WORKING PAPER č. 5/2007
Komparace demografického
vývoje Maďarska a Polska
v období transformace
Daniel Němec
Květen 2007
Řada studií Working Papers Centra výzkumu konkurenční schopnosti
české ekonomiky je vydávána s podporou projektu MŠMT výzkumná
centra 1M0524.
Vedoucí prof. Ing. Antonín Slaný, CSc., Lipová 41a, 602 00 Brno,
e-mail: slany@econ.muni.cz, tel.: +420 549491111
KOMPARACE DEMOGRAFICKÉHO
VÝVOJE MAĎARSKA A POLSKA V
OBDOBÍ TRANSFORMACE
Abstrakt:
This working paper deals with analyses of the main demographic
processes in the Hungary and Poland in the period 1990­2005. The
focus of this work is on the main demographic determinants, namely
on fertility, mortality and migration movements. We concentrate on
their influence on the age structure of population. Subsequently we try
to discover how they affect competitivness of these economies. The
most important effects are identifed in the area of population ageing
and workforce ageing.
Abstrakt:
Working paper se zabývá analýzou hlavních demografických procesů
v Maďarsku a Polsku v období 1990­2005. Je zkoumáno, jak hlavní
demografické jevy (jmenovitě porodnost, mortalita, imigrace
a emigrace) ovlivňují hlavní demograficko-ekonomickou veličinu, tj.
věkovou skladbu populace. Následně je pak zkoumáno, jak změny ve
věkové skladbě populace ovlivňují konkurenceschopnost obou těchto
ekonomik. Nejdůležitější dopady demografických změn na ekonomický
vývoj jsou identifikovány v oblasti stárnutí populace a stárnutí pracovní
síly.
Recenzoval:
prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.
ÚVOD
Cílem této práce je popsat základní demografické procesy v Polsku
a Maďarsku v období let 1990-2005 a analyzovat jejich vazbu na vývoj
konkurenceschopnosti těchto ekonomik. Pro zkoumání ekonomických
důsledků demografického vývoje je určující věková skladba populace.
Ta je formována porodností, úmrtností a migračními pohyby. Věková
skladba pak determinuje objem nabídky pracovních sil v ekonomice,
určuje skladbu spotřebitelské poptávky a limituje možnosti
přerozdělovací politiky.
Tato práce nemá ambice konkurovat standardním demografickým
publikacím popisujícím demografické trendy a procesy. Zaměřuje se
jen na ty nejvýznamnější a ty, jež jsou důležité z hlediska jejich vlivu na
konkurenceschopnost. Jejich popis a samotné propojení s reálnými
ekonomickými faktory a procesy by mělo být hlavním přínosem této
práce, která se snaží navázat na předchozí práce zabývající se
demografickým vývojem v České republice a na Slovensku.
Výsledkem tak bude dostatečně rozsáhlý popisný a analytický materiál
pro závěrečné analytické srovnání demografického vývoje všech zemí
Vyšegradské čtyřky z hlediska dopadů na konkurenceschopnost a její
potenciál.
Struktura práce je následující: v první části se zaměřujeme na popsání
základní demografické situace na konci roku 1989, tedy na samotném
počátku transformačního období. V druhé části pak představíme
demografický vývoj Polska a Maďarska do roku 2005. Důsledky tohoto
vývoje budou předmětem diskuze kapitoly třetí. Současný stav
a perspektivy zmíníme v předposlední kapitole. Poslední část bude
věnována obecnějším závěrům. Vzhledem k tomu, že se jedná
o analýzu dvou středoevropských zemí, ponese se tato
v komparativním duchu.
4
1 STAV NA POČÁTKU TRANSFORMACE
Přechod z centrálně plánovaného hospodářství na tržní neznamenal
pouze transformaci ekonomickou, ale promítl se do všech sfér, které
formují společnost, tedy i do sféry demografické. Abychom mohli
analyzovat demografické změny, které v transformačním období
nastaly, je nutné znát výchozí podmínky.
1.1. Věková skladba ke konci roku 1989
Základní demografickou charakteristikou populace je její věková
skladba, tedy rozdělení populace dle pohlaví a různě širokých
věkových skupin. Jak je patrno z tabulky č. 1, koncem roku 1989 se
populace Maďarska i Polska vyznačovala relativně vysokým podílem
produktivní populace, tedy populace ve věkovém rozmezí 15-64 let.
V obou zemích tato věková skupina představovala 65 % populace.
Zásadní rozdíl ve věkové skladbě obou zemí lze vidět na
předproduktivní a postproduktivní části populace. Polsko se z tohoto
hlediska mohlo pochlubit relativně vysokým pdílem populace mladší 15
let ­ přes 25 %. U Maďarska činí tento podíl jen 20 %. Opačné jsou
samozřejmě podíly obyvatelstva ve věku 65 let a více.
Tabulka č. 1: Věková skladba k 31.12.1989
Absolutně Relativně (%)
Věková
skupina
Obě
pohlaví
Muži Ženy
Obě
pohlaví
Muži Ženy
Maďarsko
0-14 2 130 549 1 090 427 1 040 122 20,54 21,87 19,30
15-64 6 688 466 3 273 747 3 414 719 64,47 65,67 63,35
65+ 1 373 922 527 464 846 458 13,24 10,58 15,70
Celkem 10 374 823 4 984 904 5 389 919
Polsko
0-14 9 612 920 4 915 908 4 697 012 25,27 26,51 24,09
15-64 24 639 820 12 204 378 12 435 442 64,78 65,83 63,78
65+ 3 785 663 1 420 209 2 365 454 9,95 7,66 12,13
Celkem 38 038 403 18 540 495 19 497 908
Zdroj: KSH, GUS, Eurostat
Příčin tohoto stavu je několik a jsou ilustrovány na obrázku č. 1 a 2. Na
prvním z nich jsou rozdílné dopady 2. světové války, které vyplývají
z toho, na které straně se daná země nacházela. U Polska jakožto
Německem okupované země stojící na straně Spojenců lze pozorovat
mnohem vyšší ztráty v populaci 70 let a starší (zejména u mužů), než
je tomu u Maďarska, které stálo na straně Osy. S tím souvisí i druhý
faktor týkající se poválečného populačního boomu, který byl u Polska
mnohem výraznější, především díky větší váze tzv. ,,válečných odkladů
početí," resp. ,,kompenzačního" poválečného boomu. První zmiňovaný
faktor tedy ovlivnil rozdílné proporce u postproduktivní části populace.
Druhý zmiňovaný faktor naopak z velké části vyrovnal proporce
u produktivní složky. Rozdílnost v poměrech předproduktivní části
populace je výsledkem populačního boomu 70. let minulého století
5
(způsobený zejména vysokým počtem žen v příznivém věku
narozených v poválečném období), který byl u Polska mnohem delší
a silnější, což bylo určitě ovlivněno i reprodukčním chováním této
tradičně silně katolické země (nižší podíly 65+ u Polska mohou být
teoreticky také důsledkem dlouhodobě vyšší úmrtnosti vyšších
věkových skupin, nicméně z tabulky č. 3 je patrné, že úmrtnostní
poměry aproximované nadějí dožití v daném věku v Polsku jsou oproti
Maďarsku vyšší).
Obrázek č. 1: Věková struktura Maďarska k 31.12.1989
20 00040 00060 00080 000100 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Muži
20 000 40 000 60 000 80 000 100 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Ženy
Zdroj: KSH
1.2. Plodnost a úmrtnost na sklonku roku 1989
V roce 1989 se v Maďarsku živě narodilo více než 123 tisíc dětí,
v Polsku to bylo téměř 565 tisíc dětí. V obou případech na tom měly
největší zásluhu matky ve věku 20-24 let (tabulka č. 2). Úhrnná
plodnost v Maďarsku v roce 1989 však byla nižší než v Polsku (1,82
oproti 2,08) V průměru se tak tisícovce žen v reprodukčním věku
narodilo v Maďarsku 49 dětí, v Polsku 60.
