1
ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ ODBORNÝCH PRAXÍ
NA KATEDŘE REGIONÁLNÍ EKONOMIE A SPRÁVY
PRACTICAL TRAINING EXPERIENCE AT DEPARTMENT
OF REGIONAL ECONOMY AND ADMINISTRATION
Viktorie Klímová
Anotace
Článek pojednává o zkušenostech s realizací odborných praxí na Katedře regionální ekonomie
a správy v akademickém roce 2006/2007. Vychází zejména z údajů uvedených studenty
v závěrečných pracech. Článek pojednává zejména o časové náročnosti praxí, náplni
pracovních činností a přínosech pro studenty.
Annotation
The article deals with practical training experience at Department of Regional Economy and
Administration in academic year 2006/2007. The information has been usually obtained from
students' final reports. The article deals especially with time intensity, scope of employment
and contributions for students.
Úvod
V tomto článku se zabývám zkušenostmi s vysíláním studentů na odborné praxe na Katedře
regionální ekonomie a správy (KRES) v akademickém roce 2006/2007. Praxe na naší katedře,
byť v omezeném rozsahu, začaly být realizovány již v podzimním semestru. V jarním
semestru se několikanásobně zvýšil počet studentů absolvujících odbornou praxi. V tomto
článku vycházím zejména z informací, které studenti uvedli ve svých závěrečných zprávách.
Protože tato data mohou být citlivá, záměrně neuvádím konkrétní jména studentů. Rovněž
jsem texty od studentů upravila tak, aby nebylo možné identifikovat, ve které organizaci
působili.
Zkušenosti s odbornými praxemi
V podzimním semestru se předmětu PROP zúčastnili pouze dva studenti. Tento semestr jsme
spíše využili k tomu, abychom si sami ujasnili, jak by praxe (a vše s tím související) měla
probíhat. Tito studenti svou praxi realizovali v Jihomoravském inovačním centru (JIC). JIC
mělo od počátku zájem se tohoto projektu účastnit, protože si uvědomovalo, že studenti pro
něj mohou vykonat spoustu užitečné a odborné práce, a to prakticky za nulové náklady. JIC
požadovalo (na rozdíl od některých úřadů v následujícím semestru) se se studenty seznámit
předem a rozhodnout se, zda takové studenty na praxi přijmout či nikoliv.Tento přístup velmi
oceňuji, neboť je zárukou toho, že studentům bude přidělována skutečně odborná práce,
nikoliv administrativa. To posléze potvrdily i zkušenosti těchto dvou studentů. Navíc, JIC se
s těmito studenty dohodlo i na další drobné spolupráci.
V jarním semestru byla umožněna praxe asi 14 studentům, přičemž předmět mělo původně
zaregistrováno více než 20 studentů. V tomto semestru již studenti absolvovali svou praxi
v několika organizacích veřejné správy a dokonce někteří studenti si svou praxi zajistili
i sami. Mimo veřejné správy působili studenti i v soukromých firmách, jejichž činnost souvisí
se studovaným oborem. Tyto firmy se převážně zabývaly čerpáním prostředků ze
strukturálních fondů. Přestože situace na první pohled vypadala, že studenti mají o praxi
2
velký zájem, skutečnost byla mírně odlišná. Jakmile bylo studentům nabídnuto konkrétní
místo, ztratili o praxi zájem. Jako důvod obvykle uváděli časovou zaneprázdněnost anebo
neochotu přijmout místo v dané organizaci. Ze 14 zapsaných studentů jich předmět úspěšně
zakončilo 11. Tři studenti sice praxi absolvovali, ale nesplnili podmínky pro udělení zápočtu
(odevzdání a prezentace seminární práce, doručení všech vyžadovaných dokumentů). Z toho
ve dvou případech se jednalo o praxi zajištěnou fakultou a v jednom případě dokonce o praxi,
kterou si student zajistil sám.
