WORKING PAPER č. 4/2006
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ČR
1990-2005
Zdeněk Tomeš ­ Daniel Němec
Červen 2006
Řada studií Working Papers Centra výzkumu konkurenční schopnosti
české ekonomiky je vydávána s podporou projektu MŠMT výzkumná
centra 1M0524.
Vedoucí: prof. Ing. Antonín Slaný, CSc., Lipová 41a, 602 00 Brno,
e-mail: slany@econ.muni.cz, tel.: +420 549491111
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ ČR 1990-2005
Abstrakt:
The Working paper deals with an analysis of the main demographic
processes in the Czech Republic in period between 1990 and 2005. Its
focus is on the main demographic determinants, namely fertility,
mortality and migration movements. We concentrate on their influence
on the age structure of population. Subsequently, we try to discover
how they affect competitiveness of the Czech economy. The most
important effects are identified in the area of population and workforce
ageing.
Abstrakt:
Working paper se zabývá analýzou hlavních demografických procesů
v ČR v období 1990­2005. Je zkoumáno, jak hlavní demografické
jevy, jmenovitě porodnost, mortalita, imigrace a emigrace ovlivňují
hlavní demograficko-ekonomickou veličinu, tj. věkovou skladbu
populace. Následně je pak zkoumáno, jak změny ve věkové skladbě
populace ovlivňují konkurenceschopnost české ekonomiky.
Nejdůležitějším dopadem demografických změn na ekonomický vývoj
jsou identifikovány v oblasti stárnutí populace a stárnutí pracovní sily.
Recenzoval:
doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.
ÚVOD
Cílem této práce je popsat základní demografické procesy české
společnosti v období let 1990-2005 a analyzovat jejich vazbu na vývoj
konkurenceschopnosti ČR. Pro zkoumání ekonomických důsledků
demografického vývoje je určující věková skladba populace. Ta je
formována porodností, úmrtností a migračními pohyby. Věková
skladba pak determinuje objem nabídky pracovních sil v ekonomice,
určuje skladbu spotřebitelské poptávky a limituje možnosti
přerozdělovací politiky.
Tato práce nemá ambice konkurovat standardním demografickým
publikacím popisujícím demografické trendy a procesy. Zaměřuje se
jen na ty nejvýznamnější z hlediska jejich vlivu na konkurenceschopnost.
Jejich popis a samotné propojení s reálnými ekonomickými faktory
a procesy by mělo být hlavním přínosem této práce.
Struktura práce je následující: V první části se zaměřujeme na popsání
základní demografické situace v roce 1990, tedy na samotném
počátku transformačního období. V druhé části pak představíme
demografický vývoj České republiky do roku 2005. Důsledky tohoto
vývoje budou předmětem diskuze kapitoly třetí. Současný stav
a perspektivy zmíníme v předposlední kapitole. Poslední část bude
věnována obecnějším závěrům.
4
1 STAV NA POČÁTKU TRANSFORMACE
Přechod z centrálně plánovaného hospodářství na tržní neznamenal
pouze transformaci ekonomickou, ale promítl se do všech sfér, které
formují společnost, tedy i do sféry demografické. Abychom mohli
analyzovat demografické změny které v transformačním období
nastaly, je nutné znát výchozí podmínky.
1.1. Věková skladba ke konci roku 1989
Základní demografickou charakteristikou populace je věková skladba,
tedy rozdělení populace dle pohlaví a různě obsáhlých věkových
skupin. Z tabulky 1 je patrné, že koncem roku 1989 se populace České
republiky vyznačovala relativně vysokým podílem populace mladší
patnácti let ­ téměř 22 %. Jak lze dále vidět na obrázku 1, tento vysoký
podíl je dán skutečností, že se v rámci této věkové kategorie jedná
o období vrcholu populačního boomu poloviny 70. let minulého století.
Tabulka č. 1: Věková skladba k 31.12.1989
Absolutně Relativně (%)
Věková
skupina
Obě
pohlaví
Muži Ženy
Obě
pohlaví
Muži Ženy
0-14 2 252 709 1 152 551 1 100 158 21,72 22,89 20,62
15-64 6 826 371 3 396 138 3 430 233 65,82 67,44 64,29
65+ 1 292 022 486 969 805 053 12,46 9,67 15,09
Celkem 10 371 102 5 035 658 5 335 444
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 2: Věkové složení obyvatelstva ČR k 31.12.1989
Věková skupina Obě pohlaví Ženy Muži
0 127 291 65 008 62 283
1-4 527 344 270 129 257 215
5-9 704 127 360 764 343 363
10-14 893 947 456 650 437 297
15-19 830 806 420 386 410 420
20-24 686 008 351 002 335 006
25-29 679 516 347 987 331 529
30-34 726 807 369 787 357 020
35-39 828 251 418 182 410 069
40-44 826 084 415 141 410 943
45-49 663 525 329 805 333 720
50-54 507 294 246 601 260 693
55-59 541 471 256 395 285 076
60-64 536 609 240 852 295 757
65-69 503 527 210 918 292 609
70-74 236 486 93 265 143 221
75-79 300 377 108 754 191 623
80-84 169 940 53 757 116 183
85+ 81 692 20 275 61 417
Celkem 10 362 102 5 035 658 5 326 444
Zdroj: ČSÚ
5
Podrobnější skladbu populace konce 80. let dle pětiletých věkových
skupin ukazuje tabulka č. 2. Opět jsou zde patrny důsledky
populačního boomu 70. let (nadprůměrně vysoké počty osob ve
věkových skupinách 10-14 a 15-19).
Obrázek č. 1: Věková struktura k 31.12.1989
20 00040 00060 00080 000100 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Muži
20 000 40 000 60 000 80 000 100 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Ženy
Zdroj: ČSÚ
1.2. Plodnost a úmrtnost ke konci roku 1989
V roce 1989 se živě narodilo 128 356 dětí, přičemž největší zásluhu na
tomto měly matky ve věku 20-24 let (tabulka č. 3). Úhrnná plodnost
v roce 1989 byla 1,874.
