Konkurenceschopnost z hlediska
vybraných faktorů působících
v prostředí podniků
WORKING PAPER č. 24/2008
Lenka Komárková, Petr Pirožek
Listopad 2008
Řada studií Working Papers Centra výzkumu konkurenční schopnosti
české ekonomiky je vydávána s podporou projektu MŠMT výzkumná
centra 1M0524.
ISSN 1801-4496
Vedoucí: prof. Ing. Antonín Slaný, CSc., Lipová 41a, 602 00 Brno,
e-mail: slany@econ.muni.cz, tel.: +420 549491111
KONKURENCESCHOPNOST
Z HLEDISKA VYBRANÝCH FAKTORŮ
PŮSOBÍCÍCH V PROSTŘEDÍ PODNIKŮ
Abstract:
The paper presents a competitive strength of an enterprise viewed
from the factors/elements of the external and internal environment. The
overall success of the companies is being determined by their relative
financial performance measured through the 2002­2006 period. The
companies are classified into individual groups ­ the clusters. The
homogeneity of the answers in the defined clusters is subsequently
used as an inference fundament for the competitive advantage factors,
based on the internal and external environment.
Abstrakt:
V příspěvku je představena konkurenceschopnost podniku z hlediska
působících faktorů v externím a interním prostředí firmy. Úspěšnost
podniků je definována finanční výkonností zjištěné z hospodářských
výsledků za období 2002­2006. Na základě finanční výkonnosti jsou
podniky přiřazeny do jednotlivých skupin - shluků. Prostřednictvím
stanovení shody pro odpovědi v definovaných shlucích dochází
k odvození faktorů konkurenceschopnosti ve vztahu k vnějšímu
a vnitřnímu prostředí.
Recenzoval:
prof. Ing. Pavel Pudil, DrSc.
1. ÚVOD
Příspěvek se zaměřuje na zjištění shody odpovědí z provedeného
empirického šetření v souboru 432 středních a velkých podniků
prostřednictvím dotazníků. V úvodní části jsou charakterizovány
vybrané prvky externího a interního prostředí, kde se respondenti
vyjadřují ke konkurenceschopnosti podniku a podnikání a s tím
souvisejících vlivů. Základní charakteristiky a výsledky empirického
šetření lze nalézt v publikaci Blažek a kol. (2007).
Následně tyto podniky byly rozděleny do tří základních skupin, tzv.
shluků ­ A, B, C dle dosahované úspěšnosti prostřednictvím
finančních ukazatelů z období posledních pěti let ( 2002­2006)
metodou shlukové analýzy. Tím dochází k identifikaci shluků a jejich
označení dle dosahované finanční výkonnosti prostřednictvím
ekonomických parametrů, která charakterizuje úspěšnost či pomyslnou
konkurenceschopnost podniků, respektive skupiny podniků. Ve shluku
A jsou v převážné míře zařazeny podniky, které vynikají nadprůměrnou
úrovní jak rentability, tak růstu. Shluk B je v převážné míře
charakterizován průměrně až mírně podprůměrně ziskovými podniky
se současně průměrným až mírně podprůměrným růstem. Shluk C
tvoří podniky nevykazující zisk a zároveň snižující objem svého
majetku, podrobněji viz Šiška (2008). Rozdělení podniků do
jednotlivých shluků je charakterizováno následující tabulkou četností.
Tabulka č. 1. Absolutní a relativní četnosti shluků
shluk A B C
absolutní četnost 205 185 42
relativní četnost 0,475 0,428 0,097
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Z tabulky č. 1 vyplývá zastoupení počtu podniků vzhledem k finanční
výkonnosti, tedy počet podniků v jednotlivých shlucích. Na první
pohled je patrné, že ve shluku C, který je tvořen podniky se špatnou
finanční výkonností a tím i menší konkurenceschopností, je
zastoupeno podstatně méně podniků. Neznamená to, že ve
skutečnosti je podnikatelské prostředí v ČR zastoupeno menším
počtem podniků s horší konkurenceschopností. Skutečnost se dá
vyjádřit spíše neochotou podniků s horší konkurenceschopností zapojit
se do empirického šetření. To samo následně může komplikovat
interpretaci a případné dopady na konkurenceschopnost podniku.
Oblast, ke které směřuje pozornost, má za cíl zjistit, zda ve
zkoumaném souboru podniků je možné najít při rozdělení dle
dosahované finanční výkonnosti (respektive z toho odvozené
konkurenceschopnosti), shodné charakteristiky. To znamená, že určitý
shluk podniků bude charakterizován shodou odpovědí na danou
otázku v dotazníku, která je spojena s konkrétním prostředím
4
a odlišuje se v odpovědích od ostatních shluků. Jedná se tedy o
typickou odpověď - proměnnou, která je charakterizována chováním
daného shluku podniků. Tím může představovat nebo být základem
konkurenceschopnosti, která je daná konkrétní proměnnou v případě,
že se jedná o shluk s pozitivní finanční výkonností. Naopak i pro shluk
podniků s negativní finanční výkonností lze vysledovat odlišnost od
ostatních shluků, který může vést při vhodné interpretaci ke stanovení
pomyslného faktoru konkurenceschopnosti. Z tohoto důvodu je pro
stanovení kvalitativní charakteristiky proměnné využito kvantitativně
stanovených hodnot v rámci dílčího vyhodnocení vlivu na shluk.
Pro takto koncipovaný problém je nutno zvolit vhodnou metodu řešení,
která povede ke stanovení výše uvedené shody či neshody
jednotlivých shluků.
Pro vymezení a popis základních charakteristik jednotlivých shluků
byla provedena statistická analýza dat se zaměřením na vyjádření
shody odpovědí respondentů v jednotlivých shlucích. Ke statistické
analýze bylo použito volně šiřitelného statistického software R 2.7.1 (R
Development Core Team, 2008).
Zkoumaný soubor obsahoval 9 vnitřních a 8 vnějších potenciálních
faktorů konkurenceschopnosti. Ve všech 17 případech se jednalo
o ordinální proměnné s pětistupňovou hodnotící škálou. Pro každou
proměnnou (hodnocení v rozsahu 1, 2, 3, 4, 5) byla sestavena tabulka
absolutních a relativních četností vzhledem k zařazení podniku do
jednoho ze tří výše uvedených shluků. Kromě toho byly stanoveny
hodnoty následujících popisných statistik:
* modus - nejčastější odpověď (tato míra je doplněna o četnost
modální kategorie);
* medián - hodnota rozdělující uspořádaný soubor hodnot v poměru
1:1;
* normalizovaný ordinální rozptyl (n. dorvar) ­ míra neshody
hodnocení respondentů.
kde K označuje počet kategorií (v našem případě K=5) a Fi označuje
kumulativní relativní četnost i-té kategorie, viz např. Řezanková (2007).
Daný ukazatel variability dosahuje minimální hodnoty 0, pokud je
u všech respondentů hodnocení podniků naprosto stejné, a nabývá
maximální hodnoty 1, pokud polovina firem je hodnocena nejnižším
stupněm a naopak polovina firem je oceněna nejvyšším hodnocením.
Jinými slovy, čím nižší je hodnota ukazatele, tím větší je homogenita
odpovědí (podobnost hodnocení) respondentů v rámci shluku. Na
základě oboru hodnot normalizované ordinální variance byla zvolena
jako hranice pro posuzování podobnosti odpovědí hodnota 0,5, tj. střed
oboru hodnot. Výsledky jsou tedy považovány za relativně shodné,
5
1;0)1(
1
4
dorvarn.
1
1
-
=

-
=
i
K
i
i FF
K
pokud n. dorvar  0,5 a naopak za odlišné v případě n. dorvar > 0,5.