Tabulka č. 2: Specifická plodnost dle věku matky v roce 1989
Věk matky
Do 15 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 Celkem
Počet živě narozených na 1000 žen dané věkové skupiny - Maďarsko
--- 39,5 147 115,2 46,8 16,4 3,0 0,1 49,4
Počet živě narozených na 1000 žen dané věkové skupiny ­ Polsko
--- 30,9 168,0 124,8 60,2 24,9 6,3 0,4 60,2
Zdroj: KSH (2006a), Rocznik Demograficzny GUS (1990­2004)
6
Obrázek č. 2: Věková struktura Polska k 31.12.1989
100 000200 000300 000400 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Muži
100 000 200 000 300 000 400 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Ženy
Zdroj: Eurostat
Obrázek č. 3: Vývoj úhrnné plodnosti v Maďarsku a Polsku
Úhrnná míra plodnosti
1,5
1,7
1,9
2,1
2,3
2,5
2,7
2,9
3,1
1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988
Rok
TFR
TFR-Polsko TFR-Maďarsko
Zdroj: Eurostat
7
Podíváme-li se na obrázek č. 3, vidíme, že úhrnná plodnost
v Maďarsku od roku 1960 je mnohem nižší než v Polsku. Svou roli zde
určitě hrají faktory uváděné výše. V případě Maďarska je zde patrný
konstantní vývoj s mírným krátkým vychýlením v polovině 70. let. 60.
léta v Polsku jsou charakteristická odezněním poválečné propopulační
nálady. Boom počátku 70. let pozorovatelný na obrázku č. 2 tak nelze
připisovat nějakému druhu propopulační politiky, ale je to důsledek
právě onoho poválečného boomu.1
To je samozřejmě dáno
specifickým reprodukčním chováním ovlivněným konzervativní
katolickou tradicí. Od 80. let zde však pomalu nastává pokles
ukazatele úhrnné plodnosti. Z tohoto pohledu významným zdrojem
pracovní síly 90. let je v případě Polska poválečná generace a její
konstatně vysoká úhrnná plodnost, projevující se vysokými přirozenými
přírůstky od 70. let. V případě Maďarska leží těžiště v poválečné
generaci. To je důležitý faktor z hlediska průměrného věku pracovní
síly a jeho dalšího vývoje.
Obrázek č. 4: Průměrný věk matek 1960­2003
Průměrný věk matky při narození dítěte
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
1960 1963 1966 1969 1972 1975 1978 1981 1984 1987 1990 1993 1996 1999 2002
Rok
Průměrnývěk
Celkem - Maďarsko První dítě - Maďarsko
Celkem - Polsko První dítě - Polsko
Zdroj: Eurostat
Jak dále ukazuje obrázek č. 4, celé období až do roku 1989 se
v případě Polska vyznačuje poklesem průměrného věku matek při
narození, v Maďarsku však od počátku 80. let tento věk narůstá. To je
1
Demografové v tomto kontextu hovoří o tempo efektu a momentum efektu,
kdy jde v zásadě o rozklad na vyšší ochotu mít více dětí a počty žen
v příznivém věku. V případě Polska tak zřejmě převažuje onen momentum
efekt.
8
zajisté spojeno i s relativně volnějším politickým režimem
a s rychlejším počátkem reforem. Pro obě země je zde od 70. let
patrná relativní stagnace věku matek ­ prvorodiček.
Střední délka života, neboli naděje dožití při narození byla v Polsku
v roce 1989 necelých 67 let pro muže a něco málo přes 75 roků pro
ženy. V Maďarsku byly tyto hodnoty ještě o cca. 1,5 roku nižší.
O důvodech tohoto rozdílu lze jen spekulovat. Svou roli roli sehrává
úroveň zdravotnictví, životní styl či kvalita životního prostředí. Jelikož
Polsko je charakteristické vyšším zastoupením pracující populace
v zemědělství, v čemž je možno spatřovat jednu z příčin vyšší střední
délky života (s trochou nadsázky můžeme říct, že práce v přírodě
prospívá kvalitě života).
Tabulka č. 3: Naděje dožití v roce 1989 (v letech)
Ve věku 0 45 65 0 45 65
Maďarsko Polsko
Muži 65,4 25 12,1 66,8 26,2 12,5
Ženy 73,8 31,7 15,4 75,5 32,9 16,1
Zdroj: Eurostat
Z hlediska praktické hospodářské politiky ve vztahu k důchodovému
systému je důležitější než samotná střední délka života spíše naděje
dožití v konkrétním věku (fakticky ve věku průměrného odchodu do
důchodu). Z tabulky č. 3 lze vidět, že při uvažování věku odchodu do
důchodu v 65 letech je průměrná délka pobírání důchodu 12 let pro
muže a více než 15 let pro ženy.
Obrázek č. 5: Vývoj střední délky života 1960­1989
Naděje dožití při narození
62
64
66
68
70
72
74
76
78
1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988
Rok
Nadějedožití(vletech)
Muži - Maďarsko Ženy - Maďarsko Muži - Polsko Ženy - Polsko
Zdroj: Eurostat
9
Z obrázku č. 5 je patrná výrazná stagnace naděje dožití u mužů, což
nevypovídá o zrovna kvalitních životních podmínkách. V případě žen je
od roku 1960 patrný vcelku výrazný nárůst, tento růst nicméně
postupně zeslábl.
Z demografického hlediska tedy obě země ke konci roku 1989
vykazovaly relativně vysoký potenciál pro dlouhodobý růst. Do
pracovní síly postupně začaly vstupovat silné populační ročníky, což
by spolu relativně vysokými měrami plodnosti mělo znamenat
zachování stabilního podílu dětské části populace (tedy pracovní síly
budoucnosti). Zejména druhá okolnost je však podmíněna stabilním
vývojem demografických determinant porodnosti a plodnosti. Potenciál
Maďarska se však z důvodu nižšího podílu dětské složky a nižších měr
plodnosti zdá být menší polského. Toto je však jen čistě demografický
pohled, neboť svou roli sehrávají i jiné faktory, zejména pak kvalita
institucí, ať už jde o systém vzdělávání (využití budoucího potenciálu
mladé složky populace) či nastavení penzijního a zdravotního
systému, který hlavně pro Maďarsko určuje efektivní využitelnost
relativně starší pracovní síly.
10
2. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1990­2005
Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní však
měl celospolečenské důsledky, které se promítly i do demografického
vývoje. Následující tabulky ukazují vývoj věkové struktury po roce 1990
v základních věkových kategoriích.
Tabulka č. 4: Věková struktura populace Maďarska od roku 1990 základní
členění (v %)
Obě pohlaví Muži Ženy
0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+
1990 20,54 64,47 13,24 21,87 65,67 10,58 19,30 63,35 15,70
1991 19,93 64,79 13,45 21,23 66,08 10,73 18,73 63,59 15,96
1992 19,44 65,21 13,62 20,72 66,60 10,83 18,27 63,92 16,20
1993 18,99 65,61 13,73 20,25 67,08 10,89 17,83 64,26 16,35
1994 18,59 65,95 13,88 19,85 67,50 10,97 17,44 64,52 16,56
1995 18,25 66,22 14,02 19,50 67,82 11,06 17,10 64,74 16,74
1996 17,98 66,41 14,20 19,24 68,08 11,18 16,83 64,88 16,96
1997 17,71 66,63 14,30 18,97 68,36 11,23 16,56 65,05 17,11
1998 17,48 66,81 14,43 18,73 68,61 11,29 16,33 65,17 17,30
1999 17,29 66,95 14,55 18,55 68,81 11,35 16,14 65,25 17,47
2000 17,10 67,08 14,61 18,36 68,99 11,36 15,94 65,35 17,58
2001 16,59 66,96 15,15 17,85 68,92 11,84 15,45 65,18 18,15
2002 16,32 67,16 15,25 17,58 69,20 11,86 15,17 65,31 18,32
2003 16,11 67,29 15,37 17,37 69,40 11,91 14,97 65,39 18,51
2004 15,88 67,41 15,49 17,13 69,59 11,96 14,74 65,44 18,68
2005 15,64 67,52 15,62 16,89 69,77 12,03 14,52 65,49 18,87
Zdroj: KSH
Tabulka č. 5: Věková struktura populace Polska od roku 1990 základní
členění (v %)
Obě pohlaví Muži Ženy
0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+ 0-14 15-64 65+
1990 25,27 64,78 9,95 26,51 65,83 7,66 24,09 63,78 12,13
1991 24,94 64,89 10,17 26,18 66,01 7,81 23,76 63,82 12,41
1992 24,57 65,11 10,33 25,80 66,28 7,92 23,39 63,99 12,62
1993 24,15 65,36 10,49 25,37 66,58 8,06 22,99 64,20 12,81
1994 23,66 65,62 10,71 24,87 66,88 8,25 22,52 64,43 13,05
1995 23,13 65,94 10,94 24,31 67,24 8,46 22,01 64,70 13,29
1996 22,48 66,30 11,23 23,64 67,64 8,72 21,37 65,02 13,61
1997 21,86 66,69 11,45 23,01 68,06 8,93 20,77 65,38 13,85
1998 21,13 67,18 11,69 22,26 68,61 9,14 20,07 65,83 14,10
1999 20,33 67,79 11,88 21,43 69,26 9,31 19,29 66,39 14,32
2000 19,55 68,38 12,07 20,63 69,92 9,46 18,54 66,93 14,53
2001 19,07 68,58 12,35 20,15 70,21 9,64 18,05 67,04 14,90
2002 18,41 69,01 12,58 19,46 70,71 9,83 17,42 67,41 15,17
2003 17,80 69,41 12,79 18,83 71,18 10,00 16,84 67,75 15,41
2004 17,23 69,81 12,96 18,23 71,63 10,13 16,29 68,09 15,62
2005 16,71 70,15 13,15 17,69 72,03 10,28 15,78 68,38 15,84
Zdroj: Eurostat
11
Z těchto tabulek je u obou zemí patrný výrazný pokles dětské složky
populace a značný nárůst složky produktivní, což je zcela v souladu
s tím, jak početné populační ročníky přecházejí z jedné věkové skupiny
do druhé. Mnohem výraznější však je tento nárůst u polské populace,
právě z důvodu výchozího vyššího zastoupení předproduktivní složky.
