WORKING PAPER č. 26/2006
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ SR
1990-2005
Daniel Němec
Prosinec 2006
Řada studií Working Papers Centra výzkumu konkurenční schopnosti
české ekonomiky je vydávána s podporou projektu MŠMT výzkumná
centra 1M0524.
ISSN 1801-4496
Vedoucí prof. Ing. Antonín Slaný, CSc., Lipová 41a, 602 00 Brno,
e-mail: slany@econ.muni.cz, tel.: +420 549491111
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ SR 1990-2005
Abstrakt:
Working paper deals with an analysis of main demographic processes
in the Slovak Republic in period 1990­2005. The work focuses on
main demographic determinants, such as fertility, mortality and
migration movements. We concentrate on their influence on the age
structure of population. Subsequently, we try to discover how they
affect competitiveness of Slovakian economy. The most important
effects are identifed in the area of population ageing and workforce
ageing.
Abstrakt:
Working paper se zabývá analýzou hlavních demografických procesů
v SR v období 1990­2005. Je zkoumáno, jak hlavní demografické jevy
(jmenovitě porodnost, mortalita, imigrace a emigrace) ovlivňují hlavní
demograficko-ekonomickou veličinu, tj. věkovou skladbu populace.
Následně je pak zkoumáno, jak změny ve věkové skladbě populace
ovlivňují konkurenceschopnost slovenské ekonomiky. Nejdůležitější
dopady demografických změn na ekonomický vývoj jsou identifikovány
v oblasti stárnutí populace a stárnutí pracovní sily.
Recenzoval:
prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.
ÚVOD
Cílem této práce je popsat základní demografické procesy slovenské
společnosti v období let 1990-2005 a analyzovat jejich vazbu na vývoj
konkurenceschopnosti SR. Pro zkoumání ekonomických důsledků
demografického vývoje je určující věková skladba populace. Ta je
formována porodností, úmrtností a migračními pohyby. Věková
skladba pak determinuje objem nabídky pracovních sil v ekonomice,
určuje skladbu spotřebitelské poptávky a limituje možnosti
přerozdělovací politiky.
Tato práce nemá ambice konkurovat standardním demografickým
publikacím popisujícím demografické trendy a procesy. Zaměřuje se
jen na ty nejvýznamnější a významné z hlediska jejich vlivu na
konkurenceschopnost. Jejich popis a samotné propojení s reálnými
ekonomickými faktory a procesy by mělo být hlavním přínosem této
práce.
Struktura práce je následující: V první části se zaměřujeme na popsání
základní demografické situace v roce 1990, tedy na samotném
počátku transformačního období. V druhé části pak představíme
demografický vývoj Slovenské republiky do roku 2005. Důsledky
tohoto vývoje budou předmětem diskuze kapitoly třetí. Současný stav
a perspektivy zmíníme v předposlední kapitole. Poslední část bude
věnována obecnějším závěrům.
4
1 STAV NA POČÁTKU TRANSFORMACE
Přechod z centrálně plánovaného hospodářství na hospodářství tržní
neznamenal pouze transformaci ekonomickou, ale promítl se do všech
sfér, které formují společnost, tedy i do sféry demografické. Abychom
mohli analyzovat demografické změny, které v transformačním období
nastaly, je nutné znát výchozí podmínky.
1.1. Věková skladba ke konci roku 1989
Základní demografickou charakteristikou populace je věková skladba,
tedy rozdělení populace dle pohlaví a různě obsáhlých věkových
skupin. Z tabulky 1 je patrné, že koncem roku 1989 se populace
Slovenské republiky vyznačovala relativně velmi vysokým podílem
populace mladší patnácti let ­ přes 25%. Jak lze dále vidět na obrázku
1, tento vysoký podíl je dán skutečností, že se v rámci této věkové
kategorie jedná o období vrcholu populačního boomu poloviny 70. let
minulého století.
Tabulka 1: Věková skladba k 31.12.1989
Absolutně Relativně [%]
Věková
skupina Obě pohlaví Muži Ženy
Obě
pohlaví
Muži Ženy
0-14 1 345 965 686 911 659 054 25,45 26,56 24,40
15-64 3 398 783 1 682 187 1 716 596 64,28 65,04 63,55
65+ 542 915 217 297 325 618 10,27 8,40 12,05
Celkem 5 287 663 2 586 395 2701268
Zdroj: ŠÚSR (podrobněji o zdroji dat viz Použitá literatura)
Tabulka 2: Věkové složení obyvatelstva SR k 31.12.1989
Věková skupina Obě pohlaví Ženy Muži
0 79 118 40 413 38 705
1-4 337 352 172 149 165 203
5-9 450 447 230 153 220 294
10-14 479 048 244 196 234 852
15-19 424 246 216 372 207 874
20-24 374 926 190 836 184 090
25-29 398 546 203 418 195 128
30-34 427 224 217 294 209 930
35-39 426 095 215 382 210 713
40-44 335 151 166 293 168 858
45-49 277 248 133 544 143 704
50-54 246 674 116 206 130 468
55-59 251 535 116 599 134 936
60-64 237 138 106 243 130 895
65-69 217 313 927 68 124 545
70-74 100 052 41 647 58 405
75-79 118 928 46 770 72 158
80-84 69 108 24 514 44 594
85+ 37 514 11 598 25 916
Celkem 5 287 663 2 586 395 2 701 268
Zdroj: ŠÚSR
5
Podrobnější skladbu populace konce 80. let dle pětiletých věkových
skupin ukazuje tabulka 2. Opět jsou zde patrny důsledky populačního
boomu 70. a 80. let (nadprůměrně vysoké počty osob ve věkových
skupinách 5-9, 10-14 a 15-19). Významný je i tzv. ,,kompenzační"
poválečný boom, který je patrný z pohledu na zastoupení věkové
kategorie 30-39 let.
Obrázek 1: Věková struktura k 31.12.1989
10 00020 00030 00040 00050 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Muži
10 000 20 000 30 000 40 000 50 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Ženy
Zdroj: ŠÚSR
1.2. Plodnost a úmrtnost ke konci roku 1989
V roce 1989 se živě narodilo 80 116 dětí, přičemž největší zásluhu na
tomto měly matky ve věku 20-24 let (tabulka 3). Úhrnná plodnost v
roce 1989 byla 2,081. V průměru se tisícovce žen v reprodukčním
věku narodilo asi 61 dětí.
Tabulka 3: Plodnost a živě narození podle věku matky v roce 1989
Věk matky
Do 15 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 Celkem
Počet živě narozených
29 9 504 34 392 22 769 9 747 3 222 437 16 80 116
Počet živě narozených na 1000 žen dané věkové skupiny
--- 46,69 185,28 116,77 46 15,49 2,64 0,11 61,06
Zdroj: ŠÚSR
6
Obrázek 2: Vývoj úhrnné plodnosti ve Slovenské republice
Úhrnná plodnost
0,50
1,00
1,50
2,00
2,50
3,00
3,50
4,00
1950 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989 1992 1995 1998 2001 2004
Rok
TFR
Zdroj: ŠÚSR
Obrázek 2 ukazuje vývoj úhrnné plodnosti ve Slovenské republice od
roku 1950. Je zde patrný postupný pokles těchto hodnot, k jehož
zpomalení došlo na počátku 70. let, kdy bylo započato s aplikací
výrazných propopulačních opatření. Počátek 50. let je obdobím, kdy
doznívá poválečný populační boom, kterým se vyrovnává válečná
,,abstinence" z hlediska porodnosti. Právě tato generace je jedním
z významných zdrojů pracovní síly 90. let.
