanců,
ve skupině podniků od 50 do 99 činil 71 zaměstnanců, ve skupině podniků od 100 do 249
zaměstnanců byla průměrná hodnota 155 a v poslední skupině s 250 a více zaměstnanci byl průměr
1 134 zaměstnanců.
Ve společnostech s ručením omezeným byl průměrný počet zaměstnanců 136 a v akciových
společnostech 390.
Bližší informace k jednotlivým skupinám zaměstnanců dle členění podle OKEČ, velikosti podniku
a právní formy jsou v dalším textu u příslušné zaměstnanecké skupiny.
Charakteristika odpovědí ­ celkem počet zaměstnanců6.1.3. [pol. x86b]
Počet zaměstnanců celkemTabulka č. 84:
Odpovědi
Absolutně Procentně
10­49 zaměstnanců 73 27,3
50­99 zaměstnanců 74 27,7
100­249 zaměstnanců 81 30,3
250 a více zaměstnanců 39 14,6
Celkem 267 100,0
Počet zaměstnanců celkemGraf č. 74:
10­49 50­99 100­249 250 a více
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
27,3 27,7 30,3 14,6
2 Všechny uvedené hodnoty platí pouze pro námi zkoumaný vzorek podniků.
ZAMĚSTNANCI (B3)128
Komentář
Z celkového výběrového souboru je 73 podniků ze skupiny podniků od 10 do 49 zaměstnanců,
74 podniků ze skupiny od 50 do 99 zaměstnanců, 81 podniků se zaměstnanci od 100 do 249 a 39
podniků s více než 250 zaměstnanci. Ve většině případů (44%) byl počet zaměstnanců stejný
jako v minulosti. Ve 35% podniků počet zaměstnanců rostl a v 21% podniků počet zaměstnanců
klesal. Do budoucna také většina podniků (61%) předpokládá stabilní počet zaměstnanců, 23%
předpokládá jejich pokles a 16% nárůst.
Při hodnocení počtu zaměstnanců dle OKEČ3
se v podnicích z odvětví zemědělství nevyskytl
ani jeden případ s více než 250 zaměstnanci. Většina podniků z této skupiny (72%) je ze skupiny
podniků se zaměstnanci od 100 do 249. Ze skupiny podniků z odvětví dopravy má pouze 8%
méně než 50 zaměstnanců (a zároveň více než 10 zaměstnanců včetně), 40% z těchto podniků
má 100­249 zaměstnanců. Všechny podniky (v námi zkoumaném vzorku byly pouze 3) z odvětví
vzdělávání patří do skupiny nejmenších podniků s 10­49 zaměstnanci. Ze 6 zkoumaných podniků
z odvětví zdravotnictví 3 (50%) spadají do skupiny s 50­99 zaměstnanci. 50% podniků z odvětví
ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb patří do skupiny podniků se 100­249 zaměstnanci.
Žádný z těchto podniků nepatří do skupiny podniků s 10­49 zaměstnanci. Dá se říct, že
podniky z odvětví zemědělství, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, dopravy a ostatních
veřejných, sociálních a osobních služeb patří spíše mezi větší podniky (většina podniků z dané
skupiny má více než 100 zaměstnanců). Většina podniků z ostatních odvětví byly spíše podniky
menší.
Nejvíce ze zkoumaných podniků (30%) patří do skupiny od 100 do 249 zaměstnanců, naopak
nejméně (15%) do skupiny největších podniků s více než 250 zaměstnanci. Další dvě skupiny mají
zastoupení podniků přibližně stejné (27­28%).
Dle právní formy má 41% akciových společností od 100 do 249 zaměstnanců, 25% z nich má
více než 250 zaměstnanců a 22% patří do skupiny podniků s 50­99 zaměstnanci. Společnosti s ručením
omezeným jsou nejvíce zastoupeny ve skupině od 10 do 49 pracovníků (38%), 32% z nich
mají od 50 do 99 zaměstnanců a ,,pouze" 8% z nich mají 250 a více zaměstnanců.
Charakteristika odpovědí ­ podíl žen z celkového počtu zaměstnanců6.1.4.
[pol. x87b]
Podíl žen z celkového počtu zaměstnancůTabulka č. 85:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 96 36,5
<20­40) % 78 29,7
<40­60) % 45 17,1
<60­80) % 29 11,0
<80­100) % 15 5,7
Celkem 263 100,0
3 Jelikož skupin podniků členěných dle odvětví je poměrně mnoho, uvádím pouze některé, dle mého názoru,
nejzajímavější hodnoty.
ZAMĚSTNANCI (B3) 129
Podíl žen z celkového počtu zaměstnancůGraf č. 75:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
36,5 29,7 17,1 11,0 5,7
Komentář
Většina respondentů (36,5%) uvedla poměrně nízký podíl žen, a to do 20% z celkového počtu zaměstnanců.
Více než 80% žen je zastoupeno pouze v necelých 6% zkoumaných podniků. Oproti
minulosti se počet žen neměnil v 79% případů a ve 13% se jejich počet zvětšil. I do budoucna 79%
podniků nepředpokládá změnu počtu žen. Jejich nárůst předpokládá 14% podniků.
Když sledujeme podíl žen na celkovém počtu zaměstnanců, průměrné hodnoty (rekódované
a kategorizované proměnné) větší než 4 jsou v odvětví vzdělávání (4,67) a zdravotnictví (4,16).
Nejmenší průměr (1,32) byl dosažen v odvětví dopravy. Tomu odpovídá i to, že v odvětví vzdělávání
67 % podniků uvedlo, že žen je v jejich podniku více než 80% (navíc žádný podnik neuvedl
počet žen nižší než 60% z celkového počtu zaměstnanců). V odvětví zdravotnictví tomu tak bylo
v 50% případů. V odvětví dopravy je naopak až v 76% podniků méně než 20% žen.
Co se týče velikosti podniku nebo právní formy, vliv těchto faktorů na podíl žen z celkového
počtu zaměstnanců jsme nepozorovali.
Charakteristika odpovědí ­ podíl pracovníků s VŠ vzděláním z celkového6.1.5.
počtu zaměstnanců [pol. x88b]
Podíl VŠ vzdělaných pracovníků z celkového počtu zaměstnancůTabulka č. 86:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 189 72,1
<20­40) % 31 11,8
<40­60) % 26 9,9
<60­80) % 11 4,2
<80­100) % 5 1,9
Celkem 262 100,0
ZAMĚSTNANCI (B3)130
Podíl VŠ vzdělaných pracovníků z celkového počtu zaměstnancůGraf č. 76:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
10 %
80 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
72,1 11,8 9,9
4,2
1,9
Komentář
Většina respondentů uvedla, že podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců je menší než 20%
z celkového počtu zaměstnanců. Co se týče srovnání s minulostí, většina respondentů uvedla stejnou
situaci (74%). Růst podílu VŠ vzdělaných pracovníků na celkovém počtu zaměstnanců oproti
minulosti uvedlo 21% respondentů a pokles 5%. Do budoucna opět většina (70%) předpokládá
stejný podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, 27 % předpokládá nárůst a pouze 3% očekávají
pokles tohoto podílu.
Rozdíly mezi podniky členěných dle OKEČ jsou poměrně malé. Nejvyššího průměru (3,67) se
dosáhlo v odvětví vzdělávání, kde 67% podniků uvedlo, že vysokoškolsky vzdělaných je 60­80%
ze všech zaměstnanců, následují činnosti v odvětví nemovitostí s průměrem 2,16 (tato skupina
podniků je jediná, kde respondenti uváděli, že vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je více než
80% ­ tuto možnost uvedlo 8% z nich). Nejmenšího průměru (1,0 ­ to znamená, že 100% podniků
z těchto skupin uvedlo, že vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců je méně než 20% z celkového
počtu) bylo dosaženo v odvětví zemědělství a v odvětví ostatních veřejných, sociálních
a osobních služeb.
Rozdíly mezi podniky, při vyhodnocování této otázky při členění podle velikosti podniků, nejsou
patrné. Stejně tak je tomu i při členění dle jejich právní formy, přičemž akciové společnosti
vykazují mírně vyšší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných pracovníků.
Charakteristika odpovědí ­ počet technickohospodářských pracovníků6.1.6.
z celkového počtu zaměstnanců [pol. x89b]
Podíl THP z celkového počtu zaměstnancůTabulka č. 87:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 63 24,2
<20­40) % 65 25,0
<40­60) % 43 16,5
<60­80) % 28 10,8
<80­100) % 61 23,5
Celkem 260 100,0
ZAMĚSTNANCI (B3) 131
Podíl THP z celkového počtu zaměstnancůGraf č. 77:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
5 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
24,2 25,0 16,5 10,8 23,5
Komentář
Rozdíly mezi zastoupením technicko-hospodářských pracovníků v podnicích nejsou příliš zásadní.
Nejčastěji uváděný podíl (25%) se nachází v intervalu od 20­39,999%. 66% respondentů
uvádí, že tomu tak bylo i v minulosti a 76% respondentů uvádí totéž i pro předpokládaný vývoj
do budoucnosti. 22 % respondentů uvedlo, že oproti minulosti došlo k nárůstu počtu THP,
kdežto 12% tvrdilo opak. Nárůst počtu těchto zaměstnanců předpokládá 11 % a pokles 13%
respondentů.
Při členění podniků dle OKEČ vidíme, že největšího průměru bylo logicky dosaženo v odvětví
vzdělávání, kde je podíl THP 80­100%. Poměrně vysoký podíl byl dosažen také v odvětví
zdravotnictví (průměrná hodnota rekódované kategorizované proměnné je rovna 3,5). Nejmenší
průměr byl naopak dosažen v odvětví zemědělství a v odvětví ostatních veřejných, sociálních
a osobních služeb (1,6).
Při členění dle velikosti nepozorujeme významnější rozdíly. Největší průměr (3,64) dosáhly
nejmenší podniky od 10 do 49 zaměstnanců, čemuž odpovídá, že 38% těchto podniků uvedlo,
že THP je více než 80%.
Na základě členění podniků dle právní formy můžeme říct, že ve společnostech s ručením omezeným
je zaměstnáno o trochu více THP pracovníků na počet zaměstnanců celkem, než je tomu
u akciových společností.
ZAMĚSTNANCI (B3)132
Charakteristika odpovědí ­ podíl zaměstnanců ve vrcholovém6.1.7.
managementu z THP [pol. x90b]
Podíl pracovníků ve vrcholovém managementu z THP celkemTabulka č. 88: 4
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 194 75,2
<20­40) % 51 19,8
<40­60) % 8 3,1
<60­80) % 4 1,6
<80­100) % 1 0,4
Celkem 258 100,0
Podíl pracovníků ve vrcholovém managementu z THP celkemGraf č. 78:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
10 %
80 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
75,2 19,8
3,1 1,6 0,4
Komentář
V tomto případě nejčastěji (75%) respondenti uváděli, vrcholový management tvoří méně než
20% zaměstnanců z celkového počtu THP a pouze 0,4% uvedla, že ve vrcholovém managementu
je více než 80% THP. Většina respondentů (87 %) uvedla, že situace byla stejná i v minulosti
a předpokládají, že bude stejná i v budoucnu (95%). Pokles oproti minulosti uvedlo 5% a nárůst
8% respondentů. 3% do budoucna předpokládají pokles, naopak nárůst tohoto podílu očekávají
2% respondentů.
Co se týče členění podniků dle OKEČ, vliv odvětví na podíl vrcholového managementu na celkovém
počtu THP jsme nepozorovali.
U členění podniků dle velikosti se jeví malá souvislost, že čím je podnik větší, tím je procento
zaměstnanců ve vrcholovém managementu z THP menší. Zajímavé bylo, že 4% podniků patřících
do skupiny od 50 do 99 zaměstnanců uvedlo, že ve vrcholovém vedení je 60­80% z THP.
Podíl zaměstnanců ve vrcholovém managementu z THP je mírně vyšší u společností s ručením
omezeným než u akciových společností.
4 U této proměnné se vyskytly případy, kdy respondenti uváděli vyšší počet zaměstnanců ve vrcholovém managementu,
než byl počet THP celkem. Tyto odpovědi respondentů byly pro účely analýzy a následného vyhodnocení
vyloučeny z odpovědní matice a byly stanoveny jako missing values. To stejné platí i pro proměnnou x93b nižší
management a x94b ostatní THP.
ZAMĚSTNANCI (B3) 133
Charakteristika odpovědí ­ z toho počet žen ve vrcholovém managementu6.1.8.
[pol. x91b]
Podíl žen ve vrcholovém managementuTabulka č. 89:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 142 57,0
<20­40) % 62 24,9
<40­60) % 27 10,8
<60­80) % 7 2,8
<80­100) % 11 4,4
Celkem 249 100,0
Podíl žen ve vrcholovém managementuGraf č. 79:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
57,0 24,9 10,8 2,8
4,4
Komentář
Nejvíce podniků (57%) uvedlo, že procento žen ve vrcholovém vedení nepřesahuje 20%. Stejně
tak tomu bylo dle 92% respondentů i v minulosti. Podle 5% jejich počet rostl, podle 3% respondentů
naopak klesal. Do budoucna 91% respondentů nepředpokládá změnu. 5% očekává nárůst
počtu žen ve vrcholovém vedení a 4% pokles tohoto počtu.
Průměrná hodnota rekódované a kategorizované proměnné určující podíl žen ve vrcholovém
vedení za celý zkoumaný soubor je 1,73 (absolutní hodnota). Tento průměr byl při členění dle
odvětví více překročen v odvětví vzdělávání, kde dosáhl hodnotu 3,5 a v odvětví ubytování a stravování,
kde dosáhl hodnoty 2,43. Nejnižší průměrný počet žen ve vrcholovém vedení je v námi
zkoumaném vzorku podniků v odvětví zemědělství, kde průměr dosahuje 1,44.
Na základě členění podniků dle velikosti se dá konstatovat, že čím je podnik menší, tím větší je
procento žen ve vrcholovém vedení podniku. Kategorii, kde je podíl žen ve vrcholovém managementu
vyšší nebo roven 80%, zvolilo až 9% respondentů z podniků od 10 do 49 zaměstnanců,
přičemž u ostatních skupin podniků to byly přibližně 3%.
Při členění podniků dle právní formy pozorujeme, že procento žen ve vrcholovém vedení je
mírně vyšší u společností s ručením omezeným než u akciových společností.
ZAMĚSTNANCI (B3)134
Charakteristika odpovědí ­ z toho počet cizinců ve vrcholovém6.1.9.
managementu [pol. x92b]
Podíl cizinců ve vrcholovém managementuTabulka č. 90:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 233 92,5
<20­40) % 14 5,6
<40­60) % 2 0,8
<60­80) % 0 0,0
<80­100) % 3 1,2
Celkem 252 100,0
Podíl cizinců ve vrcholovém managementuGraf č. 80:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
10 %
100 %
90 %
80 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
92,5
5,6
0,8 0,0 1,2
Komentář
Až necelých 93% respondentů uvedlo, že cizinců ve vrcholovém vedení podniku je méně než
20%. Celých 96% dotázaných uvedlo, že tomu tak bylo i v minulosti a 94% z nich předpokládá,
že tomu tak bude i v budoucnu. Jejich nárůst oproti minulosti uvedly 2%, stejně tak jejich pokles.
Do budoucna předpokládají jejich nárůst také 2% respondentů, kdežto pokles 5 %.
Při členění dle odvětví vidíme, že mezi jednotlivými skupinami podniků nejsou velké rozdíly.
Nejvíce cizinců ve vrcholovém vedení je překvapivě v podnicích z odvětví nemovitostí (pouze
u těchto podniků se objevila odpověď, že cizinců ve vrcholovém vedení je více než 80% ­ tuto
možnost uvedlo 5% podniků) a následně z odvětví zdravotnictví (20% podniků uvedlo možnost
2, čili 20­39,999% cizinců ve vrcholovém vedení).
Podle členění dle velikosti podniku se neprojevily významnější rozdíly. Možnost 5, resp.
80­100% cizinců ve vrcholovém vedení volily pouze menší podniky, a to 2% z podniků od 10
do 49 zaměstnanců a 3% podniků od 50 do 99 zaměstnanců. Další dvě skupiny podniků uvedly
maximálně 40 %.
Při členění podle právní formy pozorujeme, že je více cizinců ve vrcholovém vedení ve společnostech
s ručením omezeným (průměr 1,17, přičemž až 2% uvedla více než 80% cizinců ve
vrcholovém vedení) než v akciových společnostech (průměr 1,05 a maximální uvedená hodnota
byla 40% cizinců ve vrcholovém vedení).
ZAMĚSTNANCI (B3) 135
Charakteristika odpovědí ­ podíl zaměstnanců v nižším6.1.10.
managementu z THP [pol. x93b]
Podíl pracovníků v nižším managementu z THP celkemTabulka č. 91:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 144 57,1
<20­40) % 71 28,2
<40­60) % 26 10,3
<60­80) % 7 2,8
<80­100) % 4 1,6
Celkem 252 100,0
Podíl pracovníků v nižším managementu z THP celkemGraf č. 81:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
57,1 28,2 10,3 2,8 1,6
Komentář
Při této otázce 57% respondentů uvedlo, že zaměstnanců na úrovni nižšího managementu je méně
než 20% z celkového počtu THP. 28% uvedlo, že jich je od 20­39,999%, 10% od 40­59,999%,
necelé 3% od 60­79,999% a necelé 2% respondentů uvedlo, že jich je více nebo rovno 80% THP.
79% respondentů uvedlo, že tomu tak bylo i v minulosti, 14% uvedlo nárůst tohoto podílu oproti
minulosti a 7% jejich pokles. Do budoucna 85% předpokládá stejnou situaci, 7% respondentů
předpokládá růst a 8% pokles podílu nižšího managementu na počtu THP celkem.
Tříděním odpovědí na tuto otázku dle odvětví zjišťujeme, že mezi jednotlivými skupinami
podniků nejsou významnější rozdíly. Na základě srovnání průměrných hodnot rekódovaných
a kategorizovaných proměnných mají největší podíl nižšího managementu na celkovém počtu
THP podniky z odvětví ubytování a stravování a vzdělávání, nejmenší naopak podniky z odvětví
nemovitostí.
Podle třídění dle velikosti podniku a právní formy nepozorujeme významnější souvislosti těchto
proměnných s podílem nižšího managementu na celkovém počtu THP.
ZAMĚSTNANCI (B3)136
Charakteristika odpovědí ­ podíl zaměstnanců na pozicích ostatní6.1.11.
technicko-hospodářští pracovníci z THP [pol. x94b]
Podíl pracovníků ostatní THP z THP celkemTabulka č. 92:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 26 10,4
<20­40) % 29 11,6
<40­60) % 47 18,8
<60­80) % 76 30,4
<80­100) % 72 28,8
Celkem 250 100,0
Podíl pracovníků ostatní THP z THP celkemGraf č. 82:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
10,4 11,6 18,8 30,4 28,8
Komentář
Ostatních THP pracovníků je podle většiny (30%) respondentů nejčastěji 60­79,999% z celkového
počtu THP. Vysoký podíl (29%) má také interval 80 až 100% z celkového počtu THP. Co
se týče trendů, jak minulého tak budoucího, většina uvedla stejnou situaci (70% oproti minulosti
a 76% ji předpokládá do budoucna). Nárůst tohoto podílu oproti minulosti uvedlo 17 % respondentů
a 13% předpokládá jeho nárůst do budoucna.
Při členění odpovědí na tuto otázku dle OKEČ jsme při srovnávání průměrů zjistili, že největší
podíl ostatních THP mají podniky z odvětví zdravotnictví a nemovitostí a nejmenší podniky z odvětví
ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb a z odvětví ubytování a stravování.
Vliv velikosti podniku ani právní formy na podíl ostatních THP se neprojevil.
ZAMĚSTNANCI (B3) 137
Charakteristika odpovědí ­ podíl technických pracovníků z ostatních THP6.1.12.
[pol. x95b]
Podíl technických pracovníků z ostatních THPTabulka č. 93: 5
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 80 38,6
<20­40) % 37 17,9
<40­60) % 41 19,8
<60­80) % 28 13,5
<80­100) % 21 10,1
Celkem 207 100,0
Podíl technických pracovníků z ostatních THPGraf č. 83:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
45 %
15 %
40 %
35 %
30 %
25 %
20 %
38,6 17,9 19,8 13,5 10,1
Komentář
Nejvíce respondentů (39%) uvedlo, že podíl technických pracovníků z celkového počtu ostatních
THP patří do intervalu 0­19,999%. Většina respondentů také uvedla, že v minulosti tomu
bylo stejně (76%) a v budoucnu tomu bude také tak (81%). Nárůst počtu technických pracovníků
oproti minulosti uvedlo 14% a pokles 10%. Respondenti pak do budoucna spíše předpokládají
také nárůst (11%) než pokles (8%).
Při členění dle odvětví jsme zjistili, že nejvíce technických pracovníků z ostatních THP je v podnicích
zabývajících se vzděláváním nebo působících ve zdravotnictví. Naopak nejméně technických
pracovníků je v odvětví zemědělství (v této skupině respondenti neuvedli podíl technických
pracovníků vyšší než 60% ani v jednom případě) a v odvětví obchodu a oprav.
Souvislosti mezi podílem technických pracovníků z ostatních THP celkem a velikostí podniku
či právní formou jsme nepozorovali.
5 U této proměnné se vyskytlo poměrně hodně případů, kdy respondenti uváděli vyšší počet technických pracovníků
než ostatních THP celkem. Tyto odpovědi respondentů byly pro účely analýzy a následného vyhodnocení
vyloučeny z odpovědní matice a byly stanoveny jako missing values. To stejné platí i pro některé případy proměnné
x96b pracovníky nákupu a prodeje a x97b administrativní pracovníky.
ZAMĚSTNANCI (B3)138
Charakteristika odpovědí ­ podíl pracovníků nákupu a prodeje z ostatních6.1.13.
THP [pol. x96b]
Podíl pracovníků nákupu a prodeje z ostatních THPTabulka č. 94:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 107 51,2
<20­40) % 49 23,4
<40­60) % 24 11,5
<60­80) % 15 7,2
<80­100) % 14 6,7
Celkem 209 100,0
Podíl pracovníků nákupu a prodeje z ostatních THPGraf č. 84:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
51,2 23,4 11,5 7,2 6,7
Komentář
U otázky dotazující se na počet pracovníků nákupu a prodeje respondenti nejčastěji (v 51%) uváděli
číslo odpovídající po přepočtu intervalu 0­19,999%. Podle 77% respondentů tomu tak bylo
i v minulosti. 16% respondentů uvedlo oproti minulosti nárůst a 7% pokles. Do budoucna se také
nejvíce předpokládá stejná situace (85%), nárůst očekává 10% a pokles pouze 5% respondentů.
Při členění dle odvětví jsme nezjistili významnější rozdíly. Nejvyšší hodnoty průměru dosahuje
skupina podniků působící v odvětví ubytování a stravování (v této skupině podniků však žádný
neuvedl podíl pracovníků nákupu a prodeje vyšší jak 60%). Nejnižší průměr mají podniky z odvětví
vzdělávání, kde však na tuto otázku odpověděl pouze jeden respondent, tudíž tento výsledek
je nerelevantní. Nižší průměr mají také podniky z odvětví zemědělství. Při bližším pohledu
na četnosti odpovědí vidíme, že více než 80% pracovníků nákupu a prodeje u ostatních THP je
pouze v podnicích z odvětví obchodu a oprav (u 14% z těchto podniků) a z odvětví nemovitostí
(u 4%). U podniků z odvětví zemědělství, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, zdravotnictví
a z odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb žádný respondent neuvedl počet
pracovníků nákupu a prodeje, jehož podíl by po přepočtu převýšil 60%.
Významné rozdíly mezi podniky rozdělenými dle velikosti jsme ve fázi primární analýzy u této
proměnné nepozorovali.
ZAMĚSTNANCI (B3) 139
Na základě členění dle právní formy jsme zjistili, že společnosti s ručením omezeným mají více
pracovníků nákupu a prodeje než je tomu u akciových společností (více než 80% těchto pracovníků
je u 8% společností s ručením omezeným a u 5% akciových společností, 60 až 79,999% je
u 11% společností s ručením omezeným a jen u 2% akciových společností).
Charakteristika odpovědí ­ podíl administrativních pracovníků z ostatních6.1.14.
THP [pol. x97b]
Podíl administrativních pracovníků z ostatních THPTabulka č. 95:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 74 35,6
<20­40) % 61 29,3
<40­60) % 41 19,7
<60­80) % 18 8,7
<80­100) % 14 6,7
Celkem 208 100,0
Podíl administrativních pracovníků z ostatních THPGraf č. 85:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
35,6 29,3 19,7 8,7 6,7
Komentář
Nejvíce respondentů uvedlo, že administrativní pracovníci tvoří 0­19,999 % z ostatních THP.
Opět většina respondentů (72%) uvádí, že stejný počet těchto pracovníků byl i v minulosti. 14%
uvádí oproti minulosti jejich přírůstek a stejné procento respondentů jejich pokles. Do budoucna
78% respondentů předpokládá stejnou situaci, 6% jejich nárůst a 16% respondentů pokles jejich
počtu.
Pokud členíme odpovědi na tuto otázku dle OKEČ, podle průměrů rekódované, kategorizované
proměnné je podíl administrativních pracovníků nejvyšší u podniků z odvětví zemědělství
(3,33), kde až 27% podniků z této skupiny uvedlo podíl administrativních pracovníků vyšší než
80%. Nejnižší průměr byl u podniků z odvětví zdravotnictví (1,60), kde 100% podniků uvedlo
podíl administrativních pracovníků do 40% ostatních THP a z odvětví nemovitostí (1,78).
Rozdíly mezi podíly administrativních pracovníků z ostatních THP v podnicích členěných dle
velikosti, se neprojevily a stejně tak je tomu při členění dle právní formy.
ZAMĚSTNANCI (B3)140
Charakteristika odpovědí ­ počet dělníků z celkového počtu zaměstnanců6.1.15.
[pol. x98b]
Podíl dělníků z celkového počtu zaměstnancůTabulka č. 96:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 60 23,1
<20­40) % 29 11,2
<40­60) % 40 15,4
<60­80) % 64 24,6
<80­100) % 67 25,8
Celkem 260 100,0
Podíl dělníků z celkového počtu zaměstnancůGraf č. 86:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
5 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
23,1 11,2 15,4 24,6 25,8
Komentář
Rozložení četností proměnné určující podíl dělníků z celkového počtu zaměstnanců je poměrně
rovnoměrné. Nejčastějším intervalem proměnné byl respondenty uváděn interval 80­100% (ve
25,8% případů) a následně interval 60­79,999% (ve 24,6% případů). Poměrně často byl zastoupen
i interval určující nejmenší podíl dělníků na celkovém počtu zaměstnanců (ve 23,1% případů).
Ve srovnání s minulostí je tento podíl stejný (68% respondentů), 19% respondentů pak uvedlo
nárůst a 13% pokles tohoto podílu. Do budoucna se očekává stejný podíl dělníků (uvedlo tak
69% respondentů), 12% očekává jejich nárůst a 19% jejich pokles.
Pokud srovnáme průměrné hodnoty rekódované kategorizované proměnné můžeme konstatovat,
že nejvyšší podíl dělníků uvedly podniky z odvětví zemědělství (4,56), kde 61% respondentů uvedlo
podíl dělníků vyšší než 80 % a také podniky z odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních
služeb (4,36), kde vyšší než 80% podíl dělníků uvedlo až 64%. Vyššího průměru bylo také dosaženo
v odvětví ubytování a stravování (4,25), kde všichni respondenti uvedli podíl dělníků vyšší než 60%.
Nejmenšího průměru se dosáhlo v odvětví vzdělávání, kde 100% respondentů uvedlo podíl nižší
než 20%. Relativně nižší průměr byl také dosažen v odvětví zdravotnictví (2,5).
Při členění podniků dle velikosti se projevila mírná tendence, že čím je podnik větší, tím je podíl
dělníků na celkovém počtu zaměstnanců vyšší. Nejmenší podniky uváděly nejčastěji (ve 36%
případů) podíl dělníků do 20 %, podíl dělníků vyšší než 80% naopak uvedlo pouze 8% z nich.
ZAMĚSTNANCI (B3) 141
U největších podniků s více než 250 zaměstnanci byl nejčastěji uváděn podíl dělníků z celkového
počtu zaměstnanců vyšší než 80% (u 42% respondentů z této skupiny podniků) a naopak podíl
do 20% uvedlo jen 11% z nich.
Při členění dle právní formy, vidíme, že podíl dělníků je vyšší u akciových společností, čemuž
napovídá vyšší hodnota průměru (3,44 oproti 3,02 u společností s ručením omezeným) a také to,
že větší než 60% podíl dělníků na celkovém počtu zaměstnanců uvedlo 58% akciových společností
a 45% společností s ručením omezeným a naopak menší než 40% podíl uvedlo 27 % akciových
společností a 39% společností s ručením omezeným.
Charakteristika odpovědí ­ podíl cizinců z počtu dělníků6.1.16. [pol. x99b]
Podíl cizinců z počtu dělníků zaměstnaných v podnikuTabulka č. 97:
Odpovědi
Absolutně Procentně
<0­20) % 224 99,1
<20­40) % 1 0,4
<40­60) % 0 0,0
<60­80) % 1 0,4
<80­100) % 0 0,0
Celkem 226 100,0
Podíl cizinců z počtu dělníků zaměstnaných v podnikuGraf č. 87:
0­20 % 20­40 % 60­80 %40­60 % 80­100 %
0 %
120 %
100 %
80 %
60 %
40 %
20 %
99,1 0,4 0,0 0,4 0,0
Komentář
Při dotazování na podíl cizinců z dělnických pozic nejvíce respondentů uvedlo interval od 0 do
19,999% (až 99% všech respondentů). 40­59,999% a více než 80% podíl neuvedl žádný z respondentů.
Stejnou situaci v minulosti uvedlo 92% respondentů, nárůst podílu cizinců oproti
minulosti uvedlo 6% a jejich pokles 2%. Celkem 90% respondentů předpokládá do budoucna
stejnou situaci, pouze 4% jejich nárůst a pouze 6% jejich pokles.
ZAMĚSTNANCI (B3)142
Podle OKEČ, velikosti podniku a právní formy se neprojevily žádné rozdíly mezi podniky v podílu
cizinců na počtu dělníků6
.
Fluktuace zaměstnanců6.2.
Charakteristika otázky6.2.1.
B3.2. Jak velká je fluktuace ve Vašem podniku?
Vyšší míra fluktuace zaměstnanců bývá obvykle přisuzována nespokojenosti zaměstnanců a je
zdrojem poměrně vysokých dodatečných nákladů podniku. I když není prokázáno, že by spokojenost
zaměstnanců vedla ke zvýšení jejich produktivity a tím přispívala ke zlepšení ekonomických
ukazatelů podniku, dá se předpokládat, že podnik, který určitým způsobem pečuje o své zaměstnance
a vytváří příjemné pracovní prostředí, zaznamenává i nižší míru fluktuace, která je spojena
s nižšími dodatečnými náklady na nábor a výběr, zaškolování nových zaměstnanců apod. Na druhou
stranu, v některých oborech nízké personální náklady a s tím spojená vyšší fluktuace mohou
někdy znamenat konkurenční výhodu. Tato otázka byla tedy do dotazníku zařazena, abychom
zjistili, zda může být míra fluktuace zaměstnanců faktorem hospodářské úspěšnosti podniku.
U této otázky se zjišťovala stávající situace, kde respondent měl zvolit mezi 1 ­ nízkou či zanedbatelnou
mírou fluktuace (do 2%včetně), 2 ­ střední mírou fluktuace (2­10%) a 3 ­ vysokou mírou
fluktuace (nad 10% včetně). Dále se zjišťoval i minulý a budoucí trend, kde se minulá a předpokládaná
budoucí míra fluktuace srovnávala s fluktuací stávající.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.2.2. [pol. x100b]
Míra fluktuaceTabulka č. 98:
Odpovědi
Absolutně Procentně
< 2% 98 37,3
2­10% 139 52,9
> 10% 26 9,9
Celkem 263 100
6 U podniků z odvětví obchodu a oprav 1% respondentů uvedlo podíl cizinců na dělnických pozicích 60 až
79,999%, u podniků z odvětví dopravy 4% uvedlo podíl vyšší než 20% včetně a menší než 40%, u podniků s 50
až 99 zaměstnanci 1,5% respondentů uvedlo také podíl vyšší než 20% včetně a menší než 40% a 1% respondentů
ze skupiny společností s ručením omezeným také. 1% respondentů patřících mezi akciové společnosti uvedlo
počet cizinců odpovídající podílu 60­79,999% dělníků. V každém z těchto případů šlo ale o jednoho respondenta
ze skupiny, tudíž tyto výsledky nepovažujeme za významné.
ZAMĚSTNANCI (B3) 143
Míra fluktuaceGraf č. 88:
< 2 % 2­10 % > 10 %
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
37,3 52,9 9,9
Komentář
Míra zodpovězení této otázky byla poměrně vysoká (98,5%). Průměrná hodnota byla 1,73, což
znamená, že respondenti volili nejčastěji střední míru fluktuace od 2 do 10% (53%) nebo nízkou
míru fluktuace menší než 2% (37%). Většina respondentů (74%) uvedla, že v minulosti byla míra
fluktuace stejná, 15% respondentů uvedlo oproti minulosti její nárůst a 11% pokles. 76% respondentů
také do budoucna předpokládá stejnou míru fluktuace jako je stávající, 5% respondentů
předpokládá její nárůst a 19% její pokles.
Rozdíl v míře fluktuace mezi zkoumanými odvětvími nebyl příliš velký. Přesto nejvyššího průměru
bylo dosaženo v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (2,07) a v odvětví
dopravy (2,04). U obou případů (dále také u podniků z odvětví obchodu a oprav, nemovitostí
a zdravotnictví) má modus (neboli nejčastěji uváděná hodnota) hodnotu 2. Nejnižšího průměru
bylo dosaženo v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (1,31, navíc v této skupině
podniků až 69% respondentů uvedlo fluktuaci nižší než 2% včetně) a v odvětví vzdělávání (1,33).
V těchto případech (dále také v odvětví zemědělství a v odvětví ubytování a stravování) má modus
hodnotu 1. Fluktuace vyšší než 10% nebyla uvedena žádným respondentem v odvětví zemědělství,
výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, v odvětví vzdělávání a zdravotnictví. Naopak
v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb vysokou míru fluktuace uvedlo 21%
respondentů.
Při členění podniků dle velikosti se jeví, že čím je podnik větší, tím je průměrná hodnota dosažené
fluktuace vyšší (od skupiny podniků s nejméně zaměstnanci po skupinu podniků s více než
250 zaměstnanci hodnoty průměru byly: 1,44, 1,66, 1,8 a 2,24). Modus byl pouze u první skupiny
podniků 1, v ostatních případech 2. 60% podniků se zaměstnanci od 10 do 49 uvedlo fluktuaci
do 2%, 40% podniků s 50­99 zaměstnanci, 28% podniků s počtem zaměstnanců od 100 do
249 a pouze 11% podniků s 250 a více zaměstnanci. Naopak fluktuaci nad 10% uvedly jen 4%
nejmenších podniků, 6% podniků s 50­99 zaměstnanci, 8% podniků se 100­249 zaměstnanci
a až 34% podniků s 250 a více zaměstnanci, což je poměrně překvapivý výsledek. Podle toho se
dá tvrdit, že velikost podniku má na fluktuaci zaměstnanců vliv a platí, že čím je podnik větší, tím
je vyšší i fluktuace zaměstnanců.
Ve zkoumaném vzorku podniků mají akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným
průměrnou hodnotu stejnou a rovnu 2. Četnosti odpovědí však naznačují, že vyšší fluktuace je
v akciových společnostech, kde nejvyšší možnou míru fluktuace uvedlo 13% respondentů, přičemž
u společností s ručením omezeným ,,pouze" 8%, a naopak nejnižší míru fluktuace nižší či
rovnu 2% uvedlo 43% společností s ručením omezeným a 30% akciových společností.
ZAMĚSTNANCI (B3)144
Důvody fluktuace zaměstnanců6.3.
Charakteristika otázky6.3.1.
B3.3. Pokud zaměstnanec odchází z vlastní iniciativy, které důvody ho k tomu vedou?
K tomu abychom mohli fluktuaci sledovat a ovlivňovat její výši, potřebujeme znát důvody, které
k ní nejčastěji vedou. V této otázce jsme respondentům nabídli 6 nejčastějších důvodů fluktuace
(x101 ­ reorganizace a nutnost přeškolení, x102 ­ nízký plat, x103 ­ nezajímavá práce, x104 ­ nedostatečné
možnosti kariérního růstu, x105 ­ špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným,
x106 ­ osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.), x107 ­ jiné důvody), přičemž jim byl poskytnut
také prostor uvést ještě jiný důvod (případně důvody) fluktuace zaměstnanců, než uvedené. U každého
důvodu měli respondenti uvést, zda se tento důvod vyskytuje nebo ne (hodnota 1). Pokud ano,
měli respondenti uvést, jestli jen občas (hodnota 2) nebo často (hodnota 3).
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.3.2. [pol. x101­107]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 99: x101 až x107 ­ výběrový soubor celkem
x101_
Reorganizace
a nutnost
přeškolení
x102_
Nízký plat
x103_
Nezajímavá
práce
x104_
Nedostatečné
možnosti kariérního
růstu
x105_
Špatné
vztahy
x106_
Osobní
důvody
x107_
Jiné
důvody
Počet
odpovědí
255 256 256 255 256 258 100
Chybějící
odpovědi
12 11 11 12 11 9 167
Průměr 1,30 1,82 1,40 1,49 1,43 2,00 1,74
Medián 1,00 2,00 1,00 1,00 1,00 2,00 2,00
Modus 1,00 2,00 1,00 1,00 1,00 2,00 1,00
Sm.
odchylka
0,54 0,71 0,57 0,61 0,58 0,61 0,79
Rozptyl 0,29 0,50 0,33 0,37 0,33 0,38 0,62
Komentář
U proměnných části B3.3 byla míra zodpovězení otázek poměrně vysoká, a to 96% (kromě poslední
proměnné uvádějící jiné důvody ­ x107, kde byla míra zodpovězení 38%). To, že otázka
x107 má nejnižší míru zodpovězení plyne z toho důvodu, že její vyplnění nebylo povinné a odpovídali
na ni pouze ti respondenti, kteří chtěli uvést důvod (resp. důvody), které jim nebyly
v možnostech nabídnuty. Když použijeme k hodnocení jednotlivých důvodů fluktuace zaměstnanců
aritmetický průměr, zjistíme, že nejvyšší (2,00) je u proměnné x106 ­ osobní důvody a následně
u proměnné x102 ­ nízký plat (1,82). Tyto výsledky nejsou nijak překvapivé, nízký plat
a nespokojenost s ním bývají spolu s osobními důvody hlavními důvody dobrovolného odchodu
zaměstnanců z podniku. Nejméně častým důvodem (s nejnižší průměrnou hodnotou) se ukázal
důvod ,,reorganizace a nutnost přeškolení" (s průměrem 1,3), ,,nezajímavá práce" (1,4) a pak ,,špatné
vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným" (1,43). Dále se na jednotlivé důvody fluktuace
podíváme podrobněji.
ZAMĚSTNANCI (B3) 145
Charakteristika odpovědí ­ reorganizace a nutnost přeškolení6.3.3. [pol. x101]
Reorganizace a nutnost přeškolení jako důvod fluktuaceTabulka č. 100:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 189 74,1
Vyskytuje se jen občas 56 22,0
Vyskytuje se často 10 3,9
Celkem 255 100,0
Reorganizace a nutnost přeškolení jako důvod fluktuaceGraf č. 89:
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen občas Vyskytuje se často
0 %
10 %
70 %
60 %
80 %
50 %
40 %
30 %
20 %
74,1 22,0 3,9
Komentář
Jak bylo již řečeno, tento důvod fluktuace se vyskytuje vůbec nejméně z uvedených. Tomu odpovídá
i to, že 74% respondentů uvedlo, že se tento důvod nevyskytuje vůbec a jen ve 4% případů
se vyskytuje často.
Odvětví, velikost či právní forma podniku nemají větší vliv na rozložení četnosti tohoto důvodu
fluktuace.
Přeci ale jen, dle průměru, se nejčastěji tento důvod vyskytuje v odvětví ubytování a stravování
(průměrná hodnota je rovna 1,44) a nejméně ve zdravotnictví, kde se tento důvod fluktuace
v námi zkoumaném vzorku podniků nevyskytuje vůbec. Dle rozložení četností zase můžeme
pozorovat, že možnost ,,vyskytuje se často" uváděl největší podíl podniků z odvětví zemědělství
a z odvětví obchodu a oprav (6 % respondentů).
Rozložení četností i porovnání průměrů nasvědčuje tomu, že se v akciových společnostech tento
důvod fluktuace vyskytuje častěji než ve společnostech s ručením omezeným.
ZAMĚSTNANCI (B3)146
Charakteristika odpovědí ­ nízký plat6.3.4. [pol. x102]
Nízký plat jako důvod fluktuaceTabulka č. 101:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 92 35,9
Vyskytuje se jen občas 119 46,5
Vyskytuje se často 45 17,6
Celkem 256 100,0
Nízký plat jako důvod fluktuaceGraf č. 90:
0 %
10 %
15 %
5 %
50 %
40 %
45 %
30 %
35 %
20 %
25 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen občas Vyskytuje se často
35,9 46,5 17,6
Komentář
Tento důvod, jak již bylo řečeno výše, se vyskytuje v podnicích poměrně často. Pouze 17,6% respondentů
uvedlo, že se tento důvod nevyskytuje v jejich podniku vůbec. Nejvíce (téměř polovina)
respondentů uvedlo možnost, že se důvod vyskytuje jen občas.
Pokud srovnáváme odvětví, nejvyšší průměrnou hodnotu (2,22) odpovědí vidíme u odvětví zemědělství
(44% respondentů z tohoto odvětví uvedlo možnost ,,vyskytuje se často") a ubytování
a stravování (zde hodnotu 3 uvedlo 33% respondentů). Nejnižší hodnota průměru byla dosažena
v odvětví obchodu a oprav (1,65, navíc 45% respondentů z této skupiny uvedlo hodnotu 1)
a v odvětví vzdělávání (1,67), kde žádný respondent neuvedl hodnotu 3.
Pokud jde o velikost podniku, vyskytuje se zde tendence, že čím je podnik větší, tím se tento důvod
fluktuace objevuje častěji (průměrná hodnota odpovědí u podniků od 10 do 49 zaměstnanců
je 1,5, u podniků s 50­99 zaměstnanci 1,63, se 100­249 zaměstnanci 2,04 a podniků s 250 a více
zaměstnanci 2,27). Hodnotu 1, čili že se tento důvod nevyskytuje vůbec, uvedlo 57% nejmenších
podniků, ale jen 11% podniků s více než 250 zaměstnanci a naopak, hodnotu 3 uvedlo 38% největších
podniků a jen 7% těch nejmenších.
U akciových společností se tento důvod objevuje o trochu častěji (průměrná hodnota společnosti
s ručením omezeným je 1,73 a u akciových společností je to 1,94).
ZAMĚSTNANCI (B3) 147
Charakteristika odpovědí ­ nezajímavá práce6.3.5. [pol. x103]
Nezajímavá práce jako důvod fluktuaceTabulka č. 102:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 165 64,5
Vyskytuje se jen občas 80 31,3
Vyskytuje se často 11 4,3
Celkem 256 100,0
Nezajímavá práce jako důvod fluktuaceGraf č. 91:
0 %
10 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen občas Vyskytuje se často
64,5 31,3
4,3
Komentář
Téměř 65% respondentů uvedlo, že se nezajímavá práce jako důvod fluktuace v jejich podniku
nevyskytuje vůbec a pouze 4% respondentů uvedly, že se vyskytuje často.
Po hodnocení tohoto důvodu při členění odpovědí podniků dle OKEČ nacházíme jen malé
rozdíly. Nejčastěji se tento důvod vyskytuje v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních
služeb, kde až 14% respondentů uvedlo, že se tento důvod vyskytuje často (průměr odpovědí dosahuje
hodnoty 1,71). Odvětví, kde se tento důvod nevyskytuje vůbec (100% respondentů uvedlo
hodnotu 1) jsou vzdělávání a zdravotnictví.
I při tomto důvodu fluktuace platí, že se vyskytuje častěji ve větších podnicích než v podnicích
s méně zaměstnanci. Průměr u podniků s 250 a více zaměstnanci je 1,76 (tento důvod se vyskytuje
často v 11% těchto podniků), v podnicích se 100­249 zaměstnanci je 1,49, v podnicích s 50­99
zaměstnanci dosahuje hodnoty 1,31 a v podnicích s 10­49 zaměstnanci, kde až 82% respondentů
uvedlo, že se tento důvod fluktuace nevyskytuje, je průměr 1,19.
Rozdíly mezi podniky, členěné dle právní formy, jsou zanedbatelné.
ZAMĚSTNANCI (B3)148
Charakteristika odpovědí ­ nedostatečné možnosti kariérního růstu6.3.6.
[pol. x104]
Nedostatečné možnosti kariérního růstu jako důvod fluktuaceTabulka č. 103:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 145 56,9
Vyskytuje se jen občas 95 37,3
Vyskytuje se často 15 5,9
Celkem 255 100,0
Nedostatečné možnosti kariérního růstu jako důvod fluktuaceGraf č. 92:
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen občas Vyskytuje se často
56,9 37,3 5,9
Komentář
Ani tento důvod fluktuace zaměstnanců se nevyskytuje příliš často (možnost, že se tento důvod
vyskytuje často, uvedlo pouze 6% respondentů, přičemž možnost, že se nevyskytuje vůbec, uvedlo
57% respondentů).
Rozdíly mezi podniky, členěnými podle OKEČ, velikosti a právní formy, jsou poměrně malé.
Přesto nejčastěji k fluktuaci z důvodu nedostatečného kariérního růstu dochází v odvětví nemovitostí
(hodnota průměru 1,67). Nejmenšího průměru bylo dosaženo v odvětví zdravotnictví
(1,17) a zemědělství (1,19).
Tento důvod, stejně jako předešlé dva, se více vyskytuje ve větších podnicích, kde je obecně
vyšší fluktuace, než v menších podnicích. Ve velkých podnicích s 250 a více zaměstnanci je hodnota
průměru 1,76 (a u 13,5% z těchto podniků se tento důvod fluktuace vyskytuje často) oproti
1,58 v podnicích od 100 do 249 zaměstnanců, 1,43 v podnicích od 50 do 99 zaměstnanců a 1,31
u nejmenších podniků.
Také tento důvod se vyskytuje častěji v akciových společnostech než ve společnostech s ručením
omezeným (hodnotu 3 uvedlo 8,5% akciových společností a 4% společností s ručením omezeným,
hodnotu 2 uvedlo 44% akciových společností a 32% společností s ručením omezeným).
ZAMĚSTNANCI (B3) 149
Charakteristika odpovědí ­ špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadří-6.3.7.
zeným [pol. x105]
Špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným jako důvod fluktuaceTabulka č. 104:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 156 60,9
Vyskytuje se jen občas 89 34,8
Vyskytuje se často 11 4,3
Celkem 256 100,0
Špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným jako důvod fluktuaceGraf č. 93:
0 %
10 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen občas Vyskytuje se často
60,9 34,8
4,3
Komentář
Špatné vztahy, jako důvod odchodů zaměstnanců z podniku, se podle odpovědí respondentů vyskytují
často ve 4% zkoumaných podniků a nevyskytují se vůbec u 61% zkoumaných podniků.
Zde jsou rozdíly mezi podniky podle jednotlivých členění také poměrně malé. Přesto, k odchodům
zaměstnanců z důvodů špatných vztahů na pracovišti dochází nejčastěji u podniků z odvětví
ubytování a stravování, kde se tento důvod často objevuje u 11%, dále pak u podniků z odvětví
ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb, kde tomu tak je u 7% případů. Naopak se tento
důvod nevyskytuje vůbec v odvětví vzdělávání.
I tento důvod fluktuace se vyskytuje nejčastěji (průměr 1,54) ve velkých podnicích a nejméně
v malých podnicích (průměr 1,35), zde ale tato tendence není tak patrná.
Mezi akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným nejsou patrné významnější
rozdíly.
ZAMĚSTNANCI (B3)150
Charakteristika odpovědí ­ osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.)6.3.8.
[pol. x106]
Osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.) jako důvod fluktuaceTabulka č. 105:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 48 18,6
Vyskytuje se jen občas 161 62,4
Vyskytuje se často 49 19,0
Celkem 258 100,0
Osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.) jako důvod fluktuaceGraf č. 94:
0 %
10 %
70 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen občas Vyskytuje se často
18,6 62,4 19,0
Komentář
Osobní důvody (například rodinné nebo zdravotní) se jako důvody odchodů zaměstnanců z podniků
vyskytují poměrně často (,,pouze" 18,6% respondentů uvedlo, že se tento důvod nevyskytuje
vůbec).
Dle členění podniků dle OKEČ nejsou mezi podniky významné rozdíly. Přesto se tento důvod
nejčastěji vyskytuje u podniků z odvětví nemovitostí a ve zdravotnictví (hodnota průměru
je rovna 2,33). V odvětví nemovitostí se často tento důvod vyskytuje v 56% případů a v druhém
jmenovaném odvětví ve 33% případů, přičemž zde žádný z respondentů neuvedl, že by se tento
důvod nevyskytoval vůbec. Nejnižší průměr (1,67) a žádnou odpověď ,,vyskytuje se často" jsme
našli v odvětví vzdělávání.
Členíme-li podniky podle velikosti, významnější rozdíly nepozorujeme. Nejméně je tento důvod
častý u nejmenších podniků, nejčastěji v podnicích od 100 do 249 zaměstnanců.
I když ne výrazně, přeci jen se tento důvod vyskytuje častěji u akciových společností (průměr
1,82) než u společností s ručením omezeným (1,69).
ZAMĚSTNANCI (B3) 151
Charakteristika odpovědí ­ jiné důvody6.3.9. [pol. x107]
Jiné důvody jako důvod fluktuaceTabulka č. 106:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nevyskytuje se 47 47,0
Vyskytuje se jen občas 32 32,0
Vyskytuje se často 21 21,0
Celkem 100 100,0
Jiné důvody jako důvod fluktuaceGraf č. 95:
0 %
5 %
50 %
45 %
40 %
35 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
Nevyskytuje se Vyskytuje se jen občas Vyskytuje se často
47,0 32,0 21,0
Komentář
Jak už bylo uvedeno výše, na tuto otázku odpovědělo pouze 38% respondentů. Jelikož ne všichni
respondenti považovali tuto otázku za obligatorní, v případě, že se žádné jiné důvody fluktuace
v daném podniku nevyskytují, respondenti nevyplnili žádnou z uvedených možností, i když se
měla zaškrtnout hodnota 1 ­ nevyskytuje se. Dá se tedy předpokládat, že u nevyplněných dotazníků
(hodnoty missing values) měla být zaškrtnuta hodnota 1. To by samozřejmě změnilo jak hodnotu
průměru, modu a mediánu, tak i rozložení četností. Z těchto důvodů je tato otázka pouze
informativní a má význam ji vyhodnocovat pouze při zpracování otevřených odpovědí.
Sledování důvodů fluktuace zaměstnanců6.4.
Charakteristika otázky6.4.1.
B3.4. Sledují se a vyhodnocují se systematicky důvody odchodů zaměstnanců z podniku?
Tato otázka byla do dotazníku zahrnuta, protože systematické zjišťování a vyhodnocování důvodů
dobrovolných odchodů zaměstnanců z podniku může sloužit jako dobrý nástroj k jejich ovlivňování,
a tím k předcházení fluktuace.
Respondenti měli na tuto otázku zvolit odpověď 1 ­ ano nebo 2 ­ ne.
ZAMĚSTNANCI (B3)152
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.4.2. [pol. x108]
Sledování důvodů odchodů zaměstnanců z podnikuTabulka č. 107:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 112 44,4
Ne 140 55,6
Celkem 252 100
Sledování důvodů odchodů zaměstnanců z podnikuGraf č. 96:
Ano
Ne
55,6
44,4
Komentář
Míra zodpovězení této otázky je poměrně vysoká (94%). Z tabulky je vidět, že většina podniků
odpověděla ne (55,6%), i když rozdíl není příliš velký (44,4% respondentů odpovědělo ,,ano").
Tomu odpovídá i hodnota průměru 1,56.
Rozdíly mezi podniky ve sledování důvodů fluktuace jsou podle členění dle odvětví minimální,
přesto se důvody fluktuace nejvíce sledují a vyhodnocují u podniků z odvětví vzdělávání ­ 67%
podniků tyto důvody sleduje (co by odpovídalo výše uvedenému, že v tomto odvětví je fluktuace
ze sledovaných odvětví nejmenší7
). Nejméně se důvody fluktuace sledují v odvětví výroby
a rozvodu elektřiny, plynu a vody (až 79% respondentů z této skupiny podniků uvedlo odpověď
,,ne").
Rozdíly mezi podniky, plynoucí z členění dle velikosti podniků, nejsou také nijak zásadní. Důvody
fluktuace se spíše sledují u větších podniků. Průměrná hodnota je nejnižší (1,46, také modus
a medián je jako v jediném případě roven 1) u podniků se 100­249 zaměstnanci, kde 54% podniků
uvedlo odpověď ,,ano". U nejmenších podniků uvedlo 68% respondentů, že důvody fluktuace
nesleduje. Průměrná hodnota je nejvyšší a rovna 1,68.
Mezi akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným také nejsou ve sledování
důvodů fluktuace velké rozdíly, přesto se více sledují u akciových společností (sleduje je 50% respondentů)
než ve společnostech s ručením omezeným (důvody sleduje 41% respondentů).
7 Bohužel při počtu sledovaných podniků z odvětví vzdělávání (3) nemůžeme vyvozovat závěry, které by byly
statisticky významné.
ZAMĚSTNANCI (B3) 153
Podíl pohyblivé složky mzdy6.5.
Charakteristika otázky6.5.1.
B3.5. Kolik procent z celkové mzdy tvoří pohyblivá složka mzdy dle níže specifikovaných
skupin zaměstnanců Vašeho podniku.
Tato otázka byla do dotazníku zařazena, protože předpokládáme, že čím více mají zaměstnanci
možnost ovlivnit výši své mzdy (čím je pohyblivá složka mzdy vyšší), tím více jsou motivovaní
k vyššímu pracovnímu výkonu. To by se pak mělo projevit i na výstupech podniku a také na jeho
konkurenceschopnosti.
Procento pohyblivé složky mzdy se zjišťovalo u těchto skupin zaměstnanců: vrcholový management
(x109b), nižší management (x110b), techničtí pracovníci (x111b), pracovníci nákupu a prodeje
(x112b), administrativní pracovníci (x113b), dělníci (x114b). Zároveň se v této otázce zjišťoval
i minulý a budoucí trend.
Abychom mohli s daty získanými z této otázky pracovat a vyhodnocovat je, data byla kategorizována
do pěti skupin: 1­0­19,999% z celkové mzdy až 5­80­100% celkové mzdy.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.5.2. [pol. x109­114]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 108: x109b až 114b ­ výběrový soubor celkem8
x109
Vrcholový
management
x110
Nižší
management
x111
Techničtí
pracovníci
x112
Pracovníci
nákupu
a prodeje
x113
Administrativní
pracovníci
x114
Dělníci
Počet
odpovědí
250 244 235 232 245 228
Chybějící
odpovědi
17 23 32 35 22 39
Průměr 36,68 28,68 24,39 28,95 20,63 24,04
Medián 30,00 30,00 20,00 25,00 20,00 20,00
Modus 30,00 30,00 30,00 30,00 20,00 20,00
Sm. odchylka 25,40 16,94 15,58 21,89 14,12 17,62
Rozptyl 645,07 287,00 242,73 479,32 199,40 310,42
Komentář
Míra zodpovězení těchto otázek je podstatně nižší než u ostatních otázek a pohybuje se od 85%
u dělníků po 94% u vrcholového managementu. Důvodem může být skutečnost, že požadované
informace nejsou respondentům známy, nebo, což bude asi častější případ, obava sdělovat cokoliv,
co souvisí s výší mezd.
Podle průměrných hodnot jednotlivých proměnných (jedná se ještě o nekategorizované proměnné)
vidíme, že nejvyšší pohyblivou složku (36,7% z celkové mzdy) dostává vrcholový management,
s mírným odstupem následuje skupina pracovníci nákupu a prodeje (29% celkové mzdy)
a nižší management (28,7%), který má překvapivě menší průměr, než dříve uvedená skupina zaměstnanců.
Nejnižší průměrný podíl pohyblivé složky mzdy je u administrativních pracovníků
8 Pro výpočet průměrů jsem použila původní proměnnou.
ZAMĚSTNANCI (B3)154
(20,6% celkové mzdy), dělníků (24 % celkové mzdy) a technických pracovníků (24,4%). V tabulce
také můžeme vidět, že největší rozptyl je u vrcholového managementu a naopak nejmenší rozptyl
v podílu pohyblivé složky mzdy je u administrativních pracovníků.
Charakteristika odpovědí ­ podíl pohyblivé složky pro vrcholový manage-6.5.3.
ment [pol. x109b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro vrcholový managementTabulka č. 109:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0­19% 51 20,4
20­39% 93 37,2
40­59% 67 26,8
60­79% 15 6,0
80­100% 24 9,6
Celkem 250 100
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro vrcholový managementGraf č. 97:
0­19 % 20­39 % 40­59 % 60­79 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
20,4 37,2 26,8 6,0 9,6
Komentář
Nejvíce respondentů (37%) uvedlo, že pohyblivá složka vrcholového managementu tvoří
20­39,999% jejich celkové mzdy. V minulosti byla výše pohyblivé složky pro vrcholový management
ve většině případů stejná (82% případů) nebo rostla (ve 13% případů). Do budoucna nejvíce
respondentů (84%) předpokládá stejnou úroveň pohyblivé složky, nebo její růst (12%). Její pokles
předpokládají 4% respondentů.
Nejvyšší podíl pohyblivé složky u vrcholového managementu uvedly podniky z odvětví dopravy,
kde průměr kategorizované proměnné je 2,83 a kde 12,5% respondentů uvedlo výši pohyblivé
složky vrcholového managementu od 80 do 100%. Vyšší podíl vidíme také v odvětví
výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody s průměrem 2,71 a v odvětví nemovitostí (2,55). Nejnižší
procento pohyblivé složky je vrcholovému managementu vypláceno v odvětví ubytování
a stravování, kde je průměrná hodnota 1,5 a žádný z respondentů neuvedl, že by toto procento
přesáhlo hodnotu 40. Nižší podíl pohyblivé složky vrcholového managementu je také v odvětví
vzdělávání (1,67).
ZAMĚSTNANCI (B3) 155
Vyšší podíl pohyblivé složky mzdy je u větších podniků než u podniků nejmenších. Podniky
s 10­49 zaměstnanci dosahují průměru kategorizované proměnné 2,1 a 29% z nich uvedlo, že
procento pohyblivé složky je menší než 20%. Pouze 1,4% z nich uvedlo toto procento vyšší než
80%. Naopak u podniků s více než 250 zaměstnanci je hodnota průměru rovna 3 a až 23% z nich
uvedlo, že procento pohyblivé složky vrcholového managementu je vyšší než 80%.
Výše pohyblivé složky mzdy vrcholového managementu je ve výběrovém souvoru vyšší u akciových
společností (kde 56% respondentů uvedlo podíl pohyblivé složky mzdy vyšší než 40%)
než ve společnostech s ručením omezeným (až 67% z nich uvedlo procento pohyblivé složky
nižší než 40%).
Charakteristika odpovědí ­ podíl pohyblivé složky pro nižší management6.5.4.
[pol. x110b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro nižší managementTabulka č. 110:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0­19% 65 26,6
20­39% 110 45,1
40­59% 59 24,2
60­79% 7 2,9
80­100% 3 1,2
Celkem 244 100
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro nižší managementGraf č. 98:
0­19 % 20­39 % 40­59 % 60­79 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
50 %
15 %
45 %
35 %
35 %
30 %
25 %
20 %
26,6 45,1 24,2
2,9
1,2
Komentář
Nejvíce respondentů (45%) uvedlo, že pohyblivá složka nižšího managementu tvoří 20­39,999%
jejich celkové mzdy a pouze 1% respondentů uvedlo, že je toto procento vyšší než 80%. Při pohledu
na minulý a budoucí trend u nižšího managementu můžeme konstatovat, že je tomu téměř
úplně stejně jako v případě vrcholového managementu. Do budoucna předpokládá nárůst pohyblivé
složky mzdy pro nižší management až 16% respondentů, což je největší předpoklad nárůstu
ze všech skupin zaměstnanců.
ZAMĚSTNANCI (B3)156
Výše pohyblivé složky je opět nejvyšší v odvětví dopravy, kde je výše průměru rovna 2,5. 4% respondentů
z tohoto odvětví uvedla procento pohyblivé složky vyšší než 80% (hodnotu pohyblivé
složky mzdy pro nižší management vyšší než 80% uvedly pak pouze podniky z odvětví obchodu
a oprav, a to 2% z nich). Nejnižší podíl pohyblivé složky, ve srovnání s dalšími odvětvími, je nižšímu
managementu vyplácen v odvětví zdravotnictví (průměr dosahuje 1,4) a jako v předešlém
případě v odvětví vzdělávání (1,67).
Stejně jako v předešlém případě, je pohyblivá složka nižšího managementu vyšší ve větších podnicích.
Hodnota průměru u nejnižších podniků je rovna 1,94 a 100% respondentů uvedlo podíl
pohyblivé složky nižší než 60%. Naopak u podniků s více než 250 zaměstnanci je průměr roven
2,43 a až 11 % z nich uvedlo podíl pohyblivé složky nižšího managementu vyšší než 60%.
Podíl pohyblivé složky mzdy pro nižší management je mírně vyšší v akciových společnostech
než ve společnostech s ručením omezeným.
Charakteristika odpovědí ­ podíl pohyblivé složky pro technické pracovníky6.5.5.