Tabulka č. 3: Plodnost a živě narození podle věku matky v roce 1989
Věk matky
Do 15 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 Celkem
Počet živě narozených
11 17 456 58 377 33 855 13 395 4 597 640 25 128 356
Počet živě narozených na 1000 žen dané věkové skupiny
--- 44,9 172,9 103,9 36,6 11,2 1,6 0,1 50,1
Zdroj: ČSÚ
Obrázek č. 2 ukazuje vývoj specifických měr plodnosti dle věku matky
od roku 1950. Je zde patrný pokles průměrného věku matky, přičemž
vrchol je právě v roce 1989.
6
Obrázek č. 2: Vývoj specifické míry plodnosti do roku 1989
Specifické míry plodnost dle věku
0,0
50,0
100,0
150,0
200,0
250,0
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 4445+
Věk matky
Plodnost()
1950 1960 1970 1980 1989
Zdroj: ČSÚ
Střední délka života, neboli naděje dožití při narození byla v roce 1989
68 let pro muže a 75 roků pro ženy. Podíváme-li se na graf vývoje této
veličiny od konce války (obrázek č. 3), vidíme prudký nárůst do konce
50 let, zapříčiněný výhradně výrazným poklesem kojenecké úmrtnosti.
Tabulka č. 4: Naděje dožití v roce 1989 (v letech)
Ve
věku
0 1 5 10 20 30 40 50 60 70 80
Muži 68,12 67,93 64,06 59,16 49,43 39,95 30,62 22,05 14,71 9,16 5,04
Ženy 75,39 75 71,1 66,17 56,31 46,51 36,84 27,59 19,01 11,6 6,05
Zdroj: ČSÚ
Spíše než samotná střední délka života je z hlediska praktické
hospodářské politiky ve vztahu k důchodovému systému důležitější
naděje dožití v konkrétním věku (fakticky ve věku průměrného
odchodu do důchodu). Z tabulky 4 lze vidět, že pří uvažování střední
délky života a věku odchodu do důchodu v 60 letech je průměrná doba
důchodu 8,12 let pro muže a 15,39 let pro ženy. Při faktickém odchodu
do důchodu však průměrná délka pobírání důchodu je 14,71 let pro
muže a 19,01 let pro ženy.
7
Obrázek č. 3: Vývoj střední délky života 1945-1989
Naděje dožití při narození
50
55
60
65
70
75
80
1945 1948 1951 1954 1957 1960 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987
Rok
Početlet
Muži Ženy
Zdroj: ČSÚ
Z demografického hlediska tedy ke konci roku 1989 Česká republika
vykazovala vysoký potenciál pro dlouhodobý růst. Do pracovní síly
postupně vstupují silné populační ročníky, což by spolu s vysokými
měrami plodnosti znamenalo zachování stabilního podílu dětské části
populace (tedy pracovní síly budoucnosti). Zejména druhá okolnost je
však podmíněna stabilním vývojem demografických determinant
porodnosti a plodnosti.
8
2. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1990-2005
Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní však
měl celospolečenské důsledky, které se promítly i do demografického
vývoje. Následující tabulka ukazuje vývoj věkové struktury po roce
1990 v základních věkových kategoriích.
Tabulka č. 5: Věková struktura populace od roku 1990 - základní
členění (v %)
Obě pohlaví Muži Ženy
0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+
1990 21,17 66,27 12,57 22,29 67,98 9,73 20,1 64,65 15,25
1991 20,57 66,68 12,75 21,7 68,42 9,89 19,5 65,05 15,45
1992 20,29 66,98 12,8 21,13 69,04 9,98 19,5 65,05 15,45
1993 19,49 67,7 13,02 20,57 69,57 10,12 18,47 65,93 15,76
1994 18,89 68,16 13,15 19,94 70,09 10,26 17,9 66,34 15,88
1995 18,36 68,42 13,31 19,37 70,43 10,41 17,4 66,53 16,04
1996 17,87 68,64 13,46 18,86 70,7 10,57 16,93 66,69 16,19
1997 17,41 68,87 13,59 18,38 70,97 10,71 16,49 66,89 16,32
1998 16,98 69,11 13,69 17,94 71,25 10,81 16,09 67,09 16,4
1999 16,55 69,36 13,75 17,48 71,53 10,89 15,68 67,31 16,45
2000 16,14 69,62 13,8 17,06 71,81 10,94 15,27 67,54 16,49
2001 15,82 69,99 13,77 16,73 72,31 10,95 14,97 67,8 16,43
2002 15,42 69,77 13,75 16,29 71,97 10,96 14,59 67,7 16,39
2003 15,07 70,15 13,8 15,94 72,41 11,02 14,26 68 16,42
2004 14,81 70,39 13,91 15,66 72,69 11,15 14 68,22 16,52
Zdroj: ČSÚ
Z této tabulky je patrný výrazný pokles dětské složky populace
a značný nárůst složky produktivní zcela v souladu s tím, jak početné
populační ročníky přecházejí z jedné věkové skupiny do druhé. Za
pozornost rozhodně stojí i nárůst populace 65 let a starší, který není
nijak dramatický. Dramatický pokles dětské složky však indikuje změnu
v reprodukčním schématu.
2.1. Porodnost a plodnost
Po roce 1990 došlo k postupnému poklesu počtu narozených dětí.
Tento pokles trval až do roku 2001, kdy se narodilo asi o 40.000 dětí
méně než v roce 1990.
Tabulka č. 6: Počty narozených dětí od roku 1990
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
130 564 129 354 121 705 121 025 106 579 96 097 90 466 90 657
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
90 535 89 471 90 910 90 715 92 786 93 685 97 664 102 211
Zdroj: ČSÚ
Příčiny prudkého poklesu počtu narozených dětí vyvolaly silný zájem
laické i odborné veřejnosti. Jejich vysvětlení se stalo příčinou
odborného sporu, kdy na jedné straně stojí zastánci ekonomických
důvodů v interpretaci příčin poklesu porodnosti (viz např. Rychtaříková
(1996)), kteří argumentují zhoršenou ekonomickou a bytovou situací
9
mladých rodin. Na druhé straně sporu stojí autoři argumentující
změnou životního stylu a přiblížení reprodukčního chování české
společnosti vzorcům západoevropských zemí (Rabušic 2001).