Za pozornost rozhodně stojí i nárůst populace 65 let a starší, který
však zatím není nijak dramatický. Dramatický pokles dětské složky
však zřetelně indikuje změnu v reprodukčním chování.
2.1. Porodnost a plodnost
Po roce 1990 došlo k postupnému poklesu počtu narozených dětí,
přičemž tento pokles trval až do roku 2003, kdy se v obou zemích
narodilo asi o 30 % méně dětí než v roce 1990.
Tabulka č. 6: Počty živě narozených dětí od roku 1990
Maďarsko
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
125 700 127 200 121 700 117 000 115 600 112 100 105 300 100 400
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
97 300 94 600 97 600 97 000 96 800 94 600 95 137 97 496
Polsko
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
547 700 547 700 515 200 494 300 481 300 433 100 428 200 412 600
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
395 600 382 000 378 300 368 200 353 800 351 100 356 131 364 383
Zdroj: Eurostat
Příčiny prudkého poklesu počtu narozených dětí vyvolaly silný zájem
laické i odborné veřejnosti. Jejich vysvětlení se stalo příčinou
odborného sporu, kdy na jedné straně stáli zastánci ekonomických
důvodů v interpretaci příčin poklesu porodnosti (pro Českou republiku
viz např. Rychtaříková (1996)), kteří argumentují zhoršenou
ekonomickou a bytovou situací mladých rodin. Na druhé straně sporu
stojí autoři argumentující změnou životního stylu a přiblížením
reprodukčního chování společnosti vzorcům západoevropských zemí
(v případě České republiky tuto argumentaci zastává např. Rabušic,
2001). Autor této práce se domnívá, že prudký pokles plodnosti je jen
důsledkem přirozeného vyrovnání předchozích boomů v počtech
narozených dětí. Z tohoto pohledu by mělo postupně dojít k vyrovnání
na určitou dlouhodobou přirozenou úroveň, která reflektuje životní styl
společnosti.
Ať již se přikláníme k jednomu či druhému vysvětlení, objektivní
skutečností je, že došlo k výrazné změně reprodukčního chování žen,
což nám ukazuje tabulka č. 7. Specifická plodnost ve věkové skupině
20-24 výrazně poklesla, což souvisí i s růstem průměrného věku matek
prvorodiček. V případě Maďarska je toho důvodem zejména
skutečnost, že v první polovině 90. let silné populační ročníky žen
prostě odložily početí dítěte do pozdějšího věku, o čemž svědčí nárůst
specifické plodnosti pro věkové skupiny 30-39. Je tedy více než
12
pravděpodobné, že tak, jak tyto silné populační ročníky vstupují do
tohoto věku, poroste i nadále počet narozených dětí.
Tabulka č. 7: Reprodukční míry dle věku
Specifické míry plodnosti dle věku matky Úhrnná
15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 15-49 plodnost
Maďarsko
1995 30,53 106,94 110,20 49,30 16,35 3,52 0,15 43,34 1,58
1997 26,87 84,95 96,00 49,07 16,75 3,22 0,14 38,79 1,38
1999 23,40 71,35 92,73 51,95 17,31 2,96 0,15 37,07 1,29
2001 21,63 63,85 94,63 58,66 21,05 3,63 0,14 38,03 1,31
2003 20,46 55,29 89,73 62,04 23,71 3,94 0,12 37,60 1,27
2005 19,85 49,65 87,62 73,76 27,70 4,71 0,17 39,58 1,32
Polsko
1995 22,0 113,0 104,5 53,7 23,2 5,5 0,3 43,64 1,611
1997 19,5 100,7 100,0 53,4 22,3 5,3 0,3 40,79 1,513
1999 17,5 85,6 92,8 51,1 21,1 4,9 0,2 37,40 1,366
2001 15,9 76,0 92,3 52,4 21,5 4,8 0,2 36,48 1,315
2003 14,5 64,1 88,1 52,9 20,9 4,6 0,2 35,00 1,222
2005 13,25 58,77 90,99 60,23 22,78 4,74 0,21 36,69 1,253
Zdroj: KSH, Rocznik Demograficzny GUS (1990-2004), Eurostat
Obrázek č. 6: Vývoj úhrnné plodnosti od roku 1990
Úhrnná plodnost
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
2,2
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
TFR
Rok
TFR-Maďarsko TFR-Polsko
Zdroj: Eurostat
Vezmeme-li v potaz nízké hodnoty plodnosti, pak z pohledu na
obrázek č. 6 je možné usoudit, že obě země dosáhly svého
pomyslného dna (přestože v bývalé NDR je hodnota úhrnné míry
plodnosti na úrovni asi 0,8, můžeme v případě našich zemí hovořit
o pomyslném dnu z toho důvodu, že tyto nízké hodnoty jíž řadu let
stagnují či mírně rostou). Došlo tedy ke stabilizaci reprodukčního
chování a vzhledem k předchozímu výraznému propadu je možné
13
očekávat postupný nárůst měr plodnosti a jejich stabilizaci na nové
rovnovážné úrovni.
Výrazně dramatický pokles v případě Polska je zapříčiněn i změnami
v pohledu na velikost rodiny, neboť z pohledu do tabulky č. 7 je možné
snadno vyčíst, že počet narozených dětí v třetím a vyšším pořadí
dramaticky poklesl. Návrat na hodnoty počátku 90. let však z tohoto
důvodu s největší pravděpodobností očekávat nelze. V případě
Maďarska si můžeme všimnout, že poměr narozených dětí podle
pořadí se v zásadě nemění, z čehož lze vyvozovat, že se příliš nemění
ani přání rodičů ohledně počtu dětí v rodině. Nárůst počtu narozených
dětí na své výchozí hodnoty z roku 1990 je tedy více než
pravděpodobný, což je v souladu s předchozí myšlenkou o nové
rovnovážné úrovni měr plodnosti. Otázkou však zůstává za jak dlouho.
Tabulka č. 8: Živě narození dle pořadí narození
1 2 3+
Maďarsko
1990 55 574 (44,2 %) 44 856 (35,7 %) 25 249 (20,1 %)
1995 48 395 (43,2 %) 38 381 (34,3 %) 25 278 (22,6 %)
2000 44 012 (45,1 %) 31 586 (32,4 %) 21 999 (22,5 %)
2005 45 388 (46,6 %) 31 358 (32,2 %) 20 750 (21,3 %)
Polsko
1990 215 707 (39,5 %) 175 077 (32,1 %) 154 986 (28,4 %)
1995 176 768 (40,8 %) 132 501 (30,6 %) 123 802 (28,6 %)
2000 180 914 (47,8 %) 114 843 (30,4 %) 82 566 (21,8 %)
2005 186 453 (51,2 %) 117104 (32,1 %) 60 819 (16,7 %)
Zdroj: KSH, GUS, EUrostat
Dříve uvedený obrázek č. 4 rovněž ilustruje vývoj věku matek při
porodu v 90. letech a potvrzuje tak obecné tvrzení o růstu průměrného
věku matek. Ke změnám rozdělení plodnosti došlo spíše ve vyšších
věkových kategoriích. Zůstala určitá skupina žen, které své
reprodukční chování a načasování porodů nezměnily - nadále se
stávají matkami v nižším věku.
