Týdeník vydavatelství Economia 12.10.2023, cena: 59 Kč www.ekonom.cz 42 Konec řemeslníků v Cechách Česko i mnohé další státy se perou s nedostatkem řemeslníků a bude ještě hůř. Víme, jak to změnit. 977121007100542 OBJEVTE NÁŠ NOVÝ SIROKY VYBER v VÝHODNÉ CENY V RYCHLÉ DORUČE ONLINE MARKETPLACE REAL ESTATE FORUM ekonom SP0JKA KARLiN KONFERENCE 25. 10. 2023 9:00 ekonom.cz/ref PRONÁJMY DOSTUPNÉ BYDLENÍ VÝSTAVBA BYTŮ V REGIONECH E D I T D R I A L ekonom Týdeník vydavatelství Economia Ročník LXVII, čislo42 Vychází každý čtvrtek v Praze, cena 59 Kč Adresa redakce: Pernerova 673/47,186 00 Praha 8, tel.: 233 072 222 e-mail: jmeno.prijmeni@economia.cz internet: http://www.ekonom.cz Šéfredaktor: Petr Kain Zástupci šéfredaktora: Martin Petříček, Alžběta Vejvodova Šéfeditor: Karel Janků Editor: Josef Káninský Redakce: Jan Beránek, Eva Hníková, Radek Novotný, Josef Pravec, Vojtěch Wolf Spolupracovníci: Martin Frei, Eva Srpová, Jakub Stehlík, Aleš Vojíř Grafici: Jaroslava Bělovská, Petr Hrubý Fotoprodukční: Michaela Šplíchalová Produkce: Marcela Skladanová Korektorna: Petr Vaněk (vedoucí) Marketing: Pavel Volčík, Matouš Hutník Vydává: Economia, a.s. Adresa vydavatelství: Pernerova673/47,186 00 Praha8 tel.: 233 072 222, IČO: 28191226 Autorská práva vykonává vydavatel. Jakékoliv užití částí nebo cel ku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i vjiném než českémjazyce bez písemnéhosvolení vydavatele, je zakázáno. © 2023 Economia, a.s. Inzerci přijímá inzertní oddělení: obchod ní garant: Zuzana Kučera Vlnasová, zuzana.kucera@economia.cz, 777 323 083 backoff ice inzerce: inzerce@economia.cz Ředitel speciálních projektů: Aleš Mohout, Pernerova673/47,186 00 Praha8, tel.: 775 921 915 Distribuce: Pernerova 673/47,186 00 Praha 8 Volný prodej: e-mail: distribuce@economia.cz Ve volném prodeji rozšiřuje: PNS, as. Předplatné, nové objednávky: tel.: 217 777888, e-mail: predplatne@economia.cz, www.ekonom.cz/predplatne Zákaznická linka: tel.: 217 777 888 Objednávky do zahraničí: tel.: 217 777 888, e-mail: predplatne@economia.cz Doručování předplatného provádí: Česká pošta s.p., PNS, a.s., Monitor CZ, s.r.o. Předplatnév SR zajišťují: Magnet Press Slovakia, s.r.o., PressMedia, s.r.o., L.K. Permanent, s.r.o., MediaCall, s.r.o. Internetový on-line archiv: predplatne@economia.cz Internetová inzerce: Pernerova 673/47,186 00 Praha 8, tel.: 233 07 4168, e-mail: inzerce@ihned.cz Layout: Jan Vyhnánek Tiskne: Walstead Moraviapresss.r.0., Břeclav Náklad ověřuje Kancelář ověřování nákladů tisku ABC ČR Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí. MK ČR E 5549 IMIČ 47 619 I ISSN 1210-0714 (Prirrt) ISSN 2787-9380 (On-line) Twitter@ekonom_cz Facebook@ekonom.cz @ lnstagram@ekonom_cz Vážení a milí čtenáři Jednou z věcí, které mě před 15 lety během mého života v Austrálii překvapily, byla neschopnost tamních obyvatel cokoliv si sami doma opravit. Vzpomínám, jak mi jeden Slovák, který se živil jako správce několika budov v Sydney, s úsměvem vyprávěl, že si ho jedna rodina přivolala domů, protože jim nesvítilo v kuchyni světlo. Během deseti vteřin vyměnil žárovku, naúčtoval si 50 dolarů a spokojeně zase odešel. Můžeme se nepraktickým Australanům smát, manuální zručnost ale klesá napříč vyspělým světem, Česko nevyjímaje. Není to přitom problém jen tehdy, když si doma potřebujete něco opravit. Jeden lékař mi před lety vyprávěl, jak se zhoršily schopnosti mladých studentů medicíny vykonávajících kolonoskopii. Důvod je prostý - tato technika samozřejmě vyžaduje zručné ruce. Jestli bude ale Česko příštích let v souvislosti s klesající manuální zručností něco trápit, bude to bezpochyby nedostatek řemeslníků. Podle analýzy konzultační firmy Boston Consulting Group jich má v roce 2030 v Česku chybět 100 tisíc. Jak se přitom ukazuje, jde o profese, které nastupující umělá inteligence nahradí jen stěží. A tak je docela dobře možné, že vám za pár let přijde opravit kohoutek nějaký bývalý ajťák nebo třeba novinář. Jenom varování: kdybych se ve vašich dveřích objevil s brašnou nářadí já, radši je zase rychle zabouchněte. Přeji pěkné čtení. .32 ■co >N .32 o Q I- w z) Petr Kain, šéfredaktor -3- □ B S AH Názory 6 Miroslav Mejtský: Migrační politika jako podmínka transformace ekonomiky Události týdne 8 Přehled nej důležitějších zpráv uplynulého týdne Téma čísla 10 Řemeslníci nejsou a nebudou Rozhovor 18 Pavel Skřivánek: Cizí jazyk se dá ovládnout rychle, talentovanému stačí i jeden rok Další témata 24 Start-upy na suchu. Investory mohou najít i na Blízkém východě 30 Saúdská Arábie vsadila na sport. Ve sportwashingu je první 34 Jak lidská přirozenost v podobě karet, kostek a rulety překonala zákazy Investice 38 Odvážná vize: Umělá inteligence zkrátí pracovní týden až o den a půl Technologie 40 Jak zvýšit šanci na početí? Český start-up vybere nej lepší embryo Právo 42 Evropa se brání čínskému kapitálu. Bude prověřovat zahraniční investice Lifestyle 44 Proč jsou lidé od přírody štědří? Protože se jim to vyplatí 48 Ford Puma EcoBoost: S elektřinou ještě svižnější #datavize 50 A zase se krade 48 m 1 '4-y -4- AIjO diamonds PRAHA Pařížská, Palladium, Westfield Chodov, OC Nový Smíchov, Centrum Černý Most BRNO Olympia OSTRAVA Fórum Nová Karolina BRATISLAVA Eurovea, Aupark, Avion Shopping Park KOŠICE Hilton www.alo.cz NÁZORY' transformace ekonomiky -TEXT- MiroslavMejtský -FOTO-Archiv Česká republika stojí před výzvou zabezpečit si potřebné pracovníky v globálním závodě o talenty. S trvale nízkou mírou nezaměstnanosti a předpokládaným nárůstem poptávky po vysoce kvalifikovaných pracovnících, zejména v oblasti IT, technologií a výzkumu, je nutné, aby Česká republika upravila svou migrační politiku tak, aby mohla přilákat a udržet zahraniční talenty. V současnosti se však koncepce migrační politiky nevěnuje dostatečně potřebám moderní znalostní ekonomiky. Oproti jiným vyspělým státům, které si uvědomují význam migrace pro svůj rozvoj, zůstal český migrační rámec založený na zastaralých principech pocházejících z 90. let minulého století. Současný projekt digitalizace migrační politiky sice přesune papírové žádosti na obrazovku, ale zastaralé principy zachová. Již dnes se potýkáme s vážným nedostatkem pracovníků. Nejvíce nám chybí kvalifikovaní pracovníci, zejména v oblastech strojírenství, elektrotechniky a vysoce kvalifikovaní IT specialisté a inženýři. Během poslední dekády měla Česká republika štěstí přilákat mnoho zahraničních investic do oblasti vývoje softwaru a některé již etablované korporace postupně zvyšovaly svou přítomnost. To vedlo k vyšší poptávce po IT specialistech. V tomto ohledu spolu s omezenou kapacitou univerzit, klesající demografickou křivkou a nedostatečným množstvím IT talentů se Česká republika od zbytku světa nijak výrazněji neodlišuje. Na druhou stranu jsme tradičně průmyslovou zemí a obdobně jako v technologickém sektoru i v oblasti průmyslu došlo k rozvoji, který vyžaduje dodatečnou pracovní sílu. Jedním z klíčových ukazatelů kvality migračního systému je doba potřebná k získání pracovního povolení. I přes zavedení vládních programů ekonomické migrace se však celková doba relokace pohybuje v rozmezí tří až šesti měsíců, ve specifických případech může být i delší. Tato nepředvídatelnost a zdlouhavost procesu komplikuje rychlý přesun zahraničních talentů do země. Samotný proces schvalování žádosti po jejím podání trvá v průměru 46 dnů. Ovšem například v Německu zabere rozhodnutí o vydání pracovního povolení pouze 21 dní, v Polsku dokonce jenom 14 dní. Dalším klíčovým prvkem migrační politiky by měla být její předvídatelnost a jednoduchost použití, jak pro státní správu, tak pro klienty. To zahrnuje nejen délku platnosti pobytových povolení, ale také podmínky pro získání trvalého pobytu. V těchto ohledech má Česká republika stále co zlepšovat. Migrační politika by měla být vnímána nejen jako bezpečnostní opatření, ale také jako nástroj pro podporu znalostní ekonomiky. Ekonometrickým odhadem bylo spočítáno, že přijetí 15 tisíc nově příchozích vysoce kvalifikovaných pracovníků může přinést až 0,5 procenta růstu HDP České republiky. Jedním z problémů současného systému je vlastní podání žádosti o pobytové oprávnění. Žádosti se zpravidla podávají na zastupitelských úřadech České republiky, které mají omezenou kapacitu. Kvůli převisu poptávky nad nabídkou termínů byly zavedeny kvóty, které se zároveň staly nástrojem regulace migračních toků. Taková regulace je ovšem slepá a nekoresponduje s potřebami ekonomiky. Pokud chceme migrační toky regulovat, pak bychom se měli zaměřit na aspekty zkušeností, dovedností, vzdělání a inte-grovatelnosti potenciálního migranta, nikoliv čistě na jeho národnost a štěstí v loterii o termín k podání žádosti. Celkově by migrační politika měla být předvídatelná a zaměřená na potřeby moderní ekonomiky. Vize migrační politiky by měla být schopna identifikovat potřebné talenty pro transformaci České republiky na znalostní ekonomiku, zajistit rychlou relokaci a nabídnout výhody pro migrující osoby s cennými dovednostmi. Změny v migrační politice mohou být krokem směrem k větší mezinárodní konkurenceschopnosti a udržitelnému ekonomickému růstu. I Autor je specialista na globální pracovní migraci ze společnosti Petyovský & Partners - B - 00020131020000315300010202 CENTR GROUP Energy s.r.o. ...aneb „dlouhodobě udržitelná energetika s cílem snížení energetické náročnosti a zvýšení energetické soběstačnosti" Našim klientům nabízíme energetické služby v novém pojetí', služby, jejichž cílem je zefektivnit náklady na čerpání energií například v podobě snížení energetické náročnosti staveb či zajímavého energetického projektu se zaměřením na úspory. A co patří mezi naše hlavní služby? Poradenská činnost v oblasti energetických úspor Optimalizace energetického hospodářství Nabízíme odborné studie a posudky energetického hospodářství, navrhujeme energetickou koncepci objektů veřejného i soukromého sektoru, od jednoduchých budov až po složité a technologicky náročné průmyslové areály. Řešení energeticky úsporných projektů Zajišťujeme projekční a inženýrskou činnost v investiční výstavbě, nabízíme kompletní projektovou přípravu daného záměru dle energetického auditu a zpracování projektové dokumentace ve všech stupních stavby. Energeticky úsporné projekty realizujeme formou dodávky na klíč, formou EC (Energy Contracting) nebo formou EPC (Energy Performance Contracting). Využíváme vysoce sofistikovaný nástroj pro aktivní servisní a energetický management, který účinně a dlouhodobě optimalizuje spotřebu energií a snižuje související finanční náklady a emise. Tento nástroj lze velmi efektivně využít i na sledování různých parametrů v rámci ESG. Projekty Design & Build Metoda řešení Design & Build představuje způsob realizace výstavbových projektů, kde jakožto smluvní partner přebíráme odpovědnost za projektovou přípravu, provedení stavby a následně za poskytování technického facility managementu. Ve spojení s energetickým managementem jsme tak schopni poskytnout záruku za dosažení cílových parametrů, které jsou ověřovány při reálném provozu budov či objektů po smluvně dohodnutou dobu. LETEM SVĚTEM' 1. Pernod Ricard zvažuje prodej Becherovky Nápojová společnost Pernod Ricard zvažuje prodej české likérky Jan Becher - Karlovarská Becherovka. Francouzský výrobce lihovin hledá způsoby, jak zefektivnit své portfolio. