Pátek - neděle 9.-11. února 2024, číslo 029, cena 40 kč, sk 2,10 € www.hn.cz exonomia Hospodářské Noviny CZK/EUR* 24,955 +0,10 % CZK/USD M 23,195 -0,06 % Co čekat od sněmu ANO Jistoty zůstávají, Andreje Babiše a Karla Havlíčka nikdo nesesadí. Proč tedy věnovat pozornost sněmu ANO? Strana 6 1462,95 +1,28 % FTSE * 7595/48 -0/44 % DAX* 16963,83 +0,25 % Je čas nakoupit české banky? Kterou ze tří bank obchodovaných na pražské burze by experti zařadili do portfolia a proč? Komerční banka překvapila dividendou. Strana 12 Magazíny Hospodářských novin Víkend Teplá zima „spláchla" miliony Jizerské 50. Víkend měl patřit tradiční sportovní akci, kvůli počasí se ale nejede. PročNe F NOVÉ AUTO? ZAČNETE S INVESTIČNÍM PLANEM PFehied Výkon Podrobnosti Atokace Hodnota 42.00% Hodnota 4200,00 Alokace Hodnota 21.00% Hodnota 2100.00 Alokace Hodnota 37.00% Hodnota 3700.00 Investiční plány - produkt založený na ETF pro pasivní investování, který je k dispozici v aplikaci XTB. Sestavte si vlastní plán s 0% poplatkem* ►STÁHNOUT Z ^ Stíhnoutz Google Play V App Store Finanční nástroje, které nabízíme, jsou rizikové. Investujte zodpovědně. *Při měsíčním objemu do 100 000 EUR. lAflAflAf VŤh ŕ* 7 Všechny transakce nad tento limit jsou zpoplatněny drobným poplatkem 0,2% (min. 10 EUR). W W W • Ä. lU • w Může byt účtován poplatek 0,5 % za konverzi měn. 9 977086295832024029 2 hospodářské noviny patek - nedele 9. - 11. února 2024 www.hn.cz Jaderná elektrárna Úprava silnic kvůli Dukovanům vyjde stát na miliardy Kdo bude dodavatelem do nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, rozhodne vláda po doporučení od ČEZ letos v Červnu. Ať už technologii zajistí francouzská EDF, nebo korejská KHNP, které po vypadnutí amerického Westinghou-su v tendru zůstaly, nevyhnou se dopravním potížím s nadmernými náklady. Dukovany leží hluboko ve vnitrozemí a nejsou jednoduše přístupné z moře nebo velkých řek, kde se jinak „jaderky" bežne staví. Klíčové komponenty pro elektrárnu o výkonu do 1200 MW, jako reaktorová nádoba a parogenerátory, přitom váží stovky tun. Na to, aby se do areálu elektrárny na Vysočině dostaly, vydá Český stát v příštích deseti letech 13,55 miliardy korun. Větší Část (9,5 miliardy) se průběžně profmancuje do roku 2029. Ve středu to odsouhlasila vláda. Jde o peníze, které nebudou součástí rozpočtu na Dukovany. Náklady na jeden blok se při nynějších cenách pohybují kolem 300 miliard korun. Dukovany by podle plánů měly být dokončeny v roce 2036. Předpoklad transportu těžkých a nadrozmerných komponent je mezi roky 2030 a 2032. Opravit se musí i mosty Trasa, kudy se klíčové komponenty pro Dukovany přepraví, je kombinací lodní a silniční dopravy. První Část je po Labi z přístavu v Hamburku až po Týnec nad Labem, kde se bude překládat na návěsy. Od Kolína až po Jihlavu vede silnice první třídy Číslo 38, která je hodně vytížená především kamiony. I tady ale budou podle ŘSD potřeba investice. „Jsou tam mosty, které jsou už v horším stavu a mají zatížitelnost, která by nemusela vyhovět, budeme do nich muset sáhnout," řekl HN generální ředitel ŘSD Radek Mátl. „Máme pravidelné schůzky s ČEZ a zjišťujeme, co bude potřeba převážet," dodal. Silničáři budou navíc muset vyřešit i obchvat Třebíče na silnici Číslo 23. Počítá se s podpovrchovou variantou, cenou kolem 2,5 miliardy a taky s odporem Části místních obyvatel. „I proto to tam může být z hlediska termínu nej napjatější," řekl Mátl. Velká Část investic ale připadne i na Vysočinu. Další Část trasy se skládá z pěti silnic druhé třídy, u kterých se mají hlavně dostavět obchvaty obcí. Odpůrci jádra se zlobí Při stavbě nynějších bloků v Dukovanech, které mají ruskou technologii od Rosatomu, se v 80. letech používala železnice a zbytekse dodělával přímo na místě stavby. U plánovaných větších reaktorů by taková věc nebyla možná. Podle studií ČEZ se nedají po železnici přepravit komponenty vyšší než 4,8 metru a širší než pět metrů. Středeční rozhodnutí vlády vadí odpůrcům jádra. „Je to skrytá dotace," zlobil se Edvard Sequens, energetický expert sdružení Calla. Vadí mu také, že ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přinesl na vládu materiál bez toho, aby byl zařazený v programu. „Je to naprosto netransparentní. Vláda si zvykla, že se o věcech spojených s energetikou nediskutuje," dodal. Podle něj se dá režim utajení pochopit při výběru dodavatele, ale těžko u dopravní stavby. „Je Časté, že ministři nosí některé materiály takzvaně na stůl. V tomto případě byly ale důvodem intenzivní práce na předkládaném dokumentu s ministerstvem financí," uvedla na dotaz HN mluvčí vlády Lucie Ješátková. Petr Zenkner, Jan Beránek Krátce Redakce HN autori@hn.cz SŽ slibovala zachovat nádraží v Kladně, nakonec otočila Mělo to být spojení starého s novým: nové koleje a nástupiště, k tomu podchod - a vedle toho 150 let stará budova, která dodává oblasti kontinuitu. Přesně takhle ukazovaly budoucnost kladenského hlavního nádraží vizualizace, se kterými Správa železnic žádala o všechna povolení. Byl k tomu důvod: právě na téhle trati se začala psát historie České železnice. Jenže jakmile se začalo vloni v létě opravdu stavět, otočila: nádražní budova je ve špatném stavu a bude lepší ji zbořit. Pravděpodobně finální tečka přišla teď. A představuje to vlastně i precedens pro řadu dalších měst, která jednají se Správou železnic o rekonstrukcích tratí - že původní sliby nemusí platit. „Bylo vybráno efektivnější řešení v podobě novostavby," uvedla Správa železnic. Ve Čtvrtek dopoledne rozeslala médiím jednostránkové tiskové prohlášení. Podobu rychlodráhy z Prahy na letiště a do Kladna zhruba za 50 miliard přitom dřív představovala spíš na velkých akcích pro kamery. Změnustanoviskavysvětlujespodní vodou a údajně horším stavem objektu, který bylo možné zjistit až po jeho nuceném vyklizení. Budova je zavedena v památkovém katalogu, nemá ale status kulturní památky. Jedním z těch, kteří museli po začátku stavby vloni v létě nádraží opustit, byl i Radek Šauer. Muž, který byl na konci 90. let průkopníkem byznysus pronájmem lokomotiv, měl se svou firmou v patře v nájmu několik kanceláří. Zpráva o definitivním ortelu ho překvapila. „Než se to vyklízelo, byl jsem se podívat i ve sklepích. Vypadaly celkem zachovale, krásné cihlové klenby. Vlhko tam bylo asi větší, než bývá v jiných sklepích, to ano. Ale rozhodně na mě ta budova nepůsobila, že by byl jakýkoli důvod ji bourat," řekl HN. „Chápu zboření ostatních nádražních budov tady v Kladně, nejsem žádný staromilec. Ale mělo by to být s nějakým citem," řekl Šauer. „Původní vizualizace se mi líbily, architekt hezky spojil starou budovu s novým. Je to obrovsky cenný kus historie. Jako Kladeňák se cítím napálený," dodal. O demoličním výměru se ve skoro sedm-desátitisícovém městě začalo proslýchat na přelomu ledna a února. Odpůrci bourání sepsali petici, na které je teď něco přes 400 podpisů. Nevolá přímo po zachování staré budovy, ale po transparentním výběru variant, co s ní a s celým prostorem. Místo toho se teď dočkali rovnou dvou vi-zualizací jako hotové věci: kousek vedle současné budovy má vzniknout nízká hranatá budova s velkou prosklenou plochou, ze které bude přístup do podchodu. „Jsem z toho roztrpčená a zklamaná. Snažila jsem se přes zákon o svobodném přístupu kinformacím získat dokumentaci těch podob, nedá se k nim dostat. A pak se dozvíte, že je hotovo," řekla HN opoziční zastupitelka a také architektka Anna Ga-manová (Opravíme Kladno). „Když se na to dívám z pozice svojí odbornosti, ty výhrady jsou naprosto běžné záležitosti. Na té budově není ani teď vidět, že by byla poškozená, i když se všude kolem staví. Rozhodně není nutné ji bourat," řekla. Nápadmánaopakpodporustávající radnice, kterou ovládá uskupení Volba pro Kladno, silně navázané na místní hokej, s podporou ANO. „Rozhodli jsme se jednoznačně podpořit nové, moderní a funkční řešení s nižší energetickou náročností," uvedl primátor Milan Volf. Argument o úspornosti přitom působí vzhledem k velkým proskleným plochám nového návrhu poněkud překvapivě. Jan Beránek Bard končí, nově se AI od Googlu jmenuje Gemini Google před týdnem představil novou verzi svého chatbota Bard, který dostal nový mozek a oficiálně se naučil Česky. Nyní firma romantické jméno Experience Gemini g emíni.google.Goai opouští a jako označení pro svou službu generativní umělé inteligence si vybrala generický název Gemini - Blíženci. Vedle rebrandingu, který slučuje název služby a velkého jazykového modelu, který ji pohání, Google oznámil také placenou verzi své umělé inteligence. Ta nabízí výpočetně náročnější verzi jazykového modelu Gemini Ultra a bude dostupná přímo v aplikacích Google Workplace a Google Cloud. Pro České zákazníky to nebude tak jednoduché. Při představení nové verze Barda před týdnem Google oznámil, že služba využívá prostřední verzi jazykového modelu Gemini místo nejvýkonnější verze Ultra 1.0. Právě ta má být stejně dobrá nebo lepší než GPT-4 od lídra trhu společnosti Ope-nAI. Nyní je zřejmé, že Gemini Ultra si Google schovával pro placenou službu Gemini Advanced. Nová služba je už nyní dostupná i v Česku jako další stupeň předplatného Google One s cenou 550 korun měsíčně, což je ekvivalent dvaceti dolarů v USA. To je srovnatelné s obdobnou službouMicrosoft Copilot Pro. Microsoft svou placenou službu zatím nabízí pouze v patnácti zemích, mezi kterými Česko chybí. Pod označením Google One AI Premium firma nabízí přístup k umělé inteligenci, která umí reagovat na textové, hlasové aobrazové vstupy a slibuje nejlepší možné výsledky v rámci služby Gemini. Dále zahr- nuje 2 TB prostoru pro uživatelská data sdílená napříč službami Google (Drive, G mail, Google Photos) a prémiové funkce například při editaci fotografií. Samotná služba Google One se 2 TB prostoru pro data stojí měsíčně 300 korun, za přístup k prémiovým službám umělé inteligence si tedy zákazníci využívající už nyní tuto variantu připlatí dvě stokoruny. To ale není úplně celé. Tarif Google One AI Premium představený ve Čtvrtek se od ostatních variant liší. Dosavadní tarify je možné sdílet s dalšími až pěti lidmi v rámci rodiny, u AI Premium je možné v rámci tarifu sdílet úložiště, ale přístup ke službě Gemini Advanced Google má pouze „správce rodiny". Jedním z důvodů je to, že Google podmiňuje přístup ke Gemini Advanced dosažením 18 let. Firma nyní nabízí možnost vyzkoušet si službu na dva měsíce zdarma. Pro České uživatele a zákazníky v EU má Čtvrteční oznámení Googlu menší význam. Samotný jazykový model Gemini Ultra je optimalizovaný pouze pro angličtinu, i když umí komunikovat v dalších jazycích. To znamená, že i potenciálně nej zajímavější funkce, integrace AI přímo do kancelářských aplikací od Googlu, bude dostupná pouze v angličtině. A to teprve až ji Google v zatím nespecifikovaném termínu spustí. Omezení pro zákazníky mimo USA představuje také nová aplikace Gemini pro An-droid, která může na telefonech s Andro-idem nahradit Google Asistenta. Tato aplikace je zatím k dispozici pouze pro americké uživatele a bez termínu dalšího rozšiřování. Otakar Schon Oblíbený velitel ukrajinské armády Zalužnyj odchází Dosavadního hlavního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného vystřídal ve funkci dosavadní velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Oznámil to ve Čtvrtek ukrajinský prezident Vo-lodymyr Zelenskyj, který se předtím se Za-lužným sešel. „Rok 2024 může být pro Ukrajinu úspěšný pouze tehdy, pokud dojde k účinným změnám v základu naší obrany, kterým jsou ozbrojené síly," zdůraznil prezident. Zelenskyj uvedl, že ukrajinská armáda potřebuje změny a nový přístup k mobilizaci a získávání nových vojáků. Ukrajinské síly podle šéfa státu prokázaly, že mohou získat zpět kontrolu nad děním ve vzduchu, ale v loňském roce nedokázaly dosáhnout svých cílů na pozemním bojišti. Prezidentovu rozhodnutí předcházely měsíce spekulací v médiích o neshodách mezi šéfem státu a velitelem armády ohledně dalšího vedení války proti Rusku, která trvá už téměř dva roky. ČTK 3 Hospodářské noviny i Bankovnictví Banky rýžují na hypotékách nejvíce od roku 2014. Jejich ceny ale půjdou dolů, odhadují experti Vladan Gallistl vladan.gallistl@hn.cz ' Je to taková dlouhodobá mant-ra bankéřů: musíme zdražovat hypotéky, protože cena peněz na trhu roste. Opačným směrem to však evidentně neplatí. Přestože cena finančních zdrojů v posledních týdnech prudce klesla, tak hypotéky dál u většiny bank nezlevnily. Cena, za niž si banky mezi sebou půjčují peníze na trhu - takzvaný úrokový swap -, se výrazně snížila. U pětiletých zdrojů se již od konce loňského roku pohybuje okolo 3,5 procenta, když ještě před třemi měsíci to bylo zhruba 4,3 procenta. Úrokové sazby se však v prosinci pohybovaly u pětiletých hypoték na úrovni 5,6 procenta a na podobné výši setrvávají stále. Úroková marže je tak2,1 procenta, což je nejvíce od poloviny roku 2014. Za poslední rok se pak pohybovala v intervalu mezi 0,7 až 1,6 procenta. „Kdyby se úrokové sazby pohybovaly zdravě, tak by dlouhodobé fixace hypoték byly nižší," upozornil v této souvislosti Jan Brejl, obchodní ředitel finanČněporadenské skupiny Part-ners. Bankovní domy zdůvodňují vyšší přirážku několika faktory. „Hlavním důvodem je riziko spojené s refinancováním úvěrů před koncem fixačního období, které banky musí zohlednit při výpočtu nákladů na zdroje," říká Ondřej Šuchman, manažer hypoték skupiny KB. Podle Michaely Průchové z Československé obchodní banky hypotéky ovlivňuje nejen cena peněz, ale i další rizikové parametry vyplývající ze současné situace na trhu. Za vysokou přirážkou kceně peněz ale vidí experti zejména snahu bank zvyšovat své ziskové marže. „Je to jistý vzdor proti schválené legislativní změně týkající se poplatku za předčasné splacení hypotéky ve výši maximálně jednoho procentazvýše úvěru. Proto si nyní zvyšují své marže," upozorňuje Vratislav Jůza, zemský ředitel finanČněporadenské společnosti 4fin. Současná situace podle něj dokonce evokuje znaky kartelu mezi bankami. S refinancováním hypoték, kdy klient odejde k jiné bance ještě během trvání fixace úvěru, má banka náklady. V současné době ale může účtovat lidem fakticky jen stokoruny. Od září budou platit za předčasné uhrazení úvěru 0,25 procenta ze splácené jistiny, a to za každý rokdo konce fixace. Maximální výše poplatku je výše uvedené jedno procento. Platit to však bude jen pro hypotéky sjednané po 1. září. Ani to se bankovním domům nelíbí. Navíc nyní odborníci očekávají, že se do pohybu může dát hypoteční portfolio v objemu stamiliard korun. Jde o půjčky, které si klienti vzali v uplynulých dvou letech za sazby, které dokonce překračovaly i šest procent. A toho se banky obávají. „Je racionální, že banky si rizikovou přirážku k marži dávají. Čím je delší fixace, tím je vyšší riziková marže na odchod klienta. To je jednoznačně vidět," dodává Libor Vojta Ostatek, hypoteční expert Broker Trustu. Podle hypotečního experta Next finanční Jiřího Vágnera „banky reálně honí marže". V minulých letech ale měly podle něj marže naopak nízké. Skutečností je, že při prudkém zvyšování sazeb ČNB reagovaly banky se zpožděním za zdražováním peněz na trhu. Jejich marže tak byla dokonce záporná. „Od podzimu2021 do podzimu 2022 byla přirážka s ohledem na rychlý růst ceny zdrojů tak nízká, že po započtení rizikových a dalších nákladů byla marže na nových hypotečních úvěrech záporná. Současná vyšší marže tak Částečně tyto ztráty nyní kompenzuje," doplňuje Lukáš Kropík, mluvčí České spořitelny. Reálně ovšem rozhodně banky neprodělávaly. Nefinancují se totiž na trhu, ale využívají pro půjčky vklady firem adomácností. Těm všakplatí méně, než je cena zdrojů na trhu. Cena peněz na trhuje všakdůležitá, protože je to srovnání, které poměřuje banka s jinými obchodními příležitostmi neboli úvěry. Příprava na náklady refinancování ale není jediným důvodem, proč je nyní úroková přirážka vysoko. „Je to obchodní politika bank. Když jdou sazby dolů, tak nejprve přecení depozita dolů a až následně sazby uúvěrů," komentuje portfolio manažer Cyrru-su Tomáš Pfeiler s tím, že když jdou sazby nahoru, tak je to naopak. Neboli banky rychle zdraží úvěry a až pak zvyšují úročení vkladů. Ostatně velké banky zatím na výrazný pokles tržních sazeb vůbec nezareagovaly a ani neoznámily, že se ke zlevnění hypoték chystají. „Banky sazby drží. Nikdo nechce být první, kdo sníží úroky," glosoval Brejl. Odborníci se ovšem shodují, že banky budou muset hypotéky zlevnit. Zvlášť když ČNB ve Čtvrtek opět Jakou mají banky přirážku na hypotékách — Cena hypoték* — Cena peněz na trhu (na pět let) 6,5 snížila svou klíčovou sazbu, a to z 6,75 na 6,25 procenta. „Vysoká konkurence na trhu donutí banky své marže snižovat," míní Júza. Podle informací HN z bankovních kruhů Česká spořitelna zareaguje snížením sazeb až o 0,4 procentního bodu. Menší banky jako Moneta Money Bank Či Air Bank již nyní nabízí výrazně výhodnější podmínky než velká bankovní trojka: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Nejvýhod-nější nabídku má v současnosti Moneta, kterápřiš las hypotékami výrazně pod pěti procenty. „Moneta ukazuje celému trhu, že je zde prostor pro snižování sazeb," Vágner. Už do konce března by se mohly hypotéky na trhu pohybovat podle Vágnera i Ostatka pod pěti procenty. — 6,07 % - Úrokový rozdíl ^ 3-] 12 2022 6,00%^" "^J* 31.10. 2022 5,62% 2,59%*-^ / 28.2.2019 2014 2015 2016 2017 2018 vé hypotéky s délkou trvání nad tři roky do pěti let včetně •0,69 % 31. 12. 2021V. jf% 2020 2021 31.12. 