Středa 13. ZÁŘÍ 2023, ČÍSLO 177, CENA 35 KČ, SK 1,79 € www.hn.cz economia Hospodářské Noviny CZK/EUR M 24,590 -0,24 % CZK/USD* 22,951 -0,35 % 1334,28 +0,33 % DJI* 34737/43 +0,21 % FTSE* 7527,53 +0/41 % DAX* 15715,53 -0,54 % BTC/USD* 26150 +4,50 % Hoteliéři si stěžují na Booking.com Majitelé hotelů Či penzionů v Česku i jinde ve střední Evropě se potýkají s výpadky plateb od známého rezervačního systému. Strana 3 Odpadlíků ze škol přibývá Stále více dětí v Česku nedokončí základní nebo střední školu. Na severu je to skoro každý šestý žák. Strana 6 Akcie, které jen tak něco nerozhodí sf příloha Analytici investiční banky Goldman Hospodářských Sachs vytipovali šest akcií, které obstojí novin i ve zhoršujícím se ekonomickém prostředí. Strana 9 i Hospodářský růst Nové doly, víc migrantů. Fialovi rádci řeší, jak nastartovat Česko Ministři chtěj i od Národní ekonomické rady vlády seznam opatření, jež pomohou khospodářskému růstu. HN získaly návrhy, o nichž budou poradci kabinetu jednat. Martin Ťopek, Michaela Ryšavá ! autori@hn.cz Q Jak rozběhnout Česko a uklidnit firmy? Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) hledá způsoby, jak zajistit hospodářský růst země a zvrátit stagnující vývoj ekonomiky. Ministři kvůli tomu oslovili své poradce v Národní ekonomické radě vlády (NERV). Ti mají sestavit seznam možných pro-růstových opatření. HN mají k dispozici prvních 15 návrhů, o nichž by teď mohli vládní poradci jednat. Mezi nimi je například podpora investic, změny ve školství nebo otevírání nových Či dříve uzavřených dolů. Ekonomové z NERV zatím sestavují podněty a návrhy. Příští týden se nad nimi poprvé fyzicky sejdou, v říjnu je hodlají předložit kabinetu a vyčíslí výnosy, náklady, případně rizika spojená s konkrétními opatřeními. „Pak nám k tomu vláda řekne, co považuje za priority a co jí vadí," líčí ekonom Dominik Stroukal, který expertní skupinu vede. Kabinet svým zadáním reaguje také na nedůvěru podnikatelů a firem vdalší ekonomický vývoj Česka. Taza-zněla třeba před dvěma týdny na konferenci Česko na křižovatce, kterou pořádala Hospodářská komora. NERV přitom už loni v listopadu sestavil soubor 28 opatření, jež doporučil vládě v zájmu zlepšení ekonomiky. Šlo však zejména o úsporná opatření nebo větší výběr daní. Tehdy na ně nedošlo, nyní by mohl mít ekonomický balíček větší šance na to, že jej kabinet uskuteční. „Prorůstový balíček si u nás objednala vláda. Ale i kdyby to neobjednala, my bychom s tím stejně přišli," říká Stroukal. Členové týmu se zatím na žádném opatření neshodli. Už teď ale některé kroky doporučují. Podle ekonoma Aleše Roda by hlavním opatřením měla být podpora firem. „Nemá cenu se snažit vytvořit růst tak, že od někoho vybereme korunu a tu pak budeme přerozdělovat." Šéf výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz uvádí, že je nutné firmy podpořit například zrychlenými odpisy zejména investice do výzkumu a vývoje. Dalším důležitým bodem bude školství. Ekonomové se shodují, že nejde ani tak o navýšení peněz, jako spíš o změnu systému, hlavně v souladu s potřebami firem. „Když se podíváme, kolik jaderných inženýrů a kolik knihovníků opouští školy, tak je tam nepoměr," popisuje Rod. Navrhuje proto třeba bonusy pro ty školy, které budou spolupracovat se soukromým sektorem. Další body, na nichž se experti pravděpodobně shodnou, je dostavění dopravní infrastruktury, zejména dálniční sítě a vysokorychlostních tratí. A souběžně s tím umožnit přístup na pracovní trh také zahraničním pracovníkům. Právě v tom Česko zaostává například za Polskem, kam také přišli a přicházejí lidé z Ukrajiny. „Nemůžeme nechat odcházet pracovníky do ciziny azároveň zavírat hranice vůči lidem ze zahraničí," míní Rod. Odborníci rovněž upozorňují, že není možné zabývat se pouze „velkými" tématy, jako je doprava Či inves- tice, ale je nutné sestavit celou mozaiku opatření. Ekonom DanielMúnich zmiňuje usnadnění nástupu do života propuštěným vězňům nebo mládeži z dětských domovů. Pomoci má i snížení počtu exekucí, aby dlužníci nekončili v takzvané šedé ekonomice. Rod pak mluví o otevírání nových Či dříve uzavřených povrchových dolů. „Máme malé aktivní zásoby stavebního materiálu, nové lomy na písek nebo kámense neotevírají," popisuje s tím, že převoz stavebního materiálu na dlouhé vzdálenosti pakprodražuje stavbu dálnic a železnic. Že by se vláda souběžně s konsolidacemi veřejných financí měla starat také o hospodářský růst, připomínají ekonomové dlouhodobě. Ekonom z Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar teď říká, že vláda s prorůstovými prostředky přichází pozdě a moc nepomohou. Ministerstvo financí uvádí, že nejdříve bylo zapotřebí připravit podmínky pro podporu hospodářství ve formě stabilizace veřejných financí neboli konsolidační balíček „Nyní je možné soustředit se na systémová opatření," říká mluvčí úřadu Petra VodstrČilová. Prorůstová opatření NERV Zjednodušení podmínek pro pracovníky ze zahraničí na českém trhu práce Odklon od vysokého zdanění práce Odstranění zbytečné byrokracie Zlepšení předškolního vzdělávání, aby se kvalifikovaní rodiče mohli vrátit do práce Zrychlení stavebního řízení Zrychlení daňových odpisů pro firmy, zejména u investic do výzkumu a vývoje Přizpůsobení školství potřebám firem Bonusy pro školy, které spolupracují se soukromým sektorem Zlepšení systému finanční podpory vysokoškolských studentů Dokončení dopravní infrastruktury (dálnice, vysokorychlostní tratě) Rozšíření aktivní těžby stavebního materiálu Snížení počtu exekucí a zapojení dlužníků na trhu práce Zvýšení životní šance na úspěch u dětí z dětských domovů a vězňů Zefektivnění systému zdravotní prevence Zlepšit uplatnění žen ve vědě, v řízení a v politice Investiční skupiny První rozhovor Ladislava Bartoníčka po vyplacení z PPF Byl pravou rukou Petra Kellnera, jeho nejbližsím spolupracovníkem od roku 1991. Role Ladislava Bartoníčka se vsak po tragické smrti zakladatele PPFzměnila a Renáta Kellnerové s rodinou jeho minoritní podíl ve skupině nedávno vykoupila. „Osobně to nevnímám jako nějaký velký předěl, protože ta logika byla jasná," říká Bartoníček v exkluzivním rozhovorupro HN. Libuje si, že poté, co ho JiříŠmejc vystřídal v pozici výkonného ředitele, zmizelo z jeho ramen břemeno obrovské odpovědnosti. „A to je velmi příjemné," říká. V nové profesní etapě se hodlá zaměřit na investice do inovativníchfirem, s druhým vyplaceným spoluvlastníkem Jea-nem-Pascalem Duvieusartem si na to založili investiční společnost BD Partners. Strany 4 a 5, foto: HN - Lukáš Bíba PŘEDPLAŤTE SI HOSPODÁŘSKÉ NOVINY +420 217 777 888 predplatne@economia.cz 9 9770862958320 2 hospodářské noviny STREDA 13. ZARI 2023 WWW.HN.CZ Družstevní záložny Bankéř Hubáček spolkne Ney, jednu z posledních kampeliček Další zářez na poli finančních institucí si připsal původem olomoucký byznysmen Pavel Hubáček, majitel finanční skupiny Creditas. Aktuálně totiž sahá po většinovém podílu v Ney spořitelním družstvu, jedné z šesti posledních kampeliček na Českém trhu. Na straně prodávajících sehrál důležitou roli Natland Tomáše Rašky. Právě on koncentroval v záložně v posledních letech zřejmě nej významnější družstevní podíl. Obchod celou kampeličku podle zdrojů z trhu ocení bezmála na půl miliardy korun. Plány na vstup skupiny Creditas do záložny vyplývá ze zveřejněného programu Členské schůze, která je svolána na 22. září. Jako první o tom informoval server Peníze.cz. „Banka Creditas podepsala dohodu o koupi většinového podílu v Ney spořitelním družstva Transakci musí ještě schválit Členská schůze a ČNB. Do té doby ji nebudeme blíže komentovat," uvedla k tomu šéfka komunikace skupiny Creditas Lucie Brunclíková. Obdobně reagoval také mluvčí záložny Pavel Čihák. Z programu schůze vyplývá, že Creditas by měl získat v záložně více než 50procentní podíl převzetím společnosti CPCFS ze skupiny Natland. Podle dřívějších informací Natland v záložně držel necelých deset procent. Během této operace se však pod CPCFS zřejmě koncentrují další družstevní podíly, tak aby Hubáček získal většinový podíl. Podle oficiálních údajů se počet Členů družstva blíží ke Čtyřem tisícům. Pro agilního investora Hubáčka, který kromě finančních služeb roste také třeba v energetice Či realitách, jde o další zajímavou akvizici. Připomeňme, že loni získal někdejší Expobank, kterou následně přejmenoval na Max banku. Vlajkovou lodí ale zůstává Banka Creditas, vedle které je Ney přece jen drobným úlovkem. Jen pro srovnání bilanční suma Banky Creditas v polovině roku dosáhla necelých 120 miliard korun, záložna měla zhruba 2,5 miliardy. Čistý zisk bankovního domu Creditas je kolem miliardy, Ney loni vydělalo 35 milionů. Vlastní kapitál jedné z posledních a největších kampeliček na Českém trhu byl ke konci roku 2022 kolem 490 milionů korun. I proto znalci z trhu odhadují, že obchod mohl celé Ney spořitelní družstvo ocenit zhruba na půl miliardy korun. Mírně většinový podíl by tak Hubáčka přišel na více než 250 milionů. Pro něj může být zajímavé zejména úvěrové portfolio, které tvoří suma přes dvě miliardy korun. Pavel Hubáček se tím zbavuje také agresivní konkurence na poli spořících účtů a termínovaných vkladů. Ney nabízí vůbec nejvyšší sazbu na trhu kolem 7,3 procenta u ročního vkladu. Mezi klienty záložny navíc historicky patří zajímavá cílová skupina - starší investující podnikatelé a také bohatá komunita Vietnamců žijící a podnikající v Česku. Creditas obchodem přebírá také tým zhruba 50 lidí, kteří v Ney pracují. Podle lidí z branže se očekává, že Hubáček výhledově vykoupí i další Členy družstva a celý jeho byznys překlopí do Banky Creditas. Podobný osud dost možná Čeká iMax banku. Ostatně právě spořitelní družstva nemají v Česku zrovna nejlepší podmínky na přežití. Po sérii skandálů a krachů proti nim jde zejména regulace a ostrý postoj ČNB, která jejich provoz značně omezuje. Na trhu už jich tak zbývá jen hrstka. K obdobně velkým patří třeba jihočeská Arte-sa, ke které měl historicky blízko kontroverzní mediální podnikatel František Savov, Peněžní dům z Uherského Hradiště s vazbami na Synot hazardního magnáta Ivo Valenty Či záložny Cit-fin, České spořitelní družstvo a Podnikatelská družstevní záložna. I o jejich osud se dost možná bude brzy hrát. Pavel P. Novotný Krátce Evropská komise: Faktury hraďte do měsíce, ani o den déle Redakce HN autori@hn.cz í Evropská komise přišla s návrhem nové normy, která pevně stanovuje 30 dní jako zákonnou lhůtu pro proplácení faktur firmám v zemích EU. Tento limit platí na vnitřním trhu už dnes, různě se ale obchází a využívají výjimky. Komise proto navrhla zpřísnění stávajících pravidel. Závazná také v Česku se stanou až po schválení Členskými státy a europoslanci. Opožděné platby, běžně 120-130 dní po datu splatnosti, stojí podle údajů Bruselu za každým Čtvrtým bankrotem malého nebo středního podniku v EU. „Opožděné platby firmy trápí," sdělila HN zástupkyně České Hospodářské komory v byznysové platformě Euro-chambres v Bruselu Alena Mastantuo-no. „Na druhou stranu, některé z nich je využívají jako zdroj financování. Flexibilita, kterou aktuální pravidla nabízejí, by proto neměla být ohrožena novými nadměrnými omezeními. Zásadní je, aby veřejný sektor splácel faktury v zákonné lhůtě," dodala. Právě stát je nejČastějším hříšníkem při hrazení faktur a konkrétně Česká státní správa má „máslo na hlavě". Srovnávací studie společnosti Intrum ukázala, že v Česku jsou to nejčastěji úřady, které včas neplatí firmám za dodané služby. Česká státní správa platí v průměru 17 dní po dohodnutém termínu. Od roku 2021 se přitom její platební disciplína zhoršila, a to o osm dní. Komise přišla s návrhem proti opožděným platbám v rámci balíčku pomoci malým astředním podnikům. Ty představují naprostou většinu ekonomické aktivity v EU a stojí za dvěma ze tří pracovních míst na vnitřním trhu. Evropská komise proto navrhla také zjednodušení byrokracie pro výpočet daní u firem podnikajících ve více zemích nebo snadnější přístup k půjčkám a grantům za téměř 200 miliard eur v příštích Čtyřech letech. Podle Aleny Mastantuono ale přichází balíček pozdě a málo odpovídá na otázku, jak firmám ulevit od toho hlavního -nadměrného papírování. „Jen v posledních dvou letech vydala komise přes sto legislativních iniciativ, přičemž přijaté návrhy kladou nové požadavky na podniky včetně řady nových oznamovacích povinností," sdělila HN. „Nynější návrh komise trochu připomíná úsilí školáka, který měsíc před vysvědčením dohání vše, co po celý školní rok zanedbal, jen aby si vylepšil známky." Kateřina Šafaříková Přibývá lidí, kteří v restauracích nedávají „dýško" Přes 21 procent lidí v restauracích a dalších podnicích nedává žádné spropitné. Oproti loňsku je toto Číslo vyšší o 2,4 procentního bodu. Vyplývá to z analýzy, kterou včera prezentovala společnosti DotykaČka. Ta poskytuje pokladní systémy zhruba 8000 podnikům. Do statistik spropitného se podle Vladimíra Sirotka z DotykaČky může promítat například situace, kdy u jednoho stolu platí více lidí a spropitné dá pouze jeden z nich. Zároveň se do statistik nepromítají transakce v hotovosti, které nelze zaevidovat. Analýzu spropitného DotykaČka vypracovala ve spolupráci se společností Qer-ko. A vychází z ní, že se restaurace musejí spokojit s menším „dýškem" vzhledem k útratě zákazníků. V polovině letošního roku šlo o 6,12 procenta, zatímco před rokem to bylo o skoro půl procentního bodu více. Nejčastěji lidé nechávají na spropit-ném okolo pěti procent (v téměř 37 procentech případů). Před rokem přitom lidé nejčastěji platili na spropitném kolem deseti procent. Jejich podíl ale spadl z 38,1 na 33,5 procenta. do konce Června meziročně klesly o 13 procent na 8,22 miliardy korun. Provozní zisk podniku vztažený k jednomu metru krychlovému vytěženého dříví byl v prvním pololetí meziročně vyšší o 28 korun. „Je to především úsporou nákladů v ochraně lesa a efektivním zvládáním kůrovcové kalamity," uvedla mluvčí. Lidé podle Sirotka jako „dýško" dávají zhruba stejnou Částku jako loni, tedy jako jsou běžně zvyklí. „Tím, jak se zvyšují ceny, tak procento z útraty se snižuje," řekl. Podle takzvaného gastroindexu, který DotykaČka sestavuje z 50 položek typických pro restaurace a podobné podniky, byly letos v srpnu ceny meziročně o osm procent vyšší. Proti roku 2019 jsou ale vyšší o 36 procent. Z dat také vyplynulo, že 28 procent lidí si letos k jídlu v podnicích nedává nápoje. V roce 2021 to bylo 24 procent. „Muži mají tendenci se více odbývat. Průměrná útrata muže a ženy se liší o deset procent," doplnil Sirotek s tím, že ženy si k jídlu Častěji objednávají právě i nápoje. ČTK, eko Kůrovcová kalamita odeznívá a Lesům ČR klesají tržby i zisk Státnímu podniku Lesy České republiky v prvním pololetí klesl hrubý zisk o 19 procent na 3,85 miliardy korun. Důvodem bylo snížení těžby dřeva o 21 procent na 3,8 milionu metrů krychlových, které souvisí s odezněním kůrovcové kalamity. „Lesy ČR se postupně vrací k hospodaření, které neovlivňuje kalamita. Dokumentuje to menší objem těžby, a tedy i nižší tržby a hospodářský výsledek," uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Tržby Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku. Na jaře podnik uvedl, že letos kvůli nižším těžbám a předpokládanému poklesu cen dřeva očekává meziroční pokles hrubého zisku přibližně o Čtvrtinu na 4,9 miliardy korun z loňských 6,7 miliardy korun. Těžba dřeva ve státních lesích by měla letos meziročně klesnout na 8,5 milionu metrů krychlových, tedy k hodnotám před vypuknutím kůrovcové kalamity v roce 2018. „Z toho dva miliony metrů krychlových by mělo tvořit kůrovcové dříví. To skutečně znamená návrat k běžnému hospodaření," uvedl v květnu generální ředitel podniku Dalibor Šafařík. ČTK Místo letadel drony. Ukraj inský Antonov i semem Ukrajinská společnost Antonov rozšiřuje výrobu dronů, a v reakci na ruskou invazi tak utlumuje svoudosud dominantní produkci dopravních letadel. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na prezentaci ukrajinského holdingu Ukroboronprom zastřešujícího zbrojního průmysl. Drony vyrobené a upravené na Ukrajině hrají významnou roli ve válce proti Rusku. Dříve neoznámený krok společnosti Antonov je v souladu s cílem Ukrajiny stát se globálním centrem pro výrobu dronů a směrovat investice do odvětví, které se od počátku roku 2022 dramaticky rozrostlo. Antonov otevřel nové dronové centrum „s cílem posílit výrobní kapacity bezpilot-ních systémů a poskytovat podporu soukromým výrobcům bezpilotních systémů, pokud jde o odborné znalosti a služby", uvádí se v prezentaci Ukroboronpromu. Výroba dronů by mohla podpořit letecké firmy založené v dobách Sovětského svazu, které v Rusku ztratily významného zákazníka a utrpěly rozsáhlé škody v důsledku ruských útoků. Antonov pod hlavičkou Ukroboronpromu i v minulosti navrhoval a vyráběl bez-pilotní letouny, včetně modelu Horlycja. Těžiště výroby ale dlouho spočívalo na dopravních letadlech. Symbolickou ranou tohoto přístupu bylo na začátku války zničení letounu An-225 Mrija, který byl ve své době největším nákladním letounem na světě. ČTK 3 Hospodářské noviny ■ Ubytování Hoteliéři si stěžují, že jim Booking platí pozdě. Pohledávky jdou u některých do milionů Jan Prokeš jan.prokes@hn.cz Kateřina de Rijke řídí společnost, která v Peci pod Sněžkou spravuje celkem 45 apartmánů. Řadu let byla zvyklá, že každý Čtvrtek přij dou na účet peníze, které turisté v předchozím týdnu za ubytování utratili přes rezervační systém Book-ing.com. První Červencový týden se to ale nestalo. Nešlo navíc o ojedinělý výpadek, bez prostředků od nizozemské firmy zůstala de Rijke i dalších šest týdnů. „Byla jsem už dost nervózní, protože se jednalo o celkem vysoké Částky. Majitelům se o apartmány pouze staráme, takže šlo o peníze, které jim zase musím vyplatit já," říká jednatelka firmy Apartmány Pec, která se kromě pronájmu zabývá i prodejem nemovitostí v krkonošském turistickém středisku. Celkem dlužil Book-ing.com jejímu podniku asi 1,5 milionu korun. Dnes už má de Rijke celou tuto Částku na účtu. Kvůli tomu, že Booking.com dluží peníze zejména menším hoteliérům a dalším poskytovatelům ubytovacích služeb, začali společnost vyšetřovat v Maďarsku. Úředníci tamního úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zahájili minulou středu v budapešťské centrále firmy kontrolu. Nyní se ukazuje, že podobné problémy má Booking i v řadě dalších států včetně Česka. Podle zástupců Booking.com může za problém celosvětová údržba účetního systému společnosti. „Naši ubytovací partneři byli s předstihem informováni o plánované globální údržbě systému a o tom, že se zpožděním plateb se počítá. Existuje ale malá skupina, která byla nepřiměřeně postižena probíhajícím technickým problémem. Na jeho odstranění se urychleně pracuje," uvádí Jenni Painová z PR oddělení firmy. Podle ní už většina majitelů hotelů Či penzionů dlužné Částky obdržela. Kateřina de Rijke potvrzuje, že o chystané údržbě systému a riziku možného výpadku plateb předem věděla. Měl však trvat podstatně kratší dobu. „Zpoždění plateb mělo trvat jen týden nebo dva, v našem případě se ale natáhlo na šest týdnů," tvrdí podnikatelka. Stížnosti na nizozemskou společnost řešil během prázdnin také prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „Nebylo to ale masivní, týkalo se to spíše jen jednotek podnikatelů, kteří se na nás obrátili. Proto jsme podobnou cestu jako v Maďarsku ani nezvažovali. Nicméně uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet," říká Stárek. O situaci jednal přímo se zástupci Booking.com, kteří uvedli, že na nápravě chyby už pracují. V Maďarsku dlužil Booking.com peníze majitelům zhruba 2300 hotelů a penzionů, většinou šlo o menší podnikatele. Čtvrtina z nich uvedla, že jim nizozemská firma dluží víc než milion forintů (necelých 64 tisíc korun). Kolika firem se problém týká v tuzemsku, není jasné. Nicméně i v Česku dlužil Booking.com peníze spíše menším podnikatelům. „Nemáme s Booking.com fakturační styk a používáme virtuální kreditní karta Takže jakmile nám na jejich stránkách vznikne rezervace, jejich algoritmus nám vygeneruje virtuální kartu, z níž si peníze ihned stáhneme," vysvětluje Martin Venglář, ředitel apartmá-nového komplexu Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou. V Česku nejde o první problém spojený s Booking.com. Na podzim roku 2019 dostal podnik od antimonopolního úřadu pokutu ve výši 8,3 milionu korun kvůli tomu, že mezi roky 2009 a 2015 uzavíral takzvané vertikální dohody. Ty podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zavazovaly hotely a další ubytovatele k tomu, aby klientům ubytova- ným přes Booking.com nabízeli výhodnější podmínky než těm, kteří si pobyt zamluví na konkurenčních portálech. Kromě dlužných Částek si dnes někteří hoteliéři stěžují také na složitější komunikaci se zástupci Book-ing.com. „Dříve byla jejich reakce na reklamace Či jiné požadavky promptní, teď trvá vyřízení i několik dnů," říká ředitel lázeňské skupiny Ensana Karel Kalivoda. Roli v tom může hrát i úbytek pracovníků, kteří mají na starosti péči o zákazníky. Loni Booking.com oznámil v rámci úsporných plánů propuš- tění téměř tří tisíc zaměstnanců. Už v roce 2020 firma kvůli dopadům koronavirové pandemie na cestovní byznys propustila Čtyři tisíce pracovníků. Podle posledních finančních výsledků za druhé Čtvrtletí letošního roku dosáhly tržby Booking.com 5,5 miliardy dolarů, což je v porovnání se stejným obdobím loňského roku nárůst o 27 procent. Čistý zisk nizozemské společnosti narostl dokonce o 51 procent na 1,3 miliardy dolarů. Celková hodnota turistických rezervací se pakmeziroČně zvýšila o 15 procent na 39,7 miliardy dolarů. ■ Trh práce Firmám chybí tisíce ajťáků. Hledají je narychlo i v cizině Kristýna Matějková kristyna.matejkova@hn.cz Najít toho správného a kvalitního IT specialistu trvalo doposud řádově měsíce. S narůstajícím nedostatkem vývojářů a programátorů na Českém trhu se ale celý postup zkracuje a zjednodušuje. Podnikům totiž chybí desítky tisíc technologických expertů. Častěji se po nich proto dívají u konkurence nebo v zahraničí. Agentury odhadují, že na Českém trhu práce chybí zhruba 20 tisíc ajťáků. V prvním letošním Čtvrtletí například umístily firmy na server Jobs.cz 1200 inzerátů, v nichž hledaly programátora, a dalších tisíc shánělo IT analytika. Podle dat personální agentury ManpowerGroup navíc více než polovina podniků počítá s tím, že se s rozšířením aplikací využívajících umělou inteligenci bude počet technologických pozic jen zvyšovat. Kvůli nedostatku lidí na trhu pomáhají firmám s hledáním ajťáků stále Častějilovci talentů. Ti musí nejdříve poznat podnik, který je najal, pak najít a oslovit kandidáta. A zároveň jej zaujmout, aby chtěl ze svého stávajícího místa přejít do dané firmy. Některé kroky z náboru však teď zaměstnavatelé požadují přeskočit, jelikož nechtějí tolik utrácet. Podle Miroslavy BarČové Křivánkové, partnerky z agentury D.C.G. Delta Consulting Group, chce velká Část firem hlavně rychle najít ajťá-ka. „Nepožadují, abyste toho Člověka prověřili a udělali s ním řadu pohovorů. Chtějí, abyste hlavně někoho dodali. Skoro kohokoliv." Podle BarČové Křivánkové jsou proto společnosti ochotnější najmout si agentury, které nábor dělají ve vlnách za méně peněz a kandidáta nehledají tak cíleně, jak bylo zvykem. „Nedáse tomu už moc říkat headhunting. Je pak otázka, jak kvalitní je výsledek." Firmy totiž více dbají na to, aby měly prostor nabídnout štědrou mzdu. „Určitě se v každém výběru na- Agentury odhadují, že na českém trhu práce chybí zhruba 20 tisíc odborníků v oblasti it. jdou kandidáti, kteří si řeknou o vyšší finanční ohodnocení. Nabídka musí být minimálně srovnatelná s trhem," potvrzuje Tereza Nechvílová, která se věnuje vyhledávání IT specialistů v agentuře Fenix Search. Podle údajů srovnávaČe Platy.cz berou ajťáci v Česku nejčastěji mezi 43 a 101 tisíci měsíčně včetně bonusů. Podniky je ale lákají i na výhody nad rámec daného příjmu. Podle headhunterky Barbory Tomšovské kandidáti také Čím dál Častěji v souvislosti s nejistou ekonomickou situací vyhledávají pozice, které mají pevně daný základ mzdy a nejsou placené od projektu. Více se také rozhodují podle benefitů. „Oceňují zejména flexibilitu a hodně slyší na nabídky, kde mohou pracovat vzdáleně, ať už z domova nebo třeba několik měsíců i z jiné země," říká šéfka agentury Touchdown. Zkušení IT specialisté také potřebují dělat na projektech, které jim dávají smysl. „Nikdo z kvalitních lidí nechce dělat rutinní ,práci pro práci'," popisuje Tomšovská. Technologické experty stále poptává zhruba třetina Českých firem. Odborníci se dlouhodobě shodují, že díry v Českém pracovním trhu nejen v oblasti IT bude nutné do budoucna zalepit zahraničními pracovníky. Agentury už tak začínají firmám nabízet, že ajťáky-cizince nejen najdou, ale i pomohou s jejich přesunutím do Česka a vyřízením potřebné administrativy. „Hlavně u seniornějších kandidátů bývá mnohem důležitější nejen mzda a atraktivita samotné pozice, ale i jak dobře je podchycený samotný průběh imigrace a relokace," říká Miroslav Vaško ze společnosti Nymble, která tuto službu poskytuje. Rozhovor STŘEDA 13. ZÁŘÍ 2023 WWW.HN.CZ Jaroslav Mašek, Michael Mareš autori@hn.cz Můj život po PPF. Je to taková tečička, teď budu investovat Za léta strávená ve skupině PPF jsem se s každým novým byznysem učil něco nového a s tím nehodlám skončit, říká Ladislav Bartoníček, dlouholetá pravá ruka Petra Kellnera, v exkluzivním rozhovoru pro HN. Plechovásocha od Very Janouškové v rohu, na zdi olejomalba od Vladimíra Nováka, na skříni fantaskní busta od Jaroslava Rony. Kancelář Ladislava Bartoníčka v pátém patře dejvického sídla PPF je plnámoderního umění. Dosavadní spolumajitel nej větší finanční skupiny Česka si dává záležet, aby dojem designové Čistoty nic nenarušovalo. Na pracovním stole nemá žádné papíry, šanony ani knížky, jen počítač. „Takhle to mám rád. Nepořádek mám v počítači," říká devěta-padesátiletý manažer, který byl 30 let jedním z nejbližších spolupracovníků Petra Kellnera. Po jeho předloňském tragickém skonu se Bartoníčková role v PPF turbulentně proměnila. Nejprve se stal CEO, tedy výkonným ředitelem, načež se vdova Renáta Kellnerová rozhodla dát důvěru Jiřímu Šmejcovi a Bartoníček začal z exekutivních rolí skupiny mizet. Na konci letošních prázdnin společnost oznámila, že Bartoníček a druhý minoritní akcionář Jean-Pascal Duvieusart byli z vlastnické struktury vyplaceni. V rámci skupiny Barto-níČkovi zůstala jen funkce v představenstvu biotechnologické společnosti Sotio. Když o nové životní etapě v rozhovorupro HN mluví, tradičně volí opatrný a tichý tón, dává si záležet na správné formulaci. Do toho usrkává zelený Čaj a těší se, až o víkendu vyrazí na houby a potom na wingfoil - jízduna speciálním prkně ve vlnách s nafukovacím křídlem v rukou. „Už to trochu bolí," usmívá se Bartoníček. Jak se máte? (chvíle váhání) Mám se dobře. Jaký je to pocit, nebýt po 16 letech spolumajitelem PPF? Upřímně řečeno, já jsem to nikdy takhle nerozlišoval, protože jsme byli v partnerském vztahu s Petrem od úplného začátku. To znamená někdy od roku 1991. A diskuse o konsolidaci toho podílu na straně rodiny běžela už nějakou chvíli. To znamená, že to osobně nevnímám jako velký předěl, protože ta logika byla jasná. Jak to myslíte? Partnerský vztah jsme měli s Petrem ave chvíli, kdy zemřel, tak jsme postupně došli s Renátou k tomu, že je asi správné, aby rodina měla skupinu komplet. To neznamená úplný rozchod s PPF, ale je to vytvoření