[pol. x111b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro technické pracovníkyTabulka č. 111:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0­19% 82 34,9
20­39% 109 46,4
40­59% 39 16,6
60­79% 3 1,3
80­100% 2 0,9
Celkem 235 100
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro technické pracovníkyGraf č. 99:
0­19 % 20­39 % 40­59 % 60­79 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
50 %
15 %
45 %
35 %
35 %
30 %
25 %
20 %
34,9 46,4 16,6 1,3 0,9
Komentář
I u zaměstnanecké skupiny techničtí pracovníci nejvíce respondentů (46,4 %) uvedlo, že pohyblivá složka
tvoří nejčastěji 20­39,999% jejich celkové mzdy. Podle většiny respondentů (84%) je podíl pohyblivé
složky technických pracovníků stejný jako v minulosti, 11% respondentů uvedlo její nárůst a 5%
pokles. Do budoucna očekává stejný podíl 85% respondentů, 12% její nárůst a pouze 3% její pokles.
ZAMĚSTNANCI (B3) 157
Při členění dle OKEČ, je nejvyšší pohyblivá složka vyplácena technickým pracovníkům v odvětví
dopravy (dosažená průměrná hodnota je jako v jediném případě větší než 2 ­ rovna 2,13).
Nejnižší pohyblivá složka technických pracovníků je v odvětví vzdělávání, kde 100% respondentů
uvedlo podíl pohyblivé složky nižší než 20% a v odvětví zdravotnictví, kde podíl nižší než 20%
uvedlo 80% respondentů.
Při členění podniků dle velikosti jsme nepozorovali mezi podniky žádné podstatné rozdíly.
Při členění dle právní formy můžeme konstatovat, že ve výběrovém souboru podniků je ve společnostech
s ručením omezeným podíl pohyblivé složky z celkové mzdy u technických pracovníků
mírně nižší než v akciových společnostech (hodnota průměru u společností s ručením omezeným
je 1,79, u akciových společností je to 1,98).
Charakteristika odpovědí ­ podíl pohyblivé složky pro pracovníky nákupu6.5.6.
a prodeje [pol. x112b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro pracovníky nákupu a prodejeTabulka č. 112:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0­19% 72 30,9
20­39% 93 39,9
40­59% 46 19,7
60­79% 12 5,2
80­100% 10 4,3
Celkem 233 100
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro pracovníky nákupu a prodejeGraf č. 100:
0­19 % 20­39 % 40­59 % 60­79 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
45 %
15 %
40 %
35 %
30 %
25 %
20 %
30,9 39,9 19,7 5,2 4,3
Komentář
Jako v předešlých případech i u pracovníků nákupu a prodeje nejvíce respondentů (40%) uvedlo,
že jejich pohyblivá složka tvoří nejčastěji 20­39,999% jejich celkové mzdy. Co se týče minulého
a budoucího trendu, u pracovníků nákupu a prodeje je tomu téměř stejně jako v předešlých případech,
82% uvedlo stejnou situaci oproti minulosti a 86% předpokládá stejnou situaci i do budoucna.
Její nárůst oproti minulosti uvedlo 13% respondentů a nárůst do budoucna předpokládá
12% z nich.
ZAMĚSTNANCI (B3)158
Podle členění podniků dle OKEČ a velikosti podniku byly výsledky pro pracovníky nákupu
a prodeje podobné, jako v předešlém případě u technických pracovníků. Nejnižší pohyblivá složka
pracovníkům nákupu a prodeje je vyplácena v odvětví vzdělávání (100% respondentů uvedlo
podíl nižší než 20%) a ve zdravotnictví (podíl nižší než 20% uvedlo 75% respondentů). Nejvyšší
podíl pohyblivé složky pracovníků nákupu a prodeje je v odvětví obchodu a oprav (až 7% respondentů
uvedlo podíl pohyblivé složky vyšší než 80%) a v odvětví dopravy, kde nad 80% podíl
uvedly 4% respondentů.
Nejvyšší podíl pohyblivé složky pracovníků nákupu a prodeje je vyplácen v podnicích s více než
250 zaměstnanci, kde je více než 80% z celkové mzdy pracovníkům nákupu a prodeje vypláceno
v 11% podniků. Nejmenší podíl pohyblivé složky je vyplácen v podnicích se 100 až 249 zaměstnanci,
kde více než 60% z celkové mzdy na pohyblivou složku mzdy dávají pouze 4% podniků
a 37% z nich vyplácí pohyblivou složku nižší než 20% z celkové mzdy.
Při členění dle právní formy podniků nepozorujeme významné rozdíly. Průměrná hodnota je
mírně vyšší u akciových společností než u společností s ručením omezeným (2,17 oproti 2,09).
Charakteristika odpovědí ­ podíl pohyblivé složky pro administrativní6.5.7.
pracovníky [pol. x113b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro administrativní pracovníkyTabulka č. 113:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0­19% 101 41,2
20­39% 117 47,8
40­59% 25 10,2
60­79% 0 0,0
80­100% 2 0,8
Celkem 245 100
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro administrativní pracovníkyGraf č. 101:
0­19 % 20­39 % 40­59 % 60­79 % 80­100 %
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
41,2 47,8 10,2 0,0 0,8
ZAMĚSTNANCI (B3) 159
Komentář
V úvodu této podkapitoly bylo zmíněno, že administrativním pracovníkům je vyplácen nejnižší
podíl variabilní složky mzdy z celkové mzdy. Na grafu vidíme, že pouze necelé 1% respondentů
uvedlo, že se administrativním pracovníkům vyplácí více než 60%, resp. více než 80% z celkové
mzdy jako pohyblivá složka. Nejčastěji (48%) respondenti, stejně jako v předešlých případech,
uváděli, že jejich pohyblivá složka tvoří od 20% do 39,999% celkové mzdy. Oproti minulosti je
podle 87% respondentů podíl pohyblivé složky pro administrativní pracovníky stejný jako v minulosti,
9 % respondentů uvedlo jeho nárůst, 4% pokles. Do budoucna 88% očekává stejnou situaci,
8% nárůst pohyblivé složky a 4% její pokles.
Při členění dle odvětví vidíme, že rozdíly nejsou velké. Nejnižší podíl pohyblivé složky je administrativním
pracovníkům opět vyplácen v odvětví vzdělávání (průměr je roven 1) a zdravotnictví
(hodnota průměru je 1,2). Nejvyššího průměru 1,88 bylo dosaženo v odvětví dopravy a 1,86 v odvětví
ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb. Kromě 2% podniků z odvětví obchodu
a oprav (procento podílu pohyblivé složky je vyšší než 80%) žádný z podniků neuvedl, že by administrativním
pracovníkům bylo vypláceno více než 60% včetně.
Ani při členění dle velikosti podniků nepozorujeme velké rozdíly. Nejvyšší podíl je administrativním
pracovníkům vyplácen ve velkých podnicích (průměr má hodnotu 1,94), kde 3% respondentů
uvedla tento podíl pohyblivé složky mzdy vyšší než 80%. Nejnižší průměrnou hodnotu
(1,6) a tedy i nejnižší podíl pohyblivé složky vidíme u podniků s 50 až 99 zaměstnanci, kde 94%
respondentů uvedlo podíl pohyblivé složky mzdy nižší než 40% celkové mzdy.
Co se týče právní formy, nepozorujeme významné rozdíly. Ukázalo se, že ve zkoumaných akciových
společnostech je podíl pohyblivé složky administrativních pracovníků mírně vyšší, než je
tomu u společností s ručením omezeným (hodnota průměru u společností s ručením omezeným
je 1,63, u akciových společností je to 1,83).
Charakteristika odpovědí ­ podíl pohyblivé složky pro dělníky6.5.8. [pol. x114b]
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro dělníkyTabulka č. 114:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0­19% 87 38,2
20­39% 96 42,1
40­59% 35 15,4
60­79% 4 1,8
80­100% 6 2,6
Celkem 228 100
ZAMĚSTNANCI (B3)160
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro dělníkyGraf č. 102:
0­19 % 20­39 % 40­59 % 60­79 % 80­100 %
0 %
5 %
10 %
45 %
15 %
40 %
35 %
30 %
25 %
20 %
38,2 42,1 15,4 1,8 2,6
Komentář
I u dělníků většina respondentů uváděla, že jejich pohyblivá složka je z intervalu 20­39,999%
z celkové mzdy, přičemž vysoké procento respondentů (38%) uvedlo pohyblivou složku nižší než
20% celkové mzdy. Minulý a budoucí trend u pohyblivé složky mzdy dělníků je podobný jako
u ostatních zaměstnaneckých skupin. 84% respondentů uvedlo stejný podíl na celkové mzdě jako
v minulosti, 12% její nárůst a 4% její pokles. Do budoucna 84% nepředpokládá žádnou změnu
a 13% respondentů očekává nárůst pohyblivé složky mzdy pro dělníky. Její pokles předpokládají
3% respondentů.
Výše pohyblivé složky u dělníků se liší podle odvětví více než v předešlých případech. Nejnižší
podíl pohyblivé složky vyplácené dělníkům je opět v odvětví vzdělávání a zdravotnictví s průměrnými
hodnotami 1 a 1,2. Nejvyšší podíl pohyblivé složky mzdy je vyplácen v odvětví ostatních
veřejných, sociálních a osobních služeb (hodnota průměru je 2, 21), kde až 7 % respondentů uvedlo,
že tento podíl je vyšší než 80% celkové mzdy a 21 % respondentů, že je tento podíl vyšší než
40% celkové mzdy. Vyšší pohyblivá složka dělníků je také v odvětví dopravy (průměr roven 2,09)
a v odvětví obchodu a opravy (průměrná hodnota je 2,01), kde podíl vyšší než 80% celkové mzdy
uvedly 4% respondentů a podíl vyšší než 40% celkové mzdy 26% respondentů.
U větších podniků (s 250 a více zaměstnanci) 3% respondentů uvedla, že podíl pohyblivé složky
dělníků je vyšší než 80% celkové mzdy a 20%, že tento podíl je vyšší než 40%. Nejnižší podíl
pohyblivé složky dělníků je ve skupině podniků s 50 až 99 zaměstnanci, i když u ostatních skupin
podniků nejsou patrné větší rozdíly.
Vliv právní formy na výši pohyblivé složky mzdy dělníků jsme nepozorovali. Mírně vyšší je pohyblivá
složka dělníků u akciových společností.
ZAMĚSTNANCI (B3) 161
Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro všechny skupiny zaměstnancůGraf č. 103:
0­19 % 20­39 % 40­59 % 60­79 % 80­100 %
0 %
10 %
50 %
60 %
40 %
30 %
20 %
Nižší management
Vrcholový management
Techničtí pracovníci
Pracovníci nákupu a prodeje
Administrativní pracovníci
Dělníci
Uvedený graf zachycuje procentuálně vyjádřené četnosti u všech zaměstnaneckých skupin. Z grafu
je jasně vidět, že podíl pohyblivé složky na celkové mzdě administrativních pracovníků je nejnižší
ze všech zaměstnaneckých skupin. Další skupinou s poměrně nízkým podílem pohyblivé
složky mzdy je skupina dělníků. Naopak u vrcholového managementu je podíl pohyblivé složky
výrazně největší. Následuje skupina pracovníků nákupu a prodeje, kde je tento podíl také poměrně
vysoký.
Dále uvádíme grafy, které znázorňují průměrné hodnoty nekategorizovaných proměnných9
za
jednotlivá odvětví, skupiny podniků členěných dle velikosti podniku či právní formy.
Průměrná hodnota podílu pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy za všechny skupinyGraf č. 104:
zaměstnanců ­ dle OKEČ
0 %
5 %
10 %
30 %
35 %
25 %
20 %
15 %
A E G H I K M N O
Na grafu vidíme, že v průměru nejvyšší pohyblivá složka mzdy je zaměstnancům poskytována
v odvětví dopravy (dosahuje v průměru až 32% z celkové mzdy), dále v odvětví obchodu
a oprav (téměř 29% celkové mzdy) a ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (27% celkové
mzdy). Nejmenší pohyblivou složku, v námi zkoumaném vzorku podniků, vyplácejí podniky
z odvětví vzdělávání (necelých 10% z celkové mzdy) a zdravotnictví (15% celkové mzdy).
9 Hodnoty nekategorizovaných proměnných uvádím z důvodu, že jsou na nich více patrné rozdíly mezi jednotlivými
srovnávanými skupinami podniků.
ZAMĚSTNANCI (B3)162
V dalších odvětvích se průměrná výše pohyblivé složky pohybuje v rozmezí od 20 do 25% z celkové
mzdy.
Průměrná hodnota podílu pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy za všechny skupinyGraf č. 105:
zaměstnanců ­ dle velikosti podniku
10­49 50­99 100­249 250 a více
0 %
5 %
10 %
35 %
40 %
15 %
30 %
25 %
20 %
25,7 27,6 25,4 33,7
Na tomto grafu (Graf č. 105) vidíme, že nejvyšší podíl (téměř 34% z celkové mzdy) pohyblivé
složky je u největších podniků s počtem zaměstnanců 250 a více. U podniků s méně než 250 zaměstnanci
tvoří pohyblivá složka v průměru 25 až 28% z celkové mzdy.
Průměrná hodnota podílu pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy za všechny skupinyGraf č. 106:
zaměstnanců ­ dle právní formy
0 %
5 %
35 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
s. r. o. a. s.
25,2 30,2
Na tomto grafu je velmi dobře vidět, že v akciových společnostech tvoří pohyblivá složka mzdy větší
část celkové mzdy než ve společnostech s ručením omezeným. V našem případě je to v průměru
30% celkové mzdy u akciových společností oproti 25% u společností s ručením omezeným.
ZAMĚSTNANCI (B3) 163
Vliv výše pohyblivé složky na motivaci zaměstnanců6.6.
Charakteristika otázky6.6.1.
B3.6. Jaký vliv na motivaci pracovníků Vašeho podniku má výše uvedená pohyblivá
složka mzdy?
I když respondenty dotazníku byli většinou osoby z vyššího managementu a tudíž jsme nemohli
zjistit úroveň motivace jednotlivých zaměstnanců, zajímalo nás, jak vliv výše pohyblivé složky
mzdy, kterou zaměstnanci dostávají, na motivaci zaměstnanců tito vedoucí pracovníci vnímají.
Respondenti měli u této otázky vybírat odpověď na pětibodové škále 1 ­ zanedbatelný až 5 velmi
vysoký a také měli uvést, jak se situace změnila oproti minulosti a jak očekávají, že se bude
vliv výše pohyblivé složky na motivaci zaměstnanců vyvíjet v budoucnu.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.6.2. [pol. x115b]
Vliv pohyblivé složky mzdy na motivaci zaměstnancůTabulka č. 115:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 zanedbatelný 8 3,2
2 14 5,5
3 71 28,1
4 86 34,0
5 velmi vysoký 74 29,2
Celkem 253 100
Vliv pohyblivé složky mzdy na motivaci zaměstnancůGraf č. 107:
0 %
5 %
10 %
40 %
15 %
35 %
30 %
25 %
20 %
1 2 3 4 5
3,2
5,5 28,1 34,0 29,2
Komentář
Míra zodpovězení této otázky byla 95%. Z uvedené tabulky vidíme, že většina respondentů se spíše
přiklání k tomu, že výše jejich pohyblivé složky má velký vliv na motivaci jejich zaměstnanců (nejčastěji
byla uváděna hodnota 4, průměrná hodnota je 3,81 a rozptyl je poměrně nízký 1,05).
ZAMĚSTNANCI (B3)164
Jak bylo již zmíněno výše, většina respondentů (34%) uvedla při posuzování vlivu pohyblivé
složky na motivaci zaměstnanců hodnotu 4, co značí vysoký vliv. Celkově se dá říct, že 9% respondentů
považuje tento vliv za spíše zanedbatelný, 63% respondentů za spíše vysoký a 28%
je v odpovědích neutrální. Oproti minulosti 76% respondentů nespatřuje žádné změny ve vlivu
pohyblivé složky na motivaci zaměstnanců. 21% z nich uvedlo zvýšení tohoto vlivu na motivaci
a 3% jeho pokles. Do budoucna 66,5% respondentů předpokládá stejný vliv pohyblivé složky na
motivaci a až 33% její nárůst. Pouze 0,5% respondentů uvedlo, že očekává pokles.
Jako vysoký považují vliv výše pohyblivé složky mzdy na motivaci zaměstnanců v odvětví zemědělství
(průměrná hodnota rovna 4), kde žádný z respondentů neuvedl zanedbatelný vliv a 80%
volilo možnost 4 nebo 5. Podobně je tomu i v odvětví obchodu a oprav, kde průměrná hodnota
byla trochu nižší (3,95) ale modus (čili nejčastější odpověď) je na rozdíl od předešlého případu 5
(tuto možnost uvedlo až 37% respondentů). Naopak trochu nižší vliv výši pohyblivé složky na
motivaci zaměstnanců přisuzují v odvětvích vzdělávání (průměr 2,67) a zdravotnictví (2,83) ­ což
zřejmě odpovídá tomu, že u těchto odvětví byla výše pohyblivé složky v průměru nejnižší.
Rozdíly mezi podniky členěné dle velikosti nebo dle právní formy jsme nepozorovali.
Typy poskytovaných zaměstnaneckých výhod6.7.
Charakteristika otázky6.7.1.
B3.7. Uveďte, které typy zaměstnaneckých výhod Váš podnik poskytuje.
V otázce B3.7 jsme chtěli zjistit, jaké zaměstnanecké výhody podnik standardně poskytuje, a také
jestli je poskytuje plošně všem nebo jen některým zaměstnancům. Zjišťovali jsme jak tomu je
u těchto zaměstnaneckých výhod: akciové opce (x116), poskytnutí služebního automobilu k soukromým
účelům (x117), poskytování služebního mobilního telefonu (x118), poskytnutí notebooku
nebo připojení k internetu pro práci doma (x119), zajištění stravovaní (x120), poskytování
příspěvku na dopravu či ubytování (x121), zajišťování možnosti rekreace, sportů, kultury (x122),
poskytování půjček (x123), poskytování příspěvků na důchodové připojištění (x124), poskytování
příspěvků na životní pojištění (x125), podpora vzdělávání zaměstnanců navrženého z jejich vlastní
iniciativy (x126), kafetéria systém (x127), případně jiné (x128­x130).
Respondent měl u každé uvedené zaměstnanecké výhody uvést, zda ji podnik neposkytuje nikomu
(hodnota proměnné 1), nebo poskytuje všem zaměstnancům (hodnota proměnné 2) nebo
jen některým (hodnota proměnné 3)10
. V případě, že ji poskytuje jen některým, měl respondent
konkrétně uvést kterým zaměstnaneckým skupinám.11
10 Pro účely provedené analýzy byla vytvořena nová proměnná s hodnotami: 1 ­ nikomu, 2 ­ některým a 3 ­ všem
z důvodu přehlednosti při vyhodnocování.
11 Získaná data z otevřené části otázky nejsou zatím dostatečně zpracována pro analýzu a vyhodnocení.
ZAMĚSTNANCI (B3) 165
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.7.2. [pol. x116a­127a]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 116: x116a_re až x130a_re ­ výběrový
soubor celkem
x116a_re
Poskytované ZV Akciové
opce
x117a_re
Poskytované
ZV ­ Služební
automobil
x118a_re
Poskytované ZV Služební
mobilní
telefon
x119a_re
Poskytované
ZV ­ Notebook,
internet
x120a_re
Poskytované
ZV ­ Zajištění
stravování
Počet odpovědí 243 262 266 259 265
Chybějící
odpovědi
24 5 1 8 2
Průměr 1,06 1,80 2,12 1,85 2,60
Medián 1,00 2,00 2,00 2,00 3,00
Modus 1,00 2,00 2,00 2,00 3,00
Sm. odchylka 0,27 0,47 0,42 0,45 0,76
Rozptyl 0,07 0,22 0,17 0,20 0,58
x121a_re
Poskytované
ZV ­ Příspěvky
na dopravu,
ubytování
x122a_re
Poskytované ZV Zajištění
rekreace,
sportu, kultury
x123a_re
Poskytované ZV
­ Poskytování
půjček
x124a_re
Poskytované
ZV ­ Příspěvky
na důchodové
pojištění
x125a_re
Poskytované ZV
­ Příspěvky na
životní pojištění
Počet odpovědí 258 257 259 260 258
Chybějící
odpovědi
9 10 8 7 9
Průměr 1,38 1,97 1,68 2,10 1,83
Medián 1,00 2,00 1,00 2,00 2,00
Modus 1,00 1,00 1,00 3,00 1,00
Sm. odchylka 0,67 0,94 0,82 0,89 0,87
Rozptyl 0,45 0,89 0,68 0,79 0,75
x126a_re
Poskytované
ZV ­ Podpora
vzdělávání
x127a_re
Poskytované ZV Kafetéria
systém
x128a_re
Poskytované ZV
­ Jiné
x129a_re
Poskytované ZV
­ Jiné
x130a_re
Poskytované ZV
­ Jiné
Počet odpovědí 259 235 59 22 11
Chybějící
odpovědi
8 32 208 245 256
Průměr 2,18 1,66 2,92 2,82 2,82
Medián 2,00 1,00 3,00 3,00 3,00
Modus 3,00 1,00 3,00 3,00 3,00
Sm. odchylka 0,76 0,91 0,28 0,39 0,40
Rozptyl 0,58 0,83 0,08 0,16 0,16
ZAMĚSTNANCI (B3)166
Komentář
Míra zodpovězení otázek byla u jednotlivých zaměstnaneckých výhod poměrně vysoká, nad 90%
(konkrétně 91­99,6%). Výjimkou byl pouze kafetéria systém12
, kde odpovědělo 88% respondentů
a samozřejmě proměnné x128 až x130 ,,jiné" zaměstnanecké výhody (jednu další zaměstnaneckou
výhodu uvedlo 22%, dvě 8% respondentů a tři další než uvedené zaměstnanecké výhody uvedly
4% respondentů).
Pokud k vyhodnocování poskytovaných zaměstnaneckých výhod použijeme aritmetický prů-
měr13
, vidíme, že nejčastěji poskytovanou zaměstnaneckou výhodou je zajištění stravování s průměrnou
hodnotou 2,6. Následuje podpora vzdělávání zaměstnanců z jejich vlastní iniciativy (takové
vzdělávání, které přesahuje zákonem stanovené vzdělávání nutné k výkonu určité pracovní pozice
nebo vzdělávání nevyhnutně potřebné k výkonu dané práce) s průměrnou hodnotou 2,18. Průměr
vyšší než 2 má také zaměstnanecká výhoda poskytování služebního mobilního telefonu (2,12) a příspěvky
na důchodové pojištění (2,10). Nejnižší průměrnou hodnotu ze všech uvedených zaměstnaneckých
výhod má poskytování akciových opcí (1,06). Spíše nižší průměr mají i příspěvky na dopravu
a ubytování (1,38), kafetéria systém (1,66) a poskytování půjček (1,68).
Charakteristika odpovědí ­ akciové opce6.7.3. [pol. x116a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ akciové opceTabulka č. 117:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 231 95,1
Některým 10 4,1
Všem 2 0,8
Celkem 243 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ akciové opceGraf č. 108:
0 %
10 %
90 %
80 %
70 %
100 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nikomu Některým Všem
95,1
4,1
0,8
12 Důvodem možná byla neznalost tohoto pojmenování pro systém zaměstnaneckých benefitů, kde si zaměstnanec
může částečně nebo plně volit poskytované zaměstnanecké výhody, případně nedostatečná schopnost tazatele
tento termín objasnit.
13 Přičemž neuvažujeme proměnné x128 až x130 u kterých se hodnota 1 ­ nikomu nevyskytuje, tudíž jejich průměr je
zákonitě vyšší než u ostatních proměnných.
ZAMĚSTNANCI (B3) 167
Komentář
Akciové opce všem svým zaměstnancům poskytuje necelé procento ze zkoumaných podniků a pouze
4% je poskytují některým zaměstnancům. Většina podniků (95%) je neposkytuje nikomu.
Při členění podniků dle OKEČ jsme zjistili, že tuto výhodu nejvíce poskytují podniky z odvětví
výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, kde byla hodnota průměru 1,21, 7%14
podniků uvedlo,
že tuto výhodu poskytuje všem zaměstnancům a dalších 7%, že některým. Dalším odvětvím,
kde se objevil případ (necelé 2%15
), že jsou akciové opce poskytovány všem zaměstnancům, byly
nemovitosti. 5% respondentů také uvedlo, že opce poskytují některým zaměstnancům. Naopak
odvětví, kde se akciové opce neposkytují nikomu, bylo více. Jsou to: zemědělství, ubytování a stravování,
vzdělávání, zdravotnictví a ostatní veřejné, sociální a osobní služby.
Při sledování poskytování akciových opcí dle velikosti podniků vidíme, že čím je podnik větší,
tím častěji tyto benefity poskytuje. 100% nejmenších podniků uvedlo, že tyto benefity neposkytuje
nikomu. U větších podniků s 50­99 zaměstnanci tak uvedlo 98,5% a 1,5% uvedlo, že je poskytují
některým zaměstnancům. U skupiny podniků se 100­249 zaměstnanci je nikomu neposkytuje 92%
respondentů, některým 6,7% a 1,3% z nich všem. Nakonec u největších podniků s více než 250 zaměstnanci
je nikomu neposkytuje 86%, některým je poskytuje 11% a všem zaměstnancům 3%.
Právní forma na poskytování akciových opcí ve zkoumaném vzorku podniků vliv nemá.
Charakteristika odpovědí ­ služební automobil k soukromým účelům6.7.4.
[pol. x117a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ služební automobil k soukromým účelůmTabulka č. 118:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 60 22,9
Některým 194 74,0
Všem 8 3,1
Celkem 262 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ služební automobil k soukromým účelůmGraf č. 109:
0 %
10 %
70 %
80 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nikomu Některým Všem
22,9 74,0 3,1
14 7 % v tomto případě tvoří pouze jeden podnik.
15 Také šlo pouze o jeden případ.
ZAMĚSTNANCI (B3)168
Komentář
Všem zaměstnancům je služební automobil jako zaměstnanecká výhoda poskytován ve 3% podniků
ze zkoumaného vzorku. Nejvíce respondentů (74%) uvedlo, že tuto výhodu poskytuje podnik
jen některým zaměstnancům.
Stejně jako v předešlém případě i tato zaměstnanecká výhoda je nejčastěji (alespoň dle hodnoty
průměru) nabízena podniky z odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Žádný z těchto
podniků sice neposkytuje tuto zaměstnaneckou výhodu všem zaměstnancům, ale některým
zaměstnancům ji poskytuje 94% z nich. Podobně je to i v případě podniků z odvětví ostatních
veřejných, sociálních a osobních služeb, kde některým zaměstnancům je tato výhoda poskytována
93% podniků. Všem zaměstnancům ji poskytuje 4,6% podniků z odvětví nemovitostí a 4,5%
podniků z odvětví obchodu a oprav. Nejmenší průměr pozorujeme v odvětví zemědělství, kde
73% respondentů uvedlo, že tuto výhodu neposkytuje podnik nikomu. Žádný z respondentů neuvedl,
že ji podnik poskytuje všem. Obdobné odpovědi se vyskytovaly, kromě ve výše jmenovaných,
také v odvětvích ubytování a stravování, dopravy, vzdělávání a zdravotnictví.
Velikost podniku ani právní forma v našem vzorku podniků na poskytování služebního automobilu
nemá podstatný vliv.
O trochu více tuto výhodu poskytují společnosti s ručením omezeným, které ve 4% případů
tuto výhodu poskytují všem zaměstnancům.
Charakteristika odpovědí ­ služební mobilní telefon6.7.5. [pol. x118a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ služební mobilní telefonTabulka č. 119:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 9 3,4
Některým 216 81,2
Všem 41 15,4
Celkem 266 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ služební mobilní telefonGraf č. 110:
0 %
10 %
70 %
80 %
90 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nikomu Některým Všem
3,4 81,2 15,4
ZAMĚSTNANCI (B3) 169
Komentář
Poskytování služebního mobilního telefonu je poměrně rozšířenou zaměstnaneckou výhodou.
Pouze 3,5% podniků uvedlo, že ji neposkytuje žádnému zaměstnanci. Všem ji naopak poskytuje
15,5% podniků a zbytek (81%) podniků jen některým zaměstnancům.
Služební mobilní telefon je podle průměru, který dosahuje 2,5, nejvíce poskytován podniky
v odvětví vzdělávání16
. Pokud pomineme oblast vzdělávání, nejvíce tuto výhodu poskytují podniky
z odvětví obchodu a oprav, kde ji všem zaměstnancům poskytuje 22 % podniků. Překvapivým
výsledkem je, že 11% podniků z odvětví ubytování a stravování služební mobilní telefon neposkytuje
nikomu.
Při posuzování poskytování služebního mobilního telefonu dle velikosti podniku můžeme pozorovat,
že všem zaměstnancům tuto výhodu poskytuje až 25% podniků s 10­49 zaměstnanci,
14% podniků s 50­99 zaměstnanci, 12% podniků se 100­249 zaměstnanci a ,,pouze" 8% podniků
s více než 250 zaměstnanci. Na druhou stranu, 6% podniků s 10­49 zaměstnanci uvedlo, že
mobilní telefon neposkytuje nikomu. Z největších podniků tak neuvedl nikdo.
Všem zaměstnancům mobilní telefon poskytuje 19% společností s ručením omezeným a 10%
akciových společností. Na druhou stranu, 5% společností s ručením omezeným neposkytuje tento
benefit nikomu, přičemž z akciových společností tak uvedlo 1% respondentů.
Charakteristika odpovědí ­ poskytnutí notebooku, připojení k internetu pro6.7.6.
práci doma [pol. x119a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ poskytnutí notebooku, připojení k internetu proTabulka č. 120:
práci doma
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 49 18,9
Některým 201 77,6
Všem 9 3,5
Celkem 259 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ poskytnutí notebooku, připojení k internetuGraf č. 111:
pro práci doma
0 %
10 %
70 %
80 %
90 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nikomu Některým Všem
18,9 77,6 3,5
16 Na tuto otázku však odpovídali pouze dva respondenti z odvětví vzdělávání, tudíž výsledky za tuto oblast nejsou
validní.
ZAMĚSTNANCI (B3)170
Komentář
Tato zaměstnanecká výhoda je všem zaměstnancům poskytovaná ve 3,5% zkoumaných podniků.
Naopak 19% respondentů tuto výhodu neposkytuje nikomu.
Při členění podniků dle OKEČ nepozorujeme velké rozdíly. Všem zaměstnancům notebook
nebo internetové připojení pro práci doma poskytují pouze podniky ze čtyř zkoumaných odvětví,
a to ze zemědělství, kde je to v 7% případů, v odvětví obchodu a oprav (5%), dopravy (4%)
a nemovitostí (3%). Největšího průměru ale dosahují podniky z odvětví vzdělávání (2) a z odvětví
výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (1,93), které sice neposkytují v žádném případě tuto
výhodu všem zaměstnancům, ale některým zaměstnancům ji poskytují v 93% v prvním ze zmiňovaných
odvětvích a ve 100% případů ve druhém. V odvětví ubytování a stravování 75% respondentů
uvedlo, že notebook či internet pro práci doma neposkytuje nikomu. Stejně tak uvedlo
60% z odvětví zemědělství.
Při členění podniků dle velikosti jsme nepozorovali zásadní rozdíly. Zajímavým zjištěním bylo,
že žádný z podniků s 250 a více zaměstnanci ze zkoumaného vzorku neposkytuje tento benefit
všem zaměstnancům (i přesto však tato skupina podniků dosahuje nejvyšší průměrné hodnoty
1,92). U podniků s 10­49 zaměstnanci tak činí 9% respondentů (i přesto, že jejich průměr, je
naopak nejmenší 1,83). Možnost ,,některým" uvedlo 65% podniků s 10­49 zaměstnanci, 78%
podniků s 50­99 zaměstnanci, 81% podniků se 100­249 zaměstnanci a 92% podniků s 250 a více
zaměstnanci.
Rozdíly mezi podniky členěné dle právní formy se neprojevily.
Charakteristika odpovědí ­ zajištění stravování6.7.7. [pol. x120a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ zajištění stravováníTabulka č. 121:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 45 17,0
Některým 17 6,4
Všem 203 76,6
Celkem 265 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ zajištění stravováníGraf č. 112:
0 %
10 %
70 %
80 %
90 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nikomu Některým Všem
17,0 6,4 76,6
ZAMĚSTNANCI (B3) 171
Komentář
Ze zkoumaného vzorku podniků zajišťuje stravování všem zaměstnancům téměř 77% podniků,
17% podniků je naopak neposkytuje nikomu.
Při členění podniků dle OKEČ jsme zjistili, že podle průměru je nejvíce tato výhoda poskytována
podniky z odvětví vzdělávání (průměr rovný 3), kde tedy 100 % podniků uvedlo, že ji poskytuje
všem. Dalším odvětvím, kde se zaměstnancům poskytuje tento benefit ve větší míře (všem je
poskytována v 89% případů), je oblast ubytování a stravování. Naopak 22% podniků z odvětví
nemovitostí tuto zaměstnaneckou výhodu neposkytuje nikomu a stejně tak je to u 20% podniků
z odvětví obchodu a oprav.
Všem zaměstnancům je stravování zabezpečeno v 85% podniků se 100­249 zaměstnanci,
v 74% podniků s 50­99 zaměstnanci a stejně tak s více než 250 zaměstnanci. Nikomu stravování
nezajišťuje 25% podniků s 10­49 zaměstnanci a 23% podniků s 50­99 zaměstnanci.
Stravování je více zabezpečováno v akciových společnostech (všem zaměstnancům ho poskytuje
82% z nich) než ve společnostech s ručením omezeným (všem zaměstnancům ho poskytuje
73% z nich).
Charakteristika odpovědí ­ příspěvky na dopravu, ubytování6.7.8. [pol. x121a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na dopravu, ubytováníTabulka č. 122:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 187 72,5
Některým 44 17,1
Všem 27 10,5
Celkem 258 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na dopravu, ubytováníGraf č. 113:
0 %
10 %
70 %
80 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nikomu Některým Všem
72,5 17,1 10,5
Komentář
Příspěvky na dopravu a/nebo na ubytování zaměstnancům poskytuje 27,5% podniků, z toho
10,5% je poskytuje všem zaměstnancům. Nejvíce podniků (72,5%) tento benefit neposkytuje
nikomu.
ZAMĚSTNANCI (B3)172
Při hodnocení benefitu poskytování příspěvků na dopravu a/nebo ubytování dle odvětví pozorujeme,
že tyto benefity poskytují více podniky z odvětví dopravy, kde 28% podniků poskytuje tyto
příspěvky všem zaměstnancům. Odvětví, kde možnost ,,všem" neuvedl žádny z respondentů, byly
vzdělávání a zdravotnictví. Naopak 100% podniků z odvětví vzdělávání (bohužel jde pouze o dva
podniky) uvedlo, že tuto zaměstnaneckou výhodu neposkytuje nikomu. Stejně tak uvedlo 93% podniků
z odvětví zemědělství a z odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb.
Pokud hodnotíme odpovědi na tuto otázku s ohledem na velikost podniků, největší podniky
poskytují příspěvky na dopravu a/nebo ubytování nejvíce zaměstnancům. 21% z nich je poskytuje
všem zaměstnancům a pouze 47 % ji neposkytuje nikomu. Nejméně tuto výhodu poskytují podniky
s 50­99 zaměstnanci, kde ji všem zaměstnancům poskytuje jen 7% podniků a 77% nikomu.
Vliv právní formy na poskytování příspěvků na dopravu nebo ubytování se v našem vzorku podniků
výrazněji neprojevil. O trochu větší procento podniků tento benefit poskytují všem zaměstnancům
akciové společnosti oproti společnostem s ručením omezeným (ve 12% případů oproti 9%
případů společností s ručením omezeným).
Charakteristika odpovědí ­ zajišťování možnosti rekreace, sportu, kultury6.7.9.
[pol. x122a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ zajištění možnosti rekreace, sportu, kulturyTabulka č. 123:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 117 45,5
Některým 30 11,7
Všem 110 42,8
Celkem 257 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ zajištění možnosti rekreace, sportu, kulturyGraf č. 114:
0 %
5 %
35 %
45 %
40 %
50 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
Nikomu Některým Všem
45,5 11,7 42,8
Komentář
Jak je vidět na grafu, četnosti odpovědí na tuto otázku jsou rozloženy do ,,extrémů". Téměř
polovina respondentů (45,5%) uvedla, že možnosti rekreace, sportu či kultury nezajišťuje pro
žádné zaměstnance a téměř 43% respondentů uvedlo, že tyto možnosti zajišťuje pro všechny
zaměstnance.
ZAMĚSTNANCI (B3) 173
Při členění dle OKEČ vidíme, že nejvíce je tento benefit poskytován v odvětví výroby a rozvodu
elektřiny, plynu a vody, kde až 81% podniků zajišťuje pro své zaměstnance možnosti rekreace,
sportu či kultury a ,,pouze" 12,5% z nich je nezajišťuje nikomu. Více než 70% podniků, které
tuto výhodu poskytují alespoň některým zaměstnancům, je ještě v odvětví ostatních veřejných,
sociálních a osobních služeb (kde všem zaměstnancům možnosti rekreace, sportu a kultury zajišťuje
64% podniků) a v odvětví dopravy (kde všem je tato výhoda poskytována v 56% podniků).
V odvětví zdravotnictví 100% podniků uvedlo, že tento benefit neposkytuje nikomu. Stejnou
odpověď uvedlo 63% podniků z odvětví ubytování a stravování a 50 % podniků z odvětví zemědělství
a vzdělávání.
Při členění podniků dle velikosti spatřujeme určité rozdíly mezi skupinami podniků. Větší podniky,
se 100­249 zaměstnanci a s 250 zaměstnanci a více, poskytují tuto výhodu alespoň některým
zaměstnancům, a to v 65 a v 63% případů (v 53% případů v obou skupinách je navíc tato výhoda
poskytována všem zaměstnancům). Další dvě skupiny menších podniků tak činí ve 43% případů
nejmenších podniků a 49% případů podniků s 50­99 zaměstnanci. Všem ji poskytuje 32% podniků
s 10­49 zaměstnanci a 37 % podniků s 50­99 zaměstnanci.
Pokud hodnotíme zabezpečování možností rekreace, sportu a kultury podle právní formy podniku,
zjišťujeme, že v akciových společnostech je tato výhoda poskytována častěji (67% z nich
poskytuje tyto benefity alespoň některým zaměstnancům, přičemž 56% je poskytuje všem) než ve
společnostech s ručením omezeným (46% z těchto společností tyto možnosti zajišťuje, přičemž
34% všem zaměstnancům).
Charakteristika odpovědí ­ poskytování půjček6.7.10. [pol. x123a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ poskytování půjčekTabulka č. 124:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 142 54,8
Některým 58 22,4
Všem 59 22,8
Celkem 259 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ poskytování půjčekGraf č. 115:
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Nikomu Některým Všem
54,8 22,4 22,8
ZAMĚSTNANCI (B3)174
Komentář
Co se týče poskytování půjček jako zaměstnanecké výhody, více než polovina (55%) ze zkoumaných
podniků tento benefit neposkytuje nikomu.
Když hodnotíme odpovědi na tuto otázku dle OKEČ, zjistíme, že půjčky jsou ve větší míře
zaměstnancům poskytovány v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, kde průměrná
hodnota je v jediném případě větší než 2 (2,07) a 60% podniků je poskytuje alespoň některým zaměstnancům
(47% je poskytuje všem zaměstnancům). Dále jsou půjčky více poskytovány i v odvětví
ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb a v odvětví zdravotnictví, kde je poskytuje
50% podniků (všem je poskytuje 43 % z prvně jmenovaných podniků a 17% z druhé jmenované
skupiny podniků). Nejméně jsou půjčky poskytovány v odvětví zemědělství, kde je poskytuje pouze
12,5% podniků a v odvětví ubytování a stravování, kde tak činí 25% podniků.
Při hodnocení této otázky s ohledem na velikost podniku nepozorujeme mezi podniky žádné
výraznější rozdíly.
Hodnocením odpovědí na tuto otázku s ohledem na právní formu zjistíme, že půjčky zaměstnancům
spíše poskytují akciové společnosti (48% z nich je zaměstnancům poskytuje a 31% je
poskytuje všem zaměstnancům). Ze společností s ručením omezeným je poskytuje 43% a 17% je
poskytuje všem.
Charakteristika odpovědí ­ příspěvky na důchodové připojištění6.7.11. [pol. x124a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na důchodové připojištěníTabulka č. 125:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 91 35,0
Některým 52 20,0
Všem 117 45,0
Celkem 260 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na důchodové připojištěníGraf č. 116:
0 %
5 %
35 %
45 %
40 %
50 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
Nikomu Některým Všem
35,0 20,0 45,0
ZAMĚSTNANCI (B3) 175
Komentář
Odpovědi na tuto otázku jsou poměrně polarizované. 45% respondentů přispívá na důchodové
připojištění všem zaměstnancům a 35% respondentů tuto zaměstnaneckou výhodu zaměstnancům
neposkytuje vůbec.
Při členění podniků dle OKEČ jsme zjistili, že příspěvky na důchodové připojištění v největší
míře jednoznačně poskytují podniky z odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody, kde 94%
z nich je poskytuje všem zaměstnancům a 6% nikomu. I když jde o poměrně často poskytovanou
zaměstnaneckou výhodu, nejméně ji, v našem vzorku podniků, poskytují podniky z odvětví
vzdělávání, ubytování a stravování (56% podniků je poskytuje alespoň některým zaměstnancům
a 33% všem) a z odvětví obchodu a oprav (stejně tak 56% je poskytuje alespoň některým a 31%
všem zaměstnancům).
Pokud členíme námi zkoumaný vzorek podniků podle velikosti, zjistíme, že větší podniky přispívají
zaměstnancům na důchodové připojištění více, než podniky menší (všem zaměstnancům
je na důchodové připojištění přispíváno v 56% podniků s 250 a více zaměstnanci, v 52% podniků
se 100­249 zaměstnanci, v 43 % podniků s 50­99 zaměstnanci a v 33% podniků s 10­49 zaměstnanci).
Naopak nikomu je neposkytuje 26% podniků s 250 a více zaměstnanci, 25% podniků se
100­249, 40% podniků s 50­99 zaměstnanci a 46% podniků s 10­49 zaměstnanci.
Příspěvky na důchodové připojištění jsou více poskytovány v akciových společnostech (všem
zaměstnancům je poskytuje 58% z nich), než ve společnostech s ručením omezeným (všem zaměstnancům
ho poskytuje 36 % z nich). Nikomu je neposkytuje 42% společností s ručením omezeným
a 25% akciových společností.
Charakteristika odpovědí ­ příspěvky na životní pojištění6.7.12. [pol. x125a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na životní pojištěníTabulka č. 126:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 122 47,3
Některým 58 22,5
Všem 78 30,2
Celkem 258 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na životní pojištěníGraf č. 117:
0 %
5 %
35 %
45 %
40 %
50 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
Nikomu Některým Všem
47,3 22,5 30,2
ZAMĚSTNANCI (B3)176
Komentář
Téměř polovina respondentů (47%) uvedla, že zaměstnancům na životní pojištění nepřispívá.
Všem zaměstnancům naopak přispívá 30% zkoumaných podniků.
Příspěvky na životní pojištění zaměstnanců jsou nejčastější u podniků z odvětví dopravy (alespoň
některým zaměstnancům je poskytuje 72% podniků, všem pak 44%) a z odvětví zdravotnictví
(všem zaměstnancům je poskytuje 50%, výběrově alespoň některým žádný z nich). Nejméně
jsou pak poskytovány v odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (64% z nich je
neposkytuje nikomu) a z odvětví zemědělství (56% je neposkytuje nikomu).
Velikost podniku nemá ve zkoumaném vzorku podniků na poskytování příspěvků na životní pojištění
zaměstnanců významnější vliv. Nejčastěji tento benefit poskytují podniky s 50­99 zaměstnanci
(poskytuje ho 56% podniků a 32% všem zaměstnancům) a s více než 250 zaměstnanci (55% podniků
ho poskytuje, všem zaměstnancům pak 34%). Nejméně je poskytován v nejmenších podnicích
od 10­49 zaměstnanců (kde až 53% podniků tento benefit neposkytuje vůbec).
Rozdíly mezi podniky při členění dle právní formy nepozorujeme.
Charakteristika odpovědí ­ podpora vzdělávání zaměstnanců na základě6.7.13.
jejich iniciativy [pol. x126a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ podpora vzdělávání zaměstnanců na základěTabulka č. 127:
jejich vlastní iniciativy
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 56 21,6
Některým 101 39,0
Všem 102 39,4
Celkem 259 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ podpora vzdělávání zaměstnanců na základě jejichGraf č. 118:
vlastní iniciativy
0 %
5 %
35 %
40 %
45 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
Nikomu Některým Všem
21,6 39,0 39,4
ZAMĚSTNANCI (B3) 177
Komentář
Podpora vzdělávání zaměstnanců, které přesahuje povinné vzdělávání nutné k výkonu jejich
práce je poměrně rozšířenou zaměstnaneckou výhodou. Pouze 22 % všech respondentům tuto
zaměstnaneckou výhodu zaměstnancům neposkytuje a naopak, téměř 40% ji poskytuje všem
zaměstnancům.
Pokud hodnotíme tuto otázku dle odvětví, vzdělávání nad povinný rámec nejvíce poskytují
podniky z odvětví zdravotnictví (100% tuto zaměstnaneckou výhodu poskytuje alespoň některým
a 50% navíc všem zaměstnancům) a podniky z odvětví nemovitostí, kde je tomu tak u 86%
podniků a navíc 52% z nich ji poskytuje všem zaměstnancům. Méně časté je u podniků z odvětví
zemědělství (40% podniků vzdělávání nad povinný rámec vůbec neposkytuje) a z odvětví ubytování
a stravování (38% z nich neposkytuje tento benefit).
Při hodnocení otázky dle velikosti podniku nepozorujeme zásadní rozdíly. Nejvíce ve vzdělávání
nad povinný rámec své zaměstnance podporují podniky s 50­99 zaměstnanci a podniky s více
než 250 zaměstnanci (pouze cca 13% z každé skupiny tento benefit neposkytuje žádnému zaměstnanci).
Nejméně poskytují nepovinné vzdělávání podniky se 100­249 zaměstnanci (v této skupině
podniků tuto výhodu neposkytuje nikomu ,,jen" 28% podniků).
Při hodnocení otázky dle právní formy jsme rozdíly nepozorovali.
Charakteristika odpovědí ­ kafetéria systém6.7.14. [pol. x127a]
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ kafetéria systémTabulka č. 128:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Nikomu 151 64,3
Některým 14 6,0
Všem 70 29,8
Celkem 235 100
Poskytované zaměstnanecké výhody ­ kafetéria systémGraf č. 119:
0 %
40 %
60 %
50 %
70 %
30 %
20 %
10 %
Nikomu Některým Všem
64,3 6,0 29,8
Komentář
Kafetéria systém jako ,,nová forma" poskytování zaměstnaneckých výhod není podle našeho
průzkumu mezi podniky velmi rozšířena. Tento systém využívá 36% respondentů. Když už je
ZAMĚSTNANCI (B3)178
kafetéria systém v podniku zaveden, většinou ho využívají všichni zaměstnanci, čemuž odpovídá
to, že pouze 6% respondentů uvedlo, že ho poskytuje pouze některým zaměstnaneckým
skupinám.
Zajímavé je, že jsme zjistili poměrně velké rozdíly mezi využíváním tohoto systému při hodnocení
odpovědí na tuto otázku dle odvětví. Tento systém nejvíce využívají podniky z odvětví vzdělávání,
kde je všem zaměstnancům poskytuje 50% podniků. Pokud pomineme vzdělávání, jako
nereprezentativní vzorek podniků, nejvíce tento systém využívají podniky z odvětví nemovitostí,
kde je nabízen 42% podniků a ve 36% případů všem zaměstnancům. Nejméně je kafetéria systém
využíván v odvětví zemědělství (93% podniků tento systém nevyužívá vůbec) a v odvětví ubytování
a stravování (zde ho nevyužívá 88% podniků).
V našem vzorku podniků platí, že kafetéria systém využívají nejvíce nejmenší a největší podniky
(46% podniků s 10­49 zaměstnanci nabízí zaměstnanecké výhody touto formou a 40% to nabízí
všem, u podniků s více než 250 zaměstnanci kafetéria systém nabízí 50% z nich a 39% všem). Nejméně
tento systém využívají podniky se 100­249 zaměstnanci (75% z nich ho nevyužívá vůbec).
Tento systém je také spíše využíván společnostmi s ručením omezeným (využívá ho 40% z nich
a všem zaměstnancům ho nabízí 34%) než akciovými společnostmi (30% z nich, přičemž pro
všechny zaměstnance ho využívá 24% akciových společností).
Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhody6.8.
Charakteristika otázky6.8.1.
B3.7. Jaké prostředky vynakládá Váš podnik na zaměstnanecké výhody?
Tuto otázku jsme do dotazníku zařadili proto, abychom zjistili relativní výši prostředků vynakládaných
na zaměstnanecké výhody vůči celkovým personálním nákladům. Hlavním cílem poskytování
zaměstnaneckých výhod je snaha získat a udržet si kvalitní zaměstnance, podporovat
jejich pracovní spokojenost, loajalitu a pozitivní vztah k zaměstnavateli a v neposlední řadě také
poskytovat zaměstnancům odměny daňově zvýhodněným způsobem. Z uvedeného by se dalo
usuzovat, že pokud podnik vynakládá více prostředků na zaměstnanecké výhody, má více možností
udržet si schopné, kvalifikované, loajální, jinými slovy kvalitní zaměstnance. Jelikož kvalita
lidského kapitálu je čím dál tím více považována za jeden z nejdůležitějších faktorů ekonomické
výkonnosti a konkurenční schopnosti podniku, měla by se možnost připoutat si kvalitní zaměstnance
projevit ve větší konkurenceschopnosti podniku. V České republice se náklady na zaměstnanecké
výhody pohybují v průměru kolem 5% z celkových personálních nákladů a předpokládá
se, že by se měla jejich výše zvyšovat (Stýblo, Urban, Vysokajová, 2006, str. 325).
Respondenti měli u této otázky uvést procento z celkových personálních nákladů vynakládané
na zaměstnanecké výhody (v případě, že se tyto náklady systematicky nesledují, měli uvést kvalifikovaný
odhad výše těchto nákladů). V této otázce jsme se zároveň dotazovali na minulý a budoucí
trend.
Pro přehlednější vyhodnocování otázky jsme vytvořili novou proměnnou x131b_kat, s následujícími
hodnotami: 1­0­2,499% z celkových personálních nákladů, 2­2,5­4,999%, 3­5­7,499%,
4­7,5­9,999% a 5­10% a více z celkových personálních nákladů vynakládaných na zaměstnanecké
výhody.
ZAMĚSTNANCI (B3) 179
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.8.2. [pol. x131b]
Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhodyTabulka č. 129:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0­2,499% 65 31,4
2,5­4,99% 35 16,9
5­7,49% 55 26,6
7,5­9,99% 4 1,9
10 a více % 48 23,2
Celkem 207 100,0
Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhodyGraf č. 120:
0­2,4 % 2,5­4,9 % 5­7,4 % 7,5­9,9 % 10 % a více
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
31,4 16,9 26,6 1,9 23,2
Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 77,5% respondentů. Nejnižší hodnota proměnné x131b byla 0 a nejvyšší
60% (60% personálních nákladů vynaložených na zaměstnanecké výhody). Nejčastěji respondenti
uváděli 5% a průměrně se na zaměstnanecké výhody v námi zkoumaném vzorku podniků
vynakládá 6,24% z celkových personálních nákladů (což zhruba odpovídá celorepublikovému
průměru uváděnému v literatuře, viz výše). U centrálních tendencí kategorizované proměnné
vidíme, že nejvíce respondentů uvedlo hodnotu z intervalu 0­2,499% z personálních nákladů.
To je patrné i z rozložení četností, kdy do tohoto intervalu spadá 31,4% odpovědí respondentů.
,,Mimořádně vysoké" prostředky vynakládané na zaměstnanecké výhody (více než 10%
z personálních nákladů) uvedlo 23% respondentů. Pod republikovým průměrem (což je přibližně
5%) je téměř polovina respondentů (48%). Ve srovnání s minulostí nejsou podle 67% respondentů
v prostředcích na zaměstnanecké výhody rozdíly. 23% respondentů uvedlo nárůst těchto
prostředků oproti minulosti a 9% z nich jejich pokles. Co se týče očekávání do budoucna, 75%
respondentů předpokládá stejnou výši prostředků, 17% jejich nárůst a 8% předpokládá pokles
těchto prostředků.
Podle hodnoty průměru nekategorizované proměnné jsou největší prostředky na zaměstnanecké
výhody vynakládány v podnicích z odvětví ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb
(průměrná hodnota je 7,6% z celkových personálních nákladů a zároveň 27% podniků vyplácí
na zaměstnanecké výhody více než 10%) a z odvětví obchodu a oprav (průměrně 7,1%
ZAMĚSTNANCI (B3)180
z personálních nákladů a u 32% je vypláceno dokonce více než 10% na zaměstnanecké výhody).
Nejméně na zaměstnanecké výhody vynakládají podniky z odvětví zemědělství, kde se průměrně
vynakládají na zaměstnanecké výhody necelé 3% personálních nákladů (50 % podniků vynakládá
méně než 2,5% z personálních nákladů).
Při rozdělení podniků podle velikosti nejvíce prostředků na zaměstnanecké výhody vynakládají
nejmenší podniky, které v průměru vynakládají 8,4% z celkových personálních nákladů a až 32%
podniků vynakládá na benefity více než 10% personálních nákladů. Nejméně pak vynakládají podniky
s počtem zaměstnanců 50­249. Ty průměrně vydávají na zaměstnanecké výhody 5% personálních
nákladů a 54% z nich vynakládá méně než 50% z celkových personálních nákladů.
Rozdíl ve výši vynakládaných prostředků na zaměstnanecké benefity mezi akciovými společnostmi
a společnostmi s ručením omezeným je poměrně zanedbatelný. O trochu více na zaměstnanecké
výhody vynakládají společnosti s ručením omezeným, průměrně 6,8% personálních nákladů.
U akciových společností je to 5,4%.
Charakteristika otázky6.8.3.
B3.7. Sleduje podnik tyto náklady systematicky?
Tato otázka byla do dotazníku zařazena jako doplňková k předešlé otázce. Sledování a vyhodnocování
zaměstnaneckých výhod může vést k jejich lepšímu řízení a k poskytování takových benefitů,
které budou nejlépe vyhovovat potřebám zaměstnanců a tím napomohou k dosažení podnikových
cílů a k dosažení konkurenční výhody podniku.
Respondenti měli na tuto otázku zvolit odpověď 1 ­ ano, nebo 2 ­ ne.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.8.4. [pol. x132]
Sledování vynakládaných prostředků na zaměstnanecké výhodyTabulka č. 130:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 146 64,3
Ne 81 35,7
Celkem 227 100
Sledování vynakládaných prostředků na zaměstnanecké výhodyGraf č. 121:
Ano
Ne
35,7
64,3
ZAMĚSTNANCI (B3) 181
Komentář
Míra zodpovězení u této otázky byla 85%. Průměrná hodnota je 1,36. Na základě hodnoty průměru
i uvedené tabulky je patrné, že téměř dvě třetiny respondentů (64%) náklady na zaměstnanecké
výhody systematicky sleduje a jedna třetina respondentů ne (36%).
Vliv odvětví není moc velký. Nejvíce náklady na zaměstnanecké výhody sledují podniky z odvětví
ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (100% podniků uvedlo odpověď ,,ano"),
z odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (85% podniků uvedlo odpověď ,,ano"). Nejméně
tak činí podniky z odvětví zemědělství (46% podniků uvedlo odpověď ,,ne"), a z odvětví
obchodu a oprav (45% podniků uvedlo odpověď ,,ne").
Nejvíce sledují náklady na zaměstnanecké benefity velké podniky s více než 250 zaměstnanci
(84% podniků uvedlo odpověď ,,ano"), nejméně nejmenší podniky s 10 až 49 zaměstnanci (54%
podniků uvedlo odpověď ,,ne").
Při členění dle právní formy náklady na tyto výhody sleduje 77% akciových společností a 56%
společností s ručením omezeným.
Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci6.9.
zaměstnanců
Charakteristika otázky6.9.1.
B3.6. Jaký vliv na motivaci pracovníků Vašeho podniku mají výše uvedené zaměstnanecké
výhody?
I když většinou nejsou zaměstnanecké výhody vázány na dosažený pracovní výkon zaměstnance,
mají částečně i motivační složku. Ta spočívá zejména v posílení takového jednání zaměstnanců,
které je v souladu s podnikovými cíli a které vede k upevnění vzájemného vztahu mezi
zaměstnancem a zaměstnavatelem. Stejně jako v případě otázky B3.6 nás zajímá, jak vnímají vliv
poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců vedoucí pracovníci, kteří byli
respondenty v našem šetření.
Respondenti měli vybírat odpověď na pětibodové škále 1 ­ zanedbatelný až 5 ­ velmi vysoký
a měli také uvést minulý a budoucí trend.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.9.2. [pol. x133b]
Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnancůTabulka č. 131:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 Zanedbatelný 16 6,1
2 29 11,1
3 98 37,5
4 89 34,1
5 Velmi vysoký 29 11,1
Celkem 261 100
ZAMĚSTNANCI (B3)182
Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnancůGraf č. 122:
1 2 3 4 5
0 %
5 %
10 %
35 %
40 %
15 %
30 %
25 %
20 %
6,1 11,1 37,5 34,1 11,1
Komentář
Míra zodpovězení této otázky byla poměrně vysoká, a to 98%. Nejčastěji respondenti uváděli
střední hodnotu 3 (37,5% respondentů) a spíše vysoký vliv (hodnota 4­34% respondentů). Hodnota
průměru je 3,33, což znamená, že respondenti přisuzují zaměstnaneckým výhodám neutrální,
mírně vyšší vliv na motivaci zaměstnanců. 11% přisuzuje poskytovaným zaměstnaneckým
výhodám velmi vysoký vliv na motivaci zaměstnanců. Většina respondentů (76,5%) uvádí, že
vliv zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců je stejný jako v minulosti. 19,5% z nich
uvedlo, že se tento vliv oproti minulosti zvýšil, opak tvrdí 4% respondentů. Do budoucna 75%
respondentů předpokládá stejný vliv zaměstnaneckých výhod na motivaci, 21,5% z nich očekává
nárůst tohoto vlivu a pouze 3,3% jeho pokles.
Větší vliv na motivaci zaměstnanců zaměstnaneckým výhodám přisuzují podniky z odvětví
výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (průměrná hodnota je 3,81 a žádný z respondentů neuvedl
hodnoty 1 a 2) a podniky z odvětví vzdělávání a ostatních veřejných, sociálních a osobních
služeb (průměrná hodnota je rovna 3,50 a žádný z respondentů neuvedl hodnotu 1). Nejmenšího
průměru, menšího než 3 bylo dosaženo v odvětví ubytování a stravování (2,88), kde až 37,5% respondentů
uvedlo hodnotu 1, čili zanedbatelný vliv zaměstnaneckých výhod na motivaci (to zřejmě
souvisí s tím, že v tomto odvětví podniky vynakládají na zaměstnanecké výhody spíše méně
prostředků, než podniky z ostatních odvětví). Nízký průměr je také v odvětví zemědělství, kde ale
překročil hodnotu 3 (3,06).
Při rozdělení podniků podle velikosti jsme nepozorovali významnější rozdíly. Zaměstnanecké
výhody mají na motivaci největší vliv v podnicích s 10­49 zaměstnanci (podle průměru, který je
roven 3,56), nejnižší u podniků s 250 a více zaměstnanci (průměr je roven 3,19).
Rozdíl v posuzování vlivu zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců mezi akciovými
společnostmi a společnostmi s ručením omezeným je zanedbatelný, o trochu více přisuzují zaměstnaneckým
výhodám motivační účinky v akciových společnostech (průměr roven 3,41 oproti
3,28 ve společnostech s ručením omezeným).
ZAMĚSTNANCI (B3) 183
Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnanců6.10.
Charakteristika otázky6.10.1.
B3.9. Jaké prostředky vynakládá Váš podnik na vzdělávání zaměstnanců?
Jak již bylo částečně zmíněno výše, kvalifikovaní zaměstnanci mohou pro podnik znamenat zdroj
inovací a jedinečnou konkurenční výhodu. Jelikož tedy vzdělávání zaměstnanců patří mezi klíčové
faktory úspěchu podniku, snažili jsme se v našem výzkumu zjistit, jaké prostředky na něj podniky
vynakládají.
Respondenti měli podobně jako u otázky B3.7 uvést procento z celkových personálních nákladů
vynakládané na vzdělávání zaměstnanců (v případě, že se tyto náklady systematicky nesledují,
měli respondenti uvést kvalifikovaný odhad výše těchto nákladů). Zároveň jsme se v dotazníku
dotazovali na minulý a budoucí trend.
I v tomto případě jsme kvůli přehlednějšímu vyhodnocování otázky vytvořili novou proměnnou
x134b_kat, která má stejné hodnoty jako proměnná x131b_kat: 1 ­ 0­2,499% z celkových
personálních nákladů, 2 ­ 2,5­4,999%, 3 ­ 5­7,499%, 4 ­ 7,5­9,999% a 5 ­ více než 10 % z celkových
personálních nákladů vynakládaných na vzdělávání zaměstnanců.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.10.2. [pol. x134b]
Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnancůTabulka č. 132:
Odpovědi
Absolutně Procentně
0­2,4% 125 61,3
2,5­4,9% 28 13,7
5­7,4% 24 11,8
7,5­9,9% 2 1,0
10 a více % 25 12,3
Celkem 204 100
Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnancůGraf č. 123:
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
70 %
30 %
20 %
0­2,4 % 2,5­4,9 % 5­7,4 % 7,5­9,9 % 10 % a více
61,3 13,7 11,8 1,0 12,3
ZAMĚSTNANCI (B3)184
Komentář
Na tuto otázku odpovědělo 76% všech respondentů, což není příliš vysoká míra zodpovězení
otázky. Při pohledu na centrální tendence původní proměnné x134b vidíme, že průměrná hodnota
není příliš vysoká a je rovna 3,4% z celkových personálních nákladů. Nejčastěji však respondenti
uváděli, že na vzdělávání zaměstnanců vynakládají podniky 2% z celkových personálních
nákladů. Tomu odpovídá i nejčastěji uváděná hodnota kategorizované proměnné ­ 1, tedy interval
od 0 do 2,4% z personálních nákladů (procento spadající do tohoto intervalu uvedlo 61%
respondentů). Většina respondentů (78%) uvedla, že výše prostředků na vzdělávání je stejná, jak
tomu bylo v minulosti. 14% z nich uvedlo jejich nárůst oproti minulosti a 8% jejich pokles. Do
budoucna většina respondentů (71%) očekává také stejnou situaci, 24% nárůst těchto nákladů
a pouze 5% respondentů předpokládá pokles nákladů na vzdělávání.