2023 2022 2023 Zdroj: Česká národní banka, Cyrrus, vlastní výpočty ■ Měnová politika ČNB opět snížila úroky. Koruna v reakci oslabila Marek Miler marek.miler@hn.cz \~ Zlevňování ceny peněz - a potažmo i úvěrů a hypoték - pokračuje. Vedení České národní banky (ČNB) rozhodlo o snížení základní úrokové sazby v ekonomice o půl procentního bodu, tedy o víc než při předchozím snížení 22. prosince. Centrální banka těmito kroky reaguje na zvolňující inflaci a na potřebu ulevit podnikům v době slabého ekonomického růstá Sedmičlenná bankovní rada na svém Čtvrtečním zasedání odhlasovala, že sníží takzvanou dvoutýdenní repo sazbu na 6,25 procenta ze stávající úrovně 6,75 procenta. Banka rozhodnutí oznámila na svých webových stránkách. Guvernér Aleš Michl řekl na tiskové konferenci po zasedání, že pro tento krok hlasovalo šest Členů rady, jeden radní byl dokonce pro snížení o 0,75 bodu. Od repo sazby se zprostředkovaně odvíjí ceny úvěrů v ekonomice, včetně hypoték. Vyšší úroky brzdí ekonomiku, ale tlumí růst cen, protože podniky hůře dosáhnou na investice a domácnosti méně utrácejí. Výše sazby také ovlivňuje náklady na správu státního dluhu nebo kurz koruny. Česká měna v reakci na rozhodnutí zareagovala oslabením na 25,10 za euro, tedy na nejnižší úroveň od května 2022. ČNB už sazby o Čtvrt bodu snížila v prosinci, poprvé po roce a půl, co ji vede nový guvernér Aleš Michl. Razantnější snížení repo sazby přišlo poté, co se centrální bankéři seznámili s aktualizovanou prognózou ekonomického vývoje. Tu pro bankovní radu pravidelně vytváří analytický tým ČNB. Nová prognóza oproti předchozí aktualizaci z listopadu předpokládá slabší růst ekonomiky - letos 0,6 procenta, oproti původnímu odhadu 1,2 procenta. Dominik Rusinko z makroekonomického týmu ČSOB řekl, že snížením ČNB „šlape na plyn", aby pomohla znovu nastartovat ekonomický růst. „V nejbližších měsících se podle nás stane razantnější snižování sazeb, tedy po půl procentních bodech, novým normálem. Svižné uvolnění měnové politiky by mělo zajistit, že ČNB nebude nežádoucím způsobem tlumit ekonomickou aktivitu v momentě, kdy dochází ke křehkému oživení," řekl. Rusinko dodal, že na konci roku počítá s repo sazbou na úrovni Čtyř procent. Předpoklady trhů, že to budou tři procenta, se mu zdají přehnané. Guvernér Michl řekl, že meziroční míra inflace v lednu by měla sestoupit na úroveň mezi 2,5 a 3,5 procenta. Také po zbytek roku by se měla držet poblíž tří procent, tedy na horní hranici inflačního pásma, na které banka cílí svou úrokovou politikou. Za střed cíle centrální banka považuje míru inflace dvě procenta. Prognóza předpokládá, že průměrná inflace bude letos 2,6 procenta, uvedl guvernér. Nejnovější datao inflaci jsouz prosince, kdy ceny meziročně vzrostly o 6,9 procenta. Ještě na přelomu předloňského a loňského roku, kdy vlna růstu cen vrcholila, se Česko potýkalo s inflací téměř 20 procent (po očištění o vliv dotací na energie). Právě lednová data o inflaci, která mají být zveřejněna 15. února, jsou podle analytiků klíčovou informací, od které se budou odvíjet další kroky ČNB. Do lednových dat se totiž promítne každoroční přenastave-ní ceníků prodejců v maloobchodě i jinde. Rusinko z ČSOB zastává názor, podobně jako další ekonomové, že kvůli poklesu sazeb zůstane koruna pod tlakem i v nejbližších měsících. Zatímco ČNB půjde se sazbami „svižně dolů, Evropská centrální banka a americký Fed začnou cyklus uvolňování měnové politiky až v polovině roku," uvádí. Pak se podle něj teprve přestane zmenšovat rozdíl mezi korunovými a eurovými sazbami a „koruna může pomýšlet na návrat k pozvolnému trendovému posilování". 4 hospodářské noviny patek - nedele 9. - 11. února 2024 www.hn.cz i Fotbal Proč česká liga láká tolik dobrých fotbalistů z Norska? Hlavní důvod je v jednom investorském pravidle Michael Mareš michael.mares@hn.cz Zafeiris, Solbakken, Kairinen, Ogbu, Wallem, Sinyan, Diouf. Sparta a Slávia v posledních třech přestupových obdobích nakoupily z norské Eliteserien dohromady sedm hráčů. Ještě nikdy v České fotbalové lize, jejíž jarní Část startuje tento víkend, nebylo tolik fotbalistů, kteří přišli z Norska. Jak si můžou tuzemské kluby dovolit posily ze země, jejíž HDP na hlavu je téměř dvojnásobné oproti Česku? A proč je pro tamní hráče Česko atraktivní? Kromě sportovních má tento trend i výrazné ekonomické důvody. Stanovy norského sportovního a olympijského svazu NIF totiž výrazně ztěžují nalití soukromého kapitálu do fotbalových klubů. Ty fungují jako rovno-stářské spolky, v nichž má každý Člen stejné vlastnické právo, což omezuje jejich konkurenceschopnost v evropském fotbalu. „Norské kluby limituje v rozvoji jejich právní forma - je tam velmi komplikovaný, skoro až nemožný vstup soukromého investora. Proto jsou jejich rozpočty srovnatelné s naší ligou," říká Martin Říha, výkonný ředitel Slavie Praha. „Existují pravidla, která soukromým investorům ztěžují převzetí klubů. Proto tu funguje takzvaný duální model," popisuje norský novinář Mats Jacobsen Arntzen z deníku VG. Duální systém vlastnictví vznikl ve snaze nalézt rovnováhu mezi zachováním tradičních komunitních hodnot v norském sportu a vývojem profesionálního fotbalu. V praxi funguje tak, že vedle sportovních klubů, tedy spolků, vznikají ještě paralelní i Omamné látky právní entity. Přes ně tečou příjmy z prodejů hráčů, prodeje lístků Či sponzorských smluv. Nikde ale jejich majitelé nemají nad celkovým chodem - zejména jeho sportovní Částí - takovou kontrolu, jakou známe například z České ligy. „Čas od Času se debatuje, zda by investoři měli mít právo vlastnit fotbalové kluby. Na jednu stranu by to určitě přineslo do celého prostředí více peněz, na druhou stranu by to ale mohlo mít i negativní dopady: mimo jiné větší rozdíly mezi finančními možnostmi klubů nebo krátkozraké strategie, kdyby investoři upřednostnili okamžité sportovní výsledky Či zisky nad dlouhodobou udržitelností a úspěšností," říká Thomas Berntsen, ředitel právního oddělení z poradenské společnosti Deloi-tte v Norsku. Zatímco v Česku se do klubového fotbalu pouští noví podnikatelé - například Pavel TykaČ ve Slavii a Ondřej Kania v Liberci -, v Norsku mají opačný problém. Kvůli tvrdé progresivní dani nejbohatší podnikatelé papírově i fyzicky ze země odcházejí. Podle deníku Dagens Naeringsliv jen v roce 2022 opustilo zemi více než 30 tamních miliardářů a multimilionářů. Ostatně daňové zatížení, které v Norsku sebere prakticky polovinu hrubé mzdy, je dalším důvodem, proč hráče z Norska láká Česká liga. Tady fungují jako živnostníci a na daně a zdravotní a sociální pojištění padne ve většině případů necelá třetina příjmu. I díky tomu jsou výplaty ve Spartě a Slavii srovnatelné, nebo dokon- Christos Zafeiris ze Slavie je jedním z norských fotbalistů v České lize. Po Slovácích a Nigerijcích jsou právě Norové nejpočetněji zastoupenými cizinci v České nejvyŠŠí soutěži. Foto: Profimedia ce o něco převyšují nejlepší norské kluby. To se promítá do přestupové politiky. „JenMolde a Bodo/Glimt si můžou dovolit odmítnout nabídku dva tři miliony eur za hráče," říká Jacobsen Arntzen. Hráči jako Zafeiris, Ogbu Či Solbakken vyšli České kluby zhruba na 50 milionů korun. Ze sportovního hlediskaje norská liga do kvality i stylu hry podobná té České. Zároveň jsou v Norsku schopni velmi kvalitně pracovat s mládeží. „Z jejich reprezentace do 21 let by byl každý hráč u nás považovaný div ne za generační talent," podotýká Říha ze Slavie. K tomu si norské kluby pomáhají propracovaným skautingem hráčů z Afriky. V tom mají oproti Českým výrazný náskok. I malé kluby jako Tromsô, z něhož do Slavie přišel Malick Diouf, mají v Africe svůj tým skautů - jen v Senegalu pracují dva. Novinář Jacobsen Arntzen sice přiznává, že pověst České ligy není nejlepší, ale její přední kluby hrající evropské poháry jsou pro norské hráče poměrně atraktivní. „Mnoho hráčů také považuje Prahu za krásné místo k životu. Berou přestup jako dobrý mezikrok - díky pohárům je větší šance, že si jich všimnou kluby v Ně- mecku nebo Itálii. Navíc ne každému svědčí hrát v zimě a na umělé trávě, což je norský standard," dodává. „Hložek, Hancko nebo Souček ukázali, že lze z České ligy přestoupit přímo do špičkového kluba K tomu připočtěte plné stadiony, evropské poháry, bezpečné město..." říká Roman Brulík, majitel agentury RBR Sport Consult. Podle jeho slov se také s Nory dobře dělá byznys. „Je to velmi korektní prostředí - to, co řeknou, platí. Některé smlouvy jsou tam na jednu A4. Dělají tam fotbal se střízlivým přístupem, tak jak to odpovídá jejich E-shopy hlásí nárůst prodejů zboží s HHC o stovky procent Kristýna Matějková kristyna.matejkova@hn.cz Na plánovaný zákaz prodeje produktů s kanabinoidem HHC zareagovali Čeští zákazníci po svém. Od středečního rána si začali dělat zásoby kuřiva i cukrovinek s touto látkou. E-shopy zavádí slevové akce a hlásí nárůst objednávek ve výši stovek procent. Vláda se na svém středečním jednání shodla na zařazení HHC na seznam návykových látek, které není povolené prodávat. Rozhodla tak poté, co v posledních týdnech rostl počet mladých lidí a dětí hospitalizovaných s otravou produkty obsahujícími tuto látku. Faktické nařízení o zákazu by měli ministři schválit příští týden. O nutnosti látku zakázat mluvili ministři už od úterý. Lidé se proto na tuto možnost začali připravovat už od středečního rána. Od té doby hlásí e-shopy s konopným zbožím enormní nárůst objednávek. „Za včerejší den byl nárůst prodeje jen na e-shopu o 600 procent. Je jasné, že si lidé dělají zásoby," říká například Jakub Juha, jednatel obchodu Happy CBD, který má kromě e-shopu v Česku sedm kamenných poboček. Obchod v souvislosti se zákazem prodává zboží obsahující HHC se slevou 50 procent. Nabízí produkty ke kouření. Bonbony už před delší dobou firma stáhla z prodeje. „Bylo to z morálních důvodů. Ačkoli jsme přes kurýry kontrolovali občanky, pořád se to mohlo dostat k dětem," říká Juha. Veškeré cukrovinky s HHC nechali už před Časem zlikvidovat specializovanou firmou. Astejné plány má Juha i se zbytkem produktů s touto látkou, které se neprodají do oficiálního zákazu. Od té doby bude totiž trestným Činem toto zboží nejen vyrábět a prodávat, ale také přechovávat zásoby -což se týká nejen obchodníků, ale i běžných zákazníků. Zvýšený zájem HN potvrdili i další oslovení prodejci. „Ten zákaz nás trochu zaskočil. Myslím ale, že vládní Vláda se shodla na zařazení HHC na seznam návykových látek, které není povolené prodávat. opatření nebude mít ten efekt, kterého chtěli dosáhnout. Teď to lidi budou skupovat ve velkém," říká David Janík, majitel e-shopu CBDČko. I jeho obchod má na produkty s HHC slevy. Například obchod s konopím Psy-choweed, který sídlí v Uherském Hradišti, nemá síly zvládnout nápor zákazníků, kteří od středy přichází. Jejich webová stránka je dlouhodobě nedostupná a hlásí přetížení. HHC má podobné účinky jako THC, které se přirozeně vyskytuje v konopí. Jelikož je ale THC mezinárodně vnímané jako návyková látka a v mnoha zemích je zakázané, vznikla tato labo-ratorně vytvořená verze jako způsob, jak tento zákaz obejít. Zákaz HHC nebyl původně v plánu. Ačkoli návrh už vláda jednou v minulém roce projednala, neshodla se na jeho zařazení na seznam návyko- vých látek. Namísto toho mělo být HHC mírněji regulované jako takzvaná psychomodulaČní látka společně s konopným CBD nebo „povzbuzo-vákem" kratomem. Na základě novely zákona, která by tuto kategorii zavedla, by se dané látky mohly prodávat jen lidem starším 18 let, přísně by se hodnotila jejich bezpečnost a kvalita, nebylo by možné je prodávat jako potraviny nebo na ně dělat reklamu. Novela se nyní prepracováva. Národní protidrogový koordinátor a poradce premiéra Jindřich Vobo-řil je pro mírnější pravidla pro HHC. Varuje před zkušenostmi ze zahraničí, například Francie. Tam po zákazu HHC zaplavily trh jiné laboratorně vytvořené látky s podobným a Často i silnějším účinkem. S přispěním Johany Kadeřábkové 5 Hospodářské noviny i Zdravotnictví Úřady cupují Válkovu představu o digitálním zdravotnictví Kristýna Matějková K nastěhování již v květnu 2024 > Při uzavření smlouvy do 1.4. 2024 navíc bonus 200000 Kč I Kurátor Láska do uší Pokud vaše drahá polovička miluje hudbu, není nic j ednoduššího: Nechte jí/j emu/onu/x vzkaz, který nepřehlédne! Pokaždé, když sáhne po svých AirPods Pro 2, vzpomene si na vás díky speciálnímu gravírovaní, které jste nechali na pouzdro vyrýt. A pak už se nechá nerušeně unášet zamilovaným playlistem- nejnovější generace sluchátek má totiž dvakrát účinnej ší aktivní potlačování hluku než jejich předchůdce. (Můžeme potvrdit!) www.apple.com Dvě voňavé premiéry Aktuálním přírůstkem do parfémové řady La Collec-tion Privée Christian Dior je vůně s ikonickým názvem New Look Jantarová unisexová směs se nebojí ostrých kontrastů a mísí vysoké dávky aldehydů, jež připomínají vůni větru či čerstvě usušeného prádla, s radikálními tóny kadidla. Nejen tuto novinku si už brzy budete moci očichat v prvním samostatném butiku s vůněmi, pečující a dekorativní kosmetikou značky Dior, který otevřel v obchodním centru West-field Chodov a zkraje jara chystá slavnostní opening. Dior, www.dior.com INTIMITA Bělostné krajkosloví Po první úspěšně černé kolekci spodního prádla české značky Braelle, klerou založila a kreativně vede Eva Mikisková, přichází druhá linie, lenlokrál celá bílá s názvem Love Lace Blanc. Podprsenky, kalhotky i korzety jsou navrženy tak, aby zdůraznily přirozenou krásu linií těla a zároveň respektovaly pohodlia svobodu jejich nositelky. Všechny kousky kolekce jsou vyrobeny z ekologicky certifikovaných materiálů od evropských dodavatelů a při jejich výrobě je kladen důraz na minimalizování textilního odpadu. Braelle, www.braelle-intimates.com 10 I INVESTICE Vintage je cool Mít v interiéru vintage designový kouseknábytku se vyplatí. Na hodnotě samozřejmě nejvíce rostou objekty z limitovaných nebo zastavených edic, které na primárním trhu již nejsou dostupné a kjejich nakupuje třeba zkušený obchodníknebo galerista. Další pohled na vintage mobiliář přidává majitelka nově otevřeného obchodu Unlikely Martina Klenorová: „Mým cílem je prodloužit životní cyklus nábytku a interiérových doplňků. Nákupem vintage produktu klient kladně ovlivňuje svou uhlíkovou stopu, jelikož nejen snižuje poptávku po novém zboží, ale i prodlužuje životnost existujících předmětů." V showroomu v pražských Holešovicích najdete takové poklady, jako je lakovaný neoklasicistní stůl, který v sedmdesátých letech navrhl módní návrhář Pierre Cardin pro firmu Roche Bobois, křišťálové mísy a svícny z produkce Tiffany & Co. nebo zde na fotografii hnědé křeslo Gena od Claudia Vagnoniho, jež navrhl v r. 1969 pro italský label iP. Jeho cena je 260 000 Kč. www.unlikely.cz. II 'Kurátor Mocná síla přírody Všeobjímajícím trendem, který cloumá kosmetickým průmyslem, je návrat kjed-noduchosti, účelnosti, k přírodě a udržitelnosti. Prim tak hrají ingredience, jež mají stoprocentně zelený původ a vysokou účinnost doloženou klinickými studiemi. Stále častěji se tak budeme setkávat s moderně progresivními kyselinami, peptidy či hyaluronovými molekulami v kombinaci s tradičními apo staletí používanými výluhy rostlin, bylinnými výtažky a botanickými oleji. Nechte přírodu pracovat za vás! Chanel Le Lift PRO Gom-mageAHA Resurfacant je chemický krémový peeling, jenž našel svou předlohu v profesionálním ošetření. Během pěti minut působení pracují na tváři dva druhy šetrných AHA kyselin v pětiprocentní koncentraci (citrónová a glykolová), vyhlazují povrch pleti, sjednocují barevný tón a cílí na drobné nedokonalosti a rozšířené póry. Po použití zůstane pleť vypnutá, zářivá a krásně Rakušanka Susanne Kaufmann převádí tradiční Wellness produkty do moderního hávu za použití prémiových přírodních ingrediencí. Mezi bestsellery patří aromatická směs esenciálních olejů Mallow Rlossom Rath pro bublinkovou koupel, která uvolňuje tělo i mysl. Základem jsou hydratační slézové květy, jež umí tišit podráždění a zarudnutí, nechybí ® ani zklidňující levandule či vonná směs rozmarýnu, šalvěje a cedrového dřeva. Jak dostat mysl ze zimní letargie? Naordinujte si vůni, která s každým použitím mozku připomene sílu bující přírody. Novinka Maison Margiela From the Garden vás rázem přenese do letní zahrady, kde se mísí křupavě zelené lístky rajčat se šťavnatými mandarinkami. Zemité nóty geránia a pačuli pak imitují olfaktorickývjem, kdy ruce zaboříte do hlíny nasáklé sluncem. LabelNécessaire staví své produkty na tělo na exkluzivních účinných přírodních surovinách, které se doposud tradičně používaly pouze v přípravcích na obličej. Omlazující sérum The Rody Retinol obsahuje kromě o.ipro-centní koncentrace titulní suroviny také AHA kyseliny, peptidy či vitaminy, takže se i tělu dostane silný omlazující účinek. Klinická studie říká, že po čtyřech týdnech používání ubudou linky, vrásky, šupinatost a křehkost pokožky 080 procent. Výrazná globální propagátorka ekopřístupu k módě a nově také ke kosmetice Stella McCartney ve své tvorbě chrlí produkty, jež jdou ruku v ruce nejen s moderními potřebami zákazníků, ale zároveň i s udržitelnosti. ie]\Reset cleanser rozpustí make-up a odstraní nečistoty, zatímco o pokožku pečují suroviny z 99,75 procenta přírodního původu, jež respektují přirozené (mírně kyselé) pH pokožky. Král Semmeringu Silberschlôssl, tedy stříbrný zámeček, se stále zřetelně tyčí nad proslulými grandhotely dolnorakouského Semmeringu. Victor Silberer, mimo jiné vydavatel četných médií, politika průkopník letectví, byl díky svým četným aktivitám známou osobností vídeňské společnosti konce 19. století. Brzy rozpoznal potenciál snadno dostupného letoviska a nákupem rozsáhlých pozemků a výstavbou hotelu Erzherzog Johann („Arcivévoda Jan"), největšího ve své době, si zajistil dominantní postavení na Semmeringu. Popis Pro zámek stavitel vybral návrh architekta Josefa Bůndsdorfa, který připomíná bavorský zámek Neuschwanstein a jehož charakteristické věže byly v dalších fázích výstavby ještě více zdůrazněny. Symbolika dominanty není patrná jen zvenčí, ale je zdůrazněna i v interiéru. Za zmínku stojí například skleněný obraz svatého Viktora Maura vídeňského malíře Rudolfa Geylinga v předsálí nebo dračice pro štěstí na nádherném mramorovém schodišti s kovaným zábradlím. Vrcholem působivých místností je beletáž s velkým sálem a 5,20 m vysokým obloženým stropem. Půvabné točité schodiště vede do věže, na jejímž vrchu je vyhlídková plošina, ze které se naskýtá působivý výhled do všech světových stran. O nemovitosti Pozemek: 48 825 m2 Užitná plocha: 955 m2 Počet ložnic: 9 Koupelny: 8 Potenciál rozšíření garáže v přístavbě bývalé elektrárny Rok výstavby: 1894 Poslední rekonstrukce: 2016 - 2018 Pozemky EZ 63 a EZ64 více informací na: T:0043 664 888 62 509 E: katharina.coudenhove-kalergi@gitone.at www.silbererschloessl.com NEZBYTNOSTI Redakce PročNe?! Gabriela Marešová stojí v životě nohama na zemi a s hlavou v oblacích. Neustále o něčem přemýšlí, má nekonečně otázek, nechává se vést intuícia nevěří na náhodu. Z pracovní bubliny utíká do přírody naflorbal, za volant a do muzeí, ale i ke stavění lega se svými dětmi Emmou aBru-nem. Každý den si připomíná, že ji tam nahoře má asi někdo opravdu rád! Ondřej Elsner se celé dětství a dospívání věnoval společenským tancům a svou vášeň dotáhl až na vicemistra republiky v deseti tancích. Je hrdý rodič italského vodního psa a TEN zábavný strýček malé Antonie. S partnerem založil niche značku přírodní kosmetiky Onest. Svět beauty totiž zkoumá zblízka a neúnavně hledá produkty, které skutečně fungují, (vpravo nahoře) Mikoláš Rec vyrůstal s lyžemi na nohou a láska k horám už mu zůstala. Chtěl studovat architekturu, ale matematika nebyla jeho silná stránka, tak se vydal na humanitní vědy, aby o ní mohl aspoň psát. Na kytaru hraje lip, než zpívá, žije momentem a svůj životní sen stále hledá, (vpravo dole) Moje motto pro rok 2024 je: Víc spát, líp žít a neděsit se toho, že mi balancování mezi prací a rodinou občas nevychází podle plánu. Inspiruje mě: Každý se srdcem na dlani, nadhledem a dobrým úmyslem. Voní mi: Čerstvě vymandlované prádlo, slaný vítr, jasmín, růže, káva. Ale ta nej-krásnějŠí vůně byla, když jsem přičichla k miminkovským vlasům svých dětí. Když se chci dobře najíst, zamířím k babičce do Pošumaví. Jinak sázím na jistotu: asijská v Sia (V Celnici 1034/6, Praha 1), Česká v jakémkoli Lokále nebo ve Výčepu (Korunní 1304/92, Praha 2), Španělská jednoznačně v El Camino Tapas (Jagellonská 10, Praha3). Destinace, kterou jsem v minulém roce pracovně navštívila a brzy se tam vrátím po vlastní ose, je: Zermatt, Lago Maggiore a Paříž je samozřejmě vždycky dobrý nápad! V Cechách šije nejlepší módu: Liběna Rochová. Její siluety a preciznost obdivujú, stejně jako její osobnost. Tři instagramové profily, které mě baví: Terezie Taubelová, inteligentní žena pražské kavárny a super máma tří dětí, která se pustila do vlastního byznysu a založila značku prémiového povlečení Marieli. LeagueFits, kde hrají hlavní roli sportovci a jejich vášeň pro módu. A