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Cenu likérky zdroje odhadují minimálně na 300 milionů dolarů (6,95 miliardy korun). Předpokládají zájem mezinárodních nápojových společností. Společnost Pernod Ricard podle zdrojů Bloombergu spolupracuje s poradenskou a investiční firmou Center-view Partners, která se snaží zjistit zájem kupců o českou likérku. Ta v Karlových Varech produkuje bylinný likér Becherovka už přes 200 let. Francouzská firma likérku koupila v roce 1997. Jednání podle zdrojů stále probíhají a není jisté, zda vyústí v transakci. Pernod Ricard zvažuje i další odprodeje ze svého portfolia více než 240 značek. Na konci minulého měsíce Bloomberg informoval o možném prodeji portfolia vín. Pernod Ricard je po firmě Diageo druhý největší výrobce lihovin na světě. 2 EPH zahájil výstavbu plovoucíelektrárny Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského zahájil na jezeře Ostsee u německé Chotěbuzi výstavbu největší plovoucí solární elektrárny v Německu. Elektrárna bude mít výkon 29 mega-wattů, což umožní vyrábět elektřinu odpovídající roční spotřebě 8250 domácností. Systém plovoucích fotovol-taických elektráren chce skupina zprovoznit ve druhé polovině příštího roku. Výstavbu plovoucí elektrárny bude mít na starosti společnost EP New Energies, která do skupiny EPH patří. Plovoucí solární elektrárna bude patřit mezi pět největších plovoucích solárních zdrojů v Evropě. Projekt bude kombinovat fotovoltaiku, větrnou energii a tepelnou energii z jezera. 3. Německu hrozí nedostatek plynu Německo musí urychlit výstavbu infrastruktury pro dovoz plynu, aby se vyhnulo omezení dodávek. Týdeníku WirtschaftsWoche to řekl Markus Krebber, generální ředitel největší energetické společnosti v zemi RWE. Dodal, že riziko prudkého růstu cen energií nebylo zcela zažehnáno. „V plynové soustavě nemáme žádnou rezervu," řekl Krebber. „Pokud nastane velmi chladná zima nebo dojde k přerušení dodávek, může to vést k velmi kritickým situacím - a v důsledku toho k nedostatku a výrazně vyšším cenám," dodal. Plynové zásoby v Německu přitom vstupují do topné sezony na rekordní úrovni 96,55 procenta. To v porovnání s loňskem představuje mnohem komfortnější pozici. 4. Zastropování energií vyjde na 50 miliard Náklady na zastropování cen energií v letošním roce vyjdou podle současných odhadů přibližně na 50 miliard korun. To je zhruba polovina částky, kterou vláda původně předpokládala. Vyplývá to z prohlášení ministerstva průmyslu a obchodu. Ke snížení nákladů pomohl zejména pokles cen energií na trhu. Cenové stropy platí po celý letošní rok. O jejich platnosti pro příští rok vláda dosud definitivně nerozhodla, předpokládá se však, že budou zrušeny. Vláda zavedla cenové stropy na elektřinu a plyn kvůli prudkému zdražení komodit na trhu. Stropy byly stanoveny na 6000 korun za jednu MWh elektřiny a 3000 korun za jednu MWh plynu. 5 ČNB: Sazby mohou klesnout ještě letos Členové bankovní rady ČNB se shodují v tom, že začátek snižování úrokových sazeb bude muset být pozvolný. Nevylučují přitom první pokles ještě do konce roku, vyplývá ze záznamu ze zářijového jednání bankovní rady. Viceguvernér ČNB Jan Frait nevyloučil zásadní diskusi o prvním snížení úrokových sazeb už na listopadovém jednání bankovní rady. Zároveň ale zdůraznil, že je třeba při uvolňování měnové politiky postupovat opatrně, protože je třeba brát ohled na riziko růstu inflačních očekávání. - B - I|JJM!IIJ1I: S PKFAPOGEO E ČAS NA ZMĚNU Čas na Změnu V ÚČetniCtVÍ Proč udělat změnu s námi? Standardně reagujeme na dotazy a požadavky do 24 hodin. Zajistíme kontinuální poskytování sjednané služby. Dokážeme pružně reagovat na požadavky našich klientů, zvládneme se přizpůsobit vaší velikosti i jejímu vývoji. Naši pracovníci se soustavně školí, aby byli odborníky ve svém oboru, a nabyté znalosti si vzájemně předávají. Díky odbornosti celé naší poradenské skupiny jsme schopni nabídnout dílčí i komplexní služby v rámci našeho oboru. Čas na změnu v daních Proč udělat změnu s námi? • Sledujeme nejnovější judikaturu a trendy v oblasti daní. Náš úspěšný specializovaný sporový tým při Vás bude stát při jednáních se správcem daně. Jsme tým profesionálů, který má za cíl ušetřit našim klientům nejen peníze, ale zejména čas a nervy. • Nalézáme řešení i tam, kde ostatní již žádné řešení nevidí. • Díky individuálnímu přístupu a s pomocí znalosti aktuální daňové a účetní legislativy, odstraníme neefektivitu v daňové a účetní oblasti. Čas na změnu v auditu Proč udělat změnu s námi? Vázne komunikace s auditorem - my ji vnímáme jako základ každého auditu. Osobní přístup ke klientům je pro nás samozřejmostí. Realizace auditu efektivně a dle odsouhlaseného harmonogramu. Máme zkušenosti při aplikaci jednotlivých standardů nebo zachycení speciálních operací dle IFRS. Jsme Vám po boku všude tam, kde je potřeba nezávislého odborníka, který pro vede ověření vybraných veličin nebo procesů. Čas na změnu ve mzdách Proč udělat změnu s námi? • Ubereme Vám starosti, přidáme kvalitu. • Díky týmu dokážeme efektivněji kombinovat požadované dovednosti. • Jsme specialisté v oboru - legislativu máme v malíčku. • Můžete se na nás vždy spolehnout - poradíme, pomůžeme vyřešit. • Neustále se vzděláváme a sledujeme veškeré legislativní změny. • Využíváme moderní systémy a digitalizaci, takže pracujeme rychleji. • I mzdy Vás s námi budou bavit, a hlavně přijdou vždy zaměstnancům v čas a v pořádku. Čas na změnu v transakcích Proč udělat změnu s námi? O naše zkušenosti se můžete opřít. Jsme odborníci na holdingové restrukturalizace a řešení nástupnictví v podnikání. Pomáháme spravovat složité struktury a nastavujeme převodní ceny. V rámci M&A Vás provedeme nákupem a prodejem firmy. Nastavíme zaměstnanecké akciové programy, aby to klapalo. Poradíme při milnících v rámci změn Vašeho businessu. |^Tj www.pkfapogeo.cz TÉMA ČÍSLA- Řemeslníci nejsou a nebudou V Česku chybí téměř sto tisíc řemeslníků a stavebních dělníků. A bude hůř. Odvětví potřebuje zjednodušit rekvalifikace, více zahraničních pracovníků a nové technologie. -TEXT- Radek Novotný -FOTO- Lukáš Bíba Než vaše dítě začne studovat na univerzitě, mělo by se pořádně zamyslet nad tím, jestli by nebylo výhodnější vyučit se třeba instalatérem, jejich výdělky slušně rostou. Takové doporučení pronesl před devíti lety americký miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg, který sám absolvoval dvě prestižní americké univerzity. Nejen Spojené státy, ale většinu ekonomicky vyspělých zemí světa totiž už řadu let trápí nedostatek instalatérů, elektrikářů, klempířů a dalších řemeslných profesí. V nejbohatších státech chybějící řemeslníky a kvalifikované stavební dělníky nahrazují do značné míry přistěhovalci z bývalých kolonií nebo chudších okolních států. I Češi často jezdí hojně pracovat do Německa či Obory s nejvyšším počtem chybějících pracovníků v roce 2030 (včrj řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby malíři a příbuzní pracovníci, pracovníci povrchového čištění budov montážní dělníci výrobků a zařízení obsluha pojízdných zařízení kuchaři (kromě šéf kuchařů), pomocní kuchaři číšníci, servírky, barmani a příbuzní pracovníci analytici a vývojáři softwaru a počítačových apli kací mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví technici ve fyzikálních a průmyslových oborech specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech Zdroj: Boston Consulting Group & Aspen Institute Central Europe, 2022 ^ Nejen Spojené státy, ale většinu ekonomicky vyspělých zemí světa už řadu let trápí nedostatek instalatérů, elektrikářů, klempířů a dalších řemeslných profesí. Rakouska. U nás se ale tyto nedostatkové profese ani zdaleka nedaří nahrazovat migrací z východní Evropy nebo Asie. Stavební řemeslné profese jsou tak nejčastěji chybějícím povoláním na trhu práce. Tvoří asi třetinu všech neobsazených pozic. Podle Pavla Ševčíka, technického ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví, se bude situace v budoucnu jen zhoršovat. To předpovídá i analýza vývoje pracovního trhu konzultační firmy Boston Consulting Group, která odhaduje, že v roce 2030 bude v Česku chybět přes sto tisíc řemeslníků a kvalifikovaných stavebních pracovníků. „Je to reálný scénář. Obávám se, že za sedm let můžeme stávající průšvih ztlumit jen částečně," myslí si Petr Ond-rášek, analytik stavebně poradenské firmy CEEC Research. Hrozí tak, že se výstavba a opravy domů a bytů zpomalí a prodraží ještě výrazněji než dosud. Řemeslník nejdřív za půl roku Lidé ovládající nějaké řemeslo na trhu chybí i přesto, že