Čistého řešení. Historicky jsme fungovali tak, že jsme se o všem radili, i když náš podíl byl ve skupině jen maličký. A to by dlouhodobě nemohlo fungovat. Zvenku to ovsem vypadá jako ukončení letité úzké spolupráce s PPF. V exekutivní roli jsem skončil ve chvíli, kdy jsem předal roli CEO Jiřímu Šmejcovi, a teď je to spíš o poradenství. Já už se do exekutivní role vracet nebudu, už jsem na to starý. Padesát devět přece není žádný věk. Možná. Ale spíš to nedává smysl z jiného pohledu: pro mě nejzásadnější změna nastala ve chvíli předání výkonné funkce šéfa skupiny. Ne že bych obratem přestal být zaneprázdněný, ale zmizelo to břemeno obrovské odpovědnosti. A to, musím říct, bylo a je velmi příjemné. Odpovědnost už teď nemám za velký celek, ale jen za mé konkrétní věci, a to je úplně jiné kafe. A tak by to mělo zůstat. Dá se to interpretovat jako ukončení etapy, která trvá skoro 33 let? Určitě ano. Ale chci říct, že by to byla příliš snadná zkratka, protože to s prodejem podílu souvisí jen Částečně. Mnohem víc je to spjaté s Petrovou smrtí. A s odchodem z role CEO. S Renátou jsme došli k tomu, že je asi správné, aby rodina měla skupinu komplet. To neznamená úplný rozchod s PPF, ale je to vytvoření čistého řešení. Takže je to spíš taková tečka v rámci odcházení. Taková teČiČka. Jak probíhaly diskuse okolo ocenění vašeho podílu? Jak se to dělá? Řekli jsme si, že nebudeme valuaci zveřejňovat. Ani se neobjeví za rok ve výroční zprávě? To asi záleží na Kateřině Jiráskové (finanční ředitelka PPF - pozn. red.), jak se k tomu postaví (smích). My jsme si základní matematiku udělali a vás podíl má bezpečně hodnotu nad jednu miliardu korun. Jak to, že jste se nikdy neobjevoval v miliardářských žebříčcích? Žebříčky mě nebaví (úsměv). Jak vůbec došlo k tomu, že váš podíl Činil nekulatých 0,535 procenta? Původně to bylo půl procenta. A ve chvíli, kdy Jirka Šmejc prodával zpátky svých pět procent, tak je prodával do společnosti. Tak došlo k tomu, že se můj podíl a podíl J. P. (Jean-Pascal Duvieusart-pozn. red.) zvýšilo těch 0,035 procentního bodu. Co bude teď? Co chystáte po „tečičce" v PPF? Mám pár rozjetých věcí, kterým se budu věnovat. Spolu s J. P. máme BD Partners, což je naše společná byznysová aktivita. Už nějakou dobu spoluinvestujeme do různých zajímavých věcí, tak jsme se dohodli, že dává smysl to formali-zovat a vytvořit si k tomu strukturu a podporu pro investování. Zajímají nás firmy v Evropě, Amerika je daleko a složitější. Jde o firmy, které už generují příjmy a musí být nějak zajímavé, inovativní, aby nás to bavilo. Jeden z nej větších darů působení v PPF bylo, že jsem se celý život něco učil. S každým novým byznysem to bylo něco nového a s tím nehodlám skončit. Můžete přiblížit, jaké firmy vás konkrétně zajímají? Měly by to být future-proof projekty, nevím, jak to říct hezky Česky. To znamená, asi se nebudeme zajímat o hnědouhelné doly nebo chemičky, jsou to spíš technologie Či nějaké projekty na technologiích založené a je tam nějaký zajímavý nápad. Jakou palebnou finanční silou disponujete? Bavíme-li se o equitě, tak řekněme do 100 milionů eur. Na všechny projekty. Máte už na někoho zamířeno nebo zainves-továno? Už někde proběhlo, že jsem investoval do start-upu Advanto. Mám poměrně velký podíl ve firmě So Concrete, to je firma, která dělá robotický tisk s UHPC, což je vysokopev-nostní beton. Je to společnost, kterou založil umělec Federico Díaz. A je to pěkný příklad něčeho, co mě baví, protože jde o kombinaci špičkové technologie a špičkového know-how, nejen co se týče robotů, ale i použitých materiálů. To je docela věda, ovšem zároveň je to i o velké kreativitě a vysoké estetice. Už dříve jste investorsky vstoupil do počítačové Školy Gopas. To je dlouhodobá investice, jelikož se ještě z vysoké školy znám s Petrem Danielem, což je zakladatel a šéf Gopasu. Mám tam Čtvrtinový podíl. Je to moc hezká věc, která vydělává. Jak se vám teď změní život? Nebudete se někam stěhovat? Zůstanu, kde jsem. Praha je vlastně hrozně příjemné město na žití. Když ji Člověk srovná s alternativami, tak zjistí, jak je Praha fajn. Takže dává smysl tady mít základnu. Není samozřejmě problém se někam pohnout, když Člověk chce, a strávit 14 dní nebo měsíc jinde a zase vrátit. Samozřejmě se dá pracovat i na dálku, ale Praha je dobrá. V PPF vám zbyla jediná role, a to předsedy představenstva biotechnologické společnosti Sotio Biotech, která vyvíjí léky na rakovi-notvorné nádory. V Sotiu jsem dlouho, byť ne úplně od začátku. Přišel jsem tam někdy v roce 2013. Sotio vzniklo na základě toho, že jsme se - Petr a později i já - potkali s profesorkou Jiřinou Bartůňko-vou z Motola a jejím kolegou profesorem Radkem Špíškem. Oni tehdy měli velmi zajímavý projekt na bázi dendritických buněk. Bádali na akademické úrovni a slovo dalo slovo, že z toho zkusíme udělat společnost a pokusíme se to vyvíjet profesionálně jako možný lék. Postupem Času se ukázalo, jak jsme byli naivní. Vstoupili jsme do oblasti, která je extrémně sofistikovaná, extrémně kompetitivní, s ohromnými riziky. Na druhou stranu jsou tam velmi zajímavé příležitosti, z hlediska vědy plus to má úžasný přesah, že když se vývoj léku podaří dotáhnout do konce, tak můžete zachraňovat životy. Tenhle mix učaroval mně i Petrovi. Jaká byla vaše role? Nějakou dobu jsem tam fungoval napřímo jako CEO, ale vlastně jenom kvůli tomu, aby se vytvořila firemní struktura, protože vědecké Části samozřejmě nerozumím. Proto jsem věděl, že to je krátkodobá záležitost. Dnes Sotio vede Radek Špíšek a já funguji v rámci správní rady a jsem pro něj takový „buddy". Jak to říct? Přítel na telefonu? To zní divně, ale každopádně spolu řešíme strategická rozhodnutí. Ten dennodenní byznys však leží na něm a dělá to skvěle. Postupně jsme rozvíjeli lék na bázi dendritických buněk v několika indikacích a po cestě jsme zjistili, že je třeba zvýšit pravděpodobnost, že se některý z vyvíjených léků podaří dovést až do komerční fáze. Proto jsme nakoupili další programy a patenty. Skutečně se ukázalo, že lék na bázi dendritických buněknelze dovést do finále, ač jsme přesvědčeni, že pacientům pomáhá. Vývoj ovšem trvá tak dlouho a je natolik složitý, že jsme nenašli komerční model, jak dál pokračovat. Je to velká škoda, ale zároveň realita ve farmaceutickém průmyslu. Takže jsme tento program zastavili a pokračujeme v dalších Čtyřech. Ve všech případech jde o onkológii, hodně se zaměřujeme na imu-noonkologii. Které vaše programy jsou tedy nejblíže komerčnímu uvedení na trh? Nejnadějnější a možná nej zajímavější je přípravek ve třídě léků, která se nazývá antibo-dy-drug conjugate, což je cílená terapie pro léčbu rakoviny. Na rozdíl od celkové chemoterapie umí ADC cílit a zabíjet nádorové buňky a přitom šetřit ty zdravé. Využívá při tom monoklonální protilátku, která se umí napojit přímo na konkrétní bílkovinu na povrchu rakovinné buňky. V posledních letech došlo k určité renesanci výzkumu a používání ADC a my vyvíjíme přípravek na léčbu rakoviny žaludku a slinivky. Ale je třeba si uvědomit, že pokud říkáme nejblíže k uvedení na trh, tak to znamená stále ještě třeba dalších pět let práce. Funkci v Sotiu si chcete do budoucna ponechat? Ano, mě to obrovsky baví. Více než 30 let sledujete vývoj Českého kapitalismu z první řady. Jak na tom tedy jsme? Na začátek je dobré si připomenout, že jsme malinká a nedůležitá země a na konci dne to tady bude vždy fungovat podle toho, jestli funguje Německo Či Evropská unie. A unie v porovnání s tím, co se děje v Asii a v USA, v poslední době hodně zaostává. Jsme moc pomalí prakticky ve všem. Velké technologické firmy, které určují trendy a budoucnost, v Evropě chybí. Trpíme roztříštěností a příliš velkou regulací, v níž se kombinují bruselská a národní pravidla. Vlastně je docela zázrak, že se máme tak dobře, jakse máme. Otázka je, jak dlouho to vydrží. Plus nám chybí motivace. Když srovnáte „drive" v rozvíjejících se ekonomikách Asie s naším evropským přístupem, takto pro nás nevyznívá dobře. Proto mám obavy, že pokud se něco nestane, bude Evropa Časem marginální kontinent. A nikdo moc neví, co by se mělo stát. Takže nám chybí jasná vize? Ano. A nejen to. Vizí bychom možná měli dost, ale neumíme je protlačit do praxe. Pro mě je nejČernější scénář to, že v USA vyhraje volby Donald Trump, který Evropu moc nemusí. Pak ta naše eroze v mezinárodní konkurenci pojede ještě rychleji. 5 Hospodářské noviny Skupina PPF se přitomz asijských a rozvíjejících se trhů přesouvá právě zpět do Evropy. A do Spojených států. Ale to je logický vývoj vyplývající z nových geo po litických poměrů. A příležitosti k dobrému byznysu pořád v Evropě jsou. Asie je velmi těžká a to znamená riziková. Takže PPF volí méně rizikovou strategii. Je vámlíto, jak skončil Home Credit? V jednu chvíli to byla říše od USA po Čínu, nad kterou, řekněme, nezapadalo slunce. Moc z této velikosti nezbylo. Přemýšlím, jestli slovo líto je správné, (delší váhání) Otázka je, jaké jsou alternativní scénáře k tomu, že jsme některé Části Home Creditu prodali Či prodáváme. Na konci dne, když všechno posČítáme, tak projekt Home Credit je úspěšný a byl to dobrý podnikatelský záměr. Pokud by k němu Člověk přistupoval jen na bázi ega a říkal si, že je to něco, nad Čím slunce nezapadá, a byl ochoten nést další velká rizika a kapitálovou expozici, tak by se dal udržet. Ale to není správná strategie. Nejzásadnější okamžik pro Home Credit byl, když jsme zjistili, že v Číně se jeho byznys nedá dlouhodobě rozvíjet. Vraťme se ještě k Česku a jeho vývoji. Co se podle vás podařilo? Z Čeho máte radost a z Čeho méně? Měl jsem štěstí, že jsem zažil 90. léta, kdy se rychle podařilo vytvořit zákonný rámec, na kterém mohl začít fungovat volný trh. Samozřejmě se při tom stalo hodně excesů, ale podařilo se to rychle a odstartovalo to fungující prosperitu. Jenže někdy v letech 2000 až 2005 jsme přišli o nějakou svou vnitřní dynamiku a od té doby se plácáme. Někdy lépe, jindy hůře, podle toho, jestli zrovna Německo jede, nebo stojí. Na úrovni státní infrastruktury se nic zásadního nepodařilo vybudovat. Tím nemyslím jen fyzickou infrastrukturu, ale hlavně digitalizaci Historicky jsme fungovali tak, že jsme se o všem radili, i když náš podíl byl ve skupině jen maličký. A to by dlouhodobě nemohlo fungovat. a lepší vzdělávání. Prostě vytvoření prostředí, na kterém zase mohou růst nové příležitosti. Máme tady spoustu vzdělaných i technicky šikovných lidí, ale mohli bychom z nich těžit víc, kdyby měli lepší podmínky. Vize vymanění se ze socialistického marastu se naplnila, ale pak na ni nic nenavázalo. Nevím, co je nosná myšlenka pro naši zemi. Přitom podobně velké státy, jako například Dánsko Či Pobaltí, svou myšlenku mají a velmi z toho profitují. Nic dobrého tady nevidíte? Je úžasné, že přes to všechno negativní, co jsem říkal, tady vzniká hodně nových byznysů a je tu dost mladých lidí, kteří se o něco dobrého snaží. Nejen v podnikání. Plus Evropa sama začíná ve start-upech Ameriku dohánět. Už to naštěstí není jen o Silicon Valley. Kdy vám chybí Petr Kellner nejvíce? To je složité. Není asi konkrétní situace, kterou bych dokázal definovat. Ale vzpomenu si na něj Často. Díra, která po něm vznikla, je hrozně velká. On byl svým záběrem a osobností veliký, takže je logické, že nechal velké prázdno. Vyplňoval prostor kolem sebe, byl to specifický Člověk a navíc vtiskl PPF kulturu, která byla mimořádně silná a atraktivní pro určitou skupinu lidí. A to mi také schází. Změní se s vaším odchodem nějak funkce rodinné rady? Předpokládám, že se její role musí nějakým způsobem nově redefinovat. Ale to není na mně. Na začátku jste říkal, že bylo mimořádně těžké nést odpovědnost za celou PPF z pozice CEO v době, kdy Petr Kellner odešel. Jak se na tu dobu zpětně díváte? Bylo to určitě moje nej těžší byznysové období. Logicky. Nešlo jen o to, že Petr umřel, k Čemuž se pojí všechny osobní city i praktické věci. Ale zároveň byl covid a pak j eš tě začala válka na Ukra-jině.Amyjsme měli byznysu v Rusku poměrně hodně. Ale myslím, že se mi to nakonec podařilo bez ztráty květinky. Jen to není moje zásluha. Je to zásluha lidí tady v PPF. Bylo to opravdu těžké pro všechny, Petr byl hybatel obrovské spousty projektů a šel do nej různějších detailů. A to, že jsme dokázali navázat bez nějakého průšvihu, je opravdu dobré. Jistě jsme mohli udělat ještě víc, ale celkově to vytvořilo základ pro další budoucnost. Od hašení požáru přešla skupina zase do rostoucí aktivity. Jak těžké bude pro rodinu jako akcionáře pokračovat v rozvoji PPF? Snadné to není, ale na druhou stranu skupina má velkou setrvačnost a myslím, že se teď daří a rodina se sžívá se svou novou rolí. Dá se situace interpretovat jako odklon o d rychle řízené firmy jedním zakladatelem k větší korporaci? To, že se z PPF stane trochu korporace, je nevyhnutelné. Petr jako zakladatel si mohl s jed- notlivými byznysy, řekněme, hrát mnohem svobodněji. Byly jeho. On je vymyslel, zaplatil a do velké míry řídil. Odpovědnost Renáty, která je mimochodem velmi aktivní, a druhé generace je už jiná. Už to není firma jednoho Člověka, v dobrém slova smyslu budou akcionáři více konzervativní a skupina se musí řídit více jako korporace. Jak moc? To je vždy o balancování. Je samozřejmě otázka, kdo z rodiny se do budoucna bude angažovat nejvíce. LADISLAV BARTONÍČEK (59) ■ Dlouholetý blízký spolupracovník Petra Kellnera a dosavadní minoritní akcionář skupiny PPF. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou na ČVUT v Praze. Titul MBA získal na Rochester Institute of Technology ve státě New York. ■ V roce 1991 začínal ve skupině PPF jako výkonný ředitel. Od roku 1996 do září 2006 byl generálním ředitelem České pojišťovny, odkud v roce 2007 přešel na post generálního ředitele Generáli PPF Holding. V této pozici skončil v roce 2013, poté vedl biotechnologickou společnost Sotio, v níž je teď předsedou představenstva. ■ Je nadšeným snowboardistou, dokonce si kdysi prkna sám vyráběl. Účastnil se i prvního mistrovství republiky, ale ve třetí brance mu prasklo vázání. Nyní se věnuje také wingfoilu, což je vodní sport blízký windsurfingu. ■ V novém režimu plánuje chodit do kanceláře od pondělí do středy, ve čtvrtek a v pátek chce být podle svých slov flexibilní. 6 hospodářské noviny STREDA 13. ZARI 2023 WWW.HN.CZ i Školství Odpadlíků ze škol přibývá, stát vyjdou na miliardy. Na severu končí bez vzdělání každé šesté dítě Markéta Hronová marketa.hronova@hn.cz Ještě před 13 lety melo Česko v Evropské unii druhý nejnižší podíl lidí, kteří nedokončí základní nebo střední škola Od té doby ale kleslo až na deváté místo. Zatímco v ostatních zemích se situace zlepšuje, tady pocty mladých odpadlíků rostou. Nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde předčasné ukončilo vzdělání každé šesté dítě. „Většina žáků, kteří předčasně ukončí vzdělávání, skončí jako uchazeči o zaměstnání na úřadech práce a jsou ohroženi dlouhodobou a opakovanou nezaměstnaností," popisuje Helena Úlovcová, expertka na vzdělávání Hospodářské komory, jež se problematikou zabývá v nové analýze. Lidé bez vzdělání se nevyplatí ani státu. Podle Agentury pro sociální začleňování přijde státní pokladna v důsledku jednoho předčasného odchodu z maturitního oboru do roku 2067 o 22 milionů korun. Především kvůli výplatě podpory v nezaměstnanosti a dalších dávek. Do zavedení státní maturitní zkoušky v roce 2011 patřilo Česko k premiantům v rámci Evropské unie. Ze vzdělání předčasně odcházelo jen necelých pět procent žáků, unijní průměr tehdy Činil 13,4 procenta. Jenže zatímco evropský průměr se stále snižuje na současných deset procent, v Česku počet odpadlíků naopak roste. V roce 2019 předčasně odcházelo ze vzdělání 6,7 procenta dětí, v roce 2020 jejich podíl stoupl na 7,6 procenta. O rok později Číslo zase mírně kleslo, odborníci však upozorňují, že se kvůli pandemii covidu tehdy upra- l Závislosti vily podmínky závěrečných zkoušek a maturit - proto se přihlíží hlavně k datům za rok 2020. Špatná je pak situace v Moravskoslezském a hlavně v Karlovarském aÚsteckém kraji, kde odešlo ze školy až 17,4 procenta lidí. Problém souvisí s tím, že Česko dlouhodobě neumí kompenzovat nerovnosti, které si děti odnáší z rodin a prostředí, v němž vyrůstají. Podle ministerstva školství je však důvodů rostoucího počtu odpadlíků více. Kromě špatného rodinného zázemí třeba i to, že si žáci volí obor poměrně brzy, zároveň je Často zlákají nabídky nekvalifikované práce za mzdu, která pro ně v danou dobu může být zajímavá. Někdy je odradí i praxe, kde vidí stres a náročnou práci. Ohroženi jsou zejména žáci, kteří nemají stabilní aodpovídající bydlení, jejich rodiče jsou sami nezaměstnaní nebo se v rodině objevuje alkohol, drogy Či kriminální Činnost. „Není tajemstvím, že dětí ze sociálně vyloučeného prostředí je v našem regionu hodně. Jsem přesvědčená o tom, že pomoci může hlavně kvalitní kariérové poradenství. A začít se musí co nejdříve," říká radní pro školství Ústeckého kraje Jindra Zalabáková (ANO). Tedy ne až v devátých třídách, ale už na prvním stupni. Stejně hovoří i metodická příručka pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání, kterou letos v dubnu vydali na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Třeba už v páté třídě se s žáky může probírat hodnota peněz a různými aktivitami je přimět k tomu, aby si uvědomili, co je baví a v Čem Předčasné odchody ze škol (nedokončení základního vzdělání nebo jakýkoli odchod ze střední školy, vybrané státy EU, v procentech) ) průměr EU \ Portugalsko f Česko ^ Řecko Španělsko ^ Chorvatsko m Rumunsko A Slovensko 2010 2015 2017 2018 2019 2020 2021 Předčasné odchody v regionech 12010 B2020 Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severo- Jiho- Střední Moravsko-východ východ Morava slezsko Pozn.: Data z roku 2021 byla značně ovlivněna covidovou pandemií, kdy byly podmínky celého vzdělávání, maturit i závěrečných zkoušek výrazně upravené Zdroj: Euros ta t, Metodika kari rého poradenství pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání jsou dobří. Na konci prvního stupně se také podle příručky mají žáci seznámit s jednotlivými profesemi. V sedmé a osmé třídě by ideálně měli navštívit různé firmy Či workshopy a zjistit své schopnosti. Nová podoba učiva, kterou chystá ministerstvo školství, by měla přinést také větší zaměření všech škol na kariérové poradenství a orientaci ve světě práce. „Pomoci by mělo také zvažované prodloužení povinné školní docházky," naráží mluvčí ministerstva Tereza Fojtova na návrh, aby se zrušily deváté třídy na základních školách a povinná docházka se rozšířila na dva ročníky středních škol. Předčasné odchody ze vzdělávání mapuje také Karel Gargulák z výzkumné organizace PAQ Research. Podle něj ani kariérové poradenství nemůže zabrat, dokud se nezmění nabídka oborů na školách. „Velké množství úzce zaměřených oborů přináší nižší kvalita Žáci si také Často uvědomí, že je vybraný obor vlastně nebaví, co se ve škole učí, jim přijde zbytečné. Nebo bojují se šikanou, což je také jedna z klíčových příčin změn obora" Upozorňuje i na to, že státní maturita je pro studenty z učilišť náročná. „Stejný test píšou gymnazisté, kteří mají třeba i šest hodin matematiky týdně. Na učilišti je ale většina Času věnována odborné přípravě a odborným předmětům. Je to nespravedlivé, protože Češtiny a matematiky mají učni zkrátka o hodně méně." Řešením by mohla být profesní maturita, kterou loni navrhl think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání 21. Ta by stačila pro výkon povolání a skládala by se pouze ze školní neboli profilové Části. Její součástí by měly zůstat kromě jiného písemná a ústní zkouška z Češtiny a cizího jazyka. Teenageři jsou náchylnější k závislostem na technologiích Veronika Capáková veronika.capakova@hn.cz Narodili se s telefonem v ruce, který se krátce nato stal jejich hrozbou. Mladá generace na něm dokáže dlouhé hodiny sledovat videa, některé ročníky jsou po pandemii dokonce téměř dvakrát náchylnější kzávislosti na digitálních technologiích než před ní. Největší nebezpečí hrozí u úplně malých dětí, kde se zvyšuje pravděpodobnost, že se zpozdí jejich vývoj. Mladí ve věku od 15 do 24 let tráví „scrollováním" na internetu a sociálních sítích až polovinu dne. Konkrétně podle Čerstvého průzkumu společnosti Eset sledují obrazovku mobilu 4 hodiny a 48 minut denně a na počítači Či notebooku jsou jednu až tři hodiny. „Bezmála 40 procent mladistvých uvedlo, že na telefonu stráví dokonce Čtyři až devět hodin denně," uvádí specialistka kybernetické bezpečnosti Vladimíra Žáčkova z firmy Eset. U dětí ve věku 11,13 a 15 let je navíc nárůst závislosti na digitálních technologiích skoro dvakrát větší než před pandemií. Nárůstusi všímá například i adikto-log Tomáš Jandáč, kterémudo ordinace chodí s tímto problémem o 20 procent více pacientů než dříve. „Chlapci dnes věnují Čas především hraní her, dívky Častěji míří na sociální sítě. Čas strávený sledováním YouTube videí je u obou pohlaví přibližně stejný," upřesňuje JandáČ. Nadměrné užívání mobilů může podle odborníků způsobit poruchy spánkového režimu, únavu, vyčerpání, podrážděnost, nervozitu a problémy se soustředěním. Stagnaci Či mírný pokles lze naopak u adolescentů pozorovat v užívání alkoholu, tabáku Či pervitinu. Podle JandáČe však pokles může jen znamenat, že v průzkumech chybí některé nově se objevující látky jako kratom Či nikotinové sáčky nebo to, že se rizikové chování mladistvých přesunulo do digitálního světa. Podle JandáČe je závislost na „nelátkách" do velké míry totožná s tou na návykových látkách: „Platí, že děti tíhnou k tomu, co mají nejblíž. Dnes mají Častěji problémy s úzkostmi, proto inklinují k lékům Trávit delší čas u obrazovky je nejriskantnější pro nej menší děti. na předpis, marihuaně nebo digitálnímu světu spíše než k pervitina" Pandemie nás podle psychologa Michala Božíka přesunula do virtuálního prostoru a těžko se z něj vrací zpět. Po prudkém pandemickém nárůstu je ale podle něj možné očekávat, že nadměrné užívání telefonu opět mírně poklesne. Trávit delší Čas u obrazovky je nejriskantnější pro nejmenší děti. Vychází to z výzkumu zveřejněného v odborném Časopise JAMA Pediatrics. U dětí ve věku jednoho roku, které trávily u obrazovek až dvě hodiny každý den, byla podle něj pravděpodobnost opožděného vývoje komunikačních dovedností ve věku dvou let o 61 procent vyšší než u dětí, které sledovaly obrazovku méně než hodinu. S tím, že by děti až do tří let měly trávit Čas u obrazovky jen minimál- ně nebo vůbec, souhlasí i psycholog Božík „Dítě má vývojové období a Čas by mělo trávit fyzickými úlohami jako rozvojem jemné Či hrubé motoriky." Kolik hodin denně je tedy pro děti přijatelné? Podle odborníků to nejde jasně určit a ve finále záleží na individuálním přístupa „Musíme zohlednit kontext a obsah, který děti z obrazovky konzumují. Videa na TikToku mohou mít výrazně adiktivnější potenciál než například Článek na Face-booku," vysvětluje Božík. Nejhorší je podle něj sledování videí v noci. Děti jsou pak ráno unavené. „Na to se navazuje to, že si kupují energetické nápoje nebo cukrovinky, z Čehož mají sekundární problémy jako například obezitu. Ve školách to způsobuje problémy učitelům, protože když děti pijí energetické nápoje, jsou nezvladatelné," říká. 7 Hospodářské noviny Co se děje ve Škodě a VW? Odborář Povšík o Slovinsku či stěhování Enyaqu Ondřej Charvát ondrej.charvat@hn.cz AutomobilkaŠkodaAuto teprve letos po všech překážkách v předchozím období spojených s covidem rozjela výrobu naplno. Podařilo se jí překonat nedostatek Čipů, kvůli kterým vyráběla nekompletní vozy, i požár u dodavatele Grupo Antolin loni v lednu. Nyní však musela kvůli nedávným záplavám ve Slovinsku zastavit výrobu v Kvasinách. Dalo by se tak říct, že když se motor Českého HDP začne konečně nadechovat, něco ho srazí dolů. Navíc jsou to věci, které těžko ovlivní. „Zpočátku to vypadalo hrozivě," říká o současných problémech ve výrobě Jaroslav Povšík, odborářský předák a zároveň Člen dozorčí rady automobilky. V rozhovoru pro HN nemluví jen o trablích spojených s výpadky dodávek dílů od vytopené slovinské firmy KLS Ljubno, ale i o stále hrozícím stěhování výroby elektrického Enyaqu z Česka do Německa, požadavkům vedení koncernu na propouštění ve Škodě nebo tlaku Volkswagenu na likviditu a cash flow své České dceřiné firmy. Problémy ve výrobě a záplavy ve Slovinsku Povodněmi zasažená firma KLS Ljubno dodává Škodě Auto pro její motory ozubená kolečka, tzv. věnce pro dvouhmotový setrvačník. „Záplavy nás překvapily hlavně tím, že jsme informaci o zaplavení strojů na výrobu těchto věnců obdrželi pozdě. Postiženými modely jsou tak Fabia, Scala, Kamiq, Octavia, Superb, Karoq, Kodiaq a Seat Ateca," přibližuje Povšík. Věnce chybí do spalovacích motorů E211, výroba elektrického Enyaqu tak v ohrožení není. Zasažena výpadkem dílů není jen Škoda, ale i další závody koncernu hlavní značky Volkswagen - v Salzgitteru, Chemnitzu, Hannoveru, Wolfsburgu, Emdenu, Gyôru, Polkowicích a indickém Púne. Kvůli tomu musí celý koncern přibrzďovat výrobu a upravovat své výrobní plány na celý rok. Ty už navíc zredukoval při představování pololetních výsledků. „Naším cílem je co nejrychleji obnovit výrobu. Stroje byly úplně zatopeny, proto to není vůbec jednoduché. Výroba z tamních skladových zásob však nebude stačit, proto nyní oslovujeme Čtyři jiné dodavatele, kteří by nám byli schopni tyto díly alternativně dodat," říká Povšík. Výroba je tak zasažená v tomto týdnu, Částečně i v tom dalším. „Ještě však nevíme, v jakém rozsahu," dodává odborář. Výsledek zmíněného jednání s dodavateli ještě přitom není jasný a nyní se Částečně v Mladé Boleslavi vyrábí z vyčištěných dílů po povodni. „Zpočátku to vypadalo hrozivě," nastiňuje. Výroba v kvasinském závodě nyní stojí, v Mladé Boleslavi se omezuje. Začátkem příštího týdne prý proběhne další zasedání vedení firmy k výrobě, logistice a dílům. Budou se na něm řešit i odměny pro zaměstnance na odstávkách. Ti se ale doma o peníze bát nemusí, dostanou náhradu mzdy kvůli překážce ve výrobě na straně zaměstnavatele. Fakt, že situace je pro koncern vážná, potvrzuje i vyslání špičkových údržbářů VW do Slo- Přesun výroby Enyaqu je stále v intenzivní diskusi a jak představenstvo, management, tak i zástupci zaměstnanců děláme vše pro to, aby u nás zůstal. JAROSLAV POVŠÍK odborářský předák a zároveň člen dozorčí rady automobilky vinska, kde pomáhají s nahozením výroby. Ta se ale nerozjede tak rychle, podle šéfa KLS Ljubno Mirka Straška se alespoň Částečně obnoví v říjnu, ale i tak nebude firma schopna obsloužit všechny své zákazníky. V koncernu tak pravděpodobně dojde k podobnému přerozdělování kritických dílů, jako tomu bylo v nejhorší době nedostatku Čipů. Jak z toho vyjde Škoda v souboji se značkami VW a Audi, je zatím otázkou. Možné stěhování výroby Enyaqu V půlce Července deník E15 s odkazem na Pov-šíkova slova informoval, že mateřská společnost uvažuje o přesunu výroby vlajkové lodi Škody, elektrického Enyaqu, do Německa. Mladoboleslavská automobilka to následně dementovala. Jak to tedy je? „Neříkám svá slova do větru. Jsem osobně u všech jednání. Přesun výroby Enyaqu je stále v intenzivní diskusi a jak představenstvo, management, tak i zástupci zaměstnanců děláme vše pro to, aby u nás zůstal," prohlašuje Povšík, podle kterého by ztráta Enyaqu způsobila Škodě problémy. Také zmiňuje, že automobilka má studii pozitivních efektů nejen pro Škodu Auto, ale i pro celý koncern, potvrzující, že by Enyaq měl zůstat