pak všechny možné profily věnující se módě, designu a architektuře, včetně satirického účtu delniq. Moje práce je skvělá, protože: Potkávám zajímavé, odvážné a kreativní lidi se super nápady, kteří jsou skvělí v tom, co dělají a nebojí říkat věci tak, jak jsou. Baví mě naslouchat, jak vidí svět. Je to nekončící proud inspirace... Mikoláš Rec je parťák, který vám vždycky vyjde vstříc, neustále se usmívá, hledá inovace ve všech oborech a vydává se s nadšením i na nekomfortní pracovní cesty. Ondřej Elsner má neuvěřitelně dobré oko na vizuální krásno a cit pro výběr toho, co pak všichni toužíme mít. Dojímá mě, když nacházím vzkazy a obrázky od mých dětí, které mi nechávají pod polštářem, lepí mi je na postel, dávají tajně do Šuplíků... Všechny si schovávám. A pak taky vyprávění babiček a dědečků, jejich vzpomínání na mládí, na dobu, která se už nikdy nevrátí. Víc, než bych chtěla, utrácím za: Boty! Milujú sneakers i high heels - vozím šije Často z cest jako suvenýry. Hodně nakupujú nejrůznějŠí designové kousky do domu (třeba kožený puf Montis nebo stoličky Artek), České sklo (stolek Bom-ma, vázy Růckl, skleničky Lasvit), parfémy (Louis Vuitton Myriád) i kosmetiku, knížky všech žánrů a velikostí a každý den aspoň jedno kafe! Hned vedle redakce je Eska a já nedokážu prostě jen tak projít kolem... Mezi mé báječné vlastnosti patří: empatie, nevzdávání se, snaha vždycky hledat řešení a cesty a pozitivní přístup k životu. Největší hodnotu pro mě má: Svoboda. Ve všech ohledech, za všech okolností. I NEZBYTNOSTI Píšu, protože: Je to dětský sen a hezky způsob seberealizace. Největším zážitkem, spojeným s mou prací, bylo: Zblízka pozorovat řemeslný um a expertizu značek jako Hermes, Chanel, Hublot, BMW nebo Martell. Když mi chybí inspirace: Odcházím do přírody s Matyldou. Je to můj italský vodní pes. Na Gabriele Marešové si nejvíc cením: Ze vždycky říká prosím a děkuju. Mikoláš Rec je: Poctivý, pracovitý a slušný Člověk. Moje nejlepší vlastnost je: Loajalita knejbližŠím. Do vlastního podnikání jsem se pustil, protože mě fascinuje kosmetický průmysl, který se pořád proměňuje. Značka Onest je od začátku do konce srdcovka. Když se chci skvěle najíst, vyrazím: Na snídani do KRO Vršovice (Moskevská 30, Praha 10), oběd do Sandwich Rodea (Kamenická 2,4, Praha 7) nebo na večeři do Restaurace U Kalendů (Ra-Šínovo nábř. 58, Praha - Nové Město). Ranní ptáče, nebo noční sova? Bohužel kombinace obojího. Chodím spát o půlnoci a probouzím se v pět ráno. Zbožňujú vůni horského vzduchu, jehličí, moře a paradoxně taky benzinu! Nejlepší rada, kterou jsem kdy dostal, je, že nemám mít „FOMO" a nemám se ohlížet za minulostí. Ani nevím, kdo mi ji dal. Za skvělým jídlem vyrážím pokaždé jinam. Baví mě objevovat nové podniky a nové chutě. Rád se ale vracím na koprovku do Kuchyně na Hradčanech (Hradčanské nám. 186/1, Praha 1) nebo do ostravského HogoFogo bistra (Sokolská tř 871/6, Ostrava). A pokud se chci najíst úplně nejlíp, vyšlu svého kluka do obchodu a on něco skvělého uvaří. Jednou bych chtěl vést rozhovor s klavíristou Tomášem KaČem, který dokazuje, že se má smysl jít za svými sny Nebo s Angelou Merkelovou. Nejkrásnější galerie, kterou jsem navštívil, je Zwinger v Drážďanech. Mému ostravskému srdíčku ale dělá velkou radost i galerie Plato v budově bývalých městských jatek, která byla obnovena podle návrhu polského architekta Roberta Konieczného. Kvalitní kosmetika je bez balastu a zbytečných příkras. Přírodní, napěchovaná účinnými látkami, účelně postavená a funkční. V koupelně žádného muže by neměly chybět: Deodorant, pinzeta a mastný krém na lokty a kolena. Opravdová krása je: Letní západ slunce na Kladské u Mariánských Lázní. Knihy, které změnily můj pohled na svět: Neználek na cestách, Malý princ, Europeana, Hodiny a Watchmen. Umělec, jehož práci dlouhodobě sleduji: RuPaul. Interpret, jehož hudba ve mě rezonuje: Skupina Moloko. Moje guilty pleasure jsou: Desítky a desítky hodin audioknih Harryho Po-ttera. Skvěle se u nich usíná. Nejcennějším kouskem v mém šatníku je: Vintage taška Balenciaga. Na Instagramu rád sledujú: Profesionální kuchaře, stand-up komiČku Jessi-cu Kirsonovou a fotografa Honzu Zimu. Ideální páteční večer konci: Brzy ráno vdobré společnosti. Poslední dobou mě uchvátilo studium francouzštiny Dobrá architektura pro mě je především kvalitní veřejný prostor. Ten totiž nakonec nejvíc tvoří výsledný dojem z místa. I relativně nevzhledné stavby díky němu nemusí působit rušivě. Bohužel to ale Často funguje i obráceně. Nejčastěji poslouchám všemožné podcasty o politice a veřejném dění. Co se týče hudby, v poslední době ujíždím na francouzské kapele Elephanz. V mém šatníku nesmí chybět Černá barva a v zimě teplé ponožky. Moje guilty pleasure je hudba Taylor Swift, Ewy Farné a Škvarková pomazánka k pivu. Víc, než bych chtěl, utrácím za... kafe. A to nejčastěji v karlínských kavárnách, třeba v Etapě (Urxova 479/6, Praha 8). Cestování je pro mě způsob, jak si rozšířit obzory a ideálně taky získat nové zkušenosti. Z míst, která jsem navštívil, u mě vedou Barcelona a taky Island, kam jsem loni mohl vyrazit za rozhovorem s Markétou Irglovou. Zapomenout nemůžu ale ani na Salcburk, kde jsem nějaký Čas studoval. I M I X Text: Gabriela Marešová - Foto: archiv značky Nosily jej hvězdy stříbrných pláten i vybrané společnosti, ženy i muži. Vybrala si ho Grace Kelly, Romy Schneider, Jean Cocteau, Alain Delon i Jean Marais. Díky čistým nadčasovým liniím se prsten ze tří druhů zlata stal jejich každodenním doplňkem, nezaměnitelným kusem, který už z dálky dával všem naj e-vo, že je to on, Trinity Cartier. Design do sebe zapadajících tvarů, které se spojují v jeden perfektní objekt, se stal metaforou pro nekonečno, absolutní dokonalost, bezmeznou lásku nebo také svatou Trojici, kdy se tři spojují v jedno. Letos slaví velké výročí- je to přesně ioo let, co slavný šperkařský dům stvořil ikonu. Nejprve na trojitý stočený prsten použil platinu, růžové a žluté zlato a vzápětí přišel s náramkem. 0 rok později přidal další varianty a americký magazín Vogue použil poprvé slovo „trinity", které se poté stalo oficiálním názvem šperku. Od té doby značka uvedla několik interpretací, přidala diamanty, „panteří" skvrny, černou keramiku i model XL. Výroční edice je ale přelomová. Přichází s novým tvarem a kreativní pohybli- vou variantou prstenů, jež rázem nabízí další možnost, jak oblíbený šperk nosit. Pustit se do úprav designu ikonyje riskantní, v Cartieru ale dokázali najít inovativní řešení, které posouvá Trinity na vyšší úroveň. „Začali jsme úplně od začátku: tři zlaté, na sobě nezávislé náramky jsme spojili, aby nešly oddělit. Tři vjednom a jeden ze tří," popisuje Marie-Laure Cérěde, kreativní ředitelka šperků a hodinek. Oproti klasickým postupům upustili od skicování a rovnou pracovali s hmotou, která se kjejich překvapení začala sama přirozeně formovat do tvaru „polštářku". Designéři postupně odkrývali milimetry materiálu, aby získali výsledný design nového Trinity. V dekonstrukční variantě si pak pohráli s mechanikou. Šperk tak skrývá velké překvapení, diamanty, které se ukážou světu až ve chvíli, kdyprsten „rozložíte" a necháte je zářit. Ať už se rozhodnete pro jakoukoli variantu, jedno je jisté, budete mít u sebe dokonalý nadčasový šperk, který se pro vás stane symbolem všeho, co si jen budete přát, a neokouká se vám ani za dalších ioo let. ■ 6 I M I X I M I X Absolutní novinkou ve výroční kolekci ke ioo letům Trinity je redesign. Při modelování šperku z hmoty designéři našli zcela nový tvar „polštářku" (vlevo), který prý přirozeně obejme váš prst nebo zápěstí. Součástí edicejsou ale i klasické kulaté tvary. Kombinaci tří kovů stočených v jeden šperk francouzská značka poprvé představila v roce igs/f. Během následujících let uvedla několik interpretací, kdy si designéři pohráli s materiálem, velikostí i množstvím použité „hmoty". Vpravo: Slavní majitelé šperků Trinity na historických snímcích: herec Jean Marais a herečka a modelka Jacqueline liissct. I M I X PRIMO za nosem Tyhle čtyři tuzemské parfémové značky produkují prémiové a originální niche vůně. Dobrou zprávou je, že neochvějně obstojí i v zahraniční konkurenci, protože nabízí neotřelý olfaktorický zážitek, a navíc vypadají skvěle. Text: Ondřej Eisner - Foto: archiv značek I M I X @lukashejlik Lukáše Hejlíka VEJMRDA DolníPředměstíg6, Trutnov i www. vejmrda. cz TIP: Pečený králičí hřbet, bramborák, kadeřávek v másle, stročkj, hlív a a kořeněná králičí omáčka Už dva roky se v Trutnově na kruháči hned vedle pizzerie můžete zastavit v krkonošské restauraci, která reflektuje, jak sama tvrdí, vlivy 21. století. David Suk tu dělal pizzu už opravdu dlouho, pak se ale potkal se šéfkuchařem Tomášem Levým. Ten rozjížděl kdysi i vyhlášenou kuchyni Café Fara, a tedy moc dobře ví, jaké to je dělat moderní gastronomii v regionech. Na Trutnovsku je ale doma a svůj kraj se snaží obohatit svými získanými zkušenostmi. A tak vznikla Vejmrda pro 18 hostů. Krkonoše se tady snaží co nejvíc ctít. Mají tu horského pstruha ze sádekz Horních Albeřic, je marinovaný, zauzený a podávaný se se salátem z ředkve a lískových oříšků. K němu si můžete přikousnout větrník plněný zakysanou smetanou a pěstem z medvědího česneku. Přílohy mnohých chodů reflektují slavná krkonošská jídla, jako jsou sejkory nebo vošouchy. Tomáš se svým týmem tyhle tradiční recepty dělají netradičními technikami. Vošouchy které tu doprovází skvělý králičí hřbet, dělají tak že hodí lžíci bramborákového těsta do rozpáleného oleje a rychle zprudka osmaží. Na talíř pak ještě přidají stročky listy kadeřávku, grilovanou hlivu a silnou králičí šťávu, ve které se macerovalo divoké koření. Uvidíme, jak dopadne ohledání michelinské agendy po regionech Cech a Moravy, protože tohle je přesně ta adresa, která si svým osobitým přístupem k moderní gastronomii z lokálních surovin v kontextu místa a tradic vysoké hodnocení stoprocentně zaslouží. Anebojte, ta slavná vejmrda, tedy strouhaná jablka s křenem, se na menu také ukazuje. Tak vyrazte, mají tu krásné víno a jistě se vás pokusí pohostit tak, abyste se rádi vrátili nebo za nimi poslali známé. ■ Lukáš Hejlíkje gastronomický nadšenec a autor knihy Gastromapa Lukáše Hejlíka, 365. (Foto: Adriana Fialová) 22 artblok Lucie Drdové @lucie_drdova VIIIA SKUTEČNOST E, legantně vystavěná instalace připomíná portrétní galerii. Při prvním letmém pohledu snad i avantgard-ně kubizující formy ženských tváří. Jejich expresivní výrazya stylizace všakpo-souvají úvahy do bezprostřední současnosti. Nové, přesto blízké. Je to opět Cindy Sherman, respektive její tvář, v sérii fotografií. Obličejové rysy jsou místy frenetický fragmentárni, jinde teatrální až lehce hrůzné. Umělkyně volí hrubé sklady. Kolážovité díly vrásčité kůže, silného líčení, vlasů nebo turbanů se ostře překrývají. Oči utíkají do různých směrů. Rty a nos zrcadlí silnou vnitřní tenzi. Převážně černobílé fotografie jsou digitálně rozčtvrcené a prodchnuté barevnými kontrasty. Obrazy představují naléhavé hledání něčeho bytostně skutečného, nahého. V předvečer sedmdesátin slavné umělkyně byla zahájena její nová výstava - v newyorské čtvrti SoHo, kde začala svoji kariéru. Na sklonku sedmdesátých let vyšla s prvními snímky sebe sama v různých filmových stylizacích. V období, kdy se ženskost zdála být kulturním konstruktem, sejí manipulace a inscenace v bezpočtu „rolí" staly neotřelým konceptem. Současná výstava nese jinou esenci ženy Co by se mohlo zdát snahou stárnoucí ženy o potlačení stop času, je překonám tvůrčího útlumu, který zažívala během pandemie. Nejprve vzala fotografie z posledního desetiletí, které překlopila do bílé a černé. Vytvořila z nich nové s vyšším rozlišením, na kterých vyostrila kontrast. Vznikla tak skupina doslova konstruovaných a zneklidňujících ženských charakterů bez vnějšího kontextu. Jak umělkyně, jejíž civilní vzhled je noblesně charismatický, připustila, v aktuální práci je obsaženjistývzdor. Evidentně se tak nechystá přijmout proces stárnutí „tiše a šťastně". S lehkostí sobě vlastní dokáže také použít svůj Instagram. Vytváří tam podivné avata-ry a pro letošní výroční kolekci módního návrháře Marca Jacobse pózuje ve dvojici svých „klasických" personalit. Ačkoli by se dalo tvrdit, že kamera americké umělkyně předestírá manipulovanou realitu, ona prostřednictvím svých obrazových „podvodů" hledá pravdu o identitě, zranitelnosti a moci už více než čtyři desetiletí. ■ Autorka je historička umění a galeristka, www. drdovagallery. com 23 Rozhovor PročNe Zakladatelé vývojářské společnosti STRV jedou všechno v extrému. Byznys, sport, péči o tělo i duši. Neumí to jinak. Jdou na hranu svých možností a někdy úplně doslova. Jak jinak si vysvětlit, že dobrovolně podstupují všechno možné, od ledových koupelí přes trénink s mistrem světa v Hyroxu až po waterboarding a kopání vlastního hrobu? Teplota vody ve Vltavě má u karlínských břehů začátkem prosince něco kolem dvou stupňů Celsia. Ideální podmínky pro ranní rutinu Davida Semeráda a Lubo Smida. Dvě minuty ponoru až po krk, s focením možná trochu víc... A pak rychlé zahřátí a zpátky do tepla nedalekých kanceláří. Ledová koupel je součástí jejich téměř každodenního rytmu už nějakou dobu. Jestli je totiž něco, čím spoluzakladatelé technologické firmy STRV poslední roky žijí, je to péče o jejich zdraví - tělesné i duševní. Anebojí sejít daleko za hranu toho, co j e běžné. Oba sledují rytmus svého těla hned několika nástroji, hlídají si, co kdy jí a pijí, a přidávají tréninky nejrůznějšího charakteru, odběhu až po extrémní zátěž. Doba, kdy s kolegy pořádali mejdany na střešní terase, alkohol tekl proudem a zábava končila až k ránu, j e dávno pryč. Teď se soustřeďují na to, aby šli včas spát a mohli brzy ráno vstávat a pracovat. A s alkoholem také skončili. Sedmatřicetiletý Semerád přiletěl do Prahy doslova na otočku, dva dny, jeden rozhovor, večeře a zase zpátky domů, do Los Angeles. Ve výkonném managementu STRV už nefiguruje, věnuje se naplno vlastnímu projektu Mind-zero na odbourávání stresu. A o dva roky mladší Smid se za tři týdny do LA. také na nějakou dobu přesune, aby dál jako CEO rozvíjel byznys STRV, který společně před lety rozjeli a který stojí za vývojem mobilních i webových aplikací od Tinderu přes síť posiloven Barrýs až po The Pump Arnolda Schwarzeneggera. Firmu, která za rok 2022 dosáhla na obrat ig milionů dolarů, zakládali čtyři. Semerád se na střední naučil kódovat a při prvních zakázkách na tvorbu webových stránek si musel vzít posilu: tehdy třináctiletého Martina Stavu. „Zakázky přibývaly a za nějakých pět šest let jsme si řekli, že založíme firmu. Přibrali jsme Pavla Zeifarta, kterýstál za celkovou vizuální identitou firmy, a ten měl jednoho kamaráda Luba..." vzpomíná na začátky STRV. Různorodá kombinace osobností zafungovala a dodnes mají společné měsíční zasedání představenstva, i když aktivní ve firmě je už jen Smid. „Vždycky nám to skvěle fungovalo. Vytvořili j sme si mezi sebou zdravou soutěživost, kdy se možná chvílemi přetahuješ, ale zároveň ten provaz táhnete společně o to silněji. Inspirovali a motivovali jsme jeden druhého k větším výkonům. A pořád jsme něco museli dělat," popisuje Semerád. „Vlastně to bylo hrozný!" 26 I ROZHOVOR Co bylo takhrozné? David Semerád: To, že jsme pořád makali, aby ten druhý neviděl nebo si nemyslel, že třeba zrovna nic neděláme! To byla zase ta naše soutěživost. Jen jednou jedinkrát jsme opravdu nic nedělali a to bylo, když jsme byli, tuším, v roce 2015 spoluvL.A. na Vánoce. Koukli jsme na sebe, ani jeden z nás nic nedělal, takjsme se dívali spolu na televizi. Jindy se nic podobného nestalo. Ato jsme spolu trávili fakt hodně času - ale aktivně. Co jste dělali? D. S.: Třeba když jsme procestovali svět, jen abychom navštívili všechny pobočky posiloven Barrys a ve všech jsme si zacvičili! Dodnes jsme nejspíš jediní, kdo něco takového podnikl. Jak vás to napadlo? Lubo Smid: Jsme blázni a tohle byl nej dřív momentální nápad. Občas v životě i v byznysu musíte udělat rozhodnutí, která jsou absolutně iracionální a nakonec se vyplatí. A tak jsme obletěli asi 50 míst od Austrálie přes Dubaj a Skandinávii až do Kanady a zpátky do Spojených Států a stálo nás to desítky tisíc dolarů. To, že jsme s Barrys následně i díky tomu uzavřeli dohodu na vytvoření systému, přes který komplet fungují, nám doteďpřineslo něco mezi 5 a 10 miliony dolarů. Je to obrovský byznys a podobné to bylo s Tinderem. Co jste jim nabídli? L. S.: Úspěch není o náhodě. Uspěchje o tom, že se to dlouho připravuje a pakje tam nějaká příležitost. Vybudovali jsme extrémně silné vztahy v Barrys komunitě, a když se pak rozhodovali, komu teda dají ten jejich technologický vývoj, tak naši nabídku vlastně nemohli odmítnout. Na světě nebyl člověknebo firma, která by se pro to hodila lip. Reálně jsme jejich produkt používali a věděli, co potřebují. Ani jejich šéf nebyl ve všech pobočkách! A dnes se staráme komplet o jejich technologie a interní aplikace pro skoro sto studií. Jaké nejvíc iracionální rozhodnutí jste kdy udělali? L. S.: Pamatuji si, že když jsme si pronajímali kanceláře v Karlině, takjsme byli docela malí, ale dostali jsme skvělou fixní cenu nájmu, a tak namísto plánovaných 2500 metrů čtverečních jsme si vzali dvojnásobek i když jsme ho nepotřebovali. Nevyužitý prostor jsme dál pronajímali a díky tomu získali spoustu peněz, které jsme sem mohli investovat. A díky tomu se o našich kancelářích mluvilo. Byli jsme jedni z prvních, kdo si dal na střechu vířivku... 