Obrázek 3: Průměrný věk matek 1950-2005
Průměrný věk matek při narození dítěte
20,00
21,00
22,00
23,00
24,00
25,00
26,00
27,00
28,00
1950 1954 1958 1962 1966 1970 1974 1978 1982 1986 1990 1994 1998 2002
Rok
Průměrnývek
Děti - celkem První dítě
Zdroj: ŠÚSR
7
Jak dále ukazuje obrázek 3, celé období až do roku 1989 se vyznačuje
poklesem průměrného věku matek při narození, opět s výjimkou
období tzv. ,,populačního boomu". Nicméně patrná je zde relativní
stagnace věku matek ­ prvorodiček po celé období před rokem 1989.
Střední délka života, neboli naděje dožití při narození, byla v roce 1989
necelých 67 let pro muže a něco máloo přes 75 roků pro ženy.
Podíváme-li se na graf vývoje této veličiny od konce války (obrázek
34), vidíme prudký nárůst do konce 50. let zapříčiněný výhradně
výrazným poklesem kojenecké úmrtnosti.
Tabulka 4: Naděje dožití v roce 1989 (v letech)
Ve věku 0 50 65 80
Muži 66,88 21,76 12,22 5,60
Ženy 75,36 28,06 15,71 6,50
Zdroj: ŠÚSR
Spíše než samotná střední délka života je z hlediska praktické
hospodářské politiky ve vztahu k důchodovému systému důležitější
naděje dožití v konkrétním věku (fakticky ve věku průměrného
odchodu do důchodu). Z tabulky 4 lze vidět, že pří uvažování střední
délky života a věku odchodu do důchodu v 65 letech je průměrná doba
důchodu 1,88 roku pro muže a 10,36 let pro ženy. Při faktickém
odchodu do důchodu je však průměrná délka pobírání důchodu 12,22
let pro muže a 15,71 let pro ženy.
Obrázek 4: Vývoj střední délky života 1950-1989
Naděje dožití při narození
50
55
60
65
70
75
80
1950 1953 1956 1959 1962 1965 1968 1971 1974 1977 1980 1983 1986 1989
Rok
Početlet
Muži Ženy
Zdroj: ŠÚSR
Z demografického hlediska tedy Slovenská republika ke konci roku
1989 vykazovala vysoký potenciál pro dlouhodobý růst. Do pracovní
8
síly postupně začaly vstupovat silné populační ročníky, což by spolu
relativně vysokými měrami plodnosti mělo znamenat zachování
stabilního podílu dětské části populace (tedy pracovní síly
budoucnosti). Zejména druhá okolnost je však podmíněna stabilním
vývojem demografických determinant porodnosti a plodnosti.
9
2. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1990-2005
Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní však
měl celospolečenské důsledky, které se promítly i do demografického
vývoje. Následující tabulka ukazuje vývoj věkové struktury po roce
1990 v základních věkových kategoriích.
Tabulka 5: Věková struktura populace od roku 1990 - základní členění
(v %)
Obě pohlaví Muži Ženy
0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+
1990 25,05 64,56 10,38 26,18 65,36 8,46 23,98 63,80 12,22
1991 24,58 65,01 10,41 25,73 65,84 8,43 23,48 64,23 12,30
1992 24,07 65,40 10,54 25,21 66,29 8,50 22,98 64,54 12,48
1993 23,54 65,80 10,66 24,68 66,77 8,55 22,45 64,89 12,66
1994 22,89 66,31 10,80 24,02 67,35 8,63 21,81 65,33 12,86
1995 22,27 66,79 10,94 23,37 67,91 8,72 21,22 65,73 13,05
1996 21,66 67,25 11,09 22,76 68,44 8,81 20,61 66,12 13,26
1997 21,05 67,72 11,23 22,12 68,99 8,89 20,03 66,52 13,45
1998 20,43 68,25 11,32 21,48 69,60 8,92 19,43 66,98 13,59
1999 19,81 68,80 11,40 20,84 70,21 8,95 18,83 67,46 13,71
2000 19,18 69,35 11,47 20,19 70,83 8,98 18,23 67,94 13,82
2001 18,72 69,89 11,39 19,72 71,42 8,86 17,77 68,45 13,78
2002 18,13 70,42 11,46 19,11 72,01 8,88 17,19 68,92 13,89
2003 17,55 70,92 11,53 18,52 72,57 8,90 16,64 69,35 14,01
2004 17,06 71,31 11,62 18,01 73,04 8,95 16,17 69,68 14,14
Zdroj: ŠÚSR
Z této tabulky je patrný výrazný pokles dětské složky populace
a značný nárůst složky produktivní, zcela v souladu s tím, jak početné
populační ročníky přecházejí z jedné věkové skupiny do druhé. Za
pozornost rozhodně stojí i nárůst populace 65 let a starší, který není
nijak dramatický. Dramatický pokles dětské složky však indikuje změnu
v reprodukčním schématu.
2.1. Porodnost a plodnost
Po roce 1990 došlo k postupnému poklesu počtu narozených dětí,
přičemž tento pokles trval až do roku 2003, kdy se narodilo asi
o 29 000 dětí méně než v roce 1990.
Tabulka 6: Počty narozených dětí od roku 1990
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
79 103 77 649 73 754 72 585 65 746 60 843 59 594 58 675
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
57 157 55 831 54 741 50 861 50 519 51 384 53 451 54 110
Zdroj: ŠÚSR
Příčiny prudkého poklesu počtu narozených dětí vyvolaly silný zájem
laické i odborné veřejnosti. Jejich vysvětlení se stalo příčinou
odborného sporu, kdy na jedné straně stojí zastánci ekonomických
důvodů v interpretaci příčin poklesu porodnosti (pro Českou republiku
viz např. Rychtaříková (1996), kteří argumentují zhoršenou
10
ekonomickou a bytovou situací mladých rodin. Na druhé straně sporu
stojí autoři argumentující změnou životního stylu a přiblížení
reprodukčního chování společnosti vzorcům západoevropských zemí
(v případě České republiky tuto argumentaci zastává např. Rabušic,
2001).