v Česku. Enyaq je zatím jediným elektrickým autem od mladoboleslavské automobilky, další oznámený model se má vyrábět ve španělských továrnách koncernu. Loni Škoda prodala necelých 54 tisíc Enyaqu, letos to v pololetí bylo přes 31 tisíc. Podle Povšíka potřebuje Škoda do budoucna vyrábět minimálně pět, nejlépe však sedm elektrických modelů. Cílem automobilky je prý zajistit, aby se tyto elektromobily vyráběly ve Škodě již na nové koncernové platformě SSP, která má nahradit souČasnouMEB. „Musíme vyhledat možnosti, jak ve Škodě vyrábět malé modely pro zákazníky s nižšími příjmy, kteří si jinak elektrická auta nemohou dovolit a chtějí zůstat věrni Škodě." Situace kolem elektrického Enyaqu přitom připomíná jednání z roku2020 kolem přesunu výroby Superbu. Ten se i přes ujištění VW nakonec přemístil z Kvasin do Bratislavy. „Hledá se optimální strategie v různých konkrétních podobách. Jedná se o politicko-hospodářské parametry a aspekty. Německé lokality mají největší šance. Případně pak ty, které spadají přímo pod značku Volkswagen jako Bratislava, Pamplona, Salzgitter, Hannover, Polkowice nebo Poznaň," přemýšlí Povšík. Největším favoritem na získání Enyaqu má ale podle odborového předáka být závod ve Cvikově, kde se vyrábí elektrické modely Volskwagenu, Audi a Cupry. Podle Povšíka koncernu může jít o propojení takzvaných modelových rodin napříč skupinou a soustředit je pod jednou střechou. Hrozba propouštění S debatou o Enyaqu souvisí i celková budoucnost domácích závodů největší domácí automobilky. Za dvanáct let už se v nich budou moci vyrábět pro evropský trh pouze elektrická auta. Koncern zatím přitom neřekl nic o tom, co s Českými závody po roce 2035 bude. V největším ohrožení je přitom závod ve Vrchlabí, kde se vyrábí převodovky pro spalovací motory. Na rozhodnutí, co se závodem bude dál, ale Škoda Auto moc dlouho Čekat nemůže. „Řešení musíme mít dříve, protože kvůli odcházení od spalovacích motorů dle dnešních parametrů, které se mohou mezitím změnit a EU je může upravit, musíme být připraveni na to, co bude dále po roce 2027. Závod se musí transformovat, což nejde dělat za pochodu. Ideální by byla transformace na e-pohony, což by mělo největší přínos a význam," tvrdí Povšík. Zmiňuje, že o výrobu elektromotorů se bude přetahovat v budoucnu například se závodem Volkswagenu v polských Polkowicích, kde jsou závislí výlučně na motorech. V jednom ze srpnových vydání magazínu Škodovácký odborář se píše, že Povšík měl jednání s Gunnarem Kiliánem z představenstva koncernu Volkswagen zodpovědným za HR. Na schůzi měl jednat o blíže neurčeném riziku pro Škodu. „Padl požadavek zredukovat personál zásadně a rychle nad rámec ratia. To by negativně ovlivnilo například Kvasiny," odpovídá Povšík na dotaz, o jaké šlo riziko. Podle něj by se muselo v kvasinském závodě přejít z 18směnného provozu na 15směnný, totéž by prý mohlo nastat i v dalších závodech Škody. „Byl by to zářez do personálu. Bylo by nám nařízeno vyrábět méně produktů. Je to hrozba a ta zatím zůstala," varuje Povšík. Tlak ze strany Volkswagenu na Škodu Manažeři koncernu Volkswagen nyní mají spoustu starostí. Klesá jim podíl na významném trhu v Číně, podnik má problém s vývojem systému pro autonomní řízení a v Německu není takový zájem o elektromobily VW, jaký se Čekal. Skupina navíc podle svého šéfa Olivera Blumeho musí projít restrukturalizací a urychleně začít snižovat náklady. To by přitom pocítila i Škoda Auto. Od roku 1991, kdy Volkswagen Škodu koupil, prý stále trvá tlak na úspory. „V současné době je to tlak na likviditu a cash flow, což se promítá do plánování investic. Zejména těch nezbytných v oblasti e-mobility i těch zbytných, jako jsou sociální, infrastruktura a další. Zatím to ale není tlak drakonický, že by se to dotklo přídělu toaletního papíru nebo úklidu. Nejhorší je opravdu ta likvidita a cash flow," popisuje Povšík. Například bývalý hlavní muž Škody a nyní šéf značky VW Thomas Schäfer na začátku léta prohlásil, že hlavnímu brandu hoří střecha nad hlavou. V dopise varoval manažery automobilky, že musí snížit náklady, více prodávat a zvýšit prodejní marži ze tří na šest procent. „Thomas Schäfer samozřejmě ví, co říká. Je zodpovědný za značku Volkswagen a objemové značky. Míváme spolu osobní rozhovory. Myslím, že tím chtěl vyburcovat všechny zaměstnance k nejlepsímu výkonu od marketin-guaž po výrobní linky, abychom získali zákazníky," reaguje Povšík. O krizi koncernu a zlevňování Oborový magazín Auto News přináší zprávy o tom, že koncern VW je v nejhorší krizi od aféry Dieselgate v roce 2015, což začíná tříštit rodinné klany v koncernu. Podle Povšíka k většímu rozkolu ale nedojde. „Když nenastane průšvih, klany vydrží. Podle mě má navrch klan Porscheových, který je v maximální kondici." Otázkou je, zda se Volkswagen nepokusí upadající prodeje zachránit slevami. Volkswagen už ale nemá moc prostoru na výraznější hýbaní s maržemi i kvůli velkým investicím do elektromobility. Povšík připomíná, že koncern Volkswagen nikdy nebyl příznivcem zlevňování. „Může se stát, že v rámci hledání úspor nákladů uvnitř koncernu nebude Volkswagen nadále zvyšovat ceny vozů, což už je u firmy neobvyklý krok. Pokusí se přitom dát zákazníkům přidanou hodnotu jako pojištění, delší záruku nebo různé balíčky v kooperaci s dealery. To může nastat," předvídá. Jak dodává, koncern bude hledat další trhy, kde půjde auta lépe prodat. Jedním z nich je jihovýchodní Asie. „Šlape nám na paty Tesla. Elon Musk má rozhodovací pravomoci, zatímco u nás to jde přes různá grémia a tříští se to. Budeme si hlídat cla a kurzové hodnoty, abychom zákazníky neztratili a naopak nové získali. Významní zákazníci přitom jsou také naši zaměstnanci a jejich rodiny," uvádí Povšík. Problémy s výrobou Škoda Auto kvůli záplavám ve Slovinsku zastavila výrobu v závodu v Kvasinách. Postiženými modely jsou Fabia, Scala, Kamiq, Octavia, Superb, Karoq, Kodiaq a Seat Ateca. Foto: Škoda Auto 8 Hospodářské noviny středa 13 září2023 m,w-hncz ■ Zbrojní průmysl Největší německá zbrojovka Rheinmetall rozšiřuje výrobu doma a staví továrnu na tanky na Ukrajině Zbraně pro Ukrajinu Bojovávozidla pěchoty Marder firma Rheinmetall vytahuje ze skladů, opravuje a posílá na Ukrajinu. Foto: Rhein metali Martin Ehl martin.ehl@hn.cz Unterluss je malá vesnice v lesích a polích Dolního Saska, zhruba na půl cesty mezi Hamburkem a Hannoverem. Na první pohled nic nenaznačuje, že tu sídlí jedna ze dvou nejvetších továren německé zbrojovky Rheinmetall. Koncern se dostal do centra snahy o vyzbrojení Ukrajiny i samotné německé armády. Na zkušební střelnici pod dohledem legendárního protiletadlového kanónu „flak" z druhé světové války, který firma vyráběla, se tu zkouší zbraně a munice tanků a obrněných vozidel. I když výrobu se snaží rozšířit většina evropských zbrojovek, Rheinmetall se na rozdíl od jiných Často a intenzivně chlubí tím, jaké obchody získal a co všechno plánuje. Například zvyšuje výrobu dělostřelecké munice nebo opravuje ze skladů vytažené tanky Leopard a obrněná vozidla Marder. Na Ukrajinu dodává také nově vyvinutý protiletadlový systém Sky-ranger, který se hodí na obranu proti nízko letícím dronům. Ukrajinská armáda používá i nově vyvíjená autonomní vozidla od Rheinmetallu. To všechno platí většinou německá vláda, i když firma zdůrazňuje, že třeba se zprovozňováním zakonzervovaných Marderů začala na vlastní náklady už před podepsáním kontraktů. Jedním z nejvetších průmyslových úspěchů bylo v krátké době sedmi měsíců postavení a zprovoznění linky na munici pro „protiletadlové tanky" Gepard, které jsou účinné hlavně proti dronům. Německo je darova- lo Ukrajině, ale Švýcarsko a Brazílie, kde se munice vyrábí a skladuje, ji odmítly Kyjevu poslat. V únoru byla podepsána dohoda a první dodávka nové munice odešla na konci srpna. „Musím poděkovat jak našim zaměstnancům, tak dodavatelům, s nimiž jsme dokázali to, co se považovalo za nemožné," řekl u příležitosti vyslání první zásilky dlouholetý šéf Rheinmetallu Armin Papperger. Rheinmetall se také bude podílet na výrobě amerického bojového letounu F-35, který si objednávají zákazníci v celé Evropě a uvažuje o něm i Česká armáda. Továrnu na výrobu jeho trupu pro neamerické zákazníky začala stavět minulý týden v městečku Weeze u hranic s Nizozemskem. Firma letos přikoupila velkého španělského výrobce dělostřelecké munice Expal. A pokud vyřeší problém s malou kapacitou výroby chemikálií potřebných pro výrobu munice, s Čímž se potýká celá Evropa, včetně České Explosie, bude moci opravdu produkovat 600 tisíc dělostřeleckých nábojů ročně, jakslibuje. Ty potřebují jak Ukrajinci, tak jejich zásoby musí doplnit všechny evropské armády. Rheinmetall se rovněž ucházel o dodávku svých vlastních nově vyvíjených bojových vozidel pěchoty Lynx České armádě. Ta ale dala přednost ověřeným švédským strojům CV90. Papperger se mezitím domluvil s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a stroje Lynx si objednala tamní armáda. Nový závod na jejich výrobu byl v Maďarsku ote- vřen v polovině srpna. Některé součástky tam dodávají i České firmy. Koncern s oficiálním sídlem v průmyslovém Důsseldorfu zaměstnává zhruba 25 tisíc lidí a je největší německou zbrojovkou. Před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu se více než v současnosti soustřeďovala na produkci pro automobilový průmysl. Zároveň Čelila kritice, že stavěla moderní vojenský výcvikový areál pro ruskou armádu v Mulinu u Nižného Novgorodu. Rusové si ho objednali v roce 2011. Německá vláda ovšem po ruské anexi Krymu uvalila v roce 2015 na vývoz některých technologií sankce a Rheinmetall musel projekt opustit. Naopak, Armin Papperger se už několikrát během války vypravil do Kyjeva a s ukrajinskými politiky a státním podnikem Ukroboronprom plánuje stavbu továrny na tanky přímo na Ukrajině. Továrna by měla začít vyrábět a opravovat tanky a obrněná vozidla ještě letos. V tuto chvíli provozuje několik servisních středisek pro německou techniku darovanou Ukrajině v Polsku, v Litvě a také na Slovensku. Rheinmetall překvapil loni na zbrojařském veletrhu Eurosato-ry v Paříži tím, že představil vlastní model tanku označeného jako Panther KF51. Stalo se tak v době, kdy se v Evropě snaží konsorcium německých a francouzských firem vyvinout nový tank, který by měl v budoucnu nahradit nyní nej po užívanější stroje Leopard 2 různého typu. V konsorciu má hlavní slovo firma KMW (Krauss-Maffei Wegmann) z Mnichova, konkurent Rheinmetallu, pokud jde o obrněná vozidla. S tímto projektem ale souvisí nejnovější zápletka: obě německé zbrojovky spolu s partnery z Itálie, Španělska a Švédska podle listu Handelsblatt začaly po letech přešlapování německo-francouzské spolupráce vyvíjet vlastní stroj. I kvůli válce na Ukrajině bude teď v Evropě o nové tanky velký zájem. ■ Evropská unie Česko má zaděláno na pět nových ředitelů v Bruselu Kateřina Šafaříková katerina.safarikova@hn.cz (' Jen krátce po zveřejnění ka-riérních „zářezů" dvou Českých euroúřednic v Bruselu si země může připsat další. Na vyšších postech v Evropské komisi uspělo hned několik Českých zástupců, potvrdily HN a serveru Aktuálně.cz diplomatické zdroje. Pět Čechů a Češek vyhrálo vnitřní výběrová řízení v Evropské komisi, která probíhala celou polovinu letošního roku. Celkově šlo o 68 míst na úřednickou úroveň AD12, což je poslední předstupeň ředitele v Evropské komisi. Ředitelské místo patří mezi seni-orní manažerské posty a Čeští zástupci zatím drží jen dva. Teprve druhou Českou ředitelku v Evropské komisi, ekonomku Lenku Filíp-kovou, schválilo právě minulý týden kolegium komisařů a komisařek. Do pomyslné skupiny předskoka-nů ředitelů teď přibylo pět lidí, kteří se jednoho dne mohou stát dalšími Filípkovými. Po nějaké další praxi se mohou hlásit na ředitelské místo, které začíná od úřednické úrovně AD 13. Výběrové řízení nyní vyhráli ekonom Milan Lisický, který působí na generálním ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti, jakési unijní obdobě ministerstva financí. Uspěla také právnička Kateřina Walkerová, která nyní pracuje v týmu Evropské komise hlídajícím hospodářskou soutěž. Povýšili také Kateřina Wolfová aRobert France, odborníci na oblast vnitra a migrace, a konkurz vyhrál i Daniel Braun, nyní šéf kabinetu České eurokomisařky Věry Jourové. Z pohledu Českého státu jde o mimořádný výsledek. Česko patří mezi dlouhodobě podzastoupené země v institucích Evropské unie a změnit to se daří jen pomalu. Při vnitřních konkurzech v Evropské komisi před Čtyřmi lety uspěli v kategorii AD 12 jenom dva Češi. Máme naději, že se to podaří opakovat i v budoucnu. Kvalitních adeptů je dost. Nyní se Českým zástupcům za-dařilo na několika frontách najednou. Kromě Lenky Filípkové a zmíněných ředitelských předskokanů byla minulý týden schválená první Česká „dvojka" v komisi po mnoha letech, IrenaMoozová, která působí na generálním ředitelství pro otázky spravedlnosti. Nově je nejvýše postavenou Češkou v komisi. Jde o náhodu, nebo předzvěst obratu? Zájemci o povýšení v Evropské komisi musí zpravidla absolvovat několikakolová výběrová řízení, od určité manažerské pozice je ale běžná také politická podpora od Členského státu, který uchazeč zastupuje. České vlády to v minulosti ignorovaly, teď Češi intervenovali ve prospěch Moozové a politickou podporu nabízeli také Filípkové (odmítla ji všaks tím, že ji nepotřebuje). „Šlo o interní konkurz komise, ve kterém hrály hlavní roli talent a zkušenosti samotných zájemců," řekl k úspěšné pětici Čechů Eduard Hulicius (KDU-ČSL), nový náměstek ministra zahraničí, který působil posledních dvacet let v Bruselu a u Jana Lipavského (Piráti) má na starosti mimo jiné zastoupení Česka v zahraničních organizacích. „Máme ale naději, že se tento úspěch podaří opakovat i v budoucna Kvalitních adeptů je dost," dodal Hulicius. Dosud má Česko 12 pracovníků v Evropské komisi na úřednické úrovni AD12. Nově bude mít tedy 17. V porovnání se srovnatelně velkými státy je to stále málo. Například Maďaři, kteří do EU vstoupili ve stejném roce jako Češi, jich mají už nyní 20. Rakušané pak 56 a Portugalci dokonce 64. Byznys a Peníze 9 Hospodářské noviny i Investice Slábnoucí ekonomika? Goldmani vytipovali šest akcií, které horší prostředí nerozhodí David Busta david.busta@hn.cz Vyhlídky pro růst světové ekonomiky v následujícíchletech se zhoršují, což by mohlo potrápit také investory, kteří mají portfolia rozprostřená právě na globální růst. Analytici druhé největší investiční banky světa Goldman Sachs jsou u šesti firem přesvědčeni, že mají investiční potenciál i v nepříznivém prostředí. Vybrané akcie jsou totiž zjevnou sázkou na síly, které už nyní hýbou investičním světem. Mercedes-Benz Group Mnichovský autosalon se nesl v duchu Čínských elektromobilek, které dominují na domácím trhu a začínají se rozhlížet i po Evropě. Jejich výhodou jsou relativně dobrá kvalita a nízké náklady. Čínské automobilky tak mohou teoreticky zopakovat úspěch, jejž zažily na evropském trhu jihokorejské značky jako Kia nebo Hyundai. Goldmani proto rádi vidí, že je to právě Mercedes-Benz, který se odvrací od v Evropě nejprodáva-nější nižší střední třídy vozů a upřednostňuje prodeje své nejvyšší třídy S. A vidět je to na výsledcích. V posledních devíti z deseti Čtvrtletí si německá automobilka připsala dvouciferné marže. Jak poznamenává server Fi-nimize, firma v sobě kombinuje zaměření na luxusní vozy a jejich plnou elektrifikaci, což jí má podle Gold-manů zajistit udržení vysoké marže. Akcie od začátku roku připsaly Čtyři procenta. Daikin Industries Japonský výrobce klimatizací v sobě kombinuje dva probíhající trendy. Jednakoživený zájem o japonské akcie, kterým by podle ekonomů měly pomoci jak reformy v oblasti řízení firem, tak inflace, jež dotlačila společnosti ke zvyšování mezd a domácnosti k utrácení. Druhým trendem je klimatická změna a rostoucí teploty, na které firma nabízí odpověď. Je totiž špičkovým výrobcem klimatizací a v USA vlastní franšízu, jež na tamním trhu získává stále vyšší podíL Akcie od začátku roku připsaly Čtvrtinu. TSMC Pokud se mluví o megatrendech, stěží lze zapomenout na umělou inteligenci. Podle Goldmanů je nejlepším nápadem sázet na trh polovodičů. Stejně jako při zlaté horečce vydělali nejvíce prodejci krumpáčů a lopat, nyní by to mohl být tchajwanský výrobce Čipů TSMC. Měl by těžit jak z umělé inteligence, tak nástupu 5G sítě i elektromobility. Analytici americké banky věří, že příští rok firma zvýší tržby o 27 procent. Kladně hodnotí také snahu společnosti řešit riziko přílišné koncentrace výroby na Tchaj-wanu, kterému Čína vyhrožuje invazí. Investuje proto do rozšíření výroby v Německu, USA nebo Japonsku. Akcie od začátku roku přidaly pětina Philip Morris International Obliba běžných cigaret klesá, zájem o zahřívaný tabák a elektronické cigarety naopak roste. A ze změny trendu profituje Philip Morris International, která se snaží nabízet tabákové, respektive nikotinové výrobky s nižším zdravotním rizikem. Úspěch značka slaví s řadou přístrojů iQOS, v posledním kvartále narostl počet aktivních uživatelů o 1,4 milióna Firmě se tak daří zvyšovat podíl na trhu a zároveň marže, které jsou vyšší než u tradičních cigaret. Goldmanům se líbí, že se firma chystá s iQOS vstoupit opětovně na americký trh. Akcie od začátku roku odepisují sedm procent, firma zároveň nabízí dividendu přes pět procent. Darling Ingredients Ideální sázkou na dekarbonizaci a americký zákon cílící na snižování inflace je podle Goldmanů firma Darling Ingredients. Jde o výrobce bio-nafty s velkým potenciálem proniknout do byznysu s ekologickým leteckým palivem. Obnovitelnou naftu vyrábí firma z použitého kuchyňského oleje a dalších odpadních tuků živočišného původu. Podle analytiků poptávka po těchto palivech dlouhodobě poroste a Darling je jejich nej-větším výrobcem v Severní Americe. V Goldman Sachs si také myslí, že finanční situace firmy umožní, aby už příští rok začala vyplácet dividendu. Akcie Darling u j so u od začátku roku tři procenta v plusu. OCI Dividendový výnos a expozici do Čisté energie nabízí nizozemská firma OCI. Nizozemci se zabývají produkcí dusíku, vodíku, metanolu, které slouží k výrobě hnojiv. Podle analytiků banky by kvůli nedostatku dusíkatých hnojiv měla v příštím roce vystřelit poptávka po produktech firmy. Nejvíce se ale Goldmanům líbí, že se OCI plně věnuje ekologizaci výroby. Na začátku roku 2025 má spustit s partnery Linde a ExxonMobil v Texasu továrnu na výrobu modrého Čpavku. Od začátku roku akcie firmy odepsaly Čtvrtinu hodnoty. Sest akcií pro šest megatrendů Podle investiční banky Goldman Sachs má šestice firem Mercedes-Benz, Daikin Industries, TSMC, Philip Morris, Darling Ingredients a OCI solidní investiční potenciál. Mercedes-Benz (EUR) Daikin Industries (JPY) 80..................................................................................... 30 000......................................... TSMC (USD) 110.......................... 60.............«•••*•••/*•..................................................... 24 500 76 90 Ví 12.9. 2022 12.9 2023 Philip Morris (USD) 110.......................................... Darling Ingredients (USD) 90........................................................... OCI (EUR) 40.................... 12. 9. 2023 12. 9. 2022 12. 9. 2023 12. 9. 2022 12. 9. 2023 Zdroj: Yahoo Finance IIPO Zájem o akcie designéra čipů Arm desetkrát převýšil nabídku Vladan Gallistl vladan.gallistl@hn.cz Zájem o všechno, co jen trochu zavání umělou inteligencí, pomohl vyhnat nahoru poptávku velkých institucionálních investorů o primární emisi akcií designéra Čipů - britské firmy Arm Holdings. Její vstup na americký trh Nasdaq se plánuje na Čtvrtek. Investoři ještě před tím požadovali desetkrát více akcií, než společnost nabízela. Bankéři, kteří měli úpis na starosti, proto podle agentury Bloomberg plánovali, že dokonce zastaví přijímání dalších objednávek. Arm se k těmto informacím nevyjádřil. Společnost Arm kontroluje japonská SoftBank Group patrně nej-známějšího japonského investora Masajošiho Sona. Ten stál mimo jiné za vstupem na burzu společnosti We-Work, která nabízí sdílení kanceláří. Nyní chce na burzu uvést Arm, a to ve velkém stylu. Půjde o jednu z nej-větších emisí technologických firem v historii a největší v letošním roce. Kvůli vysokému zájmu firma dokonce zvažuje, že by zvýšila cenu, za kterou se akcie nakonec prodají velkým investorům před samotným vstupem na burzu. Zatím je cenové pásmo stanoveno na 47 až 51 dolarů, což by celou firmu ohodnotilo až na 54,5 miliardy dolarů. Je to ale méně, než SoftBank původně očekávala. Ocenění odhadovala na 60 až 70 miliard dolarů. SoftBank hodlá stanovit cenu za jednu akcii Arm ve středu a o den později má firma vstoupit na trh. Poptávka po akciích by nakonec mohla být až patnáctkrát vyšší než nabídka, tvrdí Bloomberg. Japonská firma plánuje investorům nabídnout okolo deseti procent akcií. Enormní poptávka investorů překvapila i experty. Je to součást mánie okolo technologických titulů, domnívá se investiční stratég skupiny Conseq Michal Stupavský. Situaci okolo sektoru technologií označuje za bublina Emise přichází v době, kdy je zájem investorů o polovodiče a umělou inteligenci obrovský. „Vysoká poptávka po akciích Arm je důsledkem velmi slabé investiční aktivity za poslední dva roky, kdy byla řada technologických firem nucena vstup na burzu odložit," domnívá se anály tik X-Trade Brokers Štěpán Hájek. Emisi navíc pomáhá její načasování. SoftBank chce uvést firmu na trh v Čase, kdy je zájem investorů o polovodiče a umělou inteligenci (AI) obrovský. „Firma by mohla promluvit do dodávek Čipů pro datová centra a pro AI," upozorňuje hlavní analytička společnosti Cyrrus Anna Píchová. Apetit investorů nabudilo i vedení Arm svými šikovnými vystoupeními a vylíčením budoucnosti firmy v těch nejlepších barvách. „AI bude úplně všude a poběží to na řešeních Arm," sdělil investorům výkonný ředitel společnosti Rene Haas. Dodal, že firma poroste v návaznosti na AI. Podle Hájka řekl „přesně to, co chtějí investoři slyšet". Současná realita je ovšem střízlivější. Klíčovým trhem pro britskou firmu jsouČipy pro smartphony, tento trh však stagnuje. V technologiích pro AI zatím hraje Arm okrajovou roli. Přinejmenším v příštích třech až pěti letech tak nebude Arm pravděpodobně benefitovat z AI, uvedl pro CNBC Richard Windsor, zakladatel Rádio Free Mobile. Oslovení odborníci jsou proto ohledně investice do Arm opatrní. Poukazují na bohaté ocenění společnosti, která je dražší než Nvidia, současný lídr v umělé inteligenci. „Je to hrozně předražené," říká Hájek. Nakupovat akcie hned po vstupu na Nasdaq tak drobným investorům nedoporučuje. 10 Hospodářské noviny středa 13 září2023 m,w-hncz ■ Auta To nejlepší, co čínské automobilky představily na veletrhu v Mnichově Ondřej Charvát ondrej.charvat@hn.cz ' L Čínské automobilové značky přitahují v Evropě zvláštní pozornost. Tu znásobil veletrh mobility IAA 2023 v Mnichově, který trval od minulého úterý do neděle. Na něj se v uplynulém týdnu sjely všechny hlavní značky z největšího automobilového trhu světa - a v Bavorsku demonstrovaly svoji sílu, která spočívá především v elek-tromobilitě. Evropské giganty mají z ohlášeného nájezdu Čínských značek na starý kontinent respekt, protože se bojí, že jim asijští výrobci ukousnou značný tržní podíL A strach je to oprávněný. Přitom ne všechny vozy vystavené v Mnichově se dostanou do Evropy. Některé zde byly pouze proto, aby Čínské značky předvedly svůj design a technologickou zdatnost. Ovšem k vidění bylo i dost nových modelů určených pro export. Ty měly zaujmout potenciální kupce -a možná i vystrašit evropskou konkurenci. Číňané si přitom zvolili Evropu jako nejbliž-ší cíl své expanze poté, co se jim podařilo zaujmout dominantní pozici na vlastním trhu. Zde například automobilka BYD vytlačila z pozice nej prodávanější značky německý Volkswagen. Oborový server Europe Autonews sestavil seznam toho nejlepšího, co Čínské značky na veletrhu představily. Jedním z nej větších hitů byl sedan střední třídy Seal od značky BYD. Ten největšímu Čínskému výrobci elektroaut slouží speciálně jako konkurence automobilkám Tesla a Volkswagen a jejich Modelu 3, respektive Ar-teonu. Ještě více ale zaujalo návštěvníky veletrhu dvojče zmíněného Čínského sedanu: prostorné SUV Seal U. To by se mohlo na Českém trhu stát budoucím konkurentem Škody Enyaq. Seal U přijde na trh ve dvou výbavách - Com-fort a Design. Ta první bude mít akumulátor s kapacitou 71,8 kWh a nabíjecí výkon 115 kW, vyšší výbava Design pak 87kWh baterii a nabíjecí výkon 140 kW. Předpokládané dojezdy Činí 420, respektive 500 kilometrů. Základní verze Enyaqu přitom nabízí maximální výkon 150 kW s akumulátorem 82 kWh. Jeho cena začíná na 1,36 milionu korun. Cena sedanu Seal v Německu Činí 42 990 eur za základní model (1,05 milionu korun), verze s pohonem všech kol stojí 50 990 eur (1,24 milionu korun). Cena SUV zatím představena nebyla, v Evropě se má ale začít prodávat už příští rok. Spekuluje se o ceně kolem 50 tisíc eur. Další perlou veletrhu byl model CIO od značky Leapmotor. Málo známý Čínský start-up vzbudil v létě pozornost díky potenciálnímu spojení s Volkswagenem. Německá skupina uvažuje, že by na základě modelů Leapmotoru stavěla nová elektroauta pro Čínský trh. Leapmotor v Mnichově ukázal svůj první model určený pro globální trhy - SUV střední velikosti CIO. Cena ani datum uvedení na evropský trh ale zveřejněny nebyly. CIO je prvním modelem automobilky postaveným na nové platformě, vybavený pak bude výkonnými Čipy Qualcomm Snapdragon. K dispozici bude jako plně elektrické vozidlo, zároveň jako auto s malým hybridním pohonem a prodlouženým dojezdem, což je velmi oblíbená kombinace v Číně. Na veletrhu ale automobilka zahalila interiér vozu. Elektrický pohon má výkon od 170 do 250 kW. Hitem v Mnichově byla i kategorie luxusních osobních dodávek, takzvaných MPV Ty v Evropě pomalu vymizely a nyní se je snaží oživit třeba Volvo nebo Mercedes-Benz. Do sedmi-místných osobákůse pouští třeba i Škoda Auto, která plánuje elektrické SUV Vision 7S. Na veletrhu upoutal především model D9 od Denzy, tedy společného podniku firem BYD a Mercedes. Dojezd by auto mělo mít až 600 kilometrů, v nabídce bude ve Čtyřmístné i sedmi-místné verzi. Druhá největší Čínská automobilka, Dong-feng, pak vůbec poprvé představila svůj model Forthing U-Tour V9, který vyniká neobvyklým uspořádáním sedadel 2 + 2 + 3. Podle expertů dojde v Evropě v příštích letech k válce v kategorii luxusních MPV zastupovaných Mercedesem, Volvem a právě novými Čínskými modely. Ty by měly být levnější, ale zároveň mají mít přinejmenším srovnatelnou výbavu. Například Mercedes EQV začíná na 1,94 milionu korun. Návštěvníky veletrhu a experty zaujal i plně elektrický roadster MG Cyberster. Ten byl poprvé představený na videu na jarním autosalonu v Šanghaji, v Červenci se objevil na Festivalu rychlosti v britském Goodwoodu. V Mnichově se však poprvé představil v rámci Evropské unie. Je tak prvním záměrným odkazem na minulost značky MG jako britského výrobce malých, cenově dostupných sportovních vozů. V Evropě se objeví v létě 2024. Dosud MG do Evropy dodává především své crosso-very a SUV. Vozem, který by mohl ohrozit například vel-koobjemové značky koncernu Volkswagen jako Audi nebo Škoda Auto, je Zeekr 001, tedy prémiová značka Čínské automobilky Geely. Jde o elektrické GT s dojezdem 620 kilometrů a baterií se 110 kWh. Jeho cena má přitom začínat na 1,45 milionu korun, což není sice tak nízko