0 té kolovaly po Praze neuvěřitelné historky... L. S.: Dneska ji tam už nemáme, je to prostě noční můra HR oddělení. Probíhaly tam hodně divoké večírky, dost se pilo, my s Davidem jsme tenkrát byli tahouni na každé party a soutěžili jsme spolu, kdo toho víc vypije. To nám bylo přes dvacet a asi to k tomu tak nějak patřilo. Teď tady před tebou sedíme, já nepijú alkohol něco přes tři roky D. S.: Já přesně 850 dní. L. S.: Zrovna včera jsem to říkal jednomu klientovi z MLS (Major League Soccer, nejvyšší fotbalová soutěž v USA -pozn. red.), že alkohol pomáhá sbližovat lidi a já tím, že 27 I ROZHOVOR nepijú, vidím, jak mě to limituje. Nebudu sedět s klientem na večeri a u skleničky vína do tří hodin do rána utužovat vztahy Já si s nimi ted'pujdu rád zacvičit, dát si saunu nebo ledovou koupel, ale na to každý není pripravený. Nemůžu naše obchodní partnery jen tak pozvat do sauny. Na rozdíl od té večere a vína. Když je vám dvacet, dokážete nějakou dobu jetvmódu: alkohol, málo spánku, hodně práce. Když to ale po třicítce nezměníte, takto může dopadnout dost špatně. Není na čase ten byznysový svět, kde se uzavírají obchody u alkoholu, změnit? D. S.: Já to teď měním. Mindzeroje hodně zaměřený na lidi, co potřebují relaxovat - jinak než alkoholem. Protože když nepiješ, tak nemáš tu rychlou možnost vypnout. Alkohol je prostě extrémně rychlý vypínač stresu. Když jsem v našem studiu řekl, že nepijú, takpůlka lidí, co tam byla, řekla, že už také x let nepijí alkohol. Je to uvědomělý nepití. Spousta lidí si neumí představit, že by alkohol nepila, já jim chci ukázat, že to jde. Žádný štěstí ti nepřinese a naopak tě brzdí... Co děláte pro své zdraví? L. S.: Já držím rekord v Mindzero v počtu lekcí za 24 hodin! Byl jsem pětkrát a asi mě ani nikdo překonat nezkoušel. Líbí se mi to, je mi to hodně blízké, chodím do sauny i do chladu. Starám se i o své mentální zdraví. Je to kombinace technik od jógy a dechových cvičení, kteréž vás uvolní napětí. Extrémně mi pomáhá sport. Každý den třeba chodím cvičit v 11 hodin dopoledne - rozjedu metabolismus, čímž je daleko jednodušší zpracovat snídani, kteroujsem krátce předtím měl, a jsem rovnou připravený k obědu. Zároveň cvičením získám pozitivní hormony a j sem připravený na to, být produktivní dalších 6 až 8 hodin. A zároveň je to dost času předtím, než půjdu spát. Kdybych šel cvičit v osm večer a kolem desáté chtěl jít do postele, tak se mi asi moc dobře spát nebude. Vždycky jsi sportoval? L. S.: Když jsem byl mladý, takjsem jezdil na BMX. Pakjsem vyměnil kolo za silniční a gravel. Taky mě baví plavat a vlastně všechny adrenalinový sporty, jezdím na lyžích, freeride i heliskiing. Rád jdu na tu hranu, ale ne za ni. D. S.: Já jsem byl v jednom projektu, který šílený byl. Jeto challenge pro chlapy, kteří „chtějí žít plnohodnotný život účelně, s finanční nezávislostí a mít hluboký a láskyplnývztah se svou rodinou". Ten projekt se jmenuje Modern Day Knight Project, trvá 75 hodin a vedou jej bývalí příslušníci americké armády námořnictva i zvláštních jednotek SEAL. Tři dny výcviku jsme prakticky nespali, je to šok pro tělo, hlavu i emoce, zkouší vás, bolí to. Jdou na hranu života a smrti. Proto musíte před zahájením podepsat papíry že si toho rizika jste vědomi. Zkouší vaši odolnost. Stáli jsme ve studeném oceánu, topili nás, přesně věděli, jak dlouho tam v krajním případě dokážeme vydržet. Měli všechno pod kontrolou, i když to tak nemuselo vypadat. Bylo to skvělý! To nezní úplně báječně... D. S.: Najednou máš úplně jiný limity. Dřív by mi vadilo stát někde promočený po tom, co nás tam nechali celý den, tak už bych to jako konec světa neviděl. Nebo když nám dělali water- boarding, to bylo náročný, ale přežili jsme. A pak j sme si museli sami vykopat hrob, zapnout se do toho pytle na mrtvoly... Nezahrabali vás, že ne... D. S.: Zahrabali, ale asi jen na deset minut. To byla pro mě vlastně asi ta nejjednodušší část celého kempu. Horší bylo, že jsme nedostávali ani moc jídla, denně jsme spali asi dvě hodiny a já se už jen děsil toho probuzení, protože tam naběhli a křičeli: Get thefuck out of here. Hrajou si s tvojí psychikou a strachem. Vedou tě poslepu nějakým domem a s nožem v ruce chtějí, abys ukázal na někoho z týmu, koho pošlou domů. Ty už pak vůbec nevíš, co je realita a co ne. I proto to až do konce zvládne asi jen 30 procent účastníků. Proč jsi se tam přihlásil? D. S.: Sel jsem tam, protože jsme měli jet seženouna baby-moon (společné chvíle těsně před narozením dítěte -pozn. red.), ale dostal jsem covid. Mrzelo mě to a najednou jsem viděl reklamu a chtěl si to zkusit, jestli to zvládnu. Moje máma totiž říkávala, že kdyby byla vojna, tak by mi sehnala modrou knížku. A mně to prostě připadalo takový slabý... LuboSmidse mezitím přesunul do posledního patra budovy, do posilovny kde mu v 11:00 začal pravidelný trénink s koučem. Cvičenínení jen perfektnípříležitost pro relax odpráce, ale i důležitá součást péče o zdraví, která nabrala ještě více na důležitosti ve chvíli, kdy před pár lety zjistil, žerná cukrovku 1. typu, kdy tělo nevytváří inzulín neboje ho tak málo, že buňky nedokážou přijímat cukr z krve. Spolu s rozsáhlou změnou životosprávy se mu ale podařilo nastavit režim, kdy ho to nijak nelimituje, s takřka minimální kompenzací inzulínu. Jak těžké bylo změnit svůj životní styl? Lubo Smid: Tak mohl bych se na to vykašlat, jíst nesmysly a pít alkohol a pak do sebe vždycky napálit inzulín. Ale tak to přece nejde dělat. Když máte takhle silnýimpulz, jako je vážná nemoc, tak dělat velká rozhodnutí j e hrozně j ednoduchý. Naplňuje mě to po fyzické stránce i mentálně. A když vidím, jak jsem se za poslední půl rok fakt dost zlepšil, jak můžu vypadat a na téhle úrovni fungovat, je to hodně motivující. Já potrebujú mít nějaké cíle a vlastně vždycky to bylo spojený se sportem. (Do rozhovoru se vkládá trenér: Na bench press zvedne 11 o kilo, to je na karlínského podnikatele celkem hodně slušný) Máš dny, kdy se ti cvičit nechce? Kdy by ses na to chtěl vykašlat? L. S.: No jasně. To tady pak sedím a tak se vlastně jenom pro-tahuju. Já mám sice na každý den přesný plán, ale dodržujú ho takž 80 procent. Těch dvacet si nechávám jako rezervu, dvakrát do týdne mi něco nevyjde. Člověk přece nemůže žít s tím, že bude každý den fungovat na 100 procent. Takže jednou třeba nepůjdu spát v deset, ale až o půlnoci. Nemůžeme být otrokem své rutiny, že jo. Musí nás to bavit. Třeba jídlo má člověk spojené s prožitkem, ale pro mě je to spíš o tom si držet svůj standard. Jaký je to standard? L. S.: Třeba to, že kdyžjsem vPraze, tak snídám v Esce a oběd- ,8 I ROZHOVOR vám v Kro Kitchen. Ke snídani sním omeletu ze čtyř vajec nebo míchaná vajíčka, občas si dám párky. Pakjdu cvičit a odtud na oběd. Dodržujú přerušovaný půst 20/4, takže mám na jídlo čtyři hodiny denně. Odpoledne si ještě občas dám nějaký tvaroh a maliny třeba. A do toho piju vodu, proteinové nápoje a další doplnky stravy. V'polovině ledna se s Davidem Semerádem a Lubo Smidem potkáváme znovu, tentokrát na několik dní v Los Angeles. V rezidenční čtvrti Rancho Pa-los Verdes na předměstí kalifornského velkoměs-tavnovém domě s manželkou Lucií vychovávají tři děti, šestiletou Kylie, čtyřletého Ryana a dvouletého Seana. Denně cvičí, po městě jezdí Teslou 3 a pravidelně lítá na východní pobřeží USA do Myrtle Beach, kde má jeho Mindzero první a zatím jediné studio. Jinak s týmem funguje na dálku přes společné cally stejně jako se svojí osobní asistentkou, která bydlí na Aljašce. 0 víkendech nepracuj e a soustředí se na rodinu a na to, abyjeho žena měla ideálně půlden volna. Má tvrdou rutinu. Vstává v půl páté ráno a chodí spát v půl deváté večer. A slitování nemá ani se mnou... I když trochu ano - před ranní ledovou koupelí mě nechává dvacet minut prohřát ve vířivce.abyseprýmoje tělo do chladu „těšilo". Každý den vstáváš opravdu ve 4:30? David Semerád: Každý den mám skoro stejný Ráno mě těsně před půl pátou budí chytrá matrace, která se začíná ochlazovat a moje tělo se tak začne zahřívat a tím mě probouzí. Zároveň se začne rozsvěcovat speciální budík který simuluje východ slunce, a pouští cvrlikání ptáků. Mám deset minut na to, abych pomalu vstal, pak ten budík začne opravdu hlasitě vyzvánět. Většinou během pěti minut jsem v kuchyni, kde si připravím pití s vitamíny, probiotiky a dalšími věcmi, které tělo potřebuje. Pak vodu a kafe a jdu támhle na zahradu do ice bath. Mám cíl se tam dostat do 4:45. Tam jsem přesně dvě minuty, ve vodě, která má zhruba čtyři stupně. A v 5:00 jsem pohodlně ve svojí kanceláři v přízemí a začínám číst nějakou ze seberozvojových knih, jen pár stránek - teď je to zrovna 10X is Easier than 2X. A pak j du k plánu dne, kde mám úkoly toho předchozího, které jsem chtěl a měl splnit, a vyhodnocujú, jak se mi to podařilo. Co tam třeba je? Třeba čištění zubů mezizubními kartáčky, to je otrava, ale musím to dělat. Ale mám i dlouhodobé cíle, jako je nepití alkoholu, to chci držet, dokud všechny moje děti nebudou plnoleté. A dokud nejsou, chci jim věnovat svoji energii a soustředit se na ně, být aktivní. Někdy mám na seznamu taky to, že na děti nechci řvát. Kolik času ti tohle vyhodnocování zabere? Asi pět minut! Projdu si ten kalendář a řeknu si, jakjsemse včera cítil, a podle toho tam dám skóre od o do 10. Jedu: Tenhle mítink byl super, tenhle vůbec, tady jsem byl zbytečně mrzutý. Po téhle revizi si projdu taky seznam toho, co mě čeká dneska. Denní plán mi vždycky den předem připravuje moje asistentka. Jsou tam pracovní i rodinné věci, moj e cvičení a vyznačím si tam, co je pro mě fakt důležitý Je pro tebe rutina v životě důležitá? Obrovsky Díky ní můžu pozorovat, jak na mě mají jednotlivé věci dopad. Proto mám chytrou matraci i všechny tyhle Apple Watch, Ouru a Whoop. Chci znát data o svém těle, o tom, jak spím a co mám dělat, abych spal líp. A když se náhodou spontánně objeví nějaká večerní akce jako třeba zápas Lakers, tak si chci ranní vstávání posunout, abych dodržel zhruba sedm a půl hodiny spánku. Existuje americký sen? Americký sen? Já už tady žiju tak dlouho, že to beru spíš jako takový standard. Pro mě už to není sen, je to spíš takový americký denní chleba. Přijedeš sem, můžeš tady něco vybudovat, uspět a pak si to užít. To je to, co tady vlastně dělám. Jenom mi to asi už přijde taknormální, že jsem zapomněl, že se tomu říká americký sen. Mindzero je v podstatě wellness koncept. Co jejeho cílem? Pomáháme lidem, aby měli víc energie. Aby mohli žít tak, jak chtějí, byli šťastnější a vyrovnanější. Jde o komunitní zážitek po fyzické i mentální stránce. Pracujeme s chladem a teplem, vlastním dechem, aromaterapií a dalšími technikami, které ovlivňují nervový systém, poskládámeje do 5ominutového balíčku a dokážeme tím člověka uvolnit od stresu. Dělali jsme vlastní výzkum, který ukazuje, že největší efekt to má během 24 hodin po. Je ale znatelný i dalších 24 hodin. Tyhle praktiky jsou staré tisíce let, řecké lázně, bylinky všechno tady existuje už dlouho, my jsme to jen doplnili všemi novými poznatky z biohackingu a zabalili do příjemného zážitku, na který se člověk těší a je snadno dostupný časově i finančně. Celý koncept máte založený na členství. Kdo je váš klient a kolikjich teďmáte? Je to úplně pro všechny Máme tam děti od 10 let po osmdesátileté dospělé. Chodí k nám mámy, které si chtějí odpočinout a načerpat energii. Proč jsi se do toho pustil? Chyběl mi podobný produkt, který bych mohl sám využívat, a zároveň jsem v tom viděl byznysovou příležitost, i když nejdřívjako takový vedlejší projekt. Až když jsme uspořádali první pop-up akci s vanou plnou ledu a saunou na parkovišti za místní posilovnou a pustili super motivační hudbu, uviděl jsem mnohem větší potenciál. Přišlo asi padesát lidí a ta jejich emoční reakce byla neuvěřitelná. A z těch padesáti si jich 32 hned na místě koupilo členství. V letadle zpátky do Los Angeles jsem si říkal: Tyjo, tohle může být několikamiliardová firma! A začal jsem se nato stoprocentně soustředit a hledat investory - myslím, že tím úplně prvním byl Robert Kyncl, kterýje teď CEO Warner Music Group, a dál Andrej Kiska, Ondřej Bartoš, Honza Bednář nebo Robin Raszka. Neplánuješ se jednou vrátit do Česka? Mně ani mojí rodině to nechybí. Ne že bychom neměli Česko rádi, ale v Americe j e nám dobře. Je mi bližší i nastavení mindsetu místních - oproti Česku jsou mnohem víc pozitivní, věří vám a chtějí vidět na všem ty dobré věci. Druhá věc je pak úspěch a třeba i peníze, který vám tady přejí všichni. ■9 I ROZHOVOR Oni vědí, že je mnohem lepší mít úspěšnýa bohatý kamarády. Ataky vědí, že když se daří jednomu, neznamená to, že se nemůže dařit i druhýmu. Možnáje to samozřejmě tou velikostí trhu, který j e tady mnohonásobně větší. Ale se závistí jsem se tady za celou tu dobu, co tu jsem, nikdy nepotkal. Dostal jsi někdy nějakou fakt dobrou radu? Jeden můj kouč říkal, že nejhorší jsou úspěšní lidi, kteří jsou úspěšní, pak se ale úplně stáhnou a nechtějí se o ten úspěch dělit. To se mnou hodně rezonuj e, proto dělám všechno transparentní. Proto dávám všechno na sociální sítě, mluvím otevřeně o penězích, ukazujú, do čeho investujeme, jakjsem vydělal peníze. Třeba budu inspirovat někoho, kdo tenhle můj návod použije a bude taky úspěšný a neznamená to, že já kvůli tomu budu mít míň. Kolik koučů máš? Spoustu, v jednu chvíli jsem jich měl i deset aktivních najednou. Ale ne, teďmám tři hlavní. V Česku mám Alžbětu Skle-ničkovou, která začala tak ze mi pomáhala s mým vztahem s dětmi, ale pak jsem zjistil, ze rozdíl mezi vztahem s dětmi, zaměstnanci a investory není moc velký, a tak už s ní řeším i byznys a život celkově, a s Filipem Kopeckým rozebíráme moje osobní a romantické vztahy. No a potom mám další koučku tady ve Státech, která se soustředúje na emoční well-being, prochází se mnou moje hlubší traumata. Máš nějaké strachy? Když ho mám, tak to proaktivně řeším. A díky tomu, že mám takhle velkou podpůrnou skupinu kolem sebe, tak se mi to celkem daří. Je to podobnýjako u profi sportovců, kteří mají celý tým odborníků, a já nevidím důvod, proč by byznys neměl být na stejné úrovni jako vrcholový sport. Takže strach nemám, ale v jednu dobu jsem měl velký obavy. To bylo, když jsem řídil STRV a po dlouhé době jsme se konečně dostali do pozice, kdy nám všechno skvěle fungovalo a po letech, kdy přespáváš u někoho na zemi, máš najednou peníze, můžeš spát v hotelu a užívat si život. A já se úplně lekl, že co když to pokazíme a o tohle všechno zase přijdeme? Říkal jsem to tenkrát Martinovi, se kterým jsme firmu zakládali, a on na to jen: Založíme další start-up a začneme od začátku! Jak bys zformuloval své byznysové a životní heslo? Extréme ownership! Beru za všechno v životě veškerou odpovědnost. Za to, co dělám já a co se děje kolem mě. To mě odmalička učil táta. Říkal mi: Vždycky hledej nej dřív chybu u sebe. A mě to strašně štvalo. Až když jsem si přečetl knížku od Jocka Willinka Extréme Ownership, tak jsem pochopil, jak to myslel. Žádné výmluvy, žádné nastavení mysli oběti. Další moje heslo je, že disciplína ti dává svobodu. Pro mě je svoboda hrozně důležitá. Proto trávím tolik času plánováním, reflexí a nastavením všeho v životě, abych pak měl svobodu být tam, kde skutečně být chci. Používáš nejrůznější biohackingové nástroje, svoje děti zkoušíš pomocí ChatGPT. Kam se podle tebe ubírá svět technologií? Technologie beru jako doplněk jako nástroj ktomu, abychom mohli žít krásný, spokojený životy. A mám velkou radost z toho, kam se technologie posunuly, zvlášť s umělou inteligencí, která mi neskutečně pomáhá automatizovat nudné procesy při stavění firmy. Svět budou pořád řídit lidi, ale díky technologiím budou schopní generovat daleko větší množství peněz v menším počtu. A ten se bude pořád snižovat, až se podle mě dostane na jednoho člověka, který bude schopný s těmi všemi nástroji kolem vybudovat miliardovou firmu doslova přes noc. To j e, myslím budoucnost příštích tří pěti let. Asi se ale díky tomu něco z dnešního světa vytratí... Spousta věcí se bude měnit, od zemědělství přes právnické služby až po fungování velkých obchodních domu. A vůbec se nebojím, že by se kvůli tomu ten svět zbořil. Třeba ty obchody tady se teď celkem ve velkém zavírají, ale hned se najdou další firmy které je přestavují na kurty na pickleball! Lidi vždycky najdou nějaké využití tam, kde to dává smysl. A vždycky budou chtít utrácet, v Americe obzvlášť. Za co nejvíc utrácíš ty? Úplně nejvíc za naše děti. Školy stojí přes 2000 dolarů, ktomu vysoká daň z nemovitosti asi 30 tisíc dolarů ročně, zdravotní pojištění další skoro 3000 dolarů měsíčně. Děti navíc sní neuvěřitelné množství borůvek jahod a malin... Rád ale utrácím za věci, které optimalizují můj život, jako je ta chytrá matrace, balanční podložka nebo Assault Bike, což je hrozně rychlá možnost, jak se dostat úplně na maximum kardiovaskulárního výkonu. To abych během mentálních aktivit mohl v rychlým tempu splnit jominutovou fyzickou aktivitu. Do čeho investuješ? Z dlouhodobého hlediska to je samozřejmě vzdělání dětí. Pro mě je super poznávat se s rodiči ostatních dětí, protože tím, že ty školyjsou tak drahé, tak vám to přirozeně vyselektuje i skupinu rodičů. Hodně investujú taky do společného času s rodinou a do fine diningu, který má ráda moje žena. Mám ještě pár bytův Praze, ale všechno teď prodávám a buďto použijeme na růst Mindzero, nebo si budeme moct dovolit nemít žádnýpříjem - investorům jsem slíbil, že nebudu mít žádný plat. Spoléhám nato, že akcie budou mít velkou hodnotu. Všechno sázím na jednu kartu, protože ten cíl mít do roku 2030 milion členů, který jsem si nastavil, je extrémně ambiciózní a dosáhnu na něj j edině tak, když tomu dám absolutně všechno. A když to nevyjde? Tak přijdu o všechno. Ale když to vyjde, takbudumít neskutečnou finanční svobodu na to dělat věci, co mě baví. Podporovat další lidi k tomu, aby vytvářeli nějaké koncepty projekty a firmy Vlastně mě hodně baví pomáhat druhým, aby to měli v podnikání jednodušší. Nějakým způsobem je inspirovat k velkým cílům. Ale dokážu si taky dost dobře představit, že zůstanu v Mindzero napořád. Mě ta firma hrozně baví. Z čeho teďtedy reálně žiješ? Z předchozích úspěchů. A dokážeš z nich žít až do toho roku 2030? To ne. Nebo teoreticky ano, dva roky možná sedm... Záleží hodně i na dalších věcech, co se ještě stanou. Máme ještě po- 3' Semerádse účastnil projektu Modem Day Knight, který je určený pro chlapy, kteří „chtějí žít plnohodnotný život účelne, s jinančnínezávislostía mít hluboký a láskyplný vztah se svou rodinou". Trváyg hodin, vedoujej bývalí příslušníci americké armády, námořnictva i zvláštních jednotek SEAL a béhem výcviku účastníky dostávají do extrémních situací na úplné hrane života a smrti. I ROZHOVOR měrně hodnotnou firmu Cosmic Latte, která stojí za seznamovacími aplikacemi a já tam jsem největším akcionářem. Každé ráno Lubo Smid začíná kelímkem kávy, s kokosovým olejem a prepusteným máslem, která ho zasytí až do snídaně. Chodí si pro něj hned na ote-sííračku do populárního obchodu Erewhon a už cestou si stihne vyřídit první pracovní cally. V severní části Venice, asi dvacet minut poklidnou procházkou k pobřeží Pacifiku, má STRVuž skoro deset let „firemní" byt, jak připomíná neonový nápis nad schodištěm do loftového patra s ložnicí. Smid tady tráví, co nejvíc času to jde. Venice si zamiloval, a i když se pomalu rozhlíží po nějakém větším domě, tak tady chce zůstat. Ted'přiletěl na měsíc, pak se na pár dní vrátí do Prahy a potom zase zpátky do LA. Zrovna teďje tu se Smidem i jeho nová pravá ruka Marian. Seznámili se před pár měsíci na jednom z retreatů na Bali a teďpro Luba natáčí každodenní obsah na jeho sociální sítě. Od vyjížďky na kole až po obj ednávání nových Apple Vision Pro ještě v polotmě před pátou hodinou ranní. V budování osobní značky totiž Smid vidí velký potenciál do budoucna. A chce toho využít. „Vnímám, že v některých aspektech je můj osobní brand cennější než ten STRV," přemítá. Je důležitěj ší budovat osobní brand, nebo značku firmy? Lubo Smid: Ve startupové komunitě si myslím, že lidi jdou za tvým jménem. Lidi obecně jsou víc nakloněný tomu, sledovat jiný lidi než sledovat firmy. Tohle je, myslím, fakt důležitý. Já teď dělám vlastní podcast, kam si zvu zajímavý hosty, do toho športujú, věnuju se dlouhověkosti, budování start-upů... to jsou všechno věci, který se dají sdílet. Tak na tom makám a vidím v tom obrovskou hodnotu. Když se podíváš kolem, kolik lidí z byznysu to dělá? Kolik zakladatelů? Málo. Nepřikládají tomu velkou váhu, já si ale myslím, že se musí pracovat na firemním i osobním brandu, protože ten vám nikdo nevezme, ten si odnesete s sebou. Rozlišuješ, kde tu hodnotu vytváříš? Jestli v Česku, nebo tady v Americe? Nerozlišujú. Ale radši budu malá ryba ve velkém rybníku než velká ryba na tom českém malém rybníčku. To je moje mentalita toho, proč jsem v LA. a dělám byznys tady. Inšpirujú se prostě těma největšíma jménama, který na trhu jsou. Netoužím být známý a úspěšný na českém trhu, k čemu by mi to bylo. Já se chci potkávat se