Tabulka č. 7: Reprodukční míry dle věku
Specifické míry plodnosti dle věku matky
15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 15-49
Úhrnná
plodnost
1990 44,6 174,3 105,2 37,4 11,2 1,6 0 50,3 1,893
1991 46,7 171,3 101,1 36,5 11,1 1,8 0,1 49,7 1,861
1992 44,7 154 94,8 35,1 10,3 1,8 0,1 46,3 1,715
1993 42,9 145,4 94,3 37,1 11,2 1,8 0,1 45,7 1,666
1994 32,6 121,8 85,5 35,7 10,7 1,8 0,1 40,1 1,439
1995 24,9 102,3 81,4 35,2 10,6 1,7 0,1 36 1,278
1996 20 91 79,2 35,1 11 1,7 0,1 34 1,185
1997 18 85,5 82,7 36,2 12 1,7 0 34,3 1,173
1998 16,4 80 84,8 37,5 12,7 1,8 0 34,5 1,157
1999 15,3 72,6 86,4 39,4 13,1 1,9 0,1 34,3 1,133
2000 13,2 67,8 90,5 43,1 14,4 2,1 0,1 35 1,144
2001 11,5 61,4 92,4 48,3 15,3 2,5 0,1 35,3 1,146
2002 11,6 58,3 93,8 52,9 16,9 2,8 0,1 36,4 1,171
2003 11,5 53,8 94,5 57,4 17,6 3,1 0,1 37 1,179
2004 11,3 50,7 97,5 64,5 20,2 3,4 0,1 38,7 1,226
Zdroj: ČSÚ
Ať již se přikláníme k jednomu či druhému vysvětlení, objektivní
skutečností je, že došlo k výrazné změně reprodukčního chování žen,
jak ukazuje tabulka č. 7. Specifická plodnost ve věkové skupině 20-29
výrazně poklesla, což souvisí i s růstem průměrného věku matek
prvorodiček. Důvodem je skutečnost, že v první polovině 90. let silné
populační ročníky žen jednoduše odložily početí dítěte do pozdějšího
věku, o čemž svědčí nárůst specifické plodnosti pro věkové skupiny
30-39. Je tedy více než pravděpodobné, že tak, jak tyto silné populační
ročníky vstupují do tohoto věku, poroste i nadále počet narozených
dětí. Tato skutečnost relativizuje vypovídací schopnost ukazatele
úhrnné plodnosti ve vztahu k ,,nebezpečí vymírání populace", neboť
tento ukazatel nedostatečně reflektuje změnu reprodukčního chování.
Tuto změnu mnohem lépe vystihuje obrázek č. 4.
10
Obrázek č. 4: Vývoj specifické plodnosti dle věku od roku 1990
Specifická plodnost dle věku
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
140,0
160,0
180,0
200,0
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 4445+
Věk matky
Plodnost[]
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2003
Zdroj: ČSÚ
Obrázek č. 5: Vývoj úhrnné plodnosti od roku 1990
Úhrnná plodnost 1990-2004
1,861
1,666
1,893
1,715
1,226
1,179
1,171
1,146
1,144
1,133
1,157
1,173
1,185
1,2781,438
1,000
1,100
1,200
1,300
1,400
1,500
1,600
1,700
1,800
1,900
2,000
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
rok
TFR
Zdroj: ČSÚ
U tabulky 19 v příloze si můžeme všimnout, že poměr narozených dětí
podle pořadí zůstává zachován, z čehož lze vyvozovat, že se příliš
nemění přání rodičů ohledně počtu dětí v rodině. Nárůst počtu
narozených dětí na své výchozí hodnoty roku 1990 je tedy více než
pravděpodobný.
Tabulka č. 20 v Příloze pak ilustruje vývoj věku matek při porodu v 90.
letech a potvrzuje tak tvrzení o růstu průměrného věku matek. Lze
vidět, že posun u mediánu, horního kvartilu a posledního decilu byl
výraznější než u prvního decilu a dolního kvartilu (o 1,6 roku a 2,5
roku). To znamená, že ke změnám rozdělení plodnosti došlo spíše ve
vyšších věkových kategoriích. Zůstala určitá skupina žen, které své
11
reprodukční chování a načasování porodů nezměnily ­ nadále se
stávají matkami v nižším věku.
Vyšší průměrný věk matek při porodu je mimo jiné výsledkem nárůstu
váhy vzdělání v ČR (jak lze vypozorovat z tabulky 19, o čemž bude
později zmínka v části kapitoly 3 pojednávající o vývoji pracovní síly).
Potenciální rodiče si většinou pořizují děti až v okamžiku, kdy mají
ukončené vzdělání, kterého chtějí dosáhnout, a když jsou již
ekonomicky natolik soběstační, aby byli schopni své potomky hmotně
zabezpečit. V České republice však nejde o novinku. Jak uvádí ČSÚ
(2001), ve třicátých letech 20. století (pro která existují potřebné údaje
k výpočtu průměrných věků) byl průměrný věk matek ještě vyšší, než
je dnes.
2.2. Mortalita
Pro vývoj a budoucí strukturu populace jsou rozhodující tři faktory ­
plodnost, úmrtnost a migrace. V této části se podíváme na druhý
z nich. Významnou souhrnnou charakteristikou úmrtnosti je ukazatel
naděje dožití při narození (resp. střední délka života).
V české společnosti došlo v posledních patnácti letech k výraznému
prodloužení střední délky života. Tento vývoj byl zapříčiněn zlepšením
zdravotní péče, lepším stavem životního prostředí a dalšími faktory
(podrobnější diskuse viz Možný 2002). Do první poloviny 90. let
sehrával ještě svou roli pokles kojenecké úmrtnosti, což můžeme
vyčíst z prvního řádku Tabulek 9 a 10. Od druhé poloviny se tento
ukazatel drží na zhruba konstantní úrovni a svou roli začíná hrát
hlavně pokles úmrtnosti u starších věkových kategorií.