stavebnictví kvůli drahým hypotékám a vysoké inflaci od poloviny minulého roku klesá. Ve druhém čtvrtletí roku se například bytová výstavba meziročně snížila o více než čtvrtinu. Přesto stavební a řemeslnické firmy nepropouští a spíš se snaží nabírat nové pracovníky, protože předpokládají, že se propad odvětví bude postupně tlumit, a zároveň proto, že jim lidé i za stávající situace chybí. - ID - - ■. *-*í'.. ■ ■"* ÍJÍ, T^*.'" „Kvalifikovaných kandidátů, kteří jsou pro naše podnikání klíčoví, je stále na trhu nedostatek. Zaměstnanci přecházející z jiných oborů takovou kvalifikaci opravdu nezískají během pár týdnů," říká personální ředitelka Skanska Central Europe Slavomíra Sedláčková. Stavebním firmám a živnostníkům ale přibývají rekonstrukce a úpravy domů. V druhém čtvrtletí roku to bylo meziročně o 14 procent více. Řada lidí také kvůli zdražování stavebních materiálů i prací staví a rekonstruuje vlastníma rukama s pomocí řemeslníků. To potvrzují i stavební poptávkové portály. „Zvyšuje se zájem o dílčí práce, o malíře, podlaháře nebo renovace oken. Zároveň roste poptávka po úsporách energie, jako je zateplení fasády nebo instalaci rekupera-ce," říká Martin Ekrt, výkonný ředitel NejŘemeslníci.cz. Zvýšení poptávky v této oblasti bylo vyvoláno nejen zdražováním elektřiny a plynu v minulých dvou letech, ale také navýšením dotačních programů, zejména Nová zelená úsporám. „U nás jsou nejvíce poptáváni řemeslníci a firmy realizující izolace, výměnu oken a dveří. Obrovský nárůst zaznamenáváme u klimatizační techniky a žádány jsou i práce spojené s instalací žaluzií a jiné stínící techniky," popisuje Otto Kočí, ředitel ePoptávka.cz. STAVEB N ICTVÍ Mladí touží spiše po kancelářské profesi než řemesle. Přitom pokud u manuální práce vydrží pár let a založí si živnost, vydělají si často mnohem víc než v kanceláři. Díky dotacím se poptávka na tomto portálu meziročně zvýšila na více než dvojnásobek. Do konce roku pak Kočí očekává další nárůst zájmu v souvislosti s novým kolem programu Nová zelená úsporám a také Oprav dům po babičce. Kvůli kombinaci návalu práce a nedostatku lidí tak přes snižování vysoké inflace dál zdražují stavební a řemeslné práce, meziročně je to v průměru zhruba o 15 procent. Hlavní bolestí stavebnictví jsou zejména dlouhodobě těžko obsazované řemeslné pozice. Mezi ně patří zejména elektrikáři, pokrývači, klempíři či tesaři, ale také svářeči, instalatéři, obkladači, zedníci nebo malíři. Podle Jiřího Halbrštáta, manažera náboru personální agentury ManpowerGroup, kvůli nedostatku kvalifikovaných dělníků v řadě oblastí klesá kvalita prováděných prací a prodlužuje se jejich realizace. Zejména kvalitní řemeslníci si tak mohou vybírat práci a u zákazníka se většinou objeví až za několik měsíců. Ideální doba na objednání je proto podle Kočího půl roku předem. „Ovšem jako fyzická osoba budete mít často problém vůbec někoho sehnat, protože kapacity kvalitních řemeslníků odsávají z trhu velké stavební firmy," dodává Petr Hána, ředitel oddělení pro stavebnictví a nemovitosti poradenské firmy Deloitte. Společenské stigma Řemeslníci a kvalifikovaní dělníci v Česku chybí z několika důvodů. „Jedním z nich je pohrdání společnosti manuální prací, něco ve smyslu ,kdo se učí řemeslu, musí být hloupý'. Souvisí s tím i podpora všeobecného vzdělávání na úkor odborného. Také jsou velké nedostatky v prezentaci stavebnictví," myslí si Ševčík ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví. S tím, že řemeslné pozice nemají v očích veřejnosti příliš pozitivní obraz, souhlasí i další odborníci. „Nikdo nechce, aby byly jeho děti vyučení lidé bez maturity a pracovali na stavbě třeba jako zedníci. Proto je potřeba udělat ze stavebnictví prestižní obor," říká Hána. Lidé ovládající řemeslo chybí podle Kočího i proto, že jde často o fyzicky náročnou práci, proto mladí raději volí kancelářské pozice. Řada tuzemských fachmanů rovněž jezdí za lepším výdělkem na Západ, ale nahradit je pracovníky ze zahraničí je obtížné. Více než polovina stavebních firem považuje podle průzkumu CEEC českou migrační politiku za příliš přísnou. - 11 - TÉMA ČÍSLA Dalším důvodem nouze o řemeslníky je stárnutí populace. „Každý rok odejde do důchodu o 40 tisíc lidí víc, než jich vyjde ze škol. Ve starší generaci jsou silněji zastoupené řemeslné profese, takže ty ubývají nejrychleji," zmiňuje Halbrštát. Podle Ekrta má Česko třikrát méně absolventů, než by stavebnictví potřebovalo. Podle průzkumu CEEC tak zhruba devět z deseti stavebních firem v současnosti postrádá absolventy stavebních oborů, zejména právě těch řemeslných. Souvisí to i se zvyšováním vzdělání ve společnosti. Od roku 2004 klesl počet všech žáků na středních školách o pětinu, na učebních oborech ale dokonce o třetinu, zároveň se zvedl počet studentů vysokých škol. Stále více mladých tak po střední škole ve vzdělávání pokračuje. Přesto Česko patří k zemím s nejnižším podílem Počet volných pracovních míst nejčastěji chybějících profesí 001.8.2023, v čfo *iJt 0/ nejčastěji chybějících profesí /O tvoří řemeslníci a dělníci ve stavebnictví montážní dělníci výrobků a zařízení 28 645 dělníci v oblasti výstavby a údržby budov 21670 řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel 12 010 kuchaři 10 480 svářeči 6 959 zedníci 6 655 pomocní skladníci 4 267 seřizovači a obsluha obráběcích strojů 4156 obsluha strojů na výrobu, zpracovánívýrobků z pryže, plastu 4125 zámečníci 3 227 pomocní dělníci ve výrobě 3157 číšníci a servírky 3 087 řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních) 2 919 betonáři, železobetonáři 2 630 manipulační dělníci ve výrobě 2 220 kvalifikovaní stavební dělníci hlavní stavebnívýroby 2127 mechanici a opraváři motorových vozidel 1972 strojírenští kovodělníci 1817 švadleny, šičky vyšívači 1730 řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají 1554 elektromechanici 1462 ruční baliči, plniči a etiketovací 1431 mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových strojů 1371 malíři a lakýrníci 1333 stavební montéři (kromě montérů suchých staveb) 1123 truhláři a stavební truhláři 1104 brusiči nástrojů a kovů 1072 instalatéři 513 obkladači 284 Zdroj: MPSV t Mzdy kvalifikovaných dělníků jsou i přes jejich nedostatek nízké. Treba nedostatkoví klempíři a pokrývači berou jen 32 200 korun hrubého. absolventů vysoké školy. V populaci ve věku 25 až 34 let ji má za sebou 35 procent lidí, průměr EU je 42 procent a v řadě zemí západní Evropy je to i přes 50 procent. K tomu bude podle Miroslava Hřebeckého, programového ředitele poradenské organizace zaměřené na vzdělávání EDUin, postupně přirozeně směřovat i Česko. Další potíž je v tom, že zhruba polovina absolventů řemeslného oboru začne po škole pracovat v jiném oboru. „Řemeslník se musí praxi pořádně naučit, což trvá až pět let, během nichž si příliš nevydělá. V tomto období pak dochází k největšímu úbytku. Kluci po čase obvykle odejdou, třeba doplňovat zboží do nějakého supermarketu, kde jim dají o pět tisíc víc," říká Pavel Žatecká, výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR. Mzdy v řemeslnických profesích jsou totiž i přes nedostatek lidí v oboru stále nízké. Třeba nedostatkoví klempíři a pokrývači berou podle portálu Platy.cz jen 32 200 korun hrubého. „Je to namáhavá práce za nízké mzdy. Skoro polovina zaměstnanců na kvalifikovaných řemeslných pozicích je tak nespokojená, demotivovaná a frustrovaná," říká expert na pracovní trh ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Ne všichni lidé s řemeslnými dovednostmi ale berou tak málo. Uvedená čísla se vztahují jen na zaměstnance. Živnostníci si podle Ekrta běžně přijdou měsíčně na 50 až 60 tisíc korun. Pokud se řemeslníkovi podaří založit firmu a zaměstnat pár kolegů, běžně si vydělá i přes sto tisíc. Jenže k tomu nutné dovednosti se ve školách moc neučí. Místo učňovských oborů technická lycea I proto plánuje ministerstvo školství proměnu středoškolského vzdělávacího systému. Známý je zatím jen v hrubých obrysech. Ministerstvo chce například snížit množství více než 280 oborů na několik desítek, přičemž řada z nich by se měla spojit do jednoho širšího. Vznikl by tak například obor „stavební řemesla", který by zahrnoval tesařskou, pokrývačskou nebo klempířskou profesi. „Odborné vzdělávání bude také všeobecněji zaměřeno, 12 STAVEB NI C T V ľ aby i truhlář nebo instalatér, který si chce založit firmu, měl znalosti třeba v oblasti daní a účetnictví," popisuje mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtova. Některé učební obory, o které dnes není příliš zájem, se úplně zruší. Naopak se budou posilovat gymnázia a technická lycea. Podle Fojtové je nyní poměr všeobecných a odborně zaměřených středních škol 40 ku 60 a nově by to mělo být 50 na 50. Tato změna se ale zástupcům byznysu nelíbí. „Myslím si, že více gymnázií a rušení odborných škol je špatný směr. Za chvíli si každý cech bude muset zřídit svoji řemeslnou školu," myslí si Peter Vavrda, ředitel výrobce izolačních nátěrů Alpha Czech. Změn se obává také Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Pokud tato vláda prohlašuje, že je zapotřebí realizovat energetické úspory, dokončit páteřní dálniční síť, připravuje výstavbu vysokorychlostních Vývoj průměrné měsíční mzdy vybraných řemeslných profesí(vKč,včR) — elektrikář zedník — klempíř, pokrývač —instalatér EU meziroční změna 2022/2023 ,,.nn 2019 2020 2021 2022 2023 Pozn.: jde o hrubý plat zaměstnanců, živnostníci nejsou zahrnuti Zdroj: Platy.cz tratí a má v úmyslu zahájit výstavbu nových jaderných zdrojů, tak tvrdíme, že bez řemeslníků a technicky vzdělaných odborníků to nepůjde," říká Ševčík. Hřebecký z organizace EDUin s plánovanými změnami vesměs souhlasí. Redukce oborů i jejich sdružování do všeobecnějších podle něj odpovídá evropským trendům. Potřeba je také větší souhra státu, škol a firem při podpoře duálního vzdělání, tedy úzkého propojení teorie a praxe. „To je takový yetti. Všichni o tom mluví, ale nikdo to pořádně neviděl," říká