Tyto dosažené hodnoty slouží pro interpretaci vnitroshlukové
homogenity, tedy pro shodu odpovědí uvnitř jednotlivých shluků.
Pro dílčí vyhodnocení vlivu na jednotlivý shluk je použita kvalitativní
stupnice dle dosahovaného parametru n. dorvar s přiřazením
kvantifikace v následující intervalové charakteristice:
0,000 < n. dorvar  0,100 absolutní vliv
0,100 < n. dorvar  0,200 dominantní vliv
0,200 < n. dorvar  0,300 výrazný vliv
0,300 < n. dorvar  0,400 značný vliv
0,400 < n. dorvar  0,500 významný vliv
Aby bylo možné přistoupit ke stanovení odlišnosti shody odpovědí
mezi shluky, byl pro relevanci interpretaci ve vztahu ke
konkurenceschopnosti použit test ověřující mezishlukovou
homogenitu. Odlišnost odpovědí mezi jednotlivými shluky podniků byla
posuzována pomocí 2
-testu homogenity podmíněných rozdělení (2
testu
nezávislosti).1
Jeho provedením, lze následně přistoupit
k vyhodnocení dopadů odpovídajících proměnných na
konkurenceschopnost podniku.
1
Podrobnější informace o testu lze nalézt např. v publikaci Anděl (2007).
Vzhledem k výskytu malých očekávaných četností, byla dosažená hladina
testu, tzv. p-hodnoda, stanovena na základě simulací (počet replikací byl
zvolen 100 000). Rozhodování bylo provedeno na hladině významnosti  =
5 %. P-hodnota indikující statisticky významný výsledek (prokazatelná
odlišnost v hodnocení mezi uvažovanými třemi typy podniků) při dané hladině
významnosti je označena hvězdičkou.
6
2. FAKTORY PŮSOBÍCÍ V PROSTŘEDÍ
PODNIKU
1.1. VNITŘNÍ FAKTORY
KONKURENCESCHOPNOSTI
Empirické šetření se u vnitřního prostředí zaměřilo na 9 oblastí, které
lze považovat za potenciální faktory konkurenceschopnosti podniku,
konkrétně na:
1. inovační aktivitu (dále jen aktivita);
2. schopnost pružně se přizpůsobovat (pružnost);
3. kvalitu produktů (kvalita);
4. náklady na pracovní sílu (p.náklady);
5. ostatní náklady (o.náklady);
6. úroveň kvalifikace pracovníků (kvalifikace);
7. péči o zákazníky (zákazníci);
8. přístup ke zdrojům financování (zdroje);
9. obchodní značku (značka).
Výsledky statistického zpracování dat (základní popisné statistiky,
výsledky testu homogenity) jsou shrnuty v tabulkách č. 2­28
a následně jsou i graficky znázorněny na obrázcích č. 1 a 2.
1. proměnná aktivita je odpověď na dotaz: ,,Jak hodnotíte, v porovnání
s konkurenty, inovační aktivitu Vašeho podniku v oblasti rozvoje svých
produktů (výrobků či služeb)?"
Tabulka č. 2. Podmíněné rozdělení proměnné aktivita
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 7 (0,035) 18 (0,090) 74 (0,368) 63 (0,313) 39 (0,194)
B 10 (0,056) 27 (0,150) 66 (0,367) 58 (0,322) 19 (0,106)
C 4 (0,095) 11 (0,262) 12 (0,286) 11 (0,262) 4 (0,095)
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 3. Podmíněné charakteristiky proměnné aktivita
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 3 0,368 4 0,549
B 3 0,367 3 0,555
C 3 0,286 3 0,632
Zdroj: vlastní výpočty
7
Tabulka č. 4. Test homogenity pro proměnnou aktivita
testová statistika p-hodnota
18,317 0,018*
Zdroj: vlastní výpočty
Z podmíněných relativních četností vyplývá, že respondenti u podniků
ze shluku A, resp. B hodnotí inovační aktivitu v porovnání s konkurencí
převážně stejně (36,8 %, resp. 36,7 %) či mírně vyšší (31,3 %, resp.
32,2 %). U shluku C je přibližně stejný podíl podniků, kteří hodnotí
aktivitu stupněm 2, 3 i 4, tudíž modální kategorie 3 jen lehce převyšuje
četností sousední kategorie. Tyto názorové odlišnosti se odráží i ve
vyšších hodnotách normalizované ordinální variance, které jsou ve
všech třech případech nad 50 %. Nejvyšší variabilita je dosažena
u shluku C, a to 63,2 %. Mimoto z výsledku testu vyplývá, že jednotlivé
shluky se mezi sebou liší. Z dosažených výsledků nelze tedy
odvozovat faktor konkurenceschopnosti z důvodu nedostatečné
homogenity v odpovědích v rámci samotných shluků, přestože
odlišnost hodnocení mezi jednotlivými shluky je významná.
2. proměnná pružnost je odpověď na otázku: ,,Jak hodnotíte
v porovnání s konkurenty, schopnost Vašeho podniku pružně
přizpůsobovat své produkty požadavkům zákazníků?"
Tabulka č. 5. Podmíněné rozdělení proměnné pružnost
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 1 (0,005) 8 (0,039) 36 (0,176) 105 (0,515) 54 (0,265)
B 0 (0,000) 13 (0,071) 44 (0,242) 87 (0,478) 38 (0,209)
C 1 (0,024) 6 (0,143) 7 (0,167) 18 (0,429) 10 (0,238)
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 6. Podmíněné charakteristiky proměnné pružnost
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 4 0,515 4 0,414
B 4 0,478 4 0,447
C 4 0,429 4 0,566
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 7. Test homogenity pro proměnnou pružnost
testová statistika p-hodnota
14,640 0,061
Zdroj: vlastní výpočty
Z výše uvedených tabulek vyplývá, že u všech tří typů shluků bylo
nejčastější hodnocení podniku v dané oblasti mírně vyšší (4), přičemž
8
podniky typu A daného hodnocení dosáhly nadpoloviční většinou (51,5
%). Oproti tomu podniky zařazené do shluku C tohoto hodnocení
dosáhly jen u 42,9 % respondentů. Mediánovou kategorií je rovněž u
všech tří shluků hodnocení 4 ­ mírně vyšší. Míra shody hodnocení s
větší homogenitou odpovědí lze zaznamenat u shluků A a B. Podniky
typu C se sice v hodnocení oproti ostatním trochu liší, ale tento rozdíl
není při dané hladině významnosti statisticky prokazatelný (p = 6,1 %).
Pro podniky zařazené ve shluku C lze tedy konstatovat, že uvedené
oblasti nepřisuzují takový vliv jako ostatní shluky podniků a dochází tím
k odlišnosti od konkurenceschopnějších shluků.
3. proměnná kvalita byla zadána otázkou: ,,Jak hodnotíte, v porovnání
s konkurenty, kvalitu produktu Vašeho podniku?"