jako u MG, které své MG4 nabízí od 780 tisíc, ale cenově konkuruje Škodě Enyaq. V trochu jiném segmentu zaujal i model Z od automobilky HiPhi. Ta doma v Číně už nechala Teslu v luxusní třídě za sebou, a navíc prodala více e-aut než Audi, Mercedes, BMW a Porsche dohromady. Nyní chtějí být Číňané úspěšní i v Německu - se dvěma novými modely X a Z. Redaktory Auto News zaujal nejvíce model Z, tedy pět metrů dlouhé auto, které je plně elektrickým konkurentem Porsche Taycanu a Audi E-Tron GT. Cenovka začíná na 105 tisících eur (2,5 milionu korun). HiPhi sází na moderní software a luxusní výbavu, kterou má i v základních verzích. To je jedna z hlavních předností Čínských automobilek oproti evropským, které software dlouhodobě zanedbávaly a upínaly se spíše na hardware auta. Příkladem podle Handelsblattu je, že Mercedes prodává spojení hudby a ambientního LED osvětlení jako nejnovější výstřelek pro novou třídu vozů E, přičemž Číňané mají tuto „reinterpretaci světelných hrátek z party sklepů 80. leť' již dávno v sériové výrobě. HiPhi se pak v základu pyšní luxusním interiérem, který je jinak dostupný pouze u luxusních sedanů Mercedesu řady Maybach. Dojezd má mít až 550 kilometrů. Čína v Mnichově Jedním z největsích hitů bylo prostorné SUV Seal U (vlevo nahoře). V trochu jiném seg-mentuzaujal i model Z od automobilky HiPhi (vlevo dole). Vozem, který by mohl ohrozit například velkoobje-mové značky koncernu VW, je pak Zeekr 001 od automobilky Geely (vpravo dole). Foto: Reuters, archiv HYD SĚAL U u Hospodářské noviny i Umělá inteligence Musk se utápí ve chmurných vizích. A věří, že jen on zachrání svět před zabijáckými roboty Václav Lavička vaclav.lavicka@hn.cz Neustálé myšlenky na konec světa. Nejbohatší Člověk na světě Elon Musk se prý velice obává negativních důsledků umělé inteligence a věří, že před ní lidstvo dokáže ochránit jedině on. „Na jedné straně chce postavit robota podobného Člověku, na straně druhé ale celé hodiny dumá o tom, jak nainstalovat efektivní vypínací tlačítko - ,kill switchV tvrdí v životopisném díle „Elon Musk", které v úterý vyšlo v USA a Německu, spisovatel Walter Isaacson. Podle něj touží americký miliardář po umělé inteligenci, která zůstane věrná záměrům svých tvůrců - a nepůjde proti lidem. Kniha Čítající v německém překladu přes 800 stran vznikla díky tomu, že autor mohl po Muškově boku stát po více než dva roky. Podrobně tak popsal chování nejbohatšího Člověka zeměkoule během různých situací. Biografie nabízí nevšední pohled na život spoluzakladatele a šéfa nej-většího světového výrobce plně elektrických aut Tesly, kosmické společnosti SpaceX nebo platformy X (dříve Twitteru). Isaacson potvrzuje, že Musk má skutečně chmurný pohled na svět, navíc miluje drama. „Pravděpodobně příliš Často Četl Stopařova průvodce po galaxii nebo Sérii o robotech," domnívá se spisovatel, který přednáší historii na soukromé Tulane University v New Orleansu a napsal už biografie Alberta Einsteina, Henryho Kissingera nebo Steva Jobse. Za Muškovými vizemi totiž Často bývají sci-fi dystopie, v nichž hraje hlavní roli zabijáčka umělá inteligence nebo neobyvatelná Země, ze které musí lidstvo uniknout na Mars. Koneckonců tohle věděla i Mušková bývalá manželka Talulah Rileyová: „Elon neustále myslí na konec světa. Ale až nastane, chtěli byste ho mít na své straně." Bláznivá jízda na horské dráze „Čas, který jsem s ním strávil, byla ta nej bláznivější jízda na horské dráze, jakou si může Člověk představit. Elon vás svým chováním může přivést až k šílenství, současně dokáže být dětinský. Řekl bych, že pořád hledá nějaké drama a intenzivní prožitky," uvádí v obsáhlém rozhovoru pro německý Časopis Der Spiegel Isaacson. Musk je podle něj nevyzpytatelný. „Pořád se musíte ptát: Co udělá příště?" Miliardář prý začíná svůj pracovní den nejčastěji kolem desáté hodiny, aby se poté soustředil na jednu jedinou věc, kterou si ten den vyhlédne. A to až posedlým způsobem. Klidně letí svým soukromým tryskáČem třeba do továrny v Austinu, kde se hodinu „šťourá" v provozu lakovny a hledá rezervy, jak tuto výrobní fázi urychlit. Potom nasedne do letadla a zamíří do jižního Texasu, kde jeho firmaSpa-ceX staví rakety, a se stejnou zarputí -lostí se tam zabývá motorem Raptor. Autor upozorňuje ještě na jednu Muskovu vlastnost. Přemýšlí-li o něčem, vůbec není radno ho od toho vytrhovat nějakými poznámkami. „Mnohokrát jsme spolu seděli v jedné místnosti, přičemž jsem mu položil jednu otázku. Následovaly tři Čtyři minuty naprostého ticha. Musk mlčel a připomínal počítač analyzující informace. Lidé, kteří ho takto znají, vědí, že je pro ně nebezpečné toto ticho přerušit," vzpomíná v knize Isaacson. Musk nemá rád, když lidé kolem něj mají psychický pocit pohody. Něco je vždy musí pohánět. Za Muškovými vizemi Často bývají sci-fi dystopie, v nichžhraje hlavní roli zabijáčka umělá inteligence nebo neobyvatelná Země, ze které musí lidstvo uniknout na Mars. Foto: Midjourney Muška považuje svým způsobem za génia majícího jakýsi intuitivní smysl pro fyzikální vlastnosti různých předmětů. Dokáže se zavřít s dvaceti inženýry do místnosti a vi-zualizovat s nimi, jaký vliv bude mít využití ušlechtilé oceli na stavbu rakety. Ovšem genialita není to samé co moudrost. Pohoda v Twitteru Muška popudila Musk dlouho zvažoval, zda nepřevezme Twitter. „Hovořil jsem s ním o tom začátkem roku 2022, tedy v době, kdy mohl být se vším spokojen. Tesla v předchozím roce vyrobila skoro milion aut, SpaceX měla za sebou 30 úspěšných startů a přistání. Ale Musk prohlásil, že ho takový klid jenom znervózňuje. Tehdy tajně skupoval akcie Twitteru s tím, že chce získat křeslo v jeho správní radě. Ale pak se náhle rozhodl, že firmu převezme, a v polovině dubna za ni nabídl 44 miliard dolarů," připomíná Isaacson. Transakci dotáhl koncem října 2022. Co ho přimělo k tomu, aby změnil názor? Musk navštívil sídlo Twitteru v San Francisku dávno předtím, než se loňského dubna stal s 9,2 procenta akcií (za ně zaplatil 2,9 miliardy dolarů) největším akcionářem firmy. Jak se později nechal slyšet, po návštěvě firmy z ní měl „příšerný dojem". Zaměstnanci mohli během pracovní doby cvičit jógu, posedávat ve firemních barech u kávy, a pokud se necítili psychicky dobře, Čerpat takzvané sick days. „Kde je nějaký smysl pro neodkladné úkoly?" ptal se tehdy Musk, který nemá rád, když lidé kolem něj mají „psychický pocit jistoty". Naopak, něco (nebo někdo) je musí vždycky pohánět, stejně jako je poháněný on. Muškový slabiny ale podle autora životopisu současně představují jeho silnou stránka Rád obrací různé věci naruby, zpochybňuje autority. „Vzpo- mínám si, jak jsem s ním hovořil o autopilota Otázka zněla, zda by tento systém měl vůz u značky ,stop, dej přednost v jízdě' zcela zastavit. Odpověděl, že je to praštěné, protože lidé to tak také nedělají,"poznamenáváautor knihy. „Musk tedy jednoduše ignoruje pravidla silničního provozu. V očích mnoha lidí je to hrdina, pro jiné ale zmetek mající potěšení z rizika." Musk argumentuje tím, že bude-li samořiditelný systém Tesly fungovat tak, jak má (v což věří), bude jízda desetkrát bezpečnější, než když za volantem sedí Člověk A je přesvědčen, že společnost musí být schopna podstoupit toto riziko. „On má na zřeteli miliony lidí, jež každý rok zemřou násilnicích, a je přesvědčen, že zvládne vývoj systému, který mnohé z těchto životů zachrání," podotýká Isaacson. „Nemyslím si, že by úmyslně vodilsvět za nos. Upírá se na velké vize - kolonizaci Marsu nebo autonomní taxi." V»A I ©SaP?023 V/SA I ©£X.a2023 Hospodářské noviny letos již po patnácté vyhlásí vítěze průzkumu Visa Nejlepší banka a Visa Nejlepší pojišťovna. VISA cap ČISBCESKA NÁRODNÍ BANKA Hospodářské Noviny Téma STŘEDA 13. ZÁŘÍ 2023 WWW.HN.CZ i Debata HN I práci na směny lze dělat pružně. Čtyřdenní pracovní týden snižuje fluktuaci Kristýna Matějková kristyna.matejkova@hn.cz Sice desetihodinové směny, ale třídenní víkend. Zkrácený pracovní týden a flexibilní úvazky si nachází cestu i mezi manuální pracovníky. Ušetří jim Čas spojený s dojížděním aumož-ní lépe rozprostřít volný Čas. Pro firmy je pak pružná pracovní doba konkurenční výhodou na vyprázdněném trhu práce, a to jak z hlediska zaujetí kandidátů, tak i udržení stávajících zaměstnanců. Čtyřdenní pracovní týden a důležitost Částečných úvazků byly tématem debaty s názvem Flexibilita práce, kterou pořádaly začátkem září Hospodářské noviny. Diskuse se zúčastnili projektová manažerka výzkumné společnosti STEM/MARK Jana Špolcová, generální manažer Amazonu ČR Michal Šmíd, ekonom a Člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal a šéfka společnosti Soulmio Simona Zábržová, která se specializuje na programy duševního zdraví pro firmy. Částečné úvazky nicméně stále v Česku nejsou normálem. Podle Stroukala to má dva důvody. „Jeden je kulturní, to se mění těžko a dlouhodobě. Známe to u flexibilních úvaz- ků u rodičovských dovolených. Když Člověk přijede do Švýcarska, je ostuda být s dítětem dlouho doma. U nás vám ale rodina vynadá, jak je možné, že nejste s dítětem doma Čtyři roky." Kratším úvazkům ale podle Stroukala není nakloněná ani legislativa. „Dostává se jim pozornosti, ale možná menší, než by mohlo. V posledním roce jsme zaznamenali snahu je podpořit. Víme proč, během posledních 10 let vypadlo z trhu práce asi půl milionu lidí. Situace donutila i vládu zamyslet se nad tím, jestli by se s tím nedalo něco dělat." V rámci úsporného balíčku vláda navrhuje, aby se smlouvy na dohodu nově sčítaly. Kdo si na dohody o provedení práce měsíčně vydělá v součtu více než 40 procent průměrné mzdy (aktuálně asi 17 tisíc korun), bude muset z celého výdělku odvést sociální a zdravotní pojištění. U pracovníka, který má dohodu pouze ujednoho zaměstnavatele, pakbude platit podobný limit jako dnes - a to na úrovni Čtvrtiny průměrné mzdy, tedy lehce přes 10 tisíc korun. Stroukal nicméně věří, že je potřeba spíše změnit uvažování Čechů o Částečných úvazcích, což by měly vést zejména firmy. „OČe- Dominik Stroukal ekonom a člen NERV Simona Zábržová CEO, Soulmio Jana Špolcová client service manager, STEM/MARK kávám, že změna přijde spíše od firem a zaměstnanců. A stát to potom kodifikuje," říká ekonom. Zájem o zkrácené úvazky podle něj postupně poroste. Větší flexibilitě se České firmy snaží jít pomalu naproti také zkrácenými pracovními týdny. Zaměstnanci distribučního centra internetového obchodu Amazon pracují Čtyři dny v týdnu už sedmým rokem. „U nás je to standardem. Počítáme s tím, že pracovní týden je prostě Čtyřdenní. Naši zaměstnanci počítají s tím, že pátý den mají na rodinu nebo koníčky," říká Šmíd. Firmě se na režim podařilo najet díky uzpůsobení práce na tři směny. Zaměstnanci, kteří v Amazonu pracují na plný úvazek, tak chodí po třech skupinách - jedna od neděle do středy, druhá skupina od středy do soboty a třetí pak v pondělí, úterý, Čtvrtek a pátek. „Pořád to znamená, že mají všichni tři dny volna a my máme v práci zaměstnance, jak potřebujeme," dodává Šmíd, podle něhož režim pro firmu znamená jen administrativu navíc, ale pozitiva převažují. Zaměstnanci si podle něj kromě více volných dní cení také ušetřeného Času, který běžně stráví dojížděním do skladů. To jim firma zajišťuje zdarma. Díky zkrácenému týdnu mají více možností trávit Čas s rodinou nebo koníčky. „Velkou výhodou tohoto režimu je také to, že když už v té práci jsme, jsme tam i mentálně," souhlasí Zábržová ze společnosti Soulmio, která poskytuje programy duševního zdraví pro 300 Českých firem. Z její zkušenosti lidé v klasickém pětidenním pracovním režimu Častěji v práci unikají myšlenkami jinam ařeší například rodinné záležitosti, na které nemají dostatek Času. V Českých skladech má zatím zkrácený pracovní týden 14 procent zaměstnanců, počítají se tam ale i zkrácené úvazky. Ukázal to nový průzkum mezi 518 zaměstnanci směnných provozů spojených se sklady, který pro Amazon zpracovala agentura STEM/MARK. Michal Šmíd generální manažer, Amazon ČR Klasických pět dní v týdnu pracuje 59 procent dotázaných. Podle Jany Špolcové ze STEM/MARK patří zaměstnanecké benefity znamenající volný Čas mezi ty nej oblíbenější. Při výběru zaměstnání jsou pro lidi nej důležitější hned po výši mzdy. „Benefity dnes umožňují upravit si jednotlivé aspekty práce tak, aby jim byla příjemnější. Lidi to přitáhne ahlavně je to udrží," říká Špolcová. Firmy totiž v momentálním nastavení pracovního trhu musí jít zaměstnancům naproti. „Máme nízkou nezaměstnanost a váha zaměstnanců je prostě větší," říká StroukaL Větší pružnost pracovní doby podle něj bude vždy znamenat spokojeného zaměstnance a tím lépe fungující firmu. Dobré benefity jsou totiž i podle něj nejen dobrým způsobem, jak zaujmout potenciální zaměstnance, ale i jak si udržet ty stávající. „Člověk může kvůli mzdě změnit práci rychle, ale o některé benefity zkrátka nechce přijít, když si na ně zvykl," myslí si Stroukal, podle něhož si lidé zpravidla na třídenní volno rychle zvyknou a nechtějí se vrátit zpátky do pětidenního pracovního režimu. Podle Zábržové dá zaměstnanci takový režim určitou jistotu. „Doba je nejistá, poslední tři roky přichází další a další nepředvídatelné situace. A to, že mám stabilní práci, ve které vidím smysl a mentálně v ní jsem, je obrovský benefit. Srovnatelný s tím, jakou mám mzdu a kolik mám volného Času," dodává. Člověk může kvůli mzdě změnit práci rychle, ale o některé benefity zkrátka nechce přijít. Dominik Stroukal, ekonom Naši zaměstnanci počítají s tím, že pátý den mají na rodinu nebo koníčky. Michal Šmíd, Amazon ČR Velkou výhodou takového režimu je i to, že když už v té práci jsme, jsme tam i mentálně. Simona Zábržová, Soulmio Benefity dnes umožňují upravit si jednotlivé aspekty práce tak, aby lidem byla příjemnější. Jana Špolcová, STEM/MARK PARTNEREM DEBATY JE amazon 13 Hospodářské noviny ■ IPO Sandály Barbie přinesou německé firmě burzovní miliardy Václav Lavička vaclav.lavicka@hn.cz Filmové Či jiné dílo se může stát mocným marketingovým nástrojem. Dokazuje to nový komediální satirický film Barbie americké režisérky Grety Gerwigové. Jde o letos nejvetší kasovní trhák, který zatím vynesl přes 1,3 miliardy dolarů. Současné znamená požehnání pro německého výrobce sandálů a kosmetiky Birkenstock. Zasloužila se o to scéna na konci filmu, kde se hlavní hrdinka ztvárněná herečkou Margot Robbie přezouvá ze střevíčků na vysokém podpatku do pohodlných sandálů značky Birkenstock. To stačilo, aby se lidé vrhli do obchodů a model růžové barvy předvedený ve filmu zcela vykoupili. Film Barbie se podle německého listu Handelsblatt postaral o bombastickou reklamu v tom nejlepším Čase - v době, kdy se Birkenstock chystá poprvé veřejně nabídnout své akcie (balík v rozsahu 10 až 15 procent) na Newyorské burze cenných papírů (NYSE). Americká Komise pro cenné papíry aburzybymělaprimárníveřejnouna-bídku akcií ohlásit ještě tento týden. Bude určena nikoliv pro drobné, ale pro velké institucionální investory (banky, pojišťovny, penzijní, hedge-ové a další fondy). Prvním obchodním dnem bude podle plánu 9. říjen, ale může to být také o několik týdnů později. Měla by to být burzovní perla Analytici odhadují, že první veřejná nabídka akcií (IPO) ocení hodnotu firmy Birkenstock nejméně na osm miliard dolarů. Společnost, založená v roce 1774, si vydobyla celosvětový věhlas hlavně díky tomu, že jako první přišla se stélkou boty přizpůsobující se chodidlu, která ho pomáhá tvarovat a také se přizpůsobuje chůzi. Birkenstockse už delší dobunepre-zentuje jako pouhý výrobce pánské, dámské a dětské obuvi „pro všechny světové regiony a různé peněženky", ale jako lifestylová firma, se kterou se musí počítat i na trhu s luxusem. „Investoři tento segment zpravidla oceňují výš než firmy vyrábějící běžné spotřební zboží, takže nelze vyloučit, že Birkenstock ocení na 10 až 11,5 miliardy dolarů," poznamenává Handelsblatt s odkazem na burzovní znalce. Společnost, která sídlí v Linci nad Rýnem, odmítla před očekávaným vstupem na burzu cokoliv komentovat. Když se značka v 60. letech minulého století poprvé objevila v USA, rychle si ji oblíbili hippies. V 90. letech si sandály Birkenstock na focení obula supermodelka Kate Mossová a Američané si její zásluhou přestali značku spojovat s „Němci v ponožkách a sandálech". Z celkových tržeb společnosti, jež v uplynulém účetním roce (do konce září 2022) dosáhly kolem 1,2 miliardy eur, připadá na USA 45 procent. Značka se tam těší velké oblibě, což je také důvod, proč tam firma investuje nemalé peníze do rozšíření své maloobchodní sítě. To, že jeznaČkaBirkenstockv USA i jinde opravdu pojem, dokazuje také dražba modelu Arizona, který nosil spoluzakladatel a šéf americké společnosti Apple Steve Jobs (zemřel v říjnu 2011 v 56 letech). Soukromá aukční síň Julien's Auctions sídlící v kalifornském Beverly Hills loni v listopadu oznámila, že se tento model vydražil za 218 750 dolarů (v přepočtu podle současného kurzu zhruba za pět milionů korun). Rodina už nehraje první housle Firma Birkenstock vznikla v roce 1774 a až do února 2021 ji vlastnila stejnojmenná rodina. Bratři Christian a Alexander Birkenstockovi, představující šestou generaci, ji za blíže neurčenou sumu prodali americko-francouzské-mu fondu soukromého kapitálu (priváte equity) L Catterton. V něm hrají významnou úlohu peníze nejbohat-šího Evropana a světového „krále luxusu" Bernarda Arnaulta. Fond L Catterton v současné době drží 65 procent akcií Birkenstocku, zhruba pětina patří Arnaultovi (jeho dceřiné firmě Agache), zbývajících 15 procent vlastní dvojice sourozenců. Společnost po vstupunového vlastníka, který jí přinesl nový kapitál, zahájila mohutnou ofenzivu v USA a Asii. Zakládá si na tom, že většinu obuvi (asi 95 procent) zhotovuje v Německu, aby mohla důsledně kontrolovat kvalita Sandály/dou na burzu. Foto: Birkenstock Na svých webových stránkách tvrdí, že její sandály vydrží celý život, pokud se správně ošetřují. Společnost začátkem září dále rozšířila své výrobní kapacity, když uvedla do provozu novou továrnu u města Pasewalk v Meklenbursku-Předním Pomořansku nedaleko polských hranic. Přišla ji na 110 milionů eur, což je největší jednotlivá investice v historii firmy. Výhledově zaměstná tisíc lidí, kteří budou vyrábět až 6,4 milionu párů obuvi ročně. Celkem společnost v roce 2020 prodala přes 25 milionů párů obuvi. POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE KURZOVNÍ LÍSTEK BCPP 12. ZÁŘÍ 2023 PC 11. ZARI 2023 Název cenného papír Závěrečný Změna Objem obchodů Objem obchodů 1 Y Název Závěrečný kurz kontraktu (EUR) kurz v Kč (ks) (tis. Kč) změna v % % COLTCZ 558.00 0.18% 2113 1177.07 3.33% BL ŘÍJ EN 2023 95.65 2.53 ČEZ 932.50 1.25% 120031 111372.91 -0.59% BLQ4 113.45 1.37 ERSTE BANK STK 796.40 0 84% 28261 22504.01 26.53% BL ROK 2024 130.98 0.34 KOFOLA 275.00 036% 5193 1418.09 2.61% PLŘÍIEN2023 113.21 2.80 KOMERČNÍ BANKA 667.50 -0.67% 187634 125936.97 -0.52% PL Q4 137.93 1.23 MONETA MONEY BANK 83.90 0.60% 341680 28689.98 8.82% PLROK2024 153.00 -0.10 PHILIP MORRIS 17320.00 -0.69% 178 3093.10 5.61% VIENNA INSURANCE 634.00 0.00% 9091 5700.72 10.65% Vysvětlivky k energetické burze Praha: BL ■ Base load, PL ■ Peak load Má zev indexu Závěrečný kurz Denní zrn na % Denní ma Denní min. 1Mzměna% ÉMzměna % 1 Y změna % PX 133428 0.33 1337.56 1323.83 -1.82 -0.88 9.02 KURZOVNÍ LÍSTEK KOMODITNÍ TRHY 12. ZÁŘÍ 2023 (data k 18. hod.) KURZY DEVIZOVÉHO TRHU Kontrakt Předeh Objem.obcli Kontrakt Cena Předch Objem.obch ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY CUKR ř. 11 (surový) CSCE USc/lb OVES CBT USc/bušI PI ATNOST OHI V. 7ÁŘ\?0?3 ŘÍJEN 26.98 26.4 83997 ZÁŘI 0 470 0 POŘADOVÉ ČÍSLO: 176 KAKAO CSCE USD/t PŠENICE CBT USc/bušI ZÁŘI 3808 3611 22 ZÁŘI 548 556 160 KÁVA HOBUSTA LIFFE USD/t KUKUŘICE CBT USc/bušI |9v AUSTRÁLIE 1 AUD 14,742 ZÁŘI 2599 2636 25 ZÁŘI 470.5 471.25 91 9 BRAZÍLIE 1 BRL 4,653 BULHARSKO 1 BGN 12,572 Kontrakt Předeh Objem.obcli Kontrakt LME USD/t Zásoby H ™A 1 CNY 3,148 ROPA LEHKÁ NVMEX USD/bar Settlement 3 měsíce LME DÁNSKO 1 DKK 3,296 ŘÍJEN 89.21 87.29 200822 On 99.85% 25266 25450 EUR0ZÓNA 1 EUR 24,590 ROPA BRENT ICE USD/bar Hliník99.70% 2161.75 2198.75 3 INDIE 100 INR 27,675 LISTOPAD 92.31 90.64 251375 TI IZRAEL 1 ILS 6,036 TOPNÝ OLEJ NVMEX USc/gal Hliník- slitina 1500 1547 0 IAP0NSK0 100 JPY 15,617 ŘÍJEN 3.3365 3.3622 26950 MěrfGrade.A' 8375.5 8364.5 USD/t KANADA 1 CAD MOTOROVÁ NAFTA ICE 16,906 ZÁŘI 999 1011.75 1050 Nikl 99.80% 20252 20022.5 0 MAĎARSKO 100 HUF 6,387 ZEMNÍ PLYN NVMEX USD/MMBtu Olovo 99.97% 2305.5 2232.5 | Hl MMF 1 XDR 30,349 ŘÍJEN 2.772 2.608 124994 Zinek99.995% POVOLENKY ICE EUR/mt 2449.95 2499.5 NORSKO 1 NOK 2,147 PROSINEC 2023 81.13 81.65 17038 NA5AA 2321.25 2345 POLSKO 1 PLN 5,277 RUMUNSKO 1 RON 4,946 ČNB přestala vyhlašovat kurz ruskéh o rublu Londýn Dop fix Odpfix Volný trli24H Kontrakt Cena Cena jednotky ŠVÉDSKO 1 SEK 2,068 Zlato 1926.60 1924.95 1913.0228 CIF NWE ŠVÝCARSKO 1 CHF 25,716 Stříbra 22.9 23.0575 Fero manga n 1327.5 14.8.2023 USD/t Platina B THAISK0 100 THB 64,316 904 903 912.8835 Palladium 1210 1215 1240.77495 Fero moly bděn 58.75 14.8.2023 USD/kg TURECKO 1 TRY 0,853 Předch. Objem.obch. USD/t SUH USA 1 USD 22,951 2050 14.8.2023 ZLATO COMEX U5D/tr.oz V. BRITÁNIE 1 GBP 28,617 ZÁŘI 1915.2 1923.3 226 Ferovanad 32.55 14.8.2023 USD/ kg ■ Komentář Proč česká inflace stále patří mezi nejvyšší v EU? Roman Vykouřil, Wonderinterest Tra ding Text Česko stále patří v EU k zemím, kde tempo růstu cenové hladiny dosahuje nejvyšších úrovní. V rámci střední a východní Evropy tradiční premiant měnové a rozpočtové disciplíny je na tom dnes s tempem ztráty kupní síly hůř než Rumunsko nebo Bulharsko. Odpovědí na otázku Proč? poskytují odborníci celou řadu a pochopitelně míří na naši současnou fiskální a měnovou politiku. Zapomíná se však na kořeny problému. A ty mnohem hlouběji sahají do minulosti. Prvním z prvopočátků vysoké inflace koruny je přezaměstnanost - od roku 2016 sledujeme fakticky trvalý pokles míry nezaměstnanosti. Na jednu stranu je fajn, že má práci každý, kdo chce, na stranu druhou se musíme ptát, zda přetlak nezpůsobil i samotný stát, který má přebujelý aparát úředníků a dalších zaměstnanců veřejné sféry. Namísto aby řadu administrativních úkonů prováděl software, úřady jsou stále zaplněny pracovníky s definitivou. Dalším opomíjeným kořenem současných potíží je krátko-zrakost energetické politiky minulých vlád. Zatímco jiné země se po okupaci Krymu začaly horečně připravovat na alternativy v dodávkách energií, Česko dál pohodlně odebíralo jen ruský plyn. Energetický šok se pak logicky podepsal na nadprůměrném nárůstu ceny energií právě v Česku. A konečně třetím a nejmladším kořenem výrazné inflace v Česku bylo nezvládnutí pandemie covidu-19. Politika ode zdi ke zdi vedla k panickému nárůstu veřejných výdajů. ČNB ihned snížila své základní úrokové sazby na technickou nula Zejména byl však rozpočtový stimul na straně domácností i firem vnímán bohužel i nárokové. Mnozí tak dnes žijí s pocitem, že mají nárok na danou výhodu, na danou dávku Či dotaci nebo prostě jen nárok na ochranu před působením trhu. A právě tato atmosféra stále brzdí jak vládu v odvážnějších rozpočtových rozhodnutích, tak ČNB v razantnějším zvýšení úrokových sazeb. A jsme zpátky u odkazu na politiku Fialový vlády aMichlovy ČNR Je dobré si i pro zkrocení inflace uvědomit, že u kořenů nelichotivého „best in inflatiorí' současné reprezentace nestály. Číselné údaje ze světových trhů převzaty ze servisu agentury The Financial and Risk business of Thomson Reuters Is now Reflnltlv. REFINITIV" Názory STŘEDA 13. ZÁŘÍ 2023 WWW.HN.CZ ■ Centrální banka Julie Hrstková julie.hrstkova@hn.cz Banky přijdou o miliardy, ČNB začala šetřit. A zaplatí to klienti ■ Rozpočet Martin Lobotka autori@hn.cz Bývalo nepřípustné, aby měl roční schodek hodnotu, jakou vygenerujeme za měsíc a půl Byla to zpráva, které si nejdřív skoro nikdo nevšiml. Radní České národní banky rozhodli o tom, že banka od října přestane úročit povinné minimální rezervy. Tedy peníze, které si ze zákona musí finanční ústavy v centrální bance odkládat. Dosavadní úrok byl sedm procent. Rána přišla ve chvíli, kdy dopad tohoto opatření začaly propočítávat jednotlivé komerční banky. Skupina KB, kam patří Komerční banka a stavební spořitelna Modrá pyramida, uvedla, že měsíčné přijde o plných sto patnáct milionů korun, tedy celkem za celý rok o 1,38 miliardy korun. Moneta pakdopad do letošního hospodaření odhadla na 120 milionů korun a v příštím roce na 450 milionů korun. Centrální banka vysvětlila, že zrušila úročení, aby ušetřila. A komerční banky zveřejněním předpokládaných ztrát naznačují, že je budou muset někde nahradit. Připomeňme, že centrální banka začala úročit povinné minimální rezervy repo sazbou v roce 2001. Hlavní motivací bylo podle vysvětlení ČNB zvýšení konkurenceschopnosti Českých bank a také harmonizace parametrů se standardy Evropské centrální banky. Ta mimochodem rozhodla o konci úročení povinných minimálních rezerv už v Červenci. Jak centrální banka uvedla, povinné rezervy nejsou aktivní součástí měnové politiky. A i když jde na první pohled o technikálii, která by běžného bankovního klienta ani nemusela zajímat, v praxi se tato „marginálie" projeví poměrně výrazně a rychle. A negativně. První otřes zažili majitelé akcií komerčních bank poté, co banky upozornily na ztrátu. Trh se vyděsil, akcie klesly. A tady už jsme u dopadu na běžného klienta. Jak uvádí samotná Česká národní banka ve svém elaborátu o povinných minimálních rezervách, „neúroČené rezervy představují skrytou daň pro bankovní sektor a lze očekávat alespoň Částečné přenesení daňové zátěže na klienty bank, tedy na firmy a domácnosti, a to formou vyššího úrokového spreadu", tedy rozdílu mezi sazbouna půjčkách a vkladech. To může mít dvojí dopad. Za prvé si lidé začnou víc půjčovat peníze od nebankovních společností a za druhé začnou opět hledat lepší investiční příležitosti, což znamená, že budou ochotni jít do většího rizika. Ve chvíli, kdy dostanou na úrocích pět Či šest procent, je menší šance, že se nechají nalákat sedmiprocentním dluhopisem, než když sazby vkladů klesnou ke třem procentům. A za druhé může také docházet k znevýhodňování malých a středních firem, které jsou na bankovním finančním zprostředkování více závislé. I jim se totiž zdraží půjčky a sníží úročení případných vkladů. Překvapivě ani centrální banka ve svých studiích nepočítá s tím, že by komerční banky sáhly do svých zisků a nechaly úroky pro své klienty na současné výši. Bezesporu platí, že tuzemské komerční banky jsou dlouhodobě velmi ziskové a současně jsou velmi citlivé na cokoliv, co by jejich zisk jakýmkoliv způsobem ohrožovalo. I proto byly kdysi ochotné přistoupit na přispívání do Národního rozvojového fondu, protože to pro ně bylo snesitelnější než sektorová daň, která tehdy hrozila. A až zavedení daně z nadměrných zisků je přimělo výrazněji zvýšit úročení vkladů pro střadatele. Vypadaly tak před svými klienty dobře a současně se vyhnuly takzvané WFT dani. Ideálním východiskem z této situace by bylo, kdyby inflace opět klesla k inflačnímu dvouprocentnímu cíli a centrální banka snížila svoji základní úrokovou sazbu zpět k jednomu dvěma procentům. Samotné banky zatím nechtějí předjímat, jak zareagují, což ovšem znamená pouze to, že žádná z nich nechce být tou první, která klientům oznámí, že na tom budou hůř než doposud. Zdá se ale, že jde jen o otázku Času a vhodné „ambaláže", která klientům vysvětlí, že se tak děje v jejich nejlepším zájmu. Překvapivě ani centrální banka ve svých studiích