Hřebecký. Zároveň navrhuje další úpravy, například aby se učiliště z velké části přetvořila na centra celoživotního vzdělávání s kurzy pro dospělé. Ty už některé odborné školy nabízejí a evidují o ně vysoký zájem. Nedostatek lidí by částečně mohl vyřešit nástup nových technologií. Například výrobce stavebních materiálů Wie-nerbeger nebo developer Skanska vyzkoušely na běžných stavbách zdícího robota, ve stavebnictví i na řemeslných učilištích se také rozjíždí využívání 3D tiskáren nebo virtuálních trenažérů. „Je to jeden z trendů. Robotické technologie můžou snížit množství lidí na stavbách až o polovinu," odhaduje Ondrášek z CEEC. Nástup robotů ve stavebnictví je ovšem pozvolnější než například ve výrobním sektoru. V krátkodobém horizontu bude proto podle Halbrštáta potřeba posílit pracovní nábor ze zahraničí. Nedávno vláda schválila zvýšení přísných kvót na příchod kvalifikovaných cizinců ze zemí východní Evropy a Asie o 20 tisíc ročně. Firmy to sice vítají, ale dodávají, že potřebují mnohem víc pracovníků. Podle Ondráška české stavebnictví pro příští roky nemá rychlejší a účinnější řešení, jak nahradit chybějící pracovníky. „Stavební firmy také budou muset lépe zaplatit chybějící lidi," dodal analytik. I VISA | ©£»23 VISA | ©Ä'na2023 Hospodářské noviny letos již po patnácté vyhlásí vítěze průzkumu Visa Nejlepší banka a Visa Nejlepší pojišťovna. WMW///M mimimím GENERÁLNÍPARTNER MISA VYHLAŠOVATEL A[ ČM3 ČESKA NÁRODNÍBANI HOSPODÁŘSKÉ NOVLKY TÉMA ČÍSLA- Děti se na řemeslo nehrnou, zájem mají až dospělí. Na rekvalifikaci se hlásí i vysokoškoláci -TEXT- Radek Novotný -FOTO- Lukáš Bíba irmám chybí absolventi řemeslných oborů. Mladé odrazují nízké nástupní platy, proto často přecházejí k rozvozovým službám nebo do fastfoodů. „Ovšem pokud je to aspoň průměrně schopný kluk nebo holka a vydrží pár let pracovat, pak si může založit živnost nebo vlastní malou firmu a plat se znásobí. Může si vydělávat i dost přes sto tisíc měsíčně, to je už dnes u soukromníků naprosto běžné," říká ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček. Vysoké výdělky podle něj lákají stále více i „bílé límečky" s vysokoškolským titulem, které už nebaví jejich zaměstnání a chtějí pracovat manuálně. V kterých oblastech podle vaší zkušenosti nejvíc chybí řemeslníci? Z řemesel, která jsou nějakým způsobem navázaná na naši školu, v tuto chvíli rozhodně nejvíc chybí svářeči, což ale zároveň není klasický učební obor. V rámci naší školy máme svářečskou školu, protože žáci několika řemesel musí projít svářečským kurzem. Pak také hodně chybí všechna střechařská řemesla, to znamená hlavně pokrývači, klempíři, částečně i tesaři. Zájem je ale také o absolventy nižších kategorií středního odborného vzdělání. Stavební firmy nám říkají, že ani pomocní dělníci nejsou. Absolventy stavebních oborů postrádá podle průzkumu společnosti CEEC devět z deseti stavebních firem. Čím to je podle vás způsobené? Jednak na tyto školy chodí málo mladých a absolventů je pak nedostatek. Další důvod je ten, že lidé se vyučí, ale pak nedělají v oboru. Při dnech otevřených dveří říkáme rodičům, že je potřeba dopředu přemýšlet, aby jejich dítě vybrané řemeslo aspoň trochu bavilo, což bohužel v deváté třídě málokdo ví, protože v České republice prakticky neexistuje kariérové poradenství. Nedá se to ale vyčítat základním školám, protože ty mají spoustu jiné práce. Každopádně kariérové poradenství na druhém stupni základní školy chybí, proto bohužel absolvuje spousta dětí obor, který je nebaví. Vybrali jim ho rodiče, a když se 11 Na druhém stupni základních škol chybí kariérové poradenství, proto bohužel absolvuje spousta dětí obor, který je nebaví. dětí zeptám, co by dělaly raději, často chtějí třeba jezdit s kamionem. Odhadujú, že do vystudovaného oboru pak nenastoupí i více než polovina absolventů. Často se také stává, že člověk dostane výuční list z nějakého řemesla, nemá žádnou praxi, a když se nechá zaměstnat, firma mu dá naprosto minimální plat. Když potom kluk dostane nabídku, aby šel rozvážet s dodávkou jídla nebo balíky, a dají mu o 10, možná i 15 tisíc korun víc, tak je ztracený. Většinou se už do svého oboru nikdy nevrátí. Tohle nemá řešení. Přinutíte tu firmy, aby dala začínajícímu řemeslníkovi víc? Nedají mu víc, protože ten kluk jim ze začátku příliš nevydělá. Kdyby ale zatnul zuby, vydržel pár let a stal se z něj dobrý řemeslník, pak už jeho odměna poroste. Když bude řidičem, tak zůstane pořád na přibližně stejné úrovni. Takže nástupní plat je velký problém, který mladé od řemesel odrazuje? Tím jsem si naprosto jistý. Na druhou stranu dobré podmínky mají absolventi řemeslných oborů, kteří nastoupí do nějaké rodinné nebo spřízněné firmy. Anebo si sami založí živnost? Ano, ale těsně po vyučení na to ještě nemají. Ovšem pokud je to aspoň průměrně schopný kluk nebo holka a vydrží pár let pracovat, pak si může založit živnost nebo vlastní malou firmu, nabalí na ni pár dalších řemeslníků a plat se znásobí. Může si vydělávat i dost přes sto tisíc - 14- RDZHDVDR „Nedostatek řemeslníků není problém jenom České republiky nebo celé Evropy, platí to i v řadě dalších zemí celého světa. Spousta našich řemeslníků proto odchází pracovat do zahraničí," říká ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček. měsíčně. Takové výdělky jsou dnes u soukromníků už naprosto běžné. Když si chce člověk vydělávat i na dnešní dobu hezké peníze, už se nemusí stát právníkem nebo něčím podobným, ale stačí, když se vyučí řemeslo a tomu se opravdu věnuje. Nedostatek řemeslníků ale není problém jenom České republiky nebo celé Evropy, platí to i v řadě dalších zemí celého světa. Spousta našich řemeslníků proto odchází pracovat do zahraničí. Pohraničí je v tomto ohledu v podstatě vyluxované. Podle průzkumu personální agentury Hofmann nedokončí některé učební obory i více než třetina dětí. Odpovídá to realitě v řemeslných oborech? Bohužel nejspíš ano. Naše škola má na začátku školního roku přes 1500 žáků. V průběhu každého školního roku odejde z různých důvodů kolem 170 žáků. Několik málo jedinců i vyloučíme, protože mají problémy třeba s chováním nebo docházkou, ale většina z nich přestane chodit sama. Začnou si vydělávat například ve fastfoodu nebo něčem podobném. Jak vyřešit nedostatek řemeslníků v Česku? Hlavně by bylo potřeba zvýšit nástupní platy. Když na pracovním trhu chybí nějaká profese, měly by se výdělky v tomto odvětví zvyšovat přirozeně. Také se zvyšují. Z dat ale vyplývá, že se ve stavebnictví obecně, ale i jednotlivých řemeslnických oborech zvyšují pomaleji, než je celorepublikový průměr. Ale dobří řemeslníci, kteří si založí živnost nebo malou firmu, si cenu svých zakázek zvyšují velice slušně. Co pro zvýšení zájmu o řemeslné obory mohou dělat školy? Snažíme se, aby o nás bylo co nejvíc slyšet. Spolupracujeme s Prahou 9, takže už řadu let k nám chodí z této části města základní školy, které nemají svoje dílny, na polytechnickou výchovu. V průběhu školního roku u nás vyzkouší řadu řemesel. - 15 - TÉMA ČÍSLA Ministerstvo školství teďpřipravuje změnu školského systému, který se hodně dotkne středních odborných učilišť a škol. Chce snížit množství učňovských oborů, některé sdružit do univerzálnějších a zároveň posílit kapacity na technických lyceích. Co tomu říkáte? Přiznám se, že to nesleduji příliš podrobně, protože jsem už životem poučený, že různých podobných nápadů bylo za minulé desítky let kvantum a jenom malý zlomek z nich se nakonec podařilo zrealizovat. Proto příliš nevěřím, že by se nyní něco takového podařilo. Myslím si ale, že snížit počet žáků na učebních oborech a zvýšit počet žáků na technických lyceích není příliš proveditelné, protože řada dětí není schopna takové vzdělání zvládnout. Naprosto ale souhlasím, že je potřeba udělat revizi a změnit naše vzdělávání. Je třeba, aby školy měly větší samostatnost, aby mohly pružněji reagovat na moderní technologie a nečekaly na to, až se to změní v rámcovém vzdělávacím programu. Určitě by se dalo dlouze diskutovat a asi i realizovat snížení počtu oborů. Také si dovedu představit, že by se některé obory spojily, například truhlář a tesař by mohl být jeden obor, možná i malíř s podlahářem neboli jakési dokončovací práce na stavbách. Z určitého úhlu pohledu by to šlo realizovat i u oborů obkladač a instalatér. To je dneska nesmírně žádané. Řada zedníků, kteří se věnují obkladačskému řemeslu, si dělá rekvalifikaci na instalatéra anebo obráceně vyučený instalatér si dělá rekvalifikaci na obkladače, aby mohl udělat celou zakázku. Zvýšily jsme počty rekvalifikačních kurzů. Přesto máme daleko víc zájemců, než jsme schopni přijmout. Jaký je zájem o rekvalifikace dospělých na řemeslnických oborech? Máme daleko víc zájemců o rekvalifikace neboli dnes správně profesní kvalifikace, než jsme schopni realizovat. Zvýšili jsme počty kurzů, ale už nejsme schopni přidávat další. Velice často k nám přicházejí lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří chtějí přejít na řemeslo. Například před časem přišel člověk, který dělal ajťáka v nějaké bance, ale u nás se přihlásil na kurz malíře s tím, že toto povolání byl jeho celoživotním snem. Kurzem úspěšně prošel, už pár let dělá malíře a věnuje se specialitám, jako jsou benátské štuky a podobně. Dneska prý vydělává srovnatelně, jako když byl ajťákem, ale dělá práci, která ho baví. Když k nám přišel, bylo mu kolem 40 let a říkal, že mu už ve výpočetní technice trochu ujíždí vlak. Každá škola našeho typu, která dělá rekvalifikace, vám potvrdí, že mají strašně moc zájemců a že nejsou schopny všechny přijmout. Podle odhadu studie Boston Consulting Group bude v Česku v roce 2030 chybět téměř 100 tisíc řemeslníků a dalších pracovníků ve stavebních oborech. Směřuje podle vás vývoj skutečně tímto směrem? To asi dnes nikdo není schopný říct přesně. Záleží na spoustě okolností, hlavně na migrační politice. Jde o to, kolik zvláště těch jednoduchých řemesel budou dělat zahraniční pracovníci. Může