Vyšší průměrný věk matek při porodu je mimo jiné i výsledkem nárůstu
váhy vzdělání (jak lze vypozorovat například z tabulky č. 18, o čemž
bude později zmínka v části Kapitoly 3, pojednávající o vývoji pracovní
síly). Potenciální rodiče si většinou pořizují děti až v okamžiku, kdy
mají ukončené vzdělání, kterého chtějí dosáhnout, a když jsou již
ekonomicky soběstační, aby byli schopni své potomky hmotně
zabezpečit. Nejde však o novinku. Podíváme-li se znovu na obrázek
č. 4, vidíme, že průměrný věk matek na počátku 60. let byl jen o málo
vyšší než průměrný věk matek dnes. V případě Polska a žen
prvorodiček je to zcela evidentní.
2.2. Mortalita
Pro vývoj a budoucí strukturu populace jsou determinující tři faktory ­
plodnost, úmrtnost a migrace. V této části se podíváme na druhý
14
z nich. Významnou souhrnnou charakteristikou úmrtnosti je ukazatel
naděje dožití při narození (resp. střední délka života).
V obou námi analyzovaných zemích došlo v posledních 15 letech
k výraznému prodloužení střední délky života (jak ukazují následující
dvě tabulky). Tento vývoj byl nepochybně zapříčiněn zlepšením
zdravotní péče, lepším stavem životního prostředí a dalšími faktory
(podrobnější teoretické diskuse viz Možný, 2002). Do první poloviny
90. let ještě sehrával svou roli pokles kojenecké úmrtnosti, což
můžeme vyčíst z prvního řádku tabulek č. 11 a č. 12. Od druhé
poloviny 90. let se tento ukazatel drží na zhruba konstantní úrovni
a svou roli při růstu střední délky života začíná sehrávat hlavně pokles
úmrtnosti u starších věkových kategorií.
Tabulka č. 9: Naděje dožití po roce 1990 v Maďarsku
1990 1995 2000 2005
Muži
věk 0 65,1 65,3 67,1 68,6
věk 45 24,8 24,5 25,8 26,4
věk 65 12 12,1 12,7 13,1
Ženy
věk 0 73,7 74,5 75,6 76,9
věk 45 31,6 31,9 32,9 33,6
věk 65 15,3 15,8 16,5 17,1
Zdroj: Eurostat
Tabulka č. 10: Naděje dožití po roce 1990 v Polsku
1990 1995 2000 2005
Muži
věk 0 66,7 67,6 69,7 70,8
věk 45 26,2 26,7 27,9 28,6
věk 65 12,7 12,9 13,6 14,1
Ženy
věk 0 76,3 76,4 78 79,4
věk 45 33,8 33,6 34,6 35,4
věk 65 16,9 16,6 17,3 18,0
Zdroj: Eurostat
15
Obrázek č. 7: Vývoj střední délky života po roce 1990
Naděje dožití při narození
60
62
64
66
68
70
72
74
76
78
80
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Rok
Nadějedožití[vletech]
Muži-Maďarsko Ženy-Maďarsko Muži-Polsko Ženy-Polsko
Zdroj: Eurostat
Střední délka života vzrostla za 15 let o více než tři roky jak u mužů,
tak i u žen. V porovnání s předchozím vývojem se zejména u mužů
rozhodně jedná o nárůst významný.
Tabulka č. 11: Úmrtnost podle věku ­ muži
Maďarsko Polsko
1995 2000 2005 1995 2000 2005
0 10,45 9,01 6,41 14,54 8,82 6,97
1-4 0,74 0,66 0,58 0,485 0,36 0,29
5-9 0,28 0,19 0,18 0,272 0,21 0,17
10-14 0,28 0,24 0,13 0,3 0,23 0,20
15-19 0,68 0,50 0,47 0,892 0,74 0,67
20-24 1,03 0,90 0,76 1,372 1,20 1,13
25-29 1,54 1,20 1,00 1,656 1,33 1,25
30-34 2,77 1,97 1,40 2,296 1,82 1,67
35-39 4,79 3,41 2,58 3,656 2,90 2,69
40-44 8,45 6,31 5,18 5,808 4,77 4,36
45-49 13,07 11,09 9,70 8,792 7,54 7,30
50-54 17,67 15,90 15,31 13,148 11,41 11,17
55-59 25,50 21,24 21,37 19,444 16,84 16,24
60-64 32,19 31,82 27,56 28,152 25,14 23,17
65-69 46,77 42,11 39,45 40,134 36,77 33,16
70-74 66,72 61,24 53,94 58,262 53,71 47,42
75-79 103,28 91,91 83,81 85,328 77,84 70,48
80-84 137,55 150,21 129,84 127,282 112,15 105,58
85-89 242,62 200,39 220,98 181,756 159,02 151,56
90+ 393,11 406,54 263,99 327,935 249,77 250,13
Zdroj: KSH, Eurostat, vlastní výpočty
16
Tabulka č. 12: Úmrtnost podle věku ­ ženy
Maďarsko Polsko
1995 2000 2005 1995 2000 2005
0 8,03 7,70 4,77 12,28 7,33 5,87
1-4 0,58 0,58 0,42 0,39 0,28 0,25
5-9 0,19 0,14 0,15 0,166 0,13 0,16
10-14 0,18 0,18 0,12 0,18 0,14 0,14
15-19 0,31 0,26 0,24 0,324 0,29 0,24
20-24 0,37 0,32 0,28 0,354 0,30 0,26
25-29 0,53 0,34 0,35 0,436 0,37 0,30
30-34 0,96 0,70 0,58 0,672 0,54 0,49
35-39 1,83 1,44 1,13 1,146 0,92 0,82
40-44 3,09 2,47 2,15 1,982 1,71 1,46
45-49 4,65 4,31 3,49 3,218 2,87 2,64
50-54 6,27 6,13 5,81 4,672 4,45 4,10
55-59 9,46 8,05 8,12 6,918 6,54 6,23
60-64 13,96 12,33 10,42 11,132 9,81 8,89
65-69 21,10 18,90 16,99 18,628 16,15 13,46
70-74 35,38 31,47 27,54 32,128 27,43 22,89
75-79 64,19 57,28 49,85 55,146 49,25 41,50
80-84 100,67 106,57 91,10 94,768 85,02 75,54
85-89 192,52 162,11 177,59 154,218 139,18 124,46
90+ 338,86 353,80 261,06 321,895 286,28 264,58
Zdroj: KSH, Eurostat, vlastní výpočty
Ilustraci vývoje úmrtnosti jakožto počtu zemřelých na 1000 obyvatel
příslušné věkové skupiny nabízejí tabulky č. 11 a č. 12. Významné
změny jsou zejména v kategorii kojenců do jednoho roku a pak
u starších ročníků od 50 let výše.
2.3. Migrace
Migrace je významným faktorem pro popis otevřených populací.
V jejím vývoji je jen obtížné nalézt nějaké pravidelnosti a zákonitosti.
Faktory, které ji ovlivňují, jsou fakticky neuchopitelné. Vývoj čisté
migrace ukazuje tabulka č. 13.
Tabulka č. 13: Vývoj čisté migrace od roku 1990
Maďarsko
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
-26 400 16 000 27 500 24 600 16 300 20 000 22 300 19 000
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
22 100 22 300 6 200 13 900 10 600 8 700 11 697 19 043
Polsko
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
-3 700 2 800 5 500 5 500 -8 300 28 900 -13 900 -2 500
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
500 6 400 -23 700 -16 743 -6 100 -9 600 -20 501 -12 871
Zdroj: Eurostat, GUS
Čisté migrační přírůstky jsou významné zejména pro Maďarsko, neboť
tvoří mnohdy až 20 % počtu narozených dětí. Je nutné si ovšem
uvědomit, že tento údaj v sobě obsahuje rozmanitou věkovou strukturu
populace, zejména pak ekonomicky aktivní. Navíc jsou tyto údaje
zkresleny obtížným monitoringem emigrující populace (celkový údaj
17
čistého migračního přírůstku je tak nadhodnocen). Pokud by nastolený
trend pokračoval, může hrát migrace v demografickém vývoji
Maďarska mnohem významnější roli než doposud.
V případě Polska se naopak setkávámě s čistými migračními úbytky.
Vzhledem k objemu populace nejsou tato čísla příliš významná,
nicméně převažující část těchto údajů tvoří mladé ročníky a lze tak
tento pohyb ztotožnit s ,,odlivem mozků", což z hlediska konkurenčního
potenciálu Polska může v budoucnu znamenat problém.