Tabulka č. 8: Podmíněné rozdělení proměnné kvalita
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 0 (0,000) 1 (0,005) 78 (0,384) 77 (0,379) 47 (0,232)
B 0 (0,000) 4 (0,022) 83 (0,454) 70 (0,383) 26 (0,142)
C 0 (0,000) 1 (0,024) 20 (0,488) 13 (0,317) 7 (0,171)
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 9: Podmíněné charakteristiky proměnné kvalita
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 3 0,384 4 0,421
B 3 0,454 4 0,393
C 3 0,488 3 0,415
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 10. Test homogenity pro proměnnou kvalita
testová statistika p-hodnota
8,418 0,205
Zdroj: vlastní výpočty
Co se týče kvality produktu, všechny 3 typy podniků A, B a C dosáhly
nejčastěji prostředního hodnocení 3, tj. že je přibližně stejná
s konkurencí. Podniky typu B a C tak hodnotila téměř polovina
respondentů. Z podmíněných relativních četností vyplývá, že u shluku
A, jen o 0,5 % respondentů více udělilo hodnocení 3 oproti vyššímu
ocenění 4. Respondenti v rámci shluku hodnotili vcelku podobně
(normalizovaný ordinální rozptyl kolem 40 %). Převážná většina
udělovala 3 nebo 4 body. Konkrétně u shluku A to bylo 76,3 %,
u shluku B 83,7 % a u shluku C 80,5 %, čemuž odpovídají i hodnoty
podmíněných mediánů. Míra shody z pohledu vyšší homogenity
odpovědí je obdobná pro všechny shluky vycházející z empirického
9
šetření. Navíc i testem nelze vyloučit, že sledované 3 skupiny podniků
pohlíží na danou věc stejně, viz p = 20,5 %. To indikuje význam a s tím
spojený zájem o předmětnou oblast. Ve srovnání s konkurencí jsou
hodnocené podniky na stejné úrovni. Vzhledem k vyšší homogenitě
odpovědí u všech shluků lze usuzovat, že se jedná o charakteristiku
podniku, která představuje základní předpoklad pro podnikání.
4. proměnná p.náklady: ,,Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty
náklady na pracovní sílu Vašeho podniku?"
Tabulka č. 11: Podmíněné rozdělení proměnné p.náklady
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 8 (0,040) 52 (0,263) 81 (0,409) 49 (0,247) 8 (0,040)
B 13 (0,072) 44 (0,243) 77 (0,425) 40 (0,221) 7 (0,039)
C 2 (0,048) 14 (0,333) 17 (0,405) 7 (0,167) 2 (0,048)
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 12: Podmíněné charakteristiky proměnné p.náklady
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 3 0,409 3 0,494
B 3 0,425 3 0,512
C 3 0,405 3 0,495
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 13. Test homogenity pro proměnnou p.náklady
testová statistika p-hodnota
4,018 0,862
Zdroj: vlastní výpočty
Náklady na pracovní sílu hodnotí respondenti přibližně stejně (3) jako
u konkurence bez ohledu, zda se jedná o podnik typu A, B či C. Kromě
toho maximální rozdíl četností modální kategorie mezi shluky jsou
pouhá 2 % (A vs. C). Medián se od modu ani v jednom případě neliší.
Variabilita výsledků šetření osciluje kolem 50% hranice. Vyšší
homogenita odpovědí je spojena se shluky A a C s tím, že shluk B se
nepatrně odlišuje. Každopádně tento rozdíl není statisticky
prokazatelný, viz výsledky testu v Tabulce č. 13. Ve všech případech
je v porovnání s konkurencí tento parametr hodnocení uváděn na
přibližně stejně úrovni a nelze tedy odlišovat hodnocení homogenity
shluků B od ostatních. Náklady na pracovní sílu představují parametr,
který hraje významnou roli z pohledu podnikové výkonnosti
i mezipodnikového srovnání.
10
5. proměnná o.náklady: ,,Jak hodnotíte, v porovnání s konkurenty,
ostatní náklady ve Vašem podniku?"
Tabulka č. 14: Podmíněné rozdělení proměnné o.náklady
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 6 (0,031) 55 (0,285) 92 (0,477) 35 (0,181) 5 (0,026)
B 3 (0,017) 36 (0,199) 99 (0,547) 41 (0,227) 2 (0,011)
C 0 (0,000) 10 (0,244) 21 (0,512) 10 (0,244) 0 (0,000)
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 15: Podmíněné charakteristiky proměnné o.náklady
shluk modus četnost medián n.dorvar
A 3 0,477 3 0,436
B 3 0,547 3 0,377
C 3 0,512 3 0,369
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 16. Test homogenity pro proměnnou o.náklady
testová statistika p-hodnota
8,846 0,348
Zdroj: vlastní výpočty
Modální kategorií je opět kategorie prostřední, přičemž u podniků ze
shluku B je četnost této kategorie téměř 55 % a u A-podniků je četnost
nejnižší, a to necelých 48 %. Frekvence ocenění od prostředního
hodnocení ke krajním klesá, přičemž u C-podniků nebylo ani v jednom
případě uděleno nejnižší a ani nejvyšší hodnocení. Mediánová
kategorie je totožná s modální kategorií ve všech 3 případech.
Variabilita výsledků je o trochu vyšší u A-podniků (nad 40 %) než
u zbylých dvou typů (pod 40 %). Míra shody z pohledu vyšší
homogenity odpovědí je tedy obdobná pro všechny shluky. Ve
srovnání s konkurencí podniky shluku B a C uvádějí přibližně stejnou
úroveň. Vzhledem k vnitroshlukové shodě odpovědí je o něco menší
pozornost tomuto parametru věnována u podniků shluků A. Tyto
odchylky shluků A-podniků od ostatních 2 shluků jsou však statisticky
nevýznamné. Z tohoto důvodu lze obdobně tuto proměnou chápat jako
důležitou ve všech shlucích, nikoliv však jako něco, čím se jednotlivé
shluky odlišují.
6. proměnná kvalifikace: ,,Jaká je, v porovnání s konkurenty, úroveň
kvalifikace pracovníku Vašeho podniku?"
11
Tabulka č. 17: Podmíněné rozdělení proměnné kvalifikace
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 0 (0,000) 15 (0,076) 103 (0,520) 68 (0,343) 12 (0,061)
B 0 (0,000) 24 (0,132) 85 (0,467) 60 (0,330) 13 (0,071)
C 1 (0,024) 3 (0,071) 26 (0,619) 9 (0,214) 3 (0,071)
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 18: Podmíněné charakteristiky proměnné kvalifikace
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 3 0,520 3 0,368
B 3 0,467 3 0,421
C 3 0,619 3 0,380
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 19. Test homogenity pro proměnnou kvalifikace
testová statistika p-hodnota
16,089 0,050*
Zdroj: vlastní výpočty
Úroveň kvalifikace pracovníků považují respondenti za srovnatelnou
(hodnocení 3 ­ přibližně stejné) s konkurencí. Dané hodnocení bylo
přiděleno nejvíce u C-podniků, téměř 62 %, a nejméně se objevilo u Bpodniků,
a to přibližně ve 47 % případů. Výrazně nižší hodnocení
neobdržel ani jeden podnik typu A a B. Výrazně vyššího hodnocení
dosáhlo přibližně stejné procento podniků bez ohledu na shluk, a to
6,1­7,1 %. Míra shody z pohledu vyšší homogenity odpovědí je
podobná pro shluky A a C. Nejvyšší shoda a z toho odvozena
pozornost tomuto parametru je věnovaná u podniků shluku A
následovaná shlukem podniků C. Na první pohled nejmenší shoda na
tomto parametru se objevuje u podniků shluku B. Jelikož test dosáhl
p = 4,97 %, lze zamítnout, že uvažované shluky podniků hodnotí
danou proměnnou obdobně a naopak dále ji rozpracovat vzhledem ke
konkurenceschopnosti podniku.
7. proměnná zákazníci: ,,Jaká péče je, v porovnání s konkurenty,
věnována zákazníkům Vašeho podniku?"