nepočítá s tím, že by komerční banky sáhly do svých zisků. Ministr financí se po nedávných Číslech o plnění rozpočtu za prvních osm měsíců roku nechal slyšet, že se „nenaplňují věštby opozice z křišťálové koule o katastrofickém vývoji schodku". Jistě, vnímání toho, co je katastrofa, může být u různých lidí odlišné. Jenže letošní deficit katastrofický skutečně je. A je pro to hned několik důvodů. Zaprvé, deficit ve výši 230 miliard během prvních osmi měsíců letošního roku je naprosto stejný, jako byl v prvních osmi měsících roku 2020. V roce 2020 byla ovšem od brzkého jara nemalá Část ekonomiky na pár měsíců zcela ochromena první vlnou pandemie. Zadruhé, vládě již druhým rokem letos fouká do zad vysoká inflace a silný trh práce, díky kterým roste inkaso DPH (letos +5,2 % r/r), daní z příjmů fyzických osob (+25,2 % r/r), daní z příjmů právnických osob (růst o 38,3 % x j r, a to i bez daně z mimořádných zisků) a pojistného (+9 %). To, že to vládě nijaknepomáhá s deficitem, je důsledkem faktu, že vláda všechny dodatečné peníze, které takto získá, dokáže obratem ruky rozdat: na platy vydala o 9,3 % r/r více (+8 mld.), na důchody meziročně o 19 % více (+72 mld.). Na neinvestiční transfery podnikatelům utratila vláda meziročně o 56 mld. více, což je důsledek zcela neadresného systému pomoci všem skrze zastro pování. Zatretí, deficit za prvních osm měsíců letošního roku je o 12 miliard horší než v roce minulém - a to asi těžko někdo (ministra financí nevyjímaje) označí minulý rok za klidný. Vzpomeňme kupříkladu, že v minulém roce se tady (jak jinak než na „řešení inflačního problému") rozdávaly pětitisícovky skoro všem rodinám. Pamatuji si doby, nikterak vzdálené, kdy se vedla zuřivá debata o nepřípustnosti ročního deficitu ve výši, v jaké ho dnes vygenerujeme za měsíc a půl. To, že je deficit na příští rok prezentován jako výsledek ambiciózní konsolidace veřejných financí, naznačuje, že vláda jejich stav za katastrofický nemá. A to je nejhorší poznání posledních dní. Autor je hlavním analytikem společnosti Conseq Investment Management ■ Maďarsko NATO by mělo donutit Putina odejít z Orbánova Maďarska Alexej Bayer, Stephan Richter autori@hn.cz Od začátku srpna, kdy se v saúdskoarabské Džiddě konala schůzka diplomatů a politiků Čtyř desítek zemí, se začalo hovořit o ukončení války na Ukrajině dohodou. Problémem při hledání schůdného kompromisu je ale skutečnost, že Rusko aUkrajina jsou si tak vzdáleny. Mezi ruské podmínky pro mír, jak je uvedla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovo vá na internetových stránkách ministerstva, patřily mimo jiné tyto požadavky: Západní země musí přestat dodávat Ukrajině zbraně. Ukrajina se musí stát odzbrojenou, demilitarizovanou, nejadernou anespojeneckouzemLMusí být uznána ruská anexe pěti ukrajinských regionů, Čímž bude Ukrajině odepřen přístup k Azovskému moři. Ani jednaz těchto podmíneknení pro Kyjev přijatelná. Zdá se, že všechny jsou vytvořeny výhradně za účelem maximálně pozitivního přijetí na domácí půdě v Rusku. Kromě ztráty území a obyvatelstva by se Ukrajina opět stala ruskou kolonií, jako tomu bylo po staletí před rozpadem Sovětského svazu před třemi desetiletími. A pokud by Ukrajina odmítla poslouchat své pány v Moskvě, neměla by žádnou armádu ani zbraně, aby se mohla bránit případné budoucí ruské invazi. Přesto je to svého druhu Putinův ústupek. Ačkoli jsou tyto ruské podmínky nereálné, naznačují jistou vstřícnost ve srovnání s ultimátem, které Putin vydal v prosinci 2021. Tehdy bylo ultimátum adresováno Spojeným státům. Kreml požadoval, aby se NATO vrátilo do stavu z roku 1997 - jinými slovy do doby před vstupem bývalých komunistických zemí ve východní Evropě a tří pobaltských států do aliance. Možná by si ale NATO mělo s Putinem trochu pohrát. Mělo by se vrátit k onomu jeho starému ultimátu jako ke gestu dobré vůle - aby nastartovalo koňské handrkování s Moskvou. A pro začátek by mělo Putinovi nabídnout, aby se stáhl alespoň z jedné bývalé komunistické země ve východní Evropě - konkrétně z Maďarska. Maďarský Viktor Orbán je už dlouho jakýmsi Miniputinem. Odporně dojí historické křivdy maďarského lidu ve svůj osobní volební prospěch. Využil jejich latentního antisemitismu a protiromského rasismu, aby se navždy udržel u moci. A zavedl kleptokracii putinovského typu, v níž je úzký okruh kumpánů kolem něj bohatě odměňován - z velké Části z peněz EU. Na první pohled by měl být Orbán rád, že bude vyřazen ze západní aliance a vrátí se do staré Varšavské smlouvy. Skutečný politický účel tohoto krokuje však zcela jiný. Pouhá možnost dostat Maďarsko pod Putinův vliv by měla stačit k vystřízlivění všech těch Orbánovi fandících, až příliš důvěřivých Maďarů. Koneckonců si docela dobře pamatují, jak jejich povstání proti komunismu v roce 1956 rozdrtily sovětské tanky v ulicích Budapešti. Ačkoli jsou vzpomínky dnes již slabé, je nej-vyšší Čas připomenout si odvahu Maďarů poté, co byla v roce 1956 potlačena jejich revoluce a mladí idealističtí studenti, kteří se jí zúčastnili, byli mučeni a popraveni. To vše se dělo pod dohledem tehdejšího sovětského velvyslance v Maďarsku Jurije Andropova. Z velké Části díky svým „hrdinským Činům" v Maďarsku (Maďaři mu dali přezdívku „řezník z Budapešti") byl Andropov v roce 1967 jmenován šéfem KGB. Z této funkce se v roce 1982 vyšvihl na post generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu a vládce SSSR. A samozřejmě, Andropov, řezník z Budapešti, byl konečným šéfem mladého rekruta KGB jménem Vladimír Putin, dnes známého jako „řezník z BuČi". Maďarům by se jistě nelíbilo, kdyby se válečné zločiny spáchané Putinovými vojáky v BuČi, Mariupolu a jinde na Ukrajině opakovaly v jejich vlastních městech a obcích. Viktor Orbán by měl být donucen přestat být současně Putinovým kamarádem a Členem NATO a zároveň dostávat velké dotace z Bruselu. S tímto vědomím by ho mělo NATO donutit, aby se urychleně vrátil do západního lůna. A pokud to neudělá, maďarští voliči by ho měli urychleně poslat do háje. Alexej Bayer je senior editorem v The Globalist, Stephan Richter je ředitelem Global Ideas Center 15 Hospodářské noviny ■ Vláda Petr Honzejk petr.hozejk@hn.cz Tři sebeklamy Petra Fialy: Děláme to dobře, lidé nám věří, vyhrajeme volby Sebedůvěra je jistě pozitivní vlastnost a také jeden z předpokladů uspěchá Ovšem jen do té míry, než přeroste v sebeklam. To se pak pravděpodobnost úspěchu snižuje až k nule. U premiéra Petra Fialy v polovině volebního období k překročení hranice mezi sebedůvěrou a sebeklamem došlo. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Fiala říká, že to jeho vláda dělá dobře, že není odtržená od problémů běžných lidí a že znovu vyhraje volby. Což je hned trojí antitéze reality. Začněme u kvality výkonu kabinetu. Ta se nejlépe měří spokojeností a důvěrou voličů. Petr Fiala k tomu říká: „Cítím důvěru lidí. Až uvidí výsledky vlády, tak řeknou: Udělali jste to dobře, dáme vám znovu důvěru." Jenže zatím to tak opravdu nevypadá. Reálně sledujeme propad preferencí vládních stran. Koalice Spolu získala ve volbách před dvěma lety bezmála 28 procent hlasů, nyní se preference ODS, KDU a TOP 09 pohybují v součtu podle různých agentur mezi 22 a 25 procenty. Současně vidíme prudký nárůst popularity hnutí ANO - babišovci měli ve volbách 27 procent, nyní se jejich preference pohybují mezi 33 a 35 procenty. Vládě navíc věří podle CWM už jen Čtvrtina Čechů, méně než Babišově sestavě za covidu, v době, kdy zbytečně umíraly tisíce lidí. Fialovo sebehodnocení, „děláme to dobře, cítím důvěru", sice může být upřímné, jako už sebeklamy bývají, ale s realitou se potkává zhruba jako tvrzení ministra spravedlnosti Pavla Blažka, že se s putinomilcem Martinem Nejedlým sešel na pět hodin Čistou náhodou, protože pršelo. Odkud premiérovo falešné přesvědčení, že lidé jeho vládě důvěřují, pochází? Že by bylo důsledkem toho, že Petr Fiala, jsa uzamčený ve vládních palácích, nemá tušení, jaká nálada ve společnosti je? On sám to rozdurděně odmítá: „Snažíte se mi říct, že nevím, co si myslí lidé... tak na to zapomeňte. Jsem přece úplně normální Člověk, který se pohybuje mezi lidmi, mám svoje sousedy a přátele. Moje děti žijí úplně normálně mezi svými vrstevníky, mám maminku s velmi nízkým důchodem, která prožívá všechny problémy seniorů. Ano, jsem ve funkci předsedy vlády, což má nějaká pravidla. Ale to neznamená, že jsem vytržený z normálního života a nevím, jak lidé žijí." Je to bohužel jen další sebeklam. Fialova maminka může těžko znát skutečné problémy seniorů, když má syna pobírajícího premiérský plat. A argumentace „přáteli" nebo vrstevníky svých dětí je vždy na pováženou, protože logicky skoro všichni žijí v obdobných, tedy více než uspokojivých, sociálně-ekonomických po- Středopraví voliči požadují skutečné reformy daňového a sociálního systému, ke kterým ovšem Fiala a spol. nemají odvahu. měrech. Tak jako se dejme tomu děti právníků málokdy potkají s dětmi popelářů, tak se děti premiérů málokdy setkají s dětmi traktoristu, pokud tedy vynecháme Mariana JureČ-ku. Fiala si prostě namlouvá, že dobře ví, jak žije průměrný Čech, ale neví skoro nic. A jeho spolupracovníci ho zjevně neinformují, takže premiér žije v narůžovělé bublině souhlasu. Z toho zřejmě plyne i jeho přesvědčení, že vyhraje další volby. „Můj optimismus není optimismus, ale realismus. Tak, jak mi to vyšlo dříve, to vyjde i teď," říká předseda vlády. Jenže je to další, v pořadí už třetí sebeklam. AČ má Petr Fiala pravdu, že mu v roce 2021 věřil málokdo, a on přesto uspěl, nyní je situace radikálně odlišná. Před dvěma lety vyhrál, protože jako opoziční politik mohl upozorňovat na Babišova selhání a v kontrastu s blábolívým oligarchou vyhlížel rozumně a konsenzuálně. První výhoda Petra Fialy už dávno zmizela, výhoda druhá samozřejmě trvá, ale bude Fialovi stačit k výhře jen těžko. Fiala totiž nemá problém jen u lidí zasažených rozpočtovými úsporami. Racionální stře-dopraví voliči požadují od vlády radikálnější snižování schodku a skutečné reformy daňového a sociálního systému, ke kterým ovšem Fiala a spol. nemají odvahu. Když se na situaci podíváme realisticky, bez sebeklamu: vláda dobře nepracuje, je odtržená od voličů (i těch vlastních) a příští volby vyhrají strany dosavadní koalice jen těžko. Což je škoda, protože pokud se dostane opět k moci cha-ota Andrej Babiš, tentokrát s podporou SPD, budeme na sestavu Petra Fialy, jakož i na něj osobně, ještě vzpomínat se slzou v oku. l Fot o komentář Přátelství, nebo obchod? Severokorejský vůdce Kim Čong-un poprvé po Čtyřech letech opustil území svého státu a v úterý přijel obrněným vlakem do Ruska, aby se tu setkal s prezidentem Vladimírem Putinem. Cesta to byla klikatá, její průběh utajovaný tak, jak to bývá u diktátorův módě. Než se Kim s Putinem setkal, byl jeho vlak v Rusku spatřen na několika nečekaných místech. Schůzka je pro oba politiky důležitá. Putinovi mnoho spojenců nezbylo a od Kima navíc něco potřebuje. Podle dostupných informací by to měly být především dělostřelecké granáty aprotitankové střely. A ani Kima neváže k Putinovi Čiré přátelství. Chce od něj výměnou pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem a také potravinovou a energetickou pomoc Či podporu na mezinárodní scéně. Opět se potvrzuje, že ve světě diktátorů bývá spojenectví vykoupeno poměrně draze. Foto: ČTK/AP/Ahn Young-joon REDAKCE: 233071111 REDAKCE@HN.CZ PŘEDPLATNÉ: 217777 SSS ADRESA: PERNEROVA 673/47, 18600 PRAHA S IČO 28191226 • Šéfredaktor HospodáFskýdi novin Jaroslav Mašek • Zástupci šéfredaktora Milan Mikulka, Petr Honzejk, Michaela Ryšavá • Manažer redakce Martin Denemark ■ Názory Petr Honzejk ■Analytik HN Martin Ehl ■ Domácí Michaela Ryšavá ■ Zahraniří Tomáš Procházka • Ekonomika Milan Mikulka ■ Vikend Tomáš Procházka ■ ProcNe Gabriela Marešová • Vedouci vizuálního odděleni Matej Slávik ■ Zlom Zdeněk Fried • Autor layoutu HN Jan V/hnánek • E-MAILY: jmeno.prijmeni@hn.cz • PŘEDPLATNÉ tel.: 217777888, predplatne@economia.cz • INZERCE: • MARKETING: Eva Došková, eva.doskova@economia.cz Hospodářské noviny používají zpravodajství agentur ČTK a Thomson Reuters. Četnost vydáni: pondělí až pátek, místo vydání Praha Autorská práva vykoná' vydavatel. Jakékoli užití jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým) i vjinérr než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno Jednotlivé složky HN jsc samostatně neprodejné © 2023 Economia, a.s. Ročník LXVII Nevyžádané příspěvky se nevracejí MK ČR E 4689 Audit nákladu: ABC ČR. Hospodářské noviny ISSN 0862-9587 (Print) Hospodářské noviny ISSN 2787-9BOX (Online) lnternetwww.hn.cz Fenomén STŘEDA 13. ZÁŘÍ 2023 WWW.HN.CZ Josef Káninský josef.kaninsky@hn.cz Djokovič vstoupil do řádu „nedostižných". Dospěl k němu vlastním životem Odejít na vrcholu? Ve sportu takový počin doporučuje mnoho lidí, včetně těch, kdo to udělali. Ale co je dobré pro jednoho, nemusí být dobré pro druhého. Jedno indiánské rčení tvrdí, že jiného Člověka opravdu poznáš, pouze když chodíš v jeho mokasínach... Srbský tenista Novák Djokovič udělal z umění odejít na vrcholu pouhou alternativu pro šampióny druhého řádu. Ten absolutní a sotva dosažitelný řád spolu s ním v historii tvoří už jen pár jiných sportovců. Čtyřiadvacátý grandslamový titul, tedy vítězství v některé ze Čtyř nejvetších akcí roku, znamená vyrovnání rekordu australské tenistky Margaret Courtové. Djokovič za sebou také nechává své největší rivaly - Rafaela Nadala s 22 a Rogera Federera s 20 tituly. A stále nemá dost. „Při vědomí, že hraji stále na tak vysoké úrovni a vyhrávám největší turnaje, nechci tento sport opustit," řekl bezprostředně po nedělním triumfu ve finále US Open v New Yorku. Marně jeho matka Dijana v dokumentární filmové sérii naznačuje, že sportovní důchod už by jejímu šestatřicetiletému synovi slušeL Marně poražený finalista Daniil Medveděv na svého přemožitele dorážel: „Co tady pořád děláš? Kdy už přibrzdíš?" Řekl to v dobrém, ale podtext je jasný: současná generace nejlepších borců je z jeho přítomnosti lehce vykolejená. Talent, vášeň, láska DjokoviČovy mokasíny by si ostatně nemohl obout jen tak někdo. A u některých géniů světového sportu to bylo určitě podobné. Když se totiž Čtyřletý Nole, jak zní jeho přezdívka, zaČalohánět tenisovou raketou, oba rodiče se shodli: Naše lyžařské kariéry půjdou k ledu, protože tomuto talentu stojí za to přizpůsobit náš život. Bylo to „přizpůsobit", anebo „podřídit"? Pragmaticky vzato je úplně jedno, jestli rodičovská motivace vést dítě ke sportovní kariéře vychází z touhy po hojnosti (penězích), nebo ji determinují společenské podmínky. Djokovi-Čův životopis obvykle začíná připomínkou, že se narodil v Bělehradě během bombardování vojsky NATO. Když se chlapec vydal na kurty, někde blízko se řezali nacionalističtí stoupenci prezidenta Slobodana MiloševiČe s příznivci opozičního „rebela z povolání" Vuka Draško-viČe. A tak to pokračovalo několik let. Kdo by netoužil po lepším životě? Polemiky, jestli rodiče berou potomkům dětství, když je nechají drilovat specifickou pohybovou techniku a podstupovat fyzicky náročnou přípravu v době, kdy se organismus teprve vyvíjí, jsou věcné. Riziko vzniku traumatu a pokřivených vztahů tady je. Pak tu jsou ale případy, kdy se k vlohám tělesným přidá přirozená vášeň. Někdo jim říká zázračné děti. Jenže kolik zázračných dětí se později nechalo lapit například do pasti vlastního ega, svedli je špatní kamarádi nebo je až příliš ovládl pohlavní pud? Skutečný zázrak se koná až ve chvíli, kdy je dokonán, kdy jeho účinek nezmizí. Jinak to byl klam. „Říká se o mně, že jsem perfekcionista," prohlásil po svém nej Čerstvějším úspěchu. „Ale nejsem sám. Je mnoho velkých šampiónů v jiných sportech a také směřují k vlastní dokonalosti." Někdo by řekl - nabubřelost. Připomeňme si proto, že Novák Djokovič měl v tu chvíli na sobě bundu s Číslem 24 a pod ní triko s nápisem Mamba Forever. Obojí zároveň také symbolizovalo jeho přátelství s tragicky zesnulým americkým basketbalistou Kobern Bryantem, nositelem Čísla 24 na dresu LALakers. Tento pětinásobný vítěz NBA a držitel dvou zlatých olympijských medailí hrál takřka do osmatřiceti a je spoluautorem i vypravěčem úžasného krátkého filmu „Dear Basketball", jenž získal Oscara za nejlepší animovaný snímek. Oba velikáni světového sportu zde jasně zvěstují: Toho, co my, můžete dosáhnout jedině tehdy, když vás vede láska. Vegan předurčený k obdivu Jiné moudro, ať už se vzalo odkudkoliv, nám říká, že není důležitý cíl, ale cesta, která kněmu vede. Máme tu talent, podporu rodičů, lásku k tomu, co dělám. Tři z mnoha předpokladů, aby mohl vyrůst špičkový sportovec. Můžeme přidat vůli, odhodlání, vytrvalost a srdna-tost. Paktu jsou ale ještě dvě důležitá specifika: umět zpracovávat porážky a neustále nacházet nové cesty k vítězství. Až sem se cesta výjimečných neliší od jiných vítězů. Odtud už ovšem vede souběžná stopa, na jejímž konci je brána řádu„nedostižitelnos-ti". Aby do té stopy sportovec mohl přešláp-nout, musí ke všem předpokladům a tréninkovým ctnostem přidat mentální sílu. Letos v Červnu na pařížském French Open se Djokovič stal nesmrtelným, neboť získal svůj 23. grandslamový titul, nejvíc ze všech tenistů všech dob. A co řekl? „Budu vyhrávat dál." O pět neděl později podlehl v pětisetové bitvě ve finále Wimbledonu Španělu Carlosi Alcara-zovi. V Londýně pak mluvil málo o sobě, zato vzdal hold vítězi: „Nikdy jsem nehrál proti někomu takovému. Má neuvěřitelnou mentalitu, je soutěživý a bojovný jako španělský býk." na druhé straně kurtu nevyužil. Z možnosti dělá potenciál, z potenciálu nástroj a z nástroje svou vlastní součást. Není DjokoviČova profilu, aby v něm nestálo, že je vegan. S úpornou precizností si sestavovat takový jídelníček, to není pro každého. Na to musí mít Člověk... Ale kdeže žaludek. No jistě, hlavu! Nejlepší tenista světa neochvějně věří, že rostlinná strava mu pomáhá k nej-lepšímu zdraví, dodává mu maximum energie a umožňuje rychleji se zotavit z nemoci Či zranění. Vysvětlil to v knize „Serve to Win: The 14-Day Gluten-Free Pian for Physical and Mental Excellence". Volně přeloženo „Podávám na vítězství: 14denní bezlepkový plán pro fyzickou a duševní dokonalost". Není pro to zvlášť populární. Ale jak chcete oponovat šampiónovi šampiónů? Jakým argumentem chcete odsoudit někoho, kdo přesně zná své tělo a hodlá stoprocentně kontrolovat, co do něj vstupuje, když odmítne nechat se očkovat? Jistě, musel se podrobit protipan-demickým předpisům a některé turnaje nehrál. Nestojí mimo pravidla a zákony. Tam, kde může, se ale chce utvářet sám. Cesta, evoluce, jíž Djokovič prošel, byla vybroušena do milionů detailů - tak to napsal magazín Re-edition. Toto není příběh sportovce, který makal a dostal se na vrchoL Sportovní Čtyřiadvacet Číslo na bundě Nováka DjokoviČe Kobeho Bryanta. Asi to zní nafoukaně, ale vlastně nejsem překvapený. Vím, kolik práce a odhodlání jsem vložil do snahy být v této pozici. symbolizuje počet jeho grandslamových titulů a také Číslo dresu jeho zesnulého přítele, basketbalisty Foto: Reuters Jako by Nole viděl v soupeři, mladším o 12 let, to nejlepší ze sebe. Je to myšlení titána, co jej udrželo ve správném směru, a to, co slíbil, tedy vyhrávat dál, splnil na US Open. Nikdo nemůže ani na chvíli pochybovat, i když je občas poražen, o tom, co bude následovat. Je vždy připraven udělat další krok, aby se dostal dál než jeho protivníci. A nejde jen o to nepochybovat. Falešné sebevědomí dokáže svést z cesty. To, co maximálně podporuje nezlomnou psychickou odolnost, je ochota a schopnost učit se. V jeho způsobu přípravy neexistuje slovo uspokojení. I to, co jeho styl zdobí, se pokouší vylepšovat. Má-li nějaké slabiny, dokáže se ochránit, aby jich soupeř dráhu tohoto jedince máme Číst jako proces sebeutváření. Ne předpoklady, ne okolnosti, ne vlastnosti - ale vysoké vědomí, že nikdo jiný, jen já jsem tvůrcem vlastního života, je definitivní odbočka ve směru k řádu „nedostižných". Jsme v cíli, takže konec? Kdepak. „Asi to zní nafoukaně, ale vlastně nejsem překvapený," řekl po nedělním finále. „Vím, kolik práce a odhodlání jsem vložil do snahy být v této pozici." Tenis se Noleho jen tak nezbaví. „Je jeden z miliardy. Milujú Rogera Federera, zbožňoval jsem Roda Lavera. Ale tenhle chlap? Nevím. Musíš ho prostě obdivovat," řekl John McE-nroe, jeden z těch, kteří už byli DjokoviČem historicky překonáni. hospodářské noviny speciální príloha DNY NATO Armádní show Bezpečnost států nelze zajistit bez nových forem zbraní a technologií. Ty nejlepší z NATO budou o víkendu k vidění na přehlídce v Ostravě. Život za mřížemi Možnost studovat vysokou školu nebo používat internet. I to jsou způsoby, jak vězeňská služba motivuje k nápravě. ŠPECIÁLNI PRÍLOHA HN středa 13. září 2023 www.hn.cz "Vojenská přehlídka Erika Pilátová autori@economia.cz Podtitulem Dnů NATO je letos modernizace. Derniéry se dočkají sovětská letadla Naše bezpečnost není samozřejmostí a bez bezpečnosti není prosperita. To je motto, které už od roku 2001 provází Dny NATO v Ostravě a od roku 2009 i Dny Vzdušných sil Armády České republiky, které se připojily k původnímu konceptu až s odstupem. V pozadí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině rozhodně nevyznívá jako fráze. Naopak podtrhuje důležitost vzájemného spojenectví. Přehlídka, která původně vznikla jen jako regionální prezentace armády, policie a záchranářů a která se už v současnosti řadí mezi největší v Evropě, představuje nejpes-třejší škálu prostředků, kterými Česko a jejich spojenci na poli zajišťování bezpečnosti disponují. Další, dvacátý třetí ročník Dnů NATO a Čtrnáctý ročník Dnů Vzdušných sil Armády České republiky, se odehraje letos opět na Letišti Leoše Janáčka v Ostravě. To už tento víkend 16. a 17. září. Také v tomto roce se návštěvníci, pro něž akce patří v regionu mezi nejoblíbe-nější, mohou přijít podívat na show bezpečnostních sborů i armády zdarma. Hlavním tématem akce bude tentokrát modernizace. Při premiérách budou představené nejmodernější stroje a vedle nich i starší technika, která se naopak dočká derniéry. Celkem bude na mošnovském letišti více než 90 letounů a na tisíc kusů pozemní techniky. „Letos si připomínáme malé jubileum, a to dvacet let od přesunu na letiště z Černé louky, kde se konaly první dva ročníky naší akce," uvádí ke konání přehlídky Zbyněk PavlaČík, předseda spolku Jagello 2000, který akci organizuje. „V roce 2003 jsme byli velmi hrdí na hlavní tahák, letovou ukázku bitevního vrtulníku Mi-24. Nenapadlo by nás, že akci postupně dostaneme na mapu nejprestižnějších přehlídek v celé Evropě. Prestiž akce je na vysoké úrovni, ale koncept zůstává stejný - nabídnout veřejnosti co nejširší škálu jednotek integrovaného záchranného systému, bezpečnostních sborů a armády, a to s bezplatným vstupem," doplňuje PavlaČík. Poprvé, ale i naposled Pokud jde o poslední veřejné ukázky, derni-éru Čeká dosluhující vzdušná sovětská technika, konkrétně nadzvukové letouny Su-22 aMiG-29 polského letectva. Naopak velkou Českou veřejnou premiéru budou mít nové vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. „Těší nás, že tuto techniku můžeme veřejnosti představit poprvé právě na Dnech NATO v Ostravě a Dnech Vzdušných sil Armády České republiky," komentuje velitel Vzdušných sil generálmajor Petr Čepelka. „Armáda České republiky samozřejmě tradičně prezentuje vše nejlepší a nejmodernější, Velkou českou premiéru na akci budou mít nové vrtulníky AH-1Z ViperaUH-lY Venom. co má ve výzbroji. Nejenom techniku leteckou, ale i pozemní, kupříkladu radar MADR," doplňuje. Z dynamických ukázek se mohou podle pořadatele návštěvníci těšit na tradiční bojový výsadek 43. výsadkového pluku z Chrudimi. Kombinaci vzdušné a pozemní ukázky nabídne 53. pluk průzkumu a elektronického boje, který provede vysazení z vrtulníku a léčku na nepřítele. Ukázku plnou těžké techniky včetně dvou tanků přinese zase 7. mechanizovaná brigáda při útoku zesílené mechanizované Čety. Na začátku ukázky se premiérově uvede Sku- pina kybernetických sil a informačních operací, která ukáže taktické klamání nepřítele. „Armáda České republiky je nejvýznamněj-ším účastníkem Dnů NATO, který každoročně nabízí největší množství ukázek a ve velké míře se podílí i na organizaci celé akce," říká Zbyněk PavlaČík. Tradičním tahákem vojenské show jsou podle něj i akrobatické skupiny ze Švýcarska a Polska. Návštěvníci je prý z minulých ročníků už znají a obě měly velký ohlas. Po tříleté pauze přiletí na Letiště Leoše Janáčka Ostrava švýcarský PC-7 TEAM, jenž využívá velmi rozšířené cvičné turbovrtulové letouny Pilatus PC-7. Druhou skupinou je polská akrobatická skupina Orlik, která předvede své umění s turbovrtulovými stroji PZL-130 Orlik. Letové ukázky i moderní technologie Partnerskou zemí této akce je letos Polsko. Podle pořadatele si připravilo pro diváky velkolepou podívanou. Polská armáda bude prezentovat 36 kusů techniky, včetně té nejmodernější. Polské letectvo zase předvede celkem Čtyři letové ukázky, kdy kromě výše zmíněného Orliku, MiG-29 a Su-22 přiletí i F-16 Tiger Demo Team. Návštěvníky, jichž se obvykle akce zúčastní na dvě stě tisíc, má ambici zaujmout i představení bojového dronu Bayraktar TB2 nebo premiéra nejnovějšího přírůstku a jednoho z nej- lepších hlavních bojových tanků současnosti -K2 Black Panther. „Letošní prezentace polské pozemní techniky je opravdu nevídaná, a to nejen co do počtu, ale také její rozličností. Mnoho této techniky je přímo i polské výroby, což jen umocňuje význam konceptu partnerského státu pro prezentaci zbrojního průmyslu dané země," komentuje PavlaČík. „Navíc 25. brigáda letecké kavalerie slibuje předvést ukázku, jakou jsme na mošnovském letišti dosud nikdy neviděli a do níž budou zapojeny vrtulníky i obrněná technika, takže diváci se rozhodně mají na co těšit," doplňuje. Pozadu dle PavlaČíka ale nezůstanou ani německé ozbrojené síly, které opět nabídnou širokou prezentaci pozemní i letecké techniky. Nejmodernější technologie zastoupí ukázka nejnovější verze hlavního bojového tanku Leopard 2A7V, ze statických ukázek dále bude k vidění bojové vozidlo pěchoty Puma nebo premiérově i vrtulník pro speciální síly H145M. Ve vzduchu nebude chybět obr A400M Atlas a předvede se i víceúčelový vrtulník NH90. Na Dnech NATO nejsou ale zastoupeny jen složky bezpečnostních sborů, integrovaného záchranného systému a Armády ČR. Návštěvníci tu mají možnost zhlédnout třeba i program Vojenského historického ústavu. Ten letos předvede pojízdné velitelské stanoviště OT-64/R2 SKOT neboli střední kolový obrněný transportér (SKOT), na jehož vývoji a výrobě se podílelo i Československo, které vyrábělo komponenty jako motory, převodovky Či podvozky. Varianta R2 sloužila jako pojízdné velitelské stanoviště a oproti jiným verzím byla vybavena střeleckou věží. „OT-64/R2 bylnejlepším transportérem svého druhu té doby, kdy díky jeho vynikajícím jízdním vlastnostem, pohonu všech osmi kol a schopnosti plavby neměl konkurenci. O jeho kvalitách vypovídá i úspěšný export do více než 10 zemí světa, i to, že mnozí jej využívají dodnes," uvádí na závěr Zbyněk PavlaČík. >: Jagello Dny NATO ■ Konají se od roku 2001. Původně se jednalo jen o regionální akci, která se pořádala na Černé louce. V současné době jde o největší evropskou přehlídku ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, která se tradičně pořádá na letišti v Ostravě. ■ Akce se účastní kolem 200 tisíc návštěvníků. Na průběhu akce se podílí také statutární město Ostrava. Speciálním partnerským státem je v letošním roce Polsko. Nejnovější technologie německé armády zastoupí ukázka poslední verze hlavního bojového tanku Leopard 2A7V. Foto Příloha: Dny NATO • Ředitel speciálních projektů Aleš Mohout • Editorka Alena Dušková -Grafika a zlom Vizuální studio Economia -Obchod a inzerce Daniel Hort (daniel.hort@economia.cz) 3 DNY NATO ■ Infografika Aleš Vojíř, Johana Kof roňová autori@hn.cz Vi Kolik stojí obrana a bezpečnost Výdaje zemí NATO na armádu v posledních letech mírně rostly. V loňském roce vlády členských zemí na obranu a bezpečnost vynaložily 1,2 bilionu dolarů. Celosvětově se přitom jednalo o 2,2 bilionu, spočítal renomovaný švédský institut SIPRI. V poměru k HDP vydávala loni nejvíc peněz na armádu Ukrajina následovaná zeměmi Perského zálivu. Podívejte se interaktivní verzi na HN.CZ Výdaje členů NATO na zbrojení (v mld. USD, ve stálých cenách roku 2021, období 1950-2022) Zakládající členové: Island Lucembursko Portugalsko 1200 Dánsko- Belgie Norsko looo .Nizozemsko..... Kanada Itálie Francie 800 ■veitíá-Bfitánie■■ USA 1952 1955 Řecko Německ' Turecko 1982 Španělsko 2004 2009 2020 600 Maďarsko Česko Polsko Válka ve Vietnamu před stahováním amerických vojsk Vrchol „studené války" před dohodou se SSSR o omezení zbrojení Válka v Iráku před ukončením vojenských operací Výdaje zemí na zbrojení (v mld. USD, rok 2022) 0 země NATO 1. USA 876,9 3. Rusko 86/4 2. Cína 292,0 Výdaje na zbrojení v poměru k HDP (rok 2022) 0 země NATO — Zatímco v absolutním vyjádření nejvíce zbrojí světové velmoci, v poměru k hrubému domácímu produktu vydávají na armádu hodně například i země Afriky. 