super zajímavýma lidma tady, chci chytat zajímavé příležitosti, které tady můžou přiletět zleva i zprava. Kdykoli. Netoužím být v nějaký skupince českých miliardářů. Dokážeš si mě představit mezi nimi?! Je nějaký Cech, který tě inspiruje? Mě z českého prostředí hrozně baví Michal Menšík a Honza Bednář. To jsou za mě lidi, kteří vybudovali obrovské, úspěšné byznysy a zároveň jsou mega zaměřenýna to, aby si užívali život a dělali věci, co je baví. Baví mě je sledovat a nějakým způsobem sdílet tu jejich cestu. A ze zahraničí? Baví mě Bryan Johnson. Dříve velice úspěšný podnikatel, kte- rý začíná být celkem dost populární v oblasti dlouhověkosti. Je to člověk který velice otevřeně mluví o všem, co dělá, co na sobě testuje, a se všema to sdílí. Dělá všechno pro to, aby měl světlou pleť, měří si, kolik hodin a kdy má v noci erekci, všechno bere do extrému. No a on teď rozjel Open Study pro pět tisíc lidí a já se jí taky účastním. Co to bude obnášet? Především to bude o tom, měřit základní biometrické údaje, používat Whoop, Ouru nebo Apple Watch, do toho budu jíst jeho suplementy a držet se nějakého nastaveného plánu. Uvidíme, co to se mnou za ty tři měsíce udělá. Já už takhle mám, myslím, docela všechno vyladěný. Takjsem sám zvědavý, jaký vliv to na mě bude mít! Co zajímavého sis naposledy koupil? Já se snažím být obklopený těmi technologiemi co nejvíc, jsem velký fanoušek. A tak si kupujú každou technologickou blbost, abych ji vyzkoušel na vlastní kůži. Zítra ve 4:45 vstávám, abych si v 5:00 mohl objednat Apple Vision Pro vpředobjednávce. Tohle bude zážitek, musíš si třeba naske-novat hlavu, aby ti seděly. To musím vyzkoušet. Já chci být obklopený technologiemi, protože to je jediný způsob, jak přivést něco novýho do toho našeho světa. Využívat toho co nejvíc. Když se na mě podíváš, tak mám jeden, dva, tři přístroje, co mi něco měří. Plus monitor na měření cukru zabodnutý v ruce. Co všechno si měříš? Kromě téhle trackovacích věcí a chytré matrace je myslím zásadní podívat se holistický na základní pilíře: spánek, výživa, cvičení a nějaké doplňky stravy A já se snažím v každé z těch oblastí dělat to nejvíc, co umím. Mám konzistentní čas, kdy chodím spát a kdy vstávám. Dopřávám tělu kvalitní spánek, který potřebuje. Skvěle mi funguje, že jím jenom mezi desátou a druhou odpoledne. Každé ráno si chodím na sedmou hodinu do Erewhon, to je takový místní fancy obchod se super organickými potravinami, kde je všechno šíleně zdravý, krásný, dobrý, ale bohužel taky drahý. Chodí tam často celebrity, takje fajn to sledovat. Ajá tam jdu pro kafe - každý den stejný Bulletproof s MCT kokosovým olejem a prepusteným máslem. To mi dá na ráno dost energie. A pak už jen snídaně, cvičení, oběd, něco málo, a když jdu ještě jednou cvičit, tak si dám později ještě jedno jídlo. Kolik toho odcvičíš? Teďjsem začal hodně trénovat na Hyrox, to je soutěž, kde běháš, táhneš nebo tlačíš sáně, nosíš kettlebelly i pytle s pískem, vesluješ. Já jsem na konci listopadu byl na jednom závodě ve Stockholmu, kde jsem si splnil takový svůj základ. A protože mám samozřejmě velká očekávání, takjsem se teď dohodl s Hunterem Mclntyrem, který j e mistr světa v Hyroxu, že mě bude trénovat. Bydlí tady v Malibu, a když se naskytla možnost toho nejlepšího, takjsem po tom skočil. Svýho fitness trenéra Jirku si ale taky nechávám samozřejmě. Mám celkem pět koučů. Chodím navíc na různé semináře a workshopy myslím, že je potřeba na sobě makat v dnešní době mnohem víc než dřív Svět okolo nás se takrychle mění, že prostě musíme být ready na změnu, která přijde, a být schopný se rychle 3- I ROZHOVOR adaptovat. Když člověk bude zdravý bude vědět, jak reagovat na věci, bude se umět sám uklidnit a tak dále, tak to mu při těch důležitých změnách dost pomůže. Když tady teďjsme, žiješ roky ve Venice, máš pocit, že můžeš říct, že jsi ty a STRV něco velkého dokázali? Nemyslím, že bych byl nějaký mistr světa. Na druhou stranu, nějakou pozitivní stopu jsme za sebou zanechali. Máme za sebou úspěšnýprojektyjako tu fitness aplikaci pro Arnolda nebo široký portfolio seznamek na kterýchjsme pracovali. Mně je ve výsledku jedno, komu pomůžu, když z toho mám dobrýpocit. Může to být kdokoliv, komunita LGBTQ, křesťani nebo židé. Proto neděláme politické věci nebo třeba gamb-ling, není to nic, z čeho bysme ten dobrýpocit měli. Takové poptávky nás nechávají úplně chladnými. Máte teď nějaké nové zajímavé klienty? Děláme třeba jeden projekt pro Cordella Broaduse, což je syn Snoop Dogga... Co pro něj děláte? 0 tom ještě nemůžu mluvit, ale do toho projektu jsme i za-investovali s STRV a brzy to bude venku. Co tě žene dopředu? Pro mě je důležitý být obklopený lidma, se kterýma mě to baví. To jsme pak schopný dělat de facto cokoliv. Chci dělat věci, které mě baví a chci šije užívat. Na druhou stranu, myslím, že celý to je o tom, být perzistentní v tom, co člověk dělá, mít výdrž. A ne to j ednou zkusit, a když to nevyšlo, tak to vzdát. Říkáš o sobě, že máš životní nadhled, co to v běžném provozu znamená? Mít nadhled nad věcí, kterou řešíš. Abys to dělala s nějakým cílem toho, že to není jenom o tobě, že tady je firma o 200 lidech a všechno to musí do sebe zapadnout. V top managementu mám lidi, pro kterýnení důležitýjejich osobní úspěch, daleko víc se radujou z úspěchu firmy Jo, asi je to uvědomění toho, co v tom světě reálně je a není důležitý. Těch lidí, kteří jsou down to earth, tolik není a není tak dost těch, kdo by do toho byli schopni dávat plné nasazení, makat a dělat dobrou práci. V tomhle je třeba David úplný extrém, proto si rozumíme - já sám nechápu, proč dělá to, co dělá a jak to dělá, aleje to člověk se kterým jsem za tu dobu, co ho znám, neměl jediný spor. Vždyckyjsme se na všem dohodli. Řešíme občas 1 super důležitývěci a je mezi námi obrovský balík majetku i pohledávek tedy spíš na mojí straně, když jsem od něj koupil majoritní podíl v STRV. Zmínil jsi, že trpělivost je tvoje silná stránka. Jaké jsou tvoje slabé stránky? To, s čím já bojujú asi nejvíc, je, že mám tendenci si toho na sebe brát hrozně moc. To je strašně špatná vlastnost. Takže ve chvíli, kdy se mi otevře nějaké okénko v kalendáři, tak mám tendenci si tam hned něco vymyslet, abych ten den měl natřískaný. A pak říkám ty jo, já toho mám prostě moc, to nejde. Beru si toho víc, než co jsem schopen zvládnout. Je něco, co ti dělá obavy, nebo něco, co tě stresuje? Každý máme v sobě nějakého ďábla. Ale já se snažím vždycky si ten stres nějak rozložit na té úplně nejvíc základní rovině a připravit si nejhorší scénář. Obavy na té nejvyšší úrovni mám ohledně svého zdraví a zdraví mých nejbližších. Třeba na diabetológii jsem teď všem jako exemplární příklad toho, že sice mám nějakou diagnózu, ale moje tělo vlastně nejeví známky toho, že by mu něco vážného bylo. Zdraví je ten důvod, proč cvičím, žiju aktivně, hlídám si, co jím, dělám přerušovaný půst. Je pro mě příjemné být v tomhle těle a vypadat dobře, ale hlavně chci být zdravý. Ještě jedna věc mě trochu tíží a to j e břemeno úvěru, za který j sem vyplatil z firmy Davida a Martina. V rámci firemních peněz to není nic velkého, ale jsem člověk který si nerad půjčuje, tak už se těším, až se toho zbavím. Za co teda utrácíš? Za kvalitní jídlo, zážitky a sport. Já vlastně žiju docela levný život. Když si budu moci jet o víkendu zalyžovat nebo jezdit na kole a každý den k tomu sportovat a jíst dobrý jídlo, tak budu mega happy. To mi bohatě stačí. Investuješ do něčeho? Jednorázově jsem zainvestoval do NFT a do krypta. Poprvé vživotě mi leželo na účtu pár milionů korun a já měl pocit, že s tím musím něco udělat, protože na ten můj běžný život mi stačí můj měsíční příjem. Takjsem si říkal, že něco nakoupím. A pak jsem ještě na Revolutu naklikal nějaké akcie, které se mi zrovna líbily: Tesla, Airbnb, Amazon, Microsoft, Nvidia... Nic moc jsem na tom nevydělal, ale uvědomil jsem si, že tohle není cesta pro mě. Zatím nemám potřebu něco vymýšlet. Jo a koupil j sem si byt v Karlině kousek od kanceláří. Dokážeš si představit s těmi všemi věcmi, co máš na sobě a co tě hlídají a monitorují, že by ses odpojil? Ze by ses přestal sledovat a šel do totálního offline světa? Jo, asi jo. Jo? Aza jakých podmínek? No, třeba na Bali. Dokážu si představit, že tam žiju, surfujú, mám chill, pohodu, chodím na jógu, meditujú. Asi by pro mě bylo těžký nemít spojení s okolním světem, ale asi bych to... Díky těm technologiím dneska prostě můžeš být v kontaktu přes půl světa. Z Prahy sem letím patnáct hodin, to je nic! Třeba na Silvestra jsem byl ve Spindlu s kamarády, oslavili jsme nový roka vjednu hodinu jedenáct minut v noci jsem nasedl do auta, odjel do Prahy, doma jsem vzal kufry a v šest ráno jsem už byl na letišti směr LA. Prvního v jedenáct padesát jsem přistál na LAX, je to jednoduchý. Takže si můžu volat, s kým chci a kdy chci i z Bali. A až přijdou nové technologie a uslyšíš reálně prostorový zvuk a uvidíš toho člověka 3D, takto bude zase všechno jiné. Bližší, ať už budeme kdekoli. Máš nějakou radu pro toho, kdo by se chtěl stát founde-rem? Založit vlastní byznys? Jasně! Ta moje rada zní: Nebojte se udělat první krok Už tím, že člověk udělá ten první krok, tak poráží go procent svých soupeřů. Protože těch devadesát procent o tom j enom mluví a nikdy ten krokneudělá. Je to takhle simple. Buďněco chci a udělám to, nebo jdu od toho a zapomenu na to. 34 Co bys chtěl v horizontu několika let ještě udělat nebo dokázat? Podařilo se nám vybudovat na zelený louce bez investice poměrně velkou firmu, která, doufejme, bude mít jednou hodnotu v miliardách korun. Ne úplně vždycky to tak vypadá, ale je to jen o tom, zvládnout slabší chvilky a vydržet. No a chtěl bych si ještě v životě projít tu druhou cestu, tu investorskou. Je tenhle dnešní Lubo Smid pořád ten Lubomír Smíd ze Dvora Králové, který se před dvanácti lety připojil kSTRV? Jsem teď určitě víc uvědomělý a myslím, že j sem i klidněj ší, než jsem býval. A doufám, že i chytřejší. Ale hodnotově jsem se nijak zásadně nezměnil. Jsem pořád stejný akorát mám víc práce. Ale pořád si najdu čas na věci, které mě baví. Sednu si s kamarádem na obrubník a pokecáme, po cestě na hory si dám na benzince v Německu svoji oblíbenou sekanou, tohle se nezmění, ani kdybych řídil dvakrát takovou firmu. Takjako prostě to j sou věci, který se nemění, a myslím si, že se u mě asi ani měnit nebudou. Nechci si hrát na to, že s tím objemem peněz, který mám, nebo s těmi zkušenostmi a úspěchy bych najednou měl fungovat jinak ■ Lubo Smidbylvybrán do několikaměsíční open studyBryana Johnsona (vpravo). I ARCHITEKTURA LIDSKY ROZMER architektury Postcovidová doba i válečné konflikty současnosti určují podobu nově vznikající architektury. Do středu pozornosti se dostává člověk samotný a jeho větší potřeba ochrany vytváření menších komunit, uctívání přírody či smysluplné zacházení s materiály Vybrali jsme sedm projektů architektonických realizací, které navzdory nelehké době hledí do budoucna s inspirativním optimismem. SÁZKA NA NOVOU TRADICI Může i prostá architektura zajistit blahobyt a být katalyzátorem prosperity? Takové otázky si kladou architekti thajského studia Chat ve svém experimentálním projektu bambusového pavilonu Angsila Oyster, kterývztyčili na pobřeží vesničky Angsila v provincii Chonburi. Místní rybářská komunita totiž v posledních desetiletích strádá kvůli snížení profitů z chovu mořských plodů a odlivu turistů, což vedlo k opuštění tradičních metod rybolovu i odlivu místních mladých, houfně migrujících za výnosnej ší prací do nedalekého Bangkoku. Červený pavilon návodě slouží místním rybářům, kteří sem mohou z pevniny vozit skupinky návštěvníků, kteří si vychutnají čerstvě vylovené ústřice. Gurmánsky zážitek ve stylu „z moře na stůl" probíhá při západech slunce nad podivuhodnou mořskou krajinou s prízračnou bambusovou infrastrukturou ustricového pole. 37 ARCHITEKTURA Návrat k přírodě, šetrné vytěžení stávajícího, luxus prostého. CESTA Z MESTA Omezení a nejistoty, jež životu ve městě přinesla covidová pandemie, pobídly indickýpár k realizaci jejich dlouho zvažovaného plánu - přesídlit prakticky mimo civilizaci, aby mohli fungovat volněji a svobodněji. Zakoupili proto pozemekna okraji zemědělské komunity poblíž města Bengalúr ave spolupráci s architektonickým studiem Mitti zde v mangovém háji vytvořili dům s názvem Flintstone6. Na jeho realizaci použili materiály dostupné v okruhu několika stovekmetrů, výsledná přírodní architektura domu se tak doslova prolíná s okolní scenerií. Nosné stěny jsou vytvořeny ze směsi hlíny a lisovaného odpadu, zdmi prostupují balvany i stromy, nesouvislý dřevěný strop zastřešují skleněné kompozity. Během celého dne tak domem putují sluneční paprsky, které fungují jako celointeriérové sluneční hodiny. 38 29 I ARCHITEKTURA Betonová budova s názvem Trevarefabrikken v městečku Henningsvaer na norských Lofotech byla původně otevřena ve 40. letech jako továrna na olej z tresčích jater a truhlářská dílna. Zchátralý objekt dostalo do rukou londýnské architektonické studio Jonathan Tuckey Design, aby ho přetvořilo v moderní hotel. Architekti se plně soustředili na využití a restaurování stávajícího a zachování historie místa. Zůstalo proto hrubé zdivo, veřejnými prostory prostupuje patina a rez a nových použitých materiálů je jen nezbytné minimum. Za pomoci řemeslníků z místní komunitypostupně vznikl kosmopolitní hotel plný restaurovaného a upcyklovaného dřeva i zakonzervovaných továrních detailů s výraznou industriálni a nostalgickou atmosférou. 39 I ARCHITEKTURA Krása architektonické hmoty jako obrana před divokým světem. MALY ČLOVEK, VELKÁ ARCHITEKTURA Ambicí renovace Musée national de la Marine v pařížském Palais Cha-illot bylo přeměnit stávající muzejní dispozice v moderní prostory jež nabídnou návštěvníkům i zaměstnancům bezpečné a funkční prostředí. Prominentní architektonické studio Snehetta v interiéru opisuje rozmáchlé oblé tvary, které připomínají pohyb vodní masy a mořských vln. Muzeum námořnictví nabízí dokonale přehledné řešení vnitřních prostor, monumentální architektonické prvky a zároveň návštěvníkům dopřává uzemněný a harmonický pocit bezpečí. Za podobou expozic stojí designové uskupení Casson Mann, které si při scénografii dalo za cíl „přenést moře do Paříže". Jednotlivé výstavní expozice tak kontrují vysoké a naddimenzované architektuře a přináší intimní a atmosférické vjemy. 40 MUJ DUM, MUJ HRAD Architekti z portugalského studia Noarq navrhli na žádost klientů dvoupatrový rodinný dům ve svažitém terénu ve městě Santo Tirso jako privátní pevnost, která klame hmotou. Z ulice zcela nenápadná stavba se v zadním traktu otevírá do krajiny a její interiéry působí jako oáza klidu, ve které se lze ukrýt před nebezpečným a nestálým venkovním světem. Kuchyně s šestimetrovými stropy a strohým vybavením působí téměř sakrálním dojmem. Zenový klid vytváří kombinace velkých objemů bělostného zdiva s lineárním celoplošným obložením dřevem. Neutrální paletu pak rozbíjí pouze několik pečlivě vybraných designových kousků mobiliáře a uměleckých děl na stěnách. 41 Fastfood v designovém kabátě. DESIGNOVÉ SMAŽENÉ KUŘE Pro vlajkovou loďřetězce rychlého občerstvení Jack Le Coq v quebeckém městě Lával vytvořila interiérová designérská firma XY Contemporary vizuální styl, který plně čerpá z estetiky 50. let. Majitel restaurace se smaženými kuřaty Jack Gaspo totiž chce do postcovidového světa vnést trochu svého dětství, optimismu a čiré radosti. Klasický americký „diner" je koneckonců pro místní zákazníky adorovanou součástí západní kultury a připomínkou starých dobrých časů. Kromě titulního neonového kuřete ozvláštňují interiér tlumené odstíny modré, zelené, žluté a růžové, na podlahách je instalována šachovnicová dlažba a nejpopulárnější sekcí podniku se staly retro boxy naproti výdejnímu pultu. E K T U R A Aneb dostupnější požitkářství. 42 I ARCHITEKTURA Při navrhování podniku rychlého občerstvení v Pekingu aplikovalo studio Office AIO podobný přístup jako kolegové v Kanadě (na protější straně), výsledekje ale zcela odlišný. Je to dáno kulturou a tradicí místa, ale způsob povznesení konceptu fastfoodu na vyšší estetickou úroveň je univerzální. Pang Mei Noodle Bar servíruje během dne sečuánské nudlové speciality a dezerty s sebou, ve večerních hodinách se pak promění v podnik s klasickým servisem a sezónním tapas menu. Hlavnímu vstupu dominuje nerezová popartová nástavba a interiér rozdělují baculaté válce. Není to náhoda, název podniku totiž v překladu znamená „baculka". Uspořádám vnitřních i vnějších prostor vyzývá návštěvníky k družnému rozhovoru, seznamování a budování komunity spokojených jedlíků. 43 I na malém prostoru mohou vznikat velké věci. Ateliér fashion designéra Jana Černého je toho důkazem. Právě tady, na pár metrech čtverečních ve vnitrobloku, tvoří své neotřelé kolekce, včetně té olympijské. Text: Mikoláš Ree - Foto: Jakub Zeman 44 70 I ATELIÉR NAVZDORY principům Psal se rok 2015. Jan Černý, tehdy ještě jako student oděvního designu, právě nastoupil na stáž k Jakubovi Polankovi. Dostat se na čas do ateliéru uznávaného českého návrháře byl už nějakou dobu jeho sen, a tak byl ochotný pro tuto příležitost i leccos obětovat. Vždyť právě jeho tvorba v něm zažehla vášeň pro módu. Neváhal proto pravidelně dojíždět do Prahy stovky kilometrů. Ze Zlína, kde byl na univerzitě, vyrážel prvním ranním vlakem, aby se tím posledním vracel zase zpátky. Většinou jel jenom na otočku, nemusel tak řešit, kde by přespal... Od té doby uběhlo skoro deset let a Černýše během nich dokázal vyprofilovat jako jeden z nejvyhledávanějších tuzemských návrhářů, který přivedl na svět už jedenáct autorských kolekcí. A to nejen díky vrozenému talentu, ale i cílevědomosti. Dnes podobně motivovaní studenti oděvního designu naopak sní o stáži v jeho ateliéru. Navázal řadu úspěšných spoluprací, v mezičase stihl půlroční zastávku v módním domě Louis Vuitton a momentálně finišuje slavnostní kolekci oblečení české reprezentace pro zahajovací ceremoniál olympijských her v Paříži. Na první pohled se může zdát, že práce módního návrháře může být synonymem stereotypního luxusu. Ne vždy to ale platí. Zvláště pak, když se jedná o mladého jedince, jehož tvorba odráží prvky pouliční módy. Útočiště a zázemí pro svůj ateliér našel Černý v prostoru průmyslové haly ukryté v jednom z holešovických vnitrobloků. „Tohle surové industriálni prostředí sek mojí tvorbě myslím hodí," říká. V Kabelovně, kde se koncentrují tvůrčí osobnosti napříč obory, má k dispozici jen malou prosklenou kóji, někdejší velín. Na délku má sotva pár metrů a na šířku ještě míň. „Není to nijak velké, ale vleze se sem všechno, co potrebujú," pronese mezi řečí s tím, že má tady ideální podmínky pro kreativní práci s barvami. Poslední dva roky se tu rodí jeho osobité kolekce. Místo slouží ale i jako kancelář, prostor pro setkávání s klienty distribuci e-shopu i kreativitu. Uprostřed je velkýpracovní stůl, na jeho okrajích šicí stroje a vedle krejčovské figuríny věšáky i skříně plné oblečení. „Je to multifunkční prostor. Od rána až do... no někdy znovu do rána," směje se Černý Ostatně, malou indicií k tomu, že prostor slouží nejen k práci, ale nezřídka i kzábavě, je zářivá diskokoule položená na okenním parapetu. Teď, po letech strávených na pár metrech čtverečních, se rozhodl, že přišel čas najít si trochu větší prostor - a jeden takový prý možná už objevil. 