Tabulka č. 20: Podmíněné rozdělení proměnné zákazníci
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 1 (0,005) 14 (0,070) 67 (0,335) 85 (0,425) 33 (0,165)
B 4 (0,022) 18 (0,099) 68 (0,376) 61 (0,337) 30 (0,166)
C 0 (0,000) 4 (0,095) 19 (0,452) 13 (0,310) 6 (0,143)
12
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 21: Podmíněné charakteristiky proměnné zákazníci
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 4 0,425 4 0,454
B 3 0,376 4 0,517
C 3 0,452 3 0,456
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 22. Test homogenity pro proměnnou zákazníci
testová statistika p-hodnota
7,978 0,436
Zdroj: vlastní výpočty
A-podniky v oblasti péče o zákazníky jsou hodnoceny výše (nejčastější
hodnocení 4) než zbylé dva typy podniků (nejčastější hodnocení 3).
U shluku B je medián o stupeň vyšší, což znamená, že nejčastěji jsou
sice B-podniky oceněny prostřední hodnotou 3, ale nadpoloviční
většina (zde těsná, a to 50,3 %) podniků dosahuje hodnocení vyššího,
tedy 4 nebo 5. Rozdíl v hodnocení uvnitř shluků je na středně vysoké
úrovni, v případě B-podniků přesahující o téměř 2 % daný střed oboru
hodnot sledované normalizované ordinální variance. Přestože hodnota
modu v případě A-podniků je o stupeň vyšší než u B a C-podniků a pro
změnu ukazatel n. dorvar je vyšší u B-podniků než u ostatních dvou
typů, nelze testem prokázat odlišnost mezi uvedenými 3 shluky
podniků. Jedná se tedy o významnou proměnou z hlediska hodnocené
vnitroshlukové shody, která ovšem neukazuje na odlišnost mezi
jednotlivými shluky podniků.
8. proměnná zdroje: ,,Jaký přístup má, v porovnání s konkurenty, Váš
podnik ke zdrojům financování?"
Tabulka č. 23: Podmíněné rozdělení proměnné zdroje
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 10 (0,052) 18 (0,094) 69 (0,359) 59 (0,307) 36 (0,188)
B 10 (0,058) 39 (0,227) 61 (0,355) 38 (0,221) 24 (0,140)
C 1 (0,026) 8 (0,211) 12 (0,316) 12 (0,316) 5 (0,132)
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
13
Tabulka č. 24: Podmíněné charakteristiky proměnné zdroje
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 3 0,359 3 0,576
B 3 0,355 3 0,609
C x 0,316 3 0,568
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka 25. Test homogenity pro proměnnou zdroje
testová statistika p-hodnota
15,650 0,048*
Zdroj: vlastní výpočty
A i B-podniky nejčastěji hodnotily přístup k finančním zdrojům přibližně
stejný jako u konkurence. Podíl respondentů, kteří takto odpověděli, je
v obou případech těsně pod 36 %. Druhým nejčastějším ohodnocením
byl u A-podniků stupeň 4 ­ mírně vyšší (30,7 % respondentů),
v případě B-podniků je to stupeň 2 ­ mírně nižší (22,7 % respondentů).
U shluku B se však stupeň 4 objevil jen nepatrně méně častěji než
stupeň 2 (rozdíl 0,6 %). C-podniky vidí dostupnost finančních zdrojů
oproti ostatním konkurentům jako přibližně stejnou nebo mírně vyšší.
V obou případech tak odpovědělo 31,6 %, tudíž nelze určit
jednoznačně modální kategorii. Určitá názorová roztříštěnost uvnitř
samotných shluků se opět promítá do velikosti ordinálních rozptylů.
Přestože na základě testu usuzujeme i na rozdíl v názoru mezi shluky,
z dosažených výsledků nelze odvozovat faktor konkurenceschopnosti
z důvodu nedostatečné vnitroshlukové homogenity v odpovědích.
9. proměnná značka: ,,Jak je ceněno, v porovnání s konkurenty, jméno
(resp. značka) Vašeho podniku?"
Tabulka č. 26: Podmíněné rozdělení proměnné značka
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 5 (0,025) 24 (0,120) 56 (0,280) 78 (0,390) 37 (0,185)
B 7 (0,038) 23 (0,126) 56 (0,308) 71 (0,390) 25 (0,137)
C 1 (0,024) 5 (0,119) 16 (0,381) 13 (0,310) 7 (0,167)
Poznámka: (1 ­ výrazně nižší, 2 ­ mírně nižší, 3 ­ přibližně stejná, 4 ­ mírně
vyšší, 5 ­ výrazně vyšší).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 27: Podmíněné charakteristiky proměnné značka
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 4 0,390 4 0,543
B 4 0,390 4 0,542
C 3 0,381 3 0,534
Zdroj: vlastní výpočty
14
Tabulka č. 28. Test homogenity pro proměnnou značka
testová statistika p-hodnota
3,854 0,877
Zdroj: vlastní výpočty
Variabilita nad 50 % naznačuje, že mezi jednotlivými typy podniků
nepanuje příliš velký soulad v hodnocení. V případě podniků typu A i B
se sice nejčastěji objevilo hodnocení mírně vyšší, ale odpovědělo tak
jen 39 % respondentů. Poměrně často se totiž vyskytlo mezi podniky
i hodnocení nižší, a to že je značka podniku respondenta ceněna
přibližně stejně jako jméno konkurenta. Naopak u C-podniků byla
nejčastěji značka firmy ohodnocena jako stejná s konkurencí a druhé
nejčastější hodnocení bylo mírně vyšší. Zde byl rozdíl mezi četnostmi
3. a 4. kategorie nejmenší, a to 7,1 %. Modus je sice u skupiny C nižší,
ale, jak už bylo naznačeno, rozdíl v relativní četnosti hodnocení 3 a 4
je u všech skupin A, B, C poměrně malý, o čemž svědčí i vysoká phodnota,
podle které rozhodně neprokazujeme rozdílnost C-podniků
od ostatních. Z dosažených výsledků nelze odvozovat faktor
konkurenceschopnosti z důvodu nedostatečné homogenity
v odpovědích uvnitř samotných shluků.
Dílčí zhodnocení pro vnitřní prostředí
Podmíněné relativní četnosti jednotlivých proměnných jsou zobrazeny
souhrnně na Obrázku č. 1 a 2. K nejčastějšímu hodnocení 3 se
odlišuje jen proměnná pružnost, v případě A-podniků pak ještě
proměnná zákazníci a značka, u B-podniků pak opět proměnná
značka. Ve všech vyjmenovaných případech převládlo o stupeň vyšší
hodnocení 4.
Na základě představené kvalitativní stupnice v úvodu příspěvku lze
relevantní vliv na konkurenceschopnost stanovený mírou
vnitroshlukové shody přiřadit k následujícím proměnným.
U proměnné pružnost, se jedná o shodu ve shluku A a B, které jsou
charakterizovány lepšími parametry finanční výkonnosti.
Kvalita produktu je významná pro všechny shluky a samotný význam
kvality je přisuzován ve shluku podniků B.
Náklady na pracovní sílu jsou z pozice všech shluků podniků
hodnoceny velmi podobně s tím, že významnou roli hraje tato
proměnná u shluku podniků A a C. Nepatrně menší význam z hlediska
homogenity hodnocení má tato proměnná u shluku podniků B.
Ostatní náklady představují u všech shuků takové homogenity
odpovědí, která dosahuje při kvantitativním vyjádření odpovídající
shody pro ovlivnění konkurenceschopnosti.
15
Kvalifikace je z hlediska vlivu na konkurenceschopnost hodnocena
obdobně jako předchozí proměnná. Homogenita odpovědí má u všech
shluků podniků relevantní vliv na konkurenceschopnost.