Nejvíce prostředků na vzdělávání zaměstnanců je vynakládáno v odvětví zdravotnictví (průměrně
4,6% personálních nákladů). Zajímavé je zde rozložení četností v ,,extrémech", čili že
60% podniků vynakládá na vzdělávání méně než 2,5% personálních nákladů ale zároveň 40% ze
zdravotních podniků vynakládá na vzdělávání 10 a více procent z personálních nákladů. V průměru
více než 4% personálních nákladů dále ještě vynakládají podniky z odvětví obchod a opravy
(4,2%), kde téměř 14% vynakládá na vzdělávání více než 10% personálních nákladů. Nejméně
prostředků je na vzdělávání v námi zkoumaném vzorku podniků naopak vynakládáno v odvětví
zemědělství (průměrně 0,74% personálních nákladů) a v odvětví vzdělávání (0,76%).
Při členění podniků dle velikosti vidíme, že nejvíce prostředků z personálních nákladů na vzdělávání
zaměstnanců vynakládají nejmenší podniky s 10­49 zaměstnanci (průměrně 4,6%), kde
16% podniků vynakládá dokonce více než 10% personálních nákladů. Nejméně je vynakládáno
na vzdělávání ve skupině podniků se 100­249 zaměstnanci (v průměru 2,4% personálních nákladů).
V této skupině podniků 85,5% podniků vynakládá na vzdělávání méně než 5% personálních
nákladů. Průměrně necelé 3% personálních nákladů jsou vynakládány na vzdělávání v podnicích
s více než 250 zaměstnanci.
Při srovnávání podniků dle právní formy jsme zjistili, že společnosti s ručením omezeným na
vzdělávání vynakládají více, než akciové společnosti. Průměrná hodnota původní proměnné je
3,5% pro společnosti s ručením omezeným a 3,2% pro akciové společnosti. Více než 10% (včetně)
personálních nákladů na vzdělávání vynakládá 27% společností s ručením omezeným a 18%
akciových společností.
Charakteristika otázky6.10.3.
B3.9. Sleduje podnik tyto náklady systematicky?
Podobně jako v případě prostředků na zaměstnanecké výhody nebo v případě důvodů fluktuace
zaměstnanců, pouze na základě systematického sledování a vyhodnocování může podnik řídit
distribuci těchto prostředků efektivně tak, aby získal potřebnou kvalifikaci svých zaměstnanců,
kterou potřebuje k naplnění svých cílů.
Respondenti měli na tuto otázku zvolit odpověď 1 ­ ano, nebo 2 ­ ne.
ZAMĚSTNANCI (B3) 185
Charakteristika odpovědí na otázku celkem6.10.4. [pol. x135]
Sledování nákladů na vzdělávání zaměstnancůTabulka č. 133:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano 145 62,5
Ne 87 37,5
Celkem 232 100
Sledování nákladů na vzdělávání zaměstnancůGraf č. 124:
Ano
Ne
37,5
62,5
Komentář
Míra zodpovězení této otázky je 86,9%. Nejčastěji uváděná hodnota byla 1, což znamená, že většina
podniků náklady na vzdělávání systematicky sleduje. Tomu odpovídá i hodnota průměru,
která je 1,38 a uvedená četnostní tabulka, podle které 62,5% respondentů náklady na vzdělávání
sleduje a 37,5% z nich ne.
Nejčastěji se náklady na vzdělávání systematicky sledují v odvětví vzdělávání, kde tak činí 100%
podniků a v odvětví zdravotnictví, kde je to 83 % podniků. Naopak nejméně jsou náklady na
vzdělávání sledovány v odvětví zemědělství, kde tak činí ,,pouze" 42% podniků a v odvětví obchodu
a oprav, kde je to 55% podniků.
U skupiny podniků s 10­49 zaměstnanci náklady na vzdělávání sleduje ,,pouze" 53% z nich ale
ze skupiny podniků s 250 a více zaměstnanci 74%.
Ze společností s ručením omezeným náklady na vzdělávání sleduje 53% a akciových společností
až 76%.
Diskuse6.11.
Otázky ze sekce B3 dotazníku byly zaměřeny na zaměstnance podniku, na zjišťování jejich struktury
a indikátorů, které by měly pomoci určit vztah podniku ke svým zaměstnancům (jakým způsobem se
snaží zaměstnance motivovat, jestli dbá o jejich pracovní spokojenost, zda podnik investuje do jejich
rozvoje). Dále, v další fázi výzkumu, budeme hledat souvislosti a vztahy s jinými otázkami z dotazníku
a budeme se snažit zjistit, zda se fakt, že podnik více pečuje o své zaměstnance, odrazí na nižší
ZAMĚSTNANCI (B3)186
fluktuaci, zvýšené motivaci zaměstnanců apod. a zda se pozitivní personální ukazatele promítnou do
celkové hospodářské úspěšnosti podniku.
Zde si shrneme některé výsledky, které jsme zjistili v první části vyhodnocování dat, upozorníme
na problémové odvětví, na které jsme při analýze dat narazili a zmíníme doporučení k dalšímu
zkoumání.
Prvním zjištěním této části práce bylo, že při členění dle odvětví a velikosti podniků jsou nejmenší
podniky z odvětví vzdělávání (s průměrným počtem zaměstnanců 33), dále podniky z odvětví ubytování
a stravování, zemědělství, myslivosti a lesnictví, zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti,
nemovitostí a pronájmu, a z odvětví ostatních veřejných sociálních a osobních služeb (s průměrným
počtem zaměstnanců od 100 do 200). P odniky z odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků
pro osobní potřebu a dopravy, skladování a spojů mají průměrný počet zaměstnanců z intervalu
200 až 500 zaměstannců. Největšími podniky s průměrným počtem 611 zaměstnanců byly podniky
z odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Dle právní formy jsou akciové společnosti,
v našem vzorku podniků, spíše větší a nejvíce jsou zastoupeny v podnicích od 100 do 249 zaměstnanců,
společnosti s ručením omezeným zase ve skupině od 10 do 49 pracovníků.
Dále jsme při zkoumání struktury zaměstnanců zjistili, že nejvyšší podíl žen na celkovém počtu
zaměstnanců mají podniky z odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti.
Nejnižší podíl žen je v odvětví dopravy. V odvětví vzdělávání je také nejvyšší podíl žen ve vrcholovém
vedení a tento podíl je také vysoký v odvětví ubytování a stravování, nejnižší naopak v odvětví
zemědělství, myslivosti a lesnictví. Podíl THP zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců je nejvyšší
u podniků z odvětví vzdělávání a zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti, nejnižší také
v odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví. Naopak v odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví je
nejvíce administrativních pracovníků z ostatních THP a dělníků z celkového počtu zaměstnanců ze
všech zkoumaných odvětví. Při členění podniků dle velikosti se projevila mírná tendence, že čím je
podnik větší, tím je podíl dělníků na celkovém počtu zaměstnanců vyšší. Při členění dle právní formy
pak vidíme, že podíl dělníků je vyšší u akciových společností než u společností s ručením omezeným
a naopak podíl cizinců ve vrcholovém vedení i podíl pracovníků nákupu a prodeje z počtu ostatních
technicko-hospodářských pracovníků je vyšší u společností s ručením omezeným než u akciových
společností.
Při zjišťování míry a důvodů fluktuace pozorujeme, že se míra fluktuace zvyšuje s rostoucí velikostí
podniku. Nejčastěji se vyskytující důvody fluktuace byly ,,osobní důvody" a ,,nízký plat" a nejméně
častými důvody byly ,,reorganizace a nutnost přeškolení", ,,nezajímavá práce" a ,,špatné vztahy se
spolupracovníky, resp. s nadřízeným". Důvod ,,nízký plat" se nejčastěji objevuje v odvětví zemědělství,
myslivost a lesnictví, nejméně v odvětví obchod a opravy motorových vozidel a výrobků pro
osobní potřebu a převážně pro domácnost. Také se tento důvod objevuje častěji u větších podniků
než u podniků menších a u akciových společností než u společností s ručením omezeným (což spolu
zřejmě souvisí, jelikož akciové společnosti jsou více zastoupeny ve větších podnicích). Také důvod
,,nezajímavá práce" se častěji objevuje u větších podniků a také v odvětví ostatních veřejných, sociálních
a osobních služeb. Odvětví, kde se tento důvod nevyskytuje vůbec, jsou odvětví vzdělávání
a zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti. Ve větších podnicích se také častěji než v menších
podnicích objevuje důvod špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným.
Při analýze výše pohyblivé složky jsme zjistili, že tato (vyjádřena jako procentní podíl z celkové
mzdy zaměstnance) je nejvyšší u vrcholového managementu, pracovníků nákupu a prodeje a nižšího
managementu. Nejnižší průměrný podíl pohyblivé složky mzdy mají administrativní pracovníci, dělníci
a techničtí pracovníci. V průměru nejvyšší pohyblivá složka mzdy je zaměstnancům poskytována
v odvětví dopravy, skladování a spojů a v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků
pro osobní potřebu, převážně pro domácnost Nejmenší pohyblivou složku v námi zkoumaném vzorku
podniků vyplácejí podniky z odvětví vzdělávaní a zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti.
ZAMĚSTNANCI (B3) 187
Nejvyšší podíl pohyblivé složky vyplácejí největší podniky s počtem zaměstnanců 250 a více a v akciových
společnostech tvoří pohyblivá složka mzdy větší část celkové mzdy než ve společnostech
s ručením omezeným.
Nejvíce poskytovanou zaměstnaneckou výhodou je ,,zajištění stravování" a ,,podpora vzdělávání
z iniciativy zaměstnanců". Nejméně poskytovanou zaměstnaneckou výhodou je poskytování ,,akciových
opcí", ,,příspěvků na dopravu a ubytování" a využívání tzv. ,,kafetéria systému".
Akciové opce, poskytování služebního automobilu, zajištění možnosti rekreace, sportu a kultury,
poskytování půjček a příspěvky na důchodové připojištění jsou nejvíce poskytovány v odvětví výroby
a rozvodu elektřiny, plynu a vody. Naopak odvětví, kde se akciové opce neposkytují nikomu, byly:
zemědělství, myslivost a lesnictví, ubytování a stravování, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a veterinární
činnosti a ostatní veřejné, sociální a osobní služby. Podniky z odvětví zemědělství, myslivosti
a lesnictví také nejméně jako zaměstnaneckou výhodu poskytují služební automobil nebo zaměstnanecké
půjčky. Služební mobilní telefon je nejvíce poskytován podniky z odvětví vzdělávání a podniky
z odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, převážně pro
domácnost a nejméně podniky z odvětví ubytování a stravování. Podniky z odvětví vzdělávání spolu
s podniky z odvětví ubytování a stravování nejvíce zabezpečují stravování zaměstnanců. Nejméně je
tato zaměstnanecká výhoda zabezpečována v odvětví nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti.
Podniky z odvětví vzdělávání zase spolu s podniky z odvětví nemovitostí a pronájmu a podnikatelské
činnosti nejvíce zabezpečují systém zaměstnaneckých výhod zvaný kafetéria. Nejméně je kafetéria
využívaná v odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví. Podniky z odvětví dopravy, skladování
a spojů nejvíce ze všech zkoumaných odvětví zabezpečují pro zaměstnance příspěvky na dopravu a/
nebo ubytování a příspěvky na životní pojištění zaměstnanců. V odvětví zdravotní a sociální péče
a veterinární činnosti je zase nejvíce pro zaměstnance zabezpečováno vzdělávání z iniciativy zaměstnanců.
To je méně časté v odvětví zemědělství, myslivosti a lesnictví.
Akciové opce, stravování, příspěvky na dopravu a/nebo ubytování, zajišťování možnosti rekreace,
sportu a kultury a příspěvky na důchodové připojištění jsou jako benefit poskytovány častěji ve větších
podnicích než v podnicích s méně zaměstnanci. U poskytování služebního telefonu platí spíše
opačný vztah. Kafetéria systém je využíván buď nejmenšími, nebo největšími podniky. Služební telefony
jsou více poskytovány ve společnostech s ručením omezeným než v akciových společnostech.
V těchto společnostech můžeme také častěji najít kafetéria systém zaměstnaneckých výhod. Naopak
akciové společnosti pro své zaměstnance více zabezpečují možnosti rekreace, sportu a kultury, zaměstnanecké
půjčky nebo příspěvky na důchodové připojištění.
Největší prostředky na zaměstnanecké výhody jsou vynakládány v podnicích z odvětví ostatních
veřejných, sociálních a osobních služeb (v průměru 7,6% z celkových personálních nákladů), nejméně
je na zaměstnanecké výhody vynakládáno podniky z odvětví zemědělství, kde se průměrně vynakládají
na zaměstnanecké výhody necelé 3% personálních nákladů. Při rozdělení podniků podle velikosti
nejvíce prostředků na zaměstnanecké výhody vynakládají nejmenší podniky, které v průměru
vynakládají 8,4% z celkových personálních nákladů a nejméně pak podniky s počtem zaměstnanců
50­249. Ty průměrně vydávají na zaměstnanecké výhody 5% z personálních nákladů. Rozdíl ve výši
vynakládaných prostředků na zaměstnanecké benefity mezi akciovými společnostmi a společnostmi
s ručením omezeným je poměrně zanedbatelný. O trochu více na zaměstnanecké výhody vynakládají
společnosti s ručením omezeným (průměrně 6,8% personálních nákladů) než akciové společnosti,
kde je to průměrně 5,4%.
Při analýze proměnné ,,vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnanců" jsme zjistili, že nejvíce
prostředků na vzdělávání je vynakládáno v odvětví zdravotnictví (průměrně 4,6% personálních
nákladů). V průměru více než 4% personálních nákladů dále ještě vynakládají podniky z odvětví obchodu
a oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, převážně pro domácnost. Nejméně
prostředků je na vzdělávání, v námi zkoumaném vzorku podniků, naopak vynakládáno v odvětví
ZAMĚSTNANCI (B3)188
zemědělství (průměrně 0,74% personálních nákladů) a v odvětví vzdělávání (0,76%). Nejvíce prostředků
z personálních nákladů na vzdělávání zaměstnanců vynakládají nejmenší podniky s 10­49
zaměstnanci (průměrně 4,6% personálních nákladů), nejméně je vynakládáno na vzdělávání ve skupině
podniků se 100­249 zaměstnanci (v průměru 2,4% personálních nákladů). Společnosti s ručením
omezeným na vzdělávání vynakládají více, než akciové společnosti. Průměrná hodnota je 3,5%
z personálních nákladů pro společnosti s ručením omezeným a 3,2 % pro akciové společnosti.
Do dalšího výzkumu nám zůstává dopracování vyhodnocení otevřených otázek (jiné důvody odchodů
zaměstnanců z podniku, bližší analýza poskytovaných zaměstnaneckých výhod) a hledání
vztahů a souvislostí s dalšími otázkami v dotazníku a s finanční úspěšností podniku.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 189
Odběratelé, zákazníci (B4)7.
Typ uplatňované obchodní strategie7.1.
Charakteristika otázky7.1.1.
B4.1. Jakou obchodní strategii Váš podnik uplatňuje?
Otázka byla zaměřena na zjištění uplatňování určitého typu obchodní strategie zkoumanými podniky.
Respondenti měli za úkol vybrat jednu ze čtyř uvedených obchodních strategií a to označením
čísla, pod kterým byly jednotlivé strategie v dotazníku uvedeny. Čísla strategií označují kódy
odpovědí pro vyhodnocování. Vybrané obchodní strategie jsou uvedeny v původním anglickém
názvu podle vymezení tzv. generických, tj. obecných podnikatelských strategií, které rozpracoval
ve své práci Konkurenční strategie teoretik Michael Porter (PORTER, M. E., 1994) a které vychází
ze dvou základních typů konkurenčních výhod, jimiž jsou nízké náklady a diferenciace (FAULKNER,
D. O., CAMPBELL, A., 2006) a zohledňují také geografický rozsah lokalizace zákazníků
(resp. velikost a počet tržních segmentů) (DAVES, J., SHARP, B., 1996). Jednotlivé typy strategií
a přiřazené kódy odpovědí jsou: 1 ­ ,,cost leadership" (nákladové vůdcovství), 2 ­ ,,differentiation"
(diferenciace nebo odlišení se), 3 ­ ,,cost focus" (zacílení na úzký resp. malý tržní segment anebo
tzv. tržní niku s využitím konkurenční výhody nízkých nákladů, resp. zacílení na nízké náklady)
a 4 ­ ,,differentiation focus" (zacílení na úzký resp. malý tržní segment anebo tzv. tržní niku s využitím
konkurenční výhody diferenciace, resp. zacílení na diferenciaci či odlišení) (LUKÁŠOVÁ,
R., NOVÝ, I. 2004, s. 45). V dalším textu budou používány všechny jazykové verze názvů typů
strategii, tak jak jsou uvedeny zde v tomto odstavci.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)190
Charakteristika odpovědí na otázku7.1.2.
Typ obchodní strategie ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 134:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Cost leadership 75 31,9
Differentiation 77 32,8
Cost focus 27 11,5
Differentiation focus 56 23,8
Celkem 235 100,0
Typ obchodní strategie ­ výběrový soubor celkemGraf č. 125:
0 %
5 %
10 %
35 %
15 %
30 %
25 %
20 %
Cost leadership Differentiation Cost focus Differentiation focus
31,9 32,8 11,5 23,8
Komentář
Na tuto otázku neodpovědělo 32 respondentů, tj. 12%. Nejméně zastoupenou odpovědí je sledování
strategie zacílení se na úzký segment kombinovanou s využitím konkurenční výhody nízkých
nákladů. Druhý typ strategie ­ zacílení kombinované s diferenciací ­ uplatňuje v praxi téměř jedna
čtvrtina podniků. Podíl podniků uplatňujících zbývající dvě strategie, tedy nákladového vůdcovství
a diferenciace je téměř stejný, což v obou případech představuje téměř jednu třetinu z odpovědí.
Rozdíl tvoří pouze dva podniky.
Strategie ,,cost leadership" dominuje v odvětví E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody.
V tomto odvětví až 60% oslovených podniků sleduje tuto strategii. V pomyslném žebříčku odvětví
podle výše podílu podniků z odvětví, ve kterých je tato strategie uplatňována, se na druhém
místě ocitá odvětví I ­ doprava, skladování a spoje (43,5%), na třetím odvětví G ­ obchod a opravy
motorových vozidel a spotřebního zboží (resp. opravy výrobků pro osobní potřebu a převážně
pro domácnost) (36,4%). Čtvrté místo zaujaly dvě odvětví se stejným podílem ­ 33,3% ­ A zemědělství,
myslivost, lesnictví a H ­ ubytování a stravování ­ u tohoto odvětví ale jde pouze
o tři podniky. U zbývajících čtyř odvětví podniky strategii buď neuplatňovaly vůbec (odvětví M
­ vzdělání), anebo pouze několik málo podniků.
Strategie diferenciace je vysoce výrazně zastoupena u odvětví O ­ Ostatní veřejné, sociální
a osobní služby ­ až 80% podíl podniků. Naopak vůbec ji neuplatňují organizace z odvětví M vzdělávání
a velmi nízký podíl je zaznamenán také u odvětví E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu
a vody (pouze 10%) a odvětví I ­ Doprava, skladování a spoje (17,4%). Přibližně třetinový podíl
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 191
můžeme vidět u tří odvětví, a to: G ­ Obchod; Opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní
potřebu a převážně pro domácnost (37,4%), H ­ Ubytování a stravování (33,3%) a K ­ Činnosti
v odvětví nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské činnosti (31,1%).
Strategie zacílení na nízké náklady, kterou ­ jak bylo uvedeno výše ­ uvedl velmi malý počet
podniků, je procentuálně nejčastěji realizována u odvětví M ­ Vzdělávání (50%). Nicméně
vzhledem k celkovému počtu organizací v tomto odvětví v daném vzorku respondentů, tj. 2, je
vhodnější uvést spíše počet, tedy jedna organizace. Vyšší než 15% podíl byl zaznamenán pouze
u odvětví K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské činnosti (16,4%, tj. 10
podniků), odvětví A ­ Zemědělství, myslivost, lesnictví (13,3%), což jsou ale pouze dva podniky
a G ­ Obchod; Opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
(10,1%). Podniky a organizace ze zbývajících odvětví strategii zacílení na nízké náklady
neuplatňují.
Kromě jednoho odvětví zdánlivě vysoké podíly podniků sledujících strategii zacílení na diferenciaci
představují odvětví: M ­ Vzdělávání (50%) a N ­ Zdravotní a sociální péče; Veterinární
činnost (taktéž 50%). V obou případech jde ale opětovně pouze o jednu organizaci v prvním odvětví
a tři podniky v odvětví druhém. Dále zdánlivě vysoký podíl můžeme najít u odvětví A ­ Zemědělství,
myslivost, lesnictví (33,3%), H ­ Ubytování a stravování (stejné procento jako v předchozím
případě) a E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (30%). Nicméně i zde jde pouze
o nízké absolutní počty respondentů ­ v prvním odvětví o pět, ve druhém a třetím o tři. Třetinový
podíl (konkrétně 32,8%) s vyšším počtem podniků (20) představuje pouze odvětví K ­ Činnosti
v odvětví nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské činnosti. Tuto strategii nerealizuje žádný podnik
z odvětví O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby.
Vyhodnocení výsledků odpovědí na otázku zohledňujích zároveň velikost podniku ukázalo, že
podniky všech velikostních kategorií nejméně uplatňují strategii zacílení na nízké náklady (jak již
bylo uvedeno). Výsledky zároveň ukazují na poměrně zajímavou tendenci ­ podíl se snižuje s růstem
velikosti podniku ­ od 15,6% podílu u podniků malých do 6,3% u podniků velkých. Malé
podniky nejčastěji uplatňují strategii nákladového vůdce (34,4%) a druhý nejvyšší podíl zaujala
strategie zacílení na diferenciaci (26,6%). Dvě strategie jsou sledovány stejným počtem podniků
a tedy i stejným podílem (37,5%), a to podniků velkých. Jde o již uvedenou strategii nákladového
vůdce a strategii diferenciace. Strategii diferenciace nejvíce uplatňují podniky velikostní kategorie
od 100 do 249 zaměstnanců (34,7%), ovšem s velmi malým rozdílem u podílu v případě druhé
nejčastěji realizované strategie, a to strategie nákladového vůdcovství (33,3%). Stejné pořadí je
u poslední velikostní kategorie, tj. u podniků s počtem zaměstnanců 50­99, pouze procentuální
podíly a rozdíl mezi nimi se liší ­ 37,3% a 25,4%.
V případě rozdělení podniků dle právní formy vyplývá, že rozdíly jsou téměř zanedbatelné. Liší
se akorát pořadí dvou nejsledovanějších strategií. Zatímco akciové společnosti sledují o něco více
strategii cost leadership (34,4%) než strategii diferenciace (31,1%), společnosti s ručením omezeným
strategii differentiation (33,8%) ve srovnání s první uvedenou (30,3%). Strategii diferentiation
focus sleduje čtvrtina respondentů (konkrétně 25,5%) z řad společností s ručením omezeným,
zatímco u akciových společností je to o něco méně ­ 21,1%. Poslední, nejméně zastoupený typ
strategie, je o něco více uplatňovaný akciovými společnostmi (13,3%) než společnostmi s ručením
omezeným (10,3%).
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)192
Struktura odběratelů podle procentuálního podílu na tržbách7.2.
Charakteristika otázky7.2.1.
B4.2. Odhadněte percentuální podíl na tržbách dle níže uvedených typů odběratelů
Vašeho podniku.
Cílem této otázky bylo zjistit strukturu zákazníků/odběratelů, kterou podniky obsluhují, přičemž
byly sledovány tři skupiny zákazníků ­ strategičtí, tj. pro podnik stěžejní (x138) a ostatní zákazníci
(x139) a zvlášť byl také zjišťován podíl zakázek, které jsou financovány z veřejných zdrojů (x145).
Zjišťovanou veličinou byl procentuální podíl na tržbách, které jsou realizovány u určitého typu
odběratele. Respondenti byli také dotazováni na posouzení vývoje podílu daného typu odběratele
v uplynulých a příštích pěti letech. Minulý a budoucí trend byl vyhodnocován prostřednictvím
3 ­ bodové škály, a to: ,,u podílu typu odběratele": nastal pokles ­ podíl zůstával stejný ­ podíl
převážně rostl a nastane pokles ­ podíl zůstane stejný ­ bude růst.
Otázka byla konstruovaná tak, že součet uvedených procent u otázky x138b a x139b (písmeno
,,b" označuje stávající situaci) měl tvořit 100% hodnotu tržeb podniku. Podíl tržeb ze zakázek financovaných
z veřejných zdrojů (x145b) byl sledován jako podíl z celkových tržeb (bez ohledu na
významnost zákazníka). Vzhledem k určité obtížnosti získat relevantní výsledky při vyhodnocování
respondenty uváděných procent podílů na tržbách od 0 do 100%, byly získané hodnoty převedeny
do škály obsahující 12 stupňů. Stupeň 1 se týkal nulového podílu na tržbách, stupeň 12 odpovídá
100% podílu. Stupně 2 až 11 zastupovaly rozdělení tržeb po 10 procentních bodech.
Získané údaje slouží jako vstupy pro srovnávání s dalšími získanými výsledky u jiných
ukazatelů.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem7.2.2. [pol. x138b, x139b a x145b]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 135: x138b, x139b a x145b ­ výběrový soubor
celkem
x138b
Strategičtí odběratelé
x139b
Ostatní odběratelé
x145b
Podíl tržeb ze zakázek
financovaných
z veřejných zdrojů
Počet odpovědí 252 252 176
Chybějící odpovědi 15 15 91
Průměr 56,79 42,90 13,98
Medián 60,00 40,00 0,00
Modus 80,00 20,00 0,00
Sm. odchylka 29,43 29,44 25,74
Rozptyl 866,39 866,72 662,91
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 193
Průměrný podíl daného zákazníka/odběratele a zakázek financovaných z veřejných zdrojůGraf č. 126:
na tržbách.
0 %
10 %
60 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Strategičtí odběratelé Ostatní odběratelé Podíl tržeb ze zakázek financovaných
z veřejných zdrojů
56,8 42,9 14,0
Komentář
Na otázku ohledně podílu na tržbách dle významnosti zákazníků odpovědělo 252 podniků, tj.
94,4% z dotazovaných. Podíl tržeb financovaných z veřejných zdrojů uvedlo již méně respondentů
­ pouze 176, tj. 66%. Za určitých předpokladů lze dedukovat, že více než polovina dotazovaných
podniků nerealizuje zakázky pro zákazníky, kteří získávají prostředky na své financování
z veřejných zdrojů. Konkrétní podíl těchto podniků nelze uvést. Není totiž z výsledků dotazování
zřejmé, kolik podniků takovéto zakázky ve svém portfoliu skutečně nemá a kolik respondentů
pouze odpověď neuvedlo.
Z tabulky č. 135 je zřejmé, že průměrný podíl strategických odběratelů je nejvyšší (téměř 56,8%),
resp. právě významnější zákazníci tvoří více než polovinu tržeb na úkor ostatních odběratelů (průměrný
podíl na tržbách je 42,9%). Zakázky financované z veřejných zdrojů představují mnohem
menší podíl ­ pouze necelých 14%.
Pokud se podíváme na to, zda jsou to strategičtí anebo ostatní odběratelé, u kterých podniky
realizují vyšší podíly zakázek financovaných z veřejných zdrojů a porovnáme pouze tři nejnižší
(0­20%) a tři nejvyšší (80­100%) podíly na tržbách, zjistíme, že podniky tento typ zakázek realizují
s vyšším podílem na tržbách spíše u strategických odběratelů (25 podniků) než u ostatních
odběratelů (20 podniků). Konkrétní počty za obě hraniční skupiny jsou uvedeny v příloze.
Z analýzy trendů v minulém a budoucím období (viz tabulky v příloze) vyplývá, že v minulém
období došlo k nejvyššímu růstu podílu skupiny strategických odběratelů na celkových tržbách
(téměř 17%), na rozdíl od menšího růstu obou dalších skupin (cca 7,5%). K relativně největšímu
poklesu došlo u zakázek financovaných z veřejných zdrojů (10,2%), zatímco u strategických odběratelů
pouze 3,5% respondentů uvedlo tuto odpověď. V očekávání budoucího vývoje, který
se dotkne struktury zákazníků, očekávají podniky nejvyšší růst u strategických zákazníků 17,2%),
nejnižší, ovšem s velmi malým rozdílem oproti první skupině, u zakázek financovaných z veřejných
zdrojů (11,1%). U tohoto typu zakázek bylo ale zaznamenáno i nejnižší procento odpovědí,
co se týká očekávaného poklesu (pouze 5,1%). Relativně nejvíce podniků uvedlo očekávaný
pokles u ostatních odběratelů (10,5% respondentů). Většina podniků (více než tři čtvrtiny), tedy
jak v minulém, tak v budoucím období nezaznamenala a neočekává žádnou změnu.
Při porovnávání zařazení podniků podle odvětví a podílu určitého odběratele na celkových
tržbách nelze jednoduše vyvodit žádná specifika pro některá odvětví a to jak pro strategické, tak
i pro ostatní odběratele. Určité tendence jsou ale patrné u zakázek financovaných z veřejných
zdrojů. Spíše vyšší podíl strategických zákazníků vykazují odvětví: A ­ Zemědělství, myslivost, lesnictví;
K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské činnosti, M ­ Vzdělávání;
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)194
N ­ Zdravotní a sociální péče; Veterinární činnost. U dvou posledních uvedených jde ale o velmi
nízký počet odpovědí, výsledky tedy nelze generalizovat. Pouze pro zajímavost pro oba respondenty,
kteří uvedli odpověď u strategických odběratelů z odvětví M ­ Vzdělávání, tvoří tito odběratelé
90­100% objemu zakázek a tato situace je stejná u čtyř respondentů z pěti celkem, kteří
se k dané otázce vyjádřili z odvětví N ­ Zdravotní a sociální péče; Veterinární činnost. Spíše kolem
polovičního podílu strategických odběratelů se vyskytuje v odvětvích: O ­ Ostatní veřejné,
sociální a osobní služby; K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské činnosti;
H ­ Ubytování a stravování. Pro zbývající dvě odvětví se podíly tohoto typu zákazníka pohybují
napříč škálou. Víceméně zrcadlové odpovědi lze nalézt u otázky ohledně ostatních odběratelů.
Pro odvětví: A ­ Zemědělství, myslivost, lesnictví; G ­ Obchod; Opravy motorových vozidel a výrobků
pro osobní potřebu a převážně pro domácnost; H ­ Ubytování a stravování a O ­ Ostatní
veřejné, sociální a osobní služby představují zakázky financované z veřejných zdrojů maximálně
10% podíl na tržbách. Zákazníci hradící zakázky těmito prostředky tedy nepatří mezi zákazníky
podniků z daných odvětví, a pokud ano, jde o výjimky. U ostatních odvětví se pohybují kolem
30­40%. Pouze odvětví M ­ vzdělávání by šlo ­ pokud by se ovšem nejednalo pouze o dva respondenty
­ označit za odvětví, pro které zakázky financované z veřejných zdrojů představují významný
až téměř 100% podíl.
Co se týče rozdělení podniků podle velikosti, tj. podle počtu zaměstnanců, výsledky naznačují,
že do určité míry výše podílu strategických zákazníků souvisí právě s tímto srovnávaným
kritériem. Pokud opětovně analyzujeme pouze počty podniků, kde podíly představují od 0 do
20% a potom počty podniků s podílem od 80 do 100%, zjišťujeme, že zatímco pro 21% malých
podniků převažují právě nízké podíly, procento klesá z 18 přes 16 na 12% podniků z dalších
kategorií velikostí (od středních menších po velké). U nejvyšších podílů výsledky nejsou až tak
jednoznačné, přestože procentuální podíl malých podniků s nejvyššími podíly strategických odběratelů
na tržbách tvoří podíl nejnižší, tj. 28%, na rozdíl od podniků menších středních (36%),
větších středních (46%) a velkých (34%). Hodnoty podílů u ostatních odběratelů nejsou dle očekávání
zrcadlovým obrazem předchozích zjištění. Až na jednu výjimku jsou podíly pro všechny
velikostní kategorie u nejnižších i nejvyšších podílů těchto odběratelů téměř stejné. Výjimku tvoří
výrazně vyšší podíl nejnižší míry procentuálního podílu na tržbách u středně velkých větších
podniků ­ až 40% na rozdíl od 25­29% u ostatních velikostních kategorií. Kromě toho u této velikosti
podniku jsou podíly na tržbách zastoupeny napříč celou škálou (ovšem právě s převahou
nízkého podílu). Zatímco malé a střední podniky do 99 zaměstnanců mají zakázky financované
z veřejných zdrojů spíše málo, resp. podíly těchto zakázek na celkových tržbách se pohybují od
0 do maximálně 60% ­ s určitými výjimkami zastoupenými jedním nebo dvěma podniky, pro
podniky střední s počtem zaměstnancům od 100 do 249 existují i zákazníci s podílem od 60 do
100% na tržbách financovaných z veřejných zdrojů (jinými slovy, zákazníci tímto způsobem
hradící svoje zakázky se pohybují na celé škále podílů na tržbách dané velikosti podniků). U velkých
podniků představují zakázky hrazené z veřejných zdrojů až na několik výjimek podíl na
tržbách do 20%. Výjimky se zato ale týkají podílů na tržbách vyšších než 50%.
Analýza výsledků orientace na určitého odběratele podle právní formy podniku ukázala, že poměrně
výrazný je rozdíl je mezi akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným,
co se týče počtu podniků, které realizují minimálně 70% tržeb a výše se strategickými zákazníky.
Rozdíl tvoří 11,2% (32,4% u s.r.o. a 43,6% u a.s.). Podobná situace je u zakázek financovaných
z veřejných zdrojů. I zde akciové společnosti zastupují vyšší podíl (11,2%) těch podniků, jejichž
zakázky jsou financovány z veřejných zdrojů, než společnosti s ručením omezeným (3,8%). Žádný
rozdíl mezi typy společností nebyl zaznamenán u ostatních odběratelů.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 195
Charakteristika odpovědí ­ podíl ,,strategických odběratelů"7.2.3.
na celkových tržbách [pol. x138b]
Podíl ,,strategických odběratelů" na celkových tržbáchTabulka č. 136:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 16 6,3 6,3
1­10% 7 2,8 9,1
11­20% 22 8,7 17,9
21­30% 22 8,7 26,6
31­40% 21 8,3 34,9
41­50% 13 5,2 40,1
51­60% 30 11,9 52,0
61­70% 28 11,1 63,1
71­80% 47 18,7 81,7
81­90% 19 7,5 89,3
91­99% 14 5,6 94,8
100% 13 5,2 100,0
Celkem 252 100,0
Podíl ,,strategických odběratelů" na celkových tržbách v intervalech po 10 procentechGraf č. 127:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
16 %
14 %
18 %
20 %
6 %
12 %
10 %
8 %
Komentář
Výsledky prezentované v tabulce i grafu naznačují, že kromě určitých výjimek představují strategičtí
odběratelé pro respondenty různě vysoké podíly na celkových tržbách od 0 do 100%. Výjimku
tvoří vyšší počet podniků (47, tj. v procentuálním vyjádření z celkového počtu získaných
odpovědí 18,7%), u kterých se podíl na tržbách pohybuje mezi 70 a 80%, a naopak nejnižší počet
podniků (7, tj. necelých 0,03%) s podílem na tržbách mezi 10­20%. Dalo by se také říct, že podíly
nad 50% se týkají 151 podniků, tj. 59,9%, přičemž podíly od 50 do 80% uvedlo 105 podniků,
což je 41,7% z celkového počtu podniků, které odpověděly na tuto otázku. Žádného strategického
odběratele nemá dle vyjádření respondentů 16 podniků, naopak 13 podniků má pouze strategické
odběratele.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)196
Strategické zákazníky, kteří tvoří 100% z celkových tržeb, můžeme nalézt v odvětví A, E, G, H,
K a M. Velké podniky nemají žádného zákazníka, který by představoval 100% podíl na celkových
tržbách. Co se týče právní formy podnikání, v obou skupinách jsou zastoupeny podniky, které
mají mezi svými strategickými zákazníky takové, jenž tvoří 100% podíl na tržbách.
Charakteristika odpovědí ­ podíl ,,ostatních odběratelů" na celkových7.2.4.
tržbách [pol. x139b]
Podíl ,,ostatních odběratelů" na celkových tržbáchTabulka č. 137:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 14 5,6 5,6
1­10% 28 11,1 16,7
11­20% 38 15,1 31,7
21­30% 37 14,7 46,4
31­40% 32 12,7 59,1
41­50% 16 6,3 65,5
51­60% 14 5,6 71,0
61­70% 26 10,3 81,3
71­80% 20 7,9 89,3
81­90% 8 3,2 92,5
91­99% 3 1,2 93,7
100% 16 6,3 100,0
Celkem 252 100,0
Podíl ,,ostatních odběratelů" na celkových tržbách v intervalech po 10 procentechGraf č. 128:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
14 %
16 %
6 %
12 %
10 %
8 %
Komentář
Vzhledem k tomu, že podíl tržeb realizovaných u ostatních odběratelů měl být doplňujícím procentem
k hodnotám uváděným u odběratelů strategických, výsledky vyplývající z analýzy četností
u této otázky ukazují, že většina podniků realizuje u ostatních odběratelů menší než 50% podíl.
Konkrétně jde o 165 podniků, tj. 65,5%. Pro nejvyšší počet podniků se podíly na tržbách pohybují
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 197
od 10 do 40%). 14 podniků nemá takovéto odběratele ­ lze tedy usoudit, že všechny své odběratele
posuzují jako strategické, resp. stejně významné. Na opačném konci je 16 podniků, které mají
pouze takto označený typ zákazníků, tj. nemají žádného strategického odběratele.
Pouze z této skupiny odběratelů mají některé podniky z odvětví E, G, I, K a N. Ostatní odběratelé
nejsou zákazníky pro některé malé a velké podniky, a naopak pouze tito odběratelé jsou
zastoupeni napříč všemi velikostními typy podniků (opětovně pouze u maximálně 8% podniků
­ a to u kategorie menších středních podniků). Jak mezi společnostmi s ručením omezeným, tak
i mezi společnostmi akciovým, jsou zastoupeny podniky, které nemají tento typ zákazníků vůbec
a u obou právních typů jsou podniky, které mají pouze tento typ zákazníků.
Charakteristika odpovědí ­ podíl tržeb ze zakázek financovaných z veřej-7.2.5.
ných zdrojů na celkových tržbách [pol. x145b]
Podíl tržeb ze zakázek financovaných z veřejných zdrojů na celkových tržbáchTabulka č. 138:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 100 56,8 56,8
1­10% 29 16,5 73,3
11­20% 13 7,4 80,7
21­30% 7 4,0 84,7
31­40% 2 1,1 85,8
41­50% 6 3,4 89,2
51­60% 5 2,8 92,0
61­70% 2 1,1 93,2
71­80% 3 1,7 94,9
81­90% 4 2,3 97,2
91­99% 4 2,3 99,4
100% 1 0,6 100,0
Celkem 176 100,0
Podíl tržeb ze zakázek financovaných z veřejných zdrojů na celkových tržbáchGraf č. 129:
v intervalech po 10 procentech
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
10 %
20 %
60 %
30 %
50 %
40 %
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)198
Komentář
Na tuto otázku ­ jak již bylo uvedeno výše ­ odpovědělo pouze 176, tj. 66% z dotazovaných
podniků, z nich až 100, tedy téměř 57% uvedlo, že takovéto zakázky nemá vůbec. Pro další dvě
nejvíce početně zastoupené skupiny podniků, konkrétně zastoupeny 29 a 13 podniky, jsou podíly
zakázek financovaných z veřejných zdrojů na celkových tržbách spíše minoritní ­ od 1 do 20%.
Pouze jeden podnik ze všech na tuto otázku odpovídajících uvedl, že zakázky financované z těchto
zdrojů pro něho představují 100% podíl na tržbách (tj. 0,6%). Podnik patří do odvětví E a zároveň
podle počtu zaměstnanců spadá mezi střední větší podniky a je akciovou společností.
Míra stability odběratelů7.3.
Charakteristika otázky7.3.1.
B4.3. Uveďte míru stability odběratelů
Další otázka se týkala zjišťování míry stability zákazníků, tedy jinými slovy míry jejich fluktuace
či naopak věrnosti. I v tomto případě byla sledována míra stability podle významnosti zákazníků,
tj. v rozdělení na zákazníky strategické (x146) a ostatní (x147). Zakázky financované z veřejných
zdrojů již nebyly vyhodnocovány. Míra stability byla mapována prostřednictvím pětistupňové
škály, kde 1 označovala nízkou stabilitu daného typu odběratele, tj. odběratelé neustále se měnící,
se vztahy spíše epizodickými a 5 vysokou stabilitu s dlouhodobými vztahy.
Také u této otázky byli respondenti požádáni o vyhodnocení vývoje věrnosti v minulém období
a o posouzení budoucího vývoje, a to prostřednictvím třístupňové škály.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem7.3.2. [pol. x146b a x147b]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 139: x146b a x147b ­ výběrový soubor celkem
x146b
Strategičtí odběratelé
x147b
Ostatní odběratelé
Počet odpovědí 243 243
Chybějící odpovědi 24 24
Průměr 3,86 3,19
Medián 4,00 3,00
Modus 4,00 3,00
Sm. odchylka 0,98 0,89
Rozptyl 0,97 0,80
Komentář
K otázce, a to k oběma typům odběratelů, se vyjádřilo 243 respondentů. Podle uvedených průměrů
z hodnocení nabídnuté škály vyplývá, že ve stávající situaci vyšší míru stability vykazují strategičtí
odběratelé (3,85) ve srovnání s ostatními (3,19), což lze považovat za pozitivní.
Velmi malé rozdíly mezi dvěma skupinami zákazníků se objevily v odpovědích na otázku hodnocení
vývoje stability odběratelů v minulém období, a to ve všech třech hodnocených možnostech.
Pokles u strategických odběratelů byl o něco málo vyšší než u odběratelů ostatních (kon-
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 199
krétně 5,6% podniků oproti 3,9%) a naopak růst byl o něco vyšší u strategických odběratelů než
u ostatních odběratelů (16,2% oproti 15%).
Při zohlednění začlenění podniků do jednotlivých odvětví nízkou stabilitu uvedlo v každém
odvětví velmi málo respondentů ­ počty podniků se pohybovaly od 0 do cca 2 (odvětví G ­ Obchod;
Opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost, kde
byl zjištěn relativně nejvyšší počet respondentů udávajících hodnotu 2 ze škály, tj. stabilita nižší
než střední). Pět odvětví, a to A, E, H, M a N, nejnižší hodnotu stability nezmínilo. Pouze střední
míru stability, tedy hodnocení 3, uvedli všichni tři respondenti z odvětví M ­ vzdělávání, a pouze
střední a vyšší než střední (tedy hodnotu 4) označili respondenti z odvětví N ­ Zdravotní a sociální
péče; Veterinární činnost. V tomto odvětví tedy respondenti nepociťují u zákazníků velmi vysokou
stabilitu. Nejvyšší počet podniků v procentuálním vyjádření z podniků celkem v jednotlivých
odvětvích uvedlo nejvyšší stabilitu v odvětví K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské
činnosti, a to 39,7% (což je 25 podniků). O něco nižší podíl podniků se takto vyjádřil
z odvětví O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (30,8%). V tomto případě jde ale pouze
o 4 podniky. Nejnižší počet podniků, které nepociťují vysokou míru stability svých zákazníků, je
vedle již zmiňovaného odvětví M ­ vzdělávání i odvětví I ­ Doprava, skladování a spoje (18,2%,
tj. 4 podniky). U ostatních odběratelů je situace odlišná. Opětovně v odvětví G a dále také v odvětví
N byly uvedeny ve dvou případech zákazníci s nejnižší mírou stability, zatímco v ostatních
odvětvích to byl pouze jeden podnik, resp. žádný podnik (v odvětvích A, E, M a O).
Nejvyšší míra stability odběratelů byla ale u této skupiny zákazníků zmiňována mnohem méně
než u odběratelů strategických. V odvětvích E, H, I a M zákazníci s nejvyšší mírou stability nebyli
uvedeni ani jedním podnikem. Pouze jeden respondent z odvětví A, N a O označil na škále hodnotu
5, tj. nejvyšší míru stability. Pouze u odvětví G a K lze uvést o něco vyšší počty takto hodnotících
respondentů ­ u odvětví G to je 9 dotazovaných (ovšem s podílem 8,7%) a u odvětví K 7
dotazovaných (11,3%). Souhrnně ale vyšší počet podniků prakticky ze všech odvětví hodnotil stabilitu
spíše známkami 3 a 4, již méně známkou 2. Pokud bychom vyhodnocovali počty podniků,
resp. podíly podniků z celkového počtu podniků v odvětvích udávajících známku 4 a 5 společně,
nejvyšší počet podniků, kteří vnímají své ostatní zákazníky jako stabilní je u odvětví E ­ Výroba
a rozvod elektřiny, plynu a vody (jde ale o pouze 7 respondentů, tj. 58,3%) a dále u odvětví K Činnosti
v odvětví nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské činnosti (35,5%, tj. 22 podniků).
Pokud porovnáváme velikost podniku a míru stability jednotlivých typů odběratelů, vidíme, že
nejvyšší míra stability strategických zákazníků je nejčastěji uváděna v kategorii středních větších podniků
(39%). Druhou kategorií jsou podniky velké s 27,3%, ovšem rozdíl oproti podnikům středním
menším a malým je zanedbatelný (26,9 a 25,8%). Nejvyšší míra ostatních zákazníků je uváděna relativně
nejčastěji podniky velkými (11,4%, což jsou 4 podniky). Žádné markantní rozdíly mezi velikostními
kategoriemi podniků nelze spatřovat u nízké stability zákazníků obou typů.
Akciové společnosti vnímají jak u strategických, tak u ostatních odběratelů více vysokou míru
stability (známka 5 na škále) ve srovnání se společnostmi s ručením omezeným. Konkrétně jde
o podíly 34,4% ve srovnání s 27,9% u strategických odběratelů a o něco nižší rozdíl u ostatních
odběratelů ­ 9,2% a 6,9%.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)200
Charakteristika odpovědí ­ míra stability strategických odběratelů7.3.3.
[pol. x146b]
Míra stability strategických odběratelůTabulka č. 140:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 5 2,1 2,1
Spíše nízká 15 6,2 8,2
Střední 61 25,1 33,3
Spíše vysoká 88 36,2 69,5
Vysoká 74 30,5 100,0
Celkem 243 100,0
Míra stability strategických odběratelůGraf č. 130:
0 %
5 %
10 %
15 %
20 %
40 %
25 %
35 %
30 %
Nízká Spíše nízká Spíše vysokáStřední Vysoká
2,1
6,2 25,1 36,2 30,5
Komentář
Hodnoty v tabulce i grafu ukazují, že nejvyšší podíl respondentů považuje stabilitu svých strategických
zákazníků za vyšší než průměrnou (36,2%) a o něco málo méně dotazovaných uvádí nejvyšší
hodnotu (podíl těchto podniků je 30,5%). K pozitivním výsledkům patří velmi nízké procento
respondentů uvádějících známku 1 a 2 na škále ­ dohromady 8,3%, přičemž pouze 5 podniků
označilo stabilitu svých strategických zákazníků jako velmi nízkou. Odvětví již byla vymezena
v textu výše. Co do velikosti podniků jde o rovnoměrné rozdělení mezi střední menší, střední
větší a velké podniky a podobné rozdělení je u právních forem (o jeden podnik více je spojeno se
společností s ručením omezeným).
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 201
Charakteristika odpovědí ­ míra stability ostatních odběratelů7.3.4. [pol. x147b]
Míra stability ostatních odběratelůTabulka č. 141:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 7 2,9 2,9
Spíše nízká 38 15,6 18,5
Střední 117 48,1 66,7
Spíše vysoká 62 25,5 92,2
Vysoká 19 7,8 100,0
Celkem 243 100,0
Míra stability ostatních odběratelůGraf č. 131:
0 %
10 %
20 %
50 %
40 %
60 %
30 %
Nízká Spíše nízká Spíše vysokáStřední Vysoká
2,9
15,6 48,1 25,5 7,8
Komentář
Na rozdíl od strategických odběratelů, nejvíce podniků u ostatních odběratelů hodnotí stabilitu
jako průměrnou. Méně příznivé je i hodnocení nízké a nižší stability, tedy známky 1 a 2, kterou
uvedlo více podniků než u předchozího typu zákazníků. A naopak výrazněji méně podniků uvádělo
známky 4 a 5, tedy vyšší a vysokou míru stability.
I v tomto případě zde nebudou uvedeny výsledky týkající se porovnání jednotlivých odvětví
vzhledem k tomu, že již byly okomentovány výše. Přestože počty respondentů jsou velmi malé lze
vyslovit relativní předpoklad, že pravděpodobně existuje určitá souvislost mezi velikostí podniku
a počtem zákazníků uvádějících nejnižší míru stability. U velkých podniků nebyla tato známka
zaznamenána, zatímco u malých byla nejvyšší (jde ale o počet podniků tři, dále dva a dva u středních
menších a středních větších). Předpoklad ale není potvrzen, pokud se sečtou počty podniků,
uvádějících jak známku 1, tak známku 2, přestože i zde obě kategorie menších podniků jsou početněji
více zastoupené (16,9% a 26,4%), než obě kategorie větších podniků (13,4% a 17,8%). Ani
jedna akciová společnost nevnímá nízkou stabilitu svých ostatních odběratelů. Také podíl společností
s ručením omezeným takto vnímajících své zákazníky je malý ­ pouze 2%.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)202
Teritoriální struktura odběratelů podle procentuálního podílu7.4.
na tržbách
Charakteristika otázky7.4.1.
B4.4. Z jakých teritorií jsou zákazníci Vašeho podniku?
Cílem této otázky bylo zmapovat strukturu podniků podle orientace na trhy z geografického rozdělení
zejména pro komparaci s dalšími ukazateli. Podobně jako u předchozích dvou otázek také
v tomto případě směřovaly otázky i na zachycení minulého a odhad budoucího vývoje ve sledovaném
ukazateli, kterým byl podíl zákazníků z určitého teritoria na tržbách. Respondenti vybírali ze
tříbodové škály: nastal/nastane pokles ­ veličina zůstala/zůstane stejná ­ veličina převážně rostla/
bude růst. U stávající situace byli respondenti požádání o uvedení podílu daného teritoria zákazníků
na celkových tržbách v procentech. Pro analýzu dat byla procenta převedena do dvanáctibodové
škály, kde 1 představovala nulový podíl na tržbách a 12 značí 100% podíl na tržbách.
Respondenti se vyjadřovali ke třem konkrétně vymezeným teritoriím, a to: region (do cca 50km
od sídla, resp. příslušné provozovny podniku) (x150), ostatní tuzemsko (x151), zahraničí celkem
(x152) a dále ­ pokud se to týkalo jejich podniků, konkretizovali položky x153 až x157, tj. uvedení
zemí v zahraničí, kdy byli také požádání o rozdělení podílu na tržbách realizovaných v zahraničí
celkem na jednotlivé země, ze kterých pochází jejich zákazníci. Respondenti tak mohli uvést 4
země/teritoria (dle číselníku zemí/teritorií), kde je realizována převážná část tržeb. Položka x157
byla určena pro případné další země.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem7.4.2. [pol. x150b­x152b]
Ukazatele centrálních tendencíTabulka č. 142: x150b až x152b ­ výběrový soubor celkem
x150b
Region
x151b
Ostatní tuzemsko
x150b+x151b
Region + ostatní
tuzemsko
x152b
Zahraničí celkem
Počet odpovědí 258 259 259 253
Chybějící odpovědi 9 8 8 14
Průměr 46,57 39,89 86,07 13,93
Medián 40,00 35,00 100,00 0,00
Modus 0,00 0,00 100,00 0,00
Sm. odchylka 38,43 33,74 24,99 24,87
Rozptyl 1 477,05 1 138,82 624,69 618,69
Komentář
Otázku ve všech třech dílčích částech/podotázkách zodpověděl velký počet respondentů ­ jak je
zřejmé z tabulky. Vzhledem k tomu, že dotazovány byly podniky z odvětví služeb, kterých míra
internacionalizace je nižší než u podniků výrobních, není překvapující, že vyšší podíl podniků má
své zákazníky v tuzemsku na rozdíl od zahraničí (86,07% a 13,93%). Nejvyšší podíl zaznamenal
region se 46,57%.
V uplynulých 5 letech byl relativně největší pokles spojován se zákazníky ze zahraničí (ovšem
procento je velmi nízké ­ pouhých 6,8% podniků), ale zároveň toto teritorium bylo pro nejvyšší
počet podniků také teritoriem růstovým (19,2%) na rozdíl od regionu, kde se projevil růst
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 203
u nejnižšího podílu podniků (7,7%). Pro příštích 5 let respondenti odhadují také relativně největší
pokles u zahraničí (stejné procento podniků jako u minulého vývoje) a podobně také růst je spojen
zejména se zahraničními zákazníky ­ zde ovšem očekává růst až 23% dotazovaných na rozdíl od
růstu regionu (12% dotazovaných) a ostatního tuzemska (13,2%).
Charakteristika odpovědí ­ podíl zákazníků z regionu na celkových tržbách7.4.3.
[pol. x150b]
Teritoriální orientace u odběratelů ­ regionTabulka č. 143:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 43 16,7 16,7
1­10% 36 14,0 30,6
11­20% 22 8,5 39,1
21­30% 20 7,8 46,9
31­40% 12 4,7 51,6
41­50% 13 5,0 56,6
51­60% 12 4,7 61,2
61­70% 12 4,7 65,9
71­80% 18 7,0 72,9
81­90% 20 7,8 80,6
91­99% 13 5,0 85,7
100% 37 14,3 100,0
Celkem 258 100,0
Teritoriální orientace u odběratelů ­ regionGraf č. 132:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
14 %
16 %
18 %
6 %
12 %
10 %
8 %
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)204
Komentář
Tabulka i graf nám ukazují zajímavé rozdělení podniků podle podílu zákazníků z regionu na
celkových tržbách, které téměř představuje tvar písmena U. Znamená to, že podniky se svým počtem
přibližují buď k nulovému počtu zákazníků z regionu anebo počtu nízkému (do 30% podílu
na tržbách) a naopak pro opětovně větší počet podniků jsou zákazníci z regionu výlučnými
zákazníky.
U otázky byl vyhodnocován také minulý a budoucí trend vývoje pro jednotlivá odvětví. Výrazný
podíl zákazníků zaznamenal růst podílu zákazníků z regionu v odvětví E ­ Výroba a rozvod
elektřiny, plynu a vody (až 33,3%) a také z odvětví H ­ Ubytování a stravování (28,6%). Rozdíly
mezi odvětvími pro pokles v minulých 5 letech není patrný. Většina podniků pociťovala neměnnost
podílu zákazníků z regionu na celkových tržbách. Co se týče budoucího vývoje, 50% respondentů
(ovšem celkem pouze 6 podniků) z odvětví E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
předpokládá růst podílu zákazníků z tohoto teritoria. U ostatních možností odpovědí, tedy pokles
a stejný podíl, převážná většina podniků ve všech odvětvích uváděla předpokládanou nulovou
změnu podílu.
Růst podílu zákazníků z regionu zaznamenaly podniky malé (14%), naopak pokles zaznamenal
největší podíl podniků velkých (13,8%), zatímco u malých podniků to byl pouze jeden podnik
(podíl 1,8%). V odhadu budoucího vývoje jsou ovšem výsledky pro malé a velké podniky prakticky
stejné ­ obě hraniční velikostní skupiny spíše neočekávají pokles (pouze 3,6% malé a 3,4%
velké); procenta pro růst jsou 17,9% pro malé a 17,2% pro velké podniky. Obě zbývající velikostní
kategorie se ocitly jak v minulém, tak u budoucího vývoje mezi těmito dvěma hraničními
skupinami.
Region jako jediné teritorium svých zákazníků uvedlo, co do počtu podniků z odvětví, nejvíce
odvětví E (66,7%), odvětví N (50%, 7 podniků), vysoké procento, ale s malým skutečným počtem
respondentů se týká také odvětví M (také 66,7%, ale počet podniků je dva). Žádného zákazníka
z regionu nejčastěji uváděly podniky z odvětví K (26,2%, 17 podniků), odvětví G (16,5%, 18 podniků),
A (22,2%, 4 podniky) a H (25%, 2 podniky).
Analýza rozdělení zákazníků z regionu podle počtu zaměstnanců podniku nepřinesla žádné podstatné
rozdíly mezi jednotlivými velikostními kategoriemi. Rozdíly byly zjištěny při analýze dle právní
formy. Větší podíl podniků ze skupiny akciových společností (20,2%) označil všechny své zákazníky
pocházející z regionu, než tomu tak bylo u společností s ručením omezeným (10,4%).
Charakteristika odpovědí ­ podíl zákazníků ,,ostatní tuzemsko" na celko-7.4.4.
vých tržbách [pol. x151b]
Teritoriální orientace u odběratelů ­ ostatní tuzemskoTabulka č. 144:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 43 16,6 16,6
1­10% 40 15,4 32,0
11­20% 28 10,8 42,9
21­30% 18 6,9 49,8
31­40% 18 6,9 56,8
41­50% 18 6,9 63,7
51­60% 12 4,6 68,3
61­70% 25 9,7 78,0
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 205
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
71­80% 17 6,6 84,6
81­90% 21 8,1 92,7
91­99% 5 1,9 94,6
100% 14 5,4 100,0
Celkem 259 100,0
Teritoriální orientace u odběratelů ­ ostatní tuzemskoGraf č. 133:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
14 %
16 %
18 %
6 %
12 %
10 %
8 %
Komentář
Ačkoliv také u zákazníků z ostatního tuzemska převažují počty podniků, pro které toto teritorium
buď vůbec, nebo s nízkou mírou není spojeno s územím, ze kterého pochází jejich zákazníci,
rozdělení odpovědí podniků je mnohem rovnoměrněji zastoupeno ve všech hodnotách od 0 do
100% podílu na tržbách.
U ostatního tuzemska se objevila tři odvětví, kde podniky zaznamenaly ve větším počtu růst
podílu zákazníků z tohoto teritoria. Jde o: H ­ Ubytování a stravování (33,3%), N_Zdravotní a sociální
péče; Veterinární činnost (33,3%) a O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (25,0%).
V budoucím období je to opětovně odvětví E, kde více než 20% respondentů předpokládá růst
podílu teritoria ostatní tuzemsko na celkových tržbách. U ostatních odvětví se počet v procentuálním
vyjádření pohybuje pod 20%.
Zákazníky z ostatního tuzemska nemá 66,7% podniků (celkem 8) z odvětví E, stejný podíl, ale
s počtem podniků 2 pak odvětví M, 50% (7 podniků) z odvětví O a 17% podniků (11 co do počtu)
z odvětví K. Počty podniků uvádějících 100% podíl zákazníků z tohoto teritoria je u všech
odvětví velmi nízký.
Podíly počtu podniků uvádějících podíl zákazníků z teritoria ostatní tuzemsko do 20, resp.
30% jsou nejvyšší u středních menších a velkých podniků ­ v obou případech jsou jejich sumy
nad 50% podniků celkem z dané velikostní kategorie. U dalších dvou kategorií je rozdělení počtu
podniků v rámci stupňů škály mnohem rovnoměrnější.
Více než 51% podniků zařazených mezi akciové společnosti buď nemá vůbec, anebo pouze
s malým podílem na tržbách zákazníky z ostatního tuzemska. Procento je vyšší u společností s ručením
omezeným ­ až 58%. Tento typ společností má zároveň i o něco vyšší zastoupení co do
četností odpovědí uvádějících zákazníky z ostatního tuzemska jako jediné zákazníky (7,1 a 2,9%
u akciových společností).
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)206
Charakteristika odpovědí ­ podíl zákazníků ,,zahraničí" celkem na celko-7.4.5.
vých tržbách [pol. x152b]
Teritoriální orientace u odběratelů ­ zahraničí celkemTabulka č. 145:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 132 52,2 52,2
1­10% 55 21,7 73,9
11­20% 15 5,9 79,8
21­30% 10 4,0 83,8
31­40% 5 2,0 85,8
41­50% 12 4,7 90,5
51­60% 6 2,4 92,9
61­70% 6 2,4 95,3
71­80% 3 1,2 96,4
81­90% 1 0,4 96,8
91­99% 4 1,6 98,4
100% 4 1,6 100,0
Celkem 253 100,0
Teritoriální orientace u odběratelů ­ zahraničí celkemGraf č. 134:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
10 %
20 %
60 %
30 %
50 %
40 %
Komentář
O něco málo více než polovina respondentů nerealizuje tržby v zahraničí. Při analýze počtu podniků
při rozdělení podle podílu zahraničních zákazníků na celkových tržbách do zbývajících 11
stupňů škály, tedy od 1% až po 100%, po 10 procentních bodech vidíme, že pro další necelou
čtvrtinu podniků se zákazníci ze zahraničí podílejí na tržbách pouze okrajově (do 10%), Zbývající
podniky jsou rovnoměrně rozděleny do jednotlivých skupin.
Růst podílu zákazníků ze zahraničí ­ pokud vyhodnocujeme počty podniků s podílem nad
20% ­ se projevil v odvětví A (28,6%, tj. ale pouze dva podniky), v odvětví H (stejné procento
i počet podniků), čtvrtina podniků z odvětví (jde ale pouze o jeden podnik co do počtu) z odvětví
N a O a čtvrtina podniků ­ zde s počtem 11 ­ z odvětví K. 42,9% podniků (celkem 3 podniky)
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 207
z odvětví A, 23,8% (15 podniků) z odvětví G, 28,6% (2 podniky) z odvětví H, 25% z odvětví
K (11 podniků) a 25% z odvětví N (1 podnik) a nakonec 23% (1 podnik) z odvětví O očekává
v dalších 5 letech růst podílu zákazníků ze zahraničí.
Mezi odvětví podniků, které nemají žádné zahraniční zákazníky, patří odvětví E a M (se 100%
souhlasných odpovědí), dále, i když se již nejedná o všechny podniky, odvětví A (70, 6%),
G (49,5%), I (34,8%), K (44,6%), O (85,7%) a také N (50%, co jsou 3 podniky). Počet podniků,
které jsou ve svém portfoliu zákazníků orientováni pouze na zahraničí, je zanedbatelný ­ celkem
4, ale podíl v rámci daných odvětví je velmi nízký.