45 V kreativní nápad je tenhle návrhář schopný přetavit kdeco. Zdrojem inspirace jsou mu knihy, umělecká díla, ale i graffiti nebo třeba nákupní tašky. Ty ostatně zakomponoval do své poslední kolekce, kterou na podzim představil na nádvoří Jízdárny Pražského hradu. Jeho sofistikované modely tak vedle linie šperků od Ondřeje Stáry a skleněných objektů od Lukáše Nováka dokreslovala také majestátní silueta svatovítské katedrály. Ve své už jedenácté kolekci nakombinoval spirituální vlivy s materiálními symboly současné západní civilizace, jako jsou igelitky, které si dovezl z dovolené v Egyptě. „Inspiraci čerpám neustále a odevšad. Neustále sleduji, co se okolo mě děje, a když se objeví něco zajímavého, hned si to vyfotím nebo si nápad zapíšu." To, že svět módy sleduje opravdu zblízka, se ukazuje už během pár minut rozhovoru, kdy s ním můžete rozebírat poslední kolekce nejrůznějších návrhářů i ty přelomové, které určovaly směr slavných módních domů. A nejde mu j en o oblečení samotné, zajímá se o prostředí, lokaci, styling, o celou show! Z fotek screenshotů a zápisků pak vznikají moodboardy které zdobí stěnyjeho malého ateliéru. Mezi těmi pověšenými na zdi nechybí ani už realizované modely jiných tvůrců, vrací se ale taky k starším nápadům ze svých vlastních předešlých kolekcí. „Zaměřuju se na konkrétní detaily a dále si s nimi hraju. Tady to byl třeba ten zašpiněný rukáv, tady zase zapínání u kalhot," ukazuje na nástěnce. Navzdory zažitému stereotypu si při vymýšlení nových modelů nedělá skici. Své myšlenky mnohem častěji zachytí slovně. „Když už něco načrtnu, tak proto, aby měl krejčí určité vodítko, jak model ušít," vysvětluje. Vzorky pro něj zpravidla šije Boris Kráľ, s nímž Černý úzce spolupracuje prakticky od začátku své profesionální kariéry, případně zapojí také stážisty. Za šicí stroj si totiž sám sedne už jen zřídka. „Bohužel mi to další povinnosti neumožňují. A to i když si myslím, že umím šít fakt hezky!" říká. Právě díky tomu prý mohl pochopit logiku oblečení a to, jak s ním pracovat. To, že designér zná technologii výroby je podle něj zásadní. Jedině tak totiž může tyto principy cíleně porušovat. A tím pádem navrhnout progresivní kusy. Do Paříže a do světa Na progresivní přístup Černý podle všeho vsadil i u zmíněné olympijské a také paralympijské kolekce. Rozhodl se totiž nabourat stávající principy, podle kterých návrháři tyto úbory navrhovali dosud. „Někteří vsadili na formálnost, jiní na sportovně laděné oblečení a třetí takovou cestou byly národní kroje. Ale nikdo nepřemýšlel tak, že by tyhle světy propojil, a dostal se tak mimo kategorie. A my jsme to teď všechno rozbili!" popisoval loni v září, kdy byla jeho spolupráce s Českým olympijským výborem a firmou Alpine Pro, která olympijské oděvy zaštiťuje, poprvé oznámena. Na jeho výslednou kolekci si ale budeme muset ještě počkat a ani v ateliéru ji ničím neodkrývá. „Pořád toho nemůžu moc prozradit. Snad jen, že momentálně čekáme na poslední schválení grafických podkladů přímo v Paříži. Hned, jak tohle potvrzení získáme, rozjedeme výrobu celé velikostní řady vzorků," přibližuje aktuální situaci s tím, že pokud budou vzorky v pořádku, zahájí ostrou výrobu. Kreativní část práce má už prakticky za sebou, a tak má čas se věnovat i dalším povinnostem. „Žádné další spolu- práce sice momentálně neděláme, ale průběžně pracujeme na nových dropech." S prací to ale nepřehání. „Dělám to už nějaký čas a vím, kolik toho unesu. Rostl jsem postupně a naučil jsem se tu hranici rozeznat." Dříve stíhal představit i dvě autorské kolekce ročně. Pak od toho ale upustil. „Nebylo to dlouhodobě udržitelné, aniž by to mělo dopad na kvalitu," vysvětluje. Tempo jedné kolekce ročně mu proto přijde optimální. „Tuzemskýtrh na to není vůbec připravený. To ostatně vidíme i na situaci s Fashion Weekem, kdy designéři tohle tempo jednoduše nestíhají. Proto jsem se rozhodl si to rovnou takhle nastavit," říká návrhář, jehož kouskyjsou snadno rozeznatelné díky ikonickému masivnímu štítku s přeškrtnutým nápisem „Jan". Tento symbol jeho práci provází od samých začátků kariéry. A nezměnila se ani noté, co na podzim značka prošla rebrandingem. Z Jana Černého se tak přes noc stal Jan Société. „Dlouhodobě jsem cítil, že ve značce nechci mít svoje příjmení. Je samozřejmě hezké, když máš značku Christian Dior, ale tam prostě nejsme," vysvětluje Černý s tím, že francouzskývýraz (société, tj. společnost-pozn. reď.) dokonale vystihuje podstatu značky. Odkazuje na to, že její produkty jsou výsledkem týmové práce, i skutečnost, že se kolem ní v průběhu let zformovala komunita lidí, kteří ji mají za lovebrand. Navíc Černý hledal název, kterýbude snadno zapamatovatelný i za hranicemi. Ostatně svou ambicí prorazit v zahraničí se třicetiletý fashion designér nikdy netajil. V posledním roce však podnikl řadu kroků, které ho mají k tomuto cíli přiblížit. A pokračovat bude i letos. „Postupně se připravujeme na to, aby značka dokázala nabídnout takovou edici produktů, která dohromady dává smysl. Teprve pak přijde ten správný čas jít s nimi postupně ven." I tak by ale rád zůstal s tvorbou značky v bezprostředním kontaktu. „Mým cílem není zaměstnávat dvacet lidí, kteří budou makat, zatímco já je budu managovat. To by mě vlastně ani nebavilo!" ■ I FASHION Jarní šatník Co na sebe na přelomu zimy a jara? Nechte se inspirovat módou ze světových přehlídkových mol. Kolekce plné barev, precizních střihů a výrazných siluet jsou bud aktuálně v prodeji, anebo prémiové fashion butiky zaplaví v následujících týdnech. Text: Ondřej Eisner - Foto: archivy značek NADROZMERNÁ KREJCO VINA Klasické pánské siluety předvedla ve svéjarne-letníkolekci londýnská značka Alexander McQueen, protože tradiční oblek, kabát nebo bílý límeček s kravatou nikdy nevyjdou z módy Aktuálne však tyto neochvejné kousky pánského šatníku nabírají na objemu a na samotných střizích se projevují ženské prvky Ostrá ramena se zaoblují, jindy je zase silueta postavy vyštíhlená. Nechybí ani výrazné doplňky v podobe mašlí kolem krku či zdobení výraznými šperky Místo kapesníčku do náprsní kapsy doporučujeme blyštivou brož na klopu límce. KE STROJŮM! Silvia VenturiniFendi debutovala s kolekcí jaro/'léto 2,02,4 ve Florencii, kde otevřela pomyslnou továrnu plnou pracovních oděvů pro muže. Zaujmou džínové či kožené zástery přehozené přes lehké síťované topy malířské košile s přifouklými rukávy nebo oversized odevy včetně kožených bunda vytahaných formálních kalhot. Příruční tašky a zavazadla imitují boxy na nářadí a pohodlná obuv na sebe bere formu pogumovaných dřeváků. VÝRAZNEBARVOSLOVI Módní návrhář Pierpaolo Piccioli situoval přehlídku s názvem Valentino The Narratives na nádvoří milánské univerzity a klade si otázku „co činí muže mužem". Italská přehlídka byla plná intenzivních barev včetně signifikantní „Valentino růžové" které doplňovaly blejzry s ostrými rameny saka s knoflíky v kombinaci se šortkami nad kolena ipánskými sukněmi. Dalším výrazným prvkem pro aktuální jarní sezonu byly výškové reliéfy s motivy květin nebo džínovinové obleky. HA UTE- O UTD O O R Letos v zimě vyrukoval módní dům Christian Dior s čtvrtou lyžařskou kapsulovou kolekcí pro pány. Kreativní ředitel linií Dior Men, KimJones, se nebojí hravé barevnosti i celkové estetiky která nás vracído 80. ago. let. Technologické řešeníje na vysoké úrovni, všechny oděvy jsou dokonale funkční. Módní dům také znovu navazuje dialog se značkou POC, která se specializuje na zimní sporty a sportovní ochranu. Ze spolupráce vzešly například přilby a brýle vyvinuté s využitím špičkových znalostí. Technická vynalézavost se zde objevuje také ve formě snowboardu od společnostiAKSki. MANICKÁ RADOST Celkem ig modelů v přehlídce značky Comme des Garcons pod vedením návrhářky Piei Kawakubo dalo světu jasnou zprávu o hravosti a radosti ze života. Skulpturálne grandiózní odevy jsou tvořené vrstvením jiorálních motivů, baňaté objemy svrchníků doplňují stuhy pásky či geometrické šortky a některým temperamentním kostýmům dokonce rostou futuristické končetiny s krajkovým dekorem. Jak je vidno, netřeba se bát ani výrazných vzorů, které se k sobě na první pohled nehodí, ale při maximalistickém přístupu k odívání mohou vytvořit nositelna umělecká díla. i) KRÁSA VŠEDNÍHO DNE Irský designér Jonathan Anderson vytvoHlpro značkuloewe další kolekci, která se zabývá nositelností a dekon-strukcíprvků každodenního šatníku. Přehlídce v pařížském Cháteau de Vincennes skutečné dominovaly svetry, džíny a mokasíny, přetvořené ve výjimečné a nečekané kousky Úplety zahalovaly celoupostavu, zatímco je zdobily masivní zlaté knoflíky které navrhla umělkyně lyndaBelglis. Překvapily také do sebe zapadající květinové motivy topu navrženého tak, aby vypadal jako hromada třpytivých broží. 2) CHÁTRANÍ Kolekce labelu JWAnderson pro jaro/léto 202,4pracuje s tématem rozkladu a působení času na oděv. Výrazně barevné komplety byly vyhotoveny z plastu (některé kousky dokonce s plastelíny) a svou konstrukcí připomínaly odpadkové pytle naplněné vzduchem a svázané na rameni. Na šatech se objevila řasená drapérie, která připomíná zmačkané oblečení, neforemné kalhoty a militaristické bombery zase imitují styl náctiletých hipsterů dneška. A nakonec, z rozklí-žených švů oversized bund a kabátů vylézalo přepychové peří. 3) PREKVAPIVÁ ROMANTIKA Překvapením pařížského týdne módy byla přehlídka Ricka Owense, který dal, alespoň na jednu sezonu, vale temnotě a depresi a předvedl z jeho pohledu veselou kolekci. Inspirací mu byl tajnos-nubný svět zpěvačky Bjork, futurismus a romantismus. Kromě tradiční černé se na mole objevily odstíny červené, vínové a růžové, některé modelky byly zahaleny do dramatických závojů tajemství a architekturu modelů charakterizovaly vertikálně vrstvené oblé tvary. Příchuť punku dodaly kozačky připomínající ortézy a třešničkou na dortu byly něžné růžové rukavičky. 4) SÍLA DOPIŇKU V současnosti asi nej adorovanější módnínávrhář a značka, tedy DanielRoseberry a Schiaparelli, pojali aktuální jarní sezonu jako poctu eklektickému vkusu zakladatelky módního domu Elsy Schiaparelli. Celou ready-to-wear kolekcí se prolíná záplava bižuterních aplikácia výrazných módních doplňků s dnes už ikonickými motivy oka, zámku, klíče, bradavek či holubice, jež z dobře známých kousků každodenního šatníku j ako plavky, košile či kostýmek činí výjimečné módní kousky. NA CESTĚ NEZAPOMENUTELNÁ cesta Text: Gabriela Marešová - Foto: archiv Elitě Voyage, VSOE a Gabriely Marešové Vidět něco nového, být někde první. Zažít to, co jen hrstka z nás. Klidná dovolená na krásném místě nám už nestačí. Každý máme v sobě kousek objevitele lačnícího po mimořádných zážitcích, a tak se vydáváme dál často za hranice vlastního komfortu. Ať je to putování po zamrzlé Antarktidě, nebo noblesní cesta Orient- Expressem. 53 NA CESTĚ Sledovat krajinu nekompromisně ubíhající za oknem, snažit se chytit okamžik a nechat se unášet svištěním větru a zvukem kolejí je moje oblíbená kratochvíle už od dětství. Zvlášť když mám celé kupé jen pro sebe. Tady to navíc voní dřevem, mám vlastní umyvadlo a opírám těžkou hlavu o měkké polštáře s třásněmi, zatímco mi na stolku v pravidelném rytmu tančí žluté stínítko elegantní lampičky, kterou jsem si zamilovala už dávno ve filmu s Herculem Poirotem. „Dáte si k odpoledním dezertům čaj? Nebo raději kávu, sklenku šampaňského?" vytrhne mě ze snění Lucretia, naše osobní průvodčí a concierge pro první vagon vlaku „Venice Simplon-Orient-Express" na trase Vídeň-Paříž. Tedy na příštích asi dvacet hodin jízdy. Vlak z rodiny Belmond navazuje na tradici slavného Ori-ent-Expressu, který se stal symbolem luxusu už na konci ig. století, kdy se postupně začal vydávat na cesty z Paříže na východ, až do Konstantinopole. Venice Simplon-Orient-Express neboli VSOE funguje od začátku osmdesátých let dvacátého století a od konce roku 2018 je součástí impéria LVMH. Bernard Arnault skupinu, zahrnující vedle vlaků i hotely nebo lodě, tehdy kupoval se slovy, že „Belmond poskytuje jedinečné zážitky náročným cestovatelům, odkazuje na svou historii a zároveň nezapomíná na inovace". A zaplatil za ni 3,2 miliardy dolarů. Vlaky VSOE mají pevný jízdní řád a několik tras, které zahrnují jednu nebo více nocí. Cestování v přepychu se odráží i na ceně - za dvoulůžkové kupé z Vídně do Paříže zaplatíte přes 3500 liber za jednoho. Cesta z Paříže do Benátekvyjde na více než 3800 liber za pasažéra a nej-slavnější pětidenní trasa Paříž-Istanbul začíná na částce 17 500 liber. Pokud si vyberete větší kupé typu suite, musíte počítat až s několikanásobkem ceny Za chvilku je Lucretia zpátky, s čajem a šampaňským a pozvánkou do podvečerního baru v ikonickém vagonu „3674", kde prý zábava končí až před rozbřeskem. Je čas se převléknout, protože tady platí jedno důležité pravidlo: Nikdynemůžete být dost overdressed! Zeny na drink doprovázený živou hudbou u klavíru volí dlouhé večerní róby pánové většinou smoking. Ctyřchodová večeře francouzské kuchyně se podává v noblesním jídelním voze z 20. let a geniální someliérský výběr vín exklu- I NA CESTĚ živní zážitek j en podtrhuje. Číšníci vás tady znají jménem, vědí, odkud jste, a pravděpodobně vám i doporučí přesně to, co byste si sami vybrali. Profesionalita a připravenost v kombinaci s exkluzivitou a společností ostatních cestujících je chvílemi až dechberoucí. Jako když nad ránem na baru zjistíte, že postarší pár a skupina mladých, kteří tady celý večer zpívají, tančí a nenechají pianistu chvilku odpočinout, je jedna velká francouzská rodina, která na cestu vyrazila společně. Uvolněná přátelská atmosféra je přesně to, co mimo pracovní shon potřebujete. Hledáte místo, kde nikoho nezajímá, že spolu u drinku sedí neznámý novinář z Česka a slavný investor z newyorské Upper East Side, kteří tady stráví pár hodin při bujaré debatě o světě. Než se odeberete do svých kupé mezitím proměněných na spací vůz se dvěma postelemi nad sebou, kterým ve veselé euforii i odpustíte, že matrace nemají standardní rozměry 200 x go centimetrů. Lucretia zaťuká za pár hodin s pozdní snídaní a pozvánkou na brunch - a kaviár se šampaňským. To už vám ale za oknem pomalu běží obrazy z předměstí Paříže a vy s úsměvem vzpomínáte na nečekaná setkání během nočního večírku. Cílem cest se stále častěji stávají unikátní místa i způsoby dopravy, kde jde o mnohem víc - o nezapomenutelné zážitky které (nejspíš) nikde jinde nedostanete. „Máme stále víc a víc klientů, kteří touží obj evovat a vyhledávají takovou dovolenou, kde něco poznají, dozvědí se něco nového, zažijí místní zvyklosti, vzdělají své děti nebo jsou jedni z prvních na světě, kteří to konkrétní místo navštíví," říká Petr Udavský spolumajitel cestovní kanceláře Elite Voyage, která klientům sebeambicióznější cestovatelské sny plní. Včetně mojí cesty slavným „Orient-Expressem". Mimo komfortní zónu Nový trend sleduje zblízka i u svých klientů. Během léta podle něj sice dominují cesty po Evropě, v zimě lyžování od Rakouska a Švýcarska až po Kanadu nebo Japonsko - a Maledivy v žebříčku oblíbenosti stále vedou, na vzestupu teďjsouale trochu dobrodružnější cíle, třeba Antarktida nebo Galapágy. Kbřehům Antarktidy se většinou plaví expediční loď, ze které se poté podnikají krátké výlety na pevninu. „Cestovatelé často přeletí Drakeův průliv letadlem nebo helikoptérou, aby nemuseli absolvovat plavbu v téhle části, kde bývají i patnáctimetrové vlny. Někdo tuhle pasáž samozřejmě proplout na vlastní kůži chce, ale může to být trochu šílené," upozorňuje. Na samotné lodi j sou pak vedle zkušené posádky zpravidla i mořští biologové, ornitologové a další vědci. Od úrovně odbornosti týmu, servisu a jídla se odvíjí cena plavby. „Jednu z nej zajímavějších nabídek najdete u společnosti White Desert, která má na Antarktidě vlastní tábory, přiletíte tam privátním letadlem a pak prozkoumáváte ledovou krajinu z úplně jiné perspektivy," podotýká a zároveň připomíná, že ani tak nemůžete čekat, že váš pokoj bude mít třímetrové stropy a postel od Hästens, o tom to není. Když tam chcete j et, tak s tím počítáte. „Nedávno se na jednu takovou cestu vydal i Jeff Bezos. Se svým poměrně velkým realizačním týmem se vypravil do Amazonie, navštívil místní kmeny téměř nedotknuté civilizací a bydleli ve stanech, ve kterých to sice vypadalo skoro jako v klasickém pokoji, byl to přesto pořád jen stan s provizorní sprchou," popisuje Udavský. „S tím ale do toho jdete, nejde várno komfort. Pro lidi, jako je Jeff Bezos, jsou to právě tyhle zážitky, které jsou tak výjimečné, že je chtějí zažívat." 