Proměnná zákazníci dosahuje při kvantifikaci homogenity odpovědí
relevantní míry u shluku A a C. Vliv shody odpovědí u shluku B
neodpovídá požadavkům použitého hodnocení.
Dále u proměnných aktivita, zdroj a značka přesáhla odlišnost
výsledků pro všechny 3 typy podniků stanovenou 50% mez.
Testem se podařilo prokázat statisticky významný rozdíl v hodnocení odlišnosti
mezi sledovanými shluky podniků podle finanční výkonnosti
u proměnných aktivita, kvalifikace a zdroje (p < 5 %). Těsně nebyla
prokázána u proměnné pružnost (p = 6,1 %).
Na základě tohoto testu a stanovené homogenity odpovědí
jednotlivých shluků lze považovat za potencionální faktory
konkurenceschopnosti proměnné kvalifikace a pružnost. Při dílčím
hodnocení vnitřního prostředí a vlivu proměnných na
konkurenceschopnost lze stanovit jejich relevanci a dopady působení
následovně:
Pro shluk A má proměnná pružnost za významný a kvalifikace značný
vliv na konkurenceschopnost.
Pro shluk B představuje proměnná pružnost a kvalifikace významný,
vliv na konkurenceschopnost.
Ve shluku C působí pouze proměnná kvalifikace, se značným vlivem
na konkurenceschopnost.
16
Obrázek č. 1. Vnitřní faktory konkurenceschopnosti I: podmíněné
kumulativní sloupcové grafy
Zdroj: vlastní výpočty
17
Obrázek č. 2. Vnitřní faktory konkurenceschopnosti II: podmíněné
kumulativní sloupcové grafy
Zdroj: vlastní výpočty
18
1.2. VNĚJŠÍ FAKTORY
KONKURENCESCHOPNOSTI
V šetření pro oblast vnějšího prostředí se sledovalo 8 potenciálních
faktorů konkurenceschopnosti podniku, a to:
1. konkurenční boj (boj);
2. vyjednávací síla odběratelů (odběratelé);
3. vyjednávací síla dodavatelů (dodavatelé);
4. zájem o pracovní poměr (práce);
5. korupce;
6. podpora státních orgánů (s.podpora);
7. podpora místních orgánů (m.podpora);
8. trhy produktů (trh).
Výsledky analýzy všech proměnných jsou shrnuty v tabulkách č. 29­52
a následně graficky zpracovány na obrázcích č. 3 a 4.
1. proměnná boj byla zavedena jako: ,,Konkurenční boj na trzích
produktu, kde působí Váš podnik"
Tabulka č. 29: Podmíněné rozdělení proměnné boj
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 1 (0,005) 9 (0,044) 35 (0,172) 101 (0,498) 57 (0,281)
B 1 (0,005) 4 (0,022) 29 (0,158) 80 (0,437) 69 (0,377)
C 0 (0,000) 1 (0,024) 4 (0,095) 18 (0,429) 19 (0,452)
Poznámka: (1 ­ velmi nízký, 2 ­ nízký, 3 ­ střední, 4 ­ vysoký, 5 ­ velmi
vysoký).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 30: Podmíněné charakteristiky proměnné boj
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 4 0,498 4 0,426
B 4 0,437 4 0,418
C 5 0,452 4 0,376
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 31. Test homogenity pro proměnnou boj
testová statistika p-hodnota
8,421 0,392
Zdroj: vlastní výpočty
Z hodnot modů vyplývá, že konkurenční boj u A, resp. B-podniků je
ohodnocen jako vysoký, a u C-podniků dokonce jako velmi vysoký.
Vzhledem k mediánům, nadpoloviční většina hodnotila bez ohledu na
typ podniku konkurenční boj jako vysoký nebo velmi vysoký, u A-
19
podniků to bylo 77,9 %, u B-podniků 81,4 % a u C-podniků dokonce
88,1 % respondentů. Podniky se v hodnocení v rámci shluku dosti
podobaly, viz hodnoty podmíněných normalizovaných ordinálních
rozptylů. Přihlédneme-li na výsledek testu, zjišťujeme, že podniky typu
C se v hodnocení statisticky významně neliší od finančně úspěšnějších
firem A a B. Přestože by se dal očekávat významnější dopad na shluk
podniků C, tak se tento předpoklad nepotvrdil.
2. proměnná odběratelé byla zadána následovně: ,,Vyjednávací síla
odběratelů Vašeho podniku"
Tabulka č. 32: Podmíněné rozdělení proměnné odběratelé
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 2 (0,010) 6 (0,030) 55 (0,271) 98 (0,483) 42 (0,207)
B 0 (0,000) 3 (0,016) 53 (0,290) 86 (0,470) 41 (0,224)
C 0 (0,000) 2 (0,048) 10 (0,238) 21 (0,500) 9 (0,214)
Poznámka: (1 ­ velmi nízký, 2 ­ nízký, 3 ­ střední, 4 ­ vysoký, 5 ­ velmi
vysoký).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 33: Podmíněné charakteristiky proměnné odběratelé
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 4 0,483 4 0,426
B 4 0,470 4 0,402
C 4 0,500 4 0,418
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 34. Test homogenity pro proměnnou odběratelé
testová statistika p-hodnota
4,305 0,841
Zdroj: vlastní výpočty
Téměř polovina (u A a B shluku), resp. polovina (u C shluku)
respondentů se domnívá, že vyjednávací síla odběratelů je vysoká.
Střední sílu přisuzuje odběratelům kolem čtvrtiny respondentů a velmi
vysoký vliv odběratelů je uveden u přibližně pětiny respondentů. Žádný
(u B a C-podniků), resp. téměř žádný podnik (u A-podniků) nepovažuje
vyjednávací sílu odběratelů za zanedbatelnou. Variabilita hodnocení je
u všech tří typů podniků lehce přes 40 % a je obdobná pro všechny
shluky. Dosažené výsledky považují podniky ze všech shluků jako
významné s hodnocením vysoké vyjednávací síly odběratelů.
Vzhledem k vysoké p-hodnotě provedeného testu, nelze vyloučit, že
všechny podniky bez ohledu na jeho zařazení dle finanční výkonnosti
mají stejný názor na danou problematiku. Jedná se tedy o proměnnou,
která je sledována podniky ze všech shluků a silně ovlivňuje
podnikatelské aktivity.
20
3. proměnná dodavatelé: ,,Vyjednávací síla dodavatelů Vašeho
podniku"
Tabulka č. 35: Podmíněné rozdělení proměnné dodavatelé
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 3 (0,015) 35 (0,172) 111 (0,544) 44 (0,216) 11 (0,054)
B 0 (0,000) 13 (0,071) 96 (0,525) 55 (0,301) 19 (0,104)
C 0 (0,000) 4 (0,098) 23 (0,561) 12 (0,293) 2 (0,049)
Poznámka: (1 ­ velmi nízký, 2 ­ nízký, 3 ­ střední, 4 ­ vysoký, 5 ­ velmi
vysoký).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 36: Podmíněné charakteristiky proměnné dodavatelé.
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 3 0,544 3 0,414
B 3 0,525 3 0,400
C 3 0,561 3 0,359
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 37. Test homogenity pro proměnnou dodavatelé
testová statistika p-hodnota
18,143 0,023*
Zdroj: vlastní výpočty
Ve všech třech případech se podniky nadpoloviční většinou shodují, že
vyjednávací síla dodavatelů je oproti odběratelům o jeden stupeň nižší,
tedy střední. Největší shoda panovala u C-podniků, o čemž svědčí
četnost modální kategorie i hodnota normalizované ordinální variance.