18
3. DŮSLEDKY DEMOGRAFICKÉHO
VÝVOJE
3.1. Pokles počtu obyvatel
Od počátku 90. let klesl počet obyvatel Maďarska o téměř 300 tisíc.
V první polovině 90. let prožívalo Polsko nárůst počtu obyvatel, v druhé
polovině pak docházelo k mírnému poklesu. Je třeba zdůraznit, že
změna mezi lety 2000 a 2001 je způsobena přepočtem v rámci sčítání
lidu. Tyto údaje tak nejsou srovnatelné.
Tabulka č. 14: Vývoj počtu obyvatel od roku 1990 (v tis.)
Maďarsko
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
10 375 10 373 10 374 10 365 10 350 10 337 10 321 10 301
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
10 280 10 253 10 222 10 200 10 175 10 142 10 117 10 098
Polsko
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997
38 038 38 183 38 309 38 418 38 505 38 581 38 609 38 639
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
38 660 38 667 38 654 38 254 38 242 38 219 38 191 38 174
Zdroj: Eurostat
V Maďarsku byl tento proces způsoben zápornými přirozenými
přírůstky po celé období 90. let. Tento úbytek nebyl zcela
kompenzován přílivem imigrantů. Polsko si naopak až do počátku
tohoto milénia udržuje kladné přirozené přírůstky, které jsou
důsledkem růstu naděje dožití při narození.
Tabulka č. 15: Pohyb obyvatelstva od roku 1990
Maďarsko Polsko
Přirozený
přírůstek
Čistá
migrace
Celkový
Přírůstek
Přirozený
přírůstek
Čistá
migrace
Celkový
přírůstek
1990 -20000 -26400 -46400 157400 -3700 153700
1991 -17600 16000 -1600 142000 2800 144800
1992 -27100 27500 400 120500 5500 126000
1993 -33200 24600 -8600 103400 5500 108900
1994 -31300 16300 -15000 94900 -8300 86600
1995 -33300 20000 -13300 47000 28900 75900
1996 -37800 22300 -15500 42700 -13900 28800
1997 -39000 19000 -20000 32400 -2500 29900
1998 -43600 22100 -21500 20200 500 20700
1999 -48600 22300 -26300 600 6400 7000
2000 -38000 6200 -31800 10300 -23700 -13400
2001 -35200 13900 -21300 5000 -16473 -11473*
2002 -36000 10600 -25400 -5700 -6100 -11800
2003 -41200 8700 -32500 -14100 -9600 -23700
2004 -37355 11697 -25658 -7391 -20501 -27892
2005 -38236 19043 -19193 -3902 -12871 -16773
*Dynamika obyvatelstva v roce 2001 nekoresponduje s údaji obsaženými
v tabulce č. 13 z důvodu přepočtu počtu obyvatel dle sčítání lidu.
Zdroj: Eurostat, GSU
19
3.2. Stárnutí populace
Průměrný věk populace Maďarska se zvýšil v období 1990­2004
z 36,8 na 39,5 roku, V případě Polska se jedná o nárůst z 33,3 na 37,4
roku. Růst je dán kombinací dvou faktorů: poklesem dětské složky
populace a růstem objemu starší části populace. Zvyšování hodnoty
tohoto ukazatele může být považováno za měřítko stárnutí (aging)
těchto populací.
Tabulka č. 16: Věk populace
Průměrný věk ­ Maďarsko Průměrný věk ­ Polsko
Obě pohlaví Muži Ženy Obě pohlaví Muži Ženy
1990 36,77 34,96 38,45 33,28 31,71 34,77
1991 36,88 35,04 38,57 33,45 31,87 34,95
1992 36,98 35,12 38,69 33,61 32,02 35,12
1993 37,09 35,20 38,82 33,81 32,21 35,32
1994 37,20 35,29 38,97 34,02 32,42 35,54
1995 37,33 35,39 39,12 34,25 32,65 35,77
1996 37,47 35,50 39,28 34,52 32,92 36,04
1997 37,63 35,64 39,46 34,79 33,19 36,31
1998 37,82 35,80 39,67 35,08 33,47 36,60
1999 38,01 35,97 39,88 35,38 33,78 36,91
2000 38,20 36,13 40,08 35,70 34,08 37,22
2001 38,71 36,63 40,60 36,00 34,34 37,57
2002 38,92 36,82 40,82 36,34 34,67 37,90
2003 39,13 37,01 41,05 36,68 35,00 38,25
2004 39,33 37,19 41,27 37,02 35,33 38,59
2005 39,54 37,38 41,50 37,35 35,66 38,94
Zdroj: KSH, Eurostat, vlastní výpočty
Z tabulky č. 16 je zcela zřetelné, že Polsko má mladší populaci než
Maďarsko. Přesto v obou případech platí, že maďarská i polská
společnost v tomto kontextu zatím stárnou především v důsledku
poklesu porodnosti a nikoliv díky prodlužování střední délky života.
Dopad prodlužování délky života na stárnutí obyvatelstva byl menší
díky tomu, že řada z nich se toho nedožila.
3.3. Stárnutí/mládnutí pracovní síly
Demografická struktura populace a její vývoj se samozřejmě promítá
do ekonomické struktury populace, má významný vliv na věkovou
strukturu pracovní síly. Vliv demografických veličin je však oslaben
neméně významným vlivem ekonomicko-sociálním. Zde se jedná
zejména o nastavení důchodového systému, který ovlivní
ekonomickou aktivitu starší části populace (v našem případě zhruba
věková skupina 55 let a starší) a rovněž i o nastavení systému
vzdělávání, zejména pak terciálního, který výrazně ovlivní
ekonomickou aktivitu věkové skupiny 18-30 let.
Obecně lze říci, že demografické charakteristiky z hlediska pracovní
síly jsou vstupním faktorem ovlivňujícím výslednou ekonomickou
aktivitu. Jako primární faktor mohou hrát svou roli pouze při rigiditě
výše uvedených sociálně-ekonomických systémů.
20
Tabulka č. 17: Věková struktura a ekonomická aktivita - muži (v tis.)
Muži 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004
Maďarsko
Pracovní síla 2428 2270 2282 2233 2264 2250 2256
15 až 29 let 621 599 662 699 650 615 579
30 až 44 let 1081 1020 979 869 882 871 886
45 až 59 let 645 596 603 629 692 718 725
60 až 64 let 46 31 22 22 26 34 50
65 a více 35 24 16 14 14 12 16
Ekon. neaktivní 1238 1402 1623 1669 1441 1451 1426
15 až 29 let 404 464 487 480 470 493 499
30 až 44 let 84 111 111 138 121 112 101
45 až 59 let 233 273 280 326 299 300 295
60 až 64 let 212 217 216 183 194 195 195
65 a více 305 337 529 542 357 351 336
Polsko
Pracovní síla 9492 9213 9230 9314 9350 9309 9246
15 až 29 let 2467 2267 2317 2364 2505 2500 2473
30 až 44 let 4403 4244 4063 3924 3775 3672 3543
45 až 59 let 2033 2140 2312 2495 2610 2741 2868
60 až 64 let 307 291 271 265 229 200 182
65 a více 282 271 267 266 231 196 180
Ekon. neaktivní 4043 4301 4713 4927 5231 5496 5587
15 až 29 let 1353 1441 1599 1735 1815 1875 1924
30 až 44 let 277 286 314 304 284 262 245
45 až 59 let 688 716 782 819 951 1095 1141
60 až 64 let 533 545 540 526 543 528 505
65 a více 1192 1313 1478 1543 1638 1736 1772
Zdroj: OECD
Z tabulek č. 17 a č. 18 vyplývá řada poznatků. Objem pracovní síly
v Maďarsku a Polsku v celém období klesal. V případě Maďarska je
zřejmé, že za tímto poklesem stojí fakt, že nově vstupující mladá
pracovní síla nedokázala nahradit věkově starou pracovní sílu
z produktivní populace vystupující. Svou roli zde sehrál nárůst terciální
vzdělanosti, který tuto potenciální mladou pracovní sílu dočasně
odčerpal (růst ekonomické neaktivity ve skupině 15-29). Rozhodujícím
faktorem však byla skutečnost, že pracovní síla na počátku
devadesátých let měla vyšší průměrný věk, což zpočátku nebylo
reflektováno zejména nastavením penzijního systému (kdo by také
očekával tak prudké změny v reprodukčním chování).