Tabulka č. 8: Naděje dožití po roce 1990
1990 1995 2000 2004
Muži
věk 0 67,58 70,0 71,7 72,6
věk 50 21,75 23,5 24,7 25,3
věk 65 11,83 12,7 13,7 14,2
Ženy
věk 0 75,36 76,9 78,4 79,4
věk 50 27,7 28,9 30,0 30,5
věk 65 15,56 16,2 16,9 17,5
Zdroj: ČSÚ
Střední délka života vzrostla za 14 let z 67,6 na 72,6 let u mužů a 75,4
na 79,4 let u žen. V porovnání s předchozím vývojem se rozhodně
jedná o nárůst významný.
12
13
Zdroj: ČSÚ
Obrázek č. 6: Vývoj střední délky života po roce 1990
Ilustraci vývoje úmrtnosti v ČR jakožto počtu zemřelých na 1000
obyvatel nabízejí následující dvě tabulky. Významné změny
zaznamenáváme zejména v kategorii kojenců do jednoho roku, a pak
u starších ročníků od 55 let výše.
Naděje dožití při narození
50
55
60
65
70
75
80
85
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Rok
Početlet
Muži Ženy
Tabulka č. 9: Úmrtnost podle věku ­ muži
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
0 12,7 11,7 10,8 9,7 8,4 8,5 6,1 6,3 5,8 4,8 4,7 4,6 4,6 4,3 4,3
1-4 0,4 0,5 0,4 0,4 0,5 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2
5-9 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
10-14 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2
15-19 0,7 0,8 0,9 0,9 0,8 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7 0,7 0,6 0,6 0,6 0,6
20-24 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,1 0,9 1,2 1 1 1 1,1 1 1,0 1,0
25-29 1,2 1,3 1,2 1,2 1,3 1,2 1,2 1,1 1,1 1,1 1 1 1 1,0 1,0
30-34 1,6 1,6 1,7 1,6 1,5 1,5 1,4 1,3 1,2 1,3 1,2 1,2 1,2 1,3 1,1
35-39 2,8 2,5 2,5 2,3 2,3 2,3 2,2 2,1 1,9 1,8 1,8 1,7 1,7 1,8 1,8
40-44 4,5 4,2 4,4 3,7 3,8 3,7 3,5 3,8 3,5 3,2 3,3 3,1 3 2,8 2,7
45-49 7,8 7,4 7,1 6,5 6,5 6,2 6 6,1 5,7 5,6 5,6 5,2 5,3 5,2 5,1
50-54 12,6 11,4 11,2 10,3 10,5 10,3 10,4 10,1 9,5 9 9,1 8,7 8,7 8,8 8,5
55-59 19,6 18,6 18,1 17,4 16,6 15,8 15,5 15,2 14,7 14,7 14,1 13,9 13,5 13,9 13,3
60-64 31,5 29 28,4 26,5 26 25,6 25,4 24,7 22,7 23,1 22,1 20,6 21 20,8 20,3
65-69 47,9 45,2 44,2 40,3 39,4 39,4 37,7 37,3 35,5 33,7 34,1 32,4 32,4 32,3 30,9
70-74 68,9 64,6 62,2 62,4 62,3 62 58,6 56,9 54,6 52,9 51,3 49,6 49,1 49,1 46,9
75-79 107,9 103,9 102 96 91,6 90 84 83,7 84,3 83,4 80,4 78,5 76,7 78,9 73,4
80-84 162,1 157,4 146,9 145,5 140 145,2 136,9 137,2 133,1 126,7 124,8 117,5 121,2 124,2 121,0
85-89 220 198,9 202,3 210,5 210,6 191,4
90-94 280,8 270,4 308,4 301 321,0 298,6
95+
259,2 252,8 243,3 235,8 231,8
337,2
216,7 211,7 207,9 209,3
179,3 455,9 420,1 461,7 401,9
Poznámka: Pro roky 1990-1994 a 1996-1999 je poslední údaj celková míra úmrtnosti pro věkovou skupinu 85+
Zdroj: ČSÚ
14
15
Tabulka č. 10: Úmrtnost podle věku ­ ženy
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
0 9,2 9,2 8,4 7,3 6,6 6,1 5,7 5,4 4,6 4,4 3,6 3,4 3,8 3,5 3,4
1-4 0,4 0,4 0,4 0,3 0,4 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2
5-9 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
10-14 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1
15-19 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3
20-24 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3
25-29 0,4 0,4 0,5 0,5 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,4 0,3 0,3 0,3
30-34 0,6 0,7 0,6 0,6 0,6 0,6 0,5 0,6 0,4 0,4 0,4 0,4 0,5 0,5 0,4
35-39 1 1 1 1,1 0,9 1 0,9 1 0,8 0,8 0,7 0,8 0,8 0,8 0,7
40-44 2,8 1,8 1,6 1,6 1,6 1,6 1,5 1,6 1,4 1,3 1,4 1,5 1,3 1,3 1,3
45-49 2,9 3 2,8 2,8 2,6 2,6 2,5 2,5 2,3 2,4 2,5 2,3 2,2 2,3 2,2
50-54 4,5 4,5 4,4 4,1 4,1 4,4 4 3,9 3,8 3,8 3,9 3,8 3,6 3,7 3,4
55-59 7,9 7,6 7,4 8,9 6,6 6,9 6,2 6,3 6,2 5,9 5,9 5,9 5,8 6,0 5,5
60-64 12,9 12,2 12 11,8 11,5 11,3 10,6 10,4 9,9 9,7 9,2 9 8,8 9,2 8,7
65-69 22,6 21,5 20,4 20,1 19,5 19,4 18 17,5 16,9 16,8 16,1 15,7 15,2 15,0 14,5
70-74 38,5 35,8 33,6 34,1 34,2 33,5 32,7 32,2 30,1 29,7 28,1 27,7 27,5 26,7 25,3
75-79 67,9 64,5 63,5 64,8 60,4 58,7 55,5 53,2 52,3 53,2 51,5 51,9 49,6 50,0 47,1
80-84 115,3 112 106,2 105,7 107,4 106,8 102,3 101,7 98 95,2 89,3 86,7 89,3 90,6 88,3
85-89 179,8 165,7 163,5 164,5 174,9 154,1
90-94 272,5 252,7 258,3 254,4 267,5 251,3
95+
215,6 213,6 200,9 205,5 204,9
367,8
190,3 192,9 188,2 190,6
236,7 416,8 429 416,2 383,3
Poznámka: Pro roky 1990-1994 a 1996-1999 je poslední údaj celková míra úmrtnosti pro věkovou skupinu 85+
Zdroj: ČSÚ
2.3. Migrace
Migrace je významným faktorem pro popis otevřených populací.