2. Saúdská Arábie 7A% Výzbroj a technika ozbrojených sil ČR (kí. 1 2023, dle Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě SKOS) Česká republika zdaleka nevyužívá limitů pro vojenskou techniku, které umožňuje Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Například bojových letounů by mohla mít armáda až 230, disponuje 39. | početní limity podle SKOS | skutečné počty na tuto techniku se nevztahují početní limity podle SKOS 10 23 úderné vrtulníky dopravní neozbrojené vrtulníky letouny dopravní bojové vrtulníky podpory vozidla se lehká speciální obrněná nástavbou vozidla obrněná zdravotní vozidla mostní tanky Zdroj: SIPRI, SKOS ŠPECIÁLNI PRÍLOHA HN středa 13. září 2023 www.hn.cz • Rozhovor Měli jsme i případ, kdy 80letá babička přinesla při návštěvě drogu svému vnukovi, říká Tomáš Hůlka z vězeňské služby Alena Dušková alena.duskova@economia.cz České vězeňství Čelí podle prvního náměstka generálního ředitele Vězeňské služby České republiky dvěma protichůdným tendencím. Na straně jedné přibývá počet vězňů, na straně druhé se mu nedostává pracovních sil. „V současné době se vězeňská služba nachází, co se personální obsazenosti týká, asi v nejhorší době, jakou jsme kdy měli. K dnešnímu dni nám chybí 1170 zaměstnanců," říká Tomáš Hůlka. Přesto se podle jeho slov úroveň vězeňství mílovými skoky kvalitativně lepší a v zahraničním srovnání si drží vysoký standard. Mohl by dnes ještě z věznice uniknout odsouzený typu Jiřího Kajínka? Tento útěk, stejně jako ty další, včetně neúspěšných pokusů, jsou pro vězeňskou službu určitou inspirací, kde a jak posilovat zabezpečení a využívání některých režimových opatření. Případně jakzesílitstavebně-technickáopatře-ní Či signalizační prostředky tak, aby se podobným útěkům zabránilo. Důkazem, že vězeňská služba v této oblasti opravdu dělá maximum, je, že za poslední dva roky došlo ke zmaření Či vyřešení devatenácti pokusů Či příprav k útěku. Na letištích se někde využívá už k projití bezpečnostními branami sken obličeje. Nepoužíváte i vy někde takovou formu umělé inteligence? Zkoušíme pilotní projekt „face recognition" v jedné z pražských věznic. Pokoušíme se jej začlenit do našich bezpečnostních systémů. Uvidíme, jakou bude mít úspěšnost. V poslední době se připravujeme i na projekt, kde by umělá inteligence měla pomáhat rozpoznávat chování vězněných osob, které by mohlo vést k sebevražednému jednání. AI sleduje i psychiku vězňů? Nesleduje psychický stav, ale spíše abnormální chování. Umí ho posoudit a dát nám avízo, že se něco takového děje. Sám působíte ve vězeňské službě pětadvacet let. Dá se nějak zjednodušeně shrnout, jak se za tu dobu systém vězeňské služby změnil? Proměnil se významně ve všech oblastech. Zejména v oblasti odborného zacházení, kde se zavedla spousta nových programů. Daří se nám pro odsouzené nacházet nové formy zaměstnání, vzdělání. Zároveň nové formy vzdělání pro zaměstnance. Taktéž vzniklo plno nových poboček věznic. Podařilo se vystavit a zrekonstruovat nové ubytovny, zmodernizovat interiéry. Vězeňská služba se rozhodně může rovnat s moderními vězeňskými systémy ve světě. Jak je to s nápravou vězňů? Pomáhá jim odnětí svobody? To je těžká otázka. Když to vezmu obecně, primární záležitostí vězeňské služby je pokusit se změnit hodnotový systém Člověka. Aby si uvědomil, co se stalo, a dokázal se následně zařadit do společnosti. V tomto se musí jednat o ucelený systém prevence, penitenciární péče (péče ve výkonu trestu - pozn. red.) a hlavně postpenitenciární péče (péče po propuštění -pozn. red.). Postpenitenciární péče musí být řízená a založená na principech státu, nikoliv jen neziskových organizací. Tady je obrovská díra. Proto je recidíva v tomto případě o něco vyšší než v jiných zemích. Řadaoborůsepotýkásnedostatkemzaměst-nanců. Také vám chybějí? V současné době se vězeňská služba nachází, co se personální obsazenosti týká, asi v nejhorší době, jakou jsme kdy měli. K dnešnímu dni nám chybí 1170 zaměstnanců. To jsou zhruba tři středně velké věznice. Je handicapem nízký nástupní plat? To si nemyslím, ale podívejme se na situaci ve státě. Na to, jaká je nezaměstnanost a kolik kde chybí v celé škále profesí lidí. Na trhu práce lidé nejsou, to je ten základ. Samozřejmě prestiž našeho povolání není zase až tak velká jako u jiných bezpečnostních sborů. Ale tato situace je stejná i všude v zahraničí - ať už ve Spojených státech, v Asii nebo ve skandinávských zemích. Všude se v současné době vězeňské služby potýkají s nedostatkem personálu. Všichni se shodují, že je to stav naprosto bezprecedentní. Jaké je pak řešení? Řešíme to různými výpomocemi v rámci republiky. Snažíme se doplňovat stavy lidmi z věznic, kde personální situace není tak špatná. Řeší se to i přesčasovým výkonem služby. Zatím to zvládáme. Může ve vězeňské službě dobře fungovat i citlivý a empatický Člověk, nebo se očekává, že bude v jisté úrovni nekompromisní? Já bych tu zmínil myšlenku našeho pana generálního ředitele, že toto se vůbec nevylučuje -tedy být přísný, vyžadovat plnění povinností a zároveň být empatický, umět naslouchat i pomoct. Vězeňská služba má pestrou škálu profesí. A schopnost vcítit se a být empatický je především součástí práce psychologů a kaplanů, terapeutů a jiných odborných zaměstnanců. Ve vězeňské službě takový Člověk určitě uplatnění najde. Empatie je mimochodem jedním z principů dynamické bezpečnosti, kdy je důležité vycítit, že hrozí nějaké riziko. Co vnímáte jako silnou stránku Českého vězeňského systému? Silnou stránkou jsou jednoznačně naši zaměstnanci. Zvlášť v této době. Pro mě osobně je to i zavádění moderních metod zacházení. A jaké jsou ty slabší? Kromě neuspokojivé personální situace v některých oblastech je to i nedostatek finančních prostředků, ubytovacích kapacit. Slabinu vězeňského systému vidím i v nepřiměřené administrativní zátěži zaměstnanců vězeňské služby. Ta odebírá možnost jiné odborné práce s vězněnými osobami. Mluví se hodně o tom, že máme vysokýpoČet vězňůa že pakiztohodůvodukapacity nedostačují. Přibývá vprůběhuletlidí za mřížemi? Za poslední období došlo k výraznému nárůstu počtu vězněných osob. V současné době se pohybujeme na hranici 97 procent obsazenosti. Hledáme nové možnosti ubytovacích kapacit. V médiích proběhlo už několik informací o tom, že se politická reprezentace snaží najít změnu systému trestání. Chce zavést větší množství alternativních trestů, zároveň dekriminalizovat některé trestné Činy, což by vedlo ke snížení vězeňské populace. Jaký na to máte názor? Myslím, že je to dobrá cesta. Ne všichni by měli být za všechny trestné Činy, zejména nedbalost-ní, ve věznicích. Současně se dnes diskutuje i o zaměstnanosti vězňů. To, že by někteří chtěli pracovat, ale JEDINÝ VÝROBCE VELKORÁŽOVÉ MUNICE V ČESKÉ REPUBLICE A HRDÝ PARTNER AČR stvgroup.cz 5 DNY NATO nemají Šanci. Je to při vašich aktuálních kapacitách realizovatelné? S dovolením začnu Čísly. V současné době zaměstnanost vězněných osob, které mohou pracovat, protože tu máme i skupinu vězňů, jež pracovat nemůže - ať už z důvodů zdravotních, psychických Či bezpečnostních, Činí padesát osm procent. Což je velké Číslo. Je to asi 7500 zaměstnaných osob jak ve vnitrních režiích, tak u jiných zaměstnavatelských subjektů. Samozřejmě se ale snažíme posouvat zaměstnávání k větší efektivitě. Kolik si takový Člověk průměrně vydělá? Začínáme na padesáti procentech minimální mzdy. Záleží na odbornosti a výkonu. Škála zaměstnání je obrovská. Vpraxi to funguje tak, že se jim peníze ukládají někam na účet, který se j im zpřístupní až po výkonutrestu? Je to dané normou. Část jde na splacení dluhů a výdajů. Platí si z toho samotný výkon trestá Něco jde na úložné a něco mohou použít na nákup ve vězeňské kantýně. Ve vězení je možné i vzdělávat se. Dá se třeba vystudovat v tomto režimu i vysoká Škola? Teď vás asi překvapím, protože máme několik lidí, kteří v současné době vysokou školu studují. V interním systému má vězeňská služba deset vlastních školských vzdělávacích zařízení. Taktéž provádíme ve spolupráci s úřadem práce rekvalifikační kurzy. V současné době jsme v jednání se školou, která dokáže zprostředkovat střední vzdělání s maturitou. Ale i tak jsou už některé věznice schopné zajišťovat maturitu v mimovězeňských školských zaříze- ních. Pak je tu vysokoškolské vzdělání, které je v současné době realizováno ve věznici Ruzyně, konkrétně jde o studium teologie. Některé ženy taktéž na jedné z pražských univerzit studují obor zdravotní sestra. Apro zajímavost - v rámci rekvalifikace máme druhý běh kurzů na řidiče kamionů a autobusů. Všechno směřuje k tomu, aby vzdělávání vedlo kuplatnění na trhu práce. Ve věznicích j soulidé z různých sociálních skupin, mají odlišné vzdělání, životní standard. Přihlížíte k tomu, když je skládáte do cel? Začnu tím, že je zákonem jasně dáno, koho od sebe jednoznačně oddělit. Muže od žen, pr-votrestané od vícetrestaných, pachatele odsouzené za násilné trestné Činy od těch odsouzených za nedbalostní nebo majetkové trestné Činy a tak dále, kritérií je celá řada. Následně naši zaměstnanci s kolektivy pracují a dokážou odhadnout, kdo s kým na cele může být. Na denním pořádku je stěhování mezi jednotlivými celami a ložnicemi. Tým odborníků se o to velmi vehementně zajímá a pracuje s informacemi, předchází různým konfliktním situacím. Je možné do vězení stále něco propašovat? Uvědomte si, že věznice jsou živý organismus a nejsou hermeticky uzavřené. Musíte do nich několikrát denně navážet stravu, jezdí tam plno firem, které zabezpečují některé služby. Když se podíváte, jak v dnešní době došlo k miniaturizaci některých zařízení a jakým způsobem se dá dnes ukrýt droga, uvidíte, že je odhalování nepovolených předmětů na denním pořádku. Měli jsme i případ, kdy osmdesátiletá babička přinesla při návštěvě drogu svému vnukovi a snažila se mu ji předat. To jsou situace, nad kterými rozum zůstává stát. Co dnes mají vězni všechno k dispozici? Mohou se připojit třeba na internet? V současné době se snažíme využívat moderní technologie i ke komunikaci vězňů. Je to třeba technologie Skype návštěva, kdy vězeň může pomocí Skypu být v kontaktu se svojí rodinou. Máme Skype obhajobu, přes niž má možnost komunikovat se svým obhájcem. Každý vězeň může v dnešní době dvacet minut denně telefonovat se svojí rodinou nebo blízkými. Aktuálně zkoušíme pilotní projekt Internet pro vězněné osoby, kde je uzavřený okruh stránek, které by měly edukativně působit a posouvat Člověka ve věznici. Aby uměl komunikovat se světem. Takže internet není úplně tabu. Vůbec ne. Dokonce teď pilotujeme ve věznici Příbram informační kiosky, kdy má vězeň přístup k jakýmsi offline systémům, kterými může komunikovat se zaměstnanci nebo si ověřovat určité informace. Věřím, že po úspěšném odpiloto-vání dojde krozšíření těchto technologií v rámci vězeňské služby a tím také kponížení některých administrativních Činností našich zaměstnanců. My pakbudeme moci ušetřený Čas překlopit do odborné práce s vězněnými osobami. Vězeňství má v ocích některých s ohledem na dobu minulou, zatýkání disidentů a lidí nepohodlných režimu trochu negativní stigma. Mění se vaše pověst? Troufnu si říct, že od působení generálního ředitele Dohnala až po působení současného generálního ředitele Michailidise se toto vnímání společností výrazně posunulo. V současné době je vězeňská služba braná nejen jako součást demokratického státu, ale také jako významná součást bezpečnostních sborů. Klademe velký důraz na prezentaci, kde představujeme jednak způsob a smysl naší práce s vězněnými osobami, ale také práci našeho personálu. Z toho důvodu se pravidelně účastníme Dnů NATO Či veletrhu ISET a IDET, ale i řady dalších veřejných akcí. Může se teoreticky stát, že by byla vězeňská služba zkorumpovaná Či poplatná politikům? V první řadě jsme pod drobnohledem médií. To je obrovská pojistka. Z pohledu možného korupčního jednání má vězeňská služba nastavený systém, který by měl minimalizovat rizika závadového jednání. Jedná se o takzvaný interní protikorupČní program, který obsahuje nejen katalog korupčních rizik, ale i profesní kodex zaměstnanců a příslušníků. Dalším preventivním opatřením jsou orgány vězeňské služby, které provádějí šetření a odhalují možné trestné Činy zaměstnanců. Spolupracují s Generální inspekcí bezpečnostních sborů. Přesto občas dojde kselhání jednotlivce i vnašichřadách. Ale zpravidla náš kontrolní systém takové jednání poměrně brzy odhalí. O víkendu vás návštěvníci uvidí na Dnech NATO. Co jste pro ně přichystali? Budeme se prezentovat nejen statickou ukázkou, tedy předvedením zázemí a Činností vězeňské služby, ale také dynamickou ukázkou, která mívá každý rok velký úspěch. Letos ji realizujeme ve spolupráci s Leteckou službou Policie České republiky, kdy po provedení letecké eskorty dojde k pokusu o její napadení. Návštěvníci si tu mohou ale projít i naše vozidla, autobus, ve kterém se převáží vězněné osoby. To zase není tak obvyklé, že do něj může někdo jen tak nastoupit, a když si ho prohlédne, zase volně odejít. POSKYTUJEME ŠPIČKOVÁ ŘEŠENÍ PRO OBRANNÝ A BEZPEČNOSTNÍ SEKTOR GROUP POL EXPERIENCE ■ INNOVATION ■ SOLUTIONS y @0mnipol1934 www.omnipol.cz > LETECKY PRŮMYSL, OBRANNÁ TECHNIKA, VÝROBNÍ TECHNOLOGIE > ZAMĚŘENÍ NA HI-TECH TECHNOLOGIE A VÝZKUM > PRŮMYSLOVÁ SKUPINA S TÉMĚŘ 4 000 ZAMĚSTNANCI Q- MEŠIT Aircraft Industries Advertorial Aero Vodochody Skvělá zpráva pro Česko. Aero je v leteckém laufu a míří znovu vysoko Aero má za sebou přelomový rok 2022. Poté, co 18. července 2022 získal letoun L-39NG typovou certifikaci bez omezení, byla zahájena jeho sériová výroba a první kusy budou do konce letošního roku předány do užívání prvnímu zákazníkovi, kterým je Vietnam. Aktuální dění v tradičním českém výrobci letadel přiblížil Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero. Viktor Sotona působí jako prezident a CEO společnosti Aero. V uplynulém roce se mu podařilo firmu finančně Stabilizovat. Zdroj:Aero V roce 2022 se vám podařilo společnost Aero finančně stabilizovat. Jaká opatření k tomu vedla a díváte se optimisticky i do dalších let? Provedli jsme restrukturalizaci a optimalizaci nákladů, navýšili ziskovost programů a zefektivnili organizační strukturu. Aero tak začalo růst, vliv mělo samozřejmě i to, že se po letech investic začaly vykazovat výnosy ze zakázek na letouny L-39NC. Podařilo se navýšit kapitál a posílil i jsme i naši finanční pozici a hotovost. Za rok 2022 jsme tak měl i čistý obrat téměř 5,3 miliardy Kč a čistý zisk ve výši 192 mil. Kč. Zakázky na letouny L-39NG se vám tedy již začínají vyplácet. Jak náročná to byla cesta, od toho prvotního rozhodnutí, že se pustíte do vývoje zbrusu nového cvičného stroje, až po vyrobení prvního sériového kusu? Kompletní vývoj letounu stál asi 2,5 miliardy korun. Aero začalo na vývoji pracovat v roce 2014, technologický demonstrátor letounu poprvé vzlétl v září 2015, první let prototypu se uskutečnil v prosinci 2018 a v roce 2022 letoun získal typovou certifikaci bez omezení. Jsem velmi hrdý na to, že Aero patří mezi pouhých devět firem na světě, které umí vyvinout a vyrobit kompletní vojenský podzvukový proudový letoun, což zahrnuje i testování, certifikace, trénink pilotů, údržbu a modernizaci strojů, integraci zbraní nebo logistickou podporu. Tímto bych chtěl smeknout pomyslnou leteckou kuklu před všemi zaměstnanci Aera, kteří se na tom podíleli nebo stále podílejí. Takže sériová výroba současné „vlajkové lodi" společnosti Aero je v plném proudu. Kdy předáte první sériový kus L-39NG zákazníkovi a na kolik letounů již máte objednávky? Dodání prvních kusů L-39NC zákazníkovi z Vietnamu, kterýsi objednal 12 kusů, plánujeme ještě do konce roku 2023. Sou- Aero Vodochody Aero je stálým partnerem řady armádních letectev a má silnou pozici na trhu s vojenskými cvičnými a lehkými bitevními letouny. Díky stovkám stále používaných letounů L-39 Albatros sloužících u desítek vojenských provozovatelů i v řadě demo týmů a díky svému novému letounu L-39NG se Aero profiluje jako lid r na světovém trhu s proudovými cvičnými letadly. V oblasti civilního letectví Aero spolupracuje s nej-většími leteckými výrobci na široké škále projektu a je zodpovědné nejen za výrobu a montáž leteckých celků, ale také za jejich vývoj. Výroba L-39NG v číslech • 17 500 ks nýtů • 14 000 součástek • 8500 metrů různých kabelů Aero v číslech • 11 000+ vyrobených letadel • 6700+ vyrobených cvičných letounů • 1600+ zaměstnanců • 60+ provozovatelů na celém světě Aero L-39NG L-39NG je zcela nová generace dvoumístného podzvukového proudového letounu, která navazuje na legendární letoun L-39 Albatros. Kombinuje moderní avionické systémy, mimořádně účinný proudový motor a vynikající letové vlastnosti. Platforma L-39NG umožňuje západní i východní konfiguraci a splňuje podmínky plnohodnotného moderního, komplexního a nákladově efektivního vojenského výcviku vzdušných sil. časně již vyrábíme letouny pro maďarského zákazníka, s nímž jsme uzavřel i kontrakt na 12 strojů. Letos jsme ve výrobním závodu Aera ve Vodochodech slavnostně zahájili výrobu L-39NC také pro LOM Praha, který obdrží čtyři cvičné letouny a má opci na další čtyři kusy. Letouny budou sloužit v Centru leteckého výcviku Pardubice (CLV) nejen pro výcvik pilotů Armády České republiky, ale též pro další zahraniční vzdušné síly, jež pro své piloty zajišťují trénink právě v CLV Pardubice. Rýsují se vám nějaké další zakázky pro L-39NG? Věříme, že se z L-39NC může stát stejně ikonický letoun, jako byl legendární Albatros. Na mezivládní úrovni nyní kupříkladu probíhají jednání se Slovenskem a Rakouskem, další obchodní případy se připravují v Asii nebo Jižní Americe. Je pravda, že jste nedávno posílili výrobní kapacity na L-39NG? Spustili jsme druhé směny na dvou montážních linkách určených k produkci zadní části trupu a křídla letounu L-39NC. Další desítky zaměstnanců pracují v prodloužené směně ve výrobě draků. Ve výrobě dílů máme na určitých pracovištích nepřetržitý provoz. Chceme vyjít vstříc zákazníkům, kteří by rád i zkrátil i termín některých dodávek, ale zároveň i ve výrobě pokračovat dle plánovaného harmonogramu. Na zkompletování jednoho letounu L-39NC je třeba přibližně 14 tisíc součástek. Spolupracujeme se 400 dodavateli, z toho asi 65 procent z nich sídlí v Česku. Aero tak významně podporuje český letecký průmysl. Hlavním cílem a určením platformy L-39NG je výcvik budoucích stíhacích pilotů. Zvládne český letoun i další „ne-tréninkové" úkoly? Dlouhodobě chceme nabídnout komplexní systém pro všechny fáze výcviku pilotů letounů 4. a 5. generace za přijatelnou pořizovací cenu a příznivé provozní náklady. K tomu je potřeba i plnohodnotný pozemní výcvikový systém propojený s integrovaným virtuálním výcvikovým systémem na palubě letadla. Letoun L-39NC v současné certifikované konfiguraci ale zvládne již od začátku plnit mnohem širší škálu obranných a lehkých bojových misí. Integrace moderních zbraňových systémů, senzorů a dalších technologií tak výrazně navyšuje přidanou hodnotu letounu. Takže vývoj a vylepšování L-39NG vlastně stále pokračuje... Ano, i proto jsme mimo j iné letos otevřel i nové vývojové centrum v Brně. Naši odborníci se tam zaměřují zejména na vývoj avionických systémů L-39NC, které jsou naprosto klíčovým parametrem pro budoucí rozšiřování schopností letounu. Dalším cílem nového centra je vytvořit efektivní, moderní a komfortní platformu pro školení zákazníků či údržbu těchto letounů. Brno jsme zvolili hlavně z toho důvodu, že zde dlouhodobě spolupracujeme s VUT Brno a Univerzitou obrany. BezpečnostnísystémyL-39NG vám pomáhali zkoumat také studenti z ČVUT. Tato spolupráce pořád platí? Platí, a navíc jsme ji letos prohloubili a posunuli do další fáze. Tým složený z expertů Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze bude vyvíjet speciální software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů (L-39NC i L-39 Albatros) za účelem hodnocení jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Neustále vyvíjíte a modernizujete také bitevník L-159. Můžete shrnout, čím se aktuálně zabýváte? Testujeme nové avionické systémy a konstrukční prvky, jako je nové kříd los integrální nádrží a systémy navádění přesných zbraní proti pozemním cílům. Díky průběžným modernizacím dokáže L-159 i do budoucna plnit bojové a tréninkové úkoly také v rámci vzdušných sil využívajících nejmodernější bojové letouny světa F-35 nebo legendární stíhačky F-16. Současnými uživateli letounu L-159 ALCAjsou Vzdušné síly Armády České republiky a Vzdušné síly Iráku. České letouny také úspěšně fungují jako agresoři při tréninku pilotů bojových letounů Royal Air Force nebo létají proti letadlům U.S. Air Forcea U.S. Navy. Jedná se o spolupráci s Draken Európe a Draken International v USA. Další výrobním aobchodním pilířem Aero je výroba komponent pro další letecké výrobce. Vidíte v tom stále potenciál? Rozhodně vidíme a potvrzují to další poptávky po těchto našich službách. V současnosti dodáváme a také jsme v Aeru vyvinuli pevnou náběžnou hranu křídla procivilní Airbus A220, který je nejžádanějším dopravním letadlem ve své kategorii. Na vojenský nákladní letoun Embraer C-390 pak vyrábíme náběžné hrany křídla, zadní části trupu, nákladové rampy a všechny dveře letounu. Gripen: vzlétne kdykoliv, přistane kdekoliv. Vždycky. Starší verze C/D může spolehlivě plnit všechny mise minimálně do roku 2035. Gripen E zase nabízí v dostupném a všestranném balení všechno, co potřebuje bojiště budoucnosti až za hranice roku 2070. A že to není tzv. letoun 5. generace? Tím lépe. Nadzvukové letouny Gripen střeží české nebe už 18 let, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Vzdušné síly Armády České republiky nalítaly na švédských letounech od společnosti Saab více než 35 000 letových hodin, zúčastnily se sedmi misí NATO a jsou schopny zajistit ostrahu vzdušného prostoru nejen České republiky, ale například i Slovenska, které stále čeká na opožděné dodávky vlastních letounů. V době končícího pronájmu nadzvukových letounů JAS-39 Gripen C/D, tedy v roce 2027, bude letounům zbývat ještě více než 50 % životnosti a jejich modernizační potenciál je stále velmi silný. Není tedy důvod se zbavovat jednoho z nejvyspělejších a nejschopněj-ších bojových systémů, který je dnes na světě v provozu. Na následujících řádcích je možné se přesvědčit o výhodách, které by ČR získala, pokud by se rozhodla i nadále provozovat letouny Gripen. Modernizační potenciál Gripenu C/D Stíhací letouny JAS-39 Gripen jsou známé svou všestranností avysokouoperačnídostupností. Jsou navrženy tak, abysedo-kázaly přizpůsobit různým bojovým scénářům a podmínkám, a to i v rámci jedné mise. I proto Saab neustále své letouny modernizuje tak, aby byly připravené reagovat na neustále se měnící hrozby a zůstaly na technologické špičce. To je důežité i pro samotné vzdušné síly Švédska, které plánují Gripeny verze C/D provozovat minimálně do roku 2035. Obavy, že by Gripeny, které provozuje česká republika, začaly být zastaralé, jsou proto naprosto liché. Jejich modernizace je stále možná a Vzdušné síly AČR by tak i nadále disponovaly stroji schopnými naplnit všechny jejich požadaky. Plán na další technologický vývoj letounů Gripen C/D v sobě monentálně zahrnuje plán na modernizaci označovaný jako MS Block 3 a MS Block 4, který je k dispozici i pro české Gripeny. Smlouva, kterou společnost Saab uzavřela v prosinci loňského roku se Švédským ministerstvem obrany, ještě nadále zvýší schopnosti letounu. Gripeny C/D budou vybaveny novou verzí motoru s navýšeným výkonem. „Zaveden bude také účinnější systém elektronického boje (EW) a modernizace vytvoří podmínky pro zvýšení útočných schopností díky novým zbraňovým a útočným systémům, které budou mít nyní Gripeny C/D k dispozici," uvedla společnost Saab v prosinci loňského roku. Kromě vylepšení motoru General Electric/Volvo Flygmotor RM12 (F404-GE-400) a integrace sady Arexis EW zahrnuje objednávka také modernizaci radaru Saab PS-05/A pro rozšíření dosahu detekce a sledování. Součástí je také modernizovaný systém avioniky, který umožňuje rychlou a průběžnou aktualizaci softwaru senzorových funkcí. „Tato modernizace poskytne švédskému letectvu výrazně silnější stíhací schopnosti. Zakázka představuje velký skok vpřed z hlediska výkonu a funkčnosti radaru, a to jak v případě hardwaru, tak softwaru, a zajistí operační schopnosti Gripenu C/D do budoucna," uvedl Jonas Hjelm, vedoucí obchodní oblasti Saab Aeronautics. Podepsaný kontrakt o další modernizaci přinese i další vylepšení radarových schopností letounu díky prodloužení dosahu detekce a sledování. Tak, jak je u Saabu zvykem, modernizace bude zahrnovat i další aktualizace softwaru Gripenu C/D. Ktěm aledochází pravidel něav kratších časových úsecích než u konkurečncích amerických strojů. I pro české Gripeny existuje možnost vybírat ze širšího sortimentu zbraní zahrnujícího střely vzduch-vzduch IRIS-T s tepelným naváděním a určené pro napadání cílů v dosahu přímé viditelnosti (Within Visual Range - WVR), moderní pumy GBU-49 s laserovým naváděním a vyspělé střely vzduch-vzduch dalekého dosahu Meteor s laserovým naváděním, určené pro použití za hranicí přímé viditelnosti (Beyond Visual Range - BVR) a překonávající všechny ostatní typy střel ve své třídě. Touto investicí by AČR získala všechny schopnosti, které potřebuje k ochraně země. Další unikátní schopnost, kterou Gripen svým uživatelům nabízí, je schopnost provozu z rozptýlených základen, a to i z těch, které nemají žádnou permanentní infrastrukturu. Jinak řečeno, Gripen je schopný přistát na obyčejné silnici a zase z ní vzlétnout k další misi. Af už se jedná o operace z pevných ranvejí, krátkých a nepřipravených ploch či dokonce běžných silnic, jak pravidelně demonstruje švédská armáda a pravidelně tím udivuje i špičky USAF. I tím je Gripen unikátní a žádný jiný nadzvukový letoun se mu v této oblasti není schopný vyrovnat. Je otázkou, nakolik je v