V případě Polska je rozhodujícím faktorem úbytku pracovní síly
zejména přesun části věkové skupiny 15-29 do terciálního
vzdělávacího systému. Každopádně i v tomto případě svou roli sehrál
,,útěk" do penzijního systému, o čemž svědčí růst ekonomické
neaktivity mužů a žen ve věkové skupině 45-59 a 60-64 v první
polovině 90. let (viz tabulka č. 19).
Růst váhy terciálního vzdělávání je z tabulky č. 19 rovněž patrný.
V případě žen je pozorovatelné i odložení početí do vyšších let, které
se projevuje růstem ekonomické neaktivity ve skupině 30-44 věku a
téměř stejným nárůstem neaktivity ve skupině 15-29 (lze zde očekávat
21
téměř totožný přesun do sféry terciálního vzdělávání jako u mužů
stejné věkové skupiny).
Tabulka č. 18: Věková struktura a ekonomická aktivita - ženy (v tis.)
Ženy 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004
Maďarsko
Pracovní síla 2045 1872 1768 1779 1856 1860 1899
15 až 29 let 480 455 414 473 463 449 426
30 až 44 let 956 883 821 771 755 728 724
45 až 59 let 545 492 502 513 613 656 710
60 až 64 let 35 21 19 14 14 18 29
65 a více 29 21 12 8 11 9 10
Ekon. neaktivní 1960 2176 2655 2629 2220 2202 2141
15 až 29 let 558 622 701 655 633 637 631
30 až 44 let 213 261 281 270 267 276 274
45 až 59 let 440 487 492 522 492 466 421
60 až 64 let 288 294 287 268 271 283 282
65 a více 461 512 894 914 557 540 533
Polsko
Pracovní síla 8023 7920 7847 7848 7964 7905 7779
15 až 29 let 1892 1803 1794 1867 2042 2020 1967
30 až 44 let 3852 3771 3570 3400 3280 3182 3082
45 až 59 let 1763 1885 2059 2194 2333 2437 2479
60 až 64 let 244 211 187 173 153 122 117
65 a více 272 250 237 214 156 144 134
Ekon. neaktivní 6833 7039 7544 7839 8052 8353 8512
15 až 29 let 1880 1925 2129 2238 2251 2329 2332
30 až 44 let 787 762 794 795 735 699 660
45 až 59 let 1189 1203 1259 1340 1448 1622 1783
60 až 64 let 776 793 789 784 785 758 710
65 a více 2201 2356 2573 2682 2833 2945 3027
Zdroj: OECD
Tabulka č. 19: Ekonomická neaktivita dle věku (v %)
Maďarsko Polsko
1992 1996 2000 2004 1992 1996 2000 2004
Celkem 41,69 51,38 47,05 46,19 38,31 41,78 43,41 45,30
15 až 29 let 46,63 52,52 49,77 52,93 42,58 47,56 47,21 48,94
30 až 44 let 12,72 17,88 19,16 18,89 11,42 12,68 12,62 12,02
45 až 59 let 36,12 41,13 37,74 33,29 33,09 31,83 32,68 35,35
60 až 64 let 86,06 92,46 92,08 85,79 70,38 74,37 77,66 80,25
65 a více 92,29 98,07 97,34 97,09 85,96 88,94 92,03 93,86
Muži 33,77 41,56 38,89 38,73 29,87 33,80 35,88 37,67
15 až 29 let 39,41 42,38 41,96 46,29 35,42 40,83 42,01 43,76
30 až 44 let 7,21 10,18 12,06 10,23 5,92 7,17 7,00 6,47
45 až 59 let 26,54 31,71 30,17 28,92 25,28 25,27 26,71 28,46
60 až 64 let 82,17 90,76 88,18 79,59 63,45 66,58 70,34 73,51
65 a více 89,71 97,06 96,23 95,45 80,87 84,70 87,64 90,78
Ženy 48,94 60,03 54,47 53,00 45,99 49,02 50,27 52,25
15 až 29 let 53,76 62,87 57,76 59,70 49,84 54,27 52,43 54,25
30 až 44 let 18,22 25,50 26,13 27,45 16,96 18,19 18,31 17,64
45 až 59 let 44,67 49,50 44,52 37,22 40,28 37,94 38,30 41,83
60 až 64 let 89,16 93,79 95,09 90,68 76,08 80,84 83,69 85,85
65 a více 94,08 98,68 98,06 98,16 89,00 91,57 94,78 95,76
Zdroj: OECD
22
Výše uvedené poznatky lze shrnout do následujících obecnějších
závěrů:
* stabilní podíl ekonomicky aktivních mužů ve věkových skupinách
30-50 let;
* ekonomická aktivita žen klesá z důvodu mateřské dovolené
v reprodukčních věkových skupinách. Pokles plodnosti by tak měl
být doprovázen růstem ekonomické aktivity a naopak;
* s růstem terciální vzdělanosti mladší generace (18-30 let) by jednak
měla klesat ekonomická aktivita v této skupině, pozitivním efektem
by však měl být budoucí pokles nezaměstnanosti (předpokládáme-li
negativní korelaci mezi úrovni vzdělání a nezaměstnaností).
Za pozornost tedy stojí pokles ekonomické aktivity (růst ekonomické
neaktivity) žen ve věkové skupině 30-44 let v Maďarsku v druhé
polovině 90. let právě z důvodu přesunu početí dítěte ve vyšším věku.
V případě Maďarska je tento přesun dřívější z důvodu časnějších
demografických změn, které se začaly projevovat již v druhé polovině
80. let. Polsko tato změna ještě čeká. Naopak růst ekonomické
neaktivity u žen i mužů ve věku 15-29 let je způsoben růstem terciální
vzdělanosti. Menší nárůst tohoto ukazatele v případě žen lze vysvětlit
vzájemnou kompenzací onoho růstu terciální vzdělanosti růstem
průměrného věku pří prvním početí, tedy odkladem pořízení si dítěte
do vyššího věku.
Postupný růst ekonomické aktivity věkové skupiny 45-59 let od konce
90. let v Maďarsku lze přičíst na vrub postupnému navyšování věku
odchodu do důchodu. Všechny výše uvedené skutečnosti vedou
k agregátnímu výslednému efektu v podobě stárnutí pracovní síly.
Vzhledem k důvodům tohoto procesu však lze rovněž předpokládat
i nárůst její vzdělanosti. Růst ekonomické neaktivity ve stejném období
v případě Polska je však alarmující a žádá si rychlou nápravu, neboť
tato ekonomická ztráta byla doposud kompenzována toky početné
generace 70. a 80. let, které však postupně odeznívají.
Obecně však můžeme říci, že z hlediska vysokého podílu ekonomicky
aktivní a vzhledem k nárůstu terciální vzdělanosti i vysoce
kvalifikované populace zde existuje významný potenciál pro
konkurenceschopnost ekonomiky a její ekonomický růst,. Zdůvodnění
tohoto optimistického pohledu můžeme hledat v konceptu
demografické dividendy, který zde krátce zmíníme.
3.4. Demografická dividenda
Součástí vývoje věkové skladby populace je nárůst podílu dospělé
části populace v určité fázi jejího vývoje. Tento nárůst je možno
pozorovat u evropských zemí v různých obdobích 20. století a u řady
méně vyspělých zemí probíhá právě v současnosti. Právě pro tento
fenomén rychlého nárůstu podílu dospělé složky populace se objevil
termín demografická dividenda, demografický bonus či demografický
23
dar (viz Demeny, 2003, Bloom et al., 2003). Podstatou tohoto konceptu
je myšlenka, že ve fázi rostoucího podílu dospělé složky populace mají
tyto země snižující se hodnoty indexů závislosti a rostoucí podíl
populace v práceschopném věku, tudíž mají vyšší potenciál pro
dosahování ekonomického růstu. Demografická dividenda vzniká
s patnáctiletým zpožděním po poklesu porodnosti. Do produktivního
věku dorazí silná předtranzitivní generace, zatímco v dětské části
populace jsou již tranzitivní slabší ročníky. To vede k procentuálnímu
nárůstu podílu dospělé populace. Následně dojde ke stabilizaci podílu
věkové skupiny dospělých a následně i její pokles jako důsledek
stárnutí populace. V řadě evropských zemí však můžeme objevit
i druhou demografickou dividendu, která souvisí s nárůstem porodnosti
po druhé světové válce. Demografická dividenda ovlivňuje ekonomický
růst následovně:
* demografické indexy závislosti se zlepšují, což vede k tomu, že
vyšší podíl obyvatelstva v práceschopném věku ulehčuje
ekonomickou zátěž při poskytování služeb závislým složkám
obyvatelstva, a to jak seniorské (penzijní a zdravotní programy), tak
dětské (výdaje na školství);
* díky zvyšujícímu se počtu osob v dospělém (práceschopném) věku
se zvyšuje potenciální objem nabídky práce v ekonomice. Tento
efekt je pak obzvláště silný u osob ve věku 25-55 let. Druhým
dopadem na nabídku práce je skutečnost, že se zmenšující se
velikostí rodiny ženy s vyšší pravděpodobností vstoupí na trh práce
a vstoupí tam více kvalifikované, což dále zvyšuje produktivitu
a výstup (Bloom-Canning-Sevilla, 2003);
* demografická dividenda by měla zvyšovat objem úspor
v ekonomice, podle teorie životního cyklu by dospělá část populace
měla vykazovat nejvyšší sklon k úsporám;
* demografická transformace pak vede k tomu, že lidé zůstávají déle
živí a zdraví. To vede k delšímu výnosu z lidského kapitálu a vytváří
pobídky pro investování do vzdělávání (Bloom-Canning-Sevilla
2003).