Míra shody z pohledu vyšší homogenity odpovědí je opět obdobná pro
všechny shluky. Přestože výsledky vypadají podobně, pomocí testu lze
prokázat odlišnost hodnocení mezi shluky. Hlubším rozborem lze
dospět k tomu, že podniky typu A vidí sílu dodavatelů jinak oproti
ostatním (hodnocení 2 je zhruba o 7­10 % frekventovanější než
u ostatních a hodnocení 1 se objevuje jen u tohoto typu podniků).
Vzhledem k vnitroshlukové shodě a odlišnosti, provedeného testu lze
výsledky této proměnné brát jako působící faktor
konkurenceschopnosti odlišující jednotlivé shluky. Pro podniky shluku
A nepředstavuje vyjednávací síla dodavatelů takový význam jako
u ostatních shluků, zejména u shluku podniků C. Zvyšující se
akceptace podmínek dodavatelů při vyjednávání se odvíjí od zhoršující
se finanční výkonnosti podniků.
4. proměnná práce: ,,Zájem vstoupit do pracovního poměru ve Vašem
podniku"
21
Tabulka č. 38: Podmíněné rozdělení proměnné práce
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 4 (0,020) 28 (0,138) 129 (0,635) 36 (0,177) 6 (0,030)
B 5 (0,028) 42 (0,233) 96 (0,533) 31 (0,172) 6 (0,033)
C 0 (0,000) 13 (0,317) 21 (0,512) 6 (0,146) 1 (0,024)
Poznámka: (1 ­ velmi nízký, 2 ­ nízký, 3 ­ střední, 4 ­ vysoký, 5 ­ velmi
vysoký).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 39: Podmíněné charakteristiky proměnné práce
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 3 0,635 3 0,345
B 3 0,533 3 0,415
C 3 0,512 3 0,382
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 40. Test homogenity pro proměnnou práce
testová statistika p-hodnota
11,475 0,171
Zdroj: vlastní výpočty
Bez ohledu na finanční úspěšnost podniku je zájem o práci ve firmě
vyhodnocen jako střední. S úspěšností firmy četnost tohoto hodnocení
roste z 51,2 % až na 63,5 %. Druhý nejčastější zájem o práci je u Apodniků
stanoven jako vysoký (17,7 %) a u B a C-podniků jako nízký
(23,3 %, resp. 31,7 %). Nejmenší rozdílnost v hodnocení byla
vykázána u A-podniků (34,5 %), největší naopak u B-podniků (41,5 %).
Míra shody z pohledu vyšší homogenity odpovědí je obdobná pro
všechny shluky zejména ve shlucích A a C. Zde se jedná o vyšší míru
shody na středním zájmu o vstup do pracovního poměru. Nižší míra
shody je u shluku B, která je charakterizovaná střední zájmem o vstup
do pracovního procesu. Vzhledem k rozdílnosti v hodnocení
jednotlivých podniků shluků B v otázce zájmu o vstup do pracovního
procesu, lze předpokládat určité menší, ale (vzhledem k výsledku
testu) statisticky nevýznamné odlišnosti v oblasti lidských zdrojů.
5. proměnná korupce: ,,Korupce prostředí, ve kterém podniká Váš
podnik"
Tabulka č. 41: Podmíněné rozdělení proměnné korupce
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 56 (0,287) 57 (0,292) 45 (0,231) 24 (0,123) 13 (0,067)
B 59 (0,331) 50 (0,281) 42 (0,236) 21 (0,118) 6 (0,034)
C 21 (0,525) 10 (0,250) 4 (0,100) 3 (0,075) 2 (0,050)
22
Poznámka: (1 ­ velmi nízký, 2 ­ nízký, 3 ­ střední, 4 ­ vysoký, 5 ­ velmi
vysoký).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 42: Podmíněné charakteristiky proměnné korupce
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 2 0,292 2 0,664
B 1 0,331 2 0,620
C 1 0,525 1 0,581
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 43. Test homogenity pro proměnnou korupce
testová statistika p-hodnota
11,501 0,175
Zdroj: vlastní výpočty
Problém korupce neshledávají podniky jako příliš vážný. A i B-podniky
většinou vidí tento problém na škále 1­3, přičemž jen těsně převážilo
hodnocení 2 u A-podniků a nejnižší hodnocení 1 u B-podniků. U Cpodniků
nadpoloviční většina vidí korupci jako velmi nízkou a čtvrtina
respondentů ji hodnotí jako nízkou. Hodnocení 1 nebo 2 je tedy
přiděleno více než 3/4 C-podniků, přesto i zde variabilita odpovědí
přesáhla 50% hranici. Výše uvedené rozdíly v hodnocení mezi shluky
jsou však statisticky nevýznamné, viz p = 17,5 %. Z dosažených
výsledků nelze odvozovat faktor konkurenceschopnosti z důvodu
nedostatečné homogenity v odpovědích v rámci jednotlivých skupin
podniků dle finanční výkonnosti.
6. proměnná s.podpora: ,,Podpora Vašeho podniku ze strany státních
orgánů"
Tabulka č. 44: Podmíněné rozdělení proměnné s.podpora
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 110 (0,539) 55 (0,270) 28 (0,137) 10 (0,049) 1 (0,005)
B 106 (0,582) 40 (0,220) 31 (0,170) 5 (0,027) 0 (0,000)
C 31 (0,756) 4 (0,098) 3 (0,073) 2 (0,049) 1 (0,024)
Poznámka: (1 ­ velmi nízký, 2 ­ nízký, 3 ­ střední, 4 ­ vysoký, 5 ­ velmi
vysoký).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
23
Tabulka č. 45: Podmíněné charakteristiky proměnné s.podpora
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 1 0,539 1 0,459
B 1 0,582 1 0,429
C 1 0,756 1 0,401
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 46. Test homogenity pro proměnnou s.podpora
testová statistika p-hodnota
15,155 0,052
Zdroj: vlastní výpočty
Podpora podniků ze strany státu je považována za velmi nízkou. Bez
ohledu na typ podniku dané hodnocení přidělilo státním orgánům více
než polovina podniků, u C-podniků to byly dokonce 3/4 respondentů.
Míra shody z pohledu vyšší homogenity odpovědí je obdobná pro
všechny shluky. Vždy se jedná o hodnocení s velmi nízkým dopadem
na podniky, zejména ze strany shluku C. Rozdílnost v hodnocení této
skupiny podniků od finančně úspěšnějších firem A a B jen nepatrně
nelze testem prokázat (p-hodnota = 5,2 %). Představitelé shluku
podniků C očekávají větší pomoc ze strany státních orgánů, a proto
hodnotí tuto státní podporu o něco přísněji než ostatní. Jedná se
proměnnou, která není tak významná pro podnikatelskou činnost
a s tím spojenou konkurenceschopnost. V kontextu ekonomického
vývoje nicméně může prokázat, že méně úspěšní, a tím hůře
konkurenceschopnější, jsou podstatně citlivější na poskytování
podpory a pozitivně reflektují odpovídající nástroje s tím spojené.