55 NA CESTĚ Stále ještě velmi oblíbené jsouvjejich portfoliu také cesty na míru za poznáním, kdy klienti cestují po dané zemi nebo oblasti a poznávají místní kulturu i historii. „Připravujeme například cestypro jedny prarodiče, kteří každý rok berou svá vnoučata na čtrnáct dní po světě, chtějí toho hodně stihnout a setkat se i s místními komunitami. Naposledy byli v Řecku," vypráví Udavský a přidává další příklad, kdy organizovali cestu za tím nejzajímavějším uměním během benátského Biennale. Nebo putování po karibských ostrovech - tam ostatně minulý rok poslali na ostrov Richarda Bransona prvního Čecha. Britský miliardář má na svém Necker Islandu soukromýhotel a možností koupit si tady ubytování v jedné z vil je jen pár do roka. Jestli někde teď očekává raketový nárůst zájmu, je to u cest do Saúdské Arábie, která byla ještě pár let zpátky turismu téměř zavřená. Teď ale neuvěřitelným tempem buduje infrastrukturu a pracuje na jedinečných stavbách, které mají oslnit svět. Včetně vertikálního města Neom nebo projektu Red Sea. „To budou takové nové Maledivy akorát že tam ještě podmořské korályjsou. Navíc některé z těch nových projektů, které v Saúdské Arábii vznikají, mají být energeticky pozitivní, tedy zcela nezávislé. Bude to ještě hodně zajímavá země na objevování!" Hledání autentických zážitků Udavský firmu zakládal před pěti lety spolu se svou manželkou Markétou a kamarádkou Karlou Ašerovou, později se knim přidal i další dlouholetý kamarád Dávid Eder, se kterým dříve v oboru také pracoval. Ašerová měla v té době už rozjetý vlastní projekt týkající se soukromých lékařských služeb. Propojení světa exkluzivního cestování sestaveného na míru a medicíny pro privátní klientelu jim dávalo smysl, tak založili skupinu Elite Group, která se zatím jen okrajově a s výhledem do budoucna zabývá i dalšími obory kteréjejich zákazníky zajímají-vzdělání, nemovitosti nebo gastronomie. „Je to taková synergie, řada našich klientů využívá i naše služby na klinice Elite Medical a naopak. Stává se také, že se nám někteří z nich svěří, že se rozhlížejí v zahraničí po nějaké nemovitosti jako investiční příležitosti a myjsme jim s tím díky naší síti kontaktů schopni pomoci," vypočítává Udavský. Na začátku jich bylo jen pět a měli pár klientů, díky kterým realizovali první cesty. „Neměli jsme velké náklady a stačila nám provizorní kancelář s jedním kulatým stolem, u kterého jsme všichni seděli. A když se otevřely prostory tady v Drnu, přestěhovali jsme se," ukazuje kolem sebe v prvním patře budovy od architekta Stanislava Fialy na Národní v centru Prahy. I přes náročné období covidu, které přišlo hned v začátcích, se jeho firmě dařilo a každým rokem rostla o dvacet až třicet procent. Za loňský rok pak očekává obrat přesahující 325 milionů korun. Teď je jich v kanceláři čtrnáct a jen za minulý rok vyslali své klienty zhruba na 700 cest. S rostoucí poptávkou tak stále hledají i nové kolegy. „Chceme růst přirozeně, na nic netlačíme. Ale také víme, že do budoucna potřebujeme další kvalitní lidi, které baví cestování a zároveň se nebojí ani sedět v kanceláři a pracovat v týmu," podotýká Udavský. On, stejně jako celý tým, musí na místa, kam posílají své klienty pravidelně jezdit. „Každý z nás je v průběhu roku asi dva až tři měsíce někde ve světě. Snažíme se poznat nová místa a zároveň musíme navštěvovat i ta, která zařizujeme nejčastěji," říká s tím, že kontrolují, zda kvalita servisu nikde nekolísá, a testují například nově otevřené restaurace. S žádostí na dovolenou na míru se na ně neobrací jen movitější klienti s milionovým rozpočtem. Rada cest za odpočinkem, které Elite Voyage sestaví, se pohybuje i vnižších stovkách tisíc korun. „Na klienty se díváme i z dlouhodobého pohledu, pro nás je lepší, když je známe a tušíme, co byje mohlo zajímat a bavit. Navíc, někteří si nás nejdříve chtějí vyzkoušet na nějaké menší a levnější cestě, a když k nám získají důvěru, tak se vrátí," spokojeně přikyvuje Udavský. Vůbec nejdražší dovolenou, kterou zatím zařizovali, byla ovšem cesta kolem světa přibližně za 25 milionů korun. Jedním dechem ale vybere dvě cesty, které mu zůstaly v paměti a dokazují, že za stejné peníze můžete získat zcela rozdílný zážitek: „Může to být deset dní na obrovské jachtě pro partu přátel za dvanáct milionů. Nebo za stejnou cenu měsíční itinerář cestování po Havaji." Jinak ale prý běžně posílají klienty na finále Ligy mistrů nebo koncert Adéle všude po světě. „Co se týče požadavků klientů, j sme za těch patnáct let v oboru už celkem otrkaní, ale jedna zahraniční klientka nás vyvedla z míry když chtěla zinscenovat únos svého snoubence, kterého byjako zachránila a tím ho k sobě připoutala. To jsme tehdy odmítli..." vzpomíná Udavský. Ze země se teď pomalu posouvá i k cestám nad mraky, přesněji do stratosféry kam už příští rok speciální balon s kapsulí vynese první pasažéry. A mezi nimi i čtyři Cechy, kteří si koupili svou letenku právě přes jeho firmu. „Někdy v polovině příštího roku by měl balon z kosmodromu nedaleko Paříže odstartovat ke své první cestě. Kapsule vynese cestující a piloty do 25 tisíc metrů a s výhledem na planetu Zemi se tam bude vznášet tři hodiny, než začne zase klesat," popisuje cestu francouzského projektu Zephalto. Letenka stojí 170 tisíc eur a jediné omezení zakazuje letět těhotným a dětem mladším šesti let. Na rozdíl od cest do vesmíru, po kterých už Udavský také má několik poptávek, zájemci ale musí splňovat některé zdravotní parametry, musí projít speciálním výcvikem a musí být schválený odborníky „Byli jsme historicky v kontaktu s Virgin Galactic nebo Blue Origin, které lety do vesmíru mají v plánu. Vychází to asi na 450 tisíc dolarů za jednu vstupenku, ale oproti Zephaltu je to zkrátka složitější proces." On sám se už brzy pracovně vypraví na Miavanu, malý ostrov na Madagaskaru, který dřív sloužil jako úkryt pirátů a teď tam je na deseti kilometrech čtverečních plných přírody a zvířat r4 privátních vil. A když si má vybavit nějaký silný zážitek z posledních cest, sahá po návštěvě Nepálu, kde helikoptérou proletěl kolem Mount Everestu. „Tohle je ta jednodušší varianta než sedrnidenní trek pěšky Dokážeme zprostředkovat cokoli, vyloženě expedici na nejvyšší horu světa jsme ale zatím neorganizovali," usmívá se a vzpomíná ještě na další cestu, která mu zůstala v paměti. Na Jamajku. Získala si ho svým temperamentem a autentičností. „Místa mám spojená s lidmi, které jsem tam měl možnost potkat. Je to koneckonců o emocích, to je ten trend. Od opulentního luxusu se přesouváme do emocionální roviny kde rozhodují prožitky To je opravdu nejvíc! Žádná velká vila na pláži, ale emoce. Přesně na ně chceme vzpomínat celý život. To jsou ty vzpomínky k nezaplacení." ■ Zleva shora: Antarktida, balon Zephalto ve stratosféře, Chorvatsko na lodi, Botswana, Necker Island v Karibiku, Chile aPetr Udavský, spolumajitel cestovní kanceláře Elitě Voyage. I G U I D E EXKLUZIVNÍ vrchol světa Dokonalé lyžování, michelinská gastronomie, moderní umění, nekonečné party i aprěs-ski s výhledem na jezero. To jsou tipy PR manažerky Terezy Michovské, která tráví hlavně na sjezdovkách v St. Moritz každou zimu. Text: Tereza Michovská - Foto: archiv podniků, hotelů, eventů a Terezy Michovské St. Moritz je považován za jedno z nejlepších lyžařských středisek světa, i proto se mu přezdívá „Top of the World". Kromě dokonalých svahů a 322 slunných dní v roce vyniká elegancí, exkluzivitou a kosmopolitním prostředím a díky této kombinaci patří mezi nejproslulejší horské destinace. KDE BYDLET V lobby slavného hotelu Kulm můžete nasát atmosféru zlatých časů, zatímco v pokojích na vás čeká kombinace luxusu a moderního horského stylu. Je tu také nejlepší spa ve městě, s dokonalým výhledem na ikonické zasněžené jezero (6). Pokud vás zajímá historie, tak Kulm je nejstarším hotelem v St. Moritz, založen byl v roce 1856, a také první švýcarskou budovou, do níž byl zapojen elektrický proud. Letos byl v centru města otevřen dlouho očekávaný boutique hotel Grace La Margna, který přinesl čistý moderní design v podání studia Divercity Architects (1). V místní elegantní restauraci si dejte výbornou snídani a večer se sem můžete vrátit na drink NA LYŽE Na dlouhé snídaně ale v St. Moritz většinou není čas, protože každý lyžař raději vyrazí na skvěle upravené sjezdovky. Přivítá vás typicky modrá obloha a perfektní sníh, který díky vysoké nadmořské výšce (1850-3300 m) a nízkým teplotám většinou vydrží až do odpoledních hodin. Pokud máte rádi carving, zvolte oblast Corviglia (3), která je dostupná přímo z centra města. Pokud hledáte náročnější svahy a freeride, jeďte do areálu Corvatsch nebo Diavolezza. APRĚS-SKI Pokud lyžujete stylem „není čas ztrácet čas", tak na rychlejší oběd s krásným výhledem doporučuji restaurace přímo na sjezdovce: Alpina Hütte, Trutz nebo Chamanna. Jestli zvolíte variantu pozdějšího oběda a na lyže už se nevrátíte, zarezervujte si stůl v Salastrains, kde poklidný oběd přechází na konci odpoledne do party. Na legendární terase zalité sluncem se zaručeně dobře najíte i opálíte, a pokud se oběd hodně protáhne, může pro vás přijet taxi. Hned vedle najdete moderní rybí restauraci z luxusního řetězce Langosteria, jehož spolumajitelem je CEO značky Moncler Remo Ruffini, který je známým fanouškem St. Moritz a často zde pobývá v rodinném chaletu. Nejlepší aprěs-ski party s výhledem jako ze snu jsou v restauraci a klubu Paradiso (7) vysoko v horách - nejluxusnější prostředí i společnost, DJ, a pokud se zdržíte tak dlouho, že přestane jezdit lanovka, vracet se po svahu doluje velmi zábavné. KULTURA, UMĚNÍ, ZÁBAVA Na obrovském zamrzlém jezeře se vždy v lednu koná světoznámý turnaj Snow Polo avúnoru pak dostihy White Turf nebo nejluxusnější automobilová akce v Evropě The Ice, kde můžete vidět klasické automobily driftující na ledu (4). Najdete tu slavné galerie Hauser & Wirth nebo Vito Schnabel Gallery a koncem února tu probíhá umělecký event Nomad Circle, který představuj e současné umění a design v unikátních prostorách. Já nikdy nevynechám návštěvu originální galerie s tak trochu tajným barem Chateau Papillon des Arts St. Moritz, která pořádá velmi zábavné kulturní a jiné akce (5). KAM NAVEČEŘÍ Večeře si tady určitě zarezervujte dlouho dopředu. Kromě míst, která každý zná, jako je klasická restaurace v alpském stylu Chesa Veglia (místní truffle pizza s názvem Dama Bianca je světový pojem), designová restaurace s barem Balthazar nebo vyhlášený Kulm Country Club s redesignem Normana Fostera, patří k mým oblíbeným, i restaurace Krone podvedením šéfkuchaře Samuela Carugatiho, který během prvního roku získal hned michelinskou hvězdu. Skvěle se najíte i v nenápadné restauraci Dal Mulin s menu z nejlepších lokálních surovin. PARTY TIME Skvělý drink vám namíchá barmanské duo Mirčo Giumelli a Alberto Vailati v baru N/5 - The Bar v hotelu Grace (2). Pokud máte štěstí, nejvíc cool party můžete zažít ve zmíněném Chateau St. Moritz. Oficiální galerie a neoficiální members club s podtitulem „Sociál Castle for Arts" se večer o víkendech proměňuje v bar a klub s jedinečnou atmosférou. Pokud máte kontakty možná budete moct zavítat i do legendárního privátního members klubu Dracula, který založil Gunter Sachs v roce 1970. Členství je tak exkluzivní, že je téměř nemožné ho získat. Klub znatelně nese ducha „old money", má interiér horského chaletu a na parketu plném do brzkých ranních hodin tu potkáte několik generací významných evropských rodin. A nedávno se znovu otevřela oblíbená restaurace a klub La Baracca, kde bývají noci dost divoké, takže pokud se ráno chystáte na svah, může vás vstávání hodně bolet. Ale mrazivývzduch vás zaručeně probudí, ať si užij ete další krásný den na vrcholu světa. ■ 59 CHORVATSKÝ BĚH Nejstarší hotel v Chorvatsku, vůně mocnářství, dvanáctikilometrovy track kolem moře a špetka čokolády se solí k tomu. Vítejte na pobřeží Opatije, kde žil houslista Jan Kubelík a hodně Cechů tam poprvé vidělo moře. Text: Redakce PN - Foto: archiv Opatija, Liburnia Hotels 61 I OPATIJA - LUNGOMARE Lepší je vyběhnout brzo ráno, nebo když zapadá slunce. Povrchy se střídají, občas stará dlažba, občas trochu písku, ale lidí kolem je méně a dvanáctikilometrová promenáda kolem moře, které se již 135 let poeticky říká Lungomare, dovoluje držet tep v pohodové aerobní zóně. Tady, jen pár desítek minut od průmyslového města Rijeka, vznikal moderní turismus v Chorvatsku. A ovlivnil při tom i kus Itálie, Rakouska a pochopitelně také zámožné Pražany. „První opravdu turistický hotel na východě Jadranu je zdejší hotel Kvarner. Postaven v Opatiji v roce 1884 podle plánů vídeňského architekta Franze Wilhelma," říká s trochou pýchy dlouholetých místních obyvatel Vedraná Baretic ze společnosti Liburnia Hotels & Villas, která zde vlastní největší síť hotelů, včetně zmiňovaného Kvarneru, nebo i moderního pětihvězdič-kového Ambasadoru s vlastní fine-diningovou restaurací Cubo a wellnessovým centrem, zabírajícím pozemek pro velký dům. Kolem Vedraný se zelená velký centrální městský park plný palem a subtropických vzácných dřevin, který j e kultivován už více než sto let a barvy tady neztrácejí sytost ani v době, kdy je v Česku sníh a minus deset. Právě pro mírné podnebí vhodné pro léčbu plicních onemocnění si na konci devatenáctého století první turisté, kteří se tehdy pochopitelně rekrutovali z nejbohatších vrstev, zdejší pobřeží oblíbili. Jezdila sem císařská rodina a dvanáctikilometrová „Lun-gomare" promenáda, jejíž první část se dokončila v roce 1889, se jmenuje celým názvem - jak jinak: Promenáda Frantšika Josefa I. Vše přitom vzniklo tak, že si první vilu v rybářské vesnici postavil už v roce 1844 bohatý obchodník z Rijeky Iginio Scarpa, založil místní výjimečný park a začali ho navštěvovat zámožní přátelé z habsburské monarchie. Definitivní punc toho správného místa pak dal výkonný ředitel jižní části rakousko-uherské železnice Friedrich Schüler, kterýsi zde v roce 1882 nakoupil pozemky a začal s developmentem. To vše jen devět let poté, co železnice poprvé zastavila na dostřel města. Ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století už pak bylo místní pobřeží „rock star" destinací pro rakousko-uherskou a italskou smetánku a téměř deset let zde měl koupený dům i jeden z nejslavnějších českých houslistů Jan Kubelík, jenž definici zámožné výstřední hvězdy díky svým americkým koncertům bohatě splňoval. Dnes má ve městě moderní sochu, která stojí před hudebním pavilonem a autorkou je Tatjana Kostanjevičová. Ze celá ta rakousko-uherská historie vypadá jako zaprášená nuda? Omyl, v Opatiji to žije. A čím dál víc. Po socialistickém omšení a smutných devadesátých letech město vposledních dvou dekádách opětjede naplno, kromě turistů přitahuje díkypoloze také byznysové kongresy z celé Evropy a navíc pořádá prakticky každý měsíc nejrůznější festivaly. Nejznámější a nejnavštěvovanější je hudební RetrOpatija, kdy se na konci června město promění na víkend v to nejlepší hudební (ale i jiné) retro a začne třídenní party plná swingu, rocku, jazzu, elektrického disca, pin-up girls a starých aut. Letos vše vypukne ve čtvrtek 27. června. V lednu lze navštívit festival masek, v listopadu zase festival čokolády, na který se jezdí chlubit i nejlepších vídeňští čokolatéři a bohatýje zde také advent. A pokud někdo zatouží po horské přírodě, necelých 15 kilometrů z centra je vstup do přírodního parku Učka, což je 146 kilometrů čtverečních chráněné přírody v průměrné nadmořské výšce 750 metrů. Dost na vyčištění hlavy i po dlouhé noci. 0 vzduch, přírodu a odpočinektadyjde totiž stejně pořád nejvíc. Jestliže vše vzniklo jako ozdravovna pro plíce díky mořskému podnebí a lehké stredomorské kuchyni říznuté Itálií, dnes je to... vlastně to samé. Jen vše zastřešují moderní pojmy jako longevity wellbeing či work-life balance. Místní hotely s nimi vsázejí na turisty, kteří je mají díky relativní blízkosti Vídně a Budapešti jako cílovou destinaci pro od-počineka sport třeba jen na prodlouženývíkend. Z Prahy je to přece jen dál, osm hodin svižné jízdy, ale hlavně na jaře a na podzim to může být hezká alternativa nudným lázním. Tady totiž pořád dýchá mocnářství se špetkou Itálie a dvanác-tikilometrové Lungomare navrch. ■ 62 Kofeinová odysea Rodák z Washingtonu, D.C., si splnil americký sen tisíce mil daleko od domova. Před dvaceti lety se usadil v Praze a pod značkou La Bohéme Café rozjel úspěšný byznys s výběrovou kávou. Nejlepší zrna vybírá sám přímo u farmářů a vyhlíží tisící tunu, kterou už brzy upraží. Text: Mikoláš Rec - Foto: Michael Tomeš, archiv Charlese Fleera 64 Charles Fleer vedle prazírnyprovozuje také dvě kavárny na pražských Vinohradech. Doby, kdy byl standardem „turek" a měřítkem kvality „pre-so", jsou pryč. Češi se vprůběhu posledních dvou dekád stali náročnými zákazníky, kteří se nespokojí jen tak s něčím. Na boom kaváren s výběrovou kávou rozesetých po českých městech rychle navázaly první místní pražírny které ji produkují. Jednu takovou před lety založil Charles Fleer, Američan, který opustil slibně rozjetou kariéru v New Yorku, aby naučil Cechy pít kvalitní kafe. „Je působivé sledovat, jak český trh roste a dnes j e jedním z nejrozvinutějších v celé Evropě," pronáší Fleer během našeho setkání vjedné z jeho kaváren La Bohéme Café na pražských Vinohradech. Co ale vlastně znamená ona kvalita? Podle něj je to především „rovnováha mezi sladkostí a kyselostí kávy doplněná výraznou chutí, která reprezentuje jejípůvod". Zvláštní slabost pro šálek dobré kávy měl odjakživa. Na ten první vzpomíná dodnes - ačkoliv byl prý docela obyčejný bylo to pro něj jako zjevení. „Výrazné aroma, bohatá chuťa teplo, které mi přinesl, pro mě znamenaly víc než jen nápoj. Byl to zážitek kterýve mně zůstal." Dlouhou dobu ale nic nenasvědčovalo tomu, že by právě obchod s touto surovinou měl být tím, co naplní jeho profesní a do značné míry i osobní život. Původně se chtěl stát lékařem, nakonec vystudoval biochemii a úspěšně rozjel kariéru ve farmaceutickém průmyslu a zemědělství. Pocit naplnění mu to ale nepřineslo. I proto se nakonec 65 Na svých cestách se Charles Fleer venuje fotografování. Na snímcích mimo jiné zachycuje i procesy, které musí kávová zrna absolvovat, než zamíří na dlouhou cestu do jeho pražírny. rozhodl vyměnit newyorskou skyline za panorama Hradčan. V Praze se natrvalo usadil začátkem milénia. Město ho uchvátilo nejen svou architekturou, ale i bohémským duchem, kterému se z evropských měst vyrovná prý jen Amsterdam. Na českém trhu navíc viděl ideální příležitost pro rozvoj vlastního byznysu. Zavětřil ji už o pár let dříve, kdy pomáhaljedné z tuzemských zemědělských firem s expanzí do USA. V roce 2005 proto založil firmu, která se zaměřovala na distribuci luxusních čajů. Z jejích zisků pak následně financoval vybudování pražírny Stál u zrodu moderní české kávové scény a pomohl zde odstartovat trend tzv. třetí kávové vlny. Byla to dlouhá a nelehká cesta, která vyžadovala spoustu času a energie. „Setkali jsme se s řadou potíží i odmítnutím. Nás to ale nezastavilo. A dnešní množství kaváren a pražíren jen potvrzuje, že jsme zvolili správnou cestu." Pozoruhodný životní příběh Charlese Fleera magazín PročNe poprvé zachytil už v roce 2008. Tehdy byla jeho značka La Bohéme Café na samém začátku a on snil o tom, jak s ní prorazí i za hranicemi. Právě na tento článek mě jinak velmi veselý chlapík vážným hlasem odkazujeve chvíli, kdy se snažím rozhovor svést kúplným začátkům jeho podnikání. „Od té doby uplynulo už skoro 20 let a myjsme se posunuli mnohem dál. Pojďme se radši bavit o tom, co jsme za tu dobu dokázali," oponuje a vzápětí hrdě dodává, že La Bohéme letos upraží už svou tisící tunu. „To je víc než jeden šálekna každého občana Česka!" Z pražírny, která od roku 2010 sídlí ve slezském Vítkově, dnes káva pravidelně míří nejen do Polska, Rakouska, Německa nebo Maďarska. „Zákazníky máme taky ve Francii, USA a nyní se snažíme prorazit i na Blízkém východě," upozorňuje Fleer s tím, že proto před nedávnem otevřeli novou kancelář v Dubaji, odkud chce tuto expanzi řídit. Firma, která do roku 2015 nesla název Midnight Roasters, se zaměřuje především na vysoce kvalitní zrna arabika, a to pro jejich vynikající chuťové profily. Pro někoho ale možná bude překvapením, že v některých směsích experimentuje také se specifickými boby robusty A to pro dosažení specifické chuti a charakteru. „V kávovém světě existují určité předpo-kladyjako: nepijte kávu s mlékem, nepoužívejte cukr, robusta je špatná. Nej důležitější je nakonec vychutnat si šálek kávy bez posuzování. Robusta, kterou používáme, je velmi kvalitní a do směsi v ní přispívá to nejlepší," vysvětluje Fleer. Za kávou i za dobrodružstvím Byznys s kávou neobnáší jen samotné pražení a její prodej spotřebitelům a podnikům. Alespoň ne v případě Charlese Fleera, jehož práce je plná dobrodružství. Kávu totiž nakupuje přímo od producentů, jejichž farmy pravidelně navštěvuje. A to proto, aby s nimi utužil obchodní vztahy a dohlédl na zachování kvality. „Firma se za ty roky výrazně rozrostla. Zatímco mnoho zaměstnanců je zapojeno do našeho lokálního provozu, já mám spolu s týmem kontroly kvality jedinečnou roli, díky které můžu cestovat po celém světě." Na svých cestách napříč čtyřmi světadíly tráví až čtyři měsíce vroce. Jednou míří do Jižní Ameriky jindy do té Střední, příště zase do Afriky. „Tento měsíc se chystám do Indonésie, kde jsme loni navázali novou spolupráci s tamními farmáři," doplňuje osmačtyřicetiletý Američan. Každá návštěva, včetně 66 I PŘÍBĚH té nadcházející, je podle něj i šancí prozkoumat nové odrůdy a zajistit kvalitu a udržitelnost dodávek. Zkušenosti z každé země produkující toto ovoce jsou ale jedinečné. Kulturní nuance, zemědělské metody i místní tradice - to vše hraj e roli v tom, jak se s farmáři interaguje a podniká. Cestování bylo jeho denním chlebem už od dětství. Maminka je původem Rakušanka, a tak dost času strávil