V jejím vývoji je jen obtížné nalézt nějaké pravidelnosti a zákonitosti.
Vývoj čisté migrace pro Českou republiku ukazuje tabulka č. 11.
Tabulka č. 11: Vývoj čisté migrace od roku 1990
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
624 2 876 11 781 5 476 9 942 9 999 10 129 12 075
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
9 488 8 774 6 539 -8 551 12 290 25 789 18 635 36 229
Zdroj: ČSÚ
Na první pohled se zdá, že např. čistý přírůstek v roce 2003
představuje čtvrtinu všech narozených dětí, nicméně je nutné si
uvědomit, že tento údaj v sobě obsahuje rozmanitou věkovou strukturu
populace, zejména pak ekonomicky aktivní. Navíc jsou tyto údaje
zkresleny obtížným monitoringem migrující populace (celkový údaj
čistého migračního přírůstku je tak nadhodnocen).
16
3. DŮSLEDKY DEMOGRAFICKÉHO
VÝVOJE
3.1. Pokles počtu obyvatel
Od počátku 90. let docházelo k postupnému snižování počtu obyvatel.
V roce 1990 měla ČR 10,36 miliónů obyvatel, v roce 2003 pak 10,21
miliónů obyvatel.
Tabulka č. 12: Vývoj počtu obyvatel od roku 1990 (v tis.)
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
10 363 10 309 10 318 10 331 10 336 10 331 10 315 10 304
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
10 295 10 283 10 273 10 224 10 201 10 202 10 207 10 234
Zdroj: ČSÚ
Tento úbytek české populace byl způsoben vysokými přirozenými
úbytky, kdy počet zemřelých přesahoval počet narozených
v posledních letech zhruba v rozsahu 20 tisíc ročně. Tento úbytek byl
pouze částečně kompenzován přílivem imigrantů.
Tabulka č. 13: Pohyb obyvatelstva od roku 1990
Přirozený přírůstek Čistá migrace Celkový přírůstek
1990 1 398 624 2 022
1991 5 064 2 876 7 940
1992 1 368 11 781 13 149
1993 2 840 5 476 8 316
1994 -10 794 9 942 -8 52
1995 -21 816 9 999 -11 817
1996 -22 336 10 129 -12 207
1997 -22 087 12 075 -10 012
1998 -18 992 9 488 -9 504
1999 -20 297 8 774 -11 523
2000 -18 091 6 539 -11 552
2001 -17 040 -8 551 -25 591
2002 -15 457 12 290 -3 167
2003 -17 603 25 789 8 186
2004 -9 513 18 635 9 122
2005 -5 727 36 229 30 502
Zdroj: ČSÚ
3.2. Stárnutí populace
V období 1991-2002 se průměrný věk populace ČR zvýšil z 36,3 na
39,3 roku, což je dáno kombinací dvou faktorů: poklesem dětské
složky populace a nárůstem objemu starší části populace. Zvyšování
hodnoty tohoto ukazatele může být považováno za měřítko stárnutí
(aging) české populace.
17
18
Tabulka č. 14: Věk populace
Průměrný věk
Obě pohlaví Muži Ženy
Medián
1991 36,5 34,7 38,1 35,4
1992 36,6 34,9 38,3 35,6
1993 36,8 35,1 38,4 35,9
1994 37 35,3 38,6 36
1995 37,3 35,6 38,9 36,2
1996 37,6 35,9 39,2 36,4
1997 37,9 36,2 39,4 36,6
1998 38,2 36,5 39,7 36,8
1999 38,5 36,8 40 37,1
2000 38,8 37,1 40,3 37,3
2001 39 37,4 40,5 ---
2002 39,3 37,7 40,8 ---
2003 39,5 37,9 41 ---
Zdroj: ČSÚ
V tomto kontextu však česká společnost zatím stárne především
v důsledku poklesu porodnosti a nikoliv díky prodlužování střední délky
života.
3.3. Stárnutí/mládnutí pracovní síly
Demografická struktura populace a její vývoj se samozřejmě promítá
do ekonomické struktury populace, má významný vliv na věkovou
strukturu pracovní síly. Vliv demografických veličin je však oslaben
neméně významným vlivem ekonomicko-sociálním. Zde se jedná
zejména o nastavení důchodového systému, který ovlivní
ekonomickou aktivitu starší části populace (v našem případě zhruba
věková skupina 55 let a starší), a rovněž i o nastavení systému
vzdělávání, zejména pak terciálního, který výrazně ovlivní
ekonomickou aktivitu věkové skupiny 18-30 let.
Obecně lze říci, že z hlediska pracovní síly jsou demografické
charakteristiky vstupním faktorem ovlivňujícím výslednou ekonomickou
aktivitu. Jako primární faktor mohou hrát svou roli pouze při rigiditě
výše uvedených sociálně-ekonomických systémů.
Následující tabulky 15 až 17 obsahují absolutní údaje o věkové
struktuře populace a její ekonomická aktivitě.
Tabulka č. 15: Věková struktura a ekonomická aktivita - celkem (v tis.)