Velikostní struktura podniků neukazuje na žádná specifika pro jednotlivé velikostní kategorie.
Stejný výsledek analýzy lze uvést v souvislosti s právní formou podnikání.
Specifičnost produktů7.5.
1.5.1. Charakteristika otázky7.5.1.
B4.5. Uveďte specifičnost produktů Vašeho podniku
Poslední otázka z odvětví zkoumání vybraných charakteristik odběratelů/zákazníků byla zacílena
na zjištění struktury dotazovaných podniků ­ tak jako u předchozích otázek ­ pro následnou komparaci
s jinými ukazateli. Její konstrukce vycházela z předpokladu, že míra specifičnosti produktů,
které podniky vytváří a nabízí, se může odrazit i ve výsledné hospodářské úspěšnosti, souviset s typem
obchodní strategie a dalšími kritérii, které byly v šetření zahrnuty.
Míra specifičnosti produktů byla sledována prostřednictvím veličiny procentuální podíl na tržbách
a jako možné odpovědi byly respondentům nabídnuty kategorie: velmi specifické produkty
(individualizované ­ ,,šité na míru") (x158), spíše specifické produkty (x159), spíše standardizované
produkty (x160) až velmi standardizované produkty (bez problémů nahrazené produkty konkurentů)
(x161). Opětovně i u této otázky byla snaha o poznání minulého i budoucího trendu ­ i zde
na tříbodové škále, kdy respondenti měli uvést, zda specifičnost v uplynulých/budoucích cca pěti
letech: klesala/bude klesat ­ zůstávala stejná/zůstane stejná ­ rostla/bude růst.
Uvedené procentuální podíly u jednotlivých položek byly při vyhodnocování převedeny do
skupin škály od 1 (nulový podíl na tržbách) až po 12 (100% podíl na tržbách).
Charakteristika odpovědí na otázku celkem7.5.2. [pol. x158­x161]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 146: x158 až x161 ­ výběrový soubor celkem
x158
Velmi specifické
produkty
x159
Spíše specifické
produkty
x160
Spíše standardizované
produkty
x161
Velmi standardizované
produkty
Počet odpovědí 258 256 256 257
Chybějící odpovědi 9 11 11 10
Průměr 26,79 19,17 27,30 27,18
Medián 0,00 0,00 10,00 0,00
Modus 0,00 0,00 0,00 0,00
Sm. odchylka 38,51 30,99 36,66 39,69
Rozptyl 1 483,04 960,96 1 344,38 1 575,70
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)208
Komentář
Nejnižší průměrný podíl na tržbách byl zaznamenán u spíše specifických produktů (19,17%).
Zbývající tři typy produktů dosahují velmi podobné hodnoty ­ průměry se pohybují od 26,8%
u velmi specifických produktů, 27,2% u velmi standardizovaných produktů a 27,3% u spíše standardizovaných
produktů. Více než polovina podniků tedy nabízí spíše standardizované produkty
než produkty specifické.
Při analýze odpovědí na otázku při rozdělení podniků do jednotlivých odvětví zjistíme, že
u podniků ze všech odvětví více než 25% respondentů zmínilo nulový podíl velmi specifických
produktů na celkových tržbách. U spíše specifických produktů to bylo dokonce více než 49%
podniků u všech odvětví. Pro spíše specifické produkty je u některých odvětví počet podniků
nadpoloviční. Je tomu tak u odvětví A (77,8%), H a O (75%), I (68%) a G (59,4%). Mezi podniky
z odvětví G jsou zároveň i podniky, které jako jedny z mála uvedly i relativně velmi často
100% podíl těchto produktů na tržbách (46,7%, což je 7 podniků). Další vysoký podíl byl nalezen
u odvětví M (opětovně pouze 2 podniky) a dále podíl podniků 30,8% (20 podniků) u odvětví
K. U spíše specifických produktů jde o nadpoloviční počet podniků s nulovým podílem produktů
u odvětví A, E, H, I a M. Naopak, 100% podíl těchto produktů je zjištěn u nepatrného počtu
podniků z několika odvětví.
U spíše standardizovaných produktů jsou nalezeny opětovně velmi vysoké počty podniků, které
ve svém portfoliu nemají tento typ produktů. Nejvíce podniků se takto vyjádřilo z odvětví A, E
a G ­ pokud opomeneme 100% podíl podniků z odvětví M, tedy vzdělávání, což jsou 3 podniky.
Až na odvětví H ­ ubytování, kde 50% podniků, což představuje 4 respondenty, uvedlo 100% podíl
spíše standardizovaných produktů, jsou další počty u zbývajících odvětví spíše malé (pod 20%
včetně malého reálného počtu podniků). Žádné velmi standardizované produkty nebyly uvedeny
podniky z odvětví H a M. Pouze vyšší počet podniků z odvětví A ­ zemědělství (33,3%) se vyjádřil
souhlasně s tímto podílem na tržbách.
Při rozdělení podniků podle velikosti u spíše specifických produktů nelze nalézt žádné specifika.
Ze zajímavých výsledků lze uvést, že podniky střední menší se v největším počtu (i podílu)
(19,7%) vyjádřily pro 100% zastoupení velmi specifických produktů na tržbách a podniky velké
nejčastěji (60,5%) uvedly, že velmi specifické produkty nenabízí. Ovšem rozdíl od ostatních velikostních
kategorií není velký. U spíše specifických produktů se ukazuje jako určitá výjimka kategorie
malých podniků, u které nejvyšší podíl podniků (14,5%) na rozdíl od dalších velikostních kategorií
(další podíl byl nalezen u podniků velkých ­ 5,3%) ­ uvedl 100% nabídku těchto produktů.
Souvislost mezi velikostí podniku a mírou specifičnosti nelze nalézt ani u spíše standardizovaných
produktů, ani u velmi standardizovaných produktů.
Rozdíly mezi podniky z hlediska posuzování podniků podle právní formy jsou pouze
marginální.
Trend vývoje míry specifičnosti produktů v uplynulých 5 letechTabulka č. 147:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Klesala 12 4,8 4,8
Zůstávala stejná 189 75,0 79,8
Rostla 51 20,2 100,0
Celkem 252 100,0
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 209
Trend vývoje specifičnosti produktů v budoucích 5 letechTabulka č. 148:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Klesala 11 4,4 4,4
Zůstávala stejná 175 69,7 74,1
Rostla 65 25,9 100,0
Celkem 251 100,0
Trend vývoje míry specifičnosti produktů v minulém a budoucím obdobíGraf č. 135:
Bude klesat Zůstane stejná Bude stoupat
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
4,8
75,0 20,2
4,4
69,7 25,9
Komentář
Výsledky analýzy u otázky věnované zjištění posouzení minulého vývoje u míry specifičnosti ukazují
na poměrně velký význam růstu míry specifičnosti produktů vnímaný respondenty ­ podíl
podniků uvádějících tuto odpověď představuje přes 20%, obzvlášť pokud porovnáváme výsledek
s odpovědí na otázku týkající se poklesu míry specifičnosti, kterou uvedlo pouze 4,8%.
Ještě větší rozdíl je zřejmý mezi očekáváním poklesu a očekáváním růstu specifičnosti v příštích
pěti letech, který je vymezen 25,9% podílem podniků s předpovědí růstu a 4,4% podílem u poklesu.
Počet podniků, které odhadují budoucí růst specifičnosti, je na úkor odhadu zachování stejnosti specifičnosti,
která klesla, a došlo i mírně ke snížení počtu respondentů, kteří již neočekávají pokles.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)210
Charakteristika odpovědí ­ podíl velmi specifických produktů na celkových7.5.3.
tržbách [pol. x158]
Struktura podílů velmi specifických produktů na tržbách celkemTabulka č. 149:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 139 53,9 53,9
1­10% 26 10,1 64,0
11­20% 9 3,5 67,4
21­30% 6 2,3 69,8
31­40% 6 2,3 72,1
41­50% 10 3,9 76,0
51­60% 6 2,3 78,3
61­70% 5 1,9 80,2
71­80% 8 3,1 83,3
81­90% 3 1,2 84,5
91­99% 1 0,4 84,9
100% 39 15,1 100,0
Celkem 258 100,0
Struktura podílů velmi specifických produktů na tržbách celkemGraf č. 136:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
10 %
20 %
60 %
30 %
50 %
40 %
Komentář
Více než polovina podniků nenabízí velmi specifické produkty vůbec. Pokud k podílu 53,9%
u těchto podniků připočteme 10, 1%, získáváme již 64 procent respondentů, kteří se orientují na
jiný typ produktů, směrem ke standardním.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 211
Charakteristika odpovědi ­ podíl spíše specifických produktů na celkových7.5.4.
tržbách [pol. x159]
Struktura podílů spíše specifických produktů na tržbách celkemTabulka č. 150:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 138 53,9 53,9
1­10% 28 10,9 64,8
11­20% 26 10,2 75,0
21­30% 17 6,6 81,6
31­40% 5 2,0 83,6
41­50% 2 0,8 84,4
51­60% 6 2,3 86,7
61­70% 5 2,0 88,7
71­80% 6 2,3 91,0
81­90% 5 2,0 93,0
91­99% 1 0,4 93,4
100% 17 6,6 100,0
Celkem 256 100,0
Struktura podílů spíše specifických produktů na tržbách celkemGraf č. 137:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
10 %
20 %
60 %
30 %
50 %
40 %
Komentář
Ve srovnání s výsledky analýzy u velmi specifických produktů je počet podniků se spíše specifickými
produkty v portfoliu ještě vyšší ­ představuje tři čtvrtiny dotazovaných podniků.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)212
Charakteristika odpovědí ­ podíl spíše standardizovaných produktů na7.5.5.
celkových tržbách [pol. x160]
Struktura podílů spíše standardizovaných produktů na tržbách celkemTabulka č. 151:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 124 48,4 48,4
1­10% 18 7,0 55,5
11­20% 25 9,8 65,2
21­30% 14 5,5 70,7
31­40% 12 4,7 75,4
41­50% 8 3,1 78,5
51­60% 3 1,2 79,7
61­70% 3 1,2 80,9
71­80% 8 3,1 84,0
81­90% 8 3,1 87,1
91­99% 1 0,4 87,5
100% 32 12,5 100,0
Celkem 256 100,0
Struktura podílů spíše standardizovaných produktů na tržbách celkemGraf č. 138:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
10 %
20 %
60 %
30 %
50 %
40 %
Komentář
U standardizovaných produktů počet podniků, které nemají tyto produkty v nabídce, je nižší než
v předchozích případech ­ přestože když se podíváme na další hodnoty, pro většinu podniků tvoří
standardizované produkty méně než 50% z celkových tržeb.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4) 213
Charakteristika odpovědí ­ podíl velmi standardizovaných produktů na7.5.6.
celkových tržbách [pol. x161]
Struktura podílů velmi standardizovaných produktů na tržbách celkemTabulka č. 152:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 150 58,4 58,4
1­10% 15 5,8 64,2
11­20% 11 4,3 68,5
21­30% 4 1,6 70,0
31­40% 4 1,6 71,6
41­50% 8 3,1 74,7
51­60% 2 0,8 75,5
61­70% 5 1,9 77,4
71­80% 7 2,7 80,2
81­90% 9 3,5 83,7
91­99% 7 2,7 86,4
100% 35 13,6 100,0
Celkem 257 100,0
Struktura podílů velmi standardizovaných produktů na tržbách celkemGraf č. 139:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
10 %
20 %
60 %
70 %
30 %
50 %
40 %
Komentář
Také v tomto případě je nejvíce zastoupena skupina podniků, která nenabízí daný typ produktů
vůbec ­ představuje více než 58,4%, což je u všech čtyř skupin produktů nejvyšší podíl. Zbytek
podniků je rozdělen rovnoměrně, co se týče jednotlivých skupin podílů na tržbách.
ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI (B4)214
Diskuse7.6.
Otázky zařazené do části B4 byly zaměřené na některé charakteristiky jednoho z primárních stakeholderů
podniků, který dle teoretických i empirických poznatků (mj. WADDOCK, S. A., GRAVES,
S. B., 1997, CHRISTOPHER, M. et al, 2002, SVENDSEN, A. C. et al, 2001) velmi výrazně,
pokud ne přímo, ovlivňuje konkurenceschopnost podniků i jejich hospodářskou úspěšnost. Již
v první etapě šetření v roce 2007 byly odpovědi využity jako podpůrné a doplňující pro nalezení
významných vztahů, které pravděpodobně patří mezi faktory hospodářské úspěšnosti,
Ve srovnání s první etapou dotazování byly získány odpovědi od menšího počtu podniků, který
poněkud znesnadňuje generalizaci některých výsledků při analýze souvislostí se zařazením podniků
do jednotlivých odvětví a částečně i se zařazením podniků dle velikosti, resp. počtem zaměstnanců.
Také v této etapě jsou podniky velmi různorodé a ani zařazení do odvětví, kam svojí podnikatelskou
činností patří, nemusí usnadnit vysvětlení některých tendencí či výsledků. Určitým
východiskem, které je založeno právě na menším počtu podniků než v první etapě, je snadnější
doplnění potřebných informací z otevřených otázek, na které alespoň část zástupců podniků odpověděla,
jako i z veřejně dostupných zdrojů. Zajímavou výzvou je například zamýšlení se a hledání
odpovědi, proč a které z podniků uplatňuje určitou obchodní strategii, případně, s jakým
dopadem na hospodářskou úspěšnost.
U vyhodnocování bylo zachováno kódování dat z první etapy dotazování u některých otázek,
které nebylo možné vyhodnotit v podobě, v jaké byly získány. Týkalo se to uvádění podílů na
celkových tržbách v procentech od 0 do 100. Procenta byla překódována po deseti procentních
bodech do 12 škál. Vzhledem k počtu respondentů, resp. i v některých případech nižšímu počtu
získaných odpovědí, se někdy ukázala tato škála jako příliš podrobná, protože daný počet odpovědí
do jednotlivých stupňů škály je příliš malý pro vyslovení jednoznačnějších závěrů.
Některé předpoklady týkající se druhé etapy dotazování u stakeholdera zákazníci/odběratelé se
potvrdily, i když ne zcela jednoznačně. Jde například o vyšší podíl orientace na regionálního zákazníka
i na zákazníka z ostatního tuzemska na úkor zákazníků ze zahraničí, či nižší podíl zakázek
financovaných z veřejných zdrojů, na které se mnohé z podniků služeb zařazených do této etapy
dotazování nemohou spoléhat.
Kombinace s odpověďmi z jiných částí dotazníků včetně kombinace s údaji o hospodářských
výsledcích pravděpodobně poskytne řadu zajímavých informací o chování podniků a zejména
i o vlivu zákazníka na konkurenceschopnost podniků. Navíc komparace výsledků z první a druhé
etapy dotazování může přinést další podnětné údaje.
DODAVATELÉ (B5) 215
Dodavatelé (B5)8.
Objem nákupu dle typu dodavatelů ­ strategičtí dodavatelé,8.1.
ostatní dodavatelé
Charakteristika otázky8.1.1.
B5.1. Odhadněte percentuální podíl na objemu nákupu dle níže uvedených typů
dodavatelů Vašeho podniku.
V rámci této otázky je zjišťováno procentní zastoupení jednotlivých typů dodavatelů na celkovém
objemu nákupu. Dodavatelé jsou rozděleni na dvě skupiny, a to na strategické dodavatele (x165)
a ostatní dodavatelé (x166). Součet podílů těchto dvou typů dodavatelů na objemu nákupu u jednotlivých
typů dodavatelů dává dohromady 100%. Otázka je typem otázky otevřené, kdy odpověď
může nabývat hodnot od 0 do 100%. Z tohoto důvodu je při vyhodnocování odpovědí provedena
kategorizace dat, a to zařazením do intervalů, které budou od 0 do 100% tvořeny po 10%.
Vedle zjišťování stávajícího podílu na nákupu je zjišťován i trend v minulosti resp. v budoucnosti
tzn., zda podíl jednotlivých typů dodavatelů na celkovém objemu nákupu, který respondenti
uvedli, byl v minulosti resp. v budoucnosti vyšší nebo nižší, či zůstával stejný. Pokud hovoříme
o minulosti či budoucnosti, jedná se o rozmezí 5 let. Trendy jsou respondenty hodnoceny na třístupňové
škále (sledovaná veličina v minulosti ,,převážně rostla, zůstávala stejná, nastával pokles",
resp. v budoucnosti ,,lze předpokládat, že sledovaná veličina bude převážně růst, zůstane stejná,
nebo nastane pokles").
Proměnné popisující trendy jsou typem ordinálních veličin, proměnná popisující podíl objemu
nákupu je proměnnou kvantitativní spojitou, kterou převádíme na typ kategoriální proměnné.
DODAVATELÉ (B5)216
Charakteristika odpovědí na otázku celkem8.1.2. [pol. x165b­166b]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 153: x165b­x166b ­ výběrový soubor celkem
x165b
Strategičtí dodavatelé
x166b
Ostatní dodavatelé
Průměr 66,47 33,13
Medián 75,00 25,00
Modus 80,00 20,00
Sm. odchylka 27,27 27,02
Celkem odpovědí 248 248
Chybějící odpovědi 19 19
Převažující typ dodavatelůGraf č. 140:
0 %
10 %
70 %
60 %
80 %
50 %
40 %
30 %
20 %
Převaha strategických
dodavatelů nad ostatními
Vyrovnaný počet strategických
a ostatních dodavatelů
Převaha ostatních dodavatelů
nad strategickými
72,6 8,5 18,9
Komentář
Na otázku odpovědělo celkem 248 podniků. Pro hodnocení centrálních tendencí intervalových
dat je vhodné používat aritmetický průměr, při širokém záběru hodnot pak modus. Nákup od strategických
dodavatelů oproti ostatním dodavatelům převažuje a tvoří v průměru 66,5% objemu
nákupu. Ostatní dodavatelé tvoří 33,1% objemu nákupu.
Pokud podniky rozdělíme dle toho, který z typu dodavatelů převažuje, u 72,6% podniků převažují
strategičtí dodavatelé nad ostatními, u 19% podniků převažují ostatní dodavatelé nad strategickými,
a u zbývajících 8,4% podniků je vyrovnaný podíl nákupů od obou typu dodavatelů.
DODAVATELÉ (B5) 217
Charakteristika odpovědí ­ podíl strategických dodavatelů na objemu8.1.3.
nákupu [pol. x165]
Podíl strategických dodavatelů na objemu nákupuTabulka č. 154:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 14 5,7 5,7
1­10% 4 1,6 7,3
11­20% 10 4,0 11,3
21­30% 5 2,0 13,3
31­40% 13 5,2 18,5
41­50% 22 8,9 27,4
51­60% 17 6,9 34,3
61­70% 34 13,7 48,0
71­80% 63 25,4 73,4
81­90% 37 14,9 88,3
91­99% 13 5,2 93,5
100% 16 6,5 100,0
Celkem 248 100,0
Podíl strategických dodavatelů na objemu nákupuGraf č. 141:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
30 %
15 %
25 %
20 %
Komentář
Největší zastoupení odpovědí je v kategorii objemu nákupu od 71 do 80%, což odpovídá i centrálním
tendencím uvedeným výše. Jedná se celkem o 25,4% podniků, jejichž objem nákupu od
strategických dodavatelů se pohybuje mezi 71 a 80%. O něco méně, 14,9% podniků nakupuje od
strategického dodavatele od 81 do 90% objemu nákupů. Nulové procento zastoupení strategického
dodavatele označilo 5,7% podniků, a naopak 100% zastoupení strategických dodavatelů na
nákupu označilo 6,5% podniků.
Z výše uvedeného je zřejmé, že u většiny dodavatelů je nákup od strategických dodavatelů převažující.
Přes 80% respondentů nezaznamenalo v minulosti jakoukoliv změnu v objemu nákupu
od strategických dodavatelů a podobně je tomu i s očekáváním do budoucna. Celkem 14,8%
DODAVATELÉ (B5)218
respondentů zaznamenalo v minulosti nárůst nákupu od strategických dodavatelů, do budoucna
pak snahu o růst zastoupení strategických dodavatelů dále vyjádřilo 12,6% respondentů. Naopak
pokles nákupu od strategických dodavatelů zaznamenalo jak v minulosti, tak v budoucnosti pouze
okolo 3% respondentů.
Minulý a budoucí trend objemu nákupu od strategických dodavatelůGraf č. 142:
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
2,6 82,6 14,83,0 84,4 12,6
Nejnižší zastoupení strategických dodavatelů je v odvětví O, tedy Ostatní veřejné, sociální a osobní
služby (dále jen ,,Ostatní veřejné služby"), kde je v průměru 52,9% strategických dodavatelů.
Největší procento strategických dodavatelů se pak vyskytuje v odvětví M, tedy ve Vzdělávání, a to
100%. Zde je třeba upozornit, že v rámci tohoto odvětví však odpovídala pouze jedna organizace.
Druhým odvětvím, kde je nejvyšší zastoupení strategických dodavatelů, je odvětví H Ubytování
a stravování, kde je průměrný podíl strategických dodavatelů na celkovém objemu nákupu
77,9%.1
V rámci získaných dat nebyla nalezena odvětví, kde by převažovali strategičtí dodavatelé
nad ostatními. Jedná se spíše o individuální případy, nezávislé na odvětví.
Dle směrodatné odchylky jsou odpovědi nejhomogennější v případě odvětví Zemědělství (A)
a Obchodu a oprav (G).
Průměrný objem nákupu od strategických dodavatelů v závislosti na odvětvíGraf č. 143:
0
20
40
120
100
80
60
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu
A E G H I K M N O
1 S využitím ANOVA procedury dospějeme k výsledku, že zjištěné rozdíly mezi průměry za jednotlivá odvětví jsou
signifikantní (statistika F dosahuje signifikance 0,004, významný rozdíl existuje mezi odvětvími G Obchod; Opravy
motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost ­ dále jen ,,obchod a opravy"
a K Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; Podnikatelské činnosti ­ dále jen ,,činnosti v odvětví nemovitostí").
DODAVATELÉ (B5) 219
Pokud budeme výsledky strukturovat podle velikosti podniků, pak lze vypozorovat rostoucí trend
ve velikosti nákupu od strategických dodavatelů a zároveň pokles počtu zaměstnanců. V kategorii
podniků s počtem zaměstnanců od 10 do 49 zaměstnanců je nakupováno od strategických dodavatelů
v průměru 75% dodávek. U podniků v kategorii od 50 do 99 zaměstnanců dosahuje průměrný
objem nákupu 67%. V další velikostní kategorii, tedy v podnicích s počtem zaměstnanců
od 100 do 250 zaměstnanců, je průměrný objem nákupu od strategických dodavatelů 62,5% dodávek.
Nejmenší průměrné procento dodávek je nakupováno od strategických dodavatelů v případě
podniků největších s počtem zaměstnanců nad 250, a to 58,1%. I tak nákup od strategických
dodavatelů převyšuje nákup od ostatních dodavatelů. Vztah mezi velikostí podniku a objemem
nákupu od strategického dodavatele zjištěný na základě porovnání průměrů za jednotlivé velikostní
skupiny je statisticky významný (použita ANOVA procedura, signifikace rozdílu dosahuje
hodnoty 0,009). Statisticky významný rozdíl v průměrech existuje hlavně mezi nejmenšími podniky
a posledními dvěma velikostními kategoriemi (použit Bonferroni Post Hoc test). Platí tedy,
že s rostoucí velikostí podniku klesá objem nákupu od strategického dodavatele.
Rozdělíme-li podniky podle právní formy podniku, pak akciové společnosti nakupují od strategických
dodavatelů v průměru méně než společnosti s ručením omezeným. Rozdíl v průměrech
je zhruba 7%. Vzhledem k tomu, že akciové společnosti patří podle velikosti spíše do kategorií
podniků nad 100 zaměstnanců, je tento výsledek v souladu s předchozím výsledkem zachycujícím
vztah mezi velikostí a objemem nákupu od strategických dodavatelů. Akciové společnosti nakupují
v průměru 62,3% dodávek od strategických dodavatelů, společnosti s ručením omezeným
pak v průměru 69,4% dodávek. T-test testující statistickou významnost rozdílů v průměrech potvrzuje
statisticky významný vztah mezi objemem dodávek od strategického dodavatele a právní
formou podniku.
Charakteristika odpovědí ­ podíl ostatních dodavatelů8.1.4.
na objemu nákupu [pol. x166]
Podíl ostatních dodavatelů na objemuTabulka č. 155:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 17 6,9 6,9
1­10% 48 19,3 26,2
11­20% 56 22,6 48,8
21­30% 39 15,7 64,5
31­40% 19 7,7 72,2
41­50% 22 8,9 81,1
51­60% 11 4,4 85,5
61­70% 8 3,2 88,7
71­80% 6 2,4 91,1
81­90% 9 3,7 94,8
91­99% 0 0,0 94,8
100% 13 5,2 100,0
Celkem 248 100,0
DODAVATELÉ (B5)220
Podíl ostatních dodavatelů na objemu nákupuGraf č. 144:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
15 %
20 %
Komentář
Nadpoloviční většina respondentů (64,5% ze všech odpovídajících respondentů) označila objem
nákupu od ostatních dodavatelů v rozmezí od 0 do 30% dodávek. 5,2% respondentských podniků
nakupuje pouze od ostatních dodavatelů a ostatní dodavatele nevyužívá vůbec 6,9% podniků.
Rozložení odpovědí odpovídá centrálním tendencím uvedeným v tabulce výše (Tabulka č. 153),
kde průměrná hodnota nákupu od ostatních dodavatelů dosahuje hodnoty 33,1%.
Trend nákupu od ostatních dodavatelů lze považovat již za stabilní. 86,9% podniků nezaznamenalo
v minulosti jakoukoliv změnu v podílu nákupu od ostatních dodavatelů na celkových
dodávkách a podobně je tomu i u předpokládaného trendu do budoucna. Dalších 9,5% respondentů
očekává do budoucna pokles podílu nákupu od ostatních dodavatelů na dodávkách celkem.
Existují však i podniky (4,5%), které očekávají nárůst podílu dodávek od tohoto typu dodavatele.
Minulý a budoucí trend objemu nákupu od ostatních dodavatelůGraf č. 145:
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
100 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
6,3
86,9
6,8
9,5
86 4,5
Největší procento od ostatních dodavatelů je nakupováno v průměru v rámci odvětví O, tedy
Ostatních veřejných služeb (47,1%), dále pak v odvětví N Zdravotní a sociální péče; Veterinární
činnost (43,8%) (dále jen ,,zdravotní a sociální péče") a následně pak v odvětví K Činnosti v odvětví
nemovitostí (40,7%). Více jak 30% podíl na celkových dodávkách tvoří dodávky od ostatních
dodavatelů také v odvětví E Výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu (39,5%) (dále jen ,,výroba
a rozvod elektřiny") a v odvětví I Doprava skladování, spoje (37,4%) (dále jen ,,doprava"). Nejméně
DODAVATELÉ (B5) 221
je od ostatních dodavatelů nakupováno v rámci odvětví H Ubytování a stravování (22,1%), kde
odpovědi dosahují nejnižší směrodatné odchylky, a dále je nejméně nakupováno od tohoto typu
dodavatele v odvětví M Vzdělávání. V odvětví Vzdělávání je však v odpovědích zastoupena pouze
jedna organizace. Na základě porovnání průměrů a rozptylů pomocí ANOVA lze konstatovat, že
rozdíl v průměrných podílech nákupu od ostatních dodavatelů na celkových dodávkách je statisticky
signifikantní (signifikance dosahuje hodnoty 0,01).
Průměrný objem nákupů ostatních dodavatelů v závislosti na odvětvíGraf č. 146:
0 %
15 %
10 %
5 %
45 %
40 %
35 %
30 %
50 %
25 %
20 %
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O
Vzhledem k tomu, že strategičtí dodavatelé, k jejichž analýze došlo v rámci předchozí podkapitoly,
tvoří spolu s ostatními dodavateli 100% dodávek, je zřejmé, že analýzy v rámci ostatních dodavatelů
budou odpovídat analýzám strategických dodavatelů. Platí, že s rostoucím počtem zaměstnanců
v podniku roste podíl nákupů od ostatních dodavatelů na celkových dodávkách. Přesto
jsou dodávky od ostatních dodavatelů v průměru pod polovinou celkových dodávek. U podniků
od 10 do 49 zaměstnanců je průměrný podíl nákupu od ostatních dodavatelů 25%, u podniků
od 50 do 99 zaměstnanců pak 33%. Rostoucí objem dodávek od ostatních dodavatelů pokračuje
i u dalších velikostních skupin. Podniky od 100 do 249 zaměstnanců odebírají od ostatních dodavatelů
v průměru 36,2% z celkových dodávek, a podniky nad 250 zaměstnanců pak 42% dodávek.
Nejvíce homogenní odpovědi jsou získány v rámci kategorie nejmenších podniků (směrodatná
odchylka dosahuje hodnoty 18,2, největší směrodatná odchylka je v rámci největších podniků,
a to 30,8). Opět vztah mezi velikostí podniku a podílem dodávek od ostatních dodavatelů je statisticky
významný na hladině 95%. Při použití Bonferroniho Post Hoc testu najdeme nejvýznamnější
rozdíl mezi kategorií nejmenších a největších podniků.
V souladu s předchozími analýzami lze nalézt vztah mezi právní formou podniku a podílem dodávek
od ostatních dodavatelů na celkových dodávkách. Vzhledem ke skutečnosti, že většina velkých
podniků jsou akciové společnosti, je u těchto společností vyšší průměrný podíl dodávek od
ostatních dodavatelů (37,7%), než je tomu v případě společností s ručením omezeným (29,9%).
T-test potvrdil, že je tento vztah statisticky signifikantní, resp. že existuje statisticky významný rozdíl
v podílu nákupu od ostatních dodavatelů dle právní formy podnikání.
DODAVATELÉ (B5)222
Stabilita dodavatelů8.2.
Charakteristika otázky8.2.1.
B5.2. Uveďte míru stability dodavatelů Vašeho podniku.
V rámci této otázky je zjišťována míra stability jednotlivých typů dodavatelů ­ strategičtí dodavatelé
(x171), ostatní dodavatelé (x172). Stabilita dodavatelů vyjadřuje to, v jaké míře podnik mění
své dodavatele, jak moc jsou vztahy s dodavateli epizodické. Čím delší vztah podnik se svými dodavateli
udržuje, tím je stabilita dodavatelů vyšší. Respondenti mohli na otázku odpovídat na pětistupňové
škále od 1 do 5, kdy 1 představovala nízkou stabilitu dodavatelů, 5 pak vysokou stabilitu
dodavatelů. Jedná se o ordinální proměnnou, a tudíž budeme míru centrální tendence vyjadřovat
nejen aritmetickým průměrem, ale i prostřednictvím mediánu, který je pro ordinální proměnné
vhodnější (Hendl, 2006, str. 95).
Vedle zjišťování stávající míry stability je mapován i trend v minulosti resp. v budoucnosti tzn.,
zda byla stabilita dodavatelů v minulosti resp. v budoucnosti vyšší nebo nižší. Pokud hovoříme
o minulosti či budoucnosti, jedná se o rozmezí 5 let. Trendy jsou respondenty hodnoceny na třístupňové
škále (sledovaná veličina v minulosti ,,převážně rostla, zůstávala stejná, nastával pokles",
resp. v budoucnosti ,,lze předpokládat, že sledovaná veličina bude převážně růst, zůstane stejná,
nebo nastane pokles"). Proměnné popisující trendy jsou také typem ordinálních veličin.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem8.2.2. [pol. x171b­172b]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 156: x171b­172b ­ výběrový soubor celkem
x171b
Strategičtí dodavatelé
x172b
Ostatní dodavatelé
Průměr 4,08 3,34
Medián 4,00 3,00
Modus 4,00 3,00
Sm. odchylka 0,86 0,89
Celkem odpovědí 238 234
Chybějící odpovědi 29 33
Komentář
Porovnáme-li stabilitu dodavatelů strategických a ostatních, pak vyšší stabilitu vykazují strategičtí
dodavatelé. Směrodatná odchylka odpovědí u obou typů dodavatelů je přibližně stejná, to znamená,
že odpovědi jsou přibližně stejně homogenní. Z tabulky centrálních tendencí je zřejmé,
že nejčastěji odpovídanou hodnotou u strategických dodavatelů byla 4, tedy spíše vysoká stabilita.
U ostatních dodavatelů byla nejčastěji uváděna hodnota 3, tedy střední stabilita ostatních
dodavatelů.
DODAVATELÉ (B5) 223
Charakteristika odpovědí ­ stabilita dodavatelů ­ strategičtí dodavatelé8.2.3.
[pol. x171]
Stabilita dodavatelů ­ strategičtí dodavateléTabulka č. 157:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 4 1,7 1,7
Spíše nízká 5 2,1 3,8
Střední 40 16,8 20,6
Spíše vysoká 107 45,0 65,5
Vysoká 82 34,5 100,0
Stabilita dodavatelů ­ strategičtí dodavateléGraf č. 147:
0 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
35 %
45 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Spíše vysokáStřední Vysoká
1,7 2,1 16,8 45,0 34,5
Komentář
Jak již bylo uvedeno výše na základě předcházející tabulky (Tabulka č. 157), nejvíce je v odpovědích
na stabilitu strategických dodavatelů zastoupena hodnota 4, kterou jako odpověď uvedlo
45% respondentů. Stabilitu strategických dodavatelů jako velmi vysokou označilo 34,5% respondentů.
Nejméně často byla respondenty uváděna nízká a spíše nízká stabilita dodavatelů.
U více jak 80% podniků je již úroveň stability strategických dodavatelů považována za konečnou.
Podniky spíše očekávají růst stability strategických dodavatelů než její pokles. V minulosti
zaznamenalo růst stability 14,5% respondentů, do budoucna růst očekává 14,8% respondentů.
DODAVATELÉ (B5)224
Minulý a budoucí trend ve stabilitě strategických dodavatelůGraf č. 148:
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
1,3 84,1 14,53,1 82,1 14,8
Nejvyšší stabilitu strategických dodavatelů lze na základě grafu vyčíst u odvětví M Vzdělávání,
opět je však potřeba poznamenat, že na tuto otázku odpověděl pouze jeden podnik. Nejvyšší
stability strategických dodavatelů (4,3) pak následně dosahují podniky v odvětví A, tedy v Zemědělství,
myslivosti a lesnictví, dále jen ,,Zemědělství". Nejnižší průměrná stabilita strategických
dodavatelů byla zaznamenána v odvětví O Ostatní veřejné služby. Z grafu, a ani na základě další
statistické analýzy (ANOVA), není zřejmá výrazná závislost stability strategických dodavatelů na
odvětví.
Stabilita strategických dodavatelů dle odvětvíGraf č. 149:
0 %
0,5 %
4,5 %
4 %
3,5 %
3 %
2,5 %
2 %
1,5 %
5 %
1 %
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O
Modus a medián dosahuje pro všechny velikostní kategorie podniků hodnoty 4. Pokud se podíváme
na průměrnou stabilitu strategických dodavatelů, pak nejvyšší průměrná stabilita je v podnicích
se 100­249 zaměstnanci, ihned velmi těsně následována kategorií nejmenších podniků. Neexistuje
lineární vztah mezi velikostí podniku a stabilitou strategických dodavatelů, což potvrzuje
i statistická analýza (ANOVA procedura).
Společnosti s ručením omezeným dosahují vyšší průměr než akciové společnosti, modus i medián
pro proměnnou stabilita strategického dodavatele zůstávají pro obě právní formy podnikání
shodné. Rozdíl v průměrech je však minimální (0,14) a t-test nepotvrdil statistickou významnost
tohoto rozdílu. Právní forma podnikání nemá vliv na vnímání stability strategických dodavatelů
respondenty.
DODAVATELÉ (B5) 225
Charakteristika odpovědí ­ stabilita dodavatelů ­ ostatní dodavatelé8.2.4.
[pol. x172]
Stabilita dodavatelů ­ ostatní dodavateléTabulka č. 158:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Nízká 5 2,1 2,1
Spíše nízká 30 12,8 4,9
Střední 102 43,6 58,5
Spíše vysoká 75 32,1 90,6
Vysoká 22 9,4 100,0
Stabilita dodavatelů ­ ostatní dodavateléGraf č. 150:
0 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
35 %
45 %
50 %
40 %
Nízká Spíše nízká Spíše vysokáStřední Vysoká
2,1 12,8 43,6 32,1 9,4
Komentář
V případě stability ostatních dodavatelů se velká část dotazovaných podniků přiklonila ke střední
hodnotě stability (43,6%). O zhruba 10% méně respondentů označilo stabilitu ostatních dodavatelů
za spíše vysokou. Přibližně stejné procento respondentů považuje stabilitu za vysokou, či
spíše nízkou. Nejméně je v odpovědích respondentů zastoupena hodnota stability 1, tedy nízká
stabilita.
Z následujícího grafu je zřejmé, že stabilitu ostatních dodavatelů lze již považovat za stabilní.
10,7% podniků ještě očekává nárůst stability ostatních dodavatelů, a pokles pak očekává do budoucna
8,6% respondentů.
DODAVATELÉ (B5)226
Minulý a budoucí trend ve stabilitě dodavatelů ­ ostatní dodavateléGraf č. 151:
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
100 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
3,2 88,2 8,6
6,7
82,7 10,7
Nejvyšší stabilitu u ostatních dodavatelů lze zaznamenat v odvětví H Ubytování a stravování, nejnižší
pak v odvětvích I Doprava a v odvětví O Ostatní veřejné služby. Odvětví M Vzdělávání lze
z analýzy vyloučit, poněvadž žádná z organizací v rámci tohoto odvětví neodpovídala. Odvětví
nemá vliv na stabilitu ostatních dodavatelů, což potvrdilo i další statistické testování za pomocí
ANOVA procedury.
Stabilita dodavatelů ­ ostatní dodavatelé ­ dle odvětvíGraf č. 152:
2,9 %
3 %
3,1 %
3,2 %
3,3 %
3,4 %
3,5 %
3,6 %
3,7 %
3,8 %
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O
Nejvyšší průměrné stability ostatních dodavatelů je dosaženo u podniků od 10 do 49 zaměstnanců,
v těsném závěsu u podniků z kategorie od 100 do 249 zaměstnanců. Modus a medián je pro
všechny velikostní kategorie shodný a dosahuje hodnoty 3.
Největší procento odpovědí je jak u akciových společností, tak u společností s ručením omezeným
zastoupeno hodnotou 3. Rozložení četností je pro oba typy právních forem přibližně stejné.
O něco málo je vyšší průměrná stabilita ostatních dodavatelů u akciových společností (rozdíl je
0,11). Jedná se o nepatrný rozdíl, který není statisticky významný.
DODAVATELÉ (B5) 227
Teritoria dodavatelů8.3.
Charakteristika otázky8.3.1.
B5.3. Z jakých teritorií jsou dodavatelé Vašeho podniku?
V rámci této otázky je zjišťován podíl nákupů od dodavatelů v rámci různých teritorií ­ region (x175),
ostatní tuzemsko (x176) a zahraničí (x177). Jednalo se o otevřený typ otázky. Vzhledem k tomu, že
se jedná o intervalovou proměnnou spojitou, provedeme kategorizaci odpovědí do 11 kategorií, podobně
jako v případě otázky B5.1. Dále dle podílu objemu nákupu od domácích a zahraničních dodavatelů
vytvoříme umělou proměnnou ordinální povahy, na jejímž základě rozdělíme podniky do
kategorií: pouze zahraniční dodavatelé, převaha zahraničních dodavatelů, vyrovnaný stav domácích
a zahraničních dodavatelů, převaha domácích dodavatelů, pouze domácí dodavatelé.
Vedle zjišťování stávajícího teritoriálního rozložení dodavatelů je zjišťován i trend v minulosti
resp. v budoucnosti tzn., zda byly podíly dodavatelů v různých teritoriích v minulosti resp. v budoucnosti
vyšší nebo nižší. Pokud hovoříme o minulosti či budoucnosti, jedná se o rozmezí 5 let.
Trendy jsou respondenty hodnoceny na třístupňové škále (sledovaná veličina v minulosti ,,převážně
rostla, zůstávala stejná, nastával pokles", resp. v budoucnosti ,,lze předpokládat, že sledovaná
veličina bude převážně růst, zůstane stejná, nebo nastane pokles"). Proměnné popisující trendy
jsou také typem ordinálních veličin.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem8.3.2. [pol. x175b­177b]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 159: x175b­177b ­ výběrový soubor celkem
x175b
Region
x176b
Ostatní tuzemsko
x175b + x176b
Region + Ostatní
tuzemsko
x177b
Zahraničí
Počet odpovědí 246 246 246 246
Chybějící odpovědi 21 21 21 21
Průměr 32,14 46,97 79,11 20,93
Medián 20,00 44,50 95,00 5,00
Modus 0,00 0,00 100,00 0,00
Sm. odchylka 33,91 33,39 31,35 31,32
Komentář
Na otázku odpovědělo 246 respondentů a 21 respondentů neodpovědělo. Od domácích dodavatelů
podniky odebírají v průměru 79,1% dodávek. Těchto 79,1% je tvořeno v průměru 32,1%
objemu nákupu pořizovaného v rámci regionu a zbývajících 46,9% je odebíráno mimo region
resp. od ostatních tuzemských dodavatelů. Od zahraničních dodavatelů je v průměru pořizováno
20,9% objemu z celkových dodávek. U 41,9% respondentů pocházejí dodávky pouze od tuzemského
dodavatele, výhradně od zahraničního dodavatele odebírá pouze 2,6% respondentských
podniků. Přes 70% podniků odebírá ve větší míře od tuzemského dodavatele.
DODAVATELÉ (B5)228
Převažující lokalita dodavatele v rozlišení na tuzemsko a zahraničíGraf č. 153:
0 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
35 %
45 %
40 %
Pouze zahraniční
dodavatelé
Přeprava zahraničních
dodavatelů
Přeprava domácích
dodavatelů
Vyrovnaný stav domácích
a zahraničních dodavatelů
Pouze domácí
dodavatelé
2,6
12,4 2,2 32,6 41,9
Charakteristika odpovědí ­ region8.3.3. [pol. x175]
Objem nákupu od regionálních dodavatelůTabulka č. 160:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 68 27,5 27,5
1­10% 47 19,0 46,5
11­20% 24 9,7 56,2
21­30% 11 4,5 60,7
31­40% 11 4,5 65,2
41­50% 15 6,1 71,3
51­60% 16 6,5 77,8
61­70% 10 4,0 81,8
71­80% 17 6,9 88,7
81­90% 14 5,7 94,3
91­99% 2 0,8 95,1
100% 12 4,9 100,0
Celkem 247 100,0
DODAVATELÉ (B5) 229
Objem nákupu od regionálních dodavatelůGraf č. 154:
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
15 %
20 %
Komentář
Regionálních dodavatelů nevyužívá 27,5% respondentů. Do 10% objemu nákupu pořizuje od regionálního
dodavatele 19,0% respondentů. Regionální dodavatel je u více jak 50% respondentů
využíván pro maximálně 20% dodávek. Trend v nákupu od regionálního dodavatele se jeví jako
již stabilní. Ještě 5% respondentů by rádo zvýšilo do budoucna objem nákupu od dodavatelů z regionu
a pokles by pak do budoucna uskutečnilo 5,5% respondentů.
Minulý a budoucí trend v teritoriu dodavatelů ­ regionální dodavateléGraf č. 155:
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
100 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
5,8
81,9 12,3
5,5
89,5 5,0
Od regionálního dodavatele je nakupováno nejvíce v rámci odvětví M Vzdělávání. Odpovědi však
byly získány pouze ode dvou podniků. V průměru 54,7% dodávek je nakupováno od regionálního
dodavatele v rámci odvětví O Ostatní veřejné služby. Nejvyšší homogenita odpovědí (dle směrodatné
odchylky) se vyskytuje v odvětví M Vzdělávání a v odvětví N Zdravotní a sociální péče,
veterinární činnost, dále jen ,,zdravotní a sociální péče". Nejvíce odlišné odpovědi se pak vyskytují
v odvětvích A Zemědělství a O Ostatní veřejné služby. Testování statistické významnosti v průměrech
potvrdilo, že odvětví má vliv na objem nákupu od regionálního dodavatele (statisticky významné
rozdíly v průměrech existují hlavně mezi odvětvími A Zemědělství a G Obchod a opravy
motorových vozidel a spotřebního zboží, dále pak mezi odvětvími G Obchod a opravy motorových
vozidel a spotřebního zboží a M Vzdělávání či O Ostatní veřejné služby).
DODAVATELÉ (B5)230
Teritorium dodavatelů ­ regionální dodavatelé ­ dle odvětvíGraf č. 156:
0
20
100
80
60
120
40
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O
Skupiny podniků vytvořené na základě velikosti dosahují odlišných průměrných hodnot v objemu
nákupů od regionálního dodavatele. Podle průměrných hodnot nákupu od regionálního
dodavatele pro jednotlivé velikostní skupiny není evidentní závislost objemu nákupu v rámci regionu
na velikosti podniku. U podniků od 10 do 49 zaměstnanců dosahuje průměrné hodnoty
28,9%, u společností od 50 do 99 zaměstnanců je průměrný objem nákupu 27,3%, u podniků od
100 do 249 zaměstnanců 39,9% a u podniků nad 250 zaměstnanců je průměrná hodnota nejnižší,
a to 30,7%. Velikost podniku u našeho výběrového vzorku neovlivňuje objem nákupu od regionálního
dodavatele. Tutéž skutečnost potvrzují i procentní zastoupení odpovědí v jednotlivých
velikostech dodávek kategorizovaných po 10% objemu nákupu.
Společnosti s ručením omezeným nakupují od regionálních dodavatelů v průměru méně než
akciové společnosti. Hodnota průměrného objemu nákupu od regionálního dodavatele v rámci
společností s ručením omezeným je 29%, u akciových společností dosahuje objemu 37%. Rozdíl
mezi průměry není statisticky významný (statistická významnost u t-testu dosahuje 0,08), tzn. že
výsledky jsou platné pouze pro výběrový vzorek.
Charakteristika odpovědí ­ ostatní tuzemsko8.3.4. [pol. x176]
Objem nákupu od dodavatelů z ostatního tuzemskaTabulka č. 161:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 24 9,7 9,7
1­10% 30 12,1 21,8
11­20% 31 12,6 34,4
21­30% 14 5,7 40,1
31­40% 23 9,3 49,4
41­50% 24 9,7 59,1
51­60% 12 4,9 64,0
61­70% 13 5,3 69,3
71­80% 30 12,1 81,4
81­90% 14 5,7 87,0
DODAVATELÉ (B5) 231
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
91­99% 14 5,7 92,7
100% 18 7,3 100,0
Celkem 247 100,0
Objem nákupu z ostatního tuzemskaGraf č. 157:
0
20
100
80
60
120
40
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
10 %
12 %
14 %
6 %
8 %
Komentář
Objem dodávek od ostatních tuzemských dodavatelů dosahuje zhruba ve 24% odpovědí hodnoty
mezi 1 a 20% podílu na celkových dodávkách. Pouze od ostatních tuzemských dodavatelů nakupuje
7,3% podniků.
Co se týče výhledu v objemu dodávek od ostatních tuzemských dodavatelů do budoucnosti, pokles
podobně jako růst nákupu od tohoto typu dodavatele očekává stejné procento podniků (4,5%).
Přes 90% podniků považuje rozložení dodávek od ostatních tuzemských dodavatelů za stabilní.
Minulý a budoucí trend v teritoriu dodavatelů ­ ostatní tuzemskoGraf č. 158:
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
100 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
3,1 92,7 4,14,5 91,0 4,5
39,2%
Od ostatních tuzemských dodavatelů nejvíce nakupují podniky v rámci odvětví N Zdravotní
a sociální péče (69,2%), nejméně pak v rámci odvětví M Vzdělávání. Více jak nadpoloviční zastoupení
ostatních tuzemských dodavatelů v dodávkách mají podniky v rámci odvětví I Doprava.
DODAVATELÉ (B5)232
Statistické testování pomocí ANOVA procedury nepotvrdilo statisticky významný rozdíl mezi
průměrným objemem nákupu od ostatních tuzemských dodavatelů a odvětvím.
Dle průměrných hodnot nákupu od ostatních tuzemských dodavatelů pro jednotlivé velikostní
skupiny není zřejmá závislost objemu nákupu na velikosti podniku. U nejmenších podniků dosahuje
průměr hodnoty 45%, stejně jako u podniků od 100 do 249 zaměstnanců. Nejvíce je od
ostatních tuzemských dodavatelů nakupováno v podnicích největších, tedy zaměstnávajících nad
250 zaměstnanců. Neexistuje statistická závislost mezi nákupem od ostatních tuzemských dodavatelů
a velikostí podniku.
Společnosti s ručením omezeným nakupují od ostatních tuzemských dodavatelů v průměru
44,7% dodávek, akciové společnosti pak 50,2% dodávek. Rozdíl v průměrech není statisticky významný
(t-test má statistickou významnost 0,204).
Charakteristika odpovědí ­ zahraničí8.3.5. [pol. x177]
Objem nákupu od dodavatelů ze zahraničíTabulka č. 162:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 112 45,0 45,0
1­10% 45 18,1 63,1
11­20% 22 8,8 71,9
21­30% 11 4,4 76,3
31­40% 11 4,4 80,7
41­50% 6 2,4 83,1
51­60% 2 0,8 83,9
61­70% 6 2,4 86,3
71­80% 11 4,4 90,8
81­90% 11 4,4 95,2
91­99% 5 2,0 97,2
100% 7 2,8 100,0
Celkem 249 100,0
Objem nákupu od dodavatelů ze zahraničíGraf č. 159:
0
20
100
80
60
120
40
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
10 %
12 %
14 %
6 %
8 %
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
100 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
45 %
40 %
35 %
50 %
15 %
20 %
DODAVATELÉ (B5) 233
Komentář
Dodávky od zahraničního dodavatele dosahují v průměru hodnoty 20,9%, jak vyplývá z tabulky
centrálních tendencí (Tabulka č. 159). Od zahraničních dodavatelů je nakupováno v průměru
podniky nejméně ve srovnání s objemem nákupu od regionálních a ostatních tuzemských dodavatelů.
45% podniků nenakupuje od zahraničního dodavatele vůbec, naopak pouze od zahraničního
dodavatele nakupuje 2,8% podniků.
Oproti trendům v předchozích otázkách, nákup od zahraničního dodavatele do budoucna
a jeho růst zvažuje vyšší procento podniků. Do budoucna předpokládá nárůst podílu dodávek
od zahraničního dodavatele 14,1% podniků, pokles pak očekávají pouze 2% respondentských
podniků.
Minulý a budoucí trend v teritoriu dodavatelů ­ zahraničíGraf č. 160:
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
3,4 84,4 12,22,0 83,9 14,1
Nejvíce je od zahraničního dodavatele nakupováno v rámci odvětví G Obchod a opravy motorových
vozidel a spotřebního zboží. Nákup od zahraničního dodavatele v rámci tohoto odvětví
přesahuje průměrnou hodnotu nákupu od zahraničního dodavatele za celý soubor. Těsně pod
průměrem celého vzorku, tedy pod 20% nákupu, je pořizováno v odvětví K Činnosti v odvětví
nemovitostí. Nejméně je nakupováno od zahraničního dodavatele v odvětví M Vzdělávání (0%,
pouze jedna odpověď), dále v odvětví A Zemědělství a v odvětví N Zdravotní a sociální péče. Statisticky
významný rozdíl existuje v průměrech mezi odvětvími A Zemědělství a G Obchod a opravy
motorových vozidel a spotřebního zboží, dále pak odvětvími E Výroba a rozvod elektřiny,
plynu a vody a G Obchod a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží.
Od zahraničních dodavatelů je nejvíce nakupováno v menších podnicích. Průměrný nákup od
zahraničního dodavatele pro podniky od 10 do 49 zaměstnanců a od 40 do 99 zaměstnanců dosahuje
25%, u podniků větších pak dosahuje méně jak 17%. Neexistuje statistická závislost mezi
nákupem od zahraničního dodavatele a velikostí podniku.
Společnosti s ručením omezeným nakupují od zahraničního dodavatele v průměru 26,3% dodávek,
akciové společnosti pak 12,9% dodávek. Rozdíl zhruba 14% je statisticky významný na
hladině statistické významnosti 99,9% (signifikance dosahuje hodnoty 0,001). Právní forma podnikání
má vliv na velikost nákupu od zahraničního dodavatele.
DODAVATELÉ (B5)234
Specifičnost dodávek8.4.
Charakteristika otázky8.4.1.
B5.4. Uveďte specifičnost dodávek.
V rámci této otázky je zjišťován objem jednotlivých dodávek charakterizovaných dle míry specifičnosti
­ velmi specifické dodávky (x181), spíše specifické dodávky (x182), spíše standardizované dodávky
(x183), velmi standardizované dodávky (x183). Součet podílů jednotlivých typů dodávek na
objemu celkových dodávek se rovná 100%. Otázka je typem otázky otevřené. Při vyhodnocování
dle zvolených kritérií (odvětví, velikost, právní forma) nebudeme analýzu provádět pro všechny 4
kategorie specifičnosti. Součtem velmi specifických a spíše specifických dodávek získáme kategorii
specifické dodávky, součtem velmi standardizovaných a spíše standardizovaných pak dostaneme
kategorii standardizované dodávky. Tyto dvě kategorie budeme následně vyhodnocovat v závislosti
na odvětví, velikosti a právní formě podniku.
Vedle zjišťování stávajícího podílu jednotlivých typů dodávek na celkovém objemu nákupu je
mapován i trend v minulosti resp. v budoucnosti tzn., zda podíl, který respondenti uvedli, byl
v minulosti resp. v budoucnosti vyšší nebo nižší.
Proměnné popisující trendy jsou typem ordinálních veličin, proměnná popisující podíl objemu
nákupu je proměnná kvantitativní spojitá a budeme ji převádět na typ kategoriální proměnné,
opět 11 kategorií vytvořených po 10ti %.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem8.4.2. [pol. x181­184]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 163: x181­x184 ­ výběrový soubor celkem
x181
Velmi specifické
dodávky
x182
Spíše specifické
dodávky
Specifické
dodávky
(Suma x181 +
x182)
x183
Velmi stan-
dardizované
dodávky
x184
Spíše stan-
dardizované
dodávky
Standardizované
dodávky (Suma
x183 + x184)
Počet
odpovědí
251 251 251 251 251 251
Chybějící
odpovědi
16 16 16 16 16 16
Průměr 18,83 17,14 35,97 33,85 30,18 64,03
Medián 0,00 0,00 20,00 15,00 0,00 80,00
Modus 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 100,00
Sm. odchylka 32,97 28,03 39,72 39,59 40,50 39,72
Komentář
Na otázku objemu jednotlivých typů dodávek dle míry specifičnosti produktu odpovědělo 251
podniků z 267. Velmi specifické dodávky jsou v podnicích v průměru zastoupeny stejně jako spíše
specifické dodávky a jejich součet tvoří cca 36%. Dodávky v dotazovaných podnicích jsou ve
větší míře tvořeny standardizovanými produkty, a to z 64%. Velmi standardizované a spíše standardizované
dodávky jsou spíše vyrovnány a tvoří okolo 30%. Lze konstatovat, že u podniků spíše
převažují standardizované dodávky.
U většiny podniků lze již míru specifičnosti dodávek považovat za stabilní. Další nárůst specifičnosti
dodávek do budoucna očekává 17% respondentů, pokles pouze 3,3%.
DODAVATELÉ (B5) 235
Minulý a budoucí trend ve specifičnosti dodávekGraf č. 161:
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
3,3 82,6 14,13,3 79,7 17,0
Charakteristika odpovědí na otázku ­ specifické dodávky8.4.3. [pol. x181 + x182]
Podíl specifických dodávek na dodávkách celkemTabulka č. 164:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 96 38,2 38,2
1­10% 24 9,6 47,8
11­20% 14 5,6 53,4
21­30% 11 4,4 57,8
31­40% 15 6,0 63,7
41­50% 9 3,6 67,3
51­60% 8 3,2 70,5
61­70% 8 3,2 73,7
71­80% 13 5,2 78,9
81­90% 7 2,8 81,7
91­99% 4 1,6 83,3
100% 42 16,7 100,0
Celkem 251 100,0
DODAVATELÉ (B5)236
Podíl specifických dodávek na dodávkách celkemGraf č. 162:
0
20
100
80
60
120
40
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
10 %
12 %
14 %
6 %
8 %
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
100 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
45 %
40 %
35 %
50 %
15 %
20 %
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
40 %
35 %
45 %
15 %
20 %
Komentář
Jak již bylo uvedeno výše na základě aritmetických průměrů objemů dodávek s různou specifičností,
specifické dodávky mají na celkových dodávkách nižší podíl než dodávky standardizované.
Z analýzy četností vyplývá, že 38,2% respondentských podniků nenakupuje vůbec specifické produkty
a 16,7% podniků naopak nakupuje pouze specifické produkty. I zde je tedy zřejmá určitá
tendence ke standardizaci dodávek.
Největší podíl specifických dodávek na celkových dodávkách lze zaznamenat u odvětví E Výroba
a rozvod elektřiny, vody a plynu. V průměru je v tomto odvětví nakupováno 50,9% specifických
dodávek. Nejméně specifických dodávek je pořizováno v průměru v odvětví A Zemědělství
(31,9%). Podobné zastoupení specifických dodávek lze ale zaznamenat i v ostatních odvětvích,
rozdíly nejsou nijak výrazné. Taktéž ANOVA analýza nepotvrzuje závislost podílu specifických
dodávek na odvětví.
Co se týče četnosti odpovědí dle velikosti podniku, nejmenší podniky nakupují v průměru
35,6% specifických dodávek, podniky s 50­99 zaměstnanci nakupují v průměru 41,4% specifických
dodávek, podniky se 100­249 zaměstnanci nakupují 34,9% dodávek a podniky největší
(s více jak 250 zaměstnanci) nakupují nejméně specifických dodávek, v průměru 28,1% dodávek.
Neexistuje lineární závislost mezi velikostí podniku a podílem specifických dodávek na dodávkách
celkem (potvrzuje ANOVA procedura a Bonferroniho test).
Obdobně jako u předchozích dvou kritérií velikosti a odvětví, není proměnná podíl specifických
dodávek na dodávkách celkem závislá na právní formě podniku. Podíl specifických dodávek
u akciových společností je 36%, obdobně jako i u společností s ručením omezeným.
DODAVATELÉ (B5) 237
Charakteristika odpovědí na otázku ­ standardizované dodávky8.4.4.
[pol. x183 + x184]
Podíl standardizovaných dodávek na dodávkách celkemTabulka č. 165:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
0% 42 16,7 16,7
1­10% 10 4,0 20,7
11­20% 11 4,4 25,1
21­30% 10 4,0 29,1
31­40% 8 3,2 32,3
41­50% 10 4,0 36,3
51­60% 11 4,4 40,6
61­70% 10 4,0 44,6
71­80% 14 5,6 50,2
81­90% 17 6,8 57,0
91­99% 13 5,2 62,2
100% 95 37,8 100,0
Celkem 251 100,0
Podíl standardizovaných dodávek na dodávkách celkemGraf č. 163:
0
20
100
80
60
120
40
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
10 %
12 %
14 %
6 %
8 %
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
100 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
45 %
40 %
35 %
50 %
15 %
20 %
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
40 %
35 %
45 %
15 %
20 %
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
35 %
40 %
15 %
20 %
Komentář
Jak již bylo uvedeno výše, v respondentských podnicích převažují v průměru standardizované dodávky.
Pouze standardizované dodávky nakupuje 37,8% podniků. Nulové zastoupení standardizovaných
dodávek má v podniku 16,7% podniků z našeho vzorku.
Jedná se převážně o podniky z odvětví O Obchod a opravy motorových vozidel a spotřebního
zboží (44 podniků). Je však třeba zohlednit, že se jedná o v našem vzorku nejvíce zastoupené
odvětví (celkem 110 podniků). Nejvíce standardizovaných dodávek v průměru je nakupováno
v rámci odvětví H Ubytování a stravování a A Zemědělství. Pouze standardizované dodávky zde
nakupuje 5 podniků z celkového počtu 9 zastoupených podniků v rámci tohoto odvětví. Jedná
se tedy o více jak 50%. V průměru je v rámci odvětví H Ubytování a stravování nakupováno
DODAVATELÉ (B5)238
v průměru 71,5% standardizovaných dodávek. Nejméně standardizovaných dodávek je nakupováno
v rámci odvětví E Výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu (v průměru 49,1%). Na základě
analýzy ANOVA lze konstatovat, že odvětví nemá vliv na podíl standardizovaných dodávek na
dodávkách celkem.
Co se týče četnosti odpovědí dle velikosti podniku, je zde opačný průběh než v případě specifických
dodávek. Největší podíl standardizovaných dodávek na dodávkách celkem je u největších
podniků tedy s 250 a více zaměstnanci (71,8% standardizovaných dodávek v průměru), nejmenší
pak u podniků s 50 až 99 zaměstnanci (58,6% v průměru). Neexistuje lineární závislost podílu
standardizovaných dodávek na velikosti podniku.
Obdobně jako u předchozích dvou kritérií velikosti a odvětví není proměnná podíl specifických
dodávek na dodávkách celkem závislá na právní formě. Podíl specifických dodávek u akciových
společností je 64%, obdobně jako i u společností s ručením omezeným.
Kritéria výběru nového dodavatele8.5.
Charakteristika otázky8.5.1.
B5.5. Ohodnoťte důležitost uvedených kritérií při výběru nového dodavatele (resp. při
hodnocení stávajícího).
V rámci této otázky je zjišťována důležitost jednotlivých kritérií při výběru dodavatele. Jedná se
o kritéria cena produktů (x187), platební podmínky (x188), ostatní dodací podmínky (x189), kvalita
produktů (x190), certifikát jakosti dodavatele (x191), doba působení dodavatele na trhu (x192),
reference jiných odběratelů (x193), soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti
(CSR) podniku (x194). Respondenti mohli na otázku odpovídat na pětistupňové škále od 1
do 5, kdy 1 představovala zcela nedůležité kritérium při výběru dodavatele, 5 pak velmi důležité
kritérium. Jedná se o ordinální proměnnou, a tudíž budeme míru centrální tendence vyjadřovat
kromě aritmetického průměru prostřednictvím mediánu i při dílčích analýzách, který, jak už jsme
uvedli v kapitole 8.2, je jako charakteristika pro ordinální proměnné vhodnější.