Tabulka 7: Reprodukční míry dle věku
Specifické míry plodnosti dle věku matky Úhrnná
15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 15-49 plodnost
1990 45,26 187,10 116,56 46,31 15,23 2,86 0,12 60,24 2,085
1991 50,03 182,35 111,64 44,82 15,00 3,04 0,12 58,70 2,049
1992 49,44 176,42 108,14 43,40 15,25 3,16 0,07 55,55 1,993
1993 47,64 166,74 106,69 44,64 15,23 3,03 0,11 53,87 1,932
1994 38,13 139,48 95,01 42,11 14,81 2,86 0,16 47,74 1,669
1995 32,27 124,42 90,58 40,00 13,76 2,84 0,09 43,65 1,523
1996 30,32 114,95 91,44 40,04 14,73 2,57 0,14 42,30 1,470
1997 28,42 107,47 91,02 41,10 15,14 2,74 0,13 41,27 1,427
1998 26,67 99,09 90,39 41,65 14,80 2,81 0,13 40,01 1,374
1999 25,45 90,48 89,93 42,44 15,31 2,77 0,09 38,90 1,329
2000 23,83 84,11 88,47 43,98 15,89 2,94 0,11 38,03 1,292
2001 21,10 73,21 84,29 43,44 15,39 2,97 0,11 35,40 1,198
2002 21,13 68,28 83,28 46,00 16,15 2,95 0,11 35,30 1,185
2003 20,49 64,74 85,18 50,29 17,02 3,11 0,12 35,87 1,199
2004 20,24 64,96 87,24 54,61 18,60 3,69 0,09 37,34 1,241
2005 20,18 60,94 87,98 58,59 20,50 3,60 0,17 37,90 1,253
Zdroj: ŠÚSR
Ať již se přikláníme k jednomu či druhému vysvětlení, objektivní
skutečností je, že došlo k výrazné změně reprodukčního chování žen,
což nám ukazuje tabulka 7. Specifická plodnost ve věkové skupině 2024
výrazně poklesla, což souvisí i s růstem průměrného věku matek
prvorodiček. Důvodem je skutečnost, že v první polovině 90. let silné
populační ročníky žen prostě odložily početí dítěte do pozdějšího věku,
o čemž svědčí nárůst specifické plodnosti pro věkové skupiny 30-39.
Je tedy více než pravděpodobné, že tak, jak tyto silné populační
ročníky vstupují do výše uvedeného věku, poroste i nadále počet
narozených dětí. Tato skutečnost relativizuje vypovídací schopnost
ukazatele úhrnné plodnosti ve vztahu k ,,nebezpečí vymírání
populace", neboť tento ukazatel nedostatečně reflektuje změnu
reprodukčního chování. Tuto změnu mnohem lépe vystihuje obrázek 5.
11
Obrázek 5: Vývoj specifické plodnosti dle věku od roku 1990
Specifická plodnost dle věku
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44
Věk matky
Plodnost(na1000žen)
1990
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
Zdroj: ŠÚSR
Obrázek 6: Vývoj úhrnné plodnosti od roku 1990
Úhrnná plodnost
1,253
1,241
1,199
1,185
1,198
1,292
1,669
1,932
1,329
1,374
1,427
1,47
1,523
1,993
2,049
2,085
1,000
1,200
1,400
1,600
1,800
2,000
2,200
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok
TFR
Zdroj: ŠÚSR
12
Z obrázku 6 je možné vyvodit, že Slovenská republika dosáhla svého
pomyslného dna pokud jde o nízké hodnoty plodnosti. Došlo ke
stabilizaci reprodukčního chování a vzhledem k předchozímu
výraznému propadu je možné očekávat postupný nárůst měr plodnosti
a jejich stabilizaci na nové rovnovážné úrovni.
Tabulka 8: Živě narození dle pořadí narození
1 2 3+
1990 33 348 (41,7%) 28 146 (35,2%) 18 495 (23,1%)
1995 26 604 (43,3%) 20 582 (33,5%) 14 241 (23,2%)
2000 25 240 (45,8%) 17 601 (31,9%) 12 310 (22,3%)
2004 25 156 (46,8%) 16 769 (31,2%) 11 822 (22,0%)
Zdroj: ŠÚSR
U tabulky 8 si můžeme všimnout, že poměr narozených dětí podle
pořadí se výrazně nemění. Z toho lze vyvozovat, že přání rodičů
ohledně počtu dětí v rodině se příliš nemění. Je tedy nárůst počtu
narozených dětí na své výchozí hodnoty roku 1990 v souladu
s předchozí myšlenkou o nové rovnovážné úrovni měr plodnosti více
než pravděpodobný.
Výše uvedený obrázek 3 rovněž ilustruje vývoj věku matek při porodu
v 90. letech a potvrzuje tak tvrzení o růstu průměrného věku matek. Ke
změnám rozdělení plodnosti došlo spíše ve vyšších věkových
kategoriích. Zůstala určitá skupina žen, které své reprodukční chování
a načasování porodů nezměnily - nadále se stávají matkami v nižším
věku.
Vyšší průměrný věk matek při porodu je mimo jiné výsledkem nárůstu
váhy vzdělání v SR (jak lze vypozorovat z tabulky 19, o čemž bude
později zmínka v části kapitoly 3 pojednávající o vývoji pracovní síly).
Potenciální rodiče si většinou pořizují děti až v okamžiku, kdy mají
ukončené vzdělání, kterého chtějí dosáhnout a když jsou již
ekonomicky soběstační, aby byli schopni své potomky hmotně
zabezpečit. Ve Slovenské republice však nejde o novinku. Podíváme-li
se znovu na obrázek 3, vidíme, že průměrný věk matek na počátku 50.
let byl téměř totožný s průměrným věkem matek dnes.
2.2. Mortalita
Pro vývoj a budoucí strukturu populace jsou určující tři faktory ­
plodnost, úmrtnost a migrace. V této části se podíváme na druhý
z nich. Významnou souhrnnou charakteristikou úmrtnosti je ukazatel
naděje dožití při narození (resp. střední délka života).
V posledních patnácti letech došlo ve slovenské společnosti
k výraznému prodloužení střední délky života. Tento vývoj byl
zapříčiněn zlepšením zdravotní péče, lepším stavem životního
prostředí a dalšími faktory (podrobnější teoretické diskuse viz. Možný,
2002). Do první poloviny 90. let sehrával ještě svou roli pokles
kojenecké úmrtnosti, což můžeme vyčíst z prvního řádku tabulek 10
a 11. Od druhé poloviny 90. let se tento ukazatel drží na zhruba
13
konstantní úrovni a do růstu střední délky života začíná významněji
promlouvat hlavně pokles úmrtnosti u starších věkových kategorií.
Tabulka 9: Naděje dožití po roce 1990
1990 1995 2000 2005
Muži
věk 0 66,65 68,39 69,14 70,11
věk 50 21,64 22,66 23,04 23,61
věk 65 12,22 12,68 12,91 13,2
Ženy
věk 0 75,43 76,33 77,22 77,90
věk 50 28,06 28,59 29,18 29,78
věk 65 15,71 16,07 16,38 16,91
Zdroj: ŠÚSR
Za 15 let tedy střední délka života vzrostla z 66,7 na 70,1 let u mužů
a ze 75,4 na 77,9 let u žen. V porovnání s předchozím vývojem se
zejména u mužů rozhodně jedná o nárůst významný.