se to i postupně obrátit. Dám příklad z jednoho našeho oboru. Když jsem v roce 2008 nastoupil na naši školu, vypadalo to, že učební obor kominík úplně skončí. Byli jsme poslední škola v republice, kde se tento obor učil, a měli jsme v ročníku tak dva tři kluky. Byl i tlak ze strany ministerstva školství, aby se ten učební obor zrušil. O pár let později ale došlo ke změně legislativy a přišly povinné revize spalinových cest. Kominíci měli najednou strašně moc práce, ubývali staří kominíci a noví nepřicházeli, takže ti zbývající vyšponovali ceny. Veřejnost si začala všímat, že najednou soused kominík má nové auto, nově opravený barák a nově jezdí na dovolené, takže nám kluci na tomto učebním oboru zase začali přibývat a po dvou letech začaly obor kominík otevírat i další školy po republice. Na stavbách začínají pracovat roboti místo zedníků, stále častěji se také staví z prefabrikátů vyrobených strojově v továrnách. Do jaké míry může podle vás automatizace nahradit řemeslníky? Částečně může, ale nebude to všespásné. Když se začaly stavět paneláky, také existovaly odhady, že zedníci už pomalu nebudou potřeba. Každopádně technologie jdou všude dopředu. Technika řemeslníkům výrazně pomáhá a může do budoucna i omezit jejich potřebu, roboti mohou pomoct stavět velké objekty, na druhou stranu hodně lidí chce bydlet v něčem, co se vymyká, co není postavené podle šablony. A také je potřeba opravovat. Pro šikovného a pracovitého zedníka bude v následujících několika generacích práce dost. I - 1B - EK014846-2 Nadace Dobrý anděl posílá vaše příspěvky rodinám vážně nemocných DO POSLEDNÍHO halere Izabelka, 7 let Od srpna 2021 se potýká s leukémií. Podstupuje intenzivní chemoterapie a má před sebou ještě minimálně další rok léčby. Už teď se ale těší na návrat k milovanému tanci. Pomáhejte dětem i rodičům s vážným onemocněním. www.dobryandel.cz PAVEL SKŘIVÁNEK Cizí jazyk se dá ovládnout rychle, talentovanému stačí I leden rok Svýukou jazyků měl zpočátku velké problémy, postupně si ale Pavel Skřivánek udělal státní zkoušky ze čtyř cizích jazyků a krátce po sametové revoluci rozjel vlastní překladatelskou a tlumočnickou firmu. Skřivanek Holding, který má pobočky v 15 zemích včetně USA, dnes patří podle výzkumné společnosti CSA Research mezi padesátku největších jazykových agentur na světě. A i přes nástup internetových překladačů firma díky novým službám a technologiím stále roste. Například nové multimediální oddělení získalo během jediného roku lOprocentní podíl na téměř 600milionových tržbách společnosti. Tato divize se zaměřuje na překládání videoher, titulků pro filmové platformy Netflix a Disney+ nebo vytváří voiceover, tedy mluvený komentář k videu. „Ten jsme už dnes schopni vytvořit díky umělé inteligenci k nerozeznání od normálního lidského hlasu, a navíc s minimálními náklady," říká Skřivánek, majitel holdingu, který překládá a tlumočí i pro OSN či Evropskou komisi. V rozhovoru mluví také o tom, jak umělá inteligence ovlivňuje překládání, proč Češi zaostávají v rámci Evropské unie v jazykových dovednostech či jak se nejlépe naučit cizí jazyk. Jak jste se dostal ke studiu cizích jazyků? Táhly vás už od dětství? Narodil jsem se ve Vyškově u Brna a už tenkrát před revolucí se tam dala chytit rakouská televize. Chtěl jsem jí rozumět. Další důvod, proč jsem se začal učit německy, byl ten, že jsme měli tetu, respektive kmotřenku maminky ve Vídni a byla šance ji navštívit. Byla to odsunutá Němka a chtěl jsem se s ní dorozumět. Chodili jsme s bratrem na hodiny němčiny k panu profesorovi, který z politických důvodů nesměl vyučovat, dělal na vrátnici a tajně vyučoval němčinu. Mně to nejdřív katastrofálně nešlo, hlavně gramatika. Ale nakonec jsem ve Vídni překládal ostatním já, takže tlumočnické schopnosti jsem nějak pochytil. Kolik dnes ovládáte jazyků? Na gymnáziu nás drtili ruštinu. Vysokou školu jsem měl studovat v Sovětském svazu, nakonec jsem ale šel na zahraniční obchod na VŠE do Prahy a tam jsem si přibral ještě francouzštinu a angličtinu a udělal si ze všech čtyř jazyků státnici. Momentálně se učím španělsky. Co vás přimělo k založení jazykové agentury? Po vysoké škole jsem vzal práci v zahraničním obchodu. Měl jsem mít na starosti obchod s textilem, ale pak mi naložili plného formana vzduchovek a řekli, ať je s kolegou jedeme prodat na východní Slovensko. Pochopil jsem, že to není práce pro mě, navíc za plat 4500 korun hrubého, což bylo 3500 čistého, a jen za garsonku jsem platil 1300 korun. Takže jsem těžko vyžil a ještě jsem to měl asi hodinu a půl 11 Během krizového roku 2009 nám tržby klesly asi na polovinu. Prodal jsem vilu a peníze investoval do rozvoje společnosti. do práce a z práce. Tak jsem se přihlásil do jedné agentury jako překladatel. Platila se asi stovka za stránku, což na tehdejší poměry nebylo úplně málo, a k tomu jsem pak vzal i tlumočení. Ale přestali platit. Došlo mi, že nemůžu být závislý jen na práci pro agenturu. Proto jsem se v roce 1992 rozhodl založit vlastní firmu, respektive nejdřív živnost. Uveřejnil jsem inzerát ve Zlatých stránkách, který stál asi 100 tisíc. Na to jsem tehdy neměl, ale platilo se až po zveřejnění, tak jsem to riskl. Řekl jsem si, že přijde dost zakázek a že z nich to pak zaplatím. A vyšlo to. Pak jsem dal inzerát do novin a začalo přicházet více a více zakázek. V tu chvíli mi bylo jasné, že překládání má opravdu potenciál. Kvůli podnikání jste prodal i byt. Co vás k tomu vedlo? Banka mi nechtěla dát úvěr na rozvoj a od rodičů jsem si nechtěl půjčovat. Proto jsem za necelých 900 tisíc korun prodal byt v Praze-Butovicích. Za ně jsem vytvořil pět poboček v Čechách. Všechny byly během pár měsíců v zisku. - 13 - RDZHDVDR Jak dlouho jste ještě sám překládal? Ještě hodně let, i dneska občas vypomůžu. Postupně jste přidal k překladům i další služby jako tlu-močnictví, jazykovou školu nebo korektury. Jaké podíly mají dnes na tržbách firmy? S tlumočením jsme začali hned na začátku a jazykovou školu jsme otevřeli zhruba v roce 1998. Nejdřív jsem se jazykové škole vyhýbal, protože to je segment s nízkou ziskovostí, což platí doposud. Dnes nám dělá asi čtvrtinu tržeb v Česku a v zahraničí poskytujeme výuku pouze v některých zemích. Největší část tržeb pořád tvoří překlady. Loni jste oslavil 30 let od založení agentury. Prošli jste si za tu dobu nějakou větší krizí, kdy jste si řekl, že skončíte? Největší přišla v roce 2009 při finanční krizi, kdy klienti rušili i podepsané smlouvy. Během jednoho roku nám tržby klesly na polovinu. Proto jsem prodal vilu, kterou firma vlastnila, a peníze investoval do rozvoje společnosti. Nikdy jsem si ale neřekl, že skončím. LIDSKÁ INTUICE VERSUS UMĚLÁ INTELIGENCE Už před lety se objevily internetové překladače, které se v poslední době rychle vylepšují díky umělé inteligenci a hodně usnadňují komunikaci v cizích jazycích. Přitom podle konzultační firmy Nimdzi má trh s překlady a dalšími jazykovými službami v příštích letech dál rychle růst, do roku 2027 o víc než třetinu. Je to podle vás reálné, když se pokročilé internetové překladače standardně používají v běžném životě? Je. Na jedné straně existuje spousta online překladačů, které pracují s hlavními jazyky, na světě je ale přes 6000 jazyků, takže v online překladačích řadu menších jazyků nenajdete. Další faktor je, že lidé ve světě mezi sebou komunikují čím dál víc. Jednodušší překlady se samozřejmě dělají a budou dělat s pomocí nových technologií, ale překlady potřebují i pochopení souvislostí, třeba ironie nebo různých nuancí a to stroj nezvládne. Lidská intuice a porozumění kontextu jsou klíčové pro kvalitní překlad. Navíc v různých oblastech překladatelského průmyslu jako literatura nebo marketing je nezbytná lidská interakce a citlivost na kulturní rozdíly. Proto budou lingvisté vždycky potřeba. Jak nástup strojového překladu ovlivňuje trh? Když má firma šikovné vývojáře softwaru, může jednodušeji proniknout na trh jazykových služeb? Proniknout na trh jazykových služeb je pro nováčka pořád velmi obtížné, i přes nové softwarové možnosti, trh je rozebrán. Navíc jsou vývojáři velmi drazí, takže by průnik nováčků na trh vyžadoval obrovské množství peněz. Jak nástup nových technologií kolem umělé inteligence ovlivňuje vaši práci? Umělou inteligenci jsme začali využívat ještě před letošním „boomem". Používáme vlastní software na strojový překlad a technologie Text-To-Speech a Speech-To-Text, které pomáhají překladatelům. Umělá inteligence nám také pomáhá vytvářet shrnutí textů, zlepšuje tlumočení a zvyšují efektivitu zpracování. Rozšíření umělé inteligence v našem oboru koreluje s nárůstem požadavků na rychlost. S pomocí těchto nástrojů děláme rychle překlady i milionů stran, což by jinak prakticky nebylo z organizačního a logistického hlediska možné. Strojový překlad může výrazně zrychlit práci, zejména pokud potřebujete přeložit velké množství textu nebo dokumentů do několika různých jazyků. Překlady pak vznikají téměř okamžitě, takže rychle získáme pracovní verzi textu. Následně přijde zkušený posteditor, který zkontroluje ve vygenerovaném textu zvolenou terminologii a stylisticky text doupraví. Kvalita strojového překladu ale závisí na konkrétním systému a typu textu. Pro technické nebo vědecké texty může být tato technologie velmi užitečný a rychlý pomocník, ale například pro literární texty je lidský překladatel stále nezbytný. Je možné takovou technologii automatického překladu použít i při tlumočení? Při online tlumočení nabízíme asistenční servis, který organizuje videokonference, ale stroj zatím neumí automaticky v reálném čase tlumočit. Jak umělá inteligence změní vaše služby v budoucnu? Tempo se dál zrychluje. V poslední době se umělá inteligence nabízí v rámci jazykové výuky, také nás čeká 11 S pomocí AI děláme rychle překlady i milionů stran, což by jinak nebylo z organizačního a logistického hlediska možné. - 2D - PAVEL SKŘIVÁNEK její implementace při rozpoznávání psaného textu nebo v souvislosti