Vedle zjišťování stávající důležitosti kritérií je zjišťován i trend důležitosti v minulosti resp.
v budoucnosti tzn., zda byla důležitost jednotlivých kritérií v minulosti resp. v budoucnosti vyšší
nebo nižší. Pokud hovoříme o minulosti či budoucnosti, jedná se o rozmezí 5 let. Trendy jsou
respondenty hodnoceny na třístupňové škále (sledovaná veličina v minulosti ,,převážně rostla, zůstávala
stejná, nastával pokles", resp. v budoucnosti ,,lze předpokládat, že sledovaná veličina bude
převážně růst, zůstane stejná, nebo nastane pokles"). Proměnné popisující trendy jsou také typem
ordinálních veličin.
DODAVATELÉ (B5) 239
Charakteristika odpovědí na otázku celkem8.5.2. [pol. x187b­194b]
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 166: x187b­x194b ­ výběrový soubor celkem
x187b
Cena
x188b
Platební
podmínky
x189b
Ostatní
dodací
podmínky
x190b
Kvalita
produktů
x191b
Certifikát
jakosti
dodavatele
x192b
Doba
působení
dodavatele
na trhu
x193b
Reference
jiných
odběratelů
x194b
Soulad
chování
dodavatele
s (CSR)
Počet
odpovědí
250 249 248 250 250 247 248 240
Chybějící
odpovědi
17 18 19 17 17 20 19 27
Průměr 4,40 3,92 3,53 4,58 3,29 3,06 3,33 2,83
Medián 5,00 4,00 3,00 5,00 3,00 3,00 3,00 3,00
Modus 5,00 4,00 3,00 5,00 3,00 3,00 3,00 3,00
Sm.
odchylka
0,79 1,01 0,92 0,70 1,29 1,03 1,02 1,19
Komentář
Ke kritériu ,,cena" a ,,kvalita produktů" se vyjádřilo nejvíce respondentů, tedy 250 respondentů,
nejméně respondentů (240) se vyjádřilo ke kritériu ,,soulad chování dodavatele se společenskou
odpovědností (CSR) podniku".
Nejvyšší důležitosti v podnicích při výběru dodavatele dosahují kritéria ,,kvalita produktu"
a ,,cena", a to jak podle aritmetického průměru, tak modu i mediánu. Průměrná důležitost ,,ceny"
při výběru dodavatele je 4,40, průměrná důležitost ,,kvality" je vyšší a dosahuje hodnoty 4,58.
Nejčastější odpovědí u těchto dvou kritérií byla hodnota 5, tedy vysoká důležitost. Nejmenší důležitost
mají kritéria ,,doba působení dodavatele na trhu" a ,,soulad chování dodavatele s politikou
společenské odpovědnosti". Největší shoda v odpovědích panuje u kritéria ,,kvalita produktů"
a následně pak ,,cena". Nejmenší shoda v odpovědích panuje u kritéria ,,soulad chování dodavatele
se společenskou odpovědností (CSR) podniku".
Z grafu trendů důležitosti jednotlivých kritérií (Graf č. 164) je zřejmé, že mnoho respondentů
očekává spíše růst důležitosti než pokles důležitosti u jednotlivých kritérií výběru či hodnocení
dodavatele. Růst důležitosti do budoucnosti byl největším procentem podniků zaznamenán
u kritéria ,,kvalita". U kritéria ,,kvalita" žádný z respondentů neuvedl, že by mělo dojít k poklesu
důležitosti tohoto kritéria. Nejmenší procento respondentů očekává růst důležitosti do budoucna
u kritéria ,,reference od jiných odběratelů".
DODAVATELÉ (B5)240
Srovnání trendu růstu důležitosti kritérií v minulosti a budoucnostiGraf č. 164:
0
20
100
80
60
120
40
0
20
100
80
60
120
40
Počet odpovědíPrůměrný objem nákupu (v %)
A E G H I K M N O0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
2 %
4 %
10 %
12 %
14 %
6 %
8 %
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
100 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
45 %
40 %
35 %
50 %
15 %
20 %
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
Pokles Stejně Růst
0 %
10 %
20 %
30 %
70 %
60 %
50 %
80 %
90 %
40 %
Budoucí trend
Minulý trend
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
40 %
35 %
45 %
15 %
20 %
0 % 1­10 % 21­30 % 31­40 % 41­50 % 51­60 % 61­70 % 71­80 % 81­90 % 91­99 %11­20% 100 %
0 %
5 %
10 %
25 %
30 %
35 %
40 %
15 %
20 %
0
5 %
25 %
20 %
15 %
40 %
35 %
30 %
45 %
10 %
Cena Platební
podmínky
Ostatní dodací
podmínky
Doba působení
dodavatele
na trhu
Kvalita
produktů
Certifikát jakosti
dodavatele
Reference
jiných
odběratelů
Soulad chování
dodavatele
s CSR
Pokles v budoucnosti
Pokles v minulosti
Růstv minulosti
Růstv budoucnosti
Charakteristika odpovědí ­ cena produktů8.5.3. [pol. x187]
Důležitost kritéria ,,cena produktů"Tabulka č. 167:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 2 0,8 0,8
Nedůležité 1 0,4 1,2
Středně důležité 33 13,2 14,4
Důležité 72 28,8 43,2
Velmi důležité 142 56,8 100,0
Celkem 250 100,0
Důležitost kritéria ,,cena produktů"Graf č. 165:
0 %
30 %
20 %
10 %
50 %
60 %
40 %
Zcela nedůležité Nedůležité DůležitéStředně důležité Velmi důležité
0,8 0,4 13,2 28,8 56,8
Komentář
Cena produktů, jak jsme již uvedli výše, je jedním z nejdůležitějších kritérií při výběru dodavatele.
Jako důležité či velmi důležité kritérium ji označilo necelých 90% respondentů. Jako zcela nedůležité
či nedůležité toto kritérium označily pouze 3 podniky, jedná se o 1,2% respondentů.
DODAVATELÉ (B5) 241
Cena produktů je dle ukazatelů centrálních tendencí nejméně důležitá v odvětvích N Zdravotní
a sociální péče a O Ostatní veřejné služby. Modus i medián dosahují v těchto dvou odvětvích
hodnoty 4. V rámci prvně uvedeného odvětví však odpovídalo pouze 6 podniků, v rámci druhého
odvětví pak 14 respondentů. Nejvyšší průměrnou důležitost kritéria ,,cena" zaznamenalo odvětví
H Ubytování a stravování (průměrná důležitost 4,9), kde odpovídalo 7 respondentů. Zmiňme se
o odvětví M Vzdělávání, kde sice průměrná hodnota dosahuje hodnoty 5,0, avšak na otázku odpověděli
pouze dva respondenti.
Analýza důležitosti kritérií dle velikosti podniku nás vede k podobnému závěru jako při analýze
dle odvětví, to znamená, že mezi aritmetickými průměry, mody a mediány neexistuje výrazný rozdíl.
Nízká statistická významnost t-testu potvrzuje, že neexistuje rozdíl v průměrných hodnotách
důležitosti tohoto kritéria pro různé velikosti podniku v základním vzorku podniků, ačkoliv v našem
výběrovém vzorku je průměrná hodnota důležitosti pro největší podniky 4,6 a pro nejmenší
podniky 4,4.
Ve společnostech s ručením omezeným jsou jednotlivé kategorie zastoupeny přibližně stejným
procentem odpovědí jako v případě akciových společností. Průměrná důležitost kritéria dosahuje
pro obě právní formy podnikání hodnoty okolo 4.
Charakteristika odpovědí ­ platební podmínky8.5.4. [pol. x188]
Důležitost kritéria ,,platební podmínky"Tabulka č. 168:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 6 2,4 2,4
Nedůležité 15 6,0 8,4
Středně důležité 56 22,5 30,9
Důležité 89 35,7 66,7
Velmi důležité 83 33,3 100,0
Celkem 249 100,0
Důležitost kritéria ,,platební podmínky"Graf č. 166:
0 %
35 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
40 %
Zcela nedůležité Nedůležité DůležitéStředně důležité Velmi důležité
2,4
6,0 22,5 35,7 33,3
DODAVATELÉ (B5)242
Komentář
Platební podmínky považuje 69% respondentů za důležité nebo velmi důležité, 22,5% respondentů
je označilo jako středně důležité a zbývající podniky je považují za nedůležité nebo zcela
nedůležité.
Centrální tendence (modus, medián) pro ,,platební podmínky" dosahují u některých odvětví
hodnoty 3 u jiných hodnoty 5. Nejnižší modus a medián je v odvětví O Ostatní veřejné služby.
Průměrná hodnota důležitosti tohoto kritéria v uvedeném odvětví dosahuje hodnoty 3,3. Naopak
nejvyšší důležitost tohoto kritéria se vyskytuje v odvětví N Zdravotní a sociální péče. Tento výsledek
je zajímavý, protože právě v tomto odvětví je cena při výběru dodavatele méně důležitá.
Pokud provedeme analýzu dle velikosti, průměrné hodnoty neukazují žádný výrazný rozdíl.
Pro první 3 velikostní kategorie je průměrná důležitost 3,9, pro podniky největší, tedy s 250 a více
zaměstnanci, je průměrná důležitost 4,1. Medián dosahuje u ve všech velikostních skupin stejnou
hodnotu, tedy 4. Modus dosahuje v případě prvních dvou kategorií, tedy u podniků od 1 do 49
zaměstnanců a u podniků od 50 do 99 zaměstnanců, hodnoty 5, u zbývajících kritérií pak dosahuje
hodnoty 4.
Při začlenění podniků dle právní formy podnikání, není v procentním zastoupení odpovědí
výrazná odlišnost.
Charakteristika odpovědí ­ ostatní dodací podmínky8.5.5. [pol. x189]
Důležitost kritéria ,,ostatní dodací podmínky"Tabulka č. 169:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 5 2,0 2,0
Nedůležité 18 7,3 9,3
Středně důležité 105 42,3 51,6
Důležité 80 32,3 83,9
Velmi důležité 40 16,1 100,0
Celkem 248 100,0
Důležitost kritéria ,,ostatní dodací podmínky"Graf č. 167:
0 %
35 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
40 %
45 %
Zcela nedůležité Nedůležité DůležitéStředně důležité Velmi důležité
2,0 7,3 42,3 32,3 16,1
DODAVATELÉ (B5) 243
Komentář
Pro označení důležitosti kritéria ,,ostatní dodací podmínky" přes 40% respondentů zvolilo hodnotu
,,středně důležité". 48,9% respondentů označilo toto kritérium jako důležité či velmi důležité.
Ostatní dodací podmínky jsou důležité v průměru pro všechna odvětví stejně, dosahují hodnoty
průměrné důležitosti v rozmezí od 3,2 do 3,5, vyjma odvětví M Vzdělávání, kde průměr dosahuje
hodnoty 1. Opět je však třeba poznamenat, že na otázku odpověděl pouze jeden respondent.
Aritmetický průměr, u skupin podniků vytvořených dle velikosti, nevykazuje trend v závislosti
na velikosti podniku. Nejnižší průměr je u kategorie podniků nejmenších, tedy od 10 do 49
zaměstnanců a u podniků od 100 do 250 zaměstnanců a dosahuje hodnoty 3,5. Nejčastější odpovědí
je střední hodnota důležitosti, tedy 3, a to pro první tři velikostní kategorie. Pro podniky
největší s počtem zaměstnanců nad 250 je nejčastější odpovědí hodnota důležitosti 4. ANOVA
procedura nepotvrdila statistickou významnost rozdílu v průměrech mezi jednotlivými velikostními
skupinami.
V zastoupení odpovědí, pokud podniky rozdělíme do dvou skupin dle právní formy, neexistuje
výrazná odlišnost mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi.
Charakteristika odpovědí ­ kvalita produktů8.5.6. [pol. x190]
Důležitost kritéria ,,kvalita produktů"Tabulka č. 170:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 1 0,4 0,4
Nedůležité 2 0,8 1,2
Středně důležité 18 7,2 8,4
Důležité 60 24,0 32,4
Velmi důležité 169 67,6 100,0
Celkem 250 100,0
Důležitost kritéria ,,kvalita produktů"Graf č. 168:
0 %
30 %
20 %
10 %
70 %
60 %
50 %
40 %
80 %
Zcela nedůležité Nedůležité DůležitéStředně důležité Velmi důležité
0,4 0,8 7,2 24,0 67,6
DODAVATELÉ (B5)244
Komentář
Kvalita je jedním z nejdůležitějších kritérií, jak jsme si již uvedli výše na základě porovnání centrálních
charakteristik mezi jednotlivými kritérii. Jako důležité či velmi důležité označilo kritérium
,,kvalita produktů" 91,6% respondentů. Přesto existují 3 respondenti, kteří považují kritérium
,,kvalita" za zcela nedůležité či nedůležité.
Nejnižší průměrná důležitost kritéria ,,kvalita" se vyskytuje v odvětví I Doprava. Hodnota důležitosti
dle aritmetického průměru dosahuje hodnoty 4,3, medián dosahuje hodnoty 4,5, ale modus
již dosahuje hodnoty 5. I v tomto odvětví je tedy toto kritérium velmi důležité. U ostatních
odvětví dosahuje modus i medián hodnoty 5, aritmetický průměr je vyšší než 4,5. Kritérium lze
považovat obecně za velmi důležité při výběru a hodnocení dodavatelů.
Dle ukazatelů centrálních tendencí je ,,kvalita" důležitá při výběru dodavatelů pro všechny velikostní
skupiny. Modus dosahuje pro všechny velikostní kategorie hodnoty 5, jedná se tedy o velmi
důležité kritérium. Pokud se podíváme na četnosti odpovědí, je zajímavé, že u nejmenších podniků
od 1 do 49 zaměstnanců se vůbec nevyskytuje odpověď 1 a 2. Odpověď 1 se vyskytuje pouze
u jednoho podniku, který paří do kategorie od 50 do 99 zaměstnanců, ale ani zde se nevyskytuje
odpověď 2. Kritérium se tedy žádnému z respondentů v rámci nejmenších podniků nejeví jako
nedůležité. U podniků nad 100 zaměstnanců odpověď hodnotou 2 nalezneme. Pokud se podívám
na četnosti odpovědí v rámci hodnoty 5, kritérium je velmi důležité, u podniků nejmenších takto
odpovědělo 76,5% respondentů, u podniků od 50 do 99 zaměstnanců 71,2% respondentů, u podniků
od 100 do 249 zaměstnanců 62,5% respondentů a u podniků největších už pouze 55,6%
respondentů. Z četností se lze domnívat, že důležitost kritéria klesá s růstem velikosti podniku.
Tuto skutečnost potvrzuje i Spearmanův koeficient korelace, který ač nedosahuje vysoké hodnoty
(-0,156), potvrzuje statisticky významnou závislost důležitosti kritéria kvalita na velikosti podniku.
Procedura ANOVA odlišné průměry nepotvrdila.
V zastoupení odpovědí, pokud podniky rozdělíme do dvou skupin dle právní formy, neexistuje
výrazná odlišnost mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi.
Charakteristika odpovědí ­ certifikáty jakosti dodavatele8.5.7. [pol. x191]
Důležitost kritéria ,,certifikáty jakosti dodavatele"Tabulka č. 171:
Důležitost
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 29 11,6 11,6
Nedůležité 38 15,2 26,8
Středně důležité 69 27,6 54,4
Důležité 59 23,6 78,0
Velmi důležité 55 22,0 100,0
Celkem 250 100,0
DODAVATELÉ (B5) 245
Důležitost kritéria ,,certifikáty jakosti dodavatele"Graf č. 169:
0 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
30 %
Zcela nedůležité Nedůležité DůležitéStředně důležité Velmi důležité
11,6 15,2 27,6 23,6 22,0
Komentář
Největší procento podniků označilo důležitost kritéria hodnotou ,,středně důležité". Nejedná se
však o výrazný rozdíl v četnostech oproti kategoriím důležité či velmi důležité. Důležitost kritéria
,,certifikáty jakosti dodavatele" je více méně rovnoměrně zastoupena ve všech hodnotových
kategoriích.
,,Certifikáty jakosti dodavatele" jsou důležité hlavně pro respondenty v odvětví H Ubytování
a stravování. V tomto odvětví je důležitost kritéria vyjádřena nejčastěji hodnotou 5, u ostatních
kritérií se nejčastěji vyskytuje hodnota 3 nebo 4.
Důležitost kritéria ,,Certifikáty jakosti dodavatele" je dle aritmetického průměru shodná pro
všechny velikostní skupiny (dosahuje hodnoty okolo 3,3). Modus v případě nejmenších podniků
dosahuje hodnoty 5, v případě největších podniků hodnoty 3. Koeficient korelace dosahuje velmi
nízké hodnoty a nízké statistické významnosti.
V zastoupení odpovědí, pokud podniky rozdělíme do dvou skupin dle právní formy, neexistuje
výrazná odlišnost mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi.
Charakteristika odpovědí ­ doba působení dodavatele na trhu8.5.8. [pol. x192]
Důležitost kritéria ,,doba působení dodavatele na trhu"Tabulka č. 172:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 20 8,1 8,1
Nedůležité 47 19,0 27,1
Středně důležité 94 38,1 65,2
Důležité 69 27,9 93,1
Velmi důležité 17 6,9 100,0
Celkem 247 100,0
DODAVATELÉ (B5)246
Důležitost kritéria ,,doba působení dodavatele na trhu"Graf č. 170:
0 %
35 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
40 %
Zcela nedůležité Nedůležité DůležitéStředně důležité Velmi důležité
8,1 19,0 38,1 27,9 6,9
Komentář
Největší procento podniků (38,1%) označilo důležitost kritéria hodnotou 3, tedy střední důležitostí.
Kritérium je vnímáno jako důležité či velmi důležité 34,8% respondentů. 27,1% respondentů
označilo kritérium jako zcela nedůležité nebo nedůležité. Důležitost tohoto kritéria dosahuje
všech hodnotových kategorií a je víceméně rovnoměrně rozložena.
Hodnoty aritmetického průměru kritéria ,,doba působení dodavatele na trhu" se pohybují v rozmezí
od 3,0 do 3,9. Nejvyšší hodnoty je dosaženo v odvětví H Ubytování a stravování, kde medián
dosahuje hodnoty 4, ale nejčastější hodnota je opět hodnota 3, jako i u ostatních odvětví vyjma
odvětví O Ostatní veřejné služby. V tomto odvětví dosahuje modus hodnoty 4,0, aritmetický
průměr pak hodnoty 3,7.
Rozložení odpovědí na důležitost tohoto kritéria je velmi podobné v rámci všech 4 uvedených
velikostních kategorií. Nejčetnější odpovědí je hodnota důležitosti 3 v případě podniků s 10­49 zaměstnanci
a 100­249 zaměstnanci. U ostatních velikostních kategorií dosahuje modus hodnoty 4.
U společností s ručením omezeným je kritérium ,,doba působení dodavatele na trhu" důležité
srovnatelně s akciovými společnostmi. Rozložení odpovědí je pro obě právní formy podnikání
zhruba stejné.
Charakteristika odpovědí ­ reference jiných odběratelů8.5.9. [pol. x193]
Důležitost kritéria ,,reference jiných odběratelů"Tabulka č. 173:
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 13 5,2 5,2
Nedůležité 32 12,9 18,1
Středně důležité 94 37,9 56,0
Důležité 79 31,9 87,9
Velmi důležité 30 12,1 100,0
Celkem 248 100,0
DODAVATELÉ (B5) 247
Důležitost kritéria ,,reference jiných odběratelů"Graf č. 171:
0 %
35 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
40 %
Zcela nedůležité Nedůležité DůležitéStředně důležité Velmi důležité
5,2 12,9 37,9 31,9 12,1
Komentář
Největší procento podniků (37,9%) označilo důležitost kritéria střední důležitostí. Jako důležité či
velmi důležité vnímá kritérium ,,reference jiných odběratelů" 44,0% respondentů. 18,1% respondentů
označilo důležitost kritéria hodnotami zcela nedůležité či nedůležité.
Průměrná důležitost tohoto kritéria při výběru dodavatele dosahuje hodnot od 3,1 do 3,7 pro
jednotlivá odvětví. Nejedná se o příliš velké rozdíly. Nejčastější odpovědí pro všechna odvětví je
hodnota 3, tedy střední důležitost tohoto kritéria.
Průměrné hodnoty za podniky rozdělené dle jejich velikosti nevykazují výrazné rozdíly a dosahují
hodnoty od 3,2 do 3,4 pro aritmetický průměr, modus pak dosahuje hodnoty 3, vyjma podniků
s více jak 250 zaměstnanci a podniků s 50­99 zaměstnanci.
Rozdělíme-li podniky podle právní formy podnikání, je zastoupení hodnot důležitosti velmi
podobné mezi oběma skupinami, tzn. mezi akciovými společnostmi a společnostmi s ručením
omezeným. Nejčastější odpovědí je střední důležitost.
Charakteristika odpovědí ­ soulad chování dodavatele s politikou spole-8.5.10.
čenské odpovědnosti (CSR) podniku [pol. x194]
Důležitost kritéria ,,soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnostiTabulka č. 174:
(CSR) podniku"
Odpovědi
Absolutně Procentně Kumulativně
Zcela nedůležité 46 19,2 19,2
Nedůležité 34 14,2 33,4
Středně důležité 97 40,4 73,8
Důležité 42 17,5 91,3
Velmi důležité 21 8,8 100,0
Celkem 240 100,0
DODAVATELÉ (B5)248
Důležitost kritéria ,,soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnostiGraf č. 172:
(CSR) podniku"
0 %
35 %
30 %
25 %
20 %
15 %
10 %
5 %
40 %
45 %
Zcela nedůležité Nedůležité DůležitéStředně důležité Velmi důležité
19,2 14,2 40,4 17,5 8,8
Komentář
40,4% podniků označilo důležitost kritéria jako střední, tedy střední důležitost. Jako důležité či
velmi důležité označilo kritérium ,,soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti
podniku" 26,3% respondentů. Obdobné procento podniků, resp. 23,4% respondentů, označilo
kritérium jako zcela nedůležité nebo nedůležité.
Důležitost kritéria resp. aritmetický průměr odpovědí na důležitost kritéria ,,soulad chování
dodavatele s politikou společenské odpovědnosti podniku" se pohybuje od 2,4 do 3,3 (v odvětví
M Vzdělávání dosahuje dokonce hodnoty 5, ale je třeba přihlédnout k tomu, že odpovídal pouze
jeden respondent). Nejnižší důležitost tohoto kritéria lze najít v odvětví I Doprava (průměrná
hodnota je 2,4), nejvyšší důležitost lze pak najít v odvětví N Zdravotní a sociální péče, kde i nejčastější
odpovědí byla hodnota 4. Modus dosahoval hodnoty 4 pouze pro toto odvětví, v ostatních
odvětvích dosahoval hodnoty 3.
Průměrné hodnoty za podniky rozdělené dle jejich velikosti nevykazují výrazné rozdíly a dosahují
hodnoty cca 2,8 pro aritmetický průměr, medián a modus nabývají hodnoty 3. V procentním
zastoupení odpovědí u jednotlivých hodnot důležitosti jsou si všechny skupiny vytvořené podle
velikost velmi podobné.
Právní forma podnikání není kritériem, které by podniky předurčovalo k rozdílným odpovědím
ohledně důležitosti kritéria. Zastoupení odpovědí je přibližně stejné jak pro akciové společnosti,
tak pro společnosti s ručením omezeným.
Diskuse8.6.
Řízení dodavatelských vztahů se v současném řízení podniků přikládá vysoká důležitost (Monczka,
1998; Gadde, Hkansson, 2002, s. 4). Důkazem toho je i v poslední dekádě se častěji v odborné
literatuře vyskytující pojem Supplier relationship management, dále jen SRM (Noland, 2003;
Choy, Lee. Lo, 2004; Hope, Spencer, 2001). Noland (2003) definuje SRM jako komplexní přístup
k podnikovému řízení vztahů s organizacemi, které dodávají zboží nebo služby. Další definice
SRM poskytují například autoři Hermann a Hodgson (2001).
V rámci části dodavatelé byli dodavatelé rozděleni na strategické a ostatní dodavatele, na rozdíl
od předešlé monografie, kde se vyskytovaly skupiny dodavatelů velkoobchod, maloobchod, dodavatelé
mimo koncern a dodavatelé v rámci koncernu. Při letošním dotazování zastoupení jednotlivých
kategorií dodavatelů ­ strategických dodavatelů a ostatních dodavatelů ­ byla ponechána
DODAVATELÉ (B5) 249
respondentům volnost v rozhodování o tom, co se skrývá pod pojmem strategický dodavatel. Pro
někoho to může být dodavatel největšího objemu vstupů, pro jiného dodavatel velmi specifických
vstupů. Otázka byla více srozumitelná a odpovědi lze lépe interpretovat oproti předchozí
monografii (Blažek a kol., 2007). U podniků převažují strategičtí dodavatelé oproti ostatním dodavatelům.
Obecně lze potvrdit domněnku, že čím je podnik větší, tím je nižší podíl strategických
dodavatelů na celkových dodávkách. Pokud budeme vycházet z koncepce SRM, podniky by měly
vnímat své dodavatele jako strategické, něčím výjimečné, s určitou vyjednávací sílou. Z tohoto pohledu
se na základě výsledků provedené analýzy lze domnívat, že menší podniky více inklinují ke
konceptu SRM, tedy budování vztahu se zákazníky.
Další zjišťovanou proměnnou byla stabilita dodavatelů, která je v současné literatuře zabývající
se SRM považována za žádoucí. Rostoucí stabilita dodavatelů by měla přispívat k růstu hodnoty
ve vztahu (například v O´Toole, Donladson, 2000). Pro vzorek zkoumaných podniků platí, že strategičtí
dodavatelé vykazují vyšší stabilitu či dlouhodobost oproti ostatním dodavatelům. U obou
typů dodavatelů se však ještě dá očekávat růst stability do budoucnosti. Stabilita a dlouhodobost
vztahu je pro dodavatelské vztahy a jejich řízení důležitou charakteristikou, u které by bylo zajímaví
zjistit, zda přispívá k hospodářské úspěšnosti podniku, když je podniky hojně využívána.
K rostoucí stabilitě dodavatelů inklinovaly podniky i v předchozím roce šetření Centra výzkumu
konkurenceschopnosti české ekonomiky (Blažek a kol., 2007).
To, zda podnik nakupuje od tuzemského (region a ostatní tuzemsko) či zahraničního dodavatele,
může mít vliv na celkové náklady pořízení. U zahraničních dodávek se lze domnívat, že náklady
na pořízení budou vyšší (doprava, balné, zajištění kontraktu apod.), na druhou stranu je možné,
že pokud jsou dodávky zajišťovány ze zahraničí, může být důvodem nedostupnost produktu
na českém trhu či nízká kvalita dodávek od tuzemského dodavatele. Většina podniků (79,1%)
v námi zkoumaném vzorku podniků nakupuje větší podíl dodávek v rámci tuzemska. Ukazuje
se, že podíl nákupu od regionálního dodavatele a od zahraničního dodavatele je dán odvětvím.
V rámci Zemědělství (A) je nakupováno převážně od regionálního dodavatele, naopak například
u Obchodu a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (G) tomu tak není a je nakupováno
více od zahraničního dodavatele. Předpokládaným důvodem je dostupnost, resp. nízká dostupnost
požadovaných produktů v regionu resp. v zahraničí.
Oslovené podniky inklinují spíše k nákupu standardizovaných vstupů, než specifických produktů.
Nelze najít obecně platnou závislost podílu specifických či standardizovaných produktů na
odvětví, velikosti podniku či na právní formě podniku. Pro náš vzorek podniků platí a je zajímavé,
že nejvíce standardizovaných produktů je pořizováno v rámci odvětví Ubytování a stravování (H)
a Zemědělství (A).
Mezi základní kritéria výběru a hodnocení dodavatelů, která byla zjišťována v rámci dotazníku,
patří kritéria cena, platební podmínky, ostatní dodací podmínky, kvalita produktů, certifikát jakosti
dodavatele, doba působení dodavatele na trhu, reference jiných odběratelů a soulad chování
dodavatele s politikou společenské odpovědnosti. Jedná se o kritéria, která jsou zmiňována v běžné
literatuře týkající se hodnocení a výběru dodavatelů (Hakansson, Wootz, 1975; Barbarosloglu,
Yazgac, 1997; Kannan, Tan, 1994). Jako nejdůležitější lze na základě provedené analýzy zdůraznit
kritérium ,,kvalita" následované ,,cenou", jako nejméně důležité pak ,,soulad chování dodavatele
s politikou společenské odpovědnosti podniku". Jediné kritérium výběru a hodnocení dodavatele
se ukázalo jako statisticky významné v závislosti na velikosti podniku, a to ,,kvalita" produktů.
Čím jsou podniky menší, tím je kvalita pro ně důležitější. Co se týče odvětví a jednotlivých kritérií
výběru dodavatele, nebyla nalezena statisticky významná závislost důležitosti jednotlivých kritérií
výběru či hodnocení dodavatele na odvětví. Na druhou stranu se potvrdily některé výsledky, které
jsme očekávali. Například ,,cena" je méně důležitou v odvětvích O Ostatní veřejné služby a N
Zdravotní a sociální služby.
250
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6) 251
Společenská odpovědnost, kodexy,9.
Certifikáty (B6)
Formy společenské odpovědnosti podniku9.1.
Charakteristika otázky9.1.1.
B6.1. Kterými formami se Váš podnik angažuje ve smyslu tzv. společenské odpovědnosti
(CSR)?
Otázka se zabývala stavem využívání jednotlivých forem CSR. Respondenti byli dotázáni na 6
nejběžnějších forem CSR, a to na: firemní dobrovolnictví (x199), dárcovství (x200), firemní nadace
(x201), partnerské programy (x202), sponzoring (x203) a snižování dopadů na životní prostředí
(x204). Jelikož jsme se nemohli domnívat, že jsou respondenti plně seznámeni se všemi
formami CSR1
, byly vedle jednotlivých forem CSR uvedeny příklady, jakých podob mohou tyto
formy nabývat a tazatelé byli v této oblasti speciálně vyškoleni. V případě, že respondent či tazatel
nebyl schopen zařadit aktivitu podniku pod jednu ze zmíněných 6 kategorií, zapsal tazatel
tuto aktivitu do kolonky jiné formy (x205). Tato kolonka nebyla pro účely této výzkumné zprávy
vyhodnocována.
Z výše uvedeného vyplývá, že se jednalo o baterii otázek, tj. o soustavu uzavřených otázek,
s možností výběru mezi variantami ANO, NE. Získané proměnné jsou z hlediska různých členění
nominálního a dichotomického typu.
1 Nedotazovali jsme se v podnicích specialistů na tuto oblast, ale obecně členů vrcholového vedení.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6)252
Charakteristika odpovědí na otázku celkem9.1.2. [pol. x199­204]
Využívání jednotlivých forem CSR ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 175:
Odpovědi
Absolutně Procentně
Ano Ne Celkem Ano Ne Celkem
Sponzoring 197 64 261 75,5 24,5 100,0
Snižování dopadů na životní prostředí 161 95 256 62,9 37,1 100,0
Firemní dárcovství 145 110 255 56,9 43,1 100,0
Partnerské programy 50 202 252 19,8 80,2 100,0
Firemní dobrovolnictví 40 213 253 15,8 84,2 100,0
Firemní nadace 24 228 252 9,5 90,5 100,0
Komentář
Tabulka č. 175 zobrazuje jak v absolutním tak v procentuálním vyjádření2
využívání jednotlivých
forem CSR. V průměru na tuto baterii otázek odpovědělo 95,5% respondentů. Pro přehlednější
orientaci bylo upraveno pořadí, v jakém jsme se na jednotlivé formy dotazovali, tj. v tabulce jsou
zobrazeny formy od nejvíce využívaných po nejméně využívané.
Graf č. 173 zobrazuje pouze četnosti odpovědí ano v této baterii otázek v procentním vyjádření.
I zde bylo pro přehlednější orientaci v grafu upraveno pořadí, v jakém jsme se na jednotlivé formy
ptali, tj. i v grafu jsou zobrazeny formy od nejvíce využívaných po nejméně využívané.
Využívání jednotlivých forem CSR ­ výběrový soubor celkemGraf č. 173:
0 %
30 %
20 %
10 %
50 %
70 %
60 %
80 %
40 %
Sponzoring Snižování dopadů
na životní prostředí
Firemní
dobrovolnictví
Partnerské
programy
Firemní
dárcovství
Firemní
nadace
75,5 62,9 56,9 19,8 15,8 9,5
Podíváme-li se na graf, je z něj patrné, že lze jednotlivé formy CSR podle míry využívání rozdělit na
tři skupiny. První skupinu tvoří podniky nejvíce využívané formy ­ sponzoring, aktivity zaměřené
na snižování dopadů na životní prostředí a firemní dárcovství. Jako nejvyužívanější forma se ukázal
sponzoring, u nějž 197 respondentů z 261 (tj. 75,5%) uvedlo, že jejich podnik tuto formu využívá.
Za sponzoringem se se ztrátou 12,6% umístily aktivity zaměřené na snižování dopadů na životní
prostředí. Dárcovství, které využívá 56,9% dotazovaných podniků, se umístilo na 3. místě. Druhou
2 Jelikož počty podniků odpovídajících na využívání jednotlivých forem CSR mírně kolísaly, byla pro zobrazení
a možnost porovnání využití jednotlivých forem CSR použita tzv. validní procenta.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6) 253
skupinu tvoří formy, které vyžadují aktivnější zapojení podniku do dané činnosti, a to ­ partnerské
programy a firemní dobrovolnictví. Tyto formy ztrácejí za první skupinou v průměru 47,3%. 50 respondentů
z 252 (tj. 19,8%) uvedlo, že jejich podnik využívá partnerské programy, 40 respondentů
z 253 (tj. 15,8%) využívá firemní dobrovolnictví. Do poslední skupiny spadají firemní nadace, které
jsou využívány zcela minimálně ­ v našem vzorku se touto formou CSR angažuje pouze 24 z 252
podniků (tj. 9,5%).
Při zkoumání, zda příslušnost podniku k určitému odvětví ovlivňuje výběr forem angažovanosti
v CSR, jsme využili umělou proměnnou, která rozdělila vyšetřované podniky na 9 odvětví. Toto
podrobné členění však způsobilo, že počty v jednotlivých zkoumaných buňkách nejsou dostatečné
pro vyvozování platných závěrů. Přesto se pokusíme naznačit alespoň některá možná specifika. Níže
uváděné závěry je tudíž nutné, vzhledem k výše uvedenému, brát s velkou opatrností.
Podniky z odvětví Zemědělství, myslivost a lesnictví vykazují vyšší využívání aktivit směřujících
k snižování svých dopadů na životní prostředí než výběrový vzorek celkem. Tuto formu využívá
70,6% podniků (tj. 12 ze 17 podniků), zatímco sponzoring pouze 52,9% (tj. 9 ze 17 podniků). Podniky
z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody oproti výběrovému souboru celkem využívají
častěji firemní dárcovství. Využívá ho 84,6% podniků (tj. 11 ze 13 podniků). Teprve po této formě
CSR následuje sponzorství a aktivity směřující k snižování dopadů na životní prostředí.
Jak již bylo uvedeno výše, z výběrového vzorku 252 podniků se pouze 24 angažuje formou firemní
nadace. Rozdělení výběrového vzorku na základě příslušnosti podniků k určitému odvětví přineslo
v této oblasti zajímavý poznatek. Výsledky totiž ukazují, že 16 z 24 podniků, které se angažují
touto formou CSR, pocházejí pouze z 2 odvětví ­ a to z odvětví Činnosti v odvětví nemovitostí
a pronájmu, podnikatelské činnosti a z odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro
osobní potřebu a převážně pro domácnost.
Dále byl ověřován předpoklad, že volba forem CSR závisí na velikosti podniku. Při zjišťování velikosti
podniku byla použita umělá proměnná, která podniky rozřadila do čtyř skupin podle počtu zaměstnanců.
Vezmeme-li v úvahu pouze odpovědi ano na výše popisovanou baterii otázek, můžeme
prohlásit, že i zde lze podle průměrné četnosti využívání jednotlivých forem CSR podržet rozdělení
forem CSR na tři výše uvedené skupiny.
Bližší pohled na výsledky však ukazuje, že využívání jednotlivých forem CSR se mění s ohledem
na velikost podniků. Zároveň se nedá konstatovat, že by větší podniky využívaly všechny vyšetřované
formy CSR ve větší míře než podniky menší. Naopak se ukazuje, že první skupinu forem CSR
(spadá sem dle našeho členění sponzoring, aktivity zaměřené na snižování dopadu na životní prostředí
a firemní dárcovství) využívají největší podniky méně než některé podniky menší. Sponzoring
dokonce využívají největší podniky ve srovnání s ostatními podniky zcela nejméně, byť i u nich je
sponzorství nejčastěji používanou formou CSR. Poněkud jiná situace nastává u druhé a třetí skupiny
forem CSR, které největší podniky využívají výrazně častěji, než podniky jiných velikostí. Výsledky
také ukazují, že podniky z kategorie 10­49 zaměstnanců nejčastěji využívají firemní dárcovství, podniky
z kategorie 50­99 zaměstnanců sponzoring a podniky z kategorie 100­249 aktivity zaměřené na
snižování svých dopadů na životní prostředí.
Následně jsme zkoumali, zda právní forma podniku ovlivňuje výběr forem angažovanosti v CSR.
Kvůli tomu jsme vytvořili umělou proměnnou, která rozdělila vyšetřované podniky na dvě skupiny.
Výsledky za obě skupiny kopírují pořadí využívaných forem CSR ve výběrovém souboru celkem
a v obou skupinách tak lze podržet rozdělení forem CSR na tři výše uvedené skupiny. Přesto
můžeme najít určité rozdíly v četnosti využívání některých forem CSR mezi těmito 2 skupinami.
Výsledky naznačují, že akciové společnosti oproti společnostem s ručením omezeným využívají firemní
dárcovství, partnerské programy a firemní nadace. Ostatní formy CSR jsou využívány relativně
stejně.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6)254
Podporované oblasti9.2.
Charakteristika otázky9.2.1.
B6.2. Ve kterých oblastech se Váš podnik těmito způsoby angažuje?
Otázka se zaměřovala na postihnutí podporovaných oblastí a míry zapojení do aktivit CSR v té
které oblasti. Respondenti byli dotázáni na 6 nejběžněji podporovaných oblastí, a to na zdravotnictví
(x206), sociální péči (x207), sport (x208), kulturu (x209), vzdělávání (x210) a životní prostředí
(x211). V případě, že respondent nenašel v nabízených variantách oblast, na kterou se jeho
podnik zaměřuje, zapsal tazatel tuto oblast do kolonky jiné. Tato kolonka nebyla pro účely této
výzkumné zprávy vyhodnocována.
Otázka byla koncipována jako baterie uzavřených škálových otázek s možností odpovědi z výběru
mezi variantami 1, 2 a 3. Odpověď 1 znamenala, že se podnik v dané oblasti vůbec neangažuje,
nebo jen velmi epizodicky, odpověď 3 znamenala, že se podnik v dané oblasti angažuje
velmi významně a systematicky. Odpověď 2 nebyla explicitně vyjádřena, ale dá se předpokládat,
že zastupuje odpověď: ,,Podnik se v dané oblasti angažuje průměrně". Získané proměnné jsou
z hlediska různých členění ordinálního a množného typu.
V rámci této otázky jsme taktéž zkoumali trend ve vývoji jednotlivých podporovaných oblastí
­ a to jak v minulosti, tak i v budoucnosti. Jako benchmark byla stanovena stávající situace. Na základě
toho pak respondenti vypovídali, zda v minulosti, resp. v budoucnosti došlo ve zkoumaných
oblastech k poklesu, zvýšení, či zachování stejného stavu aktivity ve srovnání se současností.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem9.2.2.
Ukazatele centrálních tendencí proměnnýchTabulka č. 176: x206 až x211 ­ výběrový soubor celkem
x206
Zdravotnictví
x207
Sociální péče
x208
Sport
x209
Kultura
x210
Vzdělávání
x211
Životní
prostředí
Počet odpovědí 233 240 243 241 240 237
Chybějící odp. 34 27 24 26 27 30
Průměr 1,56 1,79 1,84 1,64 1,65 1,73
Medián 1,00 2,00 2,00 2,00 1,00 2,00
Modus 1,00 2,00 2,00 2,00 1,00 1,00
Sm. odchylka 0,71 0,74 0,70 0,61 0,74 0,73
Rozptyl 0,51 0,55 0,50 0,37 0,55 0,54
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6) 255
Míra podporovaných oblastí ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 177:
Odpovědi
Absolutně Procentně
1 2 3 Celkem 1 2 3 Celkem
Sport 82 117 44 24, 33,7 48,1 18,2 100,0
Sociální péče 96 98 46 240 40,0 40,8 19,2 100,0
Kultura 103 121 17 241 42,7 50,2 7,1 100,0
Životní prostředí 105 92 40 237 44,3 38,8 16,9 100,0
Vzdělávání 123 78 39 240 51,2 32,5 16,3 100,0
Zdravotnictví 133 70 30 233 57,1 30,0 12,9 100,0
Komentář
Tabulka č. 176 zobrazuje počet získaných odpovědí z výběrového souboru 267 podniků za jednotlivé
oblasti a výsledky z popisné statistické analýzy ­ průměry, mediány, módy, standardní
odchylky a rozptyly jednotlivých odpovědí. Podíváme-li se na zobrazené hodnoty, lze konstatovat,
že v průměru na tuto baterii otázek odpovědělo 89,5% respondentů. Zároveň lze konstatovat
na základě hodnoty modu, že v oblasti sportu, sociální péče a kultury se podniky angažují
nejčastěji průměrně. Naopak v oblasti zdravotnictví, životního prostředí a vzdělávání se podniky
nejčastěji neangažují vůbec. Tabulka č. 177 pak zobrazuje četnosti odpovědí respondentů na intenzitu
angažovanosti podniku v absolutním a procentuálním vyjádření za všechny zkoumané
oblasti.
Míra podporovaných oblastí ­ výběrový soubor celkem. Součet četností odpovědí 2 a 3Graf č. 174:
0 %
30 %
20 %
10 %
50 %
60 %
70 %
40 %
Sport Sociální péče VzděláváníŽivotní prostředíKultura Zdravotnictví
66,3 60,0 57,3 55,7 48,8 42,9
Sečteme-li odpovědi 2 = průměrně a 3 = velmi významně a systematicky, dostaneme, tak jak zobrazuje
graf č. 174, pořadí oblastí, ve kterých se podniky angažují alespoň nějakým způsobem. Z výsledků
je patrné, že nejvíce podporovanou oblastí je sport. Z 243 podniků se jich v této oblasti angažuje
průměrně 48,1% a velmi významně a systematicky 18,2%. Naopak nejméně podporovanou oblastí
je oblast zdravotnictví, ve které se z 233 podniků pouze 30,0% podniků angažuje průměrně a 12,9%
velmi výrazně a systematicky.
Z dat lze též vyčíst velmi specifickou situaci v oblasti kultury, která se díky součtu četností odpovědí
2 a 3 dostává z hlediska míry podpory na 3. místo. Z výsledků vyplývá, že z 241 podniků se
v této oblasti angažuje průměrně 50,2% podniků, což je zároveň nejvyšší četnost v procentuálním
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6)256
vyjádření v odpovědi 2 napříč jednotlivými oblastmi. Na druhé straně velmi výrazně a systematicky
se v této oblasti angažuje pouze 7,1% podniků, což představuje nejnižší četnost v procentuálním
vyjádření v odpovědi 3.
Z analýzy trendů vyplynulo, že největší část podniků zachovává svou angažovanost stále na stejné
úrovni. Minulý trend v angažovanosti podniku v jednotlivých oblastech bylo schopno určit v průměru
206 respondentů. 81,6% z nich uvedlo, že se podnik v oblastech, které podporuje, angažoval
v minulosti stejně jako v současnosti. 11,3% uvedlo, že se v nich podnik v minulosti angažoval méně
a 7,2% se domnívá, že se v nich podnik angažoval více. Budoucí trend v angažovanosti podniku
v jednotlivých oblastech bylo schopno určit v průměru 203 respondentů. 82,8% z nich uvedlo, že se
podnik v oblastech, které podporuje, bude angažovat v budoucnosti stejně jako v současnosti. 4,7%
uvedlo, že se v nich podnik v budoucnosti bude angažovat méně a 12,6% více.
V další fázi jsme zkoumali, zda existuje vztah mezi podporou3
určité oblasti a příslušností podniku
k určitému oboru. Pro rozdělení podniků dle OKEČ jsme použili umělou proměnnou, která byla
popsána v komentáři kapitoly 9.1.2. Na tomto místě bychom chtěli znovu připomenout, že rozdělením
podniků do 9 skupin došlo k příliš velkému rozdrobení výzkumného vzorku a proto je třeba
brát vyvozované závěry s velkou opatrností.
Z dat vyplynulo, že podniky z odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní
potřebu a převážně pro domácnost se ze všech zkoumaných odvětví průměrně angažují nejvíce
hned ve 2 oblastech ­ ve sportu (54 z 99 podniků) a v kultuře (53 z 98 podniků). Stejná situace nastává
i u podniků z odvětví Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti ­ ve
sportu se průměrně angažuje 44,4% podniků (tj. 28 z 63 podniků) a v kultuře 46,9% podniků (tj.
30 z 64 podniků). U podniků z odvětví Doprava, skladování a spoje se vyprofilovaly také hned 2
dominantní oblasti podpory ­ 45,8% podniků (tj. 11 z 24 podniků) se průměrně angažuje v kultuře
a 41,7% podniků (tj. 10 z 24 podniků) v životním prostředí. U podniků z odvětví Zemědělství,
myslivost a lesnictví a z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody ve sportu se vyprofilovala
jako výrazná pouze 1 oblast. Podniky z prvního odvětví se ze zkoumaných oblastí průměrně angažují
nejvíce v kultuře (9 z 15 podniků), podniky z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
ve sportu (10 z 14 podniků).
Jak již bylo uvedeno výše, velmi významně a systematicky se jednotlivým zkoumaným oblastem
věnuje jen málo podniků. Z analýzy dat vyplynulo, že v absolutním vyjádření nejvíce podniků, které
se angažují výše zmíněným způsobem, pochází z 2 odvětví ­ z odvětví Obchod, opravy motorových
vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a z odvětví Činnosti v odvětví nemovitostí
a pronájmu, podnikatelské činnosti. Podniky z prvně zmíněného odvětví se nejčastěji velmi
významně a systematicky angažují ve sportu (21 z 99 podniků) a v odvětví sociální péče (18 z 98
podniků). Podniky z druhého odvětví se nejčastěji velmi významně a systematicky angažují v odvětví
sociální péče (15 z 62 podniků) a ve vzdělávání (13 z 63 podniků).
Analýza minulého i budoucího trendu v míře podpory v závislosti na příslušnosti podniku k určitému
odvětví nepřinesla žádné dodatečné vysvětlení. Znovu ukázala již výše uvedený trend zachování
stejné míry podpory oblastí v různých obdobích.
Dále jsme šetřili, zda se nějakým způsobem mění míra podpory jednotlivých oblastí v závislosti na
velikosti podniku. K rozdělení podniků dle velikosti jsme znovu využili umělou proměnnou popisovanou
v komentáři kapitoly 9.1.2. Analýza shromážděných dat však žádnou závislost neukázala.
Stejně tak analýza minulého trendu neukázala žádné další doplňující informace. Jedinou výjimku
bychom mohli najít pouze u podniků z kategorie 250 a více zaměstnanců v odpovědi ,,menší angažovanost
než v současnosti", kde se vyskytla relativně vysoká četnost v odvětví životního prostředí
3 Proto jsou dále zkoumány a interpretovány jen odpovědi 2 a 3, které mluví o určité míře podpory, odpověď 1
ukazuje na nepodporu oblastí.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6) 257
ve srovnání s četnostmi v jiných oblastech. 34,3% podniků (tj. 12 z 35 podniků) této velikosti uvedlo,
že se ve zmíněné oblasti v minulosti angažovalo méně než dnes. Analýza budoucího trendu
ukázala větší odlišnosti. U podniků z kategorie 10­49 zaměstnanců se vyskytla relativně vysoká četnost
v odpovědi ,,menší angažovanost než v současnosti" v oblasti vzdělávání, u podniků z kategorie
50­99 zaměstnanců v oblasti sportu a vzdělávání, u podniků z kategorie 100­249 zaměstnanců
v oblasti vzdělávání a sportu a u podniků z kategorie 250 a více zaměstnanců v oblasti vzdělávání.
U odpovědi ,,stejná angažovanost jako v současnosti" se výrazné rozdíly v odpovědích nevyskytly.
V odpovědi ,,větší angažovanost než v současnosti" se vyskytly velké rozdíly v četnostech především
u podniků z kategorie 100­249 zaměstnanců a 250 a více zaměstnanců shodně v oblasti životního
prostředí. Výše nastíněné výsledky však musíme brát pouze jako orientační vzhledem k nízkému
počtu odpovědí.
Následně jsme zkoumali závislost mezi mírou podpory jednotlivých oblastí a právní formou.
K rozdělení podniků dle právní formy jsme znovu využili umělou proměnnou popisovanou v komentáři
kapitoly 9.1.2. Analýza shromážděných dat však žádnou závislost neukázala. Stejně tak analýza
minulého i budoucího trendu neukázala žádné další doplňující informace.
Vlastnictví kodexů9.3.
Charakteristika otázky9.3.1.
B6.3. Uveďte, jaké kodexy Váš podnik přijal, resp. uvažuje o jejich přijetí.
Otázka zkoumala vlastnictví nejběžnějších kodexů ­ etického kodexu (x216) a kodexu správy
(x217). Vlastnictví jiného kodexu pokrývala položka (x218) ­ jiné kodexy. U všech kodexů se zkoumalo
vlastnictví v současné době, a pokud respondent uvedl, že určitý kodex nevlastní, šetřilo se
dále, zda podnik respondenta usiluje o jeho získání do cca 1 roku. U položek x216 a x217 byly
respondentům předloženy dvě varianty odpovědí ­ 1 ano a 2 ne ­ jak jak u oblasti současný stav,
tak u oblasti úsilí o získání kodexu do cca 1 roku. U položky x218 byla respondentům nabídnuta
pouze odpověď 1 ano jak u oblasti současný stav, tak u oblasti úsilí o získání kodexu do cca
1 roku. Pokud respondent vybral tuto odpověď u oblasti současný stav, tazatel položil otázku ,,Pokud
ano, uveďte jaké?" a odpověď slovně zapsal do položky x219. Pokud respondent vybral tuto
odpověď u oblasti úsilí o získání kodexu do cca 1 roku, tazatel položil taktéž otázku ,,Pokud ano,
uveďte jaké?" a odpověď slovně zapsal do položky x220. Položky x219 a x220 nebyly pro účely
této výzkumné zprávy vyhodnocovány.
Otázka B6.4. byla koncipována jako baterie otázek. U položek x216 a x217 se jednalo o soustavu
uzavřených otázek s možností výběru mezi variantami ANO, NE, u položky x218 byla uzavřená
otázka použita v kombinaci s otázkou otevřenou. Získané proměnné jsou z hlediska různých
členění nominálního a některé též dichotomického typu.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6)258
Charakteristika odpovědí na otázku celkem9.3.2.
Vlastnictví kodexů ­ současný stav ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 178:
Absolutně Procentně
Ano Ne Celkem Ano Ne Celkem
Etický kodex 103 146 249 41,4 58,6 100,0
Kodex správy 36 210 246 14,6 85,4 100,0
Jiné kodexy 70 x x x x x
Vlastnictví kodexů ­ do cca 1 roku ­ výběrový soubor celkemTabulka č. 179:
Absolutně Procentně
Ano Ne Celkem Ano Ne Celkem
Etický kodex 28 118 146 19,2 80,8 100,0
Kodex správy 10 156 166 6,0 94,0 100,0
Jiné kodexy 10 x x x x x
Komentář
Tabulka č. 178 zobrazuje stav vlastnictví různých kodexů podniky v současné době. Na otázku pátrající
po vlastnictví etického kodexu odpovědělo 93,3% respondentů, na vlastnictví kodexu správy
92,1%. Z dat vyplývá, že nadpoloviční většina zkoumaných podniků žádné kodexy nevlastní.
Z výsledků je dále patrné, že etický kodex je ve zkoumaných podnicích 3x rozšířenější než kodex
správy, který vlastní pouze 14,6% podniků (tj. 36 z 246 podniků).
Respondenti, kteří uvedli, že výše uvedené kodexy nevlastní, byli dále dotazováni na úmysl
zavést tyto kodexy do 1 roku ­ výsledky viz graf č. 175. Na otázku pátrající po úmyslu zavedení
etického kodexu do 1 roku odpovědělo všech 146 respondentů, kteří uvedli, že etický kodex jejich
podnik nevlastní. Z odpovědí vyplynulo, že pouze necelá 1/5 dotazovaných hodlá etický kodex
do 1 roku zavést. Na otázku pátrající po úmyslu zavedení kodexu správy do 1 roku odpovědělo
pouze 166 z 210 respondentů (tj. 79,0% respondentů), kteří uvedli, že tento kodex jejich podnik
nevlastní. Z odpovědí vyplynulo, že jen 6,0% z nich hodlá kodex správy do 1 roku v podniku
zavést. Z analýzy dat lze vyvodit, že vlastnictví kodexů není mezi podniky příliš rozšířené a ani
v blízké době4
se nedá očekávat dramatický nárůst jejich vlastnictví.
4 Do 1 roku.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6) 259
Vlastnictví kodexu, pouze odpovědi Ano, současný stav a cca do 1 roku ­ výběrový souborGraf č. 175:
celkem
Etický kodex Kodex správy
0 %
5 %
10 %
15 %
35 %
30 %
25 %
40 %
45 %
20 %
Do 1 roku
V současnosti
19,2 6,041,4 14,6
Dále jsme zkoumali, zda vlastnictví kodexu či úsilí o jeho přijetí do 1 roku ovlivňuje příslušnost podniku
k určitému odvětví. Pro rozdělení podniků dle OKEČ jsme použili umělou proměnnou, které byla
popsána v komentáři kapitoly 9.1.2. Žádná závislost se mezi proměnnými neprojevila ­ ani v současnosti
a ani v období do 1 roku. Určitou odlišnost od ostatních vykazovaly jen podniky z odvětví Činnosti
v odvětví nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. 20,6% (tj. 13 z 63 podniků) z nich vlastní
v současné době kodex správy, čímž výrazně překračují průměr za celý zkoumaný vzorek.
Naopak analýza výsledků ukazuje určitou závislost vlastnictví kodexu v současné době na velikosti
podniku5
u etického kodexu. Ten vlastní 33,8% podniků z kategorie 10­49 zaměstnanců,
42,3% podniků z kategorie 50­99 zaměstnanců, 44,0% podniků z kategorie 100­249 zaměstnanců
a 47,2% podniků s více než 250 zaměstnanci. Tj., zdá se, že jeho vlastnictví stoupá s růstem
velikosti podniku. Popisovaná závislost však není prokazatelná u vlastnictví kodexu správy, byť
zde lze určité náznaky této závislosti najít.
Následně jsme zkoumali závislost vlastnictví kodexu či úsilí o jeho přijetí do 1 roku na právní
formě podniku. Analýza dat však žádnou závislost neprokázala ani u vlastnictví kodexu ani u úsilí
o jeho přijetí do 1 roku.
Vlastnictví certifikátů9.4.
Charakteristika otázky9.4.1.
B6.4. Uveďte, jaké certifikáty jakosti Váš podnik získal, resp. usiluje o jejich získání.
Prostřednictvím otázky B6.5. bylo zjišťováno, kolik podniků vlastní certifikáty jakosti, environmentu
a bezpečnosti práce. Respondenti uvádějí, zda v současné době příslušný certifikát vlastní, u každého
certifikátu vybírají z odpovědí ano ­ ne. Pokud je vybrána odpověď ,,ne" ­ v současnosti podnik
certifikát nevlastní, pak je položena doplňující otázka, zda v budoucnosti, v časovém horizontu jednoho
roku, usilují o získání příslušné normy. Zde je opět vybíráno z odpovědí ano ­ ne.
Vybranými certifikáty jsou: ISO 9000 (x221), ISO 14000 (x222), ISO 17799, BS 7799 (x223),
OHSAS 18001 (x224), SA 8000 (x225), QS 9000 (x226), VDA 6 (x227), ISO/TS 16949 (x228),
AS/EN 9100 (x229), TL 9000 (x230), HACCP (x231), NBÚ (x232) a EMAS (x233).
5 K rozdělení podniků dle velikosti jsme znovu využili umělou proměnnou popisovanou v komentáři kapitoly 9.1.2.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6)260
Pro potřeby tazatele i respondenta je u každého certifikátu v dotazníku uvedena jeho krátká
charakteristika.
Všechny proměnné získané z otázky B 6.5 jsou nominálními proměnnými.
Charakteristika odpovědí na otázku celkem9.4.2. [pol. x221­233]
Vlastnictví certifikátu ­ proměnnéTabulka č. 180: x221­x233, pouze odpovědi Ano, současný stav výběrový
soubor celkem
Certifikát
Současný stav
Absolutně Procentně
ISO 9000 154 63,4
ISO 14000 64 27,8
ISO 17799 4 1,8
OHSAS 18001 21 9,8
SA 8000 3 1,4
QS 9000 1 0,5
VDA 6 2 1,0
ISO/TS 16949 4 1,9
AS/EN 9100 1 0,5
TL 9000 2 1,0
HACCP 30 13,8
NBÚ 19 9,0
EMAS 5 2,4
Vlastnictví certifikátů, pouze odpovědi ano, současný stav ­ výběrový soubor celkemGraf č. 176:
0 %
30 %
20 %
10 %
50 %
70 %
60 %
80 %
40 %
x203 Sponzoring x204 Snižování dopadů
na životní prostředí
x199 Firemní
dobrovolnictví
x202 Partnerské
programy
x200 Firemní
dárcovství
x201 Firemní
nadace
0 %
30 %
20 %
10 %
50 %
60 %
70 %
40 %
x208 Sport x207 Sociální péče x210 Vzděláváníx211 Životní prostředíx209 Kultura x206 Zdravotnictvíx216 Etický kodex x217 Kodex správy
0 %
5 %
10 %
15 %
35 %
30 %
25 %
40 %
45 %
20 %
Do 1 roku
V současnosti
ISO 9000
ISO 14000 OHSAS 18001
SA 8000
QS 9000
VDA 6
ISO/TS 16949
AS/EN 9100
TL 9000
HACCPISO 17799
NBÚ
EMAS
0 %
10 %
30 %
40 %
60 %
50 %
70 %
20 %
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6) 261
Vlastnictví certifikátu ­ proměnnéTabulka č. 181: x221 ­ x233, pouze odpovědi ano, budoucí stav
(do 1 roku) ­ výběrový soubor celkem
Certifikát
Budoucí stav
Absolutně Procentně
ISO 9000 25 20,8
ISO 14000 22 12,9
ISO 17799 3 1,5
OHSAS 18001 17 9,0
SA 8000 2 1,0
QS 9000 0 0,0
VDA 6 0 0,0
ISO/TS 16949 3 1,6
AS/EN 9100 1 0,5
TL 9000 0 0,0
HACCP 6 3,2
NBÚ 2 1,1
EMAS 1 0,5
Vlastnictví certifikátů, pouze odpovědi ano, budoucí stav (do 1 roku) ­ výběrovýGraf č. 177:
soubor celkem
0 %
30 %
20 %
10 %
50 %
70 %
60 %
80 %
40 %
x203 Sponzoring x204 Snižování dopadů
na životní prostředí
x199 Firemní
dobrovolnictví
x202 Partnerské
programy
x200 Firemní
dárcovství
x201 Firemní
nadace
0 %
30 %
20 %
10 %
50 %
60 %
70 %
40 %
x208 Sport x207 Sociální péče x210 Vzděláváníx211 Životní prostředíx209 Kultura x206 Zdravotnictvíx216 Etický kodex x217 Kodex správy
0 %
5 %
10 %
15 %
35 %
30 %
25 %
40 %
45 %
20 %
Do 1 roku
V současnosti
ISO 9000
ISO 14000 OHSAS 18001
SA 8000
QS 9000
VDA 6
ISO/TS 16949
AS/EN 9100
TL 9000
HACCPISO 17799
NBÚ
EMAS
0 %
10 %
30 %
40 %
60 %
50 %
70 %
20 %
ISO 9000
ISO 14000 OHSAS 18001
SA 8000
QS 9000
VDA 6
ISO/TS 16949
AS/EN 9100
TL 9000
HACCPISO 17799
NBÚ
EMAS
0 %
5 %
20 %
15 %
25 %
10 %
Komentář
Tradičně nejrozšířenějším certifikátem je dle dostupných statistik6
standard ISO 9000, mezinárodní
norma kodifikující management jakosti. Tento standard definuje požadavky na kvalitu řízení
společnosti. V empirickém šetření bylo potvrzeno, že ISO 9000 je v českých podnicích skutečně
certifikátem zastoupeným v nejvyšší míře. V současnosti jej vlastní plných 63,4% podniků služeb
ve zkoumaném vzorku. Je dobré podotknout, že mezi výrobními podniky je dokonce 86,2% podniků
disponujících tímto standardem7
. Dále by certifikát v blízké budoucnosti rádo implementovalo
dalších 20,8% podniků z těch, které jím prozatím nedisponují. Opět se tedy potvrzuje, že
norma ISO 9000 se stává z dobrovolného nástroje téměř nezbytností v podnikové sféře. Tím, že
6 The ISO Survey of Certifications ­ 2007. 2008.
7 Blažek a kol., 2007
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6)262
jí disponuje nebo bude disponovat většina podniků, se pochopitelně do jisté míry devalvuje její
hodnota a konkurenční výhoda, kterou podnikům přináší.
Relativně rozšířená je také norma ISO 14000, která specifikuje požadavky na systém environmentálního
managementu. Smyslem certifikátu je snižovat dopad podnikových aktivit na životní
prostředí. Norma ISO 14000 se jako všechny standardy z rodiny ISO zaměřuje na procesy, nikoliv
na produkci. Je tedy třeba si uvědomit, že implementované ISO 14000 se nevztahuje k ekologické
šetrnosti produkce, k tomu slouží jiné nástroje environmentálního managementu. Dle výsledků
empirického šetření disponuje v současnosti tímto certifikátem celkem 27,8% zkoumaných podniků
služeb. Pro srovnání ­ mezi výrobními podniky bylo zjištěno celkem 44% držitelů ISO 14000.
Je tedy zřejmé, že podniky služeb jsou obecně v menší míře držiteli certifikátů řízení. Poměrné
zastoupení podniků služeb, které usilují o ISO 14000 do jednoho roku, je 12,9% podniků.