7. proměnná m.podpora: ,,Podpora Vašeho podniku ze strany místních
orgánů veřejné správy"
Tabulka č. 47: Podmíněné rozdělení proměnné m.podpora
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 85 (0,421) 43 (0,213) 57 (0,282) 17 (0,084) 0 (0,000)
B 74 (0,409) 52 (0,287) 39 (0,215) 14 (0,077) 2 (0,011)
C 14 (0,341) 12 (0,293) 12 (0,293) 1 (0,024) 2 (0,049)
Poznámka: (1 ­ velmi nízký, 2 ­ nízký, 3 ­ střední, 4 ­ vysoký, 5 ­ velmi
vysoký).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 48: Podmíněné charakteristiky proměnné m.podpora
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 1 0,421 2 0,553
B 1 0,409 2 0,545
C 1 0,341 2 0,571
24
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 49. Test homogenity pro proměnnou m.podpora
testová statistika p-hodnota
15,150 0,055
Zdroj: vlastní výpočty
Podporu ze stran místních orgánů vidí všechny podniky spíše
v rozmezí velmi nízká až střední, ve všech třech případech to je přes
90 % podniků v rámci shluku. U všech tří typů shluků je hodnocení
velmi nízké nejčastější, přičemž četnost tohoto hodnocení klesá se
zařazením dle úspěšnosti podniků. Toto hodnocení není úplně
dominantní, o čemž svědčí četnosti 2. a 3. kategorie a výše
normalizované ordinální variability. Z podmíněných relativních četností
vyplývá, že podniky shluku C hodnotí podporu místních orgánů
o trochu méně přísněji na rozdíl od ostatních ­ finančně výkonnějších
shluků. Při testem dané hladině významnosti nelze jen těsně prokázat
odlišnost v hodnocení mezi jednotlivými shluky. Nicméně z důvodu
nedostatečné vnitroshlukové shody v odpovědích, nelze z dosažených
výsledků odvozovat faktor konkurenceschopnosti.
8. proměnná trh: ,,Trhy produktů, kde působí Váš podnik"
Tabulka č. 50: Podmíněné rozdělení proměnné trh
shluk
absolutní (relativní) četnosti
1 2 3 4 5
A 1 (0,005) 20 (0,103) 42 (0,215) 109 (0,559) 23 (0,118)
B 1 (0,006) 23 (0,132) 48 (0,276) 96 (0,552) 6 (0,034)
C 1 (0,024) 4 (0,098) 8 (0,195) 26 (0,634) 2 (0,049)
Poznámka: (1 ­ velmi nízký, 2 ­ nízký, 3 ­ střední, 4 ­ vysoký, 5 ­ velmi
vysoký).
Zdroj: Blažek, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření)
Tabulka č. 51: Podmíněné charakteristiky proměnné trh
shluk modus četnost medián n. dorvar
A 4 0,559 4 0,424
B 4 0,552 4 0,400
C 4 0,634 4 0,394
Zdroj: vlastní výpočty
Tabulka č. 52. Test homogenity pro proměnnou trh
testová statistika p-hodnota
13,733 0,091
Zdroj: vlastní výpočty
Všechny typy podniků vykazují, že trhy produktů, kde působí, se
poměrně rozšiřují. Shoduje se na tom přes 50 % A, B i C-podniků.
25
V daleko menší míře (19,5­27,6 %) považují podniky trh za neměnný,
což je druhý nejčastější výsledek. Variabilita hodnocení je u všech 3
typů podniků obdobná nepřesahující 50% mez. Míra shody z pohledu
vyšší homogenity odpovědí je obdobná pro všechny shluky, kdy se
shodují na rozšiřujících se trzích, kde působí. I statistický test
nepotvrzuje rozdílnost názorů mezi shluky dle finanční úspěšnosti.
Otázku vyvolává příčina rozšiřujících se trhů pro všechny
zainteresované podniky (trh EU), která nepochází z individuální
dovednosti podniku. Vzhledem k obecné shodě ve všech shlucích lze
tuto proměnnou považovat za významnou pro podnikatelskou činnost,
bez konkrétně specifikovaného dopadu na konkurenceschopnost
podniku.
Dílčí zhodnocení pro vnější prostředí
Podmíněné relativní četnosti jednotlivých proměnných jsou zobrazeny
souhrnně na Obrázku 3 a 4. Střed hodnotící škály se objevil nejčastěji
ve dvou případech (dodavatelé, práce), vysoké hodnocení 4 se
vyskytlo jako nejčastější u proměnných odběratelé, trh a u proměnné
boj, kde v jednom případě se objevila jako nejfrekventovanější
dokonce hodnota 5. U proměnných s.podpora a m.podpora dochází
k vychýlení na nejnižší stupeň hodnotící škály. Podobně dopadla
i proměnná korupce kromě A-podniků, které udělovaly nejčastěji
hodnocení 2. U posledních 2 zmiňovaných proměnných m.podpora a
korupce, se hodnocení respondentů příliš lišilo (n. dorvar > 0,5), jak
bude rozvedeno níže.
Obdobně, jako u dílčího zhodnocení vnitřního prostředí, lze vyhodnotit
relevantní vliv na konkurenceschopnost shluků z hlediska
vnitroshlukové shody u proměnných.
U proměnné boj se projevuje shoda u všech shluků s větší relevancí
u shluku podniků C.
Proměnná odběratelé hodnotí shodu obdobně u všech shluků
s významem pro konkurenceschopnost.
Proměnná dodavatelé má shodu u všech tří shluků podniků s tím, že
významnější relevantní vliv na konkurenceschopnost přiřazuje shluku
podniků C.
U proměnné práce dochází ke shodě taktéž u všech tří shluků podniků
s tím, že význam relevantního vlivu na konkurenceschopnost lze
zaznamenat u shluků podniků A a C.
Proměnná korupce nezaznamenala shodu odpovědí ani v jednom
shluku podniků a tudíž nepředstavuje relevantní vliv na
konkurenceschopnost.
Proměnná státní podpora vykazuje z pozice shody odpovědí
významný relevantní vliv na konkurenceschopnost u všech shluků
podniků stejně.
26
Proměnná místní podpora na rozdíl od statní podpory nezaznamenala
shodu odpovědí ani v jednom ze shluků a tudíž nepředstavuje
relevantní vliv na konkurenceschopnost.
U proměnné trh lze zaznamenat shodu odpovědí u všech shluků
podniků stejnou, s relevantním vlivem na konkurenceschopnost.
Při zjišťování mezishlukových rozdílů se prokázalo, že statistický
významný rozdíl existuje pouze u proměnné dodavatelé(p < 5 %).
Vzhledem k blízkosti hladině významnosti se ukazuje, že statisticky
významný rozdíl lze přiřadit i proměnným státní podpora a místní
podpora. U místní podpory ovšem nedošlo k dosažení požadované
vnitroshlukové shody.
Po vyhodnocení obou přístupů sledující vnitroshlukovou shodu
odpovědí a s tím spojených mezishlukových rozdílů lze pro dílčí
zhodnocení vnějšího prostředí považovat následující proměnné
s relevantním vlivem na konkurenceschopnost. K vyhodnocení je opět
použita kvalitativní stupnice vlivu na shluky.
Ve shluku A má proměnná dodavatelé významný vliv spojený
s konkurenceschopností a obdobně lze stanovit významný vliv
u proměnné státní podpora.
Ve shluku B má proměnná dodavatelé významný vliv spojený
s konkurenceschopností a obdobně lze stanovit významný vliv
u proměnné státní podpora.
Shluk C se charakterem působících vlivů o něco odlišuje. V rámci
proměnné dodavatelé se ukazuje značný vliv na konkurenceschopnost
a u proměnné státní podpora významný vliv na konkurenceschopnost.