Obrázek 7: Vývoj střední délky života po roce 1990
Naděje dožití při narození
60
62
64
66
68
70
72
74
76
78
80
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok
Početlet
muži ženy
Zdroj: ŠÚSR
Ilustraci vývoje úmrtnosti v SR jakožto počet zemřelých na 1000
obyvatel nabízejí následující dvě tabulky. Významné změny je možné
zaznamenat zejména v kategorii kojenců do jednoho roku a pak
u starších ročníků od 50 let výše.
14
Tabulka 10: Míry úmrtnost podle věku ­ muži1
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2005
0 14,02 14,08 12,33 10,92 9,35 9,91 7,24 7,42 8,13
1-4 0,50 0,49 0,52 0,54 0,57 0,48 0,34 0,50 0,38
5-9 0,31 0,30 0,25 0,26 0,29 0,21 0,30 0,22 0,27
10-14 0,27 0,37 0,29 0,27 0,27 0,30 0,19 0,17 0,15
15-19 0,84 0,72 0,81 0,65 0,70 0,58 0,61 0,58 0,55
20-24 1,31 1,37 1,09 1,14 1,20 1,09 1,03 0,94 0,90
25-29 1,48 1,51 1,30 1,29 1,26 1,26 1,16 1,14 0,95
30-34 2,22 1,97 1,81 1,59 1,79 1,71 1,53 1,37 1,41
35-39 3,44 3,50 2,74 2,44 2,69 2,37 2,40 2,31 2,31
40-44 5,90 5,34 4,85 4,31 5,08 4,21 4,34 3,96 3,73
45-49 9,90 8,81 7,85 7,44 7,93 7,34 7,27 6,52 7,10
50-54 15,71 13,86 12,59 12,13 12,23 12,19 11,60 10,92 11,04
55-59 21,83 20,71 19,25 18,31 18,94 17,57 17,52 15,94 16,85
60-64 32,84 30,75 29,30 29,10 28,47 28,08 26,04 25,19 25,28
65-69 46,38 43,73 42,98 42,16 42,11 41,20 38,94 36,52 36,77
70-74 62,81 58,42 61,91 63,40 63,09 60,63 55,74 55,68 55,16
75-79 94,04 86,99 85,54 82,60 89,59 87,56 84,53 84,57 84,24
80-84 143,25 127,62 135,55 136,33 137,36 126,82 123,88 127,74 133,80
85-89 201,67 170,86 190,30 195,12 194,56 191,52 193,97 184,48 190,21
90-94 258,19 179,82 262,98 241,80 228,73 232,73 273,10 274,66 280,75
95+ 265,58 186,94 295,34 190,15 136,12 127,48 252,08 204,72 197,18
Zdroj: ŠÚSR
Tabulka 11: Míry úmrtnost dle věku ­ ženy
1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2005
0 10,13 10,19 9,07 9,44 8,08 7,13 8,07 6,46 6,38
1-4 0,50 0,50 0,36 0,30 0,56 0,30 0,33 0,41 0,33
5-9 0,21 0,26 0,18 0,23 0,19 0,19 0,18 0,19 0,15
10-14 0,22 0,17 0,20 0,17 0,21 0,15 0,17 0,19 0,07
15-19 0,37 0,30 0,31 0,29 0,31 0,33 0,28 0,26 0,27
20-24 0,41 0,40 0,35 0,26 0,28 0,27 0,29 0,28 0,26
25-29 0,49 0,38 0,32 0,29 0,40 0,38 0,36 0,31 0,34
30-34 0,68 0,64 0,55 0,62 0,64 0,39 0,49 0,40 0,48
35-39 1,28 1,13 1,13 0,98 1,03 0,86 0,75 0,73 0,86
40-44 1,98 1,81 1,74 1,56 1,66 1,53 1,45 1,46 1,42
45-49 3,16 3,02 2,80 2,71 2,56 2,54 2,49 2,60 2,60
50-54 5,16 4,63 4,32 4,08 4,24 3,96 3,75 3,81 3,87
55-59 8,29 7,55 7,10 6,75 6,90 6,22 6,47 6,45 5,99
60-64 12,56 11,76 12,01 11,55 11,13 10,65 9,99 9,23 9,63
65-69 21,70 20,70 19,32 19,56 19,11 17,84 17,33 16,87 15,83
70-74 34,97 32,98 34,88 32,25 31,82 31,27 29,44 28,88 28,24
75-79 61,91 58,58 57,41 55,58 57,33 56,30 53,40 52,12 51,00
80-84 106,32 96,09 100,27 99,42 103,64 97,86 90,11 93,78 95,40
85-89 167,40 146,35 166,28 158,04 165,26 163,76 166,85 148,44 159,07
90-94 243,84 193,58 235,88 244,99 233,42 244,08 239,99 236,75 262,36
95+ 220,80 218,63 325,10 285,23 197,39 162,58 304,79 285,92 281,86
Zdroj: ŠÚSR
2.3. Migrace
Migrace je významným faktorem pro popis otevřených populací.
V jejím vývoji je jen obtížné nalézt nějaké pravidelnosti a zákonitosti.
1
Počet zemřelých na 1000 obyvatel příslušného pohlaví dané věkové skupiny.
15
Faktory, které migraci ovlivňují jsou fakticky neuchopitelné. Vývoj čisté
migrace pro Slovenskou republiku ukazuje tabulka 12.
Tabulka 12: Vývoj čisté migrace od roku 1990
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
-2 322 215 -2 939 1 751 4 768 2 842 2 255 1 731
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
1 306 1 454 1 463 1 012 901 1 409 2 874 3 403
Zdroj: ŠÚSR
Čisté migrační přírůstky nejsou pro Slovenskou republiku příliš
významné. Rovněž je nutné si uvědomit, že tento údaj v sobě
obsahuje rozmanitou věkovou strukturu populace, zejména pak
ekonomicky aktivní. Tyto údaje jsou navíc zkresleny obtížným
monitoringem emigrující populace (celkový údaj čistého migračního
přírůstku je tak nadhodnocen). Nicméně od roku 2002 můžeme
sledovat více než trojnásobný nárůst tohoto ukazatele. Pokud by
nastolený trend pokračoval, může hrát migrace v demografickém vývoji
Slovenska mnohem významnější roli než doposud, ovšem v rámci
nastoleného trendu se jedná spíše o horizont nejméně deseti let.
16
3. DŮSLEDKY DEMOGRAFICKÉHO
VÝVOJE
Důsledky demografického vývoje lze spatřovat ve čtyřech oblastech.
Jednak se tento vývoj může promítnout do poklesu celkového počtu
obyvatel, dochází ke stárnutí populace a mládnutí popř. stárnutí
pracovní síly. Demografický vývoj se promítá i do růstového potenciálu
ekonomiky, což je nastíněno v rámci teorie demografické dividendy.
3.1. Pokles počtu obyvatel
Od počátku 90. let se počet obyvatel Slovenské republiky nijak výrazně
neměnil. V roce 1990 měla SR 5,31 milionu obyvatel, v roce 2005 pak
5,39 miliónů obyvatel.
Tabulka 13: Vývoj počtu obyvatel od roku 1990 (v tis.)