s automatizací zpracování formulářů, kterými nás zatěžuje nejen státní správa. ŠPANĚLŠTINA MÍSTO NĚMČINY O jaké jazyky je dnes největší zájem? Angličtina je v našich jazykových kurzech stále nejběž-nějším jazykem. Je nezbytná pro mnoho pozic a ve většině firem je znalost angličtiny na komunikativní úrovni standardním požadavkem. Častěji jsou ale tyto kurzy už nějakým způsobem odborně zaměřené nebo konverzační. Dalším nejrozšířenějším jazykem je španělština, která má své příznivce převážně mezi mladou generací. Často s ní začínají už na školách a řada z nich ji uplatní i v pracovním životě. Němčina už bohužel patří k méně populárním jazykům. Nicméně vzhledem k tomu, že je to náš blízký soused, je v ní stále velký potenciál. Navíc velká většina německy hovořících Čechů patří spíš ke starší generaci a je potřeba tyto lidi na trhu práce postupně nahrazovat. Mladá generace k němčině netíhne proto, že má zejména kvůli gramatice pověst složitého jazyka na naučení se. Spíš než němčinu si naši studenti vybírají i další evropské jazyky, jako je francouzština nebo italština. Roste také poptávka po severských jazycích, japonštině nebo čínštině. O čínštinu rostl zájem v minulých letech, ale teďdochází ke geopolitickému napětí mezi Západem a Čínou. Evropa inzerce 11 Překlady potřebují i pochopení souvislostí, třeba ironie nebo různých nuancí, a to stroj s umělou inteligencí nezvládne. usiluje o omezení závislosti na obchodu s Čínou a přesun k byznysu s Indií nebo Vietnamem. Předpokládáte, že to bude mít nějaký dopad na výuku jazyků? Bylo by logické, aby zájem o čínské jazyky opadl. Ale jestli bude docházet k přesunu továren z Číny do Vietnamu nebo Indie a dalších zemí regionu, bude potřeba se s Číňany nějak domluvit. Při takových ekonomických posunech jsou překlady potřeba, takže si myslím, že se v nej bližší době nic zvláštního dít nebude. Chtěl bych ale expandovat právě do Vietnamu. Musím to ještě probrat s managementem. Ten se teď chce spíš než na expanzi zaměřit na rozšiřování rozsahu služeb v rámci holdingu. Dřív jste měli pobočku v Číně, ale podle vaší výroční zprávy už ji nemáte. Proč jste z tohoto trhu odešli? Aktivity na tamním trhu jsme neukončili. Pořád v Číně využíváme obchodnici. Už před mnoha lety jsme tam ale = SOCR Symfonický orchestr Českého rozhlasu RATAJ -TOROK-HONZAK 10. 11. 2023 | 19.30 | DOX+ Michal Rataj & Oskar Torok: Letters from Sounds, Krajina současné jazzové trubky, živé ambientní elektroniky a symfonického zvuku Jaromír Honzák: The Blues of a String Hanging in the Wind # Hlavní mediální s VltSVS partner Český rozhla* #myjsmesocr socr.rozhlas.cz 21 RDZHDVDR „Dřív jsem se učil cizíjazyky drilem, teď se učím konverzačně a je to rychlejší," říká majitel jazykové agentury Skřivanek Holding Pavel Skřivánek. zrušili vlastní pobočku. Nebyla efektivní kvůli místnímu špatnému managementu. Zkoušeli jsme tam dosadit i Čechy, ale pak to bylo zase velmi nákladné. V Číně byl tehdy problém, že překlady byly služba, která se poskytuje zadarmo jako protislužba. Číňané prostě nebyli zvyklí za překlady platit. Nicméně to se částečně změnilo. POŘADNĚ ANGLICKY, PAK DALŠÍ JAZYKY Češi patří podle průzkumu Education First ve schopnosti domluvit se anglicky k nejhorším v Evropské unii, před námi jsou třeba Chorvati, Řekové nebo Slováci. Třetina lidí u nás neumí vůbec žádný cizí jazyk. Čím to je, že víc než 30 let po sametové revoluci v jazykových dovednostech v rámci EU zaostáváme? V rozvoji jazykových dovedností hrají klíčovou roli úroveň vzdělání a kvalita výuky. Země s dobře fungujícím vzdělávacím systémem obvykle mají lepší výsledky v jazykové kompetenci. U nás jsou platy ve školství stále nízké, takže je pro školy těžké si udržet kvalitní učitele cizích jazyků. Také kulturní faktory ovlivňují to, jak rychle se lidé učí cizí jazyky. Myslím si, že Česko je relativně kulturně dost uzavřená země. Státy s větší otevřeností vůči zahraničním kulturám mohou mít větší motivaci učit se cizí jazyky. Podle průzkumů jsou ale Češi do 25 let se znalostí angličtiny na srovnatelné úrovni jako v ostatních zemích EU, od 40 let výše však tato dovednost rapidně klesá. To je také nejvíce zastoupená věková skupina v našich kurzech. Dohání to, co má současná mladá generace k dispozici od útlého věku. S nástupem internetu mají mladí snazší přístup k anglicky mluvícím filmům, seriálům a hudbě. Česko zároveň patří podle Eurostatu k zemím s největším počtem studentů středních škol, kteří se učí dva či více cizích jazyků. Děti se u nás učí dva cizíjazyky už na základních školách. Neměly by se víc soustředit na hlavní cizí jazyk, angličtinu, ten se na základní škole naučit pořádně a teprve pak pokračovat s dalšími? Ano, angličtina by měla být nejdřív na slušné úrovni a až pak by se měl začít vyučovat další jazyk. Tradičním problémem českého školství je velký důraz na biflování mnoha informací, což se u jazyků projevuje v tom, že se v jazykových hodinách učitelé často soustředí na gramatiku spíš než na mluvení a prezentování v cizím jazyce. Jak se podle vás mají správně učit jazyky? Já osobně jsem se dřív učil jazyky drilem. Teď se učím španělštinu spíš konverzačně a vidím, že tento způsob je rychlejší. Přiklonil bych se k němu. Výborný způsob je naučit se základy jazyka a potom vyjet do zahraničí, do nějaké rodiny, na jazykové kurzy a být obklopen tím jazykem, konverzovat s lidmi. Máte vlastní výukovou metodu Effecto. V čem spočívá? Klade důraz na to nejpodstatnější - schopnost domluvit se. Jazyková výuka zahrnuje různá cvičení, střídají se obtížné a jednoduché aktivity, klidné a dynamické aktivity, používají se různé techniky pro odstranění bariér a posílení sebedůvěry studentů. Každá hodina má jasnou strukturu -od zahřívacích aktivit na začátku hodiny, kdy se vyprávějí například vtipy, po shrnutí anebo stanovení dalších cílů. Zahrnuje i systém kontroly našich lektorů pomocí supervi-zorů, což jsou velmi zkušení senior lektoři. 22 PAVEL SKŘIVÁNEK 11 Česko je kulturně dost uzavřené. Státy s větší otevřeností vůči zahraničním kulturám mohou mít větší motivaci učit se cizí jazyky. Některé jazykové školy nabízejí, že naučí jazyk za dva tři měsíce. Je to možné? Myslím, že ne. Když má člověk talent, tak se teoreticky může jazyk naučit za rok. Říká se, že talent je 10 procent a 90 procent je tvrdá práce. Z toho vyplývá, že každý, kdo na sobě pracuje a má dobrého učitele, určitou úroveň jazyka zvládne. Do jaké míry se zlepšují jazykové dovednosti mladé generace i díky tomu, že víc sledujífilmy a seriály v původním jazyce na Netflixu a dalších podobných online platformách? Tyto streamingové služby jsou opravdu skvělým nástrojem, jak rozvíjet jazykové dovednosti. Poslech cizího jazyka v reálných situacích, s různými akcenty a hovorovými formami může pomoct zlepšit poslechovou dovednost. Při sledování filmů a seriálů se seznámíte s novými slovy a frázemi, které se používají v běžné konverzaci, ale v učebnici je nenajdete. Naučíte se různé slovní obraty, slangové výrazů a idiomy. Většinou je možné si vybrat obsah, který odpovídá vašim zájmům a jazykové úrovni. Můžete začít s jednoduššími seriály a postupně přecházet k náročnějším. Jen sledováním seriálů se ale neposunete „z nuly na sto". Potřebujete i jazykové kurzy, které vám dají základy jazyka včetně pravidel gramatiky a syntaxe. To je zvláště užitečné, pokud se učíte nový jazyk, protože vám pomáhá porozumět jeho struktuře a správným konstrukcím vět. Ideální je tak kombinace obou metod - dobrého jazykového kurzu a sledování filmů a seriálů v cizím jazyce. Nedávno jste založili nové multimediální oddělení, které se zaměřuje právě na vzrůstající poptávku v oblasti filmů a seriálů, ale také videoher nebo podcastů. Předpokládáte, že to bude významný zdroj vašich příjmů? Multimediální oddělení jsme založili na začátku minulého roku a hned zaznamenalo velkou poptávku. Začali jsme například překládat titulky pro Netflix nebo Disney+ a loni toto oddělení tvořilo 10 procent našeho obratu. Mezi další nové služby, po kterých roste poptávka a kterou má na starosti toto oddělení, patří například automatická transkripce nebo hlasový doprovod, který jsme už dnes schopni vytvořit díky umělé inteligenci k nerozeznání od normálního lidského hlasu, navíc s minimálními náklady. Už delší dobu se také zabýváme takzvanými SEO překlady. To jsou texty, které se vytvářejí pro konkrétní klíčová slova nebo fráze, které mají pomoci webové stránce získat vyšší pozice ve výsledcích vyhledávání. Tyto překlady se mohou použít i v blogových článcích, produktových popiscích nebo jiných typech obsahu na internetu. Jak se mění kvalita překladatelů v Česku? Trh trochu utrpěl odchodem mnoha překladatelů do institucí Evropské unie, které je zaměstnávají za velice dobrých finančních podmínek. Celkově bych ale řekl, že kvalita českých překladatelů a tlumočníků je stále relativně vysoká. Nároky na ně však rostou. Dnes už není důležité jen umět dobře jazyk, překladatel musí být i obchodník, musí se na trhu prosadit a také musí zvládat práci s různými softwarovými technologiemi. V tom je to v současnosti náročnější. Jaké máte plány? Do jakých oblastí se chcete rozrůst? Možná zavedeme novou značku, do které oddělíme naši vývojářskou část, a budeme pod touto značkou dodávat na trh překlady vytvořené moderními technologiemi. Zatím je to ale jen úvaha. I Pavel Skřivánek (54) Rodák z Vyškova nedaleko Brna vystudoval v Praze mezinárodní obchod naVŠEaudělalsi státní zkoušky ze čtyř cizích jazyků. Na začátku 90. let rozjel překladatelskou a tlumočnickou agenturu Skřivánek, postupně přidal i další služby jako jazykovou školu nebo multimediální oddělení. Skřivánek se od dětství věnuje sjezdovému lyžování, v dorostencích závodil i na mistrovství republiky. V blízké budoucnosti se chce zase víc pustit do lyžování a horské tu risti ky. - ZE - DALŠÍ TÉMATA- Start-upy na suchu. Investory mohou najít i na Blízkém východě -TEXT- Martin Petříček - FOTO - Shutterstock, Reflect