u rodiny v Evropě. Cizímu ale nebyla ani Střední Amerika. Jeho otec totiž dlouhá léta vlastnil banánovou farmu v Belize. Už jako dítě tak měl příležitost navštívit oblasti, kde se káva pěstuje. I tato zkušenost ho později motivovala kzaložení La Bohéme Café. Svou vůbec první cestu za kávovými zrny podnikl rodák z Washingtonu, D.C., vroce 2008 do Salvadoru, kde si zároveň odbyl svou premiéru v roli mezinárodního porotce prestižní degustační soutěže Cup of Excellence. „Už tehdy mě ohromila krása krajiny a obětavost pěstitelů kávy" vzpomíná. Od té doby procestoval mnoho dalších zemí. Zpočátku prý netušil, jaká politika se za kávovým byznysem skrývá. Postupně ale pochopil, že není jen o nákupu zelených zrn, jejich pražení a prodeji milovníkům kávy ale právě i o budování pevných vztahů s pěstiteli. „Je to proces učení a respektu, který zahrnuje porozumění jejich výzvám, ocenění jejich řemeslné zručnosti a vytvoření pouta založeného na vzájemném prospěchu." Když vědí, že každý rok půjde kontejner do České republiky, mohou kontrolovat svou produkci a úměrně tomu investovat do rozvoje farmy „Je docela běžné, že nové společnosti se musí spoléhat na makléře zelené kávy na svém místním trhu. My jsme měli velké štěstí, že jsme mohli tuto nutnost minimalizovat a můžeme s lokálními pěstiteli spolupracovat napřímo," doplňuje s tím, že zpočátku i jeho firma nakupovala kávu z větší části od dodavatelů. Ne vždy jsou přitom jeho cesty zcela bezpečné. „Musíte vědět, kamjet, s kým cestovat, s kým se setkat, a mít vždycky v záloze plán B, kdyby se něco pokazilo!" Jedná se totiž mnohdy o rozvojové země a v některých z nich dokonce zuří ozbrojené konflikty Také proto přijal svůj díl odpovědnosti a snaží se tamní farmáře aktivně podporovat. Společnost se zapojila do několika projektů, jako jsou programy pro zachovám divoké přírody nebo investice do škol na východě Rwandy či v jižní Etiopii. Ve vesnici Shakiso, dvanáct hodin jízdy od hlavního města Addis Abeba, ho místní jako poděkování dokonce symbolicky jmenovali jedním ze svých starších. Jeho touha po objevování se ale neomezuje jen na kávu. Turistika a fotografování mu umožňují zachycovat krásu krajiny se kterou se setkává. Když není zrovna na cestách, rád tráví čas s rodinou, zejména se svými dvěma syny - Kaiem a Sonnym. Ačkoliv jim je teprve pět a sedm let, Fleer se už nyní u nich snaží budovat vztah k oboru, který tolik miluje. „Už jsme začali i degustovat," směje se. A dodává, že se nemůže dočkat, až s nimi vyrazí do Afriky a ukáže jim oblasti pěstování kávya „všechny úžasné lidi, kteří za tím stojí". Dnes o sobě hrdě prohlašuje, že je napůl Američana napůl Cech. I když přiznává, že si místní jazyk nedokázal osvojit tak jak by chtěl. V zemi mléka, strdí a dnes už i výběrové kávy totiž našel domov, kam se po svých toulkách světem vždycky rád vrací. KOLUMBIE 4 DOUBLESHOT Historie pražírny Doubleshot sahá do roku 2010. Pro její majitele je tato práce vášní, a tak i oni pravidelně vyrážejí na dlouhé cesty za pěstiteli v Latinské Americe a Africe. Ročně upraží zhruba 110 tun kávy kterou seženete na e-shopu, v kavárnách Doubleshot i v dalších podnicích. Evergreenem v její nabídce je káva od kolumbijského farmáře Carlose Imba-chiho, po které se fajnšmekři můžou utlouct. FATHERS Skvělou kávu praží taky v Ostravě, kde v roce 2018 vznikla rodinná pražírna Father's. Většinu jejích zákazníků tvoří české kavárny na mlýnku ji ale mají i v řadě dalších kaváren napříč Evropou, i za jejími hranicemi. Ve Father's praží čerstvou kávu vždy od pondělí do čtvrtka. Nej -lépe prodávaným produktem je Cafeina, káva z Brazílie pražená na espresso, s nižší aciditou a tóny čokolády a lískových oříšků. FIFTYBEANS Brněnská pražírna Fiftybeans, jejíž vznik se datuje do roku 2013, kávu praží dvakrát týdně. Její produkty pak míří do partnerských kaváren napříč Českem, ale taky na Slovensku a občas i jinde v zahraničí. Jejími bestsellery jsou Fifty espresso do automatických strojů a směs Blond na překapávanou kávu. UPRAŽENO Tato malá pražírna uspokojí jak konzervativního milovníka kávy tak i jedince, kteří se nebojí ovocněj ších tónů ve svém šálku. Upraženo začalo svou kávu pražit vroce 2019 a jejím primárním prodejním kanálem je e-shop, odkud její produkty pravidelně míří za zákazníky nejen v Česku, ale i na Slovensku. Ti prý nejvíc oceňují jednodruhovou kávu Brazil Diamond, bodovala ale třeba i limitovaná Vánoční směs. PIKOLA Tahle výběrová káva se praží na úpatí Jeseníků. A to až čtyřikrát týdně. Původním záměrem majitelů bylo pražit pouze pro vlastní šumperskou kavárnu. Postupně ale Pikola otevřela další podniky v Olomouci, Zlíně a Brně. Vedle nich dnes svou kávou zásobují také řadu dalších podniků v Česku, na Slovensku a v Polsku. Bestsellerem z místní produkce je pak směs Pauza, kde najdete kávu z Brazílie a Nikaragui. 67 Je to jednoduché: přes aplikaci si vyberete vůz, zaplatíte, dojedete si pro něj, odjedete a zase vrátíte. Vyzkoušeli jsme p2p carsharingovou službu HoppyGo, která má v nabídce vedle obyčejných osobních vozů také nejnovější elektromobily, veterány i jedno Lamborghini. Text: Gabriela Marešová - Foto: David Turecký archiv HoppyGo AUTO T Přijde vám na mobil zpráva: Vůz je připravený v ulici XY, napište mi, až budete na místě, odemknu vám ho na dálku. Prosím projděte si průvodce v aplikaci, nafoťte stav vozidla a můžete jet. Bezkontaktní operace nedaleko pražského Pankráce zabere sotva pár minut. Platforma HoppyGo sází na jednoduchost půjčování vozů přímo od majitelů, láká na širokou nabídku více než dvou tisíc automobilů i mimořádné zážitky. A na opačné straně motivuje majitele nevyužívaných aut, aby je nenechali stát v garážích, a zdůrazňuje jejich zhodnocení. HoppyGo vzniklo před šesti lety a pod svá křídla si jej vzalo inovační centrum Skoda Auto DigiLab, dnes Skoda X. A když se o rok později projekt spojil se službou SmileCar, začal rychle růst. Teď má služba téměř igo tisíc uživatelů z Česka a Slovenska a jejívýnosy loni rostly o 21 procent. Využívat tuhle „půjčovnu" totiž není nic těžkého. Zaregistrujete se, během chvilky systém ověří váš řidičský průkaz a můžete si začít vybírat. Ceny se liší i v rámci modelů, vždycky záleží na majitelích, kolik si za své auto naúčtují. Ti pak mají na schválení vaší poptávky 24 hodin a většinou to stihnou dřív. Vůbec nejčastěji se půjčují vozy značek Skoda, Ford a Volkswagen - na Slovensku to je Kia, Toyota a také Skoda. Stále větší je zájem také o elektrické vozy všech kategorií. V nabídce mají ale i takové kousky, jako je Lamborghini Gallardo (za necelých 30 tisíc korun za den), karavan (za 7000 korun za den) nebo třeba i vodní skútr (4000 za den). Moje volba padla na Škodu Enyaq Coupé RS. Nejen že fandím elektromobilitě, ale jako máma dvou dětí potrebujú ve voze kolem sebe víc prostoru. Sportovně laděný design navíc nenasvědčuje tomu, že patříte do stejné kategorie rodičů na plný úvazek, kteří volí pro snazší přesuny rodiny pohodlnou kategorii MPV A to není, neberte si to osobně, nic pro mě. Navíc nejsem ani „tým Skoda", takjestli se tohle mohlo nějak změnit, pak nejspíš právě s Enyaqem. Na první pohled je to atraktivní auto s elegantním a přitom dostatečně drzým charakterem, které na silnicích nepřehlédnete. Osvětlená přední maska Crystal Face je krásná! Palubní deska i volant potažené kůží vypadají luxusně. Interiéru dominuje velký, i3palcový dotykový displej, ten by si ale zasloužil intuitivnější ovládání a propracovanější grafiku. 0 pomalé odezvě ani nemluvě. Adaptivní Matrix LED světlomety fungují skvěle, a jestli mě u tohohle dvoutunového vozu něco příjemně překvapilo, tak dynamičnost jízdy. Pohon na všechna čtyři kola, dva 70 T EST elektromotory, výkon až 220 kW, podvozek, kterývás nenechá ničím rušit a přilepený k asfaltu si poradí i v ostrých zatáčkách. Na druhou stranu, už se vám někdy stalo, že vám auto doslova „zamrzlo", nereagovalo ani na výměnu baterie v klíči a museli jste otevřít dveře manuálně a najít odkládací plochu pro klíč, která není nijak výrazně označená, aby se „vzpamatovalo"? I taková zkušenost může být součástí týdne stráveného s půjčeným automobilem. Můj celkově dobrý dojem dohnala kapacita baterie a rychlé nabíjení, kdy se podle automobilky dostanete na 80 procent za pouhých 28 minut. Jenže testování elektrovozů má svoje specifika, a proto se během jízd dobrovolně dostávám pod hranici deseti procent baterie, abych se mohla následně modlit za aspoň trochu hladký přesun k nabíječce. A v mrazivých lednových minus sedmi stupních Celsia klesala úroveň baterie stejně rychle jako moje naděje, že to zvládnu. Naštěstí jsem přes aplikaci Chargee objevila nové rychlonabíjecí stanice nedaleko, u Pivovaru Spojovna, mezi Kunraticemi a Chodovem, jen kousek od nájezdu na Di. Rychlost nabíjení až 300 kWje víc, než potrebujú, Enyaq zvládá totiž maximálně 135 kW. I takto do doporučovaných 80 procent, což je optimální hladina šetrná k baterii, zvládl za necelých padesát minut. Takže máte aspoň čas vyřídit ranní maily a srovnat si v diáři všechno, co vás ještě ten den čeká. S tím souvisí i dojezd. Oficiální čísla mluví až o 518 kilometrech najedno nabití, provoz v zimě ale snižuje tuhle hodnotu a já se byla schopná dostat s 80 procenty maximálně na necelých 300 kilometrů. V dnešní době už asi chcete odvozu za milion a půl trochu víc - i když baterka v mrazech kolem deseti stupňů rychle klesá vlastně i mnohem dražším elektromobilům. Summa summarum, těším se, až mě jednou Skoda přetáhne na svoji stranu, a třeba to bude s příštím elektromobilem Elroq, kterýma představit ještě letos. Dostáváme se k dalším testovaným vozům. Kolegové si vybrali vozy pro mimořádné příležitosti. Eva Srpová, šéfka autotýmu, zvolila velký Mercedes Vito z ryze praktických důvodů: aby mohla odvézt početnou skupinu z místa A do bodu B. Jakub Růžička se zase na chvíli stal „mladým a neklidným", což mu prý není příliš blízké, a se zářivě červeným Chevroletem Camaro hlasitě brázdil pražské ulice a stydlivě pokyvoval na kolemjdoucí. Ale o tom zase až jindy. Mimochodem, na konci roku z Chevroletu potvrdili, že šestá generace modelu Camaro končí, a nenaznačili ani, jaký vůz by ho mohl nahradit nebo jestli nepracují na jeho elektrické verzi. Zkušenost kolegů s půjčením vozu byla od té mojí odlišná, ale stejně pohodlná. Oba si je vyzvedávali přímo u majitelů, kteří s nimi osobně prošli stav vozu i podrobnosti výpůjčky. A oba prý byli velice ochotní i při vrácení. Ktestování služby HoppyGo se chtěli narychlo přidat ještě tři kolegové, měli ale už trochu smůlu. Automobily které si z webové nabídky vybrali a které byly z kategorie těch „zajímavějších" kousků, se jim nepodařilo půjčit. Buď bylo ve zvoleném termínu půjčeno, nebo mělo propadlou technickou a jeden majitel už svého veterána bohužel prodal. Jen to zapomněl někomu říct. S blížícím se teplým počasím už ale raději s předstihem listují nabídkou kabrioletů, těchje tam nyní přes 70, včetně zmiňovaného Lamborghini Gallardo, a další prý budou před letními měsíci přibývat. A kdo z nás by si nechtěl užít jízdu s větrem ve vlasech?! ■ I Boutique „Ten, kdo říká, ze za peníze si štěstí nekoupíte, jednoduše neví, kde nakupovat." - Bo Derek Připijte si na lásku šampaňským Moct & Chandon Imperiál Brut! K letošnímu svátku zamilovaných se představuje v novém designu lahve a dárkovém balení. Jiskřivý mok se svěžím ovocným profilem a elegán lni vyzrálostí zdobí zlalavé odlesky, majestátní Červená pečeť a černá s i užka s pozlacenými okraji. Cena 1349 Kč, prodávají vybrané obchody. Dětské vzpomínky Yvese Coueslanta, jednoho ze zakladatelů, na Vietnam daly vzniknout ikonickému parfému Do Son. Teď značka přichází s limitovanou edicí svíčky Tubére use (300 g) s ručně pleteným ratanovým poklopem, která na omamnou vůni tuberózy odkazuje. Cena 2700 Kč, prodává DIPTYQUE. Nábytková značka Normann Copenhagen neustále rozšiřuje ikonickou linii sedacího mobiliáře Form. Ať už fandíte dřevu, plastu, kovu, polstrování, bílé, šedé, černé nebo červené, svou vysněnou židli si snadno naformulujete - na výběr máte stovky variací! Nás baví sněhobílá s dotekem barvy lásky... Cena 14 14° Kč, prodává NORMANN COPENHAGEN. Pánské hodinky Breitling Top Time Boi Ford Thunderbird jsou poctou stylovým (a divokým) šedesátkám a kabrioletu Ford, který byl představen v roce 1954 na autosalonu v Detroitu. Chronograf doplňuje perforovaný kožený závodnický řemínek i třeba oblé subciferníky jež připomínají historickou přístrojovou desku. Cena 188 800 Kč, prodává CAROLLINUM. Hudebník Pharrell Williams v roli kreativního ředitele pánských kolekcí Louis Vuitton věnuje velkou designérskou péči ikonickým taškám, kabelám i zavazadlům - včetně Speedy, v extra měkkém a moderním provedení. Cena pouze na vyžádání, prodává LOUIS VUITTON. Tištěná ilustrace Dimitriho Rybaltchenka s tematikou koně -šprýmaře - je hlavním motivem šátku Rocabar de Rire. Módní doplněk o rozměrech 100 x 100 cm je, jak jinak, vyráběn ve Francii z kašmíru (70 %) a hedvábí (30 %) a nese řemeslný detail vpodobě ručně rolovaných okrajů. Cena 21 300 Kč, prodává HERMES. 72 Letos můžete zazářit na sjezdovkách ve značce Balenciaga, která představila svou první lyžařskou kolekci. Nám padla do oka ostře červená pérovka 3B Sports Icon v provedení z matného nylonu. Samostojný límec, zipové kapsy i reflexní detaily zajistí, že vás v bělostné krajině rozhodně nikdo nepřehlédne. Cena 94 400 Kč, prodává BALENCIAGA. „Vidět rudě" nemusí automaticky znamenat nic špatného. Zvlášť když vám kolorovaný pohled na svět nabídnou sluneční brýle Gucci s hranatými obroučkami ze stoprocentně recyklovaného acetátu. Pevné červené čočky poskytují plnou ochranu před UVA a UVB paprsky a smaltované logo na bočnicích dává informaci o italském původu. Cena 12 380 Kč, prodává GUCCI. Hledáte dárek, kterým rozhodně nešlápnete vedle? Vsaďte na diamanty! Širokou valentýnskou nabídku má za pasem česká klenotnícka značka ALO. Naším favoritem je prsten z růžového zlata Luxury Embrace s fialkovým rhodolitem a osázením čirými diamanty. Cena 99 208 Kč, prodává ALO diamonds. Novinkové tenisky B57 jsou vyrobeny z červené a bílé hladké teletiny a doplněny béžovým a černým žaltářovým motivem Dior Oblique na bocích. Tenisky jsou dále vylepšeny dekorativními detaily na jazyku, podrážce i na patě a mají dvoubarevnou gumovou podrážku pro zvýraznění jejich atletického vzhledu. Cena 27 000 Kč, prodává DIOR. jazyk srdce ^jggzek krev v martin pecina Grafický designér, typograf a vítěz soutěže MasterChef Martin Pecina vydal kuchařku. Titul Jazyk, srdce, mozek, krevje milostným dopisem moravské kuchyni a tradici zabijaček. Obsahuje 70+ recepisů, ve kterých hrají prim výsostne lokální ingredience jako morek, šneci, pšenice, kroupy kopřivy, trnky či rybíz. Za geniální grafickou úpravou stojí sám autor. Cena 799Kč, prodává BOOKTHERAPY. Francouzský šarm a intenzivně rudé rty vybízí kdokonalému valentýnskému polibku. Celkem 12 odstínů rtěnek 31 Le Rouge je usazeno v hranatém pouzdře z broušeného skla inspirovaném zrcadly která lemují legendární artdecové schodiště v budoáru na pařížské adrese 31 rue Cambon, kde se zrodila značka Chanel. Kromě smyslných pigmentů opečují vaše rty také kosmetické ingredience pro vyhlazení, zpevnění a bohatou hydrataci. Cena 4430 Kč, prodává CHANEL. ad resar ALO, seznam butiků na wwwalo.cz; BALENCIAGA, Pařížská 13, Praha 1, tel.: 228 886 050, wwwbalenciaga.com; BOOKTHERAPY, Římská 1199/35, Praha 2, wwwbooktherapy.cz; CAROLLINUM, Pařížská 67/11, Praha 1, tel.: 224 810 8 www.carollinum.cz; DIOR, Pařížská 935/41 Praha 1, tel.: 222 310 134, wwwdior.com; DIPTYQUE, Vězeňská 6, Praha 1, www.ingredients-store.com; GUCCI, Pařížská g, Praha 1, tel.: 222 316 ogi, www.gucci.com; HERMES, Pařížská 120/12, Praha 1, tel.: 224 817 545, www.hermes.com; CHANEL, Pařížská 128/22, Praha 1, no 00, tel.: 296 677 960, www.chanel.com; LOUIS VUITTON, Pařížská 3, Praha 1, tel.: 224 812 774, www.louisvuitton.com; NORMANN COPENHAGEN, www.normann-copenha2en.c0m. 73 I MIMOCHODEM KDO BUDE CZECH Grand designérem? Text: Mikoláš Rec - Foto: archivy designérů a Czech Grand Design Březen se pro mnohé české designéry nese ve svátečním duchu. Už tradičně totiž patří předávání cen Czech Grand Design. Ani letos tomu nebude jinak. Přípravy v pořadí už osmnáctého ročníku jsou v plném proudu, přičemž možnost utkat se o prestižní ocenění dostalo 86 tvůrců, studií a firem. Nominace opět ukazují to nejlepší, co v uplynulém roce vytvořili. A to napříč osmi kategoriemi, které kromě produk- tového a užitého designu zahrnují také módu, šperk, fotografii, grafický design nebo ilustraci. Nikoho jistě nepřekvapí, že se do širšího výběru dostala celá řada zavedených tvůrců - namátkou třeba návrhářka Hana Záru-bová se svou kolekcí Infinitive, šperkařka Janja Prokic s kolekcí Orin nebo designér Jan Plecháč a fotografka Marie Tomanová. Nechybí ale ani zbrusu nová jména, která se na české scéně teprve etablují. 0 prostor mm :wm. si říká i nová generace designérek, kterou reprezentují například Františka Benča-ťová, Karla Kislingerová, Gréta Kušnírová nebo Šárka Ištvánová - všechny tyto ženy se spolu s dalšími nováčky utkají o titul Objev roku. Do nominací se zákonitě propsaly i některé fenomény uplynulého roku. „Jedním z nich byla volba prezidenta Petra Pavla, která měla výrazný vizuální styl, dalším proměna produktových řad u tradičních českých výrobců, jako je Moser, Bomma, Rúckl nebo Alca," upřesňuje Jana Zielin-ski, ředitelka Designbloku a zároveň členka přípravného výboru cen Czech Grand Design. Seznam finalistů jednotlivých kategorií odborná porota vyhlásí 2g. února v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně. 0 tom, kdo z nich nakonec uspěje, se pak rozhodne o tři dny později, v neděli 3. března, v rámci kreativního galavečera, který se uskuteční v pražském Stavovském divadle. Výherci si odnesou cenu, kterou navrhli Terezie Lexová a Štěpán Smetana, kteří jsou spoludržiteli titulu Grand designér roku 2022. Porotu předešlého ročníku soutěže tato autorská dvojice zaujala originálním zpracováním kolekce sedacího nábytku Hide and Seek pro výrobce čalouněného nábytku Polstrin. Jestli chcete prozkoumat jejich tvorbu zblízka, vydejte se právě do brněnského Uměleckoprůmyslového muzea, kde na konci února začíná výstava s názvem Out of the Blue. ■ PročNe Předplatné na celý rok za 350 Kč HN.cz/ProcNe • 2. 2. TRENDY • 1.3. ŽENY • 5. 4. MUŽI • 10. 5. ARCHITEKTURA A UMĚNÍ • 14. 6. GURMÁN ŽIVOTA • 30. 8. DESIGN • 11. 10. HODINKY A ŠPERKY • 8. 11. AUTA A TECHNOLOGIE • 29. 11. VÁNOČNÍ SPECIÁL Nové modely EQA a EQB Plně elektrické. Z dílny Mercedes-Benz. Od 1220 930 Kč vč. DPH díky mimořádné ELECTRIC prémii. Mercedes-Benz Více informací a podmínky mimořádné ELECTRIC prémie najdete na www.mercedes-benz.cz/passengercars/campaigns/ELECTRIC-premie. EQA od Mercedes-Benz, kombinovaná elektrická spotřeba: 18,6 -16,7 kWh/100 km; kombinované emise C02 0 g/km. EQB od Mercedes-Benz, kombinovaná elektrická spotřeba: 19,2 -17,2 kWh/100 km; kombinované emise C02 0 g/km. Spotřeba energie a hodnoty emisí C02 byly naměřeny podle metodiky WLTP a jsou uváděny v souladu s nařízením (ES) 715/2007. Údaje se nevztahují na konkrétní vozidlo a nejsou součástí nabídky, slouží výhradně pro porovnání s jednotlivými typy vozidel. PN0032S4