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
5 311 5 296 5 314 5 336 5 356 5 368 5 379 5 388
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
5 393 5 399 5 403 5 379 5 379 5 380 5 385 5 389
Zdroj: ŠÚSR
Tento proces byl způsoben kladnými přirozenými přírůstky po celé
období 90. let s výjimkou počátku 21. století, kdy počet zemřelých
přesahoval počet narozených zhruba v rozsahu stovek obyvatel ročně.
Tento úbytek byl navíc zcela kompenzován přílivem imigrantů.
Tabulka 14: Pohyb obyvatelstva od roku 1990
Přirozený přírůstek Čistá migrace Celkový přírůstek
1990 25 370 -2 322 23 048
1991 23 951 215 24 166
1992 21 217 -2 939 18 278
1993 20 549 1 751 22 300
1994 14 984 4 768 19 752
1995 8 741 2 842 11 583
1996 8 887 2 255 11 142
1997 6 987 1 731 8 718
1998 4 426 1 306 5 732
1999 3 821 1 454 5 275
2000 2 427 1 463 3 890
2001 -844 1 012 168
2002 -691 901 210
2003 -517 1 409 892
2004 1 895 2 874 4 769
2005 955 3 403 4 358
Zdroj: ŠÚSR
3.2. Stárnutí populace
Průměrný věk populace SR se v období 1990-2004 zvýšil z 33,6 na
37,1 roku, což je dáno kombinací dvou faktorů: poklesem dětské
složky populace a růstem objemu starší části populace. Zvyšování
17
hodnoty tohoto ukazatele může být považováno za měřítko stárnutí
(aging) slovenské populace.
Tabulka 15: Věk populace
Průměrný věk
Obě pohlaví Muži Ženy
1990 33,56 32,14 34,91
1991 33,67 32,22 35,05
1992 33,85 32,28 35,26
1993 34,04 32,54 35,46
1994 34,27 32,76 35,71
1995 34,53 33,01 35,98
1996 34,81 33,27 36,27
1997 35,09 33,56 36,55
1998 35,38 33,81 36,86
1999 35,67 34,10 37,16
2000 35,97 34,39 37,47
2001 36,16 34,56 37,65
2002 36,49 34,88 38,02
2003 36,81 35,19 38,34
2004 37,12 35,49 38,66
Zdroj: ŠÚSR
Slovenská společnost však v tomto kontextu zatím stárne především
v důsledku poklesu porodnosti a nikoliv díky prodlužování střední délky
života. Dopad prodlužování délky života na stárnutí obyvatelstva byl
menší díky tomu, že řada z nich se toho nedožila.
3.3. Stárnutí/mládnutí pracovní síly
Demografická struktura populace a její vývoj se samozřejmě promítá
do ekonomické struktury populace, má významný vliv na věkovou
strukturu pracovní síly. Vliv demografických veličin je však oslaben
neméně významným vlivem ekonomicko-sociálním. Zde se jedná
zejména o nastavení důchodového systému, který ovlivní
ekonomickou aktivitu starší části populace (v našem případě zhruba
věková skupina 55 let a starší) a rovněž i o nastavení systému
vzdělávání, zejména pak terciálního, který výrazně ovlivní
ekonomickou aktivitu věkové skupiny 18-30 let.
Obecně lze říci, že demografické charakteristiky z hlediska pracovní
síly jsou vstupním faktorem ovlivňujícím výslednou ekonomickou
aktivitu. Jako primární faktor mohou hrát svou roli pouze při rigiditě
výše uvedených sociálně-ekonomických systémů.
Následující tabulky 16 až 18 obsahují absolutní údaje o věkové
struktuře populace a její ekonomická aktivitě.
18
Tabulka 16: Věková struktura a ekonomická aktivita - celkem (v tis.)
1994 1996 1998 2000 2002 2004 2005
Populace 15+ 4 130,2 4 214,0 4 253,7 4 291,5 4 329,3 4 366,1 4 372,0
15 až 29 let 1 265,3 1 294,4 1 311,7 1 329,1 1 342,4 1353,1 1 359,5
30 až 44 let 1 231,3 1 217,9 1 203,6 1 188,8 1 177,1 1166,0 1 144,9
45 až 59 let 824,5 884,2 917,2 948,5 978,9 1008,6 1 033,1
60 a více let 809,1 817,6 821,2 825,1 830,9 838,5 834,4
Pracovní síla 2 443,8 2 509,3 2 522,1 2 544,8 2 573,2 2 608,4 2 652,6
15 až 29 let 721,1 735,8 754 765,3 780,3 785,2 793,5
30 až 44 let 1 121,3 1 127,2 1 109,1 1 089,5 1 080,2 1 077,4 1 073,5
45 až 59 let 573,6 619,2 636,2 665,5 689,8 725 764,9
60 a více let 27,8 27,1 22,8 24,5 22,9 20,8 20,7
Ekon. neaktivní 1 686,4 1 704,7 1 731,6 1 746,7 1 756,1 1 757,7 1 719,4
15 až 29 let 544,2 558,6 557,7 563,8 562,1 567,9 566,0
30 až 44 let 110,0 90,7 94,5 99,3 96,9 88,6 71,4
45 až 59 let 250,9 265,0 281,0 283,0 289,1 283,6 268,2
60 a více let 781,3 790,5 798,4 800,6 808,0 817,7 813,7
Zdroj: ŠÚSR
Tabulka 17: Věková struktura a ekonomická aktivita - muži (v tis.)
Muži 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2005
Pracovní síla 1 354 1 364,9 1 375,4 1 387,5 1 407,2 1 414,6 1 424,3
15 až 29 let 416,5 415 415,2 431,6 443,8 446,1 444,4
30 až 44 let 593,7 597,2 596,1 586,3 576,7 572 566,2
45 až 59 let 322,9 332,7 344,1 354 370,2 379,8 399,2
60 a více let 20,9 20 20 15,6 16,5 16,7 14,5
Ekon. neaktivní 628,2 638 647,2 654,5 652,9 663,5 671,6
15 až 29 let 226,8 236 243,4 236,1 232,9 237,4 244,4
30 až 44 let 26,8 21,4 17,7 20,4 22,5 21,4 22,2
45 až 59 let 68 72,4 78,0 85,2 85,5 91,9 87,5
60 a více let 306,6 308,2 308,1 312,8 312,0 312,9 317,5
Zdroj: ŠÚSR
Tabulka 18: Věková struktura a ekonomická aktivita - ženy (v tis.)