Festival Pohled na aktuální statistiky investic do českých i evropských start-upů může vypadat tristně. Po tučných koronavirových letech, kdy celková čísla vyletěla prudce vzhůru, přišla letos bída. Ochlazení, jak se jev často nazývá, se už během loňska částečně projevovalo na západě kontinentu a letos naplno zasáhlo i střední a východní Evropu. Česku zatím s investicemi ve výši 110 milionů eur, tedy v přepočtu 2,7 miliardy korun, připadá v tomto regionu stále ještě třetí místo. Avšak proti loňsku se v žebříčku, kterému vévodí Estonsko, o jednu příčku propadlo. „Ač se to zdá jako slušný výkon, je nutné si uvědomit, že celkový objem investic je zhruba desetkrát až patnáctkrát nižší proti rokům 2021 a 2022, které byly za celou poslední dekádu vysoce nadprůměrné," říká zakladatel neziskové organizace Czech Founders Vít Horký. Iniciativa sdružuje zakladatele českých start-upů a mapuje finanční pohyby na domácím trhu. Horký připomíná, že v předchozích dvou letech vytahovala nahoru celkový objem investic do start-upů zejména velká investiční kola v pozdějších fázích rozvoje těchto mladých progresivních firem: „Vložené sumy se pohybovaly ve vyšších desítkách a stovkách milionů eur." Přes sto milionů eur získala loni podle Czech Founders například služba rozvozu ► Investoři do start-upů jsou nyní opatrnější, mnohem víc zkoumají jejich byznysmodel. Chtějí, aby byly co nejdříve v zisku. potravin Rohlík.cz či software pro hotely Mews, již rozvinuté podniky. Nedá se říci, že by teď trh zcela zamrzl. Jen se investoři zaměřují na dřívější fáze ve vývoji mladých firem a vkládají do nich nižší částky. Zatímco průměrný příspěvek se proti loňsku propadl na šestinu, počet investic spadl ve srovnání s rokem 2022 pouze na polovinu. Platí přitom, že investoři jsou ve srovnání s předchozími lety mnohem opatrnější, pečlivěji si start-upy vybírají a mnohem víc do hloubky zkoumají jejich Start-upy ve střední a východní Evropě jsou zbytečně podkapitalizované, říká partner fondu Zero One Hundred Michal Csonga. byznysmodel. Chtějí, aby se podnikání co nejdříve přehouplo do zisku. Trend úbytku velkých investičních kol je patrný nejen v Česku, ale po celé Evropě. Ovšem Tom Wehme-ier, partner londýnské společnosti Atomico, která stav evropských start-upů podrobně sleduje, vidí evropský technologický průmysl jako odolný - dokáže čelit náročným makroekonomickým podmínkám lépe než dříve. Na rozdíl od krizí v letech 2000 a 2008 nejsou start-upy strukturálně oslabené, celý ekosystém je mnohem zdravější. „Toto období bychom měli považovat za návrat k základním principům. Rok 2021 byl jasnou výjimkou, nyní se objemy investic a ocenění start-upů navracejí k dlouhodobým průměrům," tvrdí Wehmeier. Čas skoncovat s předsudky Na technologické konferenci Reflect Festival v kyperském Limassolu se koncem září časopis Ekonom přesvědčil, že mezi tisícovkami startupistů a investorů z Evropy, Blízkého východu, severní Afriky či Indie, kteří se tam potkali, nějaká velká skepse nepanuje. Partner středoevropského fondu Zero One Hundred a spoluorganizátor akce Michal Csonga to potvrdil slovy, že současná situace může pomoci otevřít střední Evropu investorům. Třeba těm z Blízkého východu: „Mají dost kapitálu, který chtějí rozumně investovat, a dívají se po zahraničních trzích. V našem regionu vidí spoustu -24- Kypr je křižovatkou tří kontinentů a tamní vláda fandí technologiím. Konference Reflect Festival v Limassolu se koncem září zúčastnilo několik stovek Čechů a Slováků ze startupového světa. zajímavých start-upů, ale zároveň poměrně málo kapitálu." Region je podle něj podfinanco-vaný nejen ve srovnání se západní Evropou, ale právě také při porovnání s blízkovýchodními start-upy. „V Saúdské Arábii a dalších zemích této části světa stoupají valuace start-upů radikálně nahoru. Často jde 0 projekty, které z velké části kopírují to, co již funguje na Západě. Ať už jde o taxislužby, dovážkové služby, nebo e-commerce platformy. Nepřinášejí takové inovace jako start-upy z našeho regionu, které pracují na spoustě nových a disruptivních technologiích," domnívá se Csonga. Za jeden z hlavních důvodů podka-pitalizovaného startupového prostředí ve střední a východní Evropě se často považuje roztříštěnost. Je tu hodně zemí, každá z nich má vlastní jazyk 1 právní systém. „Zahraniční investoři navíc přistupují k projektům z Balkánu a obecně z východní Evropy s velkými předsudky. Zpočátku neměli ani zájem vyslechnout si informace o našem projektu. Region je pochopitelně spojen s politickými riziky, ale ta mohou existovat i ve vyspělých zemích," potvrdil Mergim Cahani, zakladatel a šéf kosovského start-upu Gjirafa, kterému se nyní přezdívá „balkánský Amazon". Nově založené start-upy v Česku (počet) 2017 2018 2019 2020 2021 2022 )i: Czech Founders Partner bělehradského ventu-re kapitálového fondu Omorika Ventures Miloš Matic vidí šanci, že díky nízkému ocenění start-upů z regionu mohou investoři nakonec víc vydělat. „S jedním investovaným dolarem v regionu můžete dostat víc, než když investujete jinde. A byznys je na podobné úrovni jako v západní Evropě," nastínil Ekonomu. Jak aktivovat andělský kapitál Start-upy v této části Evropy mají handicap i v tom, že prostředí kolem nich je méně vyspělé, což může zpomalit růst a expanzi do zahraničí. „V Londýně získá nově vzniklý start-up mnohem větší podporu. Je tam více akcelerátorů, které jim pomohou s růstem, více mentorů, zkušených zakladatelů, kteří startupistům poradí, co a jak," říká Csonea. - 25 - DALŠÍ TÉMATA Investice do českých start-upů Celkový objem investic (v mil. eur) 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023* Počet oznámených investic 200...................................................................................................................................................................................................................................................................... 176 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023* Průměrná výše investice (v mil. eur) 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023* * údaj do konce září Zdroj: Czech Founders Podobné podmínky se obecně směrem na východ tvoří pomalu. Teprve postupně dozrávají startupisté, kteří už svůj podnik prodali a získané peníze následně reinvestovali do systému. Mezi jednotlivými zeměmi v regionu navíc existují velké rozdíly. Zatímco v Česku - a o něco méně i na Slovensku - se již začal andělský kapitál pro start-upy akumulovat, pro začínající start-upy v Srbsku je problematičtější dostat se k penězům. „Je to přitom podobně velká země jako Slovensko, má obdobný počet technických univerzit, rozvíjí se tam dokonce mnohem více start-upů. I když mohou být některé země na Balkáně postiženy politickými problémy, inovační sektor tam nespí," říká Csonga. w Čím víc peněz je v systému, tím rychleji jdou valuace nahoru. Z dlouhodobého pohledu to nemusí být vždy výhodné. O tom, že velikost není až tak významná, svědčí pozice lídra Estonska. Nejen díky podpoře inovačního prostředí od státu si země ve startupo-vé sféře vede dobře nejen na poměry postkomunistických zemí, ale i v celoevropském měřítku. Podle údajů společnosti Atomi-co představoval v roce 2022 objem rizikového kapitálu do start-upů 3,6 procenta estonského HDP, což je z evropských zemí zdaleka nejvíce. Ve Velké Británii či Švédsku, považovaných za startupové velmoci, nedosahuje objem peněz od investorů pro start-upy ani jednoho procenta. Pochopitelně je tu dlouhodobé hledisko. Čím víc peněz je v systému, tím rychleji jdou valuace nahoru, což ZE START-U PY Nejaktivnější investoři do českých start-upů (podle počtu zainvestovaných start-upů ve všech investičních kolech ke konci září 2023) nemusí být perspektivně výhodné. Startupisté „pálí" peníze a zapomínají, že hlavním posláním každého byznysu by měla být tvorba zisku. Na druhou stranu, zakladatelé, kteří svůj start-up už prodali, mají jasnější představu, k čemu investice využít, a směřují startupový ekosystém žádoucím směrem. V souvislosti s Estonskem se mluví o „skype-efektu". Prodej jmenovaného komunikačního start-upu za velké peníze (nejprve společnosti eBay a později do rukou Microsoftu) vytvořil v Estonsku zcela novou kategorii podnikatelů a investorů. Jeden z dlouholetých manažerů Skypu Sten Tamkivi před pár týdny spočítal, že bývalí zaměstnanci přímo založili 225 technologických společností. Při započítání start-upů v druhé generaci (první firmu založenou po odchodu ze Skypu už prodali a později založili další) je to takřka neuvěřitelných 910 firem, které daly práci 65 tisícům lidí. Další stovky start-upů pak někdejší zaměstnanci Skypu podpořili investičně přes vlastní venture kapitálové firmy. Úspěšné příklady jako nezbytnou inspiraci k posílení startupového 3áj vrah 2 Jejich zločiny otřásly republikou. Kryštof Hádek, Josef Trojan a další v rolích vrahů, do jejichž mysli se vydává 5 nových příběhů audioseriálu Já, vrah 2. 1. DIL ZDARMA V APLIKACI AUDIOTEKA ^ audioteka klub DALŠÍ TÉMATA Evropské start-upy podle oboru (investice získané v letech 2018 až 2022) podnikový software ostatní Zdroj: Dealroom.co, Atomico ekosystému zmiňuje i zakladatel a šéf společnosti GoodAI Marek Rosa. Není podle něj nutné, aby stát dával granty, protože většinou končí neefektivně. Ale stát může start-upům zadávat zakázky, aby pomohly s konkrétními problémy, když zatím neexistuje komerční řešení. Takový přístup dobře funguje ve Spojených státech. Konkrétním příkladem takové zakázky může být třeba vytvoření chatbota, který ministerstvům pomůže s analýzou dokumentů a směrnic. Wehmeier z Atomika říká, že nadcházející období nebude pro nikoho snadné. „Budou se objevovat poklesy a může dojít k dalšímu propouštění," říká. To se však týká již zavedených firem, tedy start-upů, jejichž zakladatelé nemuseli správně odhadnout situaci. Podle Wehmeiera totiž Investice do start-upů v evropských regionech (v mid. usdj ■ Velká Británie a Irsko ■ Francie a Benelux ■ Německo, Rakousko, Švýcarsko ■ Skandinávie ■ jižní Evropa ■ střední avýchodní Evropa 120.............................................................................................................................................................................................................................................................................................. 