1993 1995 1997 1999 2001 2003 2004
Populace 15 a více let celkem 8 292,7 8 406,4 8 487,0 8 555,3 8 577,4 8 636,9 8 673,3
15 až 29 let 2 354,6 2 395,9 2 412,6 2 420,0 2 383,3 2 327,6 2 286,7
30 až 44 let 2 225,8 2 186,6 2 129,7 2 075,1 2 050,2 2 080,9 2 138,8
45 až 59 let 1 855,9 1 965,7 2 088,0 2 192,9 2 250,6 2 274,2 2 256,7
60 a více let 1 856,5 1 858,2 1 856,7 1 867,2 1 893,3 1 954,2 1 991,1
Pracovní síla 5 093,6 5 170,6 5 173,5 5 184,8 5 201,5 5 218,2 5 186,1
15 až 29 let 1 412,3 1 420,6 1 396,3 1 386,9 1 418,8 1 425,8 1 399,7
30 až 44 let 2 058,9 2 013,3 1 972,1 1 943,3 1 913,9 1 893,0 1 880,7
45 až 59 let 1 444,7 1 561,7 1 624,8 1 684,5 1 709,5 1 744,7 1 765,4
60 a více let 177,6 175,1 180,3 170,1 159,2 154,8 140,3
Ekonomicky neaktivní 3 199,1 3 206,7 3 235,8 3 274,1 3 302,2 3 321,8 3 337,1
15 až 29 let 942,2 946,9 975,3 1 008,6 1 025,7 1 000,5 994,3
30 až 44 let 166,8 166,3 173,4 188,0 186,4 185,6 182,1
45 až 59 let 411,2 408,2 404,0 400,8 403,5 437,3 448,3
60 a více let 1 678,9 1 685,2 1 683,1 1 676,7 1 686,7 1 698,4 1 712,4
Zdroj: ČSÚ
19
Tabulka č. 16: Věková struktura a ekonomická aktivita - muži (v tis.)
Muži 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2004
Pracovní síla 2 832,4 2 861,3 2 882,9 2 898,4 2 900,9 2 903,1 2 905,6
15 až 29 let 849,0 857,6 852,7 846,7 837,9 842,2 839,6
30 až 44 let 1 092,2 1 079,9 1 073,4 1 059,4 1 045,4 1 031,5 1 019,8
45 až 59 let 780,9 814,4 846,5 875,4 907,4 925,4 950,1
60 a více let 110,3 109,4 110,4 116,9 110,3 104,0 96,1
Ekonomicky neaktivní 1 140,2 1 144,5 1 151,4 1 159,1 1 178,6 1 196,2 1 211,5
15 až 29 let 354,3 358,7 371,6 382,3 395,1 393,6 396,9
30 až 44 let 30,4 33,1 31,3 33,1 33,3 33,4 33,1
45 až 59 let 125,1 119,4 115,6 117,0 116,1 127,2 126,4
60 a více let 630,3 633,2 633,0 626,7 634,1 642,0 655,2
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 17: Věková struktura a ekonomická aktivita - ženy (v tis.)
Ženy 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2004
Pracovní síla 2 261,2 2 286,6 2 287,7 2 275,1 2 283,9 2 298,4 2 312,6
15 až 29 let 563,3 575,8 568,0 549,6 549,0 576,6 586,2
30 až 44 let 966,7 959,0 939,9 912,7 897,9 882,4 873,2
45 až 59 let 663,8 687,7 715,1 749,4 777,1 784,1 794,6
60 a více let 67,4 64,1 64,7 63,4 59,8 55,2 58,7
Ekonomicky neaktivní 2 058,9 2 062,2 2 084,4 2 114,9 2 123,6 2 125,6 2 125,5
15 až 29 let 587,9 588,2 603,7 626,3 630,6 606,9 597,4
30 až 44 let 136,4 133,2 142,0 154,9 153,0 152,2 149,1
45 až 59 let 286,1 288,8 288,4 283,8 287,4 310,1 321,8
60 a více let 1 048,5 1 052,0 1 050,2 1 050,0 1 052,6 1 056,4 1 057,2
Zdroj: ČSÚ
20
21
Neméně zajímavé může být i relativní vyjádření výše uvedených skutečností, což je obsaženo v tabulce 18.
Tabulka č. 18: Ekonomická neaktivita dle věku
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Celkem 38,58 38,38 38,49 38,76 38,91 38,97 39,01 39,60 40,01 40,24 40,58 40,82
15 až 29 let 40,02 39,78 40,71 41,94 42,51 41,35 41,08 41,89 43,49 44,77 45,68 47,12
30 až 44 let 7,50 7,54 7,93 8,70 8,75 8,84 8,78 8,99 8,87 9,49 10,25 10,09
45 až 59 let 22,16 21,37 20,55 19,79 19,32 20,37 20,44 20,77 20,57 19,92 19,62 19,07
60 a více let 90,43 90,67 90,58 90,29 90,84 91,43 91,71 92,55 92,44 91,59 91,18 91,26
Muži 28,70 28,57 28,54 28,57 28,89 29,18 29,43 30,16 30,63 30,75 31,32 31,56
15 až 29 let 29,44 29,49 30,35 31,11 32,04 31,85 32,10 33,34 34,76 36,30 37,45 38,96
30 až 44 let 2,71 2,98 2,84 3,03 3,09 3,14 3,14 3,04 3,01 3,12 3,85 3,30
45 až 59 let 13,81 12,79 12,01 11,79 11,34 12,08 11,74 12,28 12,15 11,63 11,87 11,48
60 a více let 85,11 85,26 85,15 84,28 85,19 86,06 87,21 88,20 88,19 86,39 85,77 85,93
Ženy 47,66 47,42 47,67 48,18 48,18 48,05 47,89 48,37 48,73 49,06 49,20 49,46
15 až 29 let 51,07 50,53 51,53 53,26 53,46 51,28 50,47 50,82 52,61 53,61 54,26 55,63
30 až 44 let 12,37 12,19 13,13 14,51 14,56 14,71 14,58 15,12 14,92 16,07 16,87 17,15
45 až 59 let 30,12 29,57 28,74 27,47 27,00 28,34 28,83 28,96 28,71 27,94 27,13 26,43
60 a více let 93,96 94,26 94,20 94,31 94,62 95,03 94,74 95,50 95,33 95,16 94,93 94,97
Zdroj: ČSÚ
Pro počátek roku 2004 si můžeme ukázat věkovou a ekonomickou
strukturu populace v jednom obrázku (obrázek č. 10) spolu s
označením důležitých milníků pro vývoj demografické struktury.