Dopad demografické dividendy na ekonomický růst je samozřejmě
závislý na kvalitě institucí. Rostoucí počty dospělých najdou uplatnění
na trhu práce pouze tehdy, pokud budou domácí trhy práce dostatečně
pružné a pokud budou schopny absorbovat nárůst počtu mladých
zaměstnanců ucházejících se o práci. Podobně k nárůstu úspor dojde
pouze tehdy, pokud bude existovat dostatečná důvěra k domácím
finančním trhům a konečně k nárůstu vzdělanosti dojde také pouze
tehdy, pokud je k dispozici dostatečně kapacitní a kvalitní školský
systém. Role vlády spočívá ve vytvoření adekvátního institucionálního
prostředí pro využití demografické dividendy, která je k dispozici.
Z předchozí analýzy demografického vývoje musí být zřejmé, že
zejména Maďarsko se právě nachází v růstové fázi oscilační vlny
24
demografického vývoje, kdy dochází v rámci změn v dětské
a seniorské části populace k nárůstu produktivní složky populace. Tato
vlna je a bude mimořádná svou amplitudou i periodou zejména z toho
důvodu, že demografická změna spojená s transformačním procesem
byla náhlá a neočekávaná. Polsko je teprve na počátku tohoto
přechodu.
Prudký pokles plodnosti umocnil nárůst podílu produktivní části
populace, jehož základy byly položeny populačním boomem 70. let.
Samozřejmostí jsou v tomto kontextu i rychlejší a prudší změny
v proporcích seniorské a juniorské části obyvatelstva. Maďarsko se tak
nachází v situaci vysokého podílu potenciální pracovní síly a nízkého
podílu dětské části populace. Je zřejmé, že je třeba tohoto stavu co
nejefektivněji využít a nastolit k tomu vhodné institucionální prostředí (v
oblasti vzdělávání a udržení zkušené pracovní síly v aktivním
pracovním procesu), neboť na oné pomyslné oscilační křivce po
každém prudkém růstu nastává neméně prudký pokles, nereaguje-li
systém na změněné podmínky a parametry. Polsko tato změna brzy
rovněž čeká.
25
4. SOUČASNÝ STAV
4.1. Charakteristika
Současný stav v obou zemích lze charakterizovat výrazným poklesem
porodnosti a současně i přechodem početné generace narozené
v sedmdesátých letech dvacátého století do produktivního věku, který
způsobil výrazné zvýšení podílu věkové skupiny 15-64. Tento výrazný
nárůst se týká zejména Polska, neboť v případě Maďarska toto
zvýšení začalo probíhat již dříve.
Nejvýraznějším znakem populační skladby Maďarska a zejména pak
Polska je tedy výrazný podíl generace narozené v sedmdesátých
letech, která výrazně ovlivňuje vývoj hospodářské politiky v obou
zemích. Tato generace nejdříve silně zatížila školský systém, nyní
vstoupila na trh práce a jak bude stárnout, bude stárnout i celá
populace (nebudeme-li předpokládat extrémní nárůsty dětské části
populace či v měrách úmrtnosti starší generace).
4.2. Věková skladba 2005
Věková skladba obou zemí je zobrazena na následujících obrázcích.
Obrázek č. 8: Věková struktura Maďarska k 1.1.2005
20 00040 00060 00080 000100 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Muži
20 000 40 000 60 000 80 000 100 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Ženy
Zdroj: KSH
26
Obrázek č. 9: Věková struktura Polska k 1.1.2005
100 000200 000300 000400 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Muži
100 000 200 000 300 000 400 000
00
05
10
15
20
25
30
35
40
45
50
55
60
65
70
75
80
85
90
95
Ženy
Zdroj: Eurostat
Je zde zcela patrné, že v nejbližších patnácti letech můžeme očekávat
úbytek produktivní části populace (15-64), neboť její přechod do
kategorie 65+ nebude kompenzován stávající dětskou složkou. O tom,
do jaké míry se pokles podílu současné produktivní složky populace
promítne do nárůstu starší části populace, bude rozhodovat další vývoj
porodnosti a plodnosti.
S přechodem na nové reprodukční schéma spojené s vysokým
podílem žen po třicítce lze v nejbližší době očekávat pokračování
postupného snižování hodnoty přirozeného úbytku v důsledku růstu
počtu živě narozených dětí. Proti tomuto vývoji však brzy začne
působit nárůst podílu starší části populace, narozené v rámci
poválečného populačního boomu, což znamená i vyšší hodnoty počtu
zemřelých, neboť vývoj naděje dožití je trendově jen mírně rostoucí.
27
ZÁVĚR
Obyvatelstvo Maďarska a Polska prošlo v průběhu 90. let podstatnými
změnami nejen v oblasti ekonomické, ale i v oblasti demografického
chování a zvláště reprodukce. V rámci tohoto procesu lze vypozorovat
řadu skutečností:
* pokles počtu narozených dětí i odvozených měr a ukazatelů
porodnosti a plodnosti;
* plynulé zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte;
* stabilní růst střední délky života.
Dočasný pokles počtu narozených dětí je možno chápat jako
vyrovnání předchozího boomu, předpokládáme-li, že populace má
tendenci zachovávat svou stabilní velikost (minimálně v období
několika generací), respektive pokud zde existuje určitý typ chování
vyznačující se snahou o zachování jakéhosi přirozeného počtu živě
narozených dětí v rodině (Lee-Tuljapurkar, 2001). Vývoj porodnosti
a plodnosti je tudíž cyklický, pokud je vychýlen z dosavadní rovnováhy.
Z hlediska udržení udržitelnosti konkurenceschopnosti ve smyslu
dlouhodobého ekonomického růstu je možno vyslovit několik poznatků:
* vzdělaná a stále vzdělanější generace populačního boomu;
* spíše jen dočasný pokles podílu mladší generace je možností
efektnějšího/mnohem více efektivního (intenzivnějšího) využití
stávajících zdrojů na vzdělávání;
* možná zdánlivá hrozba je spojena s udržitelností sociálních
systémů (důchodového a zdravotního). Dlouhodobější pokles
mladší části populace je otázkou, neboť lze očekávat do budoucna
růst počtu narozených dětí vzhledem k dovršení změny
reprodukčního chování;
* teoreticky snadná regulace ekonomické aktivity u starších ročníků
vhodnou parametrizací důchodového systému (i když politicky
obtížně prosaditelná);
* stárnutí pracovní síly je doprovázeno růstem zkušeností a nárůstem
vzdělanosti mladší složky pracujících (či potenciálně pracujících
v budoucnu).
Zásadním problémem je však klesající objem pracovní síly, který je
zejména v případě Maďarska alarmující z ohledem na fakt, že její
startovní pozice na počátku transformace byla charakterizována
relativně starší populací. Potěšující je však pokles ekonomické
neaktivity v produktivní části populace 44-59 let, který nasvědčuje
tomu, že se Maďarsko dokáže přizpůsobit demografickým změnám.
Z tohoto hlediska je budoucí výhled Maďarska z hlediska dlouhodobé
konkurenceschopnosti pozitvní.
28
V případě Polska je však dramatický nárůst ekonomické neaktivity ve
stejné věkové skupině dlouhodobě neudržitelný a vyžaduje co
nejrychlejší zjednání nápravy vhodným nastavením institucí penzijního
systému. Nárůst ekonomické neaktivity této věkové skupiny byl
doposud kompenzován přechodem populace rodící se z populačního
boomu 70. a 80. let. Tento zdroj pracovní síy se však postupně
vyčerpává a nebudou-li tyto demografické změny vhodným způsobem
institucionálně reflektovány, hrozí Polsku vážné problémy z hlediska
dlouhodobého ekonomického růstu.