102.9 2018 2019 Zdroj: Dealroom.co, Atomico 2020 2021 2022 aktuální situace zároveň představuje velkou šanci vybudovat ještě zdravější ekosystém, který se bude jasně zaměřovat na kvalitu. „V krátkodobém horizontu bude sice založen menší počet společností, ale ty, které prorazí, budou mít obrovskou šanci uspět," předpovídá situaci, v níž špatné projekty na peníze nedosáhnou. Obory mezi světovou špičkou Silnou stránkou střední a východní Evropy jsou podle Csongy lidé. A to nejen jako kvalifikovaná pracovní síla, ale hlavně jejich vývojářský talent. „Stále platí, že v regionu jsme silní ► Silnou stránkou střední a východní Evropy jsou lidé. Nejen jako kvalifikovaná pracovní síla, ale také jejich vývojářský talent. v softwarovém inženýrství. Slováci, Češi, Ukrajinci či Srbové patří jako developeři mezi světovou špičku. A to zejména díky univerzitám, kde je historicky silná výuka matematiky a fyziky," říká Csonga. Každý ze států si pak udržuje komparativní náskok v nějakém konkrétním oboru. Třeba Srbsko mělo historicky silné zemědělství, a proto v zemi nyní vznikají start-upy na jeho rozvoj a zkvalitnění. Slovensko zase nyní patří k evropským velmocem ve výrobě automobilů - na jednu stranu je silná závislost na jednom oboru nebezpečná, ale zároveň ji lze využít. „Spousta lidí tento obor dobře zná. Není třeba jen vyrábět součástky, stačí se podívat, kam směřuje celé odvětví. Dá se na tom stavět a budovat start-upy, které se budou zabývat mobilitou a vším, co s dopravou souvisí," říká Csonga. - 28 - START-UPY Investice do start-upů v poměru k velikosti ekonomiky (vybrané země, v % HDP) Česko a Slovensko patří ke špičce také v kyberbezpečnosti. Už před více než třiceti lety byly položeny základy antivirových softwarů, z Avastu i Esetu se staly globálně známé firmy. „Je škoda, že to se nikdy nějak výrazněji nevyužilo," říká Csonga. Firmy přitom vychovaly stovky prvotřídních odborníků. Jedním z možných vysvětlení může být, že samotné světové firmy nebyly od začátku budovány jako start-upy. „Ve východní Evropě v poslední době vidím také hodně space-techu, tedy start-upů orientovaných na vesmír. Zaměřují se na analytiku a zpracování dat. V této oblasti by mohl být do budoucna velký potenciál. Podobně kvalitní jsou start-upy navázané na herní průmysl. Z nich vznikají projekty, které najdou prostor i jinde," říká Csonga. Belgie I 0.20 Na Balkáně vidí víc prostoru pro finančně-technologické start-upy. Na rozdíl od Česka či Slovenska tamní banky významně zaostávají v inovacích, nevznikly tam ani nové, aby donutily k modernizaci tradiční finanční domy. Právě tímto směrem chce jít zmiňovaná kosovská Gjirafa. Zdroj: Dealroom.co, Atomico, Mezinárodni měnový fond Začínala jako vyhledávač, nyní provozuje videoplatformu s originálním obsahem a internetové tržiště. Do tohoto start-upu vložily peníze i české venture kapitálové fondy Rockaway Capital či Credo Ventures nebo Czech Media Invest miliardáře Daniela Křetínského. I ekonom KONFERENCE DIGI INDUSTRY SPOJKA KARLIN 14.11.2023 9:00 ekonom.cz/digi-industry DALŠÍ TÉMATA- Saúdská Arábie vsadila na sport. Ve sportwashingu je první -TEXT- Vojtěch Wolf - FOTO - Midjourney, Reuters, Profimedia Sportwashing, tedy zneužívání sportu k vylepšení pověsti režimu.Tmtarý jak sám sport. Oficiální označení této praktiky se datuje od roku 2015. Saúdská Arábie se s pomocí vysokých finančních částek chce stát významným centrem světa sportu a ovlivňovat ho. Od začátku roku 2021 investoval Saúdskoarabský investiční fond (PIF) nejméně 6,3 miliardy dolarů, což je více než čtyřnásobek částky vynaložené za předchozích šest let. Kritici to označují za snahu odvrátit pozornost od stavu lidských práv v zemi. Pro situaci, kdy si stát či organizace kupuje pozitivní vnímání ze strany veřejnosti, aby zakryl určitý druh chování a jednání, vzniklo označení sportwashing. Zejména západní a demokratická část světa ho používá pro režimy, jež kritizuje za represe vůči civilnímu obyvatelstvu, diktatorní způsoby vlády a podobně. Jako HDP Černé Hory Podle analýzy deníku Guardian Saúdská Arábie v posledních dvou a půl letech zcela změnila profesionální golf a dala jinou podobu mezinárodnímu přestupovému trhu ve fotbale. Tamní fotbalové kluby, přestože výkonnostně nepatřily a nepatří ke špičce, přilákaly pro soutěžní ročník 2023/24 hvězdy první velikosti, jako jsou Brazilec Neymar či Francouz Karim Benzema. Je to pokračování úsilí, jež započalo loni. To, že podepsal dvouletou smlouvu s klubem Al-Nassr hráč považovaný za jednoho z nejlepších v historii fotbalu, Portugalec Cristiano Ronaldo, zaznamenali i lidé, které fotbal nezajímá. A pozornost veřejnosti už u tohoto fenoménu zůstala. Podle webu transfermarkt.com už je saúdskoarabská liga ve výdajích na posily druhá na světě. Například anglická Premiér League, která má 20 klubů a žebříček vede, letos utratila 2,8 miliardy eur a souhrnný příjem za prodej fotbalistů byl 1,53 miliardy. Čisté výdaje tak byly 1,277 miliardy. V osmnáctičlenné Saudi Professional League byly výdaje 956,7 milionu a příjmy jen 65,3 milionu eur. Celkově - ED - SPÜRT A AUTORITATIVNÍ REŽIMY je tedy liga v hlubokém minusu. To by si nikde v Evropě, kde platí pravidla takzvaného finančního fair play, nemohli dovolit. Není náhoda, že nejvíc peněz mají na útraty hlavně čtyři kluby: Al-Itti-had, Al-Hilál, Al-Ahli a Al-Nassr. Řídicí PIF v červnu převzal jejich vlastnictví v „projektu investic do sportovních klubů a jejich privatizace". Dnes stát přes fond vlastní 75 procent v každém z nich. Zbývají čtvrtiny v každém z nich byly převedeny na neziskové nadace ministerstva sportu. Režim krále Salmána razantně posílil i své golfové aktivity. V říjnu 2021 investoval odhadem dvě miliardy dolarů do vytvoření zcela nové soutěže. A LIV Golf, přestože například letos čítá jen 14 akcí, okamžitě začal konkurovat největší celoroční turnajové sérii, zaběhnuté PGA Tour. Ta chvíli vzdorovala a společně s další soutěží European Tour začala vylučovat hráče, kteří do LIV přešli. Po dvou a půlletém sporu je před podpisem dohoda o spojení a vzniku společného globálního podniku. Kapitálově do něj vstoupí právě saúdskoarabský veřejný investiční fond. Razantní princův nástup Avizovaných 6,3 miliardy dolarů na sport odpovídá hrubému domácímu produktu Černé Hory nebo Barbadosu. Zdroje ho navíc uvádějí jako odhad s dodatkem, že jde patrně o podstřelené číslo. Podrobnosti některých obchodů PIF se nezveřejňují. Ještě než tyto masivní investice přišly, lidskoprávní nezisková organizace Grant Liberty propočítala, že Saúdská Arábie v období od roku 2014 do začátku roku 2021 utratila za sport 1,5 miliardy dolarů. Začala pořádat menší golfové turnaje, různé motoristické akce nižšího významu, podporovala wrestling, cyklistiku, kriket a podobně. „Dříve sportovní osobnosti a značky odmítaly nabídky na spolupráci kvůli dobře zdokumentovanému porušování lidských práv," říká zpráva Grant Liberty. „Došlo však ke znepokojivému posunu ► Korunní princ binSalmán: Pokud mi sportwashing zvýší HDP o procento, budu v něm pokračovat. Je mi jedno, co se říká. v morálním postoji, protože lukrativní dohody jsou nyní přijímány navzdory pokračujícímu a zhoršujícímu se porušování." Tento trend různě podporovali zahraniční sponzoři. Po vraždě novináře a kritika vládnoucí rodiny Džamála Chášukdžího v roce 2018 se ze země mnoho velkých společností stáhlo nebo pozastavilo tamní investice. Tradiční spojenec Spojených států byl v minulosti rovněž obviněn z válečných zločinů spáchaných během osmileté války proti Jemenu, včetně bombardování škol, nemocnic a obytných oblastí. Samy USA dokonce dočasně pozastavily prodej zbraní Rijádu. Například Velká Británie je tam ale dodávat nepřestala a západní země s ropnou mocností dál čile obchodují. Sport do tohoto obrazu dobře zapadá a saúdskoarabský režim se kritiky kolem něj nebojí. Korunní princ Mohammed bin Salmán, jenž od svého otce převzal v roce 2017 faktickou moc v království, to dává jasně najevo. „Pokud mi sportwashing zvýší hrubý domácí produkt o jedno procento, budu v něm pokračovat," ukázal v rozhovoru pro Fox News koncem září, že tyto investice mají i ekonomický účel. „Je mi jedno, že tomu tak někdo říká. Já chci nárůst o dalších jeden a půl procenta a budu na tom usilovně pracovat. Říkejte si tomu, jak chcete, my toho čísla dosáhneme." Saúdská Arábie považuje sport za klíčovou součást strategické „Vize 2030", zformované krátce před nástupem bin Salmána k moci. Masivně investuje do různých odvětví, snaží se diverzifikovat své hospodářství Největší výdaje na nákupy fotbalových hráčů (celková částka v milionech eur) Al-Hilál (Saúdská Arábie) I 349.7 Chelsea (Anglie) I 206,7 PSG (Francie) I 206,5 Al-Ahli (Saúdská Arábie) I 1181.7 Arsenal(Anglie) ^^^^^^H 167.7 Uetosvlétěse Al-Nassr (Saudská Arábie) ^^^^^^^H 165.1 dohodl s Al-Hilalem ............................................................................................'......|!!J!J!J1™......................................... na smlouvě brazilský Manchester United (Anglie) ■ 1405 i fotbalista Neymar. Klub i ..................................................................................._................^^^^^^^^^^^^.........................................................i zajeho prestup zaplatil \ Tottenham (Anglie) ■ 1350 i 90 milionů eur, což i .......................................................................................................ŕ^^^^^^^^^^^g............................................................. je rekord saudsko- Bournemouth (Anglie) I 1126.2 i..........araosKÓ I