Praxe trvající 15 dní se mi zdá adekvátní. Z některých organizací se sice ozývaly hlasy, že 15
dní je málo a že smysluplnější by byla delší praxe, ale musíme brát v potaz zejména to, že
praxe na našem oboru je v naprosté většině případů bezplatná a nebylo by tedy vhodné po
studentech vyžadovat, aby vykonávaná praxe byla delší. Navíc časovou náročnost předmětu
Odborná praxe musíme porovnávat i s dalšími předměty. Uvědomíme-li si, že student
v organizaci odpracuje 120 hodin a stráví další čas zpracováváním a prezentací závěrečné
práce, je tato doba plně srovnatelná s jinými předměty se shodnou kreditací. Je sice zřejmé, že
student absolvováním tohoto předmětu získá i jiné (ne však nutně větší) výhody (např.
pracovní kontakty, údaje pro závěrečnou práci) než v jiných ,,teoretických" předmětech,
neměl by tento předmět být nadřazen ostatním předmětům. A to mimo jiné i z toho důvodu,
že pokud by bezplatná praxe trvala příliš dlouho, ti skutečně dobří studenti by o ni neměli
zájem, neboť by raději preferovali svou vlastní a placenou praxi. Zkušenost jedné studentky
říká: ,,Někdy je těžké skloubit tuto práci se studiem, ale doufám, že se mi to vrátí. I přes různé
komplikace, doporučuji to všem studentům!" Na druhou stranu, argumentem pro delší praxi
může být i tato zkušenost jiné studentky: ,,Za nedostatek považuji poněkud krátkou dobu
vykonávané praxe. Během 15 dní se toho člověk opravdu moc nenaučí, pro školitele nemá
cenu někoho zaškolovat a věnovat mu příliš čas, pokud se student praxe účastní na tak
omezenou dobu. Z toho vyplývá, že i druh vykonávané práce, která mi byla na jednotlivých
úsecích svěřena, nebyla příliš praktického charakteru. Jak již jsem zmiňovala, nejednou se mi
stalo, že jsem po celý den akorát kopírovala."
V předchozím odstavci bylo dotčeno i téma skutečné odbornosti vykonávané práce. Toto je
dle mého názoru velmi zásadní téma, kterému by měla být věnována hlavní pozornost. Jako
zástupci fakulty se musíme zajímat o to, jakou práci studenti skutečně vykonávají. Nemá
smysl vysílat studenty na praxi, kde budou pouze kopírovat dokumenty a případně dělat jinou
administrativu. Tento typ praxe může být užitečný pro středoškolské studenty, rozhodně však
nikoliv pro vysokoškoláky. Dle mého názoru je možné (a zkušenosti to dokázaly) i přes
relativně krátkou dobu praxe studenty zapojit do skutečně kvalifikované práce. Někdy může
být překážkou práce pro studenty i důvěrnost údajů, se kterými organizace pracuje.
O spokojenosti studentů s vykonávanou praxí svědčí následující odstavce:
,,Měla jsem štěstí, že jsem se dostala na Oddělení ......... právě v době, kdy se uzavřelo
přijímání žádostí o dotace a dostala jsem se tak k nějaké činnosti. V jiném případě by úředníci
pro mě určitě neměli žádnou práci nebo alespoň takovou, která by nevyžadovala důkladné
proškolení. Proto by se při výběru zaměstnavatelů pro studenty mělo určitě dbát na to, aby o
studenty vůbec měli zájem a někoho, kdo se jim pak bude při zaškolování věnovat. Protože
praxe u kopírky je sice také praxí, ale ne zcela 100% přínosnou."
,,Poté, co jsem přišla do firmy, jsem dostala na starosti celý projekt od začátku do konce. ...