době probíhacího konfliktu v Evropě rozumné řešení provozovat nadzvukové letectvo pouze z jedné základny, tak, jak to momentálně Ministerstvo obrany ČR v případě nákupu F-35 plánuje. V zemi není jiná základna než ta čáslavská, odkud by bylo možné tyto stroje operovat. Znamená to, že v případě neschopnosti operovat z čáslavské základny, bude česká republika zbavená možnosti poslat své stíhací letounu do vzduchu? Gripen není letoun 5. generace - tím lépe Mnozí by mohli namítat, že ani nejmodernější Gripen E/F, který je na trhu dostupný, není letounem 5. generace. Není. Ale v první řadě se ptejme, kdo o rozdělení moderních stíhacích letounů do generací rozhoduje. Na základě jakých kritérií? Jak říká bývalý elitní letec švédské armády a testovací pilot Gripenu Jussi „Miyagi" Halmetoja: „Dělení stíhacích letadel na generace v dnešní době už ztrácí smysl - jedná o marketingový pojem. S rozvojem technologií se definice generací staly subjektivními. Například společnost Lockheed Martin zpočátku definovala stíhací letoun páté generace jako letoun se schopností stealth a zároveň se schopností supercruise. S příchodem F-35, která schopnost supercruise postrádá, byla marketingová definice páté generace přizpůsobena na míru tomuto letounu a zaměřila se pouze na radarový stealth." Halmetoja pak dále doplňuje: „Operační význam stealth se snižuje. Pokrok v radarových a senzorových technologiích, zpracování signálu, výpočetním výkonu a rozšířených síťových schopnostech výrazně snížily výhody radarového stealth. Navíc požadavky kladené technologií stealth, jako jsou vysoké pořizovací náklady a náklady na údržbu, omezené možnosti výzbroje a zhoršené schopnosti elektronického boje, mohou ve skutečnosti úspěchu mise naopak bránit." Namísto extrémně drahé technologie stealth se švédský výrobce vydal cestou chytrých řešení. Vynikající systémy vzdušného boje se zaměřují na celkovou výkonnost stroje. Gripen obsahuje nejmodernější senzory, schopnost Electronic Warfare a širokou škálu zbraňových možností. Pilot Gripenu má díky AESA radaru kompletní 360° přehled o bojovém prostoru. Přizpůsobivost, flexibilita a kooperativní taktika letounu Gripen umožňují účinně čelit všem nástrahám vzdušného boje. Nová elektronická výbava Gripenu umožňuje, aby Gripeny bojující ve skupině byly navzájem propojeny a sdílely mezi sebou informace o cílech. Systém sám vybere konkrét- ní zbraň jednoho z propojených strojů, jejíž užití je v daný okamžik najefektívnejší. Touto předností se dosud chlubily americká F-35. Díky pokročilým komunikačním a datovým systémům jsou Gripeny dokonce schopná efektivně sdílet informace a spolupracovat s dalšími vojenskými jednotkami, včetně pozemních a námořních sil - to je místo, kde konkurenční F-35 pokulhává a sdílení informací s jinými aliančními letouny, naříklad Eurofightery, je prakticky nemožné. Tato celková integrace umožňuje efektivnější využití zdrojů a zlepšuje schopnost koordinace a rychlé reakce na nepřátelské hrozby. Za zmínku bezpochyby stojí i unikátní systém Gripenu nazývaný „Human Machine Collaboration". Moderní vzdušný boj je hlavně bitvou informací. Kdo je rychleji generuje, analyzuje a hlavně využije důležitá data, má největší šanci na vítězství a tím pádem i na přežití. Jedná se o vysoce výkonný informační systém, který má pilot Gripenu pro svou podporu doslova na dosah ruky. Zatímco dříve museli piloti ve zlomcích vteřiny sami rozhodovat o protichůdných informacích, které dostávali, z kvanta dat vybírat ta správná v jednom okamžiku, s novým Gripenem se mohou opřít o neustále aktualizovanou, precizně zabezpečenou a zejména extrémně přesnou podpůrnou informační síť. »SAAB F-35: 3 ^ ODSTRAŠENÍ JE I JEDNOU ZJEHO NEJSILNĚJŠÍCH SCHOPNOSTÍ LOCKHEED MARTIN^f © 2023 Lockheed Martin Corporation TEMATICKÝ MAGAZÍN VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA, A.S. Samostatně neprodejné 09I2023 ICT REVUE Z cloudu do cloudu Přechod mezi poskytovateli cloudových služeb ukrývá řadu rizik, s nimiž je třeba počítat. Kyberútoky na míru AI dnes využívají útočníci i obránci, říká v rozhovoru Danny Allan z Veeam Software. Trendy v ERP Nastupující využívání umělé inteligence posune ERP systémy vpřed ještě rychleji. Jste připraveni na dopad směrnice EU NIS 2 na vaše služby? Pomůžeme vám nastavit řízení bezpečnosti s ohledem na připravované právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zavést procesy a technologie s důrazem na optimalizaci nákladů. Obraťte se na odborníky. Seznámíme vás s obsahem a požadavky směrnice NIS 2 a poskytneme porovnání se současně platnými právními předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zajistíme kontrolu a novelizaci stávající bezpečnostní dokumentace, procesů a postupů podle současně platných právních předpisů, pro nově regulované subjekty provedeme vypracování bezpečnostní dokumentace, s cílem připravit jednodušší přechod na připravované právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Poskytujeme konzultace včetně odborné pomoci při přípravě a realizaci školení pro zaměstnance i vedení společnosti k problematice NIS 2. Sídlo firmy: ATS-TELCDM PRAHA a. s., Nad elektrárnou 1526/45,106 □□ Praha 10 - Michle • IČ: 61860409, DIČ: CZ61860409 Kancelář Praha: Milíčova 14, Praha 3,130 00, Telefon: +420 283 003 111 • Kancelář Brno: Vídeňská 122, Brno, 619 00 OBSAH Z cloudu do cloudu 04-07 Těžko bychom dnes hledali firmu, která cloud nepoužívá. Jaký typ cloudových služeb ale zvolit? Kyberbezpečnost 08-11 Umělá inteligence pomáhá kyberútočníkům vytvářet útoky přesně na míru, říká v rozhovoru Danny Allan z Veeam Software. Trendy v ERP 12-18 Systémy pro plánování podnikových zdrojů prošly výrazným rozvojem, prohloubila se automatizace a digitalizace. Nyní nastupuje umělá inteligence. MAGAZÍN ICT REVUE - PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN (13.9. 2023) A TÝDENÍKU EKONOM (14.9. 2023). Ředitel speciálních projektů Aleš Mohout • Art director Jan Vyhnánek • Editor Martin Knížek (martin.knizek@economia.cz) • Layout Jan Stejskal • Grafika vizuální studio mediálního domu Economia • Adresa redakce Pernerova 673/47,186 00 Praha 8 • Tisk Walstead Moraviapress s.r.o., Břeclav • Samostatně neprodejné • http://www.hn.cz I mefad Nekódujte. Modelujte. METADA. Enterprise No-Code Application Platform @metada metada.com TÉMA text: Radek Kubeš, foto: Shutterstock Z cloudu do cloudu Na cloudové služby jsme si zvykli jako na samozřejmost. Těžko bychom hledali firmu, která alespoň jednu takovou aplikaci nebo službu nepoužívá. Jaký typ cloudových služeb ale zvolit? Cloudové služby v Česku využívají téměř čtyři z pěti firem. Vyplývá to z loňského průzkumu společnosti SAP, ve kterém využívání alespoň jednoho řešení založeného na cloudu uvedlo 77 procent z dotazovaných firem. Obvyklé je přitom využívání těchto služeb až v šesti různých oblastech podnikání firmy a intenzita jejich využití se bude bezpochyby dále zvyšovat. Podle zmíněného průzkumu SAP plánovaly české firmy utratit letos za cloudové služby v průměru 30 procent svého rozpočtu na IT a dvě třetiny firem chtějí svoje investice do nich navyšovat. Výrazný nárůst využívání cloudových služeb nastartovanýběhem pande- mie tedy pokračuje i nadále a zatím to nevypadá, že by jej mohlo zbrzdit globální zpomalení ekonomiky. Zamčeni v cloudu Jednoduchost pořízení a zavádění cloudových služeb ostře kontrastuje s náročností implementace lokálně provozovaných (on-premise) softwarových řešení. Některá rizika mají ale cloudové služby a tradiční software společná. Jde především o takzvaný vendor lock-in, tedy riziko omezení na jediného dodavatele, respektive velmi náročné a drahé možnosti přechodu od současného dodavatele (poskytovatele cloudových služeb) k jinému. Řešením vendor lock-inu by měla být cloudová neutralita, tedy vytváření cloudových aplikací takovým způsobem, aby nebyly vázány pouze na jediného poskytovatele cloudu. V praxi to znamená, že by firma měla být schopná přenést svoje aplikace a data, provozované a uložené například u Amazon Web Services (AWS) na Google Cloud Platform nebo do Microsoft Azure. To se bohužel snadněji řekne, než ve skutečnosti provede. „Taková cesta může být snadná, ale i velmi komplikovaná, nebo dokonce nereálná. Vše je o lidských zdrojích, jejich schopnostech a nákladech. Záleží na tom, jestli je řešení složené z atomických aplikací na izolovaných virtuálních privátních serverech, nebo jde o provázaný kon-tejnerizovaný ekosystém. Určitě je dobré stále si udržovat kontrolu nad využívanými službami a mít pravidelně aktualizovaný exit plán," říká Filip Malina, ředitel společnosti WIA, která se specializuje na řešení podnikových sítí a hosting podnikových aplikací. Technicky vzato je možné migrovat aplikace také z lokálního prostředí, respektive od místního poskytovatele hostingu do veřejného cloudu. Ale ani taková cesta rozhodně není snadná: „Složitost přechodu z on-premise prostředí do veřejného cloudu či naopak závisí na takových faktorech, jako je velikost dané infrastruktury, složitost používaných aplikací a odbornost realizačního týmu. Služby jako Azure či AWS sice nabízejí nástroje a služby, které pomáhají s migrací, ale celý proces může zahrnovat změnu architektury aplikací, migraci dat a úpravu konfigurací," vysvětluje Pavel Shkilionak ředitel IBA Group Delivery Centers Development & Cloud Services. A také upozorňuje, že je velmi důležité pochopit rozdíly mezi lokální konfigurací a prostředím veřejného cloudu. Realita je, že vyvíjet aplikace a integrovat nové funkce agnostickým způsobem - tedy tak, aby je bylo možné relativně snadno přesouvat mezi lokálním prostředím, běžným hostingem na virtuálních strojích a veřejným cloudem - je především pro menší firmy velmi náročné. Navíc se snaha o co největší flexibilitu může výrazně prodražit. A pak je tu ještě hledisko bezpečnosti. Pro každého poskytovatele hostingu či cloudových služeb může být potřeba jiná sada bezpečnostních nástrojů - a tedy i souvisejících licencí a znalostí, jak s těmito nástroji pracovat a integrovat je do celého systému kybernetického zabezpečení. Ve výsledku to znamená, že je opravdu velmi důležité zvážit, v jakém prostředí se budou podnikové aplikace provozovat. Výhodou je, že toto prostředí nemusí být pro všechny aplikace stejné. Kam s aplikacemi? Hned několik faktorů, které se vzájemně sbíhají, dnes určilo cloud jako preferovaný model provozu aplikací a služeb, připravený na budoucnost a škálování. Rozhodnutí o typu cloudu ale není pro každou firmu jednoduché. Už proto, že záleží především na konkrétní aplikaci. „Každý by si před takovým rozhodnutím měl správně posoudit své priority a cíle, a to především s ohledem na ekonomiku řešení, a to nejen při jeho spuštění, ale i při následném provozu a rozvoji. U globálních cloudů je bezesporu velkou výhodou rozsah služeb a návazností na jiné vývojové platformy a trendy v IT. Všechny jejich výho- Pro stabilizované aplikace nabízejí lokální poskytovatelé cloudu zpravidla lepší ekonomické podmínky. dy ale mohou být v budoucnu i velmi svazující, s ohledem na rostoucí náklady a náročnost migrace do jiného prostředí," varuje Filip Malina. Globální veřejné cloudy představují určitou standardizaci, která přináší výhody předvída-telnosti a stability, ale v některých případech mohou být omezující. Samostatnou otázkoujsou aplikace se specifickými síťovými požadavky, kdy někteří telekomunikační operátoři sice nabízejí přímé propojení ke službám typu AWS či Azure, ale některé požadavky mohou jít například v oblasti bezpečnosti j eště dále a vyžadovat čistě lokální řešení. Pokud má ale firma ambice působit na globálních trzích nebo třeba plánuje exit strategii pro potenciálního zahraničního partnera, pak je provoz služeb v globálním cloudu vhodnou volbou. Výpočetní výkon i další potřebné cloudové služby se ale při velmi dobrém poměru ceny a výkonu dají zajistit také v lokálních podmínkách, protože kvalita i rozsah služeb tuzemských poskytovatelů jsou na velmi vysoké úrovni. Z pohledu ekonomiky může globální cloud sice poskytovat lepší možnosti pro nepredikovatelný růst, kdy je nutné rychle přidávat výkon například s růstem zákaznické báze, ale pro stabilizované aplikace nabízejí lokální poskytovatelé cloudu zpravidla lepší ekonomické podmínky Navíc je zde ale ještě model hybridního cloudu, který v sobě spojuje výhody globálního veřejného cloudu a on-premise řešení ve vlastním datovém centru. Například Amazon Web Services nabízí řešení AWS Outpost, tedy „černou skříňku" v podobě celé skříně serverového racku, určené k umístění do lokálního datového centra firmy Server s přímým propojením od AWS cloudu zůstává majetkem společnosti Amazon, která jej na dálku monitoruje, podporuje a udržuje, ale firma, která jej využívá, má jistotu nejnižší laten-ce a fyzického uložení dat v místě podle vlastní volby Podobně i Google uvedl na trh svůj Google Distributed Cloud, kterýrozšiřuje cloudovouin-frastrukturu a služby na okraj sítí a do firemních datových center. A pak je zde ještě Azure Stack odMicrosoftu, který lze nasadit jako kompletní řešení na vlastní hardware. „Skutečnou interoperabilitu s možností bezproblémového přesunu úloh mezi různými prostředími poskytují pouze otevřené hybridní cloudové architektury. Otevřené hybridní platformy dávají společnostem možnost vyhodnotit více výpočetních modelů, přičemž mohou svobodně a flexibilně integrovat správnou kombinaci veřejných a soukromých cloudových služeb podle svých specifických potřeb a preferencí," uvádí Pavel Shkilionak. Tato řešení poskytují řadu výhod hybridního cloud computingu, jako je vyšší rychlost, agilita, bezpečnost a flexibilita pro specifické úlohy, aplikace a data. Jsou vhodná pro podniky, které chtějí využívat výhod veřejných cloudových služeb a architektury formou služby (Architecture-as-a-Service), ale současně trvají na ukládání citlivých či kriticky důležitých dat ve svém vlastním datovém centru. Nemůžete se rozhodnout? Vsaďte na multicloud I přes velkou univerzálnost služeb veřejného cloudu a hybridní cloudové architektury může být každá cloudová služba vhodná k něčemu jinému. Pokud si tedy firma chce udržet maximální úroveň nezávislosti na konkrétním poskytovateli cloudu, může zvolit multicloudovou strategii a provozovat různé aplikace a služby v různých cloudech. „Taková strategie výrazně snižuje závislost na konkrétním dodavateli a současně se nabízí například pro kritická řešení s extrémním požadavkem na dostupnost. Také vposlední době tolik diskutované disaster recovery plány (pro obnovu po havárii, pozn. red.) se stále častěji koncipují ve variantě lokální zálohy a zálohy ve veřejném cloudu, s přihlédnutím na specifické výhody každého z řešení a jejich využití," uvádí Filip Malina z WIA. Pokud dojde k výpadku služeb nebo jiným problémům u jednoho poskytovatele, pomůže rozložení služeb do více cloudů zmírnit dopad na aplikace a provoz firmy V případě, že jsou aplikace nasazeny v různých geografických regionech, může výběr poskytovatelů cloudu s datovými centry v těchto regionech pomoci optimalizovat výkon a snížit dobu odezvy. Navíc mají některá odvětví či regiony specifické regulační požadavky A konečně - multiclou-dová strategie umožní vybrat si od každého poskytovatele ty nejlepší služby, které splňují konkrétní potřeby Přístup založený na více cloudech pomůže zajistit i soulad s předpisy výběrem poskytovatelů, kteří tyto požadavky splňují. Navrhování aplikací tak, aby byly kompatibilní s více cloudy, zvyšuje jejich odolnost vůči výpadkům díky využívání zdrojů od různých poskytovatelů. Takový přístup také v případě potřeby usnadňuje migraci aplikací od jednoho poskytovatele kjinému. Všechno má ale také své nevýhody: „Je důležité si uvědomit, že multicloudová strategie s sebou nese i složitost z hlediska správy, integrace a zabezpečení aplikací. Pro zajištění efektivity architektury s více cloudy je proto nezbytná správná orchestrace, monitorování a bezpečnostní opatření," dodává Pavel Shkilionak z IBA Group. Rozhodnutí o umístění aplikací a dat by v každém případě mělo odpovídat obchodním cílům firmy, technickým požadavkům, rozpočtu a úrovni kontroly a flexibility, kterou požaduje. Zpravidla je přitom užitečné poradit se s cloudo-vými architekty nebo odborníky, kteří pomohou analyzovat konkrétní potřeby a doporučí nej-vhodnější variantu. «4 Multiclou-dová strategie s sebou nese také složitost z hlediska správy, integrace a zabezpečení aplikací. Elektronická komunikace nás obklopuje čím dál více a pandemie Covid tempo elektronizace dále zrychlila. Přechod z papírových dokumentů na dokumenty elektronické přináší rozvoj používání technologie elektronického podpisu, která slouží k elektronickému podepisování dokumentů. Každý uživatel, který chce začít elektronicky podepisovat, si nejdříve musí zajistit certifikát pro elektronický podpis. Pokud bude certifikát používat pro komunikaci s orgány veřejné moci, např. pro podání daňového přiznání, pak je třeba zajistit si kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis. Chceme-li, aby byla platnost elektronického podpisu dokumentu ověřitelná v delším časovém horizontu, je třeba opatřit elektronický dokument nejen elektronickým podpisem, ale také tzv. elektronickým časovým razítkem. Elektronické časové razítko pak zajistí, aby bylo možné elektronický dokument ověřit v čase, a prodlouží jeho ověřitelnost zpravidla o 5 let. Certifikáty pro elektronický podpis jsou standardně vydávány prostřednictvím pracovišť registračních autorit, které musí každý žadatel o certifikát vždy osobně navštívit. První certifikační autorita, a.s. (I.CA) nyní nabízí novou moderní službu, která umožňuje on-line získání kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis, bez nutnosti návštěvy pracoviště Registrační autority. Žadatel o certifikát si připraví pouze doklad totožnosti a mobilní zařízení s podporou Touch ID nebo Face ID. Ověření totožnosti probíhá on-line, prostřednictvím speciální mobilní aplikace. Tato nová služba není určena pouze pro klienty z ČR, aleje poskytována všem klientů v rámci celé Evropské unie. On-line vydání certifikátu je možné nejen do PC klienta, ale také na bezpečné zařízení, které představuje čipová karta nebo speciální USB token. Vseje možné si vybrat a předem objednat prostřednictvím e-shopu I.CA, který nabízí nejen různé druhy zařízení a balíčky elektronických časových razítek, ale také další komplexní služby.. Chcete začít komunikovat elektronicky? Vše potřebné můžete získat on-line! Ing. Lenka Capoušková, LLM obchodní ředitelka mezinárodního obchodu, I.CA Nově odkudkoliv On-line získejte certifikát pro elektronický podpis ansomware ezastavíme, ale orazit nás nemus ROZHOVOR text: Radek Kubeš, foto: archiv Veeam Software Umělá inteligence kyberútočníkům pomáhá vytvářet útoky na základě hloubkové analýzy, přesně podle použité infrastruktury. Obráncům pak například umožňuje sledovat podezřelé souvislosti mezi událostmi v podnikové síti a rychle na ně reagovat, vysvětluje Danny Allan z Veeam Software. Jako technický ředitel a senior viceprezident pro produktovou strategii má Danny Allan na starosti globální produktovou mapu a strategii společnosti Veeam Software, která je předním světovým poskytovatelem řešení pro zálohování podnikových dat a obnovu po ransomwarových útocích. Nadšenec do softwarových technologií má více než 20 let zkušeností z vedení největších globálních IT firem včetně IBM či VMware. Sám je držitelem několika softwarových patentů v oblasti cloudových a bezpečnostních technologií. Jaká jsou dnes nejzávažnější kybernetická rizika a proč? Na tuto otázku nelze odpovědět jednoznačně, protože téměř všechna kybernetická rizika dnes představují pro organizace hrozbu finančních a obchodních ztrát - až do té míry, že mohou zkrachovat. Ale samozřejmě jsou některé kybernetické hrozby rozšířenější než jiné. Blízko vrcholu tohoto seznamu je jistě ransomware. Nicméně, pokud máte například nedostatečně zabezpečené úlohy v cloudu, může je někdo napadnout, ukrást všechna data zákazníků, prodat je na dark webu a výsledkem může být krach firmy. Proto jsem vždy zastáncem toho, abychom se spíše než na nejzávažnější kybernetické hrozby zaměřili na základy zabezpečení a odolnost podniku než se snažit upřednostňovat rizika, kterým čelíme. Vyvíjí se prostředí hrozeb v souvislosti s technologií umělé inteligence? Není pochyb o tom, že se prostředí hrozeb vyvíjí. Umělá inteligence (AI) se využívá především kvytváření sofistikovanějšího a složitějšího mal-waru, než jaký kdy existoval v minulosti. I když například ChatGPT nutně neslouží ke generování škodlivého kódu, můžete jej vpodstatě naučit, aby vám vytvořil sofistikovanější malware. Ale jde ještě o mnohem víc. Generativní umělá inteligence umožňuje takové věci, jako jsou deepfake podvrhy, u kterých lidé nejsou schopni rozlišit, zda je například video, které vidíte, skutečné. A už dnes máme i spoustu botů, u kterých si lidé vlastně ani neuvědomují, že interagují s generativní umělou inteligencí. AI lze použít také k prolomení běžných procesů pro rozlišení počítačů a lidí. Výsledkem je, že spousta bran a bariér, které byly v minulosti zavedeny, už k ochraně organizací nestačí. Kam to může vést? Očekávám, že zaznamenáme mnohem více útoků založených na hloubkové analýze, kterým říkáme „deep exploits". To znamená vrstvení zranitelnosti na zranitelnost a vytvoření superzranitelnosti. Pro člověka je to komplikované, ale pro AI relativně snadné. Může se podívat na prostředí a vytvořit exploit na základě dané infrastruktury -využije konkrétní cloudovou službu ve spojení s typem kontejnerů, kódovacím jazykem Python a určitým druhem a verzí databáze. To všechno se spojí dohromady a vznikne deep exploit. Jak může AI pomoci na straně obránců? Už dnes používáme AI při sledování souvislostí mezi událostmi v podnikové síti pro efektivnější odhalování útoků. Takže například může existovat událost, kdy uživatel klikne na reklamu, a samostatná událost, kdy tento uživatel získal zvýšená oprávnění, a pak třetí událost, kdy ten samý uživatel získal přístup do zcela nesouvise- Danny Allan technický ředitel a senior viceprezident pro produkto-vou strategii, Veeam Software Nadšenec do softwarových technologií má více než 20 let zkušeností z vedení největších globálních IT firem včetně IBM či VMware. Je držitelem několika softwarových patentů v oblasti cloudových a bezpečnostních technologií. 44 Téměř všechna kybernetická rizika dnes představují pro organizace hrozbu finančních a obchodních ztrát -až do té míry, že mohou zkrachovat. jícího systému. Korelace všech těchto událostí téměř s jistotou znamená, že se jedná o exploit nebo že se někdo naboural do vašeho systému. Pro umělou inteligenci je mnohem snazší dát takové události do souvislostí a zjistit, že se něco děje. AI navíc může útok nejen detekovat, ale také na něj velmi rychle reagovat - třeba izolovat konkrétního uživatele nebo síť. Je možné zásadní hrozby, jako je ransomware, nějak definitivně zastavit? Určitě ne. Jednoduše proto, že se nám dosud nepodařilo vyhladit žádné zranitelnosti, které se vyskytly od počátku věku počítačů. O technikách, jako je přetečení bufferu, víme už 30 let, o SQL injection už 25 let, o cross site scriptingu už 25 let. A lidé budou vždycky dělat chyby. Ransomwarové útoky obvykle začínají tím, že někdo klikne na odkaz ve phishingovém e-mailu nebo najde na parkovišti flash disk a připojí ho k počítači. Lidské chování nemůžeme pokaždé napravit, takže tyto typy útoků nelze navždy zastavit. A ransomware se bude nadále vyvíjet ve své sofistikovanosti. Můžeme se ale zaměřit na základy zabezpečení a na to, aby uživatelé věděli, že nemají otevírat phishingové e-maily a že nemají klikat na podezřelé odkazy. Ale stále musíme předpokládat možnost kompromitace, připravit se na útoky a navrhovat systémy pro kybernetickou odolnost. Je tedy „lidský firewall" vlastně první linií obrany? Domnívám se, že první linií obrany je vzdělávání uživatelů v oblasti uvědomělého chování. Jaká je nejúčinnější obrana v letadlech proti teroristům? Taková, že si cestující uvědomují, že by se jejich letadla mohl nějaký terorista zmocnit. Lidé jsou proto obecně nejlepší obrannou linií, protože je jich vždy více než útočníků. Mohou sledovat, co se děje, a mohou vás upozornit na přítomnost hrozby. Takže věřím, že bychom se měli zaměřit na první linii obrany - tedy na lidi a jejich informovanost -, ale současně předpokládat, že někdy omylem udělají špatnou věc. Pokud ransomware nelze zastavit, co dělá společnost Veeam, aby pomohla firmám v boji proti této hrozbě? Samozřejmě se přizpůsobujeme všem součástem rámce kybernetické bezpečnosti NIST (Národní institut standardů a technologie při ministerstvu obchodu USA - pozn. red), jehož cílem je zlepšení bezpečnosti kritické infrastruktury podniků. To znamená, že nejprve identifikujeme data, která organizace má, protože některá z nich jsou pro podnik kritičtější. A to se liší podle povahy organizace. Jádrem toho, co Veeam dělá, je pak druhá úroveň rámce NIST, která spočívá v ochraně těchto dat. Toho dosahujeme především tím, že vytváříme tři kopie dat na dvou typech médií, z nichž jedna je uchovávána mimo pracoviště a další je offline, tedy neměnná záloha. Třetí úrovní rámce NIST je detekce, která pomáhá organizacím zjistit, že se v jejich podnikové síti děje něco ne- standardního. Následuje poslední stupeň rámce NIST v podobě plánování, dokumentace a testování reakce, kterou jev případě ransomwarového útoku obnova dat. Jak je to s pojištěním proti kybernetickým útokům? Pokud je cílem stát se odolným vůči ransomwaru, nepomůže zotavení po útoku právě pojištění? Kybernetické pojištění je důležitým nástrojem v rámci bezpečnostního portfolia a vlastně se domnívám, že nejdůležitější hodnotou pojištění jsou požadavky, které na pojištěné subjekty klade. Například se vyžaduje, abyste měli více kopií dat, z toho jednu neměnnou, stejně jako zavedené vzdělávací a tréninkové programy pro uživatele. Myslím, že největším přínosem kybernetického pojištění je to, že vrhá světlo na osvědčené postupy. Ale kybernetické pojištění samozřejmě nepomůže zotavit se z ransomwarového incidentu. Z naší nejnovější studie o ransomwaru vyplývá, že ani s kybernetickým pojištěním a vyplacením výkupného nedojde ke stoprocentní obnově dat. Spoléhat se na kybernetické pojištění tedy není správnou strategií, pokud usilujete o co nejrychlejší obnovu nejdůležitějších dat. Není ale neustálé zálohování a testování záloh už tak časově náročné a nákladné, že tato forma prevence již není rentabilní? Ve skutečnosti je to právě naopak. Pokud organizaci zasáhne ransomware nebo jiná kybernetická hrozba a firma zkrachuje, už těžko můžeme mluvit o nákladové efektivitě. Ale pokud máte jednoduchou a komplexní platformu, která zahrnuje celé spektrum podnikových procesů vlo-kálním prostředí, v datových centrech i v cloudu, získáte nejen funkce ochrany dat a monitorování prostředí, ale také automatizovanou obnovu a orchestraci pro co nejrychlejší zotavení z incidentu. A právě v tom spočívá nákladová efektivita, protože technologie vždy dokáže dělat věci rychleji než lidé. Firmy se často spoléhají na cloudové služby jako na spolehlivou zálohu dat. Jak je to ale s ochranou dat v rámci těchto služeb? Hodně organizací věří, že když přejdou na cloudové služby, jev nich automaticky zahrnuto i zálohování dat. To je ale mylná představa. U služeb typu Microsoft 365 nebo například EC2 v AWS sice platí, že po určitou dobu uchovávají data, která