Obrázek č. 7: Věková struktura a ekonomická aktivita (k 1.1.2004)
04000080000120000
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
0 40000 80000 120000
Počet obyvatel
zvýšení porodnosti
závěrem a po skončení
2. světové války
krátké oživení
porodnosti
vyvolané sliby
o přijetí
některých
pronatalitních
opatření
zvýšení porodnosti
jako reakce na přijetí
komplexu pronatalitních
opatření
pokles porodnosti
v době 1. světové války
pokles porodnosti
související
s legalizací UPT
pokles porodnosti
v 90. letech
MUŽI ŽENY
ekonomicky aktivní
nezaměstnaní
ekonomicky aktivní
nezaměstnaní
65+
15-
65+
15Zdroj:
ČSÚ
Ve výše uvedených skutečnostech o vývoji v České republice lze
nalézt několik zákonitostí:
* stabilní podíl ekonomicky aktivních mužů ve věkových skupinách
30-50 let;
* v reprodukčních věkových skupinách klesá ekonomická aktivita žen
z důvodu mateřské dovolené. Pokles plodnosti by tak měl být
doprovázen růstem ekonomické aktivity a naopak;
* s růstem terciální vzdělanosti mladší generace (18-30 let) by jednak
měla klesat ekonomická aktivita v této skupině, pozitivním efektem
by však měl být budoucí pokles nezaměstnanosti (předpokládáme-li
negativní korelaci mezi úrovni vzdělání a nezaměstnaností).
Za pozornost tak stojí pokles ekonomické aktivity (růst ekonomické
neaktivity) žen ve věkové skupině 30-44 let po roce 2002 právě
z důvodu přesunu pořízení si dítěte do vyššího věku. Naopak růst
ekonomické neaktivity u žen i mužů ve věku 15-29 let je způsoben
22
růstem terciální vzdělanosti. Menší nárůst tohoto ukazatele v případě
mužů lze vysvětlit vzájemnou kompenzací onoho růstu terciální
vzdělanosti růstem průměrného věku pří prvním početí, tedy odkladem
pořízení si dítěte do vyššího věku. Postupný růst ekonomické aktivity
věkové skupiny 45-59 let od 90. let lze přičíst na vrub postupnému
navyšování věku odchodu do důchodu. Všechny výše uvedené
skutečnosti vedou k agregátnímu výslednému efektu v podobě stárnutí
pracovní síly. Vzhledem k důvodům tohoto procesu však lze rovněž
hledem k nárůstu terciální vzdělanosti i vysoce
kvalifikované populace.
předpokládat i nárůst její vzdělanosti.
Existuje tedy významný potenciál pro konkurenceschopnost
ekonomiky a její ekonomický růst z hlediska vysokého podílu
ekonomicky aktivní, a vz
23
4. SOUČASNÝ STAV
4.1. Charakteristika
Nedávný výrazný pokles české porodnosti současně s přechodem
početné generace narozené v sedmdesátých letech dvacátého století
do produktivního věku způsobil výrazné zvýšení podílu věkové skupiny
15-64 na české populaci.
Nejvýraznějším znakem české populační skladby je výrazný podíl
generace narozené v sedmdesátých letech, a která výrazně ovlivňuje
vývoj hospodářské politiky v ČR. Tato generace nejdříve silně zatížila
školský systém, nyní vstoupila na trh práce, a jak bude stárnout bude
stárnout i celá populace.
4.2. Věková skladba 2005
Následující obrázek ilustruje současné věkové složení české populace.
Obrázek č. 8: Věková struktura k 1.1.2005
20 00040 00060 00080 000100 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Muži
20 000 40 000 60 000 80 000 100 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Ženy
Zdroj: ČSÚ
Je zde zcela patrné, že v nejbližších patnácti letech můžeme očekávat
úbytek produktivní části populace (15-64), neboť její přechod do
kategorie 65+ nebude kompenzován stávající dětskou složkou. O tom,
24
do jaké míry se pokles podílu současné produktivní složky populace
promítne do nárůstu starší části populace bude rozhodovat další vývoj
porodnosti a plodnosti.
S přechodem české populace na nové reprodukční schéma spojené
s vysokým podílem žen po třicítce lze v nejbližší době očekávat
pokračování postupného snižování hodnoty přirozeného úbytku,
v důsledku růstu počtu živě narozených dětí. Proti tomuto vývoji však
brzy začne působit nárůst podílu starší části populace narozené
v rámci poválečného populačního boomu. To znamená i vyšší hodnoty
počtu zemřelých, neboť vývoj naděje dožití je trendově jen mírně
rostoucí.
25
ZÁVĚR:
Obyvatelstvo České republiky prošlo v průběhu 90. let podstatnými
změnami nejen v oblasti ekonomické, ale i v oblasti demografického
chování a zvláště reprodukce. V rámci tohoto procesu lze vypozorovat
řadu skutečností:
* pokles počtu narozených dětí i odvozených měr a ukazatelů
porodnosti a plodnosti,
* plynulé zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte,
* stabilní růst střední délky života.
Dočasný pokles počtu narozených dětí je možno chápat jako
vyrovnání předchozího boomu, předpokládáme-li, že populace má
tendenci zachovávat svou stabilní velikost (minimálně v období
několika generací). Jinými slovy zde existuje jakýsi druh přirozeného
počtu živě narozených dětí v rodině. Vývoj porodnosti a plodnosti je
tudíž cyklický, pokud je vychýlen z dosavadní rovnováhy.
Z hlediska udržení udržitelnosti konkurenceschopnosti ve smyslu
dlouhodobého ekonomického růstu je možno popsat několik poznatků:
* vysoký podíl pracovní síly,
* vzdělaná a stále vzdělanější generace populačního boomu,
spíše jen dočasný pokles podílu mladší generace je možností
efektnějšího/mnohem více efek
ˇ
tnějšího (intenzivnějšího) využití
ˇ
matek, nikoliv
* u starších ročníků vhodnou
ˇ
ladší složky pracujících (či potenciálně pracujících
ané populace. Demografické změny nejsou hrozbou, ale
výzvou.
stávajících zdrojů na vzdělávání,
možná zdánlivá hrozba je spojena s udržitelností sociálních systémů
(důchodového a zdravotního). Dlouhodobější pokles mladší části
populace je otázkou, neboť lze do budoucna očekávat růst počtu
narozených dětí vzhledem k dovršení změny reprodukčního
chování. Došlo jen k růstu průměrného věku
k poklesu žádoucího (chtěného) počtu dětí v rodině,
snadná regulace ekonomické aktivity
parametrizací důchodového systému,
stárnutí pracovní síly je doprovázeno růstem zkušeností a nárůstem
vzdělanosti m
v budoucnu).