Tedy očekávalo se ode mě, že si vše naplánují tak, abych domluvenou práci stihla dokončit
v termínu. Očekávala se ode mě značná samostatnost. Jednání...., která jsem absolvovala
byla obchodní ­ musela jsem určit, zda požadovaná činnost ... je ve smlouvě či nikoliv, pokud
3
nebyla, musela jsem požádat o dodatek ke smlouvě a navýšení ceny zakázky. Tedy byla jsem
zodpovědná za celý projekt od začátku do konce (samozřejmě jsem měla přidělenou osobu,
která by mi v případě potřeba poradila), ale měla jsem ,,volné ruce" ve své činnosti. Mým
jediným omezením byla časová dispozice. ,,
,,Práce na ... mi dala řadu praktických zkušeností. Nejdříve jsem si myslela, že mi praxe bude
naprosto k ničemu, protože v prvních dnech praxe pro mne nebyla práce, nebo si spíše
zástupci jednotlivých oddělení chtěli užít přítomnosti ,,mladé praktikantky" a prvních několik
dní jsem se dostala pouze ke kopírce a kopírování podkladů na zasedání ať už zastupitelstva
nebo rady. Poté bylo také potřeba nakopírovat všechny materiály pro připravovaná zasedání
mikroregionů. Od zasedání mikroregionů se však má práce docela od základů změnila, byla
jsem ,,připuštěna" k materiálům regionů a pověřena správou databáze mikroregionů."
,,Nepřipravenost některých oddělení na praktikanty- ne všichni zaměstnanci měli pro mě
nachystanou práci; někteří měli pocit, že mi nemohou dát na starost nic zodpovědnějšího (na
druhou stranu práce na jiných odděleních mě opravdu těšila a sžila jsem se s tamním
kolektivem)."
,,....nejednou se mi stalo, že jsem po celý den akorát kopírovala. V tom lepším případě jsem
studovala různé materiály či pomáhala zakládat do šanonů. Většinou jsem však působila ve
funkci pozorovatele, na příslušném oddělení jsem strávila pár hodin a dělala si poznámky o
chodu a činnosti daného oddělení. Celkově však odbornou praxi hodnotím jako docela
přínosnou, alespoň zčásti jsem si rozšířila své dosavadní znalosti a zkušenosti, i když tedy
praktická stránka věci zůstala poněkud stranou."
,,Překážky v praxi- v průběhu praxe jsem často narážela na problém osobních údajů, kdy mi
pracovníci nemohli ukázat některé důležité záležitosti z důvodu ochrany důvěrných
informací."
Pozitivně hodnotím fakt, že většina studentů potvrzuje, že praxe je naučila spoustě věcem.
Pronikli hlouběji do toho, co se učí ve škole a rozšířili si obzory o skutečnostech, o kterých
dosud neměli téměř žádné informace. Následující odstavce demonstrují, co praxe studentům
skutečně dala.
,,...Abych mohla operace vůbec provádět, absolvovala jsem více než dvouhodinové školení
s vedoucím týmu, který server programuje a testuje. Byla jsem seznámena s funkcemi
redakčního systému tohoto serveru, odhalili jsme několik chyb, po jejichž odstranění jsem
mohla začít přesouvat články a vytvářet nové stránky v jednotlivých sekcích. Tato práce pro
mne byla nejpřínosnější, protože jsem ještě nikdy s takovýmto systémem nepracovala a získala
jsem nové zkušenosti se správou portálu. Vždy jsem si myslela, že to musí být mnohem
komplikovanější než to ve skutečnosti je. Také jsem se seznámila s pravidly pro publikování
článků cizích autorů a naučila se několik nových pojmů včetně jejich významu a použití v
praxi samozřejmě. ...... získala jsem přehled o tom jak se organizace od svého založení
vyvíjela a jakých kvalit a vzdělání dosahují někteří jeho zaměstnanci. Získala jsem také
reálnější představu o tom, kolik stojí provoz této organizace a jak dalece je schopna si sama
na sebe vydělat. Svou praxi hodnotím velmi pozitivně, má představa byla než jsem nastoupila
trošku jiná, ale jsem velice spokojená."
4
,,Během praxe jsem poznala spoustu nových a zajímavých věcí a také jsem se naučila lépe
pracovat s některými počítačovými programy. Poznala jsem také zákulisí implementace
operačních programů podporovaných ze strukturálních fondů Evropské unie."
,,Přínosy mé praxe: bližší seznámení se s Regionálním operačním programem NUTS2
Jihovýchod v jeho aktuální podobě, bližší seznámení se s průběhem podávání žádosti o
podporu ze strukturálních fondů EU, seznámení se s tím, jak se rozbíhají nové operační
programy. zdokonalení se v práci s programy Excel a Word a Outlook."