HACCP je systém zajišťující zdravotní nezávadnost potravin. Je to systém založený na prevenci
a je aplikovatelný zejména v organizacích zemědělského a potravinářského sektoru. V současnosti
jej vlastní 13,8% subjektů ve zkoumaném vzorku, zavádět jej dále hodlá 3,2% respondentů.
Méně je zastoupena norma OHSAS 18001, která specifikuje požadavky na systém řízení bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci. Ve zkoumaném vzorku bylo identifikováno 9,8% držitelů tohoto
certifikátu. Podíl podniků, které tuto normu chtějí zavést do jednoho roku, je roven 9%.
Poměrně dobré zastoupení v podnicích vykazuje ještě certifikát Národního bezpečnostního
úřadu ­ NBÚ. Mezi podniky služeb bylo identifikováno 9% podniků, které tímto standardem již
disponují. V blízké budoucnosti dále hodlá zavádět tento certifikát 1,1% podniků.
Ostatní certifikáty jsou zastoupeny již jen v řádu jednotek podniků.
ISO 17799 kodifikuje systém řízení bezpečnosti informací v organizaci. V současnosti jej vlastní
čtyři podniky ve zkoumaném vzorku, v blízké době o něj budou usilovat další tři podniky.
Certifikát SA 8000 dokazuje, že má podnik zaveden systém řízení sociální podpory, tedy že
daný podnik pečuje o své zaměstnance. Disponují jím v současnosti tři respondenti ve zkoumaném
vzorku a plánují jej zavést další dva subjekty.
Oborové normy automobilového průmyslu vychází z požadavků ISO norem, nicméně jsou
doplněny o další požadavky, vyplývající ze specifik automobilového průmyslu. Norma QS 9000
amerických výrobců aut je v současnosti implementována jen v jednom podniku ve zkoumaném
vzorku a v budoucnu žádný další subjekt nehodlá tento standard zavádět. Certifikát VDA 6 německých
výrobců aut vlastní dva podniky služeb ve vzorku a nikdo další nehodlá implementovat
v dohledné budoucnosti. Sjednocující mezinárodní norma automobilového průmyslu ISO/TS
16949 je zastoupena relativně nejvíce. Disponují jí nyní čtyři podniky a v budoucnu hodlají zavádět
další tři podniky.
Certifikátem leteckého průmyslu AS/EN 9100 disponuje jeden subjekt a jeden podnik plánuje
jeho implementaci. TL 9000 poskytovatelů telekomunikačních služeb je v současnosti vlastněn
jedním podnikem a žádný další o něj nebude prozatím usilovat.
EMAS je vedle ISO 14000 dalším systémem environmentálního managementu, nicméně jedná
se o certifikát evropský. Rozdílem je i vyšší přísnost požadavků EMAS ve srovnání s ISO 14000
a povinnost externích prohlášení o environmentální výkonnosti dané organizace. Z těchto důvodů
EMAS není tolik rozšířen jako ISO 14000. V našem vzorku bylo nalezeno celkem pět podniků, které
EMAS implementovaly a jeden subjekt by rád na tento standard dosáhl do jednoho roku.
Analyzujeme-li zastoupení certifikátu ISO 9000 v podnicích rozdělených dle oboru činnosti,
pak lze identifikovat pomyslné dvě skupiny podniků ­ obory, ve kterých je míra implementace
ISO 9000 do 20% (zemědělství, ubytování a stravování, zdravotnictví). V ostatních oborech činnosti
je ISO 9000 zastoupeno v 60,0­82,5% podniků.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6) 263
ISO 14000 je poměrně hojně zastoupeno v oboru ostatní veřejné a osobní služby (64,3%), dále
pak ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (61,5%), o něco méně pak v oboru nemovitostí
a pronájmu (44,8%). Zastoupení certifikátu v ostatních oborech se pohybuje v rozmezí 6,3­20,0%.
Globálně lze konstatovat, že obory, které disponují ve vyšší míře různými standardy, jsou výroba
a rozvod elektřiny, obchod, činnost v odvětví nemovitostí a pronájmu a také ostatní veřejné
sociální a osobní služby.
Rozdělíme-li podniky dle velikosti, pak lze pozorovat určitý trend, kdy větší podniky disponují
certifikáty ve vyšší míře. Zejména podniky se 100­249 zaměstnanci disponují poměrně velkým
počtem certifikací. Analogicky menší podniky (zejména s 10­49 zaměstnanci) disponují relativně
nižším počtem norem.
Byla analyzována i souvislost právní formy a vlastnictví certifikátů. Ukazuje se, že rozdíly ve
vlastnictví certifikátů mezi společnostmi s ručením omezeným a akciovými společnostmi nejsou
významné
Diskuse9.5.
Tato část výzkumné zprávy se mimo jiné zabývala problematikou CSR a měla za úkol zjistit, zda
podniky využívají jednotlivé formy CSR, které oblasti těmito formami podporují a s jakou intenzitou.
Dále zkoumala, které kodexy podniky vlastní a jaké je jejich úsilí o získání kodexů do 1 roku.
U každé proměnné byla nejdříve popsána četnost výskytu jednotlivých odpovědí a následně šetřena
závislost na 3 proměnných ­ OKEČ, velikosti podniku a právní formě.
Z dotazování vyplynulo, že jednotlivé formy dle využití lze rozdělit do tří skupin. Do první
skupiny, kam patří nejvyužívanější formy CSR, se zařadil sponzoring, aktivity zaměřené na snižování
dopadů na životní prostředí a firemní dárcovství. Zcela nejvyužívanější formou CSR je sponzoring.
Důvodem výběru této formy může být, že se jedná o již relativně známou formu8
a také
to, že nevyžaduje nějaké aktivnější zapojení podniku do podporované aktivity. To samé lze říci
i o dárcovství, do kterého se podniky v ČR také zapojují převážně pasivní formou ­ tj. darování
finanční hotovosti či materiálních věcí (AGNES, 2004). Podle Centra inovací a rozvoje bývá CSR
často omezena právě na tyto dvě formy (CIR, 2006, str. 15), což v zásadě vychází i z našich výsledků,
ze kterých jasně vyplývá, že vedle aktivit zaměřených na snižování dopadů na životní prostředí
jsou tyto dvě formy CSR jednoznačně nejvyužívanější. K podobným závěrům došlo i BLF ­ byť
na vzorku malých a středních podniků (BLF, 2006, str. 7).
U zjištěného vyššího zájmu o aktivity vedoucí ke snižování dopadů na životní prostředí9
je otázkou,
zda tyto aktivity nejsou pouze dokladem rozsáhlé legislativy věnující se této problematice10
.
Pokud by tomu tak bylo a podniky by nevytvářely aktivity nad rámec svých zákonných povinností,
nejednalo by se o naplňování CSR (Doležalová, 2005, str. 41). Tuto oblast jsme ovšem v dotazníku
explicitně nesledovali, ale lze ji odvodit od vlastnění určitých certifikátů, které vyžadují
plnění aktivit nad rámec zákona. Zde se tedy skrývá příležitost pro další analýzu.
Druhou skupinu tvořily formy, které vyžadují aktivnější zapojení podniku do dané činnosti,
a to ­ partnerské programy a firemní dobrovolnictví. Jejich využívání je však daleko slabší
8 Sponzoring se v marketingových učebnicích vyskytuje již řadu let buď jako samostatný nástroj komunikačního mixu
či podsložka PR.
9 Jež tvoří jeden ze základních pilířů CSR ­ viz např. Zelená kniha s podtitulem ,,Promoting a European Framework
for Corporate Social Responsibility".
10 Viz např. internetové stránky Envi webu http://www.enviweb.cz/.
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY (B6)264
než u výše uvedených forem11
. V ČR se zatím jedná o poměrně nové formy zapojení podniků do
CSR12
, a to komplikuje porovnání námi zjištěných výsledků s jinými výzkumy. Závěry ze zahraničních
výzkumů nejsou jednoznačné ­ některé tvrdí, že aktivnější jsou v těchto formách13
velké
podniky, některé zase ukazují, že se do těchto oblastí zapojují už i podniky malé a střední (Mller,
Erdal, 2003, str. 35).
Třetí skupinu tvořily firemní nadace, které jsou využívány ze všech forem CSR podle našeho
zjištění nejméně. Je třeba však upozornit, že jsme se dotazovali pouze na vlastnictví firemní nadace
a nepátrali jsme již po tom, zda podniky s nějakou externí nadací spolupracují, protože pak by
se jednalo o využívání některé z výše uvedených forem.
Srovnáme-li výsledky tohoto výzkumu s výsledky námi realizovaného výzkumu v r. 200714
, můžeme
konstatovat, že v oblasti intenzity15
využití jednotlivých forem CSR dochází v obou vzorcích
ke shodě. Uváděná četnost je však u prvních 2 skupin forem CSR v aktuálním vzorku výrazně
nižší. Např. firemní dárcovství využívalo v roce 2007 74,8% podniků (Blažek a kol., 2007, str.
278), zatímco v aktuálním vzorku je to jen 56,9%. Naopak firemní nadace vlastní větší procento
aktuálně zkoumaných podniků ­ 9,5% oproti 3,9% zjištěných v roce 2007 (Blažek a kol., 2007,
str. 278). Stejně jako v roce 2007 se ukazuje, že určitá odvětví mají alespoň částečný vliv na formy
angažovanosti podniku v CSR. V tomto roce se také objevily oproti roku 2007 větší disproporce
v angažovanosti v jednotlivých formách CSR při využití umělé proměnné velikost podniku ­ a to
nejen ve druhé ze 3 zkoumaných skupin forem. Oproti výzkumu z roku 2007 se jako významnější
jeví vztah mezi angažovaností podniků v určitých formách CSR a právní formou podniku.
Z výzkumu taktéž vyplynulo, že podniky nejčastěji podporují oblast sportu, za kterým následuje
oblast sociální péče a kultury. To se shoduje i s výsledky našeho výzkumu za rok 2007. Nejméně
podporovanou oblastí v našem vzorku se ukázalo být zdravotnictví ­ a to jak v roce 2007, tak
letos, byť na jiném vzorku podniků. Silný příklon ke sportu se dá vysvětlit tím, že sport obecně
přitahuje větší publikum než např. kultura, takže vynaložené náklady na tisíc oslovených jsou nižší,
což ospravedlňuje podporování této aktivity. Překvapivým zjištěním je malá pozornost zaměřená
na oblast zdravotnictví, kde byl oproti ostatním oblastem dosti výrazný propad v podpoře.
Oproti výsledkům výzkumu z roku 2007 došlo ke zvýšení angažovanosti podniků v oblasti životného
prostředí na úkor oblasti vzdělávání. Vysvětlení je možno hledat v odlišném záběru vzorku
podniků.
Oproti roku 2007 byly nově do dotazníku, resp. do jeho části B6. zařazeny otázky zaměřené na
zjištění trendů. Z jejich analýzy vyplynulo, že největší část podniků zachovává svou angažovanost
v oblastech, které podporuje, stále na stejné úrovni. Analýza dále stejně jako v roce 2007 ukázala,
že existuje určitá závislost míry angažovanosti podniku v určité oblasti na příslušnosti podniku
k určitému odvětví. Stejně tak se nám, jako v šetření z roku 2007, nepodařilo prokázat závislost
angažovanosti ve vyšetřovaných oblastech na velikosti podniku a právní formě.
Při zkoumání stavu vlastnictví kodexů jsme zjistili, že jejich vlastnictví není mezi vyšetřovanými
podniky příliš rozšířené a ani do blízké budoucnosti podniky nepočítají se zvýšením úsilí pro jejich
11 Nižší využívání dobrovolnické práce může být vysvětleno negativní zkušeností českých podniků, resp. jejich
zaměstnanců, s podobnou formou v éře komunismu, kdy se však často jednalo o práci nedobrovolnou. Jedná se
však pouze o spekulativní vysvětlení, názory na tuto formu nebyly zjišťovány.
12 Např. teprve v roce 2003 vstoupil v platnost Zákon o dobrovolnické službě č. 198/2002 Sb., který se navíc
zaměřuje na úpravu podmínek vysílání dobrovolníků do zahraničí (Moravcová, 2007).
13 I když se mluví převážně o firemním dobrovolnictví, lze závěry použít i pro partnerské programy, které v sobě
prvky z firemního dobrovolnictví zahrnují. Rozdíl mezi těmito formami je především z hlediska dlouhodobosti jejich
použití.
14 Výzkum byl realizován na vzorku 424 podniků ze zpracovatelského průmyslu a stavebnictví.
15 Měřeno výší četnosti.
265
IIIIII
Část III ANALÝZA FAKTORŮ
HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI
266
SKUPINY PODNIKŮ VYTVOŘENÉ DLE HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI 267
Skupiny podniků vytvořené dle10.
hospodářské úspěšnosti
V následujících podkapitolách jsou představeny základní principy rozdělení podniků podle hospodářské
úspěšnosti a přiblíženy výsledky aplikace těchto principů na finanční data podniků, které
se zúčastnily empirického šetření provedeného v roce 2009. V závěru jsou pak stručně shrnuta doporučení,
která z analýzy vyplývají pro další zpracování a jistá omezení provedeného rozdělení.
Metodika rozdělení podniků podle hospodářské úspěšnosti10.1.
První podkapitola přibližuje hlavní důvody, které vedly ke změně metodiky používané v roce
2008 v předchozí fázi šetření. Další podkapitoly se pak věnují otázkám volby finančních ukazatelů,
zdrojům dat a vlastnímu principu vytvoření skupin.
Požadavky na rozdělení podniků10.1.1.
V roce 2008 jsme jako hlavní nástroj pro nalezení typických skupin různě hospodářsky úspěšných
podniků použili shlukovou analýzu. Výsledkem její aplikace bylo iterační odvození celkem
třinácti shluků s rozdílným vývojem ukazatelů hospodářské úspěšnosti. Podrobněji k postupu viz
Šiška (2008).
Identifikace skupin různě hospodářsky úspěšných podniků představuje klíčový vstup pro další
analýzy, které formou jedno- i vícerozměrných metod usilují o nalezení faktorů hospodářské
úspěšnoti. Tyto následné analýzy preferují, aby účastníci šetření byli rozděleni do relativně malého
počtu skupin. Jako ideální se dokonce jeví krajní případ, kdy všichni respondenti jsou členy
jedné ze dvou disjunktních množin, a to buď skupiny podniků hospodářsky úspěšných, nebo skupiny
podniků hospodářsky neúspěšných.
V návaznosti na uvedené zkušenosti jsme se pokusili vytvořit novou metodiku, která bude podniky
rozdělovat do menšího počtu skupin. Vedlejším požadavkem bylo, aby výsledky rozdělení
byly snáze interpretovatelné.
Jak identifikovat hospodářsky úspěšný podnik?10.1.2.
Pro hodnocení hospodářské úspěšnosti (častěji označované za finanční výkonnost) se v odborné
literatuře nabízí značné množství ukazatelů a metod, jejichž spektrum sahá od účetních údajů,
přes tradiční poměrové ukazatele finanční analýzy až po moderní koncepce ekonomické přidané
SKUPINY PODNIKŮ VYTVOŘENÉ DLE HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI268
hodnoty (podrobněji viz např. Mařík, Maříková, 2005). V protikladu k často značně sofistikovaným
modelům, se však podstata hospodářské úspěšnosti zdá poměrně jednoduchá. Dokazují to
i autoři v současnosti celosvětově nejúspěšnějšího systému měření výkonnosti ­ metody Balanced
Scorecard ­ kteří uvádějí:
,,Finanční cíle se typicky vztahují k ziskovosti ­ měřené např. provozními výnosy a rentabilitou
investovaného kapitálu. Finanční strategie jsou v podstatě jednoduché; společnosti mohou vydělat
více, když (1) prodají více, a (2) vydají méně. Vše ostatní je pouze hudbou na pozadí. Jakýkoliv
program ­ důvěrné poznání zákazníků, řízení kvality metodou Six Sigma, znalostní management,
převratná technologie, Just-in-Time ­ přidává společnosti na hodnotě pouze tehdy, pokud vede
k větším prodejům nebo k nižším nákladům. Tudíž finanční výkonnost společnosti lze zlepšit
dvěma základními přístupy ­ růstem výnosů a zvyšováním produktivity." (Kaplan, Norton, 2004,
s. 36, vlastní překlad)
V návaznosti na Kaplanem a Nortonem popisovanou strategii růstu a strategii produktivity jsme
se rozhodli využít pro hodnocení hospodářské úspěšnosti dva ukazatele, z nichž každý bude odrážet
jednu ze zmiňovaných strategií.
Výsledky strategie produktivity při našem hodnocení hospodářské úspěšnosti měří ukazatel rentability
aktiv (dále jen ,,ROA"). V jeho čitateli jsme záměrně volili provozní výsledek hospodaření,
abychom jednak vyloučili vliv zdanění a odlišné kapitálové struktury zkoumaných podniků,
jednak abychom podchytili efekt vytvářený hlavní činností podniku a ne dopady dalších událostí
finančního a mimořádného charakteru, které ovlivnily konečný zdaněný výsledek hospodaření
podniku. ROA je vyjádřena vztahem:
Výsledky růstové strategie podniku jsme se pokusili zachytit ukazatelem míry růstu aktiv. Volba
tohoto ukazatele není zcela optimální a bezpochyby vhodnějším ukazatelem růstu by bylo posuzování
přírůstků tržeb. Aktiva jsme však použili z toho důvodu, že v databázích účetních byla
dostupnější a přesnější (po vzoru formuláře pro obchodní věstník jsou totiž v jediné položce často
sloučeny tržby obchodních podniků se snížením o náklady na prodané zboží). Aproximaci růstu
tržeb růstem aktiv přitom zakládáme na předpokladu, že za růstem podnikových tržeb dříve či
později musí následovat i růst množství majetku, se kterým podnik provozuje činnosti, které mu
přináší větší tržby. Výpočet použitého ukazatele míry růstu (dále jen ,,Růst") byl následující:
Data o hospodářské úspěšnosti a jejich úpravy10.1.3.
S cílem vyloučit zkreslení údajů o hospodářské úspěšnosti tím, že použijeme ukazatele za jediný
rok, jsme se rozhodli sestavit pětileté časové řady každého ukazatele, a to za léta 2003 až 2007.
Abychom se zároveň co nejvíce přiblížili době konání empirického šetření, počítali jsme pro každý
podnik průměrný ukazatel ROA, resp. průměrný ukazatel Růstu jako vážený aritmetický průměr
z ročních údajů, na které jsme uplatnili váhy 5-4-3-2-1 klesající směrem do minulosti. V důsledku
toho měl poslední aktuální rok pětinásobnou váhu ukazatele z roku prvního.
Veškerá účetní data pro analýzu (údaje o provozních ziscích a aktivech potřebné pro výpočet ukazatelů)
byla čerpána z databáze úvěrových informací CreditInfo. Takto získaný extrakt dat byl dále
SKUPINY PODNIKŮ VYTVOŘENÉ DLE HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI 269
doplňován z údajů účetních závěrek, které podniky uložily do sbírky listin jim místně příslušných
obchodních rejstříkových soudů. Celkově se podařilo získat kompletní pětileté účetní údaje za celkem
263 respondentů a pouze v případě čtyř respondentů byla časová řada účetních údajů nekompletní.
Čtveřici respondentů s nekompletními údaji jsme vyřadili z dalšího zpracování.
Z účetních údajů byla pro každý podnik vypočítána desítka finančních ukazatelů, která charakterizovala
jeho hospodářskou úspěšnost v posledních pěti letech (tzn. pět ukazatelů ROA a pět
ukazatelů Růstu za každý analyzovaný rok). V případě ukazatelů Růstu byly v devíti případech
zaznamenány růsty aktiv dosahující až desetitisíců procent. Podle údajů v obchodním rejstříku
a jeho sbírce listin se zpravidla jednalo o nově založené společnosti, případně společnosti, se kterými
mateřská společnost sloučila jinou svou dceřinou společnost. Takový jednorázový růst aktiv
tedy obvykle nevypovídal o důsledku úspěšně implementované strategie růstu v průběhu sledovaného
roku. Na druhou stranu by takové extrémní hodnoty velice výrazně zkreslily pětiletý vážený
průměr ukazatele Růst daného podniku, a proto jsme je nahradili námi arbitrárně zvolenou hodnotou
mírou růstu 1 000%.
Neslučitelnost strategie růstu a strategie produktivity10.1.4.
Praxe ukazuje a Kaplan a Norton (2004) potvrzují, že jimi uváděné dvě základní finanční strategie
produktivity a růstu se do značné míry vzájemně vylučují. Vzájemnou neslučitelnost lze teoreticky
odůvodnit i podstatou obou strategií. Vysoké produktivity totiž podnik obvykle dosahuje z činností,
které provozuje v jemu známém prostředí, pro jemu známé zákazníky a zpravidla po delší
dobu, za kterou dokázal tyto činnosti již dostatečně standardizovat a zeefektivnit. Na druhou stranu
růstová strategie ­ až na výjimku vytěžení stávajících zákazníků ­ obvykle předpokládá vstup
na nové, podniku do té doby neznámé trhy, vývoj nových, v podniku do té doby nevyráběných
produktů a s tím spojené obtíže ve výrobních a distribučních procesech.
Pouze velice úspěšný podnik dokáže bez větších problémů excelovat v obou strategiích a dosahovat
tak výborných výsledků z prosazení své celkové finanční strategie. Běžné, řadové podniky se
však spíše snaží o určitou kombinaci, při které buď za cenu nižšího růstu zlepšují stabilitu a produktivitu
svých interních procesů, nebo naopak sázejí na svůj značný růst za cenu četných neefektivností
podkopávajících snažení o produktivitu typu standardizace a discipliny. Nejjednodušším
vyjádřením této skutečnosti je nepřímá úměra mezi měřítky ROA a Růst, kterými měříme úspěchy
obou parciálních strategií. Grafickým zobrazením této nepřímé úměry jsou pak hyperboly zachycené
na grafu č. 178. V něm můžeme názorně sledovat, jak podnik nacházející se v bodě A1 mohl
dosáhnout stejného úspěchu, kdyby slevil ze svého zaměření na produktivitu a pokusil se místo
ní získat více zákazníků, a s růstem zákazníků i růstu majetku. Při námi předpokládané nepřímo
úměrné výměně mezi ROA a Růstem by se tak podnik ocitnul v bodu A2. Konkrétně by taková
situace mohla vypadat tak, že obchodní podnik by za cenu vyšších zásob na skladě (a tím nižšího
ROA) přilákal širším sortimentem více zákazníků, ti by nakoupili více druhů zboží a podnik by
proto zaznamenal větší přírůstek svého majetku (ať již v podobě pohledávek, hotových peněz či
jiné formy majetku). Z poslední implikace uvedeného příkladu je zřejmé, že bezprostřednější měřítko
úspěšnosti ve strategii růstu by bylo přímé měření růst tržeb, ovšem z výše uvedených důvodů
růst tržeb aproximujeme růstem celkových aktiv podniku.
SKUPINY PODNIKŮ VYTVOŘENÉ DLE HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI270
Neslučitelnost strategie růstu a strategie produktivityGraf č. 178:
A1
B
E
C
D
A2
R st aktiv
ROA
Srovnáme-li situaci podniku A se situací podniku B, který je na hyperbole ležící blíže středu souřadného
systému, ze souřadnic analyzovaných bodů jednoznačně vidíme, že podnik B dosahuje
daleko menších měr jak ROA, tak Růstu, jinými slovy je méně úspěšný při prosazování své celkové
finanční strategie než podnik A. Toto tvrzení samozřejmě platí pro všechny body na níže
položených hyperbolách, a vice versa. Jako číselné vyjádření celkové úspěšnosti finanční strategie
se pak jeví jako nejvhodnější součin souřadnic každého bodu (podniku), který dále označujeme
jako koeficient hospodářské úspěšnosti. Z definice koeficientu hospodářské úspěšnosti vyplývá,
že v případě dvou bodů na stejné hyperbole bude stejný. V případě bodů na různých hyperbolách
bude koeficient hospodářské úspěšnosti vyšší v případě bodu na vyšší hyperbole.
Konečně zbývá objasnit svébytné pozice podniků C, D, E, které se nachází v kvadrantech, ve
kterých alespoň jedna souřadnice je záporná. Pro úplnost na tomto místě uveďme, že pro takové
kvadranty definujeme koeficient hospodářské úspěšnosti jako rovný nule.
Podnik C dosahuje sice značného růstu, ovšem za cenu ztrát, tj. záporného zhodnocení svého
majetku. Jinými slovy, podnik C místo toho, aby zhodnocoval majetek, na který mu poskytli finance
jeho vlastníci a věřitelé, tak prodává tento majetek pod cenou, resp. pod náklady spotřebovanými
na svou činnost. Podnik C proto není možné hodnotit jako hospodářsky úspěšný.
Hospodářsky příliš úspěšným se však nejeví ani podnik E. Ten sice vykazuje kladnou hodnotu
ROA, ovšem vysoké produktivity dosahuje na úkor snižování svého majetku. Taková strategie vytěžení
co největšího efektu ze stávajícího majetku sice může být krátkodobě hodnocena pozitivně,
avšak do důsledku dotažena se v dlouhém období stává sebezničující. Neinvestující podnik spotřebuje
a opotřebí veškerá svá aktiva a sám pod sebou si tak podřeže větev své existence. Proto ani
podnik E nemůže být hodnocen jako hospodářsky úspěšný.
Jednoznačný závěr o hospodářské neúspěšnosti pak platí o podniku D, který nezhodnocuje svůj
majetek a postupně o něj přichází.
Kritérium pro vytvoření skupin10.1.5.
V předchozím textu definovaný koeficient hospodářské úspěšnosti se stal hlavním kritériem pro
rozčlenění podniků do skupin. Přitom skupina nejvíce hospodářsky úspěšných podniků musí dosahovat
vysokého koeficientu hospodářské úspěšnosti, zatímco méně hospodářsky úspěšné podniky
dosahují nižší hodnoty koeficientu, případně hodnoty nulové. Návazná otázka však zní, kde
učinit dělící čáru mezi hospodářsky úspěšnými a neúspěšnými podniky. Graficky viděno pak tento
problém spočívá ve výběru jedné z nekonečného množství hyperbol a v jejím prohlášení za hranici,
která odděluje hospodářsky úspěšné podniky od neúspěšných.
SKUPINY PODNIKŮ VYTVOŘENÉ DLE HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI 271
Za hraniční hodnotu koeficientu hospodářské úspěšnosti jsme zvolili součin mediánů z obou
ukazatelů hospodářské úspěšnosti zkoumaných podniků. Konkrétně tedy šlo o součin mediánu
z pětiletých vážených průměrů ROA s mediánem z pětiletých vážených průměrů Růstu. Tuto volbu
odůvodňují následující úvahy:
Mediány místo průměrů jsme zvolili z toho důvodu, že hodnoty Růstu devíti podniků dosahovaly
extrémních hodnot a nadsadily by z nich spočtený průměr. Po našem nahrazení extrémních
hodnot nižší hodnotou by současně průměr vypočtený z nahrazených hodnot byl
subjektivně zkreslený. Z těchto důvodů jsme zvolili medián jako patrně nejvhodnější ukazatel
,,střední" míry ROA, resp. Růstu celé skupiny zkoumaných podniků.
Pro stanovení hraniční hodnoty jsme dlouho zvažovali, zda nepoužít nějakou průměrnou míru
ROA a Růstu za základní soubor celé populace podniků, které splňují kritéria výběru, podle
kterých byl vybírán vzorek respondentských podniků. Bohužel ani Český statistický úřad, ani
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR taková data ve svých zprávách nepublikují.
Hyperbola procházející bodem o souřadnicích [medián Růstu; medián ROA] se stala hranicí mezi
hospodářsky úspěšnými podniky ­ dále označovány za skupinu A ­ a hospodářsky neúspěšnými
podniky. Neúspěšné podniky v kladném kvadrantu jsme seskupili do skupiny B, zatímco podniky
v kvadrantech s alespoň jednou zápornou souřadnicí (a tedy i nulovým koeficientem hospodářské
úspěšnosti) jsme označili za členy skupiny C.
Zejména v případě podniků v bezprostředním okolí rozhraničující hyperboly se nám však ostré
rozdělení jevilo příliš diskriminující, kdy podnik těsně pod hyperbolou byl hodnocen jako hospodářsky
neúspěšný stejně jako podnik, jenž vykazuje téměř nulový koeficient hospodářské úspěšnosti.
S cílem dosáhnout určitého pozvolnějšího přechodu jsme proto navrhli vytvořit v okolí rozhraničující
hyperboly ,,hraniční pásmo", ve kterém nebudou podniky jednoznačně klasifikovány
jako úspěšné či neúspěšné. Toto pásmo jsme označili jako skupinu AB a jako horní a dolní mez
takového pásma jsme navrhli +/- 10% z mediánu ROA, resp. Růstu. Jinými slovy, skupinu AB
tvoří ty podniky, u kterých součin jejich váženého aritmetického průměru ROA za posledních pět
let a váženého aritmetického průměru Růstu za posledních pět let náležel do intervalu <0,90*medián
ROA*0,90*medián Růstu; 1,10*medián ROA*1,10*medián Růstu>.
Výsledky10.2.
Na základě shromážděných údajů o hospodářské úspěšnosti jsme pro každý z 263 podniků, které
se zúčastnily empirického šetření, vypočítali aritmetický průměr jeho ROA s vahami 5­4­3­2­1
směrem do minulosti a stejným způsobem vážený aritmetický průměr Růstu jeho aktiv. Tyto údaje
jsou pro názornost vyneseny i do grafu č. 179, kde každý respondentský podnik je reprezentován
jedním bodem o souřadnicích [průměr Růstu; průměr ROA]. Z průměrů Růstu a ROA jsme
pak pro každý podnik vypočítali jeho koeficient hospodářské úspěšnosti.
Z ukazatelů průměrů Růstu aktiv za všech 263 podniků jsme současně vypočítali medián, který
činil 11,38%. Obdobně jsme z průměrů o ROA vypočítali medián, který za všech 263 podniků
dosáhl hodnoty 6,68%. Námi definovaný koeficient hospodářské úspěšnosti pro rozhraničující
hyperbolu tedy dosáhl hodnoty 76,03 (tj.11,38*6,68). V návaznosti na to dolní mez pro zařazení
do skupiny AB odpovídala koeficientu hospodářské úspěšnosti 61,58 (tj. 0,902
*76,03) a horní mez
číslu 92,00 (tj. 1,102
*76,03). Uvedené meze posloužily k rozdělení podniků do skupin A, AB, B
a C. Počty podniků zařazených do té které skupiny uvádí následující tabulka.
SKUPINY PODNIKŮ VYTVOŘENÉ DLE HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI272
Počty podniků ve skupinách podle hospodářské úspěšnostiTabulka č. 182:
Skupina Počet podniků
A 121
AB 16
B 80
C 46
Celkový počet 263
Názorněji zobrazuje rozdělení podniků do jmenovaných skupin graf č. 179. Jak již bylo zmíněno,
do souřadnicového systému s osami reprezentujícími Růst a ROA jsou v něm vyneseny jednotlivé
podniky. Silnou souvislou čarou pak v něm je zobrazena rozhraničující hyperbola, tj. hyperbola,
která prochází bodem charakterizovaným mediány Růstu a ROA [11,38%; 6,68%]. Pro všechny
body na této hyperbole pak platí, že součin souřadnic (tedy koeficient hospodářské úspěšnosti) ve
všech jejích bodech činí spočtených 76,03. Skupinu AB kolem rozhraničující hyperboly oddělují
dlouze čárkované hyperboly dolní a horní meze, které charakterizují koeficienty hospodářské
úspěšnosti 61,58 a 92,00. Podniky (body) nad horní mezí patří do skupiny A, body (podniky) pod
dolní mezí v kladném kvadrantu vytvořily skupinu B a konečně podniky s alespoň jednou zápornou
souřadnicí spadly do skupiny C.
Pro názornost jsou v grafu slabými krátce čárkovanými křivkami zaznačeny též hyperboly, které
ukazují všechna místa, ve kterých koeficienty hospodářské úspěšnosti odpovídají součinu 0,5násobků,
1,5násobků, dvojnásobků, 2,5násobků, ... mediánů určujících polohu hlavní rozhraničující
hyperboly. Cílem těchto doplňujících hyperbol je nabídnout čtenáři měřítko pro posouzení,
kolik podniků a přibližně kolikrát je lepších/horších v obou ukazatelích než typické podniky dosahující
ukazatelů na úrovni mediánů ROA a Růstu.
Výsledné rozdělení respondentských podnikůGraf č. 179:
-10 % 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 90 %80 % 100 %70 %
-20
-10
0
10
20
30
40
50
60
Skupina AB
Skupina A
Skupina B
Skupina C
Rozhrani ující hyperbola
Dolní mez
Horní mez
Pětiletý vážený průměr Růstu aktiv
PětiletýváženýprůměrROA
Diskuse10.3.
Posouzení hospodářské úspěšnosti respondentů empirického šetření jsme postavili na výpočtech
ROA a Růstu aktiv, protože právě ziskovost a růstový potenciál (na rozdíl od krátkodobě zaměřených
ukazatelů likvidity a aktivity) podle našeho soudu nejvíce vypovídají o dlouhodobé
SKUPINY PODNIKŮ VYTVOŘENÉ DLE HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI 273
konkurenceschopnosti každého podniku. Jak jsme již naznačili, jsme si vědomi skutečnosti, že
uvedené ukazatele nejsou jediné možné a v dalším zpracování výsledků empirického šetření bude
určitě vhodné pokusit se o rozdělení podniků na základě variantních ukazatelů.
Na základě předpokladu o vylučujícím se charakteru strategie produktivity a strategie růstu byl
s pomocí údajů o průměrných hodnotách ROA a Růstu za posledních pět let (s těžištěm v posledních
letech) rozdělen soubor 263 podniků s kompletními daty do čtyř skupin. Pro účely hledání
faktorů hospodářské úspěšnosti jsme se rozhodli podniky ze skupiny AB ponechat stranou. Rovněž
jsme považovali za důvodné sloučit skupiny B a C. Faktory hospodářské úspěšnosti tak byly
hledány ve dvou kontrastních skupinách A vs. sloučené skupiny B a C. Pokud toto porovnání přibližně
stejně početných skupin nepovede k jednoznačné identifikaci faktorů hospodářské úspěšnosti,
nabízí se rozšířit meze skupiny AB (,,hraničního pásma" kolem rozhraničující hyperboly)
a za cenu vyloučení dalších podniků z dalších analýz tak ještě více posílit rozdílnou hospodářskou
úspěšnost podniků, které zůstanou zařazeny do zmenšených skupin A a B.
274
VÍCEROZMĚRNÁ ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI 275
Vícerozměrná analýza faktorů11.
hospodářské úspěšnosti
V rámci této kapitoly bude shrnut konkrétní postup zvolený při vícerozměrné analýze, který vedl
k identifikaci faktorů hospodářské úspěšnosti podniků. Je třeba poznamenat, že byly zvoleny postupové
kroky podobné s šetřením v loňském roce. Více k samotnému statistickému rozpoznávání
a klasifikaci obrazů je možné se dočíst v rámci monografie Blažek a kol. (2008) v kapitole 5 ­ Teoretické
základy využití statistických metod rozpoznávání pro vyhledávání faktorů hospodářské
úspěšnosti podniků.
Výběr proměnných vstupujících do vícerozměrné analýzy11.1.
V rámci dotazníkového šetření Centra výzkumu konkurenční schopnosti bylo získáno v letošním
roce, obdobně jako v roce předchozím, téměř 700 proměnných charakterizujících jednotlivé podniky.
Kvalitu výsledků a závěrů založených na učících se přístupech ovlivňuje počet do experimentu
vstupujících proměnných resp. příznaků a počet zkoumaných podniků resp. rozsah trénovací množiny,
které mají přímý vliv na dimenzionalitu rozhodovacího problému. Vzhledem k nutnosti volby
optimální dimenzionality je žádoucí takto vysoké číslo vstupních proměnných redukovat o ty, které
jsou redundantní a irelevantní (blíže k problému dimenzionality v Blažek a kol. (2008). Pro stanovení
rozhodovacích pravidel, které by vedly k eliminaci takovýchto proměnných, jsme využili exaktních
postupů aplikovaných při výběru proměnných v loňském roce (postupy pro analýzu dat v loňském
resp. letošním roce jsou blíže specifikovány také v monografii Blažek a kol. (2008) v kapitole věnované
definování soustavy vstupních proměnných). Tyto postupy byly v letošním roce dále doplněny
o heuristické metody, kdy došlo k rozšíření či naopak další redukci množiny vstupních proměnných,
a to na základě doporučení expertů pro jednotlivé předmětné oblasti dotazníku, pokud k tomu existoval
určitý teoretický podklad, popřípadě na základě poznatků z loňského roku.
Výsledkem těchto dvou základních postupů je matice 43 proměnných, které vstupují do vícerozměrné
analýzy. Přestože počet vstupních proměnných nezohledňuje zcela pravidlo vztahu
mezi počtem podniků a počtem vstupních proměnných, kdy počet prvků v jednotlivých třídách
by měl být zpravidla alespoň desetkrát vyšší než je dimenzionalita rozhodovacího problému, tedy
počet příznaků resp. vstupujících proměnných (Blažek, L., 2008, str. 44), považujeme vybrané
proměnné za relevantní a neredundantní.1
Matice příznaků vstupujících do dalších analýz spolu
1 Námi zkoumaný vzorek je tvořen 247 podniky, z nichž 121 podniků bylo zařazeno mezi hospodářsky úspěšné
a 126 mezi hospodářsky neúspěšné. Dle pravidla stanovujícího minimální počet prvků k určitému počtu vstupních
příznaků by měl být počet příznaků resp. vstupních proměnných maximálně 25.
VÍCEROZMĚRNÁ ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI276
s číslem konkrétní proměnné a zněním otázky popřípadě způsobem výpočtu dané proměnné je
uvedena v tabulce č. 183.
Proměnné vstupující do algoritmu statistického rozpoznávání obrazůTabulka č. 183:
Znak Název
Dotazník,
č. otázky
Číslo v rámci
vstupní matice
P01 Důležitost dodavatelů B1.1. 0
P02 Důležitost věřitelů B1.1. 1
P03 Důležitost státu B1.1. 2
P04 Důležitost komunity v okolí podniku B1.1. 3
P05 Součást koncernu B1.6. 4
P06 Typ vlastnické struktury B2.1. 5
P07 Původ vlastníka B2.1. 6
P08 Podíl vlastníků v top managementu B2.4. 7
P09 Úroveň rozhodujících složek hmotného majetku B2.5. 8
P10 Počet softwarových aplikací B2.6. 9
P11 Propojení softwarových aplikací B2.6. 10
P12 Velikost B3.1. 11
P13 Podíl pracovníků s VŠ vzděláním B3.1. 12
P14 Podíl technicko-hospodářských pracovníků B3.1. 13
P15 Fluktuace B3.2. 14
P16 Podíl pohyblivé složky mzdy B3.5. 15
P17 Výše prostředků na zaměstnanecké výhody B3.7. 16
P18 Výše prostředků na vzdělávání B3.8. 17
P19 Podnikatelská strategie B4.1. 18
P20 Podíl strategických odběratelů B4.2. 19
P21 Podíl tržeb z veřejných zdrojů B4.2. 20
P22 Stabilita odběratelů B4.3. 21
P23 Podíl exportu na tržbách B4.4. 22
P24 Specifičnost produktů B4.5. 23
P25 Podíl strategických dodavatelů B5.1. 24
P26 Stabilita dodavatelů B5.2. 25
P27 Podíl importu na dodávkách B5.3. 26
P28 Specifičnost dodávek B5.4. 27
P29 Důležitost kritérií výběru dodavatele B5.4. 28
P30 Důležitost certifikátu jakosti při výběru dodavatele B5.4. 29
P31 Důležitost společenské odpovědnosti při výběru dodavatele B5.4. 30
P32 Počet forem společenské odpovědnosti B6.1. 31
P33 Výše prostředků na společenskou odpovědnost B6.3. 32
P34 Využití kodexů B6.4. 33
P35 Certifikát ISO 9000 B6.5. 34
P36 Certifikát 14000 B6.5. 35
P37 Certifikát OHSAS 18001 B6.5. 36
P38 Certifikát HACCP B6.5. 37
VÍCEROZMĚRNÁ ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI 277
Znak Název
Dotazník,
č. otázky
Číslo v rámci
vstupní matice
P39 Certifikát NBÚ B6.5. 38
P40 Kraj 39
P41 Právní forma podnikání 40
P42 Odvětví 41
P43 Přidaná hodnota na zaměstnance 42
Volba konkrétní metody analýzy11.2.
Při identifikaci množiny proměnných, která od sebe nejlépe odlišuje úspěšné podniky od neúspěšných,
tedy při identifikaci faktorů hospodářské úspěšnosti podniků, bylo využito postupů statistického
rozpoznávání a klasifikace obrazů. Konkrétně se jednalo o použití metody sekvenčního
dopředného plovoucího výběru (SFFS ­ Sequential Floating Forward Search), která byla použita
již v předchozím roce empirického šetření Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky
(blíže Blažek L. a kol., 2008, kapitoly 5 a 8). Tato metoda zpravidla poskytuje nejlepší výsledky,
což potvrdily i námi provedené experimenty.
Vedle volby konkrétního postupu vyhledávání obrazů je však třeba ještě zvolit kriteriální funkci,
na základě které dojde k přiřazení vzorku do jednotlivých tříd při volbě klasifikátoru (rozhodovací
pravidlo pro přiřazení vzorku do jednotlivých tříd).2
V našem případě jsme zvolili klasifikátor
K-Nearest Neighbors. Toto rozhodovací pravidlo znamená, že podnik je na základě euklidovské
vzdálenosti svého obrazu ke všem ostatním prvkům trénovací množiny přiřazen do téže třídy,
jako jeho k nejbližších sousedů. Rozhodovací pravidlo pro přiřazování podniku do jednotlivých
tříd může nabývat jakékoliv hodnoty přirozeného čísla.
2 Statistického rozpoznávání a klasifikace obrazů nebylo v našem případě použito k samotnému zařazení podniků mezi
hospodářsky úspěšné a hospodářsky neúspěšné.. Zkoumaný vzorek podniků byl rozdělen do dvou tříd ­ úspěšné
podniky a neúspěšné podniky ­ již předem, a to na základě analýzy finančních ukazatelů míry růstu aktiv a rentability
aktiv. Postup zařazení podniků do tříd dle hospodářské úspěšnosti je blíže popsán v kapitole 10.1Rámcové vymezení
základního souboru. S a priori získanou znalostí zařazení podniků mezi hospodářsky úspěšné resp. hospodářsky
neúspěšné pak zpětně metodou statistického rozpoznávání obrazů vyhledáváme kombinaci charakteristik (obrazy)
typických pro úspěšné resp. neúspěšné podniky tedy faktory hospodářské úspěšnosti podniků.
VÍCEROZMĚRNÁ ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI278
Výstup z finálního experimentu při použitím metody SFFS 5, k=5 tedy 5NNTabulka č. 184:
FS method: SFFS no delta
Classifier: 5NN
Features: 43
Classes: 2 (121, 126)
Data scaled to <0,1>.
FloatingSearch (43, 43, ?)
Configurations: 43, search time: 00:01:55.25 ~ 11525
Found subsets:
1­0.709677 v0: 20
2­0.758065 v0: 20 37
3­0.770161 v0: 4 20 40
4­0.794355 v0: 4 20 37 40
5­0.806452 v0: 4 20 36 37 40
6­0.778226 v0: 4 20 36 37 38 40
7­0.778226 v0: 4 20 36 37 38 40 41
8­0.778226 v0: 4 20 36 37 38 40 41 42
9­0.725806 v0: 4 8 20 36 37 38 40 41 42
10­0.721774 v0: 0 4 5 6 8 15 37 38 40 41
11­0.721774 v0: 0 4 5 6 8 15 37 38 40 41 42
12­0.729839 v0: 0 4 5 6 8 10 15 36 37 38 40 41
13­0.725806 v0: 0 4 5 6 8 10 15 36 37 38 40 41 42
14­0.725806 v0: 0 1 4 5 6 9 10 11 15 17 36 38 40 41
15­0.725806 v0: 0 1 4 5 6 9 10 11 15 17 36 38 40 41 42
16­0.725806 v0: 0 1 4 5 6 9 10 11 15 17 31 36 38 40 41 42
17­0.71371 v0: 0 1 3 4 5 7 10 11 15 16 17 30 31 32 36 38 40
18­0.741935 v0: 0 1 3 4 5 7 10 11 15 16 17 30 31 32 36 38 40 41
19­0.741935 v0: 0 1 3 4 5 7 10 11 15 16 17 30 31 32 36 38 40 41 42
20­0.733871 v0: 0 1 3 4 5 7 10 11 15 16 17 30 31 32 36 37 38 40 41 42
21­0.71371 v0: 0 1 3 4 5 7 10 11 12 15 16 17 23 30 31 32 36 37 38 40 41
22­0.709677 v0: 0 1 3 4 5 7 10 11 12 15 16 17 23 30 31 32 36 37 38 40 41 42
23­0.705645 v0: 0 1 3 4 5 6 7 10 11 12 15 16 17 23 27 30 31 32 37 38 40 41 42
24­0.721774 v0: 0 1 3 4 5 6 7 10 11 12 14 15 16 17 18 23 27 28 30 32 36 37 40 41
25­0.725806 v0: 0 1 3 4 5 6 7 10 11 12 14 15 16 17 18 23 27 28 30 31 32 36 37 40 41
....
Best subset size 5, crit = 0.806452
Best subset 4 20 36 37 40
Nejčastěji se používá pro přiřazení lichého čísla tedy lichého počtu sousedů, aby nedocházelo
k nerozhodným situacím, kam vzorek přiřadit. Příliš nízká hodnota klasifikátoru k by mohla vést
ke zkreslení výsledků v případě existence izolovaných podniků tzv. outliers. Naopak s rostoucí
hodnotou klasifikátoru dochází k rozmělňování typických vlastností do téže skupiny přiřazených
vzorků (podniků). Experimenty byly v rámci výzkumu postupně prováděny s hodnotou
VÍCEROZMĚRNÁ ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI 279
klasifikátoru k=1, 3 a 5. Finální hodnota k=5 byla vybrána z důvodu, že nabízí kombinace proměnných
s nejvyšší informativností. Nejvyšší informativnost, tedy globální extrém (maximum),
při použití metody SFFS a klasifikátoru pěti nejbližších sousedů nabízí 5-tice proměnných. Informativnost
v tomto případě dosahuje hodnoty 0,806452. Průběh informativnosti pro jednotlivé
hodnoty klasifikátorů je zachycen v grafu č. 180. Hodnoty zanesené v grafu vycházejí z výsledku
experimentu, jehož část je pro názornost zachycena výše v tabulce č. 184.
Průběh informativnosti N-tic proměnných pro klasifikátor kNN pro K =1,3,5Graf č. 180:
1NN 3NN 5NN
0,45
0,5
0,55
0,6
0,65
0,7
0,8
0,75
0,85
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 (N-tice)
Opět se zde potvrzuje skutečnost (obdobně jako u vyhodnocení první etapy empirického šetření), že
informativnost má specifický průběh, kdy nejdříve dochází k prudkému nárůstu informativnosti při
kombinaci nízkého počtu příznaků a k náhlému poklesu informativnosti, po kterém opět následuje
růst, který už však nedosahuje hodnoty globálního extrému. Vzhledem k tomu, že hospodářskou
úspěšnost posuzujeme jako komplexní jev, který není výsledkem kombinace několika málo faktorů
resp. příznaků, přistoupili jsme v dalším kroku analýzy k hledání lokálních extrémů resp. k hledání
takové kombinace, která zahrnuje dostatečného množství faktorů a která dosahuje lokálního maxima
informativnosti. Metodou 5NN dosahuje lokálního maxima například množina o 19 proměnných,
a to s informativností 0,741935, což je o necelých šest procentních bodů méně než nejlepší
množina získaná touto metodou (množina o 5 faktorech s informativností 0,806452).
Globální maxima a vybrané lokální extrémyTabulka č. 185:
Klasifikační metoda
Globální maximum Vybrané lokální maximum
Hodnota
informativnosti
Počet nalezených
faktorů
Hodnota
informativnosti
Počet nalezených
faktorů
1NN 0,758065 5 0,741935 15
3NN 0,737903 2 0,721774 14
5NN 0,806452 5 0,741935 19
Výsledné faktory hospodářské úspěšnosti podniků11.3.
Na základě metody SFFS s počtem nejbližších sousedů k=5 a na základě důkladného posouzení
lokálních extrémů byla zvolena 19-tice proměnných, která tvoří výslednou množinu faktorů hospodářské
úspěšnosti podniků. Jak bylo uvedeno výše, informativnost této kombinace dosahuje
VÍCEROZMĚRNÁ ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI280
hodnoty 0,741935. Jedná se sice o informativnost nižší, než v případě volby množiny o 5-ti faktorech,
přesto se domníváme, že tato kombinace faktorů lépe vystihuje podstatu hospodářské úspěšnosti
podniků. Výsledné faktory jsou uvedeny v následující tabulce č. 186. Faktory hospodářské
úspěšnosti podniků jsou označeny ve znaku písmenem F, proměnné označené písmenem P jsou
doplněny z důvodů následné interpretace výsledků, aniž by figurovaly ve výsledné kombinaci typických
proměnných zvolených na základě použité metody statistického rozpoznávání obrazů.
Faktory hospodářské úspěšnosti podniků vybrané na základě provedené vícerozměrnéTabulka č. 186:
analýzy
Znak Název
Dotazník, č.
otázky
Číslo v rámci
vstupní matice
F01 Důležitost dodavatelů B1.1. 0
F02 Důležitost věřitelů B1.1. 1
F04 Důležitost komunity v okolí podniku B1.1. 3
F05 Součást koncernu B1.6. 4
F06 Typ vlastnické struktury B2.1. 5
F08 Podíl vlastníků v top managementu B2.4. 7
F11 Propojení softwarových aplikací B2.6. 10
F12 Velikost B3.1. 11
F16 Podíl pohyblivé složky mzdy B3.5. 15
F17 Výše prostředků na zaměstnanecké výhody B3.7. 16
F18 Výše prostředků na vzdělávání B3.8. 17
F31 Důležitost společenské odpovědnosti při výběru
dodavatele
B5.4. 30
F32 Počet forem společenské odpovědnosti B6.1. 31
F33 Výše prostředků na společenskou odpovědnost B6.3. 32
F37 Certifikát OHSAS 18001 B6.5. 36
F39 Certifikát NBÚ B6.5. 38
F41 Právní forma podnikání 40
F42 Odvětví 41
F43 Přidaná hodnota na zaměstnance 42
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 281
Interpretace dosažených výsledků12.
Jak již bylo uvedeno v kapitole 10.1, podniky výběrového souboru, čítajícího 247 subjektů, byly
rozčleněny dle hospodářské úspěšnosti měřené pomocí ukazatele rentability aktiv a růstu aktiv do
tří skupin ­ A, B a C.
Pro názornost prezentované interpretace členíme v této kapitole podniky pouze na dvě skupiny,
a to na podniky hospodářsky úspěšné (skupina A, zahrnující 121 podniků) a neúspěšné (skupina
B + C, zahrnující společně 126 podniků).
Jedná se o charakteristiku a vzájemné porovnání podniků skupiny A a skupiny B+C i jejich porovnání
s celým výběrovým souborem. Charakteristika je provedena dle proměnných, které byly
identifikovány jako faktory ovlivňujících hospodářskou úspěšnost těchto podniků. Jedná se o 19
faktorů uvedených v tabulce č. 186. Tyto faktory byly, s ohledem na potřeby interpretace, doplněny
o 3 další proměnné1
. S ohledem na logiku interpretace byla rovněž upravena jejich sekvence.
Jde o následující množinu faktorů a proměnných:
(F 42) Odvětví
(F 41) Právní forma podnikání
(F 12) Velikost
(F 05) Součást koncernu
(P 07) Původ vlastníka
(F 06) Typ vlastnické struktury
(F 01) Důležitost dodavatelů
(F 02) Důležitost věřitelů
(F 04) Důležitost komunity v okolí podniku
(F 08) Podíl vlastníků v top managementu
(P 09) Úroveň rozhodujících složek hmotného majetku
(F 11) Propojení softwarových aplikací
(F 43) Přidaná hodnota na zaměstnance
(P 14) Podíl technicko-hospodářských pracovníků
(F 16) Podíl pohyblivé složky mzdy
(F 17) Výše prostředků na zaměstnanecké výhody
(F 18) Výše prostředků na vzdělávání
(F 31) Důležitost společenské odpovědnosti při výběru dodavatele
(F 32) Počet forem společenské odpovědnosti
(F 33) Výše prostředků na společenskou odpovědnost
(F 37) Certifikát OHSAS 18001
(F 39) Certifikát NBÚ
1 Symbol ,,F" značí faktor, symbol ,,P" značí proměnnou, číselný kód je identifikací faktoru resp. proměnné.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ282
(F 42) Odvětví
Co do počtu zaujímají ve výběrovém souboru dominantní postavení dvě odvětví, a to:
G ­ Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost,
se 110 podniky, což představuje 40,5% výběrového souboru
K ­ Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti, se 66 podniky, což
činí 25,1%.
Podíl počtu podniků zbývajících 7 odvětví činí pouhých 34,1%. Přitom podíl podniků v žádném
z těchto odvětví nepřekračuje 10% výběrového souboru.
Je evidentní, že při této, značně asymetrické struktuře, se dominance zmíněných dvou odvětví
promítá i do jejich zastoupení ve skupině hospodářsky úspěšných a neúspěšných podniků. Z celkového
počtu podniků skupiny A je 53,7% z odvětví G a 28,1% z odvětví K. Ve skupině B+C
zaujímá opět největší podíl odvětví G, ale již relativně menší, 27,8%. Podíl odvětví K zde činí
22,2%.
Podstatně lepší přehled o relaci mezi hospodářskou úspěšností a odvětvím si lze učinit při sledování
podílu skupiny A a B+C v jednotlivých odvětvích.
Podíl podniků skupiny A a B + C v jednotlivých odvětvíchGraf č. 181:
A
B + C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
A
E
G
H
I
K
M
N
O
Z grafu je zřejmé, že úspěšné podniky převažují v odvětvích G (65,0%) a K (54,8%). Naproti tomu
převaha neúspěšných podniků se velmi výrazně projevuje v odvětví A (88,9%) a v poněkud menší
míře též v odvětvích E (75,0%), I (69,6%) a O (75,0%). Usuzovat na základní soubor v odvětvích
H, M a N je velmi problematické, neboť v žádném z těchto odvětví nedosahuje počet podniků ve
výběrovém souboru hodnoty 10.
(F 41) Právní forma podnikání
Ve výběrovém souboru převládají společností s ručením omezeným. Je jich 58,3%. Akciových
společností je 41,7%. Z celkového počtu podniků skupiny A je 70,2% společností s ručením omezeným
a 29,8% akciových společností. Ve skupině B+C činí podíl společností s ručením omezeným
46,8%, podíl akciových společností 53,2%.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 283
Podíl s.r.o a a.s. ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+CGraf č. 182:
společnost s ručením
omezeným
akciová společnost
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
58,3
70,2
46,8
41,7
29,8
53,2
Společnosti s ručením omezeným jsou úspěšnější než akciové společnosti. Většina společností
s ručením omezeným ­ 59,0% ­ náleží do skupiny A, do skupiny B+C je jich zařazeno 41,0%.
Naproti tomu z celkového počtu akciových společností jich patří do skupiny A pouze 35,0%, většina
­65,0% ­ spadá do skupiny B+C.
Podíl podniků skupiny A a B+C v s.r.o. a a.s.Graf č. 183:
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
Společnost
s ručením
omezeným
Akciová
společnost
A
B + C
59,0
35,0
41,0
65,0
(F 12) Velikost
Ve výběrovém souboru je 26,3% podniků o velikosti 10 až 49 zaměstnanců, 27,5% podniků o velikosti
50 až 99 zaměstnanců. Nejvíce, 32,0% podniků, je ve velikostní skupině 100 až 249 zaměstnanců
a pouhých 14,2% podniků náleží do velikostní skupiny 250 a více zaměstnanců.
Z celkového počtu podniků skupiny A je nejpočetnější nejmenší velikostní kategorie, kam patří
33,9% podniků. Do velikostní kategorie 50 až 99 zaměstnanců náleží 24,8% podniků, do velikostní
kategorie 100 až 249 zaměstnanců spadá 30,6%. Nejméně početná je velikostní kategorie 250
a více zaměstnanců, kam patří 10,7% podniků.
Ve skupině B+C činí podíl velikostní kategorie 10 až 49 zaměstnanců 19,0%, velikostní kategorie
50 až 99 zaměstnanců 30,2%. Nejpočetnější je velikostní kategorie 100 až 249 zaměstnanců,
kam náleží 33,3% podniků. Naproti tomu nejméně početná je velikostní kategorie 250 a více zaměstnanců,
do které spadá 17,5% podniků.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ284
Podíl podniků jednotlivých velikostních kategorií ve výběrovém souboru a ve skupiněGraf č. 184:
podniků A a B+C
50­99
10­49
100­249
250 a více
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
26,3
33,9
19,0
27,5
24,8
30,2
32,0
30,6
33,3
14,2
10,7
17,5
Jako nejúspěšnější se jeví podniky nejmenší velikostní kategorie (10 až 49 zaměstnanců), kde mezi
hospodářsky úspěšné patří 63,1%. Ve zbývajících třech velikostních kategoriích převažuje zastoupení
podniků hospodářsky neúspěšných: V pořadí druhé jsou podniky o velikosti 100 až 249
zaměstnanců (46,8% podniků skupiny A), třetí jsou podniky o velikosti 50 až 99 zaměstnanců
(44,1%). Nejméně hospodářsky úspěšných podniků se vyskytuje v největší velikostní kategorii,
pouhých 37,1%.
Podíl podniků skupiny A a B+C v jednotlivých velikostních kategoriích podnikůGraf č. 185:
A
B+C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
10­49
50­99
100­249
250 a více
63,1
44,1
46,8
37,1
36,9
55,9
53,2
62,9
(F 05) Součást koncernu
Většina podniků (72,7%) výběrového souboru není součástí koncernu. Z celkového počtu podniků
skupiny A je 35,8% součástí koncernu, 64,2% součástí koncernu není. Ve skupině B+C činí
podíl koncernových podniků pouhých 18,9%, nekoncernových 81,1%.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 285
Podíl podniků, které jsou, resp. nejsou součástí koncernu ve výběrovém souboru a veGraf č. 186:
skupině podniků A a B+C
Ano
Ne
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C 18,9
35,8
27,3
81,1
64,2
72,7
Zastoupení hospodářsky úspěšných podniků (65,2%) mezi podniky, které jsou součástí koncernu
je podstatně vyšší než ve skupině podniků, které součástí koncernu nejsou (43,8%).
Podíl podniků skupiny A a B+C v podnicích, které jsou, resp. nejsou součástí koncernuGraf č. 187:
Ano
Ne
A
B+C
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 90 %80 %70 %60 % 100 %
43,8
65,2
56,2
34,8
(P 07) Původ vlastníka
Ve výběrovém souboru je 80,1% podniků vlastněno českými vlastníky, 17,2% podniků vlastní
zahraniční vlastníci a 2,7% podniků je vlastněno společně českými i zahraničními vlastníky. Z celkového
počtu podniků skupiny A je 74,8% podniků vlastněno českými vlastníky, 22,5% zahraničními
vlastníky a 2,7% společně českými a zahraničními vlastníky. Z celkového počtu podniků
skupiny B+C činí podíl podniků vlastněných českými vlastníky 85,5%, zahraničními vlastníky
11,8% a společně českými a zahraničními vlastníky 2,7%.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ286
Podíl podniků dle původu vlastníka ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+CGraf č. 188:
Zahraničí
CZ
CZ+zahraničí
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C 85,5
74,8
80,1
11,8
22,5
17,2
2,7
2,7
2,7
Následující graf zřetelně ukazuje, že zastoupení úspěšných podniků (65,8%) mezi podniky vlastněných
zahraničními vlastníky je podstatně vyšší než u podniků vlastněných českými vlastníky
(46,9%).
Podíl podniků skupiny A a B+C ve skupinách dle původu vlastníkaGraf č. 189:
A
B+C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
CZ
Zahraničí
CZ+zahraničí
46,9
65,8
50,0
53,1
34,2
50,0
(F 06) Typ vlastnické struktury
Na základě primární analýzy bylo stanoveno následujících 5 typů vlastnické struktury, které lze
charakterizovat takto:
typ 1: Jediný vlastník, fyzická nebo právnická osoba, podnik není součástí koncernu
typ 2: Jediný vlastník, právnická osoba, podnik je součástí koncernu
typ 3: Majoritní vlastník, fyzická nebo právnická osoba, několik minoritních vlastníků, podnik
může být i nemusí být součástí koncernu
typ 4: Několik velkých českých vlastníků, fyzických osob
typ 5: Ostatní struktury
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 287
Podíl jednotlivých typů vlastnických struktur ve výběrovém souboruGraf č. 190:
společnost s ručením
omezeným
akciová společnost
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
Společnost
s ručením
omezeným
Akciová
společnost
A
B
50­99
10­49
100­249
250 a více
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
A
B+C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
10­49
50­99
100­249
250 a více
Ano
Ne
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
Ano
Ne
A
B+C
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 90 %80 %70 %60 % 100 %
Zahraničí
CZ
CZ+zahraničí
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
A
B+C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
CZ
Zahraničí
CZ+zahraničí
Typ 1
Typ 2
Typ 3
Typ 4
Typ 5
0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 %
Z celkového počtu podniků výběrového souboru se nejčastěji vyskytuje typ 1, (26,8%) tj. podnik
s jediným vlastníkem, kterým je fyzická nebo právnická osoba. Podnik není součástí koncernu.
Naproti tomu nejméně četné zastoupení má typ 2 (14,2%), což je podnik (stejně jako typ 1) s jediným
vlastníkem, kterým však je pouze právnická osoba. Podnik (na rozdíl od typu 1) je součástí
koncernu.