nechtěně smažeme, ale o skutečnou zálohu se nejedná. Většina z těchto služeb totiž jednoduše pořizuje snímky prostředí, a tak se snadno může stát, že pokud dojde k zašifrování dat nebo jejich poškození, často se v tomto stavu replikují podle pořízeného snímku. Nevím o žádné cloudové službě, která by skutečně uchovávala neměnnou kopii dat. Další problém je, že tyto služby neposkytují granularitu obnovy. Řekněme, že vás před třemi měsíci zasáhl ransomware a vy jste o tom zatím nevěděli. Ale při obnově se nechcete vrátit tam, kde jste byli před třemi měsíci, protože byste přišli o data za poslední čtvrtletí. Proto je granulami obnova konkrétních souborů nebo konkrétních záznamů tak důležitá. Myslíte si, že útočníci přijdou s nějakou novou taktikou, proti které nepomůže ani zálohování? Ano, je to vždycky hra na kočku a myš. Nejvíce mě teď znepokojuje krádež dat, protože i když máte zálohu a můžete z ní data obnovit, co se stane, když útočník data ukradne a bude organizaci vydírat pod pohrůžkou jejich prodeje na dark webu? To je zásadní argument pro zaplacení výkupného. Proti takovému útoku ochrana dat nepomůže a já očekávám, že v budoucnu dojde k většímu propojení mezi systémy prevence ztráty dat a monitoringem sítě, což bude vyžadovat i hlubší spolupráci mezi technologickými společnostmi na různých vrstvách kybernetické ochrany. Už proto je důležité mít velmi otevřenou architekturu, kde je možné integrovat softwarově definované síťové, úložné nebo šifrovací nástroje do komplexního řešení pro zákazníka. Veeam má také výzkumné a vývojové centrum v Praze. Na čem konkrétně tento tým pracuje? Praha je naše největší výzkumné a vývojové pracoviště na světě, kde pracuje velmi talentovaná 44 Hodně organizací věří, že v clou-dových službách je automaticky zahrnuto i zálohování dat. To je ale mylná představa. skupina zaměstnanců. Podle mě je aktuálně asi nejzajímavějším projektem inline detekce ran-somwaru. Jde o opravdu inovativní přístup, kdy na datovém proxy serveru při přesunu dat z jednoho místa na druhé či na jiný typ média provádíme inline detekci ransomwaru. Výhodou je to, že každou noc nemusíte kontrolovat všechna svá data. Takže pokud máte třeba šest petabajtů dat, neske-nujete všechna data, ale kontrolujete pouze to, co se od včerejška změnilo. Skenování je tak mnohem efektivnější a úspornější. A druhou velkou věcí je, že v Praze probíhá většina vývoje ochrany dat v rámci špičkové infrastrukturní technologie Kubernetes. Ale samozřejmě zde máme i mnoho dalších výzkumných a vývojových projektů. Pociťujete s ohledem na globální zpomalení ekonomiky zlepšení situace s dostupností talentovaných zaměstnanců na trhu práce? Určitě narostl počet lidí, kteří hledají práci. Ale uchazečů, kteří mají dobré povědomí a talent v oblastech kolem bezpečnosti, cloudu, Kubernetes nebo platforem nové generace jako SaaS, Microsoft 365 či Salesforce, je stále velmi, velmi málo. V Česku o ně stále soutěžíme, protože je zde spousta firem vyvíjejících inovativní technologie, a tedy i vysoká poptávka. Neočekávám, že by se to mělo brzy změnit. SafeDX Server Hotel | IT infrastruktura na dobré adrese Služby datového centra lze vnímat jako základní a nezbytnou součást k zajištění spolehlivého provozu vlastní IT infrastruktury. Faktorem při výběru poskytovatele je vedle ceny také nabídka dalších služeb, které jsou poskytovány nad rámec běžně dostupných standardů. Nejen o nich jsme si povídali s Michalem Teršlem, obchodním ředitelem SafeDX. Jaké služby datové centrum SafeDX nabízí? Služby SafeDX zákazníkům představujeme formou programu SafeDX Server Hotel. Základní myšlenkou je, že zákazník, resp. host využívá služby, které právě potřebuje. V Server Hotelu vedle tradičního housingu nabízíme pronájem dedikovaného hardware a úspěšně vyřešíme i specifické požadavky na výkonné sestavy například prostřednictvím programu HPE GreenLake. Čím se tedy Server Hotel odlišuje od konkurence? Jako špičkový hotel nabízíme našim hostům širokou škálu možností pod hlavičkou VIP služeb - například remote hands v režimu 24/7, online monitoring prostředí nebo pronájem kancelářských a skladovacích prostor. Zákazníci také využívají možnosti přímého propojení pracovních míst s provozovanou infrastrukturou. To vše za velice zajímavých cenových podmínek. S jakými partnery spolupracujete? Vždy se snažíme maximálně vyhovět požadavkům zákazníka, a proto spolupracujeme s prověřenými technologickými partnery: Intel, síťová řešení Cisco, privátní cloudová řešení, virtualizace od VMware nebo služby Microsoft Azure jsou základem nabídky. Společně s partnery poskytujeme zákazníkům optimální podmínky pro provoz IT infrastruktury včetně nepřetržité podpory a dostupnosti dalších služeb v Tier III standardu SafeDX Server Hotelu. Jak byste představil SafeDX ve 30 vteřinách? Bezpečná lokalita, bezvýpadkový provoz, vysoká dostupnost služeb díky napojení na páteřnítelekomunikační a energetickou infrastrukturu, naplňování bezodpadové politiky - to je jen malý výčet benefitů, které v SafeDX Server Hotelu nabízíme. Přijďte se přesvědčit sami. Na nás se můžete spolehnout. ERP SYSTÉMY Umělá inteligence skokově zlepší predikce v ERP Systémy pro plánování zdrojů v podnicích prošly v posledních letech výrazným rozvojem, zvýšila se rychlost zpracování dat i přes jejich stále rostoucí objem, dochází k analýze dat v reálném čase, prohloubila se automatizace a digitalizace. Nastupující využívání umělé inteligence posune ERP systémy vpřed ještě výrazněji a rychleji. ERP systémy pokrývají stále více podnikových procesů, pro které firmy dříve využívaly specializované nástroje. Rozšiřuje se i integrace s dalšími službami. text: Marcela Štefcová, foto: Shutterstock Dnešní ERP systémy nejsou složité, nepřehledné a těžkopádné molochy, kde zavedení každé změny či vylepšení trvalo dlouhé měsíce, zpracování reportu či kapacitní plánování hodiny Umí pracovat v cloudu a využít tak nesrovnatelně větší výkon serverů a zpracovávat výrazně větší množství dat v reálném čase než v minulosti. To umožňuje práci napříč celým podnikem, okamžitý komplexní pohledná data a stavpodniku a možnost přijímat potřebná rozhodnutí vkrátkém čase. „Navíc se při využití ERP jako služby v cloudu oproti režimu on-premise přesouvá odpovědnost za dostupnost a bezpečnost na třetí stranu a dochází klepší eliminaci bezpečnostních rizik v podobě kyber-útoků, ztráty dat či vydírání firem," upozorňuje Vladimír Heřt, presales expert společnosti SAP. Výrazně se prohloubila automatizace a digitalizace procesů. Systémy mají daleko složitější a přesnější algoritmy, které procesy zrychlují, dávají mnohem přesnější reporty a umožňují preciznější plánování. „Výrazně se také zlepšuje efektivita práce, snižují se náklady a skluzy v dodávkách zákazníkům. Snižuje se i závislost na dostupnosti personálu, personální náklady a je k dispozici více informací pro rozhodování," zdůrazňuje Vladimír Bartoš, ředitel pro strategii ve společnosti Miner- «4 Pro aktuální ERP systémy jsou nové updaty často uváděny několikrát ročně a jejich nasazení je významně jednodušší. va Česká republika. „Největší přidanou hodnotu mají pro zákazníka ty projekty, kde dochází k úspoře lidské práce a rychlé návratnosti vložených investic," doplňuje David Kazda, ředitel divize podnikových systémů ve společnosti Algotech. Implementace nového systému stále vyžaduje poměrně hodně času a nese s sebou řadu rizik a nákladů. Nicméně očekávané výhody výrazně převažují. Navíc dnes se již systémy neimple-mentují formou velkého množství zákaznických úprav, aby se ERP systém přizpůsobil konkrétnímu podniku. Současná řešení jsou mnohem flexibilnější, více se využívá standardních funkcionalit a jejich konfiguračních možností a existuje řada způsobů k akceleraci implementace a snížení rizik „Pryč jsou časy, kdy se upgrade ERP prováděl jednou za pět až osm let a znamenal významný projekt, téměř srovnatelný s prvotní implementací. Pro aktuální řešení jsou nové updaty často uváděny několikrát ročně a jejich nasazení je významně jednodušší, což ve výsledku umožňuje podnikům držet krok se stále rychlejším technologickým pokrokem," upřesňuje Milan Tesař, obchodní ředitel společnosti InfoConsulting Czech. Kde je vůle, tam je i cesta Zásadní podmínkouje ale vždy dobrý tým z obou stran, tedy od dodavatele i zákazníka, s určitou fl m i n e r va Jg úspěšně digitalizujeme výrobní podniky tím k ' MfiajSít" www.minerva-is.eu marketing@minerva-is.cz ek014899 dávkou ochoty přizpůsobit se. Záleží hodně na firemní kultuře a interním přístupu ke změnám. Jsou firmy, kde jsou uživatelé vstřícní, aktivně hledají nové cesty a systém maximálně využívají. A jsou společnosti, kde je velmi obtížné využít potenciál, který systém nabízí. Zákazníkby měl zřetelně vidět cíl a přínosy daného ERP systému. Měl by si být vědom nutnosti uživatele řádně zaškolit, což se často v řadě podniků podceňuje, a mnoho uživatelů proto plně nevyužívá možností ERP systému. „Při nových implementacích je potřeba věnovat obzvlášť velkou pozornost výběru klíčových uživatelů, kteří definují procesy v ERP systému a následně pak školí koncové uživatele. Každá organizace je jedinečná a má tak i své jedinečné procesy. V rámci implementace je ale vždy nutné procesy zrevidovat a již ve fázi analýzy nového ERP řešení určit ty procesy, kde je vhodnější se přizpůsobit osvědčeným řešením, a ty procesy, které jsou pro danou společnost natolik jedinečné, že se vyplatí systém přizpůsobit. Moderní ERP systémy j sou natolik flexibilní, že ve většině případů lze i složité jedinečné procesy realizovat pouhým nastavením ERP systému," shrnuje David Kazda, Algotech. Trochu jiná je situace u cloudových ERP systémů. Jejich funkčnost je dodávána jako služba. „Zde je vůle adaptovat organizaci a pracovníky na nový systém a procesy základním předpokladem úspěchu. Podniky musí do jisté míry upravit své procesy možnostem cloudového ERP systému. Benefitem této adaptace je možnost využít ekonomicky výhodnějšího řešení a v naprosté většině případů vede i ke standardizaci a zefektivnění procesů," upozorňuje Vladimír Heřt ze SAP. Klient ovšem očekává při implementaci vysokou odbornost dodavatelského týmu i následné podpory systému. Implementátor tak postupně v mnoha případech přechází z pozice dodavatele nástroje do postavení dodavatele řešení. „Odbornost, hluboké know-how implementátora a nastavení jeho osobních vztahů se zákazníkem jsou kolikrát daleko důležitější než to, co systém nabízí nebo j ak vypadá. Vzhledem k záběru dnešních ERP nejspíš nemůže existovat člověk který by mohl rozumět do detailů všem částem řešení. To vede k zužující se specializaci lidí na všech úrovních vose výrobce-implementátor-zákazník" domnívá se Tomáš Smutný, generální ředitel QI Group. ERP systémy pokrývají stále více podnikových procesů, pro které firmy dříve využívaly specializované nástroje. Rozšiřuje se i integrace s dalšími službami. „Napojování na jiné softwary a produkty je populárnější než dříve a tento trend rozhodně nepřestává růst. Ideální situace nastává, pokud podnikový informační systém funguje jako in- Odbornost implementátora a jeho osobní vztah se zákazníkem jsou mnohdy důležitější než to, co systém nabízí. Cl algotech Všechny úspěšné společnosti používají pro řízení svých procesů informační systémy. I když v poslední době je vidět trend používání jednotlivých aplikací pro dílčí firemní procesy, stále zůstává ERP systém tím hlavním systémem, který firmy využívají a integrují s dalšími aplikacemi. Z tohoto důvodu je správný partner pro ERP systém klíčovým garantem úspěšnosti využívání všech firemních informačních systémů. ERP systém optimalizuje, automatizuje a řídí firemní procesy v rámci jednoho centralizovaného řešení, kde se shromažďují všechna firemní data. Dnešní výkonné technologie umožňují mnohé procesy řídit zcela autonomně na základě definovaných pravidel. Moderní ERP systémy se díky možnostem umělé inteligence dále učí a zlepšují. Mnohé procesy lze zcela robotizovat a ušetřit tak nemalé náklady. Příkladem je dnes již bezchybné vytěžování dat z přijatých faktur a následné automatické zaúčtování. Moderní ERP systém tak umí nahradit práci několika účetních. Správně naimplementovaný ERP systém poskytuje nejen potřebné informace, ale přímo vede uživatele při plnění každodenních úkolů tak, abyjejich práce byla co nejvíce efektivní. Ideální je, když se uživatelé mohou věnovat plně své práci a mohou se na ERP systém ve všem spolehnout. Když už narazí na nějaký problém, musí mít možnost ho rychle vyřešit prostřednictvím technické podpory. Aby všechno hladce fungovalo, je nutné si vybrat správného dodavatele ERP systému, který systém nejen naimplementuje, ale dále zajistí jeho podporu, rozvoj a údržbu. Algotech nabízí kompletní služby, které je potřeba pro úspěšné nasazení a provoz ERP systému. Provedeme analýzu procesů a návrh optimálního řešení. Následně ERP systém naimplementujeme a zaškolíme uživatele. V případě, že se zákazník rozhodne provozovat ERP systém z cloudu, získá možnost provozu z našeho vlastního datového centra a tím i možnost mít pro celé ERP řešení jednoho partnera. COS EC KOMPLEXNÍ reseni Rozvaděče PREMIUM Server RF1 Variabilní pro všechna vaše IT zařízení • Nosnostaž2 000kg • Bezpečné a variabilní • Pokročilé funkce PRO DATOVÁ CENTRA Chlazení CONTEG Nákladově efektivní jedinečná řešení • Řady CoolTeg, CoolTop a CoolSeven • Flexibilní projekty chlazení na základě vašich požadavků • Energetické a finanční úspory Monitorovací systém CONTEG • Plná kontrola nad datovým centrem • Unikátní monitorovací software RAMOS s pokročilými bezpečnostními funkcemi Související produkty • Napájecí panely (PDU) • Kabelový úložný systém • Vysokohustotní vyvažovači systém • Systémy řízení proudění vzduchu Váš spolehlivý partner pro komplexní řešeni v IT, datových centrech a venkovních projektech www.conteg.cz ATLASSIAN JIRA a CONFLUENCE Naučte se a využívejte tyto skvělé nástroje na MAXIMUM! nyní s 80% slevou, pouze za 3 921 Kč Kurz je určen všem uživatelům JIRA či Confluence, administrátorům či vývojářům, kteří Jiru využívají a naučí Vás správně využívat Jiru a Confluence na maximum. V průběhu 2denního kurzu Vás provedeme od naprostých základů až po práci s pokročilými funkcionalitami uvedených systémů. Dozvíte se, jak správně založit a spravovat Vaše projekty, vytvořit pokročilá workflows s řadou automatických operací, které si dále vyzkoušíte na řadě praktických příkladů a úkolů. Získejte tento kurz v rámci Národního plánu obnovy (NPO - Kurzy digitálního vzdělávání)! Přihlaste se do kurzu na webu Úřadu práce následujícím postupem: Úřad práce ČR (uradprace.cz) - Zaměstnanost - Pro občany - Nabídka rekvalifikací a vzdělávacích kurzů - Hledání kurzů. Následně zadejte do vyhledávání kód kurzu. Po načtení kurzu zvolte nabídku "Více informací" pro detaily kurzu a volbu preferovaného termínu. Kód kurzu: 142 023 013 704 Aktuálně vypsané termíny: 26. - 27. 09. 2023 I 26. - 27. 10. 2023 I 23. - 24. 11. 2023 I 05. - 06. 12. 2023 Data script ©servodata ^ ^ Member of Moore Czech Republic Croup Gold Solution Partner tegrační platforma s možností napojení na další aplikace, například CAD/CAM systémy, veřejné rejstříky ARES a ISIR či datovou schránku," myslí si Tomáš Smutný z QI Group. Nicméně v případě starších typů ERP systémů se stává, že neposkytují dostatečnou podporu pro aktuální potřeby, např. v oblasti správy dokumentů a jejich oběhu. „Zpravidla slouží moduly systémů ERP určené ke správě dokumentů spíše jako úložiště příloh k datovým záznamům, například přijatým fakturám. Prozatím tyto moduly svou funkčností a praktickou využitelností nemohou konkurovat specializovaným dokument management systémům," myslí si Pavel Nykl, obchodní ředitel společnosti Onlio. Výraznou proměnou prošlo také uživatelské prostředí. Do pracovního prostředí přichází generace uživatelů, kteří jsou zvyklí žít online, neznají svět bez počítačů. Komunikace s ERP systémy je proto dnes typicky práce s webovou aplikací s rozhraním podobným běžně užívaným aplikacím, na mobilních platformách prakticky odkudkoli. Uživatelé i proto pracují se systémy ochotněji a zlepšuje se kvalita dat a stupeň využití ERP řešení v podnicích. Umělá inteligence zvýší schopnosti ERP Dalším posunem ve vývoji ERP systémů bude širší využívání umělé inteligence. Jde o jednu z největ-ších inovací, jež do ERP systémů přichází. Jejím předstupněm bylo strojové učení a robotizace, AI ale zahrnuje využití dalších technik jako jsou různé expertní systémy, přirozený jazyk zpracování, počítačové vidění. Již dnes lze vidět první implementace do ERP systémů. Automatizuje opakující se procesy a běžné operace, predikuje opoždění výroby, vytěžuje texty, identifikuje kritické chyby či odchylky chování uživatelů. Řešení s umělou inteligencí přebere v podnikových procesech rutinní úlohy, které dosud vykonávají lidé. Role uživatelů se u rutinních procesů přesune do kontrolní roviny To povede k dalšímu zvýšení efektivity, snížení chyb a zrychlení firemních procesů. „Umělá inteligence umožní náhradu lidí nejen automatizací běžných činností, to provádíme již mnoho let, ale i při nestandardních činnostech. A to bude začátek fungujících firem bez lidí," domnívá se Vladimír Bartoš z Minervy. Širší adopce AI může znamenat skokovýposun v možnostech budoucích ERP řešení, například v oblasti predikcí. „Předpověď vývoje v zásadě čehokoliv na základě velkých dat - predikce vývoje poptávky, respektive prodejů, cash flow, stavu výrobních prostředků - to celé by mohlo vést k pokročilým predikcím vývoje podnikání a různým what-if simulacím zohledňujícím celou řadu různých parametrů," předvídá Milan Tesař ze společnosti InfoConsulting Czech. Velký potenciál má umělá inteligence i v oblasti personalizovaného zákaznického servisu. Analýzou dat a porozumění preferencím zákazníků bude schopna nabízet individualizované produkty, poskytovat řadu doporučení a odpovídat na dotazy zákazníků. Překážkou v plošném nasazení AI mohou být historická data v systémech a jejich kvalita. Ale také správnost zadávaných dat. Zde se opět může velmi dobře osvědčit AI při jejich kontrole. Navíc se snižuje a bude dále klesat počet ručně zadávaných vstupů. Vzroste objem dat, která se budou do ERP systému automaticky zapisovat z čidel, přímo z výrobních linek nebo výrobních robotů A kde vidí budoucnost ERP systémů odborníci? Například v systémech, které obsahují vše a zvládnou pokrýt veškeré agendy dané společnosti. Cestou může být i další propojování ERP systémů s externími aplikacemi, což znamená vyšší požadavky na rozhraní umožňující jednodušší integrace pomocí webových služeb a zabezpečení dat v ERP systémech. Dá se předpokládat, že přechod na cloudové ERP systémy bude pokračovat a tyto systémy s připojenými externími aplikacemi pro specializované procesy budou postupně převažovat. Jednotné ERP ale bude nadále páteří ICT výrobních podniků, základem pro plánování a řízení zdrojů a pro pohled na hospodaření podniku. Bude i nadále hlavním nástrojem pro strategii a řízení firem. Vývoj se dá předpokládat spíše evoluční, kterýbude souviset s posunem v technologiích obecně. Výrazněji se může projevit zmíněná širší adopce AI do různých funkcionalit ERP systémů «4 Umělá inteligence umožní náhradu lidí nejen automatizací běžných činností, to provádíme již mnoho let, ale i při nestandardních činnostech. INFORMAČNÍ SYSTEM QI centrálni mozek firmy nabízí komplexní reseni S DLOUHODOBÝMI PRÍNOSY ELASTICITA FLEXIBILITA BEZPEČNÁ INVESTICE možnost okamžité reakce na aktuální situaci změnou rozsahu licencí i výší poplatků úpravy, kombinování a nastavení funkcí s ohledem na specifické potřeby každé stabilní zázemí produktu (23 let tradice, 38 partnerů), zkušenosti (1 446 implementací) podle vašich požadavků společnosti a pravidelné aktualizace systému S QI každý den pracuje cca 50 000 uživatelů, kterým výrazně usnadňuje práci. Jak konkrétně pomáhá, zjistíte zde: www.qi.cz/reference Překonejte omezení ERP systémů. Svěřte svoje dokumenty do rukou DMS, ^ jediného systému, který dává smysl. é^^A • Získejte přístup ke všemu, co potřebujete. Bez omezení. • Pokryjte veškeré Vaše potřeby díky vysoce specializovanému systému. • Neplýtvejte svým časem a pracujte pouze s tím, co se Vás týká. • Ušetřete své firmě statisíce zefektivněním firemní dokumentace. C faktury.edocat.cz I » Udělejte krok směrem k efektivitě. Jedině s eDoCat DMS. DoCat IFS 'J£ PLATINUM *Wl\W CHANNEL WliP PARTNER INFO CONSULTING ■ www.infoconsulting.com/cs Je vas ERP systém připraven na současné rychlé tempo změn? Nová doba vyžaduje inovativní přístup. Seznamte se s IFS Cloud! ANKETA text: Marcela Štefcová, foto: archiv firem Jak se už dnes v ERP využívá umělá inteligence? AI je v současnosti největším trendem podnikových informačních systémů, její reálný nástup je ale postupný. Zatím se využívá spíše v dílčích oblastech, očekává se její brzké zapojení hlavně v predikcích budoucího vývoje. Milan Tesař, InfoConsulting Czech Z mého pohledu je v tuto chvíli ještě brzo mluvit o tom, jak konkrétně je umělá inteligence v ERP využívána a kde má nejvyšší přidanou hodnotu. Nepochybně je to jedna z největších inovací, která do světa ERP přichází, ale adopce je přece jen ve světě ERP o něco pomalejší než ve světě specializovaných aplikací. Tedy zatímco specializované aplikace pro gene-rativní AI využívá při práci většina z nás, v ERP světě je řada aplikací využívající strojové učení sice připravena výrobci pro využití, ale čeká na implementaci a adopci ze strany uživatelů. Jsem velice zvědavý, kam se bude tato oblast vbudoucnu vyvíjet, a jsem přesvědčen, že se dočkáme zajímavých věcí. Vladimír Bartoš, Minerva Česká republika Zatím se setkáváme spíše s tím, že dodavatelé ERP systémů začali nazývat umělou inteligencí funkce samoučení a vyhodnocování, jako například postupné zlepšování rozpoznání textu při skenování faktur nebo plánování výroby podle sofistikovaných algoritmů. Nástup umělé inteligence v ERP systémech nás teprve čeká. ^^^^1^^ Vladimír Heřt, I Společnost SAP uvolnila ve svých řešeních více než 130 scénářů na bázi umělé inteligence, které produktivně využívá již více než 20 tisíc zákazníků. Tyto scénáře umožňují automaticky klasifikovat poruchy, predikovat zpoždění dodávek či plateb, automaticky párovat pohledávky a platby, vytěžovat texty a řadu dalších funkcí. Do konce roku plánuje společnost uvolnění dalších scénářů využívajících generativní umělé inteligence. Přínos umělé inteligence naši zákazníci vnímají především v možnosti další automatizace procesů, které doposud vyžadovaly manuální zásahy, ovládání řešení SAP přirozenou řečí nebo identifikaci informací kritických pro I rozhodování. 9 David Kazda, ^HkH^V Algotech ERP systémy obsahují mnoho cenných dat, která lze pomocí algoritmů umělé inteligence velmi dobře vytěžit a převést na důležité informace pro rozhodování. Už dnes je zcela běžná například automatická kontrola podezřelých transakcí v ERP systému, upozorňování na možné lidské chyby nebo odchylky chování uživatelů. Je zde ale stále velký potenciál dalšího využití. Hromadnému nasazení nových funkcí umělé inteligence dnes brání hlavně kvalita historických dat v ERP systémech. Tomáš Smutný, Ql Group Zatím jeto spíše hudba budoucnosti, už nyní se ale začínají objevovat požadavky zákazníků na automatizaci v souvislosti s AI. Typickou ukázkou může být zaúčtování přijatých faktur. Ty procházejí přes služby zajišťující vytěžování dat, umělá inteligence se tím učí „lidské" postupy a úkony Pokud se poté tato agenda předá AI, fakturant již nebude muset provádět praktické zaúčtování, ale pouze zkontroluje výsledek Tak jako tak se domnívám, že se brzy začnou dít velké věci a možné bude to, o čem se nám ani nesnilo. INZERCE I software se dá prodat a koupit forscope v „second handu". Firmy i veřejné ~ instituce mohou získat prostředky za nepotřebné licence. Zakoupit z druhé ruky oblečení, elektroniku či automobily je pro nás zcela běžné. Věděli jste však, že výhodně lze prodat či nakoupit i druhotný software? Vzhledem k přísné licenční politice výrobců programů to může znít jako sci-fi, jedná se však o zcela legální cestu, jak na softwaru ušetřit. „Prodej i nákup druhotného softwaru přináší extra finanční prostředky a pomáhá organizacím růst," říká Jakub Šulák, zakladatel a předseda správní rady společnosti Forscope a.s. A připomíná, že firmy i veřejné instituce mají v nepotřebných softwarových licencích často uložené významné finanční prostředky, aniž by o tom věděly. „V případě, že organizace přechází na novějšíverze nebo třeba snižují stavy zaměstnanců, mohou přebytečné licence prodat a získat tak prostředky navíc. Na druhé straně často nakupují zbytečně nový software, přičemž funkčně stejné produkty od těch samých výrobců mohou vyjít až o 70 % levněji." Při současné snaze snižovat náklady napříč soukromým i veřejným sektorem se může jednat o jednu ze zajímavých alternativ, jak získat finance na potřebnější investice. Právě společnost Forscope se na výkup a následný prodej softwaru specializuje. A to nejen v České republice - působí i na dalších 9 trzích Evropské unie. Mezi její zákazníky patří jak střední a velké firmy, tak ministerstva, města, obce či nemocnice. „Působíme jako softwarový broker. To znamená, že vykupujeme produkty od firem a veřejného sektoru a následně je prodáváme dále. Naše přidaná hodnota je především v expertíze v oblasti licencování, kdy jsme našim zákazníkům schopni poradit při výběru vhodných produktů," vysvětluje Jakub Šulák. Prodej i nákup druhotného softwaru přináší extra finanční prostředky a pomáhá organizacím růst. A jak je to s legalitou? I přes snahu výrobců prezentovat druhotný software jako ilegální má pevné ukotvení v evropském právu již více než 10 let. Na základě evropských právních předpisů a soudních rozhodnutí (např. směrnice 2009/24/ES nebo rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-128/11 z roku 2012) byly vytvořeny čtyři právní podmínky pro legální převod vlastnictví softwaru: • První zemí vydání a prodeje produktu byla země EU/EHP nebo Švýcarsko. Produkt byl plně uhrazen vlastníkovi autorských práv. Produkt je časově neomezený (nejedná se o předplatné). Produkt už není používaný předchozím majitelem (majiteli). Jak prodat přebytečný software? Pokud vaše organizace vlastní perpetuální softwarové produkty (nikoli předplatné), které už nepotřebujete, společnost Forscope je od vás může vykoupit. PŘIKLAD VÝKUPU SOFTWARU Bankovní společnost s nadbytečnými serverovými softwarovými produkty. O Microsoft Windows Server 2019 Datacenter [16 Coi c) 8 ks 1100 000 Kč o Microsoft Windows Server 2019 Uier CAL 1 500 ks o Microsoft Windows Server 2019 RDS User CAL 500 ks Zisk Zdroj: F-ofseapex2 EK01520B "^Xr^CEfc------- --I . I [Hledáte dátové centrum podle vašich představ?] Přestěhujte se za lepším. Využívejte řízených služeb moderního datového centra v programu SafeDX Server Hotel a nechte provozní starosti na nás. Spolehlivost 0 o Bezpečnost Vysoká dostupnost Energetická úspornost ★ VIP servis Virtualizace VMware * Virtuální datové centrum * Automatizace Kubernetes, VMware Tanzu * Bezpečná privátní infrastruktura 0SPOLEHNĚTESE ■HfPnl +420 296 238 007 info@safedx.eu www.safedx.eu HPE GreenLake * Pronájem dedikovaného hardware HPE * Vysoká dostupnost výpočetního výkonu * Výhodné cenové podmínky RackHousing * Kontrolované prostředí dle Tier III standardu * Síťově neutrální datové centrum * Provoz bez ztrát a plýtvání Hewlett Packaní Enterprise intel. vmware Microsoft 1 32