Česká republika je tedy v současnosti z hlediska potenciálu
ekonomického růstu a konkurenceschopnosti ve velmi dobré pozici
právě v důsledku vysokého podílu ekonomicky aktivní a do budoucna
kvalifikov
26
POUŽITÁ LITERATURA:
ČSÚ (1990-2005): Statistické ročenky České republiky.
ČSÚ (2001): Porodnost a plodnost 1993-2000.www.czso.cz/csu/
edicniplan.nsf/publ/4008-01-1993_2000.
ČSÚ (2003)a: Vývoj věkové struktury obyvatelstva a její tendence.
ČSÚ Praha.
ČSÚ (2003)b: Projekce obyvatelstva České republiky. ČSÚ Praha.
2003.
EUROPEAN COMMISSION (2004): The social situation in Europe.
Luxemburg.
MOŽNÝ (2002): Česká společnost stárne. Portál Praha. 2002.
ISBN80-7178-624-1.
MF (2005): Makroekonomická predikce ČR. Říjen 2005. Ministerstvo
financí ČR. www.mfcr.cz.
PAVLÍK, Z. et al. (2002): Population Development in the Czech
Republic 1990-2002, Prague 2002, ISBN 80-86746-00-3.
RABUŠIC (2001): Kde ty všechny děti jsou? Sociologické
nakladatelství Praha. 2001. ISBN: 80-86429-01-6.
RYCHTAŘÍKOVÁ (1996): Současné změny charakteru reprodukce
v České republice a mezinárodní situace. Demografie 38 (2): 77-89.
TOMEŠ, Z. (2005): Demografie české důchodové reformy.
Národohospodářský obzor 2/2005. ESF MU Brno 2005.
UNITED NATIONS (2002): World Population Aging, 1950­2050. New
York: United Nations.
WORLD BANK (2004): World Development Indicators. World Bank
Washington. 2004.
27
PŘÍLOHY:
Obrázek č. 9: Vývoj úhrnné plodnosti České republice
Úhrnná plodnost
0,500
1,000
1,500
2,000
2,500
3,000
1950 1954 1958 1962 1966 1970 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002
Rok
TFR
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 19: Živě narození dle pořadí narození
1 2 3+
1990 62374 48546 19644
2004 48066 35669 13929
Zdroj: ČSÚ
Tabulka č. 20: Věk matek při porodu v ČR 1991-2000
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
průměrný věk matek 24,7 24,8 25 25,4 25,8 26,1 26,4 26,6 26,9 27,2
nejčastější věk matek 21 21 22 23 23 23 24 24 25 26
první decil 19,5 19,5 19,6 19,8 20,1 20,3 20,5 20,7 20,8 21,1
dolní kvartil 21,2 21,3 21,4 21,7 22,1 22,4 22,8 23,1 23,3 23,7
medián 23,9 24 24,2 24,6 25 25,4 25,7 26 26,4 26,7
horní kvartil 27,3 27,5 27,8 28,2 28,7 29 29,3 29,6 29,8 30,2
poslední decil 31,2 31,4 31,7 32,1 32,6 32,9 33,2 33,4 33,6 33,8
Zdroj: ČSÚ
28
V roce 2005 vyšlo:
WP č. 1/2005
Petr Chmelík: Vliv institucí přímé demokracie na hospodářskou politiku
ve světle empirického výzkumu
WP č. 2/2005
Martin Kvizda ­ Jindřiška Šedová: Privatizace a akciové společnosti ­
k některým institucionálním aspektům konkurenceschopnosti české
ekonomiky
WP č. 3/2005
Jaroslav Rektořík: Přístup k inovacím v České republice. Současný
stav a možné směry zlepšení.
WP č. 4/2005
Milan Viturka ­ Vladimír Žítek ­ Petr Tonev: Regionální předpoklady
rozvoje inovací
WP č. 5/2005
Veronika Bachanová: Analýza kvality regulace České republiky
WP č. 6/2005
Hana Zbořilová ­ Libor Žídek: Washingtonský konsenzus v české
ekonomické praxi 90. let
WP č. 7/2005
Osvald Vašíček and Karel Musil: The Czech Economy with Inflation
Targeting Represented by DSGE Model: Analysis of Behaviour
WP č. 8/2005
Zdeněk Tomeš: Je stárnutí populace výzvou pro hospodářskou
politiku?
WP č. 9/2005
Ladislav Blažek ­ Klára Doležalová ­ Alena Klapalová: Společenská
odpovědnost podniků
WP č. 10/2005
Ladislav Blažek ­ Alena Klapalová: Vztahy podniku se zákazníkem
WP č. 11/2005
Ladislav Blažek ­ Klára Doležalová ­ Alena Klapalová ­ Ladislav
Šiška: Metodická východiska zkoumání a řízení inovační výkonnosti
podniku
WP č. 12/2005
Ladislav Blažek ­ Radomír Kučera: Vztahy podniku k vlastníkům
WP č. 13/2005
Eva Kubátová: Analýza dodavatelských vztahů v kontextu inovací
WP č. 14/2005
Ladislav Šiška: Možnosti měření a řízení efektivnosti a úspěšnosti podniku
29
V roce 2006 vyšlo:
WP č. 1/2006
Tomáš Otáhal: Je úplatkářství dobrá cesta k efektivnějšímu vymáhání
práva?
WP č. 2/2006
Pavel Breinek: Vybrané institucionální aspekty ekonomické výkonnosti
WP č. 3/2006
Jindřich Marval: Daňová kvóta v ČR
WP č. 4/2006
Zdeněk Tomeš ­ Daniel Němec: Demografický vývoj ČR 1990-
2005
30