29
POUŽITÁ LITERATURA2
BLOOM, D. E. ­ CANNING, D. ­ SEVILLA, J. (2003): The
Demographic Dividend. RAND. 2003. Dostupné na
http://www.rand.org/pubs/monograph_reports/MR1274/index.html.
DEMENY, P. (2003): Encyclopaedia of Population. Macmillan
Reference. 2003.
KSH (2006a): Népmozgalom, 2005. Végleges adatok. (Vital Events
2005, Final Data). Budapest 2006. Dostupné na
http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/hun/xftp/idoszaki/nepmozg/nepmoz05
v.pdf.
KSH (2006b): A munkaerö-felmérés idösorai 1992-2005. (Labour
Force Survey 1992-2005). Budapest 2006. Dostupné na
http://portal.ksh.hu/pls/ksh/docs/hun/xftp/idoszaki/merofelm/merofelm0
5.pdf.
EUROPEAN COMMISSION (2004): The social situation in Europe.
Luxemburg.
LEE, Ronald, TULJAPURKAR, Shripad (2001): ,,Population
Forecasting for Fiscal Planning: Issues and Innovations." In
AUERBACH, Alan J. ­ LEE, Ronald D.: Demographic Change and
Fiscal Policy, Cambridge University Press. 2001.
MOŽNÝ (2002): Česká společnost stárne. Portál Praha. 2002.
ISBN80-7178-624-1.
RABUŠIC (2001): Kde ty všechny děti jsou? Sociologické
nakladatelství Praha. 2001. ISBN: 80-86429-01-6.
RYCHTAŘÍKOVÁ (1996): Současné změny charakteru reprodukce
v České republice a mezinárodní situace. Demografie 38 (2): 77-89.
UNITED NATIONS (2002): World Population Aging, 1950­2050. New
York: United Nations.
DATOVÉ ZDROJE ­ stav k 30.4.2007
KSH: databáze Hungarian Central Statistical Office (Központi
Statisztikai Hivatal). Dostupné na http://portal.ksh.hu.
GUS: Bank Danych Regionalnych. Główny Urząd Statystyczny.
Dostupné na http://www.stat.gov.pl.
Databáze Eurostat a OECD. Dostupné přes DSI World Statistics.
Rocznik Demograficzny GUS, 1990­2004.
2
Odkazy na internetové zdroje jsou platné k 30.4.2007.
30
V roce 2005 vyšlo:
WP č. 1/2005
Petr Chmelík: Vliv institucí přímé demokracie na hospodářskou politiku
ve světle empirického výzkumu
WP č. 2/2005
Martin Kvizda ­ Jindřiška Šedová: Privatizace a akciové společnosti ­
k některým institucionálním aspektům konkurenceschopnosti české
ekonomiky
WP č. 3/2005
Jaroslav Rektořík: Přístup k inovacím v České republice. Současný
stav a možné směry zlepšení.
WP č. 4/2005
Milan Viturka ­ Vladimír Žítek ­ Petr Tonev: Regionální předpoklady
rozvoje inovací
WP č. 5/2005
Veronika Bachanová: Analýza kvality regulace České republiky
WP č. 6/2005
Hana Zbořilová ­ Libor Žídek: Washingtonský konsenzus v české
ekonomické praxi 90. let
WP č. 7/2005
Osvald Vašíček and Karel Musil: The Czech Economy with Inflation
Targeting Represented by DSGE Model: Analysis of Behaviour
WP č. 8/2005
Zdeněk Tomeš: Je stárnutí populace výzvou pro hospodářskou
politiku?
WP č. 9/2005
Ladislav Blažek ­ Klára Doležalová ­ Alena Klapalová: Společenská
odpovědnost podniků
WP č. 10/2005
Ladislav Blažek ­ Alena Klapalová: Vztahy podniku se zákazníkem
WP č. 11/2005
Ladislav Blažek ­ Klára Doležalová ­ Alena Klapalová ­ Ladislav
Šiška: Metodická východiska zkoumání a řízení inovační výkonnosti
podniku
WP č. 12/2005
Ladislav Blažek ­ Radomír Kučera: Vztahy podniku k vlastníkům
WP č. 13/2005
Eva Kubátová: Analýza dodavatelských vztahů v kontextu inovací
WP č. 14/2005
Ladislav Šiška: Možnosti měření a řízení efektivnosti a úspěšnosti podniku
31
V roce 2006 vyšlo:
WP č. 1/2006
Tomáš Otáhal: Je úplatkářství dobrá cesta k efektivnějšímu vymáhání
práva?
WP č. 2/2006
Pavel Breinek: Vybrané institucionální aspekty ekonomické výkonnosti
WP č. 3/2006
Jindřich Marval: Daňová kvóta v ČR
WP č. 4/2006
Zdeněk Tomeš ­ Daniel Němec: Demografický vývoj ČR 1990­2005
WP č. 5/2006
Michal Beneš: Konkurenceschopnost a konkurenční výhoda
WP č. 6/2006
Veronika Bachanová: Regulace a deregulace v ČR v období 1990-
2005
WP č. 7/2006
Petr Musil: Tendence na českém trhu práce v období transformace
WP č. 8/2006
Zuzana Hrdličková: Vliv sociální politiky na konkurenceschopnost
české ekonomiky
WP č. 9/2006
Pavlína Balcarová ­ Michal Beneš: Metodologie měření a hodnocení
makroekonomické konkurenceschopnosti
WP č. 10/2006
Miroslav Hloušek: Czech Business Cycle Stylized Facts
WP č. 11/2006
Jitka Doležalová: Vliv politiky na konkurenceschopnost České
republiky
WP č. 12/2006
Martin Chromec: Dlouhodobé efekty monetární politiky: může ČNB
ovlivnit ekonomický růst?
WP č. 13/2006
Tomáš Paleta: Strukturální změny české ekonomiky ve světle
privatizace a podpory malého a středního podnikání
WP č. 14/2006
Tomáš Otáhal: Vývoj korupce v ČR v období transformace
WP č. 15/2006
Jan Jonáš: Ekonomická svoboda a konkurenční schopnost české
ekonomiky
32
WP č. 16/2006
Michal Tvrdoň: Regulace trhu práce v ČR
WP č. 17/2006
Martina Vašendová: Pohyb kapitálu v průběhu transformace a jeho vliv
na konkurenceschopnost české ekonomiky
WP č. 18/2006
Ondřej Moravec: Hospodářská soutěž a její vliv na
konkurenceschopnost české ekonomiky
WP č. 19/2006
Milan Viturka ­ Viktorie Klímová: Globálně orientované hodnocení
konkurenční pozice krajů České republiky
WP č. 20/2006
Monika Jandová: Vývoj komoditních, teritoriálních a institucionálních
aspektů zahraničního obchodu ČR
WP č. 21/2006
Vladimír Žítek ­ Josef Kunc ­ Petr Tonev: Vybrané indikátory
regionální konkurenceschopnosti a jejich vývoj
WP č. 22/2006
Aleš Franc: Hlavní tendence ve vývoji pracovních migrací v České
republice
WP č. 23/2006
Osvald Vašíček ­ Karel Musil: Behavior of the Czech Economy: New
Open Economy Macroeconomics DSGE Model
WP č. 24/2006
Jaroslav Rektořík: Zapojení vysokých škol do přípravy a realizace
strategických dokumentů regionů ­ podmínka rozvoje inovačních
aktivit
WP č. 25/2006
Ladislav Šiška: Analýza finanční úspěšnosti tuzemských podniků
WP č. 26/2006
Daniel Němec: Demografický vývoj SR 1990­2005
33
V roce 2007 vyšlo:
WP č. 1/2007
Naďa Voráčová: Maďarská fiskální politika a hospodářský růst
WP č. 2/2007
Martin Chromec: Monetární politika a její dopad na konkurenceschopnost
Slovenské republiky
WP č. 3/2007
Martina Vašendová: Pohyb zahraničního kapitálu v průběhu
transformace a jeho vliv na konkurenční schopnost slovenské
ekonomiky
WP č. 4/2007
Jitka Doležalová: Vliv politiky na konkurenceschopnost Slovenské
republiky
WP č. 5/2007
Daniel Němec: Komparace demografického vývoje Maďarska a
Polska v období transformace
34