Ženy 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2005
Pracovní síla 1 089,9 1 105,9 1 133,9 1 134,7 1 137,7 1 158,9 1 184,1
15 až 29 let 304,6 305,7 320,6 322,6 321,5 334,3 340,7
30 až 44 let 527,7 534,3 531,1 522,7 513 508,2 511,2
45 až 59 let 250,7 257 275,1 282,1 295,2 310,1 325,9
60 a více let 6,9 8,9 7,1 7,3 8 6,3 6,3
Ekon. neaktivní 1 058,1 1 063,7 1 057,5 1077,0 1 093,7 1 092,2 1 086,2
15 až 29 let 317,4 322,9 315,2 321,5 330,9 324,7 323,6
30 až 44 let 83,1 74,7 73,0 74,2 76,6 75,5 66,3
45 až 59 let 182,9 189,5 187,0 195,8 197,5 197,1 196,0
60 a více let 474,7 476,7 482,4 485,5 488,6 495,0 500,3
Zdroj: ŠÚSR
Pracovní síla ve Slovenské republice narůstá od počátku 90. let,
přičemž ekonomicky neaktivního obyvatelstva nijak výrazně nepřibývá.
Neméně zajímavé může být tedy i relativní vyjádření výše uvedených
skutečností, které je obsaženo v tabulce 19.
19
Tabulka 19: Ekonomická neaktivita dle věku
1994 1996 1998 2000 2002 2003 2004 2005
Celkem 40,83 40,45 40,70 40,26 40,32 40,61 40,46 41,14
15 až 29 let 43,01 43,16 42,42 41,97 43,10 44,55 44,43 47,03
30 až 44 let 8,94 7,45 8,35 7,60 7,15 6,33 9,68 11,02
45 až 59 let 30,43 29,97 29,83 28,11 27,13 27,61 24,41 23,77
60 a více let 96,56 96,69 97,03 97,52 97,37 97,12 96,23 95,21
Muži 31,69 32,00 31,69 32,04 32,05 32,59 32,27 32,39
15 až 29 let 35,25 36,96 34,42 35,48 36,30 38,11 38,05 39,82
30 až 44 let 4,33 2,88 3,76 3,78 3,20 2,34 5,51 5,63
45 až 59 let 17,39 18,47 18,77 17,98 17,92 18,83 15,50 15,07
60 a více let 93,62 93,90 94,98 95,63 95,03 95,01 93,30 91,72
Ženy 49,26 48,26 49,01 47,84 47,94 47,99 48,02 49,21
15 až 29 let 51,03 49,57 50,72 48,71 50,18 51,23 51,08 54,53
30 až 44 let 13,60 12,08 12,99 11,48 11,13 10,34 13,92 16,48
45 až 59 let 42,19 40,47 40,09 37,55 35,77 35,86 32,84 32,01
60 a více let 98,57 98,55 98,39 98,76 98,87 98,49 98,11 97,47
Zdroj: ŠÚSR
Ve výše uvedených skutečnostech o vývoji v Slovenské republice lze
nalézt několik zákonitostí:
* stabilní podíl ekonomicky aktivních mužů ve věkových skupinách
30-50 let;
* ekonomická aktivita žen klesá z důvodu mateřské dovolené
v reprodukčních věkových skupinách. Pokles plodnosti by tak měl
být doprovázen růstem ekonomické aktivity a naopak;
* s růstem terciální vzdělanosti mladší generace (18-30 let) by jednak
měla klesat ekonomická aktivita v této skupině, pozitivním efektem
by však měl být budoucí pokles nezaměstnanosti (předpokládáme-li
negativní korelaci mezi úrovni vzdělání a nezaměstnaností).
Za pozornost tak stojí pokles ekonomické aktivity (růst ekonomické
neaktivity) žen ve věkové skupině 30-44 let po roce 2002 právě
z důvodu přesunu pořízení si dítěte do vyššího věku. Naopak růst
ekonomické neaktivity u žen i mužů ve věku 15-29 let je způsoben
růstem terciální vzdělanosti. Menší nárůst tohoto ukazatele v případě
žen lze vysvětlit vzájemnou kompenzací onoho růstu terciální
vzdělanosti růstem průměrného věku pří prvním početí, tedy odkladem
pořízení si dítěte do vyššího věku. Postupný růst ekonomické aktivity
věkové skupiny 45-59 let od 90. let lze přičíst na vrub postupnému
navyšování věku odchodu do důchodu. Všechny výše uvedené
skutečnosti vedou k agregátnímu výslednému efektu v podobě stárnutí
pracovní síly. Vzhledem k důvodům tohoto procesu však lze rovněž
předpokládat i nárůst její vzdělanosti.
Existuje zde tedy významný potenciál pro konkurenceschopnost
ekonomiky a její ekonomický růst, z hlediska vysokého podílu
ekonomicky aktivní a vzhledem k nárůstu terciální vzdělanosti i vysoce
kvalifikované populace. Zdůvodnění tohoto optimistického pohledu
20
můžeme hledat v konceptu demografické dividendy, který zde krátce
ickou dividendu, která souvisí s nárůstem porodnosti
růs
ˇ
ˇ
ˇ
raví. To vede k delšímu výnosu z lidského kapitálu a vytváří
zmíníme.
3.4. Demografická dividenda
Součástí vývoje věkové skladby populace je v určité fázi jejího vývoje
nárůst podílu dospělé části populace. Je jej možno pozorovat
u evropských zemí v různých obdobích 20. století a u řady méně
vyspělých zemí probíhá právě v současnosti. Právě pro tento fenomén
rychlého nárůstu podílu dospělé složky populace se objevil termín
demografická dividenda, demografický bonus či demografický dar (viz.
Demeny 2003, Bloom et al. 2003). Podstatou tohoto konceptu je
myšlenka, že ve fázi rostoucího podílu dospělé složky populace mají
tyto země snižující se hodnoty indexů závislosti a rostoucí podíl
populace v práceschopném věku, tudíž mají vyšší potenciál pro
dosahování ekonomického růstu. Demografická dividenda vzniká
s patnáctiletým zpožděním po poklesu porodnosti. Do produktivního
věku dorazí silná předtranzitivní generace, zatímco v dětské části
populace jsou již tranzitivní slabší ročníky. To vede k procentuálnímu
nárůstu podílu dospělé populace. Následně dojde ke stabilizaci podílu
věkové skupiny dospělých a subsekventně k jejímu poklesu v důsledku
stárnutí populace. V řadě evropských zemí však můžeme objevit
i druhou demograf
po druhé světové válce. Demografická dividenda ovlivňuje ekonomický
t následovně:
demografické indexy závislosti se zlepšují, což vede k tomu, že
vyšší podíl obyvatelstva v práceschopném věku ulehčuje
ekonomickou zátěž při poskytování služeb závislým složkám
obyvatelstva, a to jak složce seniorské (penzijní a zdravotní
programy), tak dětské (výdaje na školství);
díky zvyšujícímu se počtu osob v dospělém (práceschopném) věku
se zvyšuje potenciální objem nabídky práce v ekonomice. Tento
efekt je pak obzvláště silný u osob ve věku 25-55 let. Druhým
dopadem na nabídku práce je skutečnost, že se zmenšující se
velikostí rodiny, ženy s vyšší pravděpodobností vstoupí na trh práce
a vstoupí tam více kvalifikované, což dále zvyšuje produktivitu
a výstup (Bloom-Canning-Sevilla 2003);
demografická dividenda by měla zvˇ yšovat objem úspor
v ekonomice, podle teorie životního cyklu by dospělá část populace
měla vykazovat nejvyšší sklon k úsporám;
demografická transformace pak vede k tomu, že lidé zůstávají déle
živí a zd
pobídky pro investování do vzdělávání (Bloom-Canning-Sevilla
2003).