,,Sociální schopnosti: osobní komunikace s klienty na úrovni obchodní a poradenské,
telefonická komunikace s klienty na poradenské úrovni, komunikace s úřady, schopnost
týmové práce, zvládnutí administrativního stylu e-mailové a dopisní komunikace."
Zajímavé je také to, jak hodnotí studenti užitečnost výuky na naší fakultě pro jejich praxi:
,,Ve volném čase mi bylo umožněno prostudování dokumentů typu Podnikatelský záměr, nebo
studie proveditelnosti týkajících se této organizace. Tím jsem získala reálnější představu o
tom, jak by měly tyto dokumenty, o nichž se učíme v různých předmětech na naší fakultě, ve
skutečnosti vypadat. Zjistila jsem, že tato organizace se při jejich vypracování opravdu držela
členění, o kterém jsme se bavili ve škole."
,,Jsem přesvědčen, že 5 let studia na vysoké škole mi nedalo tolik, co roční práce v této firmě,
přesto je mi však jasné, že bez studia na VŠ bych v této společnosti nepracoval."
,,Práce v této organizaci má pro mě neocenitelný význam. Mám možnost vyzkoušet si
teoretické poznatky získané na ESF MU v praxi, navíc v oboru, který studuji. Musím říct, že
mi v začátcích velmi pomohlo, že jsem se v dané problematice orientovala. Nebála bych se
poděkovat na tomto místě všem z ESF, zejména z katedry KRES. ,,
,,Požadavky a náplň práce je stejně tak specifická jako každé pracovní místo, takže podle mě
nemá smysl perfektně vědět vše co jsme se učili, ale spíš být připraven na další
samovzdělávání."
Při studiu na vysoké škole studenti mohou ztratit i některé ,,pracovní" a ,,časové" návyky.
Přece jen, větší část výuky je nepovinná a záleží jen na studentovi, nakolik se jí bude účastnit.
Studenti tak ztrácí svůj pravidelný režim, na který na střední škole byli zvyklí. Praxe by toto
studentům měla ,,oživit" a navíc by je měla i naučit, že za svou práci musí nést zodpovědnost.
Na toto téma studenti napsali následující:
,,Také považuji za důležitou zkušenost to, že si člověk vyzkouší, zda se vůbec na klasický
pracovní poměr hodí ­ brzké vstávání, každodenní kontakt se stejnými lidmi, podřízení se
firemní kultuře a mentalitě apod. nebo by bylo vhodnější zaměřit se spíše na nějaká povolání,
kde má člověk více volnosti. ,,
,,Lidé pracující na úřadě mají stanoveny určité postupy a velmi často nejsou ochotni udělat
pro klienta ,,něco navíc". Oproti tomu mladší zaměstnanci jsou pružnější a ochotnější
(například komunikace e-mailem, vlastní dokumenty podávající všechny potřebné informace k
problému apod.)."
5
,,Z praxe jsem nabyla dojmu, že práce na ....... úřadu poskytuje svým zaměstnancům pocit
jistoty pravidelného platu a pohodlí kanceláře."
,,Navíc jsem se naučila spoustu nových věcí, které se ve škole prostě nejdou naučit. Poprvé
jsem se dostala do situace, kdy jsem nesla velkou zodpovědnost. Vyzkoušela jsem si, jak
zvládám stresové situace, jaká jsou úskalí práce s lidmi. Prostě zkušenosti, které vám nikdo
nepředá, musíte si je získat sami."