27
Obrázek č. 3. Vnější faktory konkurenceschopnosti I: podmíněné
kumulativní sloupcové grafy
Zdroj: vlastní výpočty
28
Obrázek č. 4. Vnější faktory konkurenceschopnosti II: podmíněné
kumulativní sloupcové grafy
Zdroj: vlastní výpočty
29
1.3. Závěry
Zkoumání vnitřního a vnějšího prostředí prováděného v empirickém
šetření konkurenceschopnosti podniků měla za cíl identifikovat ty
proměnné, které mohou mít určitý vliv na konkurenceschopnost
podniku. Je nutno si uvědomit, že se jedná o dotazníkové šetření,
které se opírá o názory předních představitelů společností a je tím
silně subjektivně ovlivněno. Signifikantnost výsledků vyhodnocení je
daná metodologií, kdy se zkoumala vnitroshluková shoda
v jednotlivých shlucích a následně mezishlukové rozdíly. V konečném
důsledku je tedy nutno přiznat určitou omezenou míru interpretace,
vzhledem k dosaženým výsledkům empirického šetření jak se výše
uvádí a samotným zastoupením podniků v jednotlivých shlucích.
Nicméně lze na základě zvolené metodiky považovat výstupy za
ověřené při hodnocení a stanovení proměnné ve vztahu k dosažené
hospodářské úspěšnosti s dopadem na konkurenceschopnost
podniku.
Pro vnitřní prostředí jsou identifikovány proměnné pružnost
a kvalifikace. U vnějšího prostředí jsou identifikovány proměnné přímo
ovlivňující konkurenceschopnost ­ dodavatelé a státní podpora. Při
integraci obou zkoumaných prostředí je možné charakterizovat
relevantní vliv proměnných na konkurenceschopnost a stanovit dopad
na jednotlivé shluky v podobě působících faktorů.
U shluku A - finančně výkonné podniky představuje proměnná
pružnost významný vliv na konkurenceschopnost. Jako působící faktor
je nutno interpretovat tuto proměnnou ve vztahu k definované otázce pružnost
reakce své produkce k zákazníkům. Pro tento shluk lze
vnímat faktor konkurenceschopnosti tak, že pružnost přizpůsobení se
produkce zákazníkům je převážně mírně vyšší oproti ostatní
konkurenci. Kvalifikace má značný vliv na konkurenceschopnost
a samotná interpretace se odvozuje od porovnání úrovně kvalifikace
pracovníků ve srovnání s konkurencí. To znamená, že dosahuje
minimálně stejné úrovně kvalifikace pracovníků jako konkurence.
Dodavatelé představují pro tento shluk významný vliv na
konkurenceschopnost. Jako působící faktor je nutno chápat
dodavatelé z pozice jejich vyjednávací síly. Pro shluk A nepředstavuje
síla dodavatelů takovou hrozbu, jako pro ostatní shluky podniků. Statní
podpora je charakterizována významným vlivem s tím, že jako faktor
nepředstavuje výrazný dopad na konkurenceschopnost podniku.
V celkovém hodnocení respondentů je uváděna jako velmi nízká.
U shluku B - finančně průměrně výkonných podniků působí pružnost
významným vlivem na konkurenceschopnost. Při srovnání
s konkurencí a z odvození faktoru konkurenceschopnosti je
přizpůsobivost produkce na požadavky zákazníků na mírně vyšší
úrovni oproti konkurenci. Pro shluk podniků B působí tento faktor
obdobně jako u shluku podniků A. Kvalifikace má významný vliv a lze jí
30
vnímat tak , že kvalifikace pracovníků se sleduje obdobně jako
u konkurence. Dodavatelé mají v tomto shluku také významný vliv a
jako působící faktor konkurenceschopnosti má vyjednávací síla
dodavatelů nižší váhu oproti shluku podniků A. Obdobně lze
charakterizovat proměnnou statní podpora, kdy jako faktor
nepředstavuje výrazný dopad na konkurenceschopnost podniku a je
považovaná respondenty za velmi nízkou.
Shluk C je nejméně finančně výkonný a poněkud vhodnějším
označením by bylo označení shluk s problematickou
konkurenceschopností. Přestože obdobná interpretace jako
u předchozích dvou shluků je možná, je nutno připomenout omezenost
této interpretace vzhledem k zastoupenému počtu podniků v tomto
shluku (viz úvodní představení metodologie příspěvku). Pro
proměnnou pružnost se v tomto shluku neprokázala v hodnocení
shoda, tudíž problematicky konkurenceschopné podniky nepřikládají
takový význam pružné reakci produkce na požadavky svých
zákazníků. Kvalifikace má značný význam ve shluku C, kdy se
v porovnání s konkurencí blíží významu jako ve shluku A. Úroveň
kvalifikace pracovníků ve shluku C lze ovšem chápat jako maximum
rozsahu poskytované kvalifikace. Dodavatelé působí na problematicky
konkurenceschopné podniky značným vlivem, převažuje zde střední
vyjednávací síla. U shluků C lze předpokládat větší přizpůsobivost
podmínkám dodavatelů. Státní podpora má pro konkurenčně
problémové podniky významný vliv a při hodnocení velmi nízké
podpory lze vnímat tento faktor spíše z pozice uskutečněné podpory.
V konečném zhodnocení faktorů působících v konkurenceschopných
průměrně konkurenceschopných a problémově konkurenceschopných
podnicích dle finanční výkonnosti lze odvodit následující
charakteristiky.
Konkurenceschopné podniky kladou oproti konkurenci důraz na
přizpůsobivou reakci na požadavky zákazníků, se značným vlivem na
kvalifikaci pracovníků a minimalizaci vyjednávací síly dodavatelů.
Neočekávají státní pomoc a nepřikládají jí v konkurenceschopnosti
takový význam. Průměrně konkurenceschopné podniky kladou důraz
oproti konkurenci v pružném přizpůsobení se produkce na požadavky
zákazníků, na sledování konkurence v oblasti kvalifikace pracovníků
a obdobnou vyjednávací sílu vůči dodavatelům. Neočekávají
a nepřikládají význam státní pomoci z pohledu konkurenceschopnosti.
Problémově konkurenceschopné podniky oproti konkurenci nekladou
důraz na pružnou reakci produkce vůči zákazníkům, silně se
srovnávají při kvalifikaci pracovníků s konkurencí a očekávají stejnou
vyjednávací sílu od dodavatelů jako má konkurence. Státní pomoc
hodnotí jako velmi nízkou, což způsobuje nemožnost aktivního
ovlivnění konkurenceschopnosti podniku z jejich strany.
31
3. POUŽITÁ LITERATURA
ANDĚL, J. (2007): Základy matematické statistiky. Matfyzpress, Praha,
2007.
BLAŽEK, L. ­ DOLEŽALOVÁ, K. ­ KLAPALOVÁ, A. ­ ŠIŠKA, L.
(2005): Metodická východiska zkoumání a řízení inovační výkonnosti
podniku. Working paper č.11/2005. Brno: Centrum výzkumu
konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2005. 30 s. ISSN 1801-
4496.
BLAŽEK, L. ­ SVOBODA, M. (2007): Analýza empirického šetření
konkurenční schopnosti podniků. In. Svět práce a kvalita života v
globalizované společnosti. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké
konference. Praha: Vysoká škola ekonomická. 2007. ISBN 978-80-
245-1207-5.
BLAŽEK, L. a kol. (2007): Konkurenční schopnost podniků (Primární
analýza výsledků empirického šetření). Brno: Masarykova univerzita,
2007.
BLAŽEK, L. (2007): Dílčí závěry z empirického šetření
konkurenceschopnosti podniků. Working paper č.31/2007. Brno:
Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky, 2007.
38 s. ISSN 1801-4496.
R Development Core Team. R (2008): A language and environment for
statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna,
Austria, 2008.
ŘEZANKOVÁ, H. (2007): Analýza dat z dotazníkových šetření.
Professional Publishing, Praha, 2007.
ŠIŠKA, L. (2008): Analýza finanční výkonnosti respondentů
empirického šetření CVKS [Working Paper 10/2008]. Brno:
Masarykova univerzita, 2008.
32