Dopad demografické dividendy na ekonomický růst je samozřejmě
závislý na kvalitě institucí. Rostoucí počty dospělých najdou uplatnění
na trhu práce pouze tehdy, pokud budou domácí trhy práce dostatečně
21
pružné a pokud budou schopny absorbovat nárůst počtu mladých
zaměstnanců ucházejících se o práci. Podobně k nárůstu úspor dojde
pouze tehdy, pokud bude existovat dostatečná důvěra k domácím
finančním trhům a k nárůstu vzdělanosti dojde také pouze tehdy pokud
je k dispozici dostatečně kapacitní a kvalitní školský systém. Role
vou amplitudou i periodou zejména z toho
yslné
scilační křivce po každém prudkém růstu nastává neméně prudký
okles, nereaguje-li systém na změněné podmínky a parametry.
vlády spočívá ve vytvoření adekvátního institucionálního prostředí pro
využití demografické dividendy, která je k dispozici.
Z předchozí analýzy demografického vývoje musí být zřejmé, že
Slovenská republika se nachází právě v růstové fázi oscilační vlny
demografického vývoje, kdy dochází v rámci změn v dětské
a seniorské části populace k nárůstu produktivní složky populace. Tato
vlna je a bude mimořádná s
důvodu, že demografická změna spojená s transformačním procesem
byla náhlá a neočekávaná.
Prudký pokles plodnosti umocnil nárůst podílu produktivní části
populace, jehož základy byly položeny populačním boomem 70. let.
Samozřejmostí jsou v tomto kontextu i rychlejší a prudší změny
v proporcích seniorské a juniorské části obyvatelstva. Slovenská
republika se tak nachází v situaci vysokého podílu potenciální pracovní
síly a nízkého podílu dětské části populace. Je zřejmé, že je třeba
tohoto stavu co nejefektivněji využít a nastolit k tomu vhodné
institucionální prostředí (v oblasti vzdělávání a udržení zkušené
pracovní síly v aktivním pracovním procesu), neboť na oné pom
o
p
22
4. SOUČASNÝ STAV
4.1. Charakteristika
Nedávný výrazný pokles slovenské porodnosti současně s přechodem
početné generace narozené v sedmdesátých letech dvacátého století
do produktivního věku způsobil výrazné zvýšení podílu věkové skupiny
15-64 na české populaci.
Nejvýraznějším znakem slovenské populační skladby je výrazný podíl
generace narozené v sedmdesátých letech, která výrazně ovlivňuje
vývoj hospodářské politiky v SR. Tato generace nejdříve silně zatížila
školský systém, nyní vstoupila na trh práce, a jak bude stárnout, bude
stárnout i celá populace (nebudeme-li předpokládat extrémní nárůsty
dětské části populace či nárůsty v měrách úmrtnosti starší generace).
4.2. Věková skladba 2005
Následující obrázek ilustruje současné věkové složení slovenské
populace.
Obrázek 8: Věková struktura k 31.12.2005
10 00020 00030 00040 00050 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Muži
10 000 20 000 30 000 40 000 50 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Ženy
Zdroj: ŠÚSR
23
Je zde zcela patrné, že v nejbližších patnácti letech můžeme očekávat
úbytek produktivní části populace (15-64), neboť její přechod do
kategorie 65+ nebude kompenzován stávající dětskou složkou. O tom,
do jaké míry se pokles podílu současné produktivní složky populace
promítne do nárůstu starší části populace, bude rozhodovat další vývoj
porodnosti a plodnosti.
S přechodem slovenské populace na nové reprodukční schéma
spojené s vysokým podílem žen po třicítce lze v nejbližší době
očekávat pokračování postupného snižování hodnoty přirozeného
úbytku, a to v důsledku růstu počtu živě narozených dětí. Proti tomuto
vývoji však brzy začne působit nárůst podílu starší části populace
narozené v rámci poválečného populačního boomu, což znamená
i vyšší hodnoty počtu zemřelých, neboť vývoj naděje dožití je trendově
jen mírně rostoucí.
24
ZÁVĚR:
Obyvatelstvo Slovenské republiky prošlo v průběhu 90. let podstatnými
změnami nejen v oblasti ekonomické, ale i v oblasti demografického
chování a zvláště reprodukce. V rámci tohoto procesu lze vypozorovat
řadu skutečností:
* pokles počtu narozených dětí i odvozených měr a ukazatelů
porodnosti a plodnosti
* plynulému zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte
* stabilní růst střední délky života
Dočasný pokles počtu narozených dětí je možno chápat jako
vyrovnání předchozího boomu za předpokladu, že populace má
tendenci zachovávat svou stabilní velikost (minimálně v období
několika generací), respektive pokud zde existuje určitý typ chování
vyznačující se snahou o zachování jakéhosi přirozeného počtu živě
narozených dětí v rodině (Lee-Tuljapurkar 2001). Vývoj porodnosti a
plodnosti je tudíž cyklický, pokud je vychýlen z dosavadní rovnováhy.
Z hlediska udržitelnosti konkurenceschopnosti ve smyslu
dlouhodobého ekonomického růstu je možno vyslovit několik poznatků:
* vysoký podíl pracovní síly;
* vzdělaná a stále vzdělanější generace populačního boomu;
spíše jen dočasný pokles podílu mladší generace je možností
efektnějšího/mnohem efektnějš
ˇ
ího (intenzivnějšího) využití
ˇ
ho věku matek, nikoliv k poklesu
* u starších ročníků vhodnou
ˇ
ladší složky pracujících (či potenciálně pracujících
ané populace. Demografické změny tak nejsou hrozbou, ale
výzvou.
stávajících zdrojů na vzdělávání;
možná zdánlivá hrozba je spojena s udržitelností sociálních systémů
(důchodového a zdravotního). Dlouhodobější pokles mladší části
populace je otázkou, neboť do budoucna lze očekávat růst počtu
narozených dětí z důvodu dovršení změny reprodukčního chování.
Došlo jen k růstu průměrné
chtěného počtu dětí v rodině;
snadná regulace ekonomické aktivity
parametrizací důchodového systému;
stárnutí pracovní síly je doprovázeno růstem zkušeností a nárůstem
vzdělanosti m
v budoucnu).
Slovenská republika je tedy z hlediska potenciálu ekonomického růstu
a konkurenceschopnosti v současnosti na velmi dobré pozici, právě
v důsledku vysokého podílu ekonomicky aktivní a do budoucna
kvalifikov
25
POUŽITÁ LITERATURA2
BLOOM, D. E. ­ CANNING, D. ­ SEVILLA, J. (2003): The
Demographic Dividend. RAND. 2003. http://www.rand.org/pubs/
monograph_reports/MR1274/index.html.
DEMENY, P. (2003): Encyclopaedia of Population. Macmillan
Reference. 2003.
EUROPEAN COMMISSION (2004): The social situation in Europe.
Luxemburg.