Podíl podniků skupiny A a B+C v jednotlivých typech vlastnických strukturGraf č. 191:
společnost s ručením
omezeným
akciová společnost
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
Společnost
s ručením
omezeným
Akciová
společnost
A
B
50­99
10­49
100­249
250 a více
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
A
B+C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
10­49
50­99
100­249
250 a více
Ano
Ne
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
Ano
Ne
A
B+C
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 90 %80 %70 %60 % 100 %
Zahraničí
CZ
CZ+zahraničí
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
celkem
A
B+C
A
B+C
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
CZ
Zahraničí
CZ+zahraničí
Typ 1
Typ 2
Typ 3
Typ 4
Typ 5
0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 30 %
Typ 1
Typ 2
Typ 3
Typ 4
Typ 5
0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 100 %
A
B+C
Ukazuje se, že z hlediska hospodářské úspěšnosti jsou na tom nejlépe podniky typu 2, tedy ty,
které mají jediného vlastníka ­ právnickou osobu a jsou součástí koncernu (zastoupení ve skupině
A 65,7%). Dále pak podniky typu 3, kdy se jedná o podniky s majoritním vlastníkem a několika
minoritními vlastníky (zastoupení ve skupině A 60,0%).
(F 01) Důležitost dodavatelů
Důležitost dodavatelů je hodnocena na pětibodové škále, kde 1 značí ,,dodavatelé jsou nedůležití",
5 značí ,,dodavatelé jsou vysoce důležití".
Průměrná důležitost dodavatelů za výběrový soubor činí 3,663 bodů. Pro podniky skupiny A je
důležitost dodavatelů vyšší a činí v průměru 3,672 bodů. Pro podniky skupiny B+C je nižší a činí
v průměru 3,653 bodů. Tyto skutečnosti lze vysvětlit vyšší mírou kooperace s dodavateli, která je
realizována u hospodářsky úspěšnějších podniků.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ288
Důležitost dodavatelů ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+CGraf č. 192:
celkem
A
B+C
3,64 3,645 3,65 3,655 3,66 3,665 3,675 (bodovacíškála)3,67
3,653
3,672
3,663
(F 02) Důležitost věřitelů
Důležitost věřitelů je hodnocena na pětibodové škále, kde 1 značí ,,věřitelé jsou nedůležití", 5 značí
,,věřitelé jsou vysoce důležití".
Průměrná důležitost věřitelů za výběrový soubor je poměrně nízká a činí 2,794 bodů. Pro podniky
skupiny A je důležitost věřitelů nižší a činí v průměru 2,757 bodů. Naproti tomu pro podniky
skupiny B+C je vyšší a činí v průměru 2,828 bodů. Důvodem je nižší závislost na úvěrech u prosperujících
podniků skupiny A, resp. jejich snadnější přístup k úvěrům.
Důležitost věřitelů ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+CGraf č. 193:
celkem
A
B+C
2,72 2,74 2,76 2,78 2,8 2,82 2,84 (bodovacíškála)
2,828
2,757
2,794
(F 04) Důležitost komunity
Důležitost komunity v okolí podniku je hodnocena na pětibodové škále, kde 1 značí ,,komunita
je nedůležitá", 5 značí ,,komunita je vysoce důležitá".
Průměrná důležitost komunity v okolí podniku za výběrový soubor je nízká. Činí 2,403 bodů.
Pro podniky skupiny A je důležitost komunity oproti výběrovému souboru nižší a činí v průměru
2,383 bodů. Naopak pro podniky skupiny B+C je důležitost komunity v okolí podniku vyšší
a činí v průměru 2,423 bodů.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 289
Důležitost komunity ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+CGraf č. 194:
celkem
A
B+C
(bodovacíškála)2,36 2,37 2,38 2,39 2,4 2,41 2,42 2,43
2,423
2,383
2,403
(F 08) Podíl vlastníků v top managementu
Průměrný podíl vlastníků ve vrcholových pozicích podniků činí za výběrový soubor 36,5%.
U podniků skupiny A je tento podíl podstatně vyšší a dosahuje hodnoty 43,1%. Naopak u skupiny
B+C je podstatně nižší a činí 30,8%. Lze usuzovat, že u hospodářsky úspěšnějších podniků
panuje větší angažovanost vlastníků na řízení podniku.
Podíl vlastníků v top managementu podniků ve výběrovém souboru a ve skupině podnikůGraf č. 195:
A a B+C
celkem
A
B+C
0 % 5 % 10 % 15 % 20 % 25 % 45 %40 %35 %30 % 50 %
30,8
43,1
36,5
(P 09) Úroveň rozhodujících složek hmotného majetku
Úroveň rozhodujících složek hmotného majetku je hodnocena na pětistupňové bodovací škále,
kde 1 značí ,,zastaralý hmotný majetek (na hranici morální a fyzické životnosti)", 5 značí ,,hmotný
majetek špičkové úrovně". Průměr za výběrový soubor je 3,752 bodů, což značí mírně nadprůměrnou
úroveň.
Souvislost mezi úrovní hmotného majetku a hospodářskou úspěšností je evidentní. Ve skupině
A dosahuje průměrná úroveň rozhodujících složek hmotného majetku hodnoty 3,851 bodů, naproti
tomu ve skupině B+C hodnoty jen 3,653 bodů.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ290
Průměrná úroveň rozhodujících složek hmotného majetku podniků ve výběrovém souboruGraf č. 196:
a ve skupině podniků A a B+C
celkem
A
B+C
(bodovacíškála)3,55 3,6 3,65 3,7 3,75 3,8 3,85 3,9
3,653
3,851
3,752
(F 11) Úroveň propojení softwarových aplikací
Úroveň propojení softwarových aplikací je hodnocena na pětistupňové bodovací škále, kde 1 značí
,,zcela nevyhovující propojení", 5 značí ,,plně vyhovující propojení".
Průměr za výběrový soubor je 3,819 bodů, což představuje, ve vztahu k bodovací škále, nadprůměrnou
úroveň. Ve skupině A dosahuje průměrná úroveň propojení softwarových aplikací hodnoty
3,750 bodů, je tedy nižší než průměr výběrového souboru. Ve skupině B+C dosahuje naproti
tomu hodnoty 3,886 bodů, což je více než průměr výběrového souboru. Souvislost tohoto faktoru
s hospodářskou úspěšností je opačná než logický předpoklad. Z toho lze usuzovat, že daný faktor
není veličinou, která přímo a partikulárně ovlivňuje hospodářskou úspěšnost.
Propojení softwarových aplikací ve výběrovém souboru a ve skupině nadprůměrnýchGraf č. 197:
a podprůměrných podniků
celkem
A
B+C
(bodovacíškála)3,65 3,7 3,75 3,8 3,85 3,9
3,886
3,750
3,819
(F 43) Přidaná hodnota na zaměstnance
Průměrná přidaná hodnota na zaměstnance za celý výběrový soubor činí 169,5 tis. Kč za rok.
Je patrná výrazná souvislost mezi produktivitou práce vyjádřenou ukazatelem přidaná hodnota
na zaměstnance a hospodářskou úspěšností podniků. Ve skupině A je tento ukazatel oproti výběrovému
souboru podstatně vyšší. Dosahuje hodnoty 244,12 tis. Kč za rok. Naproti tomu ve skupině
B+C je oproti výběrovému souboru podstatně nižší. Jeho hodnota činí 98,43 tis. Kč za rok.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 291
Průměrná přidaná hodnota na zaměstnance ve výběrovém souboru a ve skupině podnikůGraf č. 198:
A a B+C
celkem
A
B+C
(na zaměstnance)0 50 tis. Kč 100 tis. Kč 150 tis. Kč 250 tis. Kč200 tis. Kč 300 tis. Kč
98,43
244,12
169,50
(P 14) Podíl technicko-hospodářských pracovníků
Průměrný podíl technicko-hospodářských pracovníků z celkového počtu pracovníků je vysoký. Ve
výběrovém souboru činí 47,8%.
Je zřejmé, že hospodářsky úspěšné podniky mají v průměru vyšší podíl technicko-hospodářských
pracovníků. Ve skupině A je podíl technicko-hospodářských pracovníků z celkového počtu pracovníků
mimořádně vysoký a dosahuje hodnoty 53,7%, což indikuje vysoký podíl intelektuální práce.
Ve skupině B+C činí podíl technicko-hospodářských pracovníků 42,1%.
Průměrný podíl technicko-hospodářských pracovníků z celkového počtu pracovníků veGraf č. 199:
výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C
celkem
A
B+C
0 % 10 % 20 % 40 %30 % 50 % 60 %
42,1
53,7
47,8
(F 16) Podíl pohyblivé složky mzdy
Ve výběrovém souboru dosahuje průměrný podíl pohyblivé složky mzdy hodnoty 27,1%
Rozdíly mezi hospodářsky úspěšnými a neúspěšnými podniky nejsou veliké. Ve skupině A dosahuje
průměrný podíl pohyblivé složky mzdy hodnoty 25,3%, je tedy nižší než průměr výběrového
souboru. Ve skupině B+C dosahuje naproti tomu hodnoty 28,8%.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ292
Průměrný podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy ve výběrovém souboru a veGraf č. 200:
skupině podniků A a B+C
celkem
A
B+C
23 % 24 % 25 % 27 %26 % 28 % 29 % 30 %
28,8
25,3
27,1
(F 17)Výše prostředků na zaměstnanecké výhody
Výše prostředků vynakládaných na zaměstnanecké výhody činí ve vztahu k personálním nákladům
v průměru za výběrový soubor 6,25%.
Ve skupině A dosahuje výše prostředků na zaměstnanecké výhody hodnoty 6,81%.Ve skupině
B+C dosahuje naproti tomu hodnoty pouze 5,70%. Ukazuje se, že podniky hospodářsky úspěšné
věnují na zaměstnanecké výhody relativně více prostředků, s cílem realizovat promyšlenější a efektivnější
motivační politiku.
Průměrný podíl prostředků vynakládaných na zaměstnanecké výhody ve vztahuGraf č. 201:
k personálním nákladům ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C
celkem
A
B+C
5 % 5,2 % 5,4 % 5,6 % 5,8 % 6 % 6,2 % 6,4 % 6,8 %6,6 % 7 %
5,70
6,81
6,25
(F 18)Výše prostředků na vzdělávání
Výše prostředků vynakládaných na vzdělávání zaměstnanců činí ve vztahu k personálním nákladům
v průměru za výběrový soubor 3,31%.
Podniky ve skupině A mají průměrné náklady na vzdělávání ve vztahu k personálním nákladům
nižší, a to 3,29%, podniky ve skupině B+C vykazují naopak vyšší náklady na vzdělávání. Jejich
výše činí 3,32%.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 293
Průměrný podíl prostředků vynakládaných na vzdělávání ve vztahu k personálnímGraf č. 202:
nákladům ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C
celkem
A
B+C
3,27 % 3,28 % 3,29 % 3,30 % 3,31 % 3,32 %
3,32
3,29
3,31
(F 31) Důležitost společenské odpovědnosti
Jde o kriterium souladu chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti daného podniku
při výběru nových dodavatelů, resp. při hodnocení stávajících. Hodnocení důležitosti kriteria
se provádí na pětistupňové bodovací škále, kde 1 značí ,,zcela nedůležité kriterium", 5 značí ,,velmi
důležité kriterium".
Důležitost tohoto kriteria je mírně pod průměrem bodovací škály. Průměr za výběrový soubor
činí 2,815 bodů. Důležitost, které danému kriteriu přiznávají v průměru podniky skupiny A činí
2,642 bodů. Naproti tomu podniky skupiny B+C je hodnotí v průměru více. Průměrná hodnota
zde činí 2,982 bodů.
Důležitost společenské odpovědnosti dodavatele ve výběrovém souboru a ve skupiněGraf č. 203:
podniků A a B+C
celkem
A
B+C
(bodovacíškála)2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 32,9 3,1
2,982
2,642
2,815
(F 32) Počet forem společenské odpovědnosti
V rámci dotazníkového šetření bylo respondentům nabídnuto 6 forem realizace společenské odpovědnosti.
V rámci výběrového souboru je v průměru realizováno 39,6% (tj. přibližně v průměru
2,4 formy). Ve skupině podniků A se v průměru realizuje 39,1%, ve skupině podniků B+C 40,1%.
Uvedené rozdíly nejsou podstatné.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ294
Počet forem společenské odpovědnosti realizovaných podnikem ve výběrovém souboruGraf č. 204:
a ve skupině podniků B+C
celkem
A
B+C
38,6 % 38,8 % 39 % 39,2 % 39,4 % 39,6 % 39,8 % 40 % 40,2 %
40,1
39,1
39,6
(F 33) Výše prostředků na společenskou odpovědnost
Výše prostředků vynakládaných na realizaci aktivit v rámci společenské odpovědnosti činí ve vztahu
k tržbám v průměru za výběrový soubor 1,92%.
Podniky ve skupině A vynakládají v průměru méně, a to 1,67%. Podniky ve skupině B+C vynakládají
naopak více, a to 2,19%.
Výše prostředků na společenskou odpovědnost realizovanou podnikem ve výběrovémGraf č. 205:
souboru a ve skupině podniků A a B+C
celkem
A
B+C
0 % 0,5 % 1 % 1,5 % 2 % 2,5 %
2,19
1,67
1,92
Z výše uvedených výsledků statistického zpracování za vybrané odvětví hodnocení společenské
odpovědnosti podniků (F 31, F 32 a F 33) poněkud překvapivě vyplývá, že podniky hospodářsky
neúspěšné věnují společenské odpovědnosti relativně vyšší pozornost, než podniky hospodářsky
úspěšné.
(F 37) Certifikát OHSAS 18001
Certifikát OHSAS 18001, který prokazuje, že podnik má zavedený systém řízení ochrany zdraví
a bezpečnosti práce, vlastní pouhých 21 podniků, tj. 10,5% podniků výběrového souboru. Ve skupině
A je jich větší podíl, a to 12,6%, ve skupině B+C menší podíl, 8,2%.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ 295
Podíl podniků vlastnících certifikát OHSAS 18001 ve výběrovém souboru a ve skupiněGraf č. 206:
podniků A a B+C
celkem
A
B+C
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 90 %80 %70 %60 %50 % 100 %
8,2
12,6
10,5
91,8
87,4
89,5
Z celkového počtu podniků vlastnících certifikát OHSAS 18001 je do skupiny A začleněno 61,9%
podniků. Z celkového počtu podniků, které certifikát OHSAS 18001 nevlastní, je do skupiny
A začleněno 50,3%.
Začlenění podniků vlastnících, resp. nevlastnících certifikát OHSAS 18001 do skupinyGraf č. 207:
A a B+C
A
B+C
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 90 %80 %70 %60 %50 % 100 %
Ano
Ne 50,3
61,9
49,7
38,1
(F 39) Certifikát NBÚ
Certifikát NBÚ je mezi podniky ještě méně rozšířen než certifikát OHSAS 18001. Ve výběrovém
souboru ho vlastní jen 17 podniků, což představuje 8,8% podniků tohoto souboru. Větší
podíl je ve skupině A, kde ho vlastní 10,3% podniků, ve skupině B+C ho vlastní pouhých 7,3%
podniků.
INTERPRETACE DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ296
Podíl podniků vlastnících certifikát NBÚ ve výběrovém souboru a ve skupině podnikůGraf č. 208:
A a B+C
Ano
Ne
celkem
A
B+C
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 90 %80 %70 %60 %50 % 100 %
7,3
10,3
8,8
92,7
89,7
91,2
Z celkového počtu podniků vlastnících certifikát NBÚ je do skupiny A začleněno 58,8% podniků.
Z celkového počtu podniků, které certifikát NBÚ nevlastní, je do skupiny A začleněno 49,4%.
Začlenění podniků vlastnících, resp. nevlastnících certifikát NBÚ do skupiny A a B+CGraf č. 209:
A
B+C
0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 90 %80 %70 %60 %50 % 100 %
Ano
Ne 49,4
58,8
50,6
41,2
ZÁVĚR 297
Závěr
Empirické šetření konkurenceschopnosti a hospodářské úspěšnosti podniků bylo, s ohledem na
značné nároky na řešitelské kapacity, rozděleno do dvou etap. V obou těchto etapách šlo o šetření
v podnicích se sídlem v České republice, právní formy společností s ručením omezeným a akciových
společností.
První etapa empirického šetření, která proběhla v prvním pololetí roku 2007, byla zaměřena na
dvě klíčová a relativně homogenní odvětví, a to odvětví D ­ ,,Zpracovatelský průmysl" a F ­ ,,Stavebnictví".
Z hlediska velikosti šlo o podniky s počtem 50 a více zaměstnanců. Z celkového počtu
podniků v celém národním hospodářství, které splňovaly uvedenou podmínku sídla, právní formy
a velikosti, činil jejich počet v těchto dvou odvětvích přibližně polovinu. Byla získána data z reprezentativního
výběrového souboru 432 podniků. Vyhodnocení získaných dat proběhlo ve dvou letech.
V roce 2007 byla zpracována primární analýza. V roce 2008 byla, společně s rozpracováním
potřebné metodiky, provedena analýza faktorů hospodářské úspěšnosti podniků.
Ve snaze podchytit, pokud možno, podniky v celé struktuře národního hospodářství, proběhla
v první polovině roku 2009 druhá etapa empirického šetření. Toto šetření bylo realizováno ve
většině zbývajících odvětví, a to v odvětví A ­ ,,Zemědělství, myslivost, lesnictví", E ­ ,,Výroba
a rozvod elektřiny, plynu a vody", G ­ ,,Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní
potřebu a převážně pro domácnost", H ­ ,,Ubytování a stravování", I ­ ,,Doprava, skladování
a spoje", K ­ ,,Činnosti v odvětví nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti", M ­ ,,Vzdělávání",
N ­ ,,Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti", O ­ ,,Ostatní veřejné, sociální a osobní
služby". V této etapě, na rozdíl od první etapy empirického šetření, byl dolní limit velikosti
podniků snížen na 10 zaměstnanců. Byla získána data z reprezentativního výběrového souboru
288 podniků. Díky metodice zpracované pro první etapu empirického šetření a rovněž díky zkušenostem
s její aplikací, se podařilo zvládnout primární analýzu i analýzu faktorů hospodářské
úspěšnosti podniků v průběhu druhé poloviny roku 2009.
Primární analýza přinesla řadu důležitých faktografických informací, využitelných nejen pro
další výzkumné práce, ale též pro manažerskou praxi i pro aktualizaci a obohacení vysokoškolské
výuky v oblasti podnikové ekonomiky a managementu. Dlužno na tomto místě poznamenat, že
i když explicitním cílem realizovaného empirického šetření nebylo sledování aktuálního hospodářského
vývoje, byly v rámci primární analýzy zachyceny některé příznaky probíhající recese.
Výsledkem analýzy faktorů hospodářské úspěšnosti podniků byla identifikace 19 faktorů. Dle
těchto faktorů byly charakterizovány podniky, které náleží do skupiny hospodářsky úspěšných
a do skupiny hospodářsky neúspěšných podniků.
Přes nesporné přínosy je třeba přiznat, že zůstaly mnohé z problémů, které se objevily při vyhodnocování
předchozí etapy, doposud nevyřešeny. Jde primárně o rovinu metodickou. Byly provedeny
různé experimenty při aplikaci analýzy faktorů hospodářské úspěšnosti s využitím přístupů
ZÁVĚR298
založených na rozpoznávání obrazů, a to jak s daty z první etapy empirického šetření, tak z druhé
etapy. Díky těmto experimentům byly sice získány některé užitečné zkušenosti, nicméně dosažené
výsledky stále ještě nevedou k jednoznačným závěrům. Nepodařilo se zatím překonat negativní
jev, který se projevoval již v první etapě, jímž je přílišná citlivost výstupů na poměrně malé změny
na straně vstupních proměnných a poměrně silný vliv volby konkrétního vyhodnocovacího algoritmu
a jeho parametrů na dosažené výsledky.
Kvalita výsledků, a to jak v oblasti primární analýzy, tak v oblasti analýzy faktorů hospodářské
úspěšnosti podniků, byla nepochybně limitována rovněž charakterem předmětných odvětví. Zatímco
v první etapě byla předmětem šetření odvětví Zpracovatelského průmyslu a Stavebnictví,
tedy odvětví produkující hmotné statky, odvětví s relativně výraznou vnitřní homogenitou, s výlučnou
podnikatelskou orientací, a s tím souvisejícím hojným zastoupením podniků právní formy
společností s ručením omezeným a akciových společností, v případě druhé etapy byla situace
značně odlišná. Šlo v podstatě o konglomerát devíti odvětví, z nichž mnohé vůči sobě vykazovaly
diametrální odlišnosti. Hlavním faktorem, který zásadně narušoval homogenitu sledovaného souboru,
byla skutečnost, že pouze některá z těchto odvětví mají podnikatelský charakter, zatímco
v jiných se podnikání prakticky nevyskytuje. To úzce souvisí se zastoupením společností s ručením
omezeným a akciových společností. Zastoupení respondentů v jednotlivých odvětvích bylo
tudíž značně nerovnoměrné. Ve třech z devíti analyzovaných odvětví byl počet respondentů menší
jak 10. Snaha po co nejširším záběru vedla tak bohužel k tomu, že se srovnávaly, popř. společně
vyhodnocovaly odvětví svou povahou obtížně srovnatelné, resp. nesrovnatelné.
Zmíněné skutečnosti jsou výzvou pro další výzkum i aplikační práce. V oblasti analýzy faktorů
hospodářské úspěšnosti podniků se jeví jako žádoucí pokračovat v experimentech s disponibilními
daty s cílem dosáhnout zvýšení objektivnosti a průkaznosti výsledků aplikace využívaných statistických
metod. Tímto způsobem nejen přispět k rozvoji aplikovaných metod, ale cestou analýzy
finanční výkonnosti šetřených podniků a jejího porovnávání s daty z dotazníků dále upřesňovat
věcné výsledky řešení
V oblasti primární analýzy devíti zmíněných odvětví by v blízké době mělo jít o hlubší rozbor
s vědomím vysoké různorodosti těchto odvětví.
Podobně jako v závěrech uvedených v monografii z minulého roku (Blažek a kol. 2008) lze doporučit
výraznější rozšíření výzkumných aktivit do oblasti kvalitativního výzkumu. Jedná se mimo
jiné o širokou aplikaci případových studií, na kterých by byly v konkrétním prostředí demonstrovány
a analyzovány obecně platné vývojové trendy podnikové sféry, respektive by analýza odborně
zajímavých případů mohla sloužit pro formulaci hypotéz o nových vývojových trendech.
Dlužno v této souvislosti poznamenat, že v roce 2009 byly zpracovány tři případové studie, které
byly publikovány ve sborníku Vývojové tendence podniků V. (ed. Blažek, L.) Brno : Masarykova
univerzita, 2009.
POUŽITÁ LITERATURA 299
Použitá literatura
AGNES:1. Jak jsme na tom s firemní filantropií v České republice? Výsledky výzkumu firemní filantropie. 2004.
Dostupné na <http://www.agnes.cz/index.php?cmd=page&id=76>. [cit. 10. srpna 2007].
BARBAROSOGLU, G., YAZGAC, T. An application of the analytic hierarchy process to the selection2.
supplier problem. In: Production and Inventory Management Journal, 1997. Vol. 38. Iss. 1, pp. 14­21.
ISSN 0897-8336.
BLAŽEK a kol.3. Konkurenční schopnost podniků. Primární analýza výsledků empirického šetření.
Brno: Masarykova univerzita, 2007. 309 s. ISBN 978-80-210-4456-2.
BLAŽEK, L., a kol.4. Konkurenční schopnost podniků. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 303 s.
ISBN 978-80-210-4734-1.
BLAŽEK, L. (ed)5. Vývojové tendence podniků V. Specifický výzkum katedry podnikového hospodářství.
Brno : Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-5003-7.
BLAŽEK, L.; DOLEŽALOVÁ, K.; KLAPALOVÁ, A.; ŠIŠKA, L. Metodická východiska zkoumání řízení6.
inovační výkonnosti. Working Papers 11/2005. Brno: Masarykova univerzita, 2005,
č. 11. ISSN 1801-4496.
BLF (2006):7. Shrnutí výsledků průzkumu. Využití společenské odpovědnosti firem malými a středními podniky
v ČR. Praha : Business Leaders Forum. 2006. 41 s.
Dostupné na: <http://www.csr-online.cz/Page.aspx?pruzkum>. [cit. 10. března 2007].
CANNON, J. P., HOMBURG, CH. Buyer-supplier relationships and customer firm costs. In:8. Journal of
Marketing, 2001. Vol. 65. Iss. 1, pp. 29­43. ISSN 0022-2429.
CIR:9. Společensky odpovědné podnikání jako trend a příležitost. Centrum inovací a rozvoje. 2006. 44 s.
Dostupné na <http://www.cir.cz/issphp/upload/domain_961442/a2fb3f39a113f59654b15b954f6c3333.pdf>.
[cit. 20. srpna 2007].
DAVES, J., SHARP, B. Independent Empirical Support for Porter`s Generic Marketing Strategie.10.
A Re-analysis using correspondence analysis. Journal of Empirical Generalisations in Marketing Science.
Roč. 1, č. neuvedeno, 1996, s. 39­47.
Dostupné na: <http://members.byronsharp.com/empgens/PorterMarketingStrategies.pdf>
DOLEŽALOVÁ, K.: Vztah podnik - community a Corporate Social Responsibility jako jeden z nástrojů11.
konkurenceschopnosti podniku. In Vývojové tendence podniků (Svazek I.). Brno: Masarykova univerzita.
2005. s. 29­74. ISBN 80-210-3847-0.
FAULKNER, D.O., CAMPBELL, A. (eds)12. The Oxford Handbook of Strategy : A Strategy Overview and
Competitive Strategy. Oxford: Oxford University Press, 2006. ISBN-13: 978-0199275212
GADDE, L. E.; HKANSSON, H.13. Supply network strategies. John Wiley & Sons. ltd. : Chicehster,
UK, 2001.
GREGOROVÁ, I. Faktory konkurenceschopnosti a vztahy se zaměstnanci.14. Working Papers 16/2008.
Brno: Masarykova univerzita, 2008, č. 16. ISSN 1801-4496.
POUŽITÁ LITERATURA300
HAKANSSON, H., WOOTZ, B. Supplier selection in an international environment ­ an experiment15.
study. In: Journal of Marketing Research, 1975. Vol XII. Pp. 46­51. ISSN 0022-2437.
HOPE, R. D., SPENCER, C.16. SRM is not yet a suite spot", Gartner Group, oct. 2001,
Dostupné na <http://gartner.lib.depaul.edu/gartner_intraWeb/research/101400/101459/101459.html.>
CHOY, K. L., LEE, W. B., LO, V. An enterprise collaborative management system ­ a case study of17.
supplier relationship management. In: Journal of Enterprise Information Management, 2004. Vol. 17.
No. 3, pp. 191­207. ISSN 1741-0398.
CHRISTOPHER, M., PAYNE, A., BALLANTYNE , D.18. Relationship marketing: creating stakeholder value.
Oxford: Butterworth-Heinemann, 2002. ISBN 0 7506 4839 2.
KAPLAN, R. S.; NORTON, D. P.19. Strategy maps : converting intangible assets into tangible outcomes. Boston
(Mass.), Harvard Business School, 2004. ISBN 1-59139-134-2.
KANNAN, V.R., TAN, K.CH. Supplier alliances: differences in attitudes to supplier and quality20.
management of adopters and non-adopters. In: Supply Chain Management, 2004. Vol. 9. No. 4,
pp. 279­286. ISSN 1359-8546.
KISLINGEROVÁ, E.21. Podnik v časech krize. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3136-0.
LUKÁŠOVÁ, R., NOVÝ, I.22. Organizační kultura. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0648-2.
MAŘÍK, M.; MAŘÍKOVÁ, P.23. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku. 2. vydání. Praha,
Ekopress, 2005. 164 s. ISBN 80-86119-61-0.
MLLER, K. ERDAL, T.24. Corporate responsibility towards society: A local perspective. Dublin : European
Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions. 2003. 92 s. Dostupné na
<http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2003/27/en/1/ef0327en.pdf>. [cit. 12. srpna 2006].
MONCZKA, R.M.; TRENT, R.J. Purchasing and sourcing strategy: trends and Implications.25.
Center for Advanced Purchasing Studies, 1995 (CAPS report).
MORAVCOVÁ, K. et al.26. Firemní dobrovolnictví. 2007. Dostupné na:
<http://www.komunitnivzdelavani.cz/index.php?page=44&section=3&sub=7>. [cit. 20. srpna 2007].
NOLAND, CH. R. How to determine the supplier relationship managemetn model, 2003. In:27. Supplier
selection and management report. Dostupné na <www.ioma.com>
O´TOOLE, T., DONALDSON, B. Managing buyer-supplier relationship archetypes. In:28. Irish Marketing
Review, 2000. Vol. 13. No. 1, pp. 12­20. ISSN 0790-7362.
PORTER, M.E.:29. Konkurenční výhoda. Praha: Victoria Publishing. ISBN 80-85605-12-0.
PUDIL, P., PIROŽEK, P., SOMOL, P. Selection of Most Informative Factors in Merger and Acquisition30.
Process by Means of Pattern Recognition. Signal Processing, Pattern Recognition, and Application,
IASTED, ACTA Press, 2002, s. 224­229. ISBN 0-88986-338-5.
SLANÝ, A. a kol.31. Faktory konkurenceschopnosti. Komparace zemí V-4. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
ISBN 978-80-210-4455-5.
SVENDSEN, A.C., BOUTILIER, R.G., ABORT, R., WHEELER, D.32. Measuring the business value
of stakeholder relationships. Vancouver: The Centre for Innovation Management. Simon Fraser
University, 2001. Dostupné na: <www.cica.ca>
ŠIŠKA, L. Analýza finanční výkonnosti respondentů empirického šetření CVKS.33. Working Paper
č. 10/2008. Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, Ekonomicko-správní
fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2008. ISSN 1801-4496.
WADDOCK, S.A., GRAVES, S.B. Quality of management and quality of stakeholder relations.34. Business
and Society. Roč. neuveden, č. 3, 1997. s. 250­279.
ŽÁK, M.; CZESANÁ, V.35. Ročenka konkurenceschopnosti České republiky. Praha: Linde, 2009.
ISBN 978-80-86131-78-5.
POUŽITÁ LITERATURA 301
Seznam tabulek a grafů
Grafy a tabulky bez uvedení zdroje pocházejí od autora.
Seznam tabulek
[1] Podniky v základním souboru dle odvětví (18)
[2] Počty oslovených podniků v jednotlivých vlnách (19)
[3] Komparace základního a výběrového souboru dle krajů (20)
[4] Komparace základního a výběrového souboru dle odvětví (21)
[5] Komparace základního a výběrového souboru podle právní formy podnikání (22)
[6] Struktura výběrového souboru dle odvětví (23)
[7] Struktura výběrového souboru dle velikosti (23)
[8] Struktura výběrového souboru dle velikosti (23)
[9] Úroveň inovační aktivity ­ výběrový soubor celkem (28)
[10] Vliv inovační aktivity na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (29)
[11] Schopnost pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka ­ výběrový soubor celkem (30)
[12] Vliv pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (32)
[13] Úroveň kvality produktů ­ výběrový soubor celkem (33)
[14] Vliv kvality produktů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (34)
[15] Náklady na pracovní sílu ­ výběrový soubor celkem (35)
[16] Vliv nákladů na pracovní sílu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (37)
[17] Ostatní náklady ­ výběrový soubor celkem (38)
[18] Vliv ostatních nákladů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (39)
[19] Úroveň kvalifikace pracovníků ­ výběrový soubor celkem. Četnost odpovědí absolutně a v procentech (40)
[20] Vliv kvalifikace pracovníků na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (41)
[21] Péče o zákazníky ­ výběrový soubor celkem (42)
[22] Vliv péče o zákazníky na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (44)
[23] Přístup ke zdrojům financování ­ výběrový soubor celkem (45)
[24] Vliv přístupu k finančním zdrojům na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (46)
[25] Cenění jména podniku ­ výběrový soubor celkem (47)
[26] Vliv cenění jména podniku na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (49)
[27] Konkurenční boj na trhu ­ výběrový soubor celkem (50)
[28] Vliv konkurenčního boje na trhu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem. Odpovědi absolutně
a v procentech (51)
[29] Vyjednávací síla odběratelů ­ výběrový soubor celkem (53)
[30] Vliv vyjednávací síly odběratelů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (54)
[31] Vyjednávací síla dodavatelů ­ výběrový soubor celkem (55)
[32] Vliv vyjednávací síly dodavatelů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (56)
[33] Zájem vstoupit do pracovního poměru ­ výběrový soubor celkem (58)
[34] Vliv zájmu vstoupit do pracovního poměru ­ výběrový soubor celkem (59)
[35] Korupce v prostředí ­ výběrový soubor celkem (60)
[36] Vliv korupce v prostředí na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (61)
[37] Podpora státních orgánů ­ výběrový soubor celkem (63)
[38] Vliv podpory státních orgánů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (64)
[39] Podpora místních orgánů veřejné správy ­ výběrový soubor celkem (65)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ302
[40] Vliv podpory místních orgánů veřejné správy ­ výběrový soubor celkem (66)
[41] Změny trhu ­ výběrový soubor celkem (67)
[42] Vliv změny trhu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (69)
[43] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x37b až x43b ­ výběrový soubor celkem (74)
[44] Důležitost vlastníků (75)
[45] Důležitost zaměstnanců (76)
[46] Důležitost zákazníků (77)
[47] Důležitost dodavatelů (78)
[48] Důležitost věřitelů (79)
[49] Důležitost státu (80)
[50] Důležitost komunit v okolí podniku (81)
[51] Počet samostatných provozoven v ČR ­ výběrový soubor (82)
[52] Počet samostatných provozoven v zahraničí ­ výběrový soubor (84)
[53] Počet autonomních jednotek ­ výběrový soubor (85)
[54] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x58b až x63b ­ výběrový soubor celkem (87)
[55] Míra autonomie v plánování výrobního programu (88)
[56] Míra autonomie v jednání s odběrateli (89)
[57] Míra autonomie v plánování materiálových vstupů (90)
[58] Míra autonomie v jednání s dodavateli (91)
[59] Míra autonomie v plánování rozvoje pracovních sil (92)
[60] Míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníků (93)
[61] Počet stupňů řízení ­ výběrový soubor (94)
[62] Počet podniků, které jsou součástí koncernu ­ výběrový soubor (95)
[63] Počet dceřiných společností v podnicích ­ výběrový soubor (96)
[64] Počet dceřiných společností s kapitálovou účastí podniku nad 50% ­ výběrový soubor (97)
[65] Typ vlastnické struktury podniku ­ výběrový soubor celkem (101)
[66] Změna vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem. Minulý trend (104)
[67] Změna vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem. Budoucí trend (105)
[68] Zastoupení vlastníků v představenstvu společnosti ­ výběrový soubor celkem (106)
[69] Zastoupení vlastníků v dozorčí radě společnosti ­ výběrový soubor celkem (107)
[70] Zastoupení vlastníků v top managementu společnosti ­ výběrový soubor celkem (108)
[71] Ukazatele centrálních tendencí proměnné x75b ­ výběrový soubor celkem (110)
[72] Úroveň vybavení podniku hmotným majetkem ­ výběrový soubor celkem (110)
[73] Moduly MRP (řízení výroby) ­ výběrový soubor celkem (111)
[74] Moduly pro personální agendy ­ výběrový soubor celkem (112)
[75] Moduly pro účetní agendy ­ výběrový soubor celkem (113)
[76] Moduly CRM (řízení vztahu se zákazníky) ­ výběrový soubor celkem (114)
[77] Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce) ­ výběrový soubor celkem (115)
[78] Moduly MIS (podpora rozhodování manažerů) ­ výběrový soubor celkem (116)
[79] Intranet ­ výběrový soubor celkem (117)
[80] Kancelářské aplikace (MS Office apod.) ­ výběrový soubor celkem (118)
[81] Ukazatele centrálních tendencí proměnné x84 ­ výběrový soubor celkem (119)
[82] Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku ­ výběrový soubor celkem (120)
[83] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x86b až x99b ­ výběrový soubor celkem (124)
[84] Počet zaměstnanců celkem (125)
[85] Podíl žen z celkového počtu zaměstnanců (126)
[86] Podíl VŠ vzdělaných pracovníků z celkového počtu zaměstnanců (127)
[87] Podíl THP z celkového počtu zaměstnanců (128)
[88] Podíl pracovníků ve vrcholovém managementu z THP celkem (130)
[89] Podíl žen ve vrcholovém managementu (131)
[90] Podíl cizinců ve vrcholovém managementu (132)
[91] Podíl pracovníků v nižším managementu z THP celkem (133)
[92] Podíl pracovníků ostatní THP z THP celkem (134)
[93] Podíl technických pracovníků z ostatních THP (135)
[94] Podíl pracovníků nákupu a prodeje z ostatních THP (136)
[95] Podíl administrativních pracovníků z ostatních THP (137)
[96] Podíl dělníků z celkového počtu zaměstnanců (138)
[97] Podíl cizinců z počtu dělníků zaměstnaných v podniku (139)
[98] Míra fluktuace (140)
[99] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x101 až x107 ­ výběrový soubor celkem (142)
[134] Typ obchodní strategie ­ výběrový soubor celkem (188)
[135] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x138b, x139b a x145b ­ výběrový soubor celkem (190)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 303
[136] Podíl ,,strategických odběratelů" na celkových tržbách (193)
[137] Podíl ,,ostatních odběratelů" na celkových tržbách (194)
[138] Podíl tržeb ze zakázek financovaných z veřejných zdrojů na celkových tržbách (195)
[139] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x146b a x147b ­ výběrový soubor celkem (196)
[140] Míra stability strategických odběratelů (198)
[141] Míra stability ostatních odběratelů (199)
[142] Ukazatele centrálních tendencí x150b až x152b ­ výběrový soubor celkem (200)
[143] Teritoriální orientace u odběratelů ­ region (201)
[144] Teritoriální orientace u odběratelů ­ ostatní tuzemsko (202)
[145] Teritoriální orientace u odběratelů ­ zahraničí celkem (204)
[146] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x158 až x161 ­ výběrový soubor celkem (205)
[147] Trend vývoje míry specifičnosti produktů v uplynulých 5 letech (206)
[148] Trend vývoje specifičnosti produktů v budoucích 5 letech (207)
[149] Struktura podílů velmi specifických produktů na tržbách celkem (208)
[150] Struktura podílů spíše specifických produktů na tržbách celkem (209)
[151] Struktura podílů spíše standardizovaných produktů na tržbách celkem (210)
[152] Struktura podílů velmi standardizovaných produktů na tržbách celkem (211)
[153] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x165b až166b ­ výběrový soubor celkem (214)
[154] Podíl strategických dodavatelů na objemu nákupu (215)
[155] Podíl ostatních dodavatelů na objemu (217)
[156] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x171b až 172b ­ výběrový soubor celkem (220)
[157] Stabilita dodavatelů ­ strategičtí dodavatelé (221)
[158] Stabilita dodavatelů ­ ostatní dodavatelé (223)
[159] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x175b až 177b ­ výběrový soubor celkem (225)
[160] Objem nákupu od regionálních dodavatelů (226)
[161] Objem nákupu od dodavatelů z ostatního tuzemska (228)
[162] Objem nákupu od dodavatelů ze zahraničí (230)
[163] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x181 až x184 ­ výběrový soubor celkem (232)
[164] Podíl specifických dodávek na dodávkách celkem (233)
[165] Podíl standardizovaných dodávek na dodávkách celkem (235)
[166] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x187b až x194b ­ výběrový soubor celkem (237)
[167] Důležitost kritéria ,,cena produktů" (238)
[168] Důležitost kritéria ,,platební podmínky" (239)
[169] Důležitost kritéria ,,ostatní dodací podmínky" (240)
[170] Důležitost kritéria ,,kvalita produktů" (241)
[171] Důležitost kritéria ,,certifikáty jakosti dodavatele" (242)
[172] Důležitost kritéria ,,doba působení dodavatele na trhu" (243)
[173] Důležitost kritéria ,,reference jiných odběratelů" (244)
[174] Důležitost kritéria ,,soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti (CSR) podniku" (245)
[175] Využívání jednotlivých forem CSR ­ výběrový soubor celkem (250)
[176] Ukazatele centrálních tendencí proměnných x206 až x211 ­ výběrový soubor celkem (252)
[177] Míra podporovaných oblastí ­ výběrový soubor celkem (253)
[178] Vlastnictví kodexů ­ současný stav ­ výběrový soubor celkem (255)
[179] Vlastnictví kodexů ­ do cca 1 roku ­ výběrový soubor celkem (256)
[180] Vlastnictví certifikátu ­ proměnné x221­x233, pouze odpovědi Ano, současný stav ­ výběrový soubor celkem (257)
[181] Vlastnictví certifikátu ­ proměnné x221 ­ x233, pouze odpovědi ano, budoucí stav (do 1 roku) výběrový
soubor celkem (258)
[182] Počty podniků ve skupinách podle hospodářské úspěšnosti (270)
[183] Proměnné vstupující do algoritmu statistického rozpoznávání obrazů (274)
[184] Výstup z finálního experimentu při použitím metody SFFS 5, k=5 tedy 5NN (276)
[185] Globální maxima a vybrané lokální extrémy (277)
[186] Faktory hospodářské úspěšnosti podniků vybrané na základě provedené vícerozměrné analýzy (278)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ304
Seznam grafů
[1] Komparace základního a výběrového souboru dle krajů (20)
[2] Komparace základního a výběrového souboru dle odvětví (22)
[3] Komparace základního a výběrového souboru podle právní formy podnikání (22)
[4] Úroveň inovační aktivity ­ výběrový soubor celkem (28)
[5] Vliv inovační aktivity na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (29)
[6] Schopnost pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka ­ výběrový soubor celkem (31)
[7] Vliv pružného přizpůsobení se požadavkům zákazníka na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (32)
[8] Úroveň kvality produktů ­ výběrový soubor celkem (33)
[9] Vliv kvality produktů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (34)
[10] Náklady na pracovní sílu ­ výběrový soubor celkem (36)
[11] Vliv nákladů na pracovní sílu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (37)
[12] Ostatní náklady ­ výběrový soubor celkem (38)
[13] Vliv ostatních nákladů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (39)
[14] Úroveň kvalifikace pracovníků ­ výběrový soubor celkem (40)
[15] Vliv kvalifikace pracovníků na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (41)
[16] Péče o zákazníky ­ výběrový soubor celkem (43)
[17] Vliv péče o zákazníky na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (44)
[18] Přístup ke zdrojům financování ­ výběrový soubor celkem (45)
[19] Vliv přístupu k finančním zdrojům na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (46)
[20] Cenění jména podniku ­ výběrový soubor celkem (48)
[21] Vliv cenění jména podniku na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (49)
[22] Konkurenční boj na trhu ­ výběrový soubor celkem (50)
[23] Vliv konkurenčního boje na trhu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (52)
[24] Vyjednávací síla odběratelů ­ výběrový soubor celkem (53)
[25] Vliv vyjednávací síly odběratelů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (54)
[26] Vyjednávací síla dodavatelů ­ výběrový soubor celkem (55)
[27] Vliv vyjednávací síly dodavatelů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (57)
[28] Zájem vstoupit do pracovního poměru ­ výběrový soubor celkem (58)
[29] Vliv zájmu vstoupit do pracovního poměru ­ výběrový soubor celkem (59)
[30] Korupce v prostředí ­ výběrový soubor celkem (60)
[31] Vliv korupce v prostředí na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (62)
[32] Podpora státních orgánů ­ výběrový soubor celkem (63)
[33] Vliv podpory státních orgánů na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (64)
[34] Podpora místních orgánů veřejné správy ­ výběrový soubor celkem (65)
[35] Vliv podpory místních orgánů veřejné správy ­ výběrový soubor celkem (66)
[36] Změny trhu ­ výběrový soubor celkem (68)
[37] Vliv změny trhu na konkurenceschopnost ­ výběrový soubor celkem (69)
[38] Důležitost vlastníků (75)
[39] Důležitost zaměstnanců (76)
[40] Důležitost zákazníků (77)
[41] Důležitost dodavatelů (78)
[42] Důležitost věřitelů (79)
[43] Důležitost státu (80)
[44] Důležitost komunit v okolí podniku (81)
[45] Počet samostatných provozoven v ČR ­ výběrový soubor (83)
[46] Počet samostatných provozoven v zahraničí ­ výběrový soubor (84)
[47] Počet autonomních jednotek ­ výběrový soubor (86)
[48] Míra autonomie v plánování výrobního programu (88)
[49] Míra autonomie v jednání s odběrateli (89)
[50] Míra autonomie v plánování materiálových vstupů (90)
[51] Míra autonomie v jednání s dodavateli (91)
[52] Míra autonomie v plánování rozvoje pracovních sil (92)
[53] Míra autonomie ve výběru a přijímání pracovníků (93)
[54] Počet stupňů řízení ­ výběrový soubor (94)
[55] Počet podniků, které jsou součástí koncernu (95)
[56] Počet dceřiných společností v podnicích ­ výběrový soubor (97)
[57] Počet dceřiných společností s kapitálovou účastí podniku nad 50% ­ výběrový soubor (97)
[58] Typ vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem (102)
[59] Změna vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem. Minulý trend (104)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 305
[60] Změna vlastnické struktury ­ výběrový soubor celkem. Budoucí trend (105)
[61] Zastoupení vlastníků v představenstvu společnosti ­ výběrový soubor celkem (106)
[62] Zastoupení vlastníků v dozorčí radě společnosti ­ výběrový soubor celkem (107)
[63] Zastoupení vlastníků v top managementu společnosti ­ výběrový soubor celkem (109)
[64] Úroveň hmotného majetku podniku ­ výběrový soubor celkem (110)
[65] Moduly MRP (řízení výroby) ­ výběrový soubor celkem (112)
[66] Moduly pro personální agendy ­ výběrový soubor celkem (113)
[67] Moduly pro účetní agendy ­ výběrový soubor celkem (114)
[68] Moduly CRM (řízení vztahu se zákazníky) ­ výběrový soubor celkem (115)
[69] Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce) ­ výběrový soubor celkem (116)
[70] Moduly MIS (podpora rozhodování manažerů) ­ výběrový soubor celkem (117)
[71] Intranet ­ výběrový soubor celkem (118)
[72] Kancelářské aplikace ­ MS Office apod. ­ výběrový soubor celkem (119)
[73] Úroveň propojení softwarových aplikací v podniku ­ výběrový soubor celkem (120)
[74] Počet zaměstnanců celkem (125)
[75] Podíl žen z celkového počtu zaměstnanců (127)
[76] Podíl VŠ vzdělaných pracovníků z celkového počtu zaměstnanců (128)
[77] Podíl THP z celkového počtu zaměstnanců (129)
[78] Podíl pracovníků ve vrcholovém managementu z THP celkem (130)
[79] Podíl žen ve vrcholovém managementu (131)
[80] Podíl cizinců ve vrcholovém managementu (132)
[81] Podíl pracovníků v nižším managementu z THP celkem (133)
[82] Podíl pracovníků ostatní THP z THP celkem (134)
[83] Podíl technických pracovníků z ostatních THP (135)
[84] Podíl pracovníků nákupu a prodeje z ostatních THP (136)
[85] Podíl administrativních pracovníků z ostatních THP (137)
[86] Podíl dělníků z celkového počtu zaměstnanců (138)
[87] Podíl cizinců z počtu dělníků zaměstnaných v podniku (139)
[88] Míra fluktuace (141)
[89] Reorganizace a nutnost přeškolení jako důvod fluktuace (143)
[90] Nízký plat jako důvod fluktuace (144)
[91] Nezajímavá práce jako důvod fluktuace (145)
[92] Nedostatečné možnosti kariérního růstu jako důvod fluktuace (146)
[93] Špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným jako důvod fluktuace (147)
[94] Osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.) jako důvod fluktuace (148)
[95] Jiné důvody jako důvod fluktuace (149)
[96] Sledování důvodů odchodů zaměstnanců z podniku (150)
[97] Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro vrcholový management (152)
[98] Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro nižší management (153)
[99] Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro technické pracovníky (154)
[100] Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro pracovníky nákupu a prodeje (155)
[101] Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro administrativní pracovníky (156)
[102] Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro dělníky (158)
[103] Podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy pro všechny skupiny zaměstnanců (159)
[104] Průměrná hodnota podílu pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy za všechny skupiny zaměstnanců dle
OKEČ (159)
[105] Průměrná hodnota podílu pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy za všechny skupiny zaměstnanců dle
velikosti podniku (160)
[106] Průměrná hodnota podílu pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy za všechny skupiny zaměstnanců dle
právní formy (160)
[107] Vliv pohyblivé složky mzdy na motivaci zaměstnanců (161)
[108] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ akciové opce (164)
[109] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ služební automobil k soukromým účelům (166)
[110] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ služební mobilní telefon (167)
[111] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ poskytnutí notebooku, připojení k internetu pro práci doma (168)
[112] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ zajištění stravování (169)
[113] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na dopravu, ubytování (170)
[114] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ zajištění možnosti rekreace, sportu, kultury (171)
[115] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ poskytování půjček (172)
[116] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na důchodové připojištění (173)
[117] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ příspěvky na životní pojištění (174)
[118] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ podpora vzdělávání zaměstnanců na základě jejich vlastní iniciativy (175)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ306
[119] Poskytované zaměstnanecké výhody ­ kafetéria systém (176)
[120] Vynakládané prostředky na zaměstnanecké výhody (178)
[121] Sledování vynakládaných prostředků na zaměstnanecké výhody (179)
[122] Vliv poskytovaných zaměstnaneckých výhod na motivaci zaměstnanců (181)
[123] Vynakládané prostředky na vzdělávání zaměstnanců (182)
[124] Sledování nákladů na vzdělávání zaměstnanců (184)
[125] Typ obchodní strategie ­ výběrový soubor celkem (188)
[126] Průměrný podíl daného zákazníka/odběratele a zakázek financovaných z veřejných zdrojů na tržbách (191)
[127] Podíl ,,strategických odběratelů" na celkových tržbách v intervalech po 10 procentech (193)
[128] Podíl ,,ostatních odběratelů" na celkových tržbách v intervalech po 10 procentech (194)
[129] Podíl tržeb ze zakázek financovaných z veřejných zdrojů na celkových tržbách v intervalech po
10 procentech (195)
[130] Míra stability strategických odběratelů (198)
[131] Míra stability ostatních odběratelů (199)
[132] Teritoriální orientace u odběratelů ­ region (201)
[133] Teritoriální orientace u odběratelů ­ ostatní tuzemsko (203)
[134] Teritoriální orientace u odběratelů ­ zahraničí celkem (204)
[135] Trend vývoje míry specifičnosti produktů v minulém a budoucím období (207)
[136] Struktura podílů velmi specifických produktů na tržbách celkem (208)
[137] Struktura podílů spíše specifických produktů na tržbách celkem (209)
[138] Struktura podílů spíše standardizovaných produktů na tržbách celkem (210)
[139] Struktura podílů velmi standardizovaných produktů na tržbách celkem (211)
[140] Převažující typ dodavatelů (214)
[141] Podíl strategických dodavatelů na objemu nákupu (215)
[142] Minulý a budoucí trend objemu nákupu od strategických dodavatelů (216)
[143] Průměrný objem nákupu od strategických dodavatelů v závislosti na odvětví (216)
[144] Podíl ostatních dodavatelů na objemu nákupu (218)
[145] Minulý a budoucí trend objemu nákupu od ostatních dodavatelů (218)
[146] Průměrný objem nákupů ostatních dodavatelů v závislosti na odvětví (219)
[147] Stabilita dodavatelů ­ strategičtí dodavatelé (221)
[148] Minulý a budoucí trend ve stabilitě strategických dodavatelů (222)
[149] Stabilita strategických dodavatelů dle odvětví (222)
[150] Stabilita dodavatelů ­ ostatní dodavatelé (223)
[151] Minulý a budoucí trend ve stabilitě dodavatelů ­ ostatní dodavatelé (224)
[152] Stabilita dodavatelů ­ ostatní dodavatelé ­ dle odvětví (224)
[153] Převažující lokalita dodavatele v rozlišení na tuzemsko a zahraničí (226)
[154] Objem nákupu od regionálních dodavatelů (227)
[155] Minulý a budoucí trend v teritoriu dodavatelů ­ regionální dodavatelé (227)
[156] Teritorium dodavatelů ­ regionální dodavatelé ­ dle odvětví (228)
[157] Objem nákupu z ostatního tuzemska (229)
[158] Minulý a budoucí trend v teritoriu dodavatelů ­ ostatní tuzemsko (229)
[159] Objem nákupu od dodavatelů ze zahraničí (230)
[160] Minulý a budoucí trend v teritoriu dodavatelů ­ zahraničí (231)
[161] Minulý a budoucí trend ve specifičnosti dodávek (233)
[162] Podíl specifických dodávek na dodávkách celkem (234)
[163] Podíl standardizovaných dodávek na dodávkách celkem (235)
[164] Srovnání trendu růstu důležitosti kritérií v minulosti a budoucnosti (238)
[165] Důležitost kritéria ,,cena produktů" (238)
[166] Důležitost kritéria ,,platební podmínky" (239)
[167] Důležitost kritéria ,,ostatní dodací podmínky" (240)
[168] Důležitost kritéria ,,kvalita produktů" (241)
[169] Důležitost kritéria ,,certifikáty jakosti dodavatele" (243)
[170] Důležitost kritéria ,,doba působení dodavatele na trhu" (244)
[171] Důležitost kritéria ,,reference jiných odběratelů" (245)
[172] Důležitost kritéria ,,soulad chování dodavatele s politikou společenské odpovědnosti (CSR) podniku" (246)
[173] Využívání jednotlivých forem CSR ­ výběrový soubor celkem (250)
[174] Míra podporovaných oblastí ­ výběrový soubor celkem. Součet četností odpovědí 2 a 3 (253)
[175] Vlastnictví kodexu ­ proměnné x216 a x217, pouze odpovědi Ano, současný stav a cca do 1 roku výběrový
soubor celkem (256)
[176] Vlastnictví certifikátů, pouze odpovědi ano, současný stav ­ výběrový soubor celkem (258)
[177] Vlastnictví certifikátů, pouze odpovědi ano, budoucí stav (do 1 roku) ­ výběrový soubor celkem (259)
[178] Neslučitelnost strategie růstu a strategie produktivity (268)
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 307
[179] Výsledné rozdělení respondentských podniků (270)
[180] Průběh informativnosti N-tic proměnných pro klasifikátor kNN pro K =1,3,5 (277)
[181] Podíl podniků skupiny A a B + C v jednotlivých odvětvích (280)
[182] Podíl s.r.o a a.s. ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (281)
[183] Podíl podniků skupiny A a B+C v s.r.o. a a.s. (281)
[184] Podíl podniků jednotlivých velikostních kategorií ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (282)
[185] Podíl podniků skupiny A a B+C v jednotlivých velikostních kategoriích podniků (282)
[186] Podíl podniků, které jsou, resp. nejsou součástí koncernu ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (283)
[187] Podíl podniků skupiny A a B+C v podnicích, které jsou, resp. nejsou součástí koncernu (283)
[188] Podíl podniků dle původu vlastníka ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (284)
[189] Podíl podniků skupiny A a B+C ve skupinách dle původu vlastníka (284)
[190] Podíl jednotlivých typů vlastnických struktur ve výběrovém souboru (285)
[191] Podíl podniků skupiny A a B+C v jednotlivých typech vlastnických struktur (285)
[192] Důležitost dodavatelů ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (286)
[193] Důležitost věřitelů ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (286)
[194] Důležitost komunity ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (287)
[195] Podíl vlastníků v top managementu podniků ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (287)
[196] Průměrná úroveň rozhodujících složek hmotného majetku podniků ve výběrovém souboru a ve skupině
podniků A a B+C (288)
[197] Propojení softwarových aplikací ve výběrovém souboru a ve skupině nadprůměrných a podprůměrných podniků (288)
[198] Průměrná přidaná hodnota na zaměstnance ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (289)
[199] Průměrný podíl technicko-hospodářských pracovníků z celkového počtu pracovníků ve výběrovém souboru a ve
skupině podniků A a B+C (289)
[200] Průměrný podíl pohyblivé složky mzdy z celkové mzdy ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (290)
[201] Průměrný podíl prostředků vynakládaných na zaměstnanecké výhody ve vztahu k personálním nákladům ve
výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (290)
[202] Průměrný podíl prostředků vynakládaných na vzdělávání ve vztahu k personálním nákladům ve výběrovém souboru
a ve skupině podniků A a B+C (291)
[203] Důležitost společenské odpovědnosti dodavatele ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (291)
[204] Počet forem společenské odpovědnosti realizovaných podnikem ve výběrovém souboru a ve skupině
podniků B+C (292)
[205] Výše prostředků na společenskou odpovědnost realizovanou podnikem ve výběrovém souboru a ve skupině
podniků A a B+C (292)
[206] Podíl podniků vlastnících certifikát OHSAS 18001 ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (293)
[207] Začlenění podniků vlastnících, resp. nevlastnících certifikát OHSAS 18001 do skupiny A a B+C (293)
[208] Podíl podniků vlastnících certifikát NBÚ ve výběrovém souboru a ve skupině podniků A a B+C (294)
[209] Začlenění podniků vlastnících, resp. nevlastnících certifikát NBÚ do skupiny A a B+C (294
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ308
309
1
Příloha č.1. SEZNAM PODNIKŮ
310
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ 311
Seznam podniků obsahuje všech 288 podniků zařazených do výběrového souboru před redukcí.
A ­ Zemědělství, myslivost, lesnictví1.
Kategorie 01 ­ Zemědělství, myslivost a související činnosti
Agro Radomyšl, a.s. IČO 48201022
Sídlo: Radomyšl
Agro Vysočina Bystré, a.s. IČO 25250213
Sídlo: Bystré u Poličky
Agropodnik Humburky, a.s. IČO 64259668
Sídlo: Nový Bydžov
Best, s.r.o. IČO 46580743
Sídlo: Opava
DŽV Rychnov nad Kněžnou, a.s. IČO 47468050
Sídlo: Doudleby nad Orlicí
Ledeko, a.s. IČO 25308785
Sídlo: Letovice
Lužanská zemědělská, a.s. IČO 25253042
Sídlo: Lužany u Jičína
Podnik živočišné výroby, a.s. IČO 46683542
Sídlo: Strakonice
Rekultivace, a.s. IČO 25416456
Sídlo: Most
ZEA Rychnovsko, a.s. IČO 64829537
Sídlo: Rychnov nad Kněžnou
ZD Dubenec, a.s. IČO 64829642
Sídlo: Dubenec
Zemas, a.s. IČO 49968106
Sídlo: Čejč
Zemědělská, a.s. Čejkovice IČO 25504932
Sídlo: Čejkovice
Zemědělská, a.s. Vysočina IČO 25573004
Sídlo: Hlinsko v Čechách
Zemědělský podnik Kvasicko, a.s. IČO 65278844
Sídlo: Kroměříž
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ312
Zemědělství ­ výroba a obchod, s.r.o. IČO 49050478
Sídlo: Čestice
Zepo Bohuslavice, a.s. IČO 25295560
Sídlo: Bohuslavice 67
Kategorie 02 ­ Lesnictví a související činnosti
Českomoravská Lesní, a.s. IČO 25952471
Sídlo: Svitavy
D ­ Zpracovatelský průmysl2.
Kategorie 20 ­ Zpracování dřeva, výroba dřevařských, korkových, proutěných
a slaměných výrobků kromě nábytku
Forest Svitavy, a.s. IČO 26060736
Sídlo: České Budějovice
Kategorie 32 ­ Výroba rádiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů
ON Semiconductor Czech republic IČO 26821532
Sídlo: Rožnov pod Radhoštěm
E ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody3.