,,Podmínkou pro přijetí byl nástup na plný pracovní úvazek, který pro mě v tu dobu nebyl
překážkou. ... V době podávání projektu jsem trávil v práci i 16 hodin denně, což bylo
skutečně vysilující, na druhou stranu se člověk dostane do takového tempa, že už ani nemusí
přemýšlet, co napíše nebo si lámat hlavu s některými obraty. Důležité především bylo neustále
opakovat termíny jako rozvoj konkurenceschopnosti, růst produktivity, snížení jednotkových
nákladu, rozšíření produktového portfolia a dalších výrazů, které úředníci milují. .... Mimo
výše uvedené benefity plynoucí ze zaměstnání ve firmě patří především přivyknutí každodenní
práci, systematičnost práce a time management, dále pak podniková etiketa při přijímacím
řízení i každodenní práci a zjištění, že lze dělat takovou práci, která mě baví. Tato práce mě
skutečně naplňuje, nejenom protože je mi vyplácena pravidelná mzda a odměny, hlavně je to
nějaká přidaná hodnota, která za stojí za mojí prací.... byly samozřejmě i chvíle, kdy jsem byl
skutečně naštvaný nebo zklamaný. Mezi takové okamžiky patří například zavedení
elektronického docházkového a navazujícího sankčního systému, jednostranně výhodný
odměňovací systém, nutnost nosit si vlastní nápoje do zaměstnání, pravidelná kontrola dat na
počítači a samozřejmě často s vedoucím odlišný pohled na věc. Na druhou stranu byly
nastaveny transparentní podmínky a pravidla, která se vždy beze zbytku dodržovala."
Od odborných praxí se dá očekávat také to, že zde studenti získají kontakty a jiné výhody,
které jim pomohou při hledání budoucího zaměstnání:
,,....myslím, že se zde student naučí spoustu věcí za relativně krátkou dobu. Mohu potvrdit
z vlastní zkušenosti, že na pohovorech, které momentálně absolvuji, tuto absolvovanou praxi
využívám ke své prezentaci a zkušenosti z ní tvoří tu nejpodstatnější a nejzajímavější část
pohovoru."
,,Velkým přínosem práce na .... bylo setkání s mnoha lidmi a vytvoření velmi dobrých
kontaktů."
,,Také asi při žádosti o zaměstnání jinak vypadá CV, kde se objeví nějaká praxe, byť jenom 15
denní, než když je kolonka praxe zcela prázdná."
Závěr
Mezi jednotlivými organizacemi, které přijímají studenty na odborné praxe, je velký rozdíl.
Některé studentům zadají skutečně odbornou práci a vyžadují po studentech zodpovědnost a
samostatné jednání, jiné je zásobují spíše jen administrativními úkoly. Některé organizace
také nechávají studenty, aby si vyzkoušeli práci na několika odděleních a udělali tak jakési
,,kolečko". To studentům zajisté poskytne lepší přehled o organizaci jako celku.
Pozitivem odborných praxí také je, že studenti zde získají určité pracovní návyky, které
mohou během vysokoškolského studia postrádat (pravidelná docházka, dlouhá pracovní doba,
zodpovědnost, respektování autorit apod.). V některých organizacích se však studenti setkali
s velmi nízkým pracovním nasazením stálých zaměstnanců a při neformálních rozhovorech
přiznali, že jim bylo naznačováno, že práce je málo, a proto si ji musí šetřit.
6
Zájem o odbornou praxi ze strany studentů je poměrně velký. Nezřídka se ovšem stává, že
když je studentům nabídnuto reálné místo, ztratí svůj zájem. Zejména z časových důvodů.
Hlavním motivem studentů pro přijetí konkrétního místa obvykle bývá potenciální možnost
získání zaměstnání v této organizaci anebo možnost získat poznatky uplatnitelné v diplomové
práci. Každopádně, ať už jsou zkušenosti studentů pozitivní nebo negativní, vždy má pro ně
praxe velký přínos. Minimálně v tom, že si uvědomí, jakou práci dělat chtějí a jakou určitě ne.
Odborné praxe studentů jsou jistě velmi užitečné a rozhodnutí fakulty o jejich zavedení
hodnotím maximálně pozitivně. Domnívám se však, že do budoucna je vhodné se spíše než
na kvantitu (počet studentů absolvujících praxi), zaměřit na kvalitu. Tedy dohlížet na to, aby
studentům zadávaná práce skutečně odpovídala jejich kvalifikaci a aby zde tedy měli možnost
se něco přiučit. Na druhou stranu je v zájmu fakulty, aby na praxe byli vysíláni jenom takoví
studenti, kteří nebudou ohrožovat dobré jméno fakulty.
Kontakt:
Ing. Viktorie Klímová
Katedra regionální ekonomie a správy
Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita
Lipová 41a, Brno 602 00
klimova@econ.muni.cz