LEE, Ronald, TULJAPURKAR, Shripad (2001): ,,Population
Forecasting for Fiscal Planning: Issues and Innovations." In
AUERBACH, Alan J. ­ LEE, Ronald D.: Demographic Change and
Fiscal Policy, Cambridge University Press. 2001.
MOŽNÝ (2002): Česká společnost stárne. Portál Praha. 2002.
ISBN80-7178-624-1.
RABUŠIC (2001): Kde ty všechny děti jsou? Sociologické
nakladatelství Praha. 2001. ISBN: 80-86429-01-6.
RYCHTAŘÍKOVÁ (1996): Současné změny charakteru reprodukce
v České republice a mezinárodní situace. Demografie 38 (2): 77-89.
ŠÚSR (1993-2006): Štatistické ročenky Slovenskej republiky.
ŠÚSR: Slovak Republic Population Information. Databáze dostupná na
http://www.infostat.sk/slovakpopin/.
UNITED NATIONS (2002): World Population Aging, 1950­2050. New
York: United Nations.
VAŇO, B. (ed.) (2001): Obyvatelstvo slovenska 1945-2000. INFOSTAT
Výskumné demografické centrum. Bratislava 2001. Dostupné na
http://www.infostat.sk/vdc/sk/index.html.
VAŇO, B. (ed.) (2005): Populačný vývoj v Slovenskej republike 2004.
INFOSTAT, Výskumné demografické centrum. Bratislava 2005.
Dostupné na http://www.infostat.sk/vdc/sk/index.html.
WORLD BANK (2004): World Development Indicators. World Bank
Washington. 2004.
2
Není-li uvedeno jinak, zdrojem dat pro tabulky a grafy v textu jsou Štatistické
ročenky Slovenskej republiky a webová databáze POPIN Štatistického úradu
Slovenskej republiky. Internetové odkazy jsou platné ve stavu k 1.12.2006.
26
V roce 2005 vyšlo:
WP č. 1/2005
Petr Chmelík: Vliv institucí přímé demokracie na hospodářskou politiku
ve světle empirického výzkumu
WP č. 2/2005
Martin Kvizda ­ Jindřiška Šedová: Privatizace a akciové společnosti ­
k některým institucionálním aspektům konkurenceschopnosti české
ekonomiky
WP č. 3/2005
Jaroslav Rektořík: Přístup k inovacím v České republice. Současný
stav a možné směry zlepšení.
WP č. 4/2005
Milan Viturka ­ Vladimír Žítek ­ Petr Tonev: Regionální předpoklady
rozvoje inovací
WP č. 5/2005
Veronika Bachanová: Analýza kvality regulace České republiky
WP č. 6/2005
Hana Zbořilová ­ Libor Žídek: Washingtonský konsenzus v české
ekonomické praxi 90. let
WP č. 7/2005
Osvald Vašíček and Karel Musil: The Czech Economy with Inflation
Targeting Represented by DSGE Model: Analysis of Behaviour
WP č. 8/2005
Zdeněk Tomeš: Je stárnutí populace výzvou pro hospodářskou
politiku?
WP č. 9/2005
Ladislav Blažek ­ Klára Doležalová ­ Alena Klapalová: Společenská
odpovědnost podniků
WP č. 10/2005
Ladislav Blažek ­ Alena Klapalová: Vztahy podniku se zákazníkem
WP č. 11/2005
Ladislav Blažek ­ Klára Doležalová ­ Alena Klapalová ­ Ladislav
Šiška: Metodická východiska zkoumání a řízení inovační výkonnosti
podniku
WP č. 12/2005
Ladislav Blažek ­ Radomír Kučera: Vztahy podniku k vlastníkům
WP č. 13/2005
Eva Kubátová: Analýza dodavatelských vztahů v kontextu inovací
WP č. 14/2005
Ladislav Šiška: Možnosti měření a řízení efektivnosti a úspěšnosti podniku
27
V roce 2006 vyšlo:
WP č. 1/2006
Tomáš Otáhal: Je úplatkářství dobrá cesta k efektivnějšímu vymáhání
práva?
WP č. 2/2006
Pavel Breinek: Vybrané institucionální aspekty ekonomické výkonnosti
WP č. 3/2006
Jindřich Marval: Daňová kvóta v ČR
WP č. 4/2006
Zdeněk Tomeš ­ Daniel Němec: Demografický vývoj ČR 1990-2005
WP č. 5/2006
Michal Beneš: Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda
WP č. 6/2006
Veronika Bachanová: Regulace a deregulace v ČR v období 1990-
2005
WP č. 7/2006
Petr Musil: Tendence na českém trhu práce v období transformace
WP č. 8/2006
Zuzana Hrdličková: Vliv sociální politiky na konkurenceschopnost
české ekonomiky
WP č. 9/2006
Pavlína Balcarová ­ Michal Beneš: Metodologie měření a hodnocení
makroekonomické konkurenceschopnosti
WP č. 10/2006
Miroslav Hloušek: Czech Business Cycle Stylized Facts
WP č. 11/2006
Jitka Doležalová: Vliv politiky na konkurenceschopnost České
republiky
WP č. 12/2006
Martin Chromec: Dlouhodobé efekty monetární politiky: může ČNB
ovlivnit ekonomický růst?
WP č. 13/2006
Tomáš Paleta: Strukturální změny české ekonomiky ve světle
privatizace a podpory malého a středního podnikání
WP č. 14/2006
Tomáš Otáhal: Vývoj korupce v ČR v období transformace
WP č. 15/2006
Jan Jonáš: Ekonomická svoboda a konkurenční schopnost české
ekonomiky
28
WP č. 16/2006
Michal Tvrdoň: Regulace trhu práce v ČR
WP č. 17/2006
Martina Vašendová: Pohyb kapitálu v průběhu transformace a jeho vliv
na konkurenceschopnost české ekonomiky
WP č. 18/2006
Ondřej Moravec: Hospodářská soutěž a její vliv na
konkurenceschopnost české ekonomiky
WP č. 19/2006
Milan Viturka ­ Viktorie Klímová: Globálně orientované hodnocení
konkurenční pozice krajů České republiky
WP č. 20/2006
Monika Jandová: Vývoj komoditních, teritoriálních a institucionálních
aspektů zahraničního obchodu ČR
WP č. 21/2006
Vladimír Žítek ­ Josef Kunc ­ Petr Tonev: Vybrané indikátory
regionální konkurenceschopnosti a jejich vývoj
WP č. 22/2006
Aleš Franc: Hlavní tendence ve vývoji pracovních migrací v České
republice
WP č. 23/2006
Osvald Vašíček ­ Karel Musil: Behavior of the Czech Economy: New
Open Economy Macroeconomics DSGE Model
WP č. 24/2006
Jaroslav Rektořík: Zapojení vysokých škol do přípravy a realizace
strategických dokumentů regionů-podmínka rozvoje inovačních aktivit
WP č. 25/2006
Ladislav Šiška: Analýza finanční úspěšnosti tuzemských podniků
WP č. 26/2006
Daniel Němec: Demografický vývoj SR 1990­2005
29