Kategorie 40 ­ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie
ČEZ, a.s. IČO 45274649
Sídlo: Praha
Distep, a.s. IČO 65138091
Sídlo: Frýdek Místek
Ekoltes Hranice, a.s. IČO 61974919
Sídlo: Hranice
International Power Opatovice, a.s. IČO 45534292
Sídlo: Pardubice
Karlovarská teplárenská, a.s. IČO 49790471
Sídlo: Karlovy Vary
Lumius, spol. s r.o. IČO 25911945
Sídlo: Frýdek Místek
Satt, a.s. IČO 60749105
Sídlo: Žďár nad Sázavou
Teplárna Strakonice, a.s. IČO 60826843
Sídlo: Strakonice
Zásobování teplem Vsetín, a.s. IČO 45192588
Sídlo: Vsetín
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ 313
Kategorie 41 ­ Shromažďování, úprava a rozvod vody
1. SčV, a.s. IČO 47549793
Sídlo: Příbram
Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. IČO 49453866
Sídlo: Uherské Hradiště
Vhos, a. s. IČO 48172901
Sídlo: Moravská Třebová
Vodárenská Akciová Společnost, a.s. IČO 49455842
Sídlo: Brno
Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. IČO 49455168
Sídlo: Hustopeče
Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. IČO 49454544
Sídlo: Hodonín
Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. IČO 47674652
Sídlo: Vsetín
G ­ Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní4.
potřebu a převážně pro domácnost
Kategorie 50 ­ Obchod, opravy a údržba motorových vozidel;
maloobchodní prodej pohonných hmot
AS 24 Česká republika, s.r.o. IČO 61060151
Sídlo: Praha
Auto Future, s.r.o. IČO 25160303
Sídlo: České Budějovice
Auto Heller, s.r.o. IČO 47683341
Sídlo: Ostrava
Auto Hlaváček, a.s. IČO 65138180
Sídlo: Olomouc
Auto Jarov, s.r.o. IČO 45789584
Sídlo: Praha
Auto Pokorný, s.r.o. IČO 25512579
Sídlo: Brno
Auto Qualt, s.r.o. IČO 64827127
Sídlo: Chroustníkovo Hradiště
Bmti ČR, s.r.o. IČO 25548433
Sídlo: Soběslav
Bodos, a.s. IČO 49435230
Sídlo: Boskovice
CARent, a.s. IČO 63485885
Sídlo: Brno
Dankar, s. r. o. IČO 61944858
Sídlo: Ostrava
H. a. S., s.r.o. IČO 47682281
Sídlo: Frýdek Místek
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ314
Makro ­ ND, s.r.o. IČO 47453702
Sídlo: Moravany
ProScan, a.s. IČO 25964992
Sídlo: Jičín
Regio Auto, s.r.o. IČO 49282662
Sídlo: Hradec Králové
Kategorie 51 ­ Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu
(kromě motorových vozidel)
,,SOLAR" , spol. s.r.o. IČO 47473584
Sídlo: Jaroměř
Agro-partner, s.r.o. IČO 42406994
Sídlo: Soběslav
Ammeraal Beltech, s.r.o. IČO 25138138
Sídlo: Jihlava
Argos Elektro, a. s. IČO 25387952
Sídlo: Opava
Arktida, s.r.o. IČO 46993011
Sídlo: Brno
Autovars, a.s. IČO 25069322
Sídlo: Praha
Baustoff + Metall Brno, s.r.o. IČO 60705205
Sídlo: Modřice
BOR, s.r.o. IČO 49286854
Sídlo: Choceň
British American Tobacco (Czech Republic) , s.r.o. IČO 61775339
Sídlo: Praha
Calderys Czech, s.r.o. IČO 63078015
Sídlo: Ostrava
Connect, s.r.o. IČO 18824773
Sídlo: Brno
Cotring, s.r.o. IČO 25063545
Sídlo: Praha
Démos trade, a.s. IČO 25397478
Sídlo: Ostrava
Domosa Zlín, s.r.o. IČO 60710098
Sídlo: Zlín
Elberry, s.r.o. IČO 25952323
Sídlo: Bořice u Hrochova Týnce
Esprit, s.r.o. IČO 65279042
Sídlo: Praha
Europapier ­ Bohemia, s.r.o. IČO 48112178
Sídlo: Praha
Exver Food, s.r.o. IČO 25276352
Sídlo: Opatovice nad Labem
Femax, a.s. IČO 25364421
Sídlo: Hranice
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ 315
Hartl Drtiče+Třídiče, s.r.o. IČO 25271628
Sídlo: Chrudim
HP TRONIC Zlín, spol. s r.o. IČO 49973053
Sídlo: Zlín
Hruška, s.r.o. IČO 19014325
Sídlo: Ostrava
HT Steel Advertising, s.r.o. IČO 26283123
Sídlo: Žebětín
Chedo, s.r.o. IČO 46980814
Sídlo: Uherské Hradiště
Janča v.M., s.r.o. IČO 25907069
Sídlo: Valašské Meziříčí
JCL ­ obchod, a.s. IČO 25156471
Sídlo: České Budějovice
Logo system, s.r.o. IČO 48394246
Sídlo: Ostrava
LUKROM, spol. s r.o. IČO 18188281
Sídlo: Kroměříž
M & v, s.r.o. IČO 43964095
Sídlo: Vsetín
Mecawel, s.r.o. IČO 46506713
Sídlo: Ústí nad Orlicí
Mettler ­ Toledo, s.r.o. IČO 60463031
Sídlo: Praha
Mikra Metal s. r. o. IČO 47681560
Sídlo: Ostrava
Milcom servis, a.s. IČO 18628826
Sídlo: Praha
Novartis, s.r.o. IČO 64575977
Sídlo: Praha
PCC MORAVA ­ CHEM s.r.o. IČO 47669063
Sídlo: Český Těšín
Perito, s.r.o. IČO 63483246
Sídlo: Znojmo
PM Invest Plus, s.r.o. IČO 26292696
Sídlo: Babice nad Svitavou
Pragointer ­ Ocel, s.r.o. IČO 25633333
Sídlo: Praha
Profer Plus, s.r.o. IČO 25942468
Sídlo: Hradec Králové
ProInterier, s.r.o. IČO 47122374
Sídlo: Praha
Rama Bohemia, a.s. IČO 49241591
Sídlo: Praha
Řempo Holoubek Partner, s.r.o. IČO 63217279
Sídlo: Pardubice
Sara Lee Czech Republic, a.s. IČO 45245738
Sídlo: Praha
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ316
SHP Bohemia, s.r.o. IČO 25318641
Sídlo: Praha
Sika CZ, s.r.o. IČO 49437151
Sídlo: Brno
Silex, s.r.o. IČO 00563714
Sídlo: Praha
Sirano, s.r.o. IČO 47125390
Sídlo: Praha
Stampa Ostrava, s.r.o. IČO 25849743
Sídlo: Ostrava
Stavoodbyt systémová centrála, s.r.o. IČO 25550128
Sídlo: Brno
Steno CZ, s.r.o. IČO 25941020
Sídlo: Pardubice
Still ČR, s.r.o. IČO 49354469
Sídlo: Praha
SV metal, s.r.o. IČO 25257366
Sídlo: Hradec Králové
SWS, a.s. IČO 63485826
Sídlo: Slušovice
Tonercentrum, s.r.o. IČO 25515411
Sídlo: Těšany
VFS Trading, s.r.o. IČO 15544478
Sídlo: Žďár nad Sázavou
Via-rek, s.r.o. IČO 49450956
Sídlo: Rájec-Jestřebí
Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. IČO 49451871
Sídlo: Kroměříž
Z Studio, s.r.o. IČO 63490765
Sídlo: Zlín
Zeelandia, s.r.o. IČO 00510866
Sídlo: Malšice
Zenza Znojmo, a.s. IČO 00228320
Sídlo: Znojmo
ZPS ­ ZS, a.s. IČO 65278909
Sídlo: Zlín
Z ­ Trade s. r. o. IČO 45537143
Sídlo: Broumov
ZVVZ-Enven Engineering, a.s. IČO 25696882
Sídlo: Milevsko
Kategorie 52 ­ Maloobchod kromě motorových vozidel; opravy výrobků pro osobní
potřebu a převážně pro domácnost
Agro Servis CZ, s.r.o. IČO 25586360
Sídlo: Rajhradice
Ahold Czech Republic, a.s. IČO 44012373
Sídlo: Praha
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ 317
Albis Plastic CR, s.r.o. IČO 63250527
Sídlo: České Budějovice
Automechanika, a.s. IČO 25529889
Sídlo: Prostějov
Al-ok, s.r.o. IČO 47910577
Sídlo: Brno
CBL Communication by light, s.r.o. IČO 25251155
Sídlo: Pardubice
CZ TOP Trade, s.r.o. IČO 49606204
Sídlo: Vsetín
CZT Valašské Meziříčí, s.r.o. IČO 25851501
Sídlo: Velké Meziříčí
Delika, s.r.o. IČO 44961880
Sídlo: Otrokovice ­ Napajedla
Diva Center, s.r.o. IČO 25746961
Sídlo: Praha
Electro World s.r.o. IČO 26488361
Sídlo: Praha
Empori, s.r.o. IČO 47451645
Sídlo: Hradec Králové
Falco computer, s.r.o. IČO 48908673
Sídlo: Velké Meziříčí
Finclub Plus, a.s. IČO 25833383
Sídlo: Český Těšín
Glanz Servis, s.r.o. IČO 25835980
Sídlo: Ostrava
Hebios, s.r.o. IČO 25827596
Sídlo: Ostrava
Imet-cz, s.r.o. IČO 25855166
Sídlo: Frýdek Místek
Ing corporation, s.r.o. IČO 14613794
Sídlo: Frýdek Místek
Inpost, s.r.o. IČO 00568023
Sídlo: Uherské Hradiště
Intercom Ústí, s.r.o. IČO 61534846
Sídlo: Ústí nad Labem
Jaromír Steinhauser, s.r.o. IČO 60704390
Sídlo: Brno
Jihlavská lékárnická, s.r.o. IČO 25534459
Sídlo: Jihlava
JKW Trade, s.r.o. IČO 25383221
Sídlo: Frýdek Místek
Karlomix ­ Trade, s.r.o. IČO 25214721
Sídlo: Karlovy Vary
Kavis, s.r.o. IČO 47667664
Sídlo: Ostrava
Kks-servis, s.r.o. IČO 60748044
Sídlo: Zlín
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ318
Lekis, s.r.o. IČO 25356089
Sídlo: Ostrava
Metamax, s.r.o. IČO 25021648
Sídlo: Breznice u Příbrami
Moravel, a.s. IČO 45192511
Sídlo: Olomouc
Myonic, s.r.o. IČO 60715545
Sídlo: Rožnov pod Radhoštěm
Neroli, s.r.o. IČO 63475561
Sídlo: Brno
Obchodní společnost TVK, s.r.o. IČO 47469803
Sídlo: Pardubice
ProMinent Dosiertechnik CS, spol. s r. o. IČO 47153873
Sídlo: Olomouc
Pruni Park, a.s. IČO 25853309
Sídlo: Ostrava
Retigo, s.r.o. IČO 60794062
Sídlo: Rožnov pod Radhoštěm
RM Servis, s.r.o. IČO 48532703
Sídlo: Brno
Stagra B, s.r.o. IČO 63910632
Sídlo: Studená
Softcom Group, s.r.o. IČO 25623290
Sídlo: Praha
Technologické centrum, a.s. IČO 63482134
Sídlo: Brno
Tenzona, s.r.o. IČO 65141288
Sídlo: Ostrava
TM Stav, s.r.o. IČO 48399477
Sídlo: Vsetín
Triga Kopřivnice, s.r.o. IČO 48401340
Sídlo: Kopřivnice
Ulimex, s.r.o. IČO 14864878
Sídlo: Ústí nad Labem
Vavřík EVJ, s.r.o. IČO 25372718
Sídlo: Havířov
Voženílek pracovní ochranné pomůcky, s. r.o. IČO 25852141
Sídlo: Přerov
H ­ Ubytování a stravování5.
Kategorie 55 ­ Ubytování a stravování
Bohemia Properties, a.s. IČO 62525204
Sídlo: Praha
Helan, s.r.o. IČO 47908670
Sídlo: Předklášteří
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ 319
Hogas, s.r.o. IČO 60200979
Sídlo: Praha
Hotel Atom Ostrava, s.r.o. IČO 25386727
Sídlo: Ostrava
Hotel Gomel, a.s. IČO 26018608
Sídlo: České Budějovice
Hotel Olšanka, s.r.o. IČO 26418703
Sídlo: Praha
Isotep, s.r.o. IČO 25263498
Sídlo: Ústí nad Orlicí
Pérovna, s.r.o. IČO 49705555
Sídlo: Praha
Pivovar a Restaurace u Fleků, s.r.o. IČO 25677284
Sídlo: Praha
I ­ Doprava, skladování a spoje6.
Kategorie 60 ­ Pozemní a potrubní doprava
Autobusy Karlovy Vary, a.s. IČO 25332473
Sídlo: Karlovy Vary
Besico Trans, s.r.o. IČO 25051725
Sídlo: Praha
Česká a slovenská kombinovaná doprava ­ Intrans, a.s. IČO 45273081
Sídlo: Praha
ČSAD Autobusy České Budějovice, a.s. IČO 26060451
Sídlo: České Budějovice
ČSAD JIHOTRANS a.s. IČO 25171216
Sídlo: České Budějovice
ČSAD Liberec, a.s. IČO 25045504
Sídlo: Liberec
ČSAD Svitavy, s.r.o. IČO 25922394
Sídlo: Svitavy
ČSAD Tišnov, s.r.o. IČO 46905952
Sídlo: Tišnov
ČSAD Uherské Hradiště, a.s. IČO 49445910
Sídlo: Uherské Hradiště
Dopravní podnik města Jihlavy, a.s. IČO 25512897
Sídlo: Jihlava
Dopravní podnik města Liberce, a.s. IČO 47311975
Sídlo: Liberec
Dopravní podnik Ostrava, a.s. IČO 61974757
Sídlo: Ostrava
Farmet, a.s. IČO 46504931
Sídlo: Česká Skalice
OL Trans CZ, s.r.o. IČO 25879502
Sídlo: Olomouc
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ320
Orlobus, a.s. IČO 25942336
Sídlo: Nové Město nad Metují
RMV trans, a.s. IČO 26318768
Sídlo: Teplá u Toužimě
Kategorie 63 ­ Vedlejší a pomocné činnosti v dopravě;
činnosti cestovních kanceláří a agentur
Aquasped, s.r.o. IČO 25830015
Sídlo: Přerov
Best Transport, a.s. IČO 25328476
Sídlo: Brno
Cargo ­ hortim, s.r.o. IČO 25301489
Sídlo: Brno
Intersped Svitavy s. r.o. IČO 47455209
Sídlo: Svitavy
Nikey, s.r.o. IČO 60740493
Sídlo: Nový Jičín
PST Ostrava, a.s. IČO 25397249
Sídlo: Zdiby u Prahy
Kategorie 64 ­ Spoje
Coprosys, a.s. IČO 45534152
Sídlo: Chrudim
ha ­ vel internet, s.r.o. IČO 25354973
Sídlo: Ostrava
KonekTel, a.s. IČO 15051145
Sídlo: Pardubice
TeliaSonera International Carrier Czech Republic, a.s. IČO 26207842
Sídlo: Praha
TNT Express Worldwide, s.r.o. IČO 15888959
Sídlo: Chrášťany
K ­ Činnosti v7. odvětví nemovitostí a pronájmu;
podnikatelské činnosti
Kategorie 70 ­ Činnosti v odvětví nemovitostí
Ager, s.r.o. IČO 60722126
Sídlo: Brno
AB Facility, a.s. IČO 26740168
Sídlo: Praha
Areal Slatina, a.s. IČO 26236401
Sídlo: Brno
Domovní správa Prostějov, s.r.o. IČO 26259893
Sídlo: Prostějov
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ 321
HYDROKLIMA s.r.o. IČO 26448441
Sídlo: Praha
Chempex ­ HTE, a.s. IČO 15547001
Sídlo: Brno
Idema Foods, s.r.o. IČO 63479311
Sídlo: Zlín
Městský dopravní podnik Opava, a.s. IČO 64610250
Sídlo: Opava
Panelárna St. Město, a.s. IČO 25612760
Sídlo: Staré Město u Uherského Hradiště
Šimek 96, s.r.o. IČO 64509931
Sídlo: Brno
Tepelné hospodářství Hradec Králové, a. s. IČO 25282174
Sídlo: Hradec Králové
Veha, s.r.o. IČO 48399221
Sídlo: Frýdek Místek
Kategorie 71 ­ Pronájem strojů a přístrojů bez obsluhy, pronájem výrobků
pro osobní potřebu a převážně pro domácnost
Hydac, s.r.o. IČO 48200441
Sídlo: Brno
NEU leasing, a.s. IČO 25052080
Sídlo: Praha
Kategorie 72 ­ Činnosti v odvětví výpočetní techniky
AIS Servis, s.r.o. IČO 26264315
Sídlo: Brno
Anect, a.s. IČO 25313029
Sídlo: Brno
CDL System, a.s. IČO 63148439
Sídlo: Ústí nad Labem
Computer System Praha, s.r.o. IČO 26154471
Sídlo: Praha
IBM Česká republika, s.r.o. IČO 14890992
Sídlo: Praha
IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o. IČO 26244535
Sídlo: Brno
IT Systems, a.s. IČO 25163868
Sídlo: České Budějovice
Kaiser Data, s.r.o. IČO 45535981
Sídlo: Chrudim
Medium Soft, a.s. IČO 25377132
Sídlo: Ostrava
Netprosys, s.r.o. IČO 25344536
Sídlo: Brno
Tesco SW, a.s. IČO 25892533
Sídlo: Olomouc
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ322
Visimpex, a.s. IČO 65138708
Sídlo: Přerov
Kategorie 73 ­ Výzkum a vývoj
MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o. IČO 25870807
Sídlo: Ostrava ­ Vítkovice
Polymer Institute Brno, s.r.o. (výzkum a vývoj) IČO 60711990
Sídlo: Brno
Polymer Institute Brno, s.r.o. (výroba a prodej) IČO 60711990
Sídlo: Brno
RCD Radiokomunikace, s.r.o. IČO 48173703
Sídlo: Pardubice
Kategorie 74 ­ Ostatní podnikatelské činnosti
Astrema, s.r.o. IČO 49447084
Sídlo: Otrokovice
AZ Stavební Heřmanův Městec, s.r.o. IČO 25966251
Sídlo: Hermanuv Mestec
B-Projekting, s.r.o. IČO 46974237
Sídlo: Zlín
Bike FUN International, s.r.o. IČO 26462346
Sídlo: Kopřivnice
D.i. Seven, a.s. IČO 63077337
Sídlo: Praha 10
Dopravoprojekt Brno, a.s. IČO 46347488
Sídlo: Brno
EGE-Trading, s.r.o. IČO 25159844
Sídlo: České Budějovice
Elektroprojekta Rožnov, a.s. IČO 45193631
Sídlo: Rožnov pod Radhoštěm
Elektropřístroj, s.r.o. IČO 49356313
Sídlo: Praha
F.P.S. Arco, s.r.o. IČO 16189647
Sídlo: Praha
Fobeco, s.r.o. IČO 25215761
Sídlo: Karlovy Vary
GB-geodezie, s.r.o. IČO 26271044
Sídlo: Brno
GEOtest Brno, a.s. IČO 46344942
Sídlo: Brno
Humeco, a.s. IČO 14864657
Sídlo: Most
Institut pro testování a certifikaci, a.s. IČO 47910381
Sídlo: Zlín
Interexpo Brno, s.r.o. IČO 18828744
Sídlo: Brno
JOB-centrum Ostrava, s.r.o. IČO 25359843
Sídlo: Ostrava ­ Poruba
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ 323
Lab & Pharma, s.r.o. IČO 15891194
Sídlo: Praha 10
Lifocolor, s.r.o. IČO 48528072
Sídlo: Brno
Lion Teleservices CZ, a.s. IČO 26150450
Sídlo: Pardubice
Moravia Consult Olomouc, a.s. IČO 64610357
Sídlo: Olomouc
MR-servis, s.r.o. IČO 25330322
Sídlo: Břeclav
OLMAN spol. s r.o. IČO 25578375
Sídlo: Brno
Ondřej ­ Meissner, s.r.o. IČO 45807159
Sídlo: Praha
Orchid CZ, s.r.o. IČO 25083732
Sídlo: Praha
Oschatz Bohemia, s.r.o. IČO 14498162
Sídlo: České Budějovice
Plastové Přepravní Obaly, s.r.o. IČO 60713445
Sídlo: Znojmo
Profistav Přerov, a.s. IČO 25395653
Sídlo: Přerov
PSG-International a.s. IČO 13694341
Sídlo: Otrokovice
PSJ, a.s. IČO 25337220
Sídlo: Jihlava
Reiwag, s.r.o. IČO 40763544
Sídlo: Praha 2
Rompa CZ s. r. o. IČO 42660084
Sídlo: Vyškov
SCG Czech Design Center, s.r.o. IČO 25739336
Sídlo: Rožnov pod Radhoštěm
SPX-CAR, s.r.o. IČO 25506137
Sídlo: Zlín
Sudop Praha, a.s. IČO 25793349
Sídlo: Praha
Trenkwalder a.s. IČO 25857011
Sídlo: Ostrava
Universal McCann, s.r.o. IČO 26713462
Sídlo: Praha
VF, a.s. IČO 25532219
Sídlo: Černá Hora
Výstaviště České Budějovice, a.s. IČO 60827475
Sídlo: České Budějovice
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ324
L ­ Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení8.
Kategorie 75 ­ Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení
OKD Hbzs, a.s. IČO 47676019
Sídlo: Ostrava-Radvanice
M ­ Vzdělávání9.
Kategorie 80 ­ Vzdělávání
Ahol ­ SOŠ, s.r.o. IČO 25379569
Sídlo: Ostrava
Asista, s.r.o. IČO 47284234
Sídlo: Most
SOU obchodní a SOŠ Svazu českých a moravských spotřebních družstev,,
s.r.o. IČO 47469145
Sídlo: Polička
N ­ Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti10.
Kategorie 85 ­ Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti
Alfa-helicopter, s.r.o. IČO 19012802
Sídlo: Brno
CGB laboratoř, a.s. IČO 25386735
Sídlo: Ostrava
Lázně Darkov, a.s. IČO 61974935
Sídlo: Karviná
Léčebně preventivní zařízení s. r. o. IČO 48363278
Sídlo: Sokolov
Poliklinika Břeclav, s.r.o. IČO 46978593
Sídlo: Břeclav
Radioterapie, a.s. IČO 25886207
Sídlo: Nový Jičín
O ­ Ostatní veřejné, sociální a osobní služby11.
Kategorie 90 ­ Odstraňování odpadních vod a odpadů, čištění města,
sanační a podobné činnosti
A.s.A. TS Prostějov, s.r.o. IČO 26224178
Sídlo: Prostějov
PŘÍLOHA Č. 1. SEZNAM PODNIKŮ 325
Ekor, s.r.o. IČO 60700262
Sídlo: Kyjov
Služby Města Jihlavy, s.r.o. IČO 60727772
Sídlo: Jihlava
Služby města Pardubic, a.s. IČO 25262572
Sídlo: Pardubice
Technické služby Havířov, a.s. IČO 25375601
Sídlo: Havířov
Technické služby města Mostu, a.s. IČO 64052265
Sídlo: Most
Technické služby města Olomouce, a.s. IČO 25826603
Sídlo: Olomouc
Technické služby Opava s. r. o. IČO 64618188
Sídlo: Opava
TS, a.s. IČO 60793716
Sídlo: Frýdek Místek
Kategorie 92 ­ Rekreační, kulturní a sportovní činnosti
Paradise Casino Admiral, a.s. IČO 25336991
Sídlo: Rousínov u Vyškova
Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. IČO 25385691
Sídlo: Ostrava
Viktoriaplay, a.s. IČO 25402391
Sídlo: Liberec
Kategorie 93 ­ Ostatní činnosti
CHRIŠTOF, spol. s r.o. IČO 42660351
Sídlo: Vyškov
Prádelna a čistírna Jihlava, s.r.o. IČO 25513290
Sídlo: Jihlava
326
327
X. NÁZEV ČÁSTI
2
Příloha č.2. DOTAZNÍK
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK328
EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI
PODNIKŮ
MASARYKOVA UNIVERZITA
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ
FAKULTA
CENTRUM VÝZKUMU
KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI
ČESKÉ EKONOMIKY
DOTAZNÍK
Obálka dotazníku (barevně upraveno)
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 329
MASARYKOVA UNIVERZITA
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ
FAKULTA
CENTRUM VÝZKUMU
KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI
ČESKÉ EKONOMIKY
Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity provádí
v rámci dlouhodobého programu Centra výzkumu konkurenční
schopnosti české ekonomiky a v úzké spolupráci s výzkumnou
organizací Augur Consulting, s.r.o. empirické šetření konkurenceschopnosti
podniků se sídlem v České republice. Předmětem zájmu
je reprezentativní vzorek několika set velkých a středních podniků
z různých odvětví národního hospodářství.
Cílem této výzkumné aktivity je analyzovat vývojové trendy
v dané oblasti a formulovat klíčové faktory, které konkurenceschopnost
podporují. Z hlediska rozsahu a komplexnosti řešení jde
o ojedinělou akci. Její výsledky přispějí nejen k rozvoji teoretického
poznání, využitelného ve výuce vysokoškolských studentů i ve
specializovaných kurzech pro manažery, ale, a to zejména, budou
zdrojem poznání pro podnikovou praxi, především pro ty podniky,
které se daného šetření zúčastní.
Významným zdrojem primárních informací jsou, vedle veřejně
dostupných informací z databází a webových stránek podniků,
informace z dotazníků vyplněných respondenty ve spolupráci
s tazateli.
Dotazník se skládá ze dvou částí. Část A zjišťuje názory respondenta
na faktory konkurenceschopnosti šetřeného podniku, část B
zjišťuje charakteristiky daného podniku.
Informace zjišťované prostřednictvím dotazníku nepředstavují
většinou přesné a podrobné statistické údaje, které by bylo třeba
složitě vyhledávat v podnikových databázích. Jde spíše o získávání
názorů a kvalifikovaných odhadů.
EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI
PODNIKŮ
DOTAZNÍK
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK330
2
A FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI
PODNIKU
Konkurenceschopnost je chápána jako schopnost podniku obstát v soutěži s konkurenty na trhu produktů (tj. výrobků resp.
služeb). Podnik vysoce konkurenceschopný disponuje značnou konkurenční výhodou, to znamená, že je v řadě důležitých
oblastí (v řadě faktorů) lepší než jeho významní konkurenti, což mu umožňuje být na trhu úspěšnější než tito konkurenti.
A1. Které podniky patří k nejvýznamnějším konkurentům Vašeho podniku v České republice?
Název podniku Podíl na trhu
01
............................................................................................................................... ................... %
02
............................................................................................................................... ................... %
03
............................................................................................................................... ................... %
04
............................................................................................................................... ................... %
05
Uveďte podíl Vašeho podniku v České republice. ................... %
Které podniky patří k nejvýznamnějším konkurentům Vašeho podniku na těch zahraničních trzích,
které mají pro váš podnik strategický význam?
Název podniku Podíl na trhu
06
............................................................................................................................... ................... %
07
............................................................................................................................... ................... %
08
............................................................................................................................... ................... %
09
............................................................................................................................... ................... %
10
Uveďte podíl Vašeho podniku. ................... %
K1. Případný další komentář k otázce A1 (Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.)
11
...............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 331
3
A FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU
Vnitřní faktory konkurenceschopnosti:
Každá z oblastí, tj. každý z potenciálních faktorů konkurenceschopnosti, nemusí mít díky specifickým podmínkám na konkurenceschopnost
stejně významný vliv. Například vliv levné pracovní síly na konkurenceschopnost je u podniků s velkým
podílem lidské práce větší než u podniků s malým podílem lidské práce.
Z uvedených důvodů je proto u každého faktoru zvlášť zjišťována
jeho hodnota (v porovnání s konkurenty),
vliv hodnoty tohoto faktoru na konkurenceschopnost daného podniku.
Hodnocení Vašeho podniku Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku
U následujících otázek zakroužkujte
příslušnou hodnotu bodovací škály.
výrazněnižší
mírněnižší
přibližněstejná
mírněvyšší
výrazněvyšší
silněnegativní
vliv
mírněnegativní
vliv
žádnývliv
mírněpozitivní
vliv
silněpozitivní
vliv
A2.
12
Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, inovační
aktivitu Vašeho podniku v oblasti rozvoje svých
produktů (výrobků či služeb)?
1 2 3 4 5
A3.
13
Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, schopnost
Vašeho podniku pružně přizpůsobovat své produkty
požadavkům zákazníků?
1 2 3 4 5
A4.
14
Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, kvalitu
produktů Vašeho podniku? 1 2 3 4 5
A5.
15
Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, náklady
na pracovní sílu ve Vašem podniku? 1 2 3 4 5
A6.
16
Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty, ostatní
náklady ve Vašem podniku? 1 2 3 4 5
A7.
17
Jaká je, v porovnání s konkurenty, úroveň kvalifikace
pracovníků Vašeho podniku? 1 2 3 4 5
A8.
18
Jaká péče je, v porovnání s konkurenty, věnována
zákazníkům Vašeho podniku? 1 2 3 4 5
A9.
19
Jaký přístup má, v porovnání s konkurenty, Váš
podnik ke zdrojům financování? 1 2 3 4 5
A10.
20
Jak je ceněno, v porovnání s konkurenty, jméno
(resp. značka) Vašeho podniku? 1 2 3 4 5
A11. Uveďte další vnitřní faktory včetně jejich charakteristik a vlivu na konkurenceschopnost Vaší společnosti,
pokud je považujete za dostatečně významné.
21
......................................................................... 1 2 3 4 5
22
......................................................................... 1 2 3 4 5
23
......................................................................... 1 2 3 4 5
K2. Případný další komentář (Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.)
24
...............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK332
4
A FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PODNIKU
Vnější faktory konkurenceschopnosti:
Ze stejných důvodů jako u vnitřních faktorů konkurenceschopnosti je rovněž u vnějších faktorů konkurenceschopnosti
zvlášť sledována hodnota každého faktoru a zvlášť její vliv na konkurenceschopnost.
U vnějších faktorů konkurenceschopnosti je třeba si uvědomit, že tatáž hodnota určitého faktoru může pro silné a dynamické
podniky představovat rozvojovou příležitost, pro slabé podniky či podniky se strategií stability ohrožení, popř.
situaci, kterou nemohou či nechtějí využít. Například vysoký konkurenční boj představuje pro silný podnik šanci k potlačení
konkurentů a ovládnutí trhu, naopak pro slabý podnik znamená ohrožení jeho existence, resp. vytlačení z trhu. Podobně
rozšíření trhů znamená potenciální zvýšení konkurenceschopnosti pouze pro ty podniky, které jsou schopny expandovat.
Hodnocení Vašeho podniku Vliv na konkurenceschopnost Vašeho podniku
U následujících otázek zakroužkujte
příslušnou hodnotu bodovací škály.
velminízký(á)
nízký(á)
střední
vysoký(á)
velmivysoký(á)
silněnegativní
vliv
mírněnegativní
vliv
žádnývliv
mírněpozitivní
vliv
silněpozitivní
vliv
A12.
25
Konkurenční boj na trzích produktů, kde působí
Váš podnik, je: 1 2 3 4 5
A13.
26
Vyjednávací síla odběratelů Vašeho podniku je:
1 2 3 4 5
A14.
27
Vyjednávací síla dodavatelů Vašeho podniku je:
1 2 3 4 5
A15.
28
Zájem vstoupit do pracovního poměru ve Vašem
podniku je: 1 2 3 4 5
A16.
29
Korupce v prostředí, ve kterém podniká
Váš podnik, je: 1 2 3 4 5
A17.
30
Podpora Vašeho podniku ze strany
státních orgánů je: 1 2 3 4 5
A18.
31
Podpora Vašeho podniku ze strany místních orgánů
veřejné správy je: 1 2 3 4 5
A19. Uveďte další vnější faktory včetně jejich charakteristik a vlivu na konkurenceschopnost Vaší společnosti,
pokud je považujete za dostatečně významné.
32
......................................................................... 1 2 3 4 5
33
......................................................................... 1 2 3 4 5
34
......................................................................... 1 2 3 4 5
velmi
zužují
zužují
nemění
poměrně
rozšiřují
velmi
rožširují
silně
negativní
vliv
mírně
negativní
vliv
žádný
vliv
mírně
pozitivní
vliv
silně
pozitivní
vliv
A20.
35
Trhy produktů, kde působí Váš podnik se:
1 2 3 4 5
K3. Případný další komentář (Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.)
36
...............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 333
5
B CHARAKTERISTIKA PODNIKU
Vysvětlivky k tabulkám uvedeným v části B
V dotazníku nejde jen o zachycení stávajícího stavu, ale též o postižení vývojových trendů.
Z tohoto důvodu je ve většině tabulek sledována nejen stávající situace, ale též minulý trend a budoucí trend.
Dynamika vývoje je zachycena takto:
Minulý trend ­ trend v uplynulých cca pěti letech (tj. od cca roku 2002); na základě rámcového hodnocení se uvede,
zda sledovaná veličina převážně rostla , zůstávala stejná , nebo nastával pokles .
Stávající situace ­ současnost, rok 2007; hodnota sledované veličiny je zachycena buď na bodovací škále,
nebo v procentech, popřípadě jiným způsobem.
Budoucí trend ­ trend v budoucích cca pěti letech (tj. do cca roku 2012); na základě kvalifikovaného odhadu se uvede,
zda lze předpokládat, že sledovaná veličina bude převážně růst , zůstane stejná , nebo nastane pokles .
B1. SOUHRNNÁ ČÁST
B1.1. Uveďte, jakou důležitost mají níže uvedené zájmové skupiny
(stakeholders) pro Váš podnik.
1 nedůležitá zájmová skupina
5 vysoce důležitá zájmová skupina
Zájmové skupiny (stakeholders) Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
37 Vlastníci 1 2 3 4 5
38 Zaměstnanci 1 2 3 4 5
39 Zákazníci 1 2 3 4 5
40 Dodavatelé 1 2 3 4 5
41 Věřitelé 1 2 3 4 5
42 Stát 1 2 3 4 5
43 Komunita v okolí podniku
(Subjekty v okolí podniku)
1 2 3 4 5
B1.2.
44
Má Váš podnik samostatné provozovny v České republice,
jejichž sídlo je jinde než sídlo podniku?
(Provozovnou se myslí vnitřní součást podniku, nikoliv dceřiná společnost)
1 NE 2 ANO Počet ...................
Pokud ano, uveďte sídla provozoven:
Obec Kód obce A Počet zaměstnanců Okres A Kód okresu A Kraj Kód kraje A
45 .................................................... ............ ............ .................. ............ .................. ............
46 .................................................... ............ ............ .................. ............ .................. ............
47 .................................................... ............ ............ .................. ............ .................. ............
48 .................................................... ............ ............ .................. ............ .................. ............
49 .................................................... ............ ............ .................. ............ .................. ............
50
Případný komentář B
.............................................................................................................................................
Vysvětlivky: A Uveďte dle číselníku obcí, okresů a krajů.
B Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK334
6
B1. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  SOUHRNNÁ ČÁST
B1.3.
51
Má Váš podnik samostatné provozovny,
jejichž sídlo je v zahraničí?
(Provozovnou se myslí vnitřní součást podniku, nikoliv dceřiná společnost)
1 NE 2 ANO Počet ...................
Pokud ano, uveďte sídla provozoven:
Země Kód země A Počet zaměstnanců
52 ........................................................................................... ....................................... ............................
53 ........................................................................................... ....................................... ............................
54 ........................................................................................... ....................................... ............................
55 ........................................................................................... ....................................... ............................
56
Případný komentář .............................................................................................................................................
Vysvětlivky: A Uveďte dle číselníku zemí.
B1.4.
57
Existují ve Vašem podniku relativně autonomní organizační
jednotky A (divize, závody apod.)? 1 NE 2 ANO Počet ...................
Pokud ano, jak je tato autonomie realizována? 1 nízká autonomie
3 střední autonomie
5 vysoká autonomie
Oblast Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
58 Plánování výrobního programu 1 2 3 4 5
59 Jednání s odběrateli 1 2 3 4 5
60 Plánování materiálových vstupů 1 2 3 4 5
61 Jednání s dodavateli 1 2 3 4 5
62 Plánování rozvoje pracovních sil 1 2 3 4 5
63 Výběr a přijímání pracovníků 1 2 3 4 5
Vysvětlivky: A Jedná se o organizační jednotky bez právní subjektivity.
1 Autonomie v dané oblasti je nízká; to znamená, že o dané oblasti rozhoduje ředitelství podniku,
dané organizační jednotce jsou direktivně stanoveny relativně podrobné úkoly.
3 Autonomie v dané oblasti je střední; to znamená, že organizační jednotka je vyzvána k tomu, aby v dané oblasti předložila návrh,
který s ní podnikové ředitelství projedná a v návaznosti na to stanoví organizační jednotce úkoly.
5 Autonomie v dané oblasti je vysoká; to znamená, že podnikové ředitelství po projednání s organizační jednotkou
jí stanovuje pouze velmi rámcové úkoly.
B1.5.
64
Kolik stupňů řízení (v hlavní linii) má Váš podnik?
.....................................
Vysvětlivka: Uvede se počet vedoucích, kteří jsou mezi dělníkem hlavní výroby a ředitelem podniku (včetně),
přičemž první v této řadě je přímý nadřízený dělníka.
B1.6.
65
Je Váš podnik součástí koncernu?
1 NE 2 ANO Název: ..................................................
66 Uveďte zemi sídla koncernu:
...................................... ..................... Kód země dle číselníku.
B1.7.
67
Kolik dceřiných společností má Váš podnik?
.....................................
68 Z toho s kapitálovou účastí Vašeho podniku nad 50%
.....................................
K4. Případný další komentář (Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.)
69
...............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 335
7
B2. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  VLASTNÍCI, MAJETEK
B2. VLASTNÍCI, MAJETEK
B2.1. Uveďte typ vlastnické struktury Vašeho podniku.
70
Zařaďte vlastnickou strukturu podniku do jednoho z uvedených typů. Odpovídající typ (pouze jeden) z výběru 01 až 21
se označí zakroužkováním. Pokud konkrétní strukturu zařadit nelze (XX), uvede se její stručná charakteristika
(obdobně jako u výše uvedených typů).
TYP Velikostní struktura hlavních vlastníků Typ vlastníka A Země vlastníka, resp. vlastníků B
Součást
koncernu C Velikostní struktura dalších vlastníků
01 Jediný vlastník FO .......... -- -- NE --
02 Jediný vlastník PO .......... -- -- NE --
03 Jediný vlastník PO .......... -- -- ANO --
04 Majoritní vlastník FO .......... ........... ........... NE několik minoritních vlastníků
05 Majoritní vlastník PO .......... ........... ........... NE několik minoritních vlastníků
06 Majoritní vlastník PO .......... ........... ........... ANO několik minoritních vlastníků
07 Majoritní vlastník FO .......... ........... ........... NE mnoho minor. a drob. vlastníků
08 Majoritní vlastník PO .......... ........... ........... NE mnoho minor. a drob. vlastníků
09 Majoritní vlastník PO .......... ........... ........... ANO mnoho minor. a drob. vlastníků
10 Několik velkých vlastníků FO CZ -- -- NE --
11 Několik velkých vlastníků FO+PO CZ -- -- NE --
12 Několik velkých vlastníků PO CZ -- -- NE --
13 Několik velkých vlastníků FO .......... ........... ........... NE --
14 Několik velkých vlastníků FO+PO .......... ........... ........... NE --
15 Několik velkých vlastníků PO .......... ........... ........... NE --
16 Několik velkých vlastníků FO CZ -- -- NE mnoho minor. a drob. vlastníků
17 Několik velkých vlastníků FO+PO CZ -- -- NE mnoho minor. a drob. vlastníků
18 Několik velkých vlastníků PO CZ -- -- NE mnoho minor. a drob. vlastníků
19 Několik velkých vlastníků FO .......... ........... ........... NE mnoho minor. a drob. vlastníků
20 Několik velkých vlastníků FO+PO .......... ........... ........... NE mnoho minor. a drob. vlastníků
21 Několik velkých vlastníků PO .......... ........... ........... NE mnoho minor. a drob. vlastníků
XX Jiná vlastnická struktura .......... .......... ........... ........... NE ......................................
Vysvětlivky A FO ­ fyzická osoba, PO ­ právnická osoba
B Uvede se země vlastníka, resp. vlastníků.
C Zjištění, zda je podnik součástí koncernu; připadá v úvahu prakticky pouze v případech, kdy je jediným, resp. majoritním vlastníkem
právnická osoba.
B2.2.
71
Změnila se v uplynulých cca pěti letech
vlastnická struktura Vašeho podniku? 1 NE 2 ANO Jakým způsobem: A
...............................
72 Očekáváte, že se vlastnická struktura bude
měnit v příštích cca pěti letech? 1 NE 2 ANO Jakým způsobem: A
...............................
Vysvětlivky: A Uveďte kód příslušného typu z výběru 01 až 21 dle definice v otázce B 2.1.
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK336
8
B2. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  VLASTNÍCI, MAJETEK
B2.3.
73
Jakým podílem z celkového počtu jsou v následujících
orgánech Vaší akciové společnosti zastoupeni vlastníci,
jejichž vlastnický podíl přesahuje 5%?
Představenstvo společnosti Dozorčí rada společnosti
......................% ......................%
B2.4.
74
Kolik členů top managementu je zároveň vlastníky,
jejichž vlastnický podíl přesahuje 5%? .........................
B2.5. Na jaké úrovni je vybavení Vašeho podniku
hmotným majetkem?
1 zastaralé, na hranici morální a fyzické životnosti
5 na špičkové úrovni
Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
75 Úroveň rozhodujících složek
hmotného majetku:
1 2 3 4 5
Vysvětlivky: Uveďte, na jaké převažující úrovni jsou rozhodující složky hmotného majetku tj. stroje, zařízení, ostatní technické prostředky,
budovy a další složky, důležité pro funkceschopnost a dosahování cílů společnosti.
B2.6. Které z níže uvedených softwarových aplikací užívá Váš podnik (v případě komplexní agendy zaškrtněte
vše)?
Označení softwarové aplikace Současný stav
Uvažujete o zavedení či obměně
do cca jednoho roku?
76 Moduly MRP (řízení výroby) 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
77 Moduly pro personální agendy 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
78 Moduly pro účetní agendy 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
79 Moduly CRM (řízení vztahů se zákazníky) 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
80 Moduly SCM (řízení dodavatelského řetězce) 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
81 MIS (podpora rozhodování manažerů) 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
82 Intranet 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
83 Kancelářské aplikace (MS Office apod.) 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
B2.7.
84
Je propojení softwarových aplikací,
které používá Váš podnik, vyhovující?
1 zcela nevyhovující 5 plně vyhovující
1 2 3 4 5
K5. Případný další komentář (Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.)
85
...............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 337
9
B3. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  ZAMĚSTNANCI
B3. ZAMĚSTNANCI
B3.1. Uveďte počty zaměstnanců Vašeho podniku
dle níže specifikovaných skupin.
Uveďte průměrný roční
přepočtený stav zaměstnanců
Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
86 Celkem zaměstnanců ................................
87 Z toho:počet žen .........................
88 Z toho:počet pracovníků s VŠ vzděláním .........................
89 Technicko-hospodářští pracovníci A
............................
90 Z toho:Vrcholový management 1
.........................
91 Z toho:počet žen ......................
92 počet cizinců ......................
93 Nižší management B 2
.........................
94 Ostatní technicko-hospodářští pracovníci .........................
95 Z toho:techničtí pracovníci B C 3
......................
96 pracovníci nákupu a prodeje B C 4
......................
97 administrativní pracovníci B C 5
......................
98 Dělníci A
............................
99 Z toho:počet cizinců .........................
Vysvětlivky: A Uvede se v souladu se statistickým výkazem.
B Uvedou se na základě kvalifikovaného odhadu.
C Mimo vedoucí pracovníky.
1 Generální ředitel, resp. ředitel společnosti, odborní ředitelé, resp. náměstci, ředitelé závodů, resp. divizí.
2 Všichni ostatní manažeři, tj. střední management a management první linie
(vedoucí provozů, dílen, mistři, vedoucí úseků, odborů, oddělení a pod.).
3 Pracovníci výzkumu a vývoje, technické přípravy výroby, operátoři a obsluha výpočetní techniky apod.
4 Pracovníci útvarů nákupu a prodeje, včetně obchodních zástupců, marketingu apod.
5 Pracovníci sekretariátů, personálního úseku, ekonomického úseku, právního oddělení, další administrativní pracovníci.
B3.2. Jak velká je fluktuace ve Vašem podniku? Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
100 Míra fluktuace: 1 2 3
< 2% 2­10% > 10%
Vysvětlivky: 1 Fluktuace je zanedbatelná, počet zaměstnanců, kteří v průběhu roku rozvážou pracovní poměr, nepřekračuje cca 2%
(z celkového počtu zaměstnanců).
2 Fluktuace je střední, počet zaměstnanců, kteří v průběhu roku rozvážou pracovní poměr, se pohybuje zhruba mezi cca 2 až 10%.
3 Fluktuace je vysoká, počet zaměstnanců, kteří v průběhu roku rozvážou pracovní poměr, překračuje 10%.
Poznámka: Předmětem sledování nejsou odchody do důchodu ani opakované propouštění a opětné přijímání sezónních pracovníků.
B3.3. Pokud zaměstnanec odchází z vlastní iniciativy,
které důvody ho k tomu vedou?
1 nevyskytuje se
2 vyskytuje se jen občas
3 vyskytuje se častoDůvody
101 Reorganizace a nutnost přeškolení 1 2 3
102 Nízký plat 1 2 3
103 Nezajímavá práce 1 2 3
104 Nedostatečné možnosti kariérního růstu 1 2 3
105 Špatné vztahy se spolupracovníky, resp. s nadřízeným 1 2 3
106 Osobní důvody (rodinné, zdravotní apod.) 1 2 3
107 Jiné důvody: ............................................................... 1 2 3
B3.4.
108
Sledují se a vyhodnocují se systematicky důvody odchodů zaměstnanců z podniku?
1 ANO 2 NE
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK338
10
B3. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  ZAMĚSTNANCI
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
B3.5. Kolik procent z celkové mzdy tvoří pohyblivá složka mzdyA dle
níže specifikovaných skupin zaměstnanců Vašeho podniku. .
Minulý trend Budoucí trend
109 Vrcholový management
................%
110 Nižší management
................%
111 Techničtí pracovníci
................%
112 Pracovníci nákupu a prodeje
................%
113 Administrativní pracovníci
................%
114 Dělníci
................%
Vysvětlivky: A Jedná se o horní limity pohyblivé složky mzdy dle pravidel odměňování, nikoliv o skutečně vyplacené částky. Pohyblivá složka mzdy je
závislá na rozsahu a kvalitě pracovního výkonu zaměstnance. Patří do ní prémie, výkonové odměny, bonusy, provize, podíly na zisku apod.
B3.6.
115
Jaký vliv na motivaci pracovníků Vašeho
podniku má výše uvedená pohyblivá
složka mzdy?
1 zanedbatelný 5 velmi vysoký
Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
1 2 3 4 5
B3.7. Uveďte, které typy zaměstnaneckých výhod Váš podnik poskytuje.
Typ zaměstnaneckých výhod Komu:
116 Akciové opce 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
117 Služební automobil k soukromým účelům 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
118 Služební mobilní telefon 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
119 Poskytnutí notebooku, připojení k internetu
pro práci doma
1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
120 Zajištění stravování 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
121 Příspěvky na dopravu, ubytování 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
122 Zajišťování možnosti rekreace, sportu, kultury 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
123 Poskytování půjček 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
124 Příspěvky na důchodové připojištění 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
125 Příspěvky na životní pojištění 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
126 Podpora vzdělávání zaměstnanců
na základě jejich iniciativy
1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
127 Kafeteria systém 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
128 Jiné: ...................................................... 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
129 ...................................................... 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
130 ...................................................... 1 nikomu 2 všem 3 některým ................................
B3.8.
131
Jaké prostředky vynakládá Váš podnik
na zaměstnanecké výhody?
Minulý trend Stávající situace A Budoucí trend
.............................. (%)
132 Sleduje podnik tyto náklady systematicky? 1 ANO 2 NE
Vysvětlivky A Uveďte jako relaci v procentech vůči personálním nákladům. Pokud se dané náklady systematicky nesledují, uveďte kvalifikovaný odhad.
B3.9.
133
Jaký vliv na motivaci pracovníků Vašeho
podniku mají výše uvedené zaměstnanecké
výhody?
1 zanedbatelný 5 velmi vysoký
Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
1 2 3 4 5
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 339
11
B4. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
B3.10.
134
Jaké prostředky vynakládá Váš podnik
na vzdělávání zaměstnanců?
Minulý trend Stávající situace A Budoucí trend
.............................. (%)
135 Sleduje podnik tyto náklady systematicky? 1 ANO 2 NE
Vysvětlivky A Uveďte jako relaci v procentech vůči personálním nákladům. Pokud se dané náklady systematicky nesledují, uveďte kvalifikovaný odhad.
K6. Případný další komentář (Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.)
136
...............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
B4. ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI
Odběratelé jsou ty subjekty, které bezprostředně odebírají od Vašeho podniku jeho produkty (výrobky, či služby).
Zákazníci jsou ty subjekty, pro které jsou určeny produkty Vašeho podniku.
Mezi Vaším podnikem a Vaším zákazníkem mohou v roli Vašich odběratelů být organizace velkoobchodu a maloobchodu.
Pokud tomu tak není, jsou odběratelé zároveň zákazníky.
B4.1. Jakou obchodní strategii Váš podnik uplatňuje?
137 Označte v příslušném kvadrantu. zaměření na nízké ceny
a nízké náklady
zaměření na specifický charakter výrobků
s možností požadovat vyšší ceny
široké zaměření široký rozsah výroby
široký okruh zákazníků 1 COST LEADERSHIP 2 DIFFERENTIATION
úzké zaměření úzký rozsah výroby
úzký okruh zákazníků
3 COST FOCUS 4 DIFFERENTIATION FOCUS
B4.2. Odhadněte percentuální podíl na tržbách dle níže uvedených typů
odběratelů Vašeho podniku. Podíl na tržbách (%)
Typ odběratele Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
138 Strategičtí odběratelé
............................ %
139 Ostatní odběratelé
............................ %
145 z toho: Podíl tržeb ze zakázek financovaných
z veřejných zdrojů
........................ %
Celkem 100%
B4.3. Uveďte míru stability odběratelů Vašeho podniku. 1 nízká stabilita odběratelů
5 vysoká stabilita odběratelů
Typ odběratele Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
146 Strategičtí odběratelé 1 2 3 4 5
147 Ostatní odběratelé 1 2 3 4 5
Vysvětlivky: 1 Stabilita odběratelů je nízká; to znamená, že odběratelé Vašeho podniku se neustále mění, vztahy jsou tedy spíše epizodické.
5 Stabilita odběratelů je vysoká; to znamená, že Váš podnik má stabilní odběratele, vztah mezi podnikem a jejími odběrateli jsou
dlouhodobé.
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK340
12
B4. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  ODBĚRATELÉ, ZÁKAZNÍCI
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
B4.4. Z jakých teritorií jsou zákazníci Vašeho podniku? Podíl na tržbách (%) A
Teritorium Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
150 Region B
.................................%
151 Ostatní tuzemsko
.................................%
152 Zahraničí C
.................................%
153 z toho:D
.............................................. .............................%
154
.............................................. .............................%
155
.............................................. .............................%
156
.............................................. .............................%
157 Ostatní E
.............................%
Celkem 100 %
Vysvětlivky A Uvede se odhad percentuálního podílu na tržbách.
B ,,Region": jedná se o zákazníky nacházející se do vzdálenosti zhruba 50km od sídla podniku, resp. jeho příslušné provozovny,
C Uvede se export celkem.
D Údaje o exportu se rozvedou dle jednotlivých zemí (viz číselník zemí), nebo dle teritorií (viz číselník teritorií). Pokud se jedná o větší
počet zemí, uvedou se čtyři největší, zbytek se zahrne pod položku ostatní (E). V případě, že se jedná o zákazníky víceméně rovnoměrně
rozprostřené do velkého počtu zemí v globálním rozměru, pak se použije hrubší členění na teritoria (viz číselník teritorií).
B4.5. Uveďte specifičnost produktů Vašeho podniku.
Specifičnost Podíl na tržbách
158 Velmi specifické produkty A
........................%
159 Spíše specifické produkty
........................%
160 Spíše standardizované produkty
........................%
161 Velmi standardizované produkty B
........................%
Celkem 100%
162 Specifičnost Vašich produktů v uplynulých
cca pěti letech v průměru spíše 1 klesala 2 zůstávala stejná 3 rostla
163 Specifičnost Vašich produktů v budoucích
cca pěti letech v průměru spíše 1 bude klesat 2 zůstane stejná 3 bude růst
Vysvětlivky: A Velmi specifické produkty: jde o výrobky specializovaného, resp. individualizovaného zaměření, tedy o výrobky ,,šité na míru" Vašim
zákazníkům. Takové výrobky jsou mnohdy vyvíjené ve spolupráci se zákazníkem a jejich dodávky jsou často spojované s poprodejními
službami. Zákazník není v krátké době zpravidla schopen přejít k jinému dodavateli.
B Velmi standardizované produkty: jde o výrobky standardizovaného charakteru, které zákazník může bez větších problémů nahradit
výrobky Vašich konkurentů.
K7. Případný další komentář (Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.)
164
...............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 341
13
B5. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  DODAVATELÉ
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
B5. DODAVATELÉ
Jedná se o dodavatele surovin, materiálu, polotovarů a komponent pro výrobu. Dodavatelé ostatních vstupů (investice,
inventář apod.) nejsou předmětem šetření.
B5.1. Odhadněte percentuální podíl na objemu nákupu dle níže
uvedených typů dodavatelů Vašeho podniku. Podíl na objemu nákupu (%)
Typ dodavatele Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
165 Strategičtí dodavatelé
.................................%
166 Ostatní dodavatelé
.................................%
Celkem 100 %
B5.2. Uveďte míru stability dodavatelů Vašeho podniku. 1 nízká stabilita dodavatelů
5 vysoká stabilita dodavatelů
Typ dodavatele Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
171 Strategičtí dodavatelé 1 2 3 4 5
172 Ostatní dodavatelé 1 2 3 4 5
Vysvětlivky: 1 Stabilita dodavatelů je nízká; to znamená, že dodavatelé Vašeho podniku se neustále mění, vztahy jsou tedy spíše epizodické.
5 Stabilita dodavatelů je vysoká; to znamená, že Váš podnik má stabilní dodavatele, vztahy mezi podnikem a jeho odběrateli jsou
dlouhodobé.
B5.3. Z jakých teritorií jsou dodavatelé Vašeho podniku? Podíl na objemu nákupu (%) A
Teritorium Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
175 Region B
.................................%
176 Ostatní tuzemsko
.................................%
177 Zahraničí C
.................................%
178 z toho: D
.............................................. .............................%
179
.............................................. .............................%
178
.............................................. .............................%
179
.............................................. .............................%
180 Ostatní E
.............................%
Celkem 100 %
Vysvětlivky A Uvede se odhad percentuálního podílu na nákupu (v peněžním vyjádření).
B ,,Region": jedná se o dodavatele nacházející se do vzdálenosti zhruba 50km od sídla podniku, resp. jeho provozovny,
pro kterou jsou určeny dodávky.
C Uvedou se dodávky ze zahraničí celkem.
D Údaje o dodávkách ze zahraničí se rozvedou dle jednotlivých zemí (viz číselník zemí), nebo dle teritorií (viz číselník teritorií). Pokud se
jedná o větší počet zemí, uvedou se čtyři největší, zbytek se zahrne pod položku ostatní (E). V případě, že se jedná o dodavatele víceméně
rovnoměrně rozprostřené do velkého počtu zemí v globálním rozměru, pak se použije hrubší členění na teritoria (viz číselník teritorií).
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK342
14
B5. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  DODAVATELÉ
B5.4. Uveďte specifičnost dodávek.
Specifičnost Podíl na dodávkách
181 Velmi specifické dodávky A
........................%
182 Spíše specifické dodávky
........................%
183 Spíše standardizované dodávky
........................%
184 Velmi standardizované dodávky B
........................%
Celkem 100%
185 Specifičnost dodávek pro Váš podnik
v uplynulých cca pěti letech v průměru spíše 1 klesala 2 zůstávala stejná 3 rostla
186 Specifičnost dodávek pro Váš podnik
v budoucích cca pěti letech v průměru 1 bude klesat 2 zůstane stejná 3 bude růst
Vysvětlivky: A Velmi specifické dodávky: jde o dodávky surovin, materiálů, polotovarů a komponent specializovaného, resp. individualizovaného zaměření,
,,šité na míru" zákazníkovi (tj. Vašemu podniku). Dodávané produkty jsou mnohdy vyvíjené ve spolupráci se zákazníkem a jejich
dodávky jsou často spojované s poprodejními službami. Případný přechod k jinému dodavateli by pro Vás byl obtížný a jeho realizace
dlouhodobá a nákladná.
B Velmi standardizované dodávky: jde o dodávky surovin, materiálů, polotovarů a komponent standardizovaného charakteru, které jsou na
trhu běžně k dostání; přechod k jinému dodavateli lze realizovat bez problémů.
B5.5. Ohodnoťte důležitost uvedených kritérií při výběru nového
dodavatele (resp. při hodnocení stávajícího).
1 zcela nedůležité
5 velmi důležité
Kriterium Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
187 Cena produktů 1 2 3 4 5
188 Platební podmínky 1 2 3 4 5
189 Ostatní dodací podmínky
(doprava, převzetí rizika)
1 2 3 4 5
190 Kvalita produktů 1 2 3 4 5
191 Certifikát jakosti dodavatele 1 2 3 4 5
192 Doba působení dodavatele na trhu 1 2 3 4 5
193 Reference jiných odběratelů 1 2 3 4 5
194 Soulad chování dodavatele s politikou společenské
odpovědnosti (CSR) Vašeho podniku
1 2 3 4 5
Jiné kriterium:
195
....................................................... 1 2 3 4 5
196
....................................................... 1 2 3 4 5
197
....................................................... 1 2 3 4 5
K8. Případný další komentář (Uveďte, prosím, ke které položce se komentář vztahuje.)
198
...............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
..............................................................................................................................................................................
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 343
B3.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI  ZAMĚSTNANCI  PODKAPITOLA
15
B6 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI  SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY
Označení dynamiky vývoje: nastával pokles /nastane pokles veličina zůstávala / zůstane stejná veličina převážně rostla / bude růst
B6. SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST, KODEXY, CERTIFIKÁTY
Společenskou odpovědnost podniku chápeme jako dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do každodenních
podnikových operací a interakcí se zájmovými skupinami (stakeholdery).
B6.1. Kterými formami se Váš podnik angažuje ve smyslu tzv. společenské odpovědnosti podniků (CSR)?
Forma Příklad
199 Firemní dobrovolnictví 1 ANO 2 NE akční den, mentoring, partnerství v managementu,
stínování, sociální praxe
200 Firemní dárcovství 1 ANO 2 NE materiální dary, payroll giving, matchingový fond,
služby pro bono, ostatní finanční dary
201 Firemní nadace 1 ANO 2 NE
202 Partnerské programy 1 ANO 2 NE rozvojové projekty, secondment, poskytování stipendií
203 Sponzoring 1 ANO 2 NE cause related marketing, jiné formy sponzoringu
204 Snižování dopadů na životní prostředí 1 ANO 2 NE
205 Jiné formy:
..........................................
1 ANO 2 NE
B6.2. Ve kterých oblastech se Váš podnik těmito způsoby angažuje? 1 vůbec
3 velmi významně a systematicky
Oblast Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
206 Zdravotnictví 1 2 3
207 Sociální péče 1 2 3
208 Sport 1 2 3
209 Kultura 1 2 3
210 Vzdělávání 1 2 3
211 Životní prostředí 1 2 3
212 Jiná oblast:
.......................................
1 2 3
213
.......................................
1 2 3
214
.......................................
1 2 3
B6.3. Proč Váš podnik vynakládá svoje úsilí a prostředky na uvedené aktivity?
215
..............................................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................................
.............................................................................................................................................................................
215a Kolik % z celkových tržeb vynakládá Váš
podnik na tyto aktivity?
Minulý trend Stávající situace Budoucí trend
.............................. (%)
B6.4. Uveďte, jaké kodexy Váš podnik přijal, resp. uvažuje o jejich přijetí.
Usilujete o jeho přijetí
do cca jednoho roku?Oblast Současný stav
216 Etický kodex (Vašeho podniku) 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
217 Kodex správy (corporate governance) 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE
218 Jiné kodexy (oborové, profesní apod.) 1 ANO A
1 ANO B
219
A Pokud ano, uveďte jaké: ....................................................................................................................................
220
B Pokud ano, uveďte jaké: ....................................................................................................................................
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK344
16
B6.5. Uveďte, jaké certifikáty Váš podnik získal, nebo usiluje o jejich získání.
Označení certifikátu Současný stav
Usilujete o jeho získání
do cca jednoho roku? Charakteristika certifikátů
221 ISO 9000 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Normy definují požadavky na kvalitu řízení (managementu)
společnosti, tj. říkají jakým způsobem by podniky
měly být řízeny, což je předpoklad pro kvalitní produkci.
222 ISO 14000 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Společnost držící certifikát musí vytvořit, dokumentovat,
uplatňovat a udržovat systém environmentálního
managementu a neustále zlepšovat jeho efektivnost.
Smyslem je snižovat negativní dopad podnikových aktivit
na přírodu.
223 ISO 17799
(BS 7799)
1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Podnik s tímto certifikátem má zavedený a dokumentovaný
systém řízení bezpečnosti informací (ISMS)
v organizaci. Systém pokrývá všechny aspekty získávání,
zpracovávání a ukládání informací prostřednictvím
(a nejenom) informačních systémů a technologií
organizace.
224 OHSAS 18001 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Certifikát dokazující, že podnik má vypracovaný
systém řízení ochrany zdraví a bezpečnosti práce podle
požadavků této normy.
225 SA 8000 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Certifikát podle tohoto mezinárodního standardu
dokazuje, že daný podnik pečuje o své zaměstnance (má
systém řízení sociální odpovědnosti).
226 QS 9000 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Jedná se o skupiny oborových norem automobilového
průmyslu (amerických výrobců aut).
227 VDA 6 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Jedná se o skupiny oborových norem automobilového
průmyslu (německých výrobců aut).
228 ISO/TS 16949 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Jedná se o skupiny oborových norem automobilového
průmyslu (sjednocující mezinárodní norma).
229 AS/EN 9100 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Certifikát dodavatelů leteckého průmyslu.
230 TL 9000 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Certifikát, který vyžadují poskytovatelé telekomunikačních
služeb po svých dodavatelích.
231 HACCP 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Systém bezpečnosti potravin založený na prevenci, který
představuje systém řízení kvality a nezávadnosti potravin
aplikovatelný v jakýchkoliv organizacích zemědělského
a potravinářského sektoru.
232 NBÚ 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Certifikát Národního bezpečnostního úřadu
233 EMAS 1 ANO 2 NE 1 ANO 2 NE Evropský certifikát kodifikující systém environmentálního
managementu
Jiné certifikáty ­ současný stav: Jiné certifikáty ­ v budoucnu:
Současný
stav Název certifikátu
Usilujete o získání do
cca jednoho roku? Název certifikátu
234 1 ANO ....................................................... 1 ANO .......................................................
235 1 ANO ....................................................... 1 ANO .......................................................
236 1 ANO ....................................................... 1 ANO .......................................................
B6.6. Uveďte, jaká významná ocenění Váš podnik získal.
237
.........................................................................................................................................................................
238
.........................................................................................................................................................................
239
.........................................................................................................................................................................
240
.........................................................................................................................................................................
Vnitřní strana dotazníku
PŘÍLOHA Č. 2. DOTAZNÍK 345
 www.econ.muni.cz  www.econ.muni.cz/centrum/  www.augur-consulting.cz
SN ID
Šetření provádí: AUGUR Consulting s.r.o.
POZNÁMKY346
Poznámky
POZNÁMKY 347
Poznámky
POZNÁMKY348
Poznámky
POZNÁMKY 349
Poznámky
Vydala Masarykova univerzita roku 2009
1. vydání, 2009, náklad 200 výtisků
Návrh a sazba: EXACTDESIGN, Pavel Jílek, Jana Jansková, Jana Vaňková; www.exactdesign.cz
Tisk: EXPODATA-DIDOT spol. s r.o., Výstaviště 1, 648 75 Brno
Technická spolupráce: Mgr. Ing. Milan Sedláček
CENTRUM VÝZKUMU KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
prof. Ing. Antonín Slaný, CSc., vedoucí výzkumného centra
KONKURENČNÍ SCHOPNOST PODNIKŮ
(ANALÝZA FAKTORŮ HOSPODÁŘSKÉ ÚSPĚŠNOSTI)
DRUHÁ ETAPA
prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc., a kolektiv
Ediční rada: L. Bauer, L. Blažek, H. Hušková, E. Hýblová,
M. Kvizda, L. Lukášová, R. Lukášová, J. Menšík, J. Nekuda,
A. Slaný, J. Šedová, V. Žítek
Pořadové číslo ESF-12/09-02/58
ISBN 978-80-210-5058-7
MASARYKOVA UNIVERZITA
EKONOMICKO-SPRÁVNÍ
FAKULTA
CENTRUM VÝZKUMU
KONKURENČNÍ SCHOPNOSTI
ČESKÉ EKONOMIKY
ISBN978-80-210-5058-7