Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta
Lipová 507/41a, 602 00 Brno, Česká republika
T: +420 549 49 1710, E: info@econ.muni.cz, www.econ.muni.cz
Bankovní spojení: KB Brno-město, ČÚ: 85636621/0100, IČ: 00216224, DIČ: CZ00216224
1/3 V odpovědi, prosím, uvádějte naše číslo jednací.
Písemný test z odborného předmětu Hospodářská politika pro navazující
magisterské studium
40 otázek. Správně 1 odpověď, správná odpověď 1 bod; špatná 0 bodů.
1. Pro cíle hospodářské politiky vyjádřené pomocí tzv. magického čtyřúhelníku platí:
a) mezi každou dvojicí cílů hospodářské politiky existuje v krátkém období konfliktní vztah
b) některé cíle hospodářské politiky jsou podpůrné, jiné mohou být v krátkém období v
konfliktu
c) jde o soubor žádoucích mikroekonomických cílů hospodářské politiky
d) magický čtyřúhelník vyjadřuje ideální strukturální profil ekonomiky
2. Politická pravice preferuje podle Kirschenova schématu cíle v tomto pořadí:
a) rozdělování, zaměstnanost, hospodářský růst, vnější rovnováha, cenová stabilita
b) cenová stabilita, vnější rovnováha, hospodářský růst, zaměstnanost, rozdělování
c) cenová stabilita, zaměstnanost, hospodářský růst, vnější rovnováha, rozdělování
d) vnější rovnováha, cenová stabilita, zaměstnanost, rozdělování, hospodářský růst
3. Teorém středního voliče říká, že:
a) politické strany v zásadě reprezentují názory voličů uprostřed politického spektra
b) voliči jsou krátkozrací a nejsou schopni prohlédnout dlouhodobé důsledky vládních opatření
c) neexistuje žádný hlasovací mechanismus založený na většinovém principu, který by zaručoval
přijetí efektivního rozhodnutí
d) pravicové strany realizují keynesiánskou hospodářskou politiku, zatímco levicové strany liberální
hospodářskou politiku
4. Mezi ekonomické směry, z nichž vychází intervencionistická hospodářská politika, patří:
a) klasická škola politické ekonomie
b) monetarismus
c) keynesiánství
d) ekonomie strany nabídky
5. Do vlivové sféry nositelů hospodářské politiky řadíme:
a) vlády, odbory a zaměstnavatele
b) svazy zaměstnavatelů, odbory a politické strany
c) odbory, vědecké instituce a vládu
d) média, odbory a parlament
6. Ražebné je:
a) výnos z emise státních dluhopisů
b) výnos státu z dodatečné emise peněz
c) výnos státu z privatizace
d) zisk těžebních společností
7. Důchodové nerovnosti nevyjadřuje (neznázorňuje):
a) Lorenzova křivka
b) Lafferova křivka
c) koeficient Gini
d) Robin Hood index
2/3
8. Podnětem ke strukturálním změnám vycházejícím ze strany nabídky jsou:
a) změna spotřebních preferencí
b) růst disponibilního důchodu domácností
c) technologický pokrok
d) demografický vývoj
9. Dobývání renty (rent seeking):
a) vzniká, protože vláda nemá dostatek vhodných informací, kterými by nahradila proces
decentralizovaného sdílení informací, kterými disponují trhy
b) znamená, že státní intervence (např. veřejné podpory) vytvářejí jakousi umělou rentu,
kterou chtějí subjekty získat, v důsledku čehož dochází k přesunu zdrojů do
neproduktivních aktivit
c) je označením situace, kdy se monopolista se snaží udržovat nepřiměřeně vysoké ceny
d) žádná z uvedených možností není správná
10. Ukazatelem míry otevřenosti ekonomiky je:
a) podíl objemu vývozu na HDP
b) podíl salda běžného účtu platební bilance na HDP
c) výše devizových rezerv
d) velikost čistého exportu
11. Součástí finančního účtu platební bilance jsou:
a) přímé investice, portfoliové investice, převody výnosů z kapitálových účastí
b) bilance investic, bilance převodů, bilance výnosů
c) přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty, ostatní investice
d) přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty, změny devizových rezerv
12. Mezi smluvní nástroje obchodní politiky patří:
a) cla
b) dobrovolné omezení obchodu
c) platební dohody
d) měnové nástroje (měnový kurz)
13. Pojetí nezávislosti centrální banky „de iure“ a „de facto“ znamená:
a) odlišení formálního legislativního statutu centrální banky od jejího skutečného
neformálního vztahu s vládou
b) rozdíl mezi statutem centrální banky podle evropské a národní legislativy
c) odlišení zamýšleného cílového stavu nezávislosti od stavu skutečného
d) rozdíl mezi formálně přiznanými a skutečnými pravomocemi centrální banky vůči bankovnímu
sektoru
14. Mezi nepřímé nástroje měnové politiky nepatří:
a) úrokové stropy
b) operace na volném trhu
c) lombardní úvěr
d) intervence směnného kurzu
15. Cílem měnové politiky České národní banky je:
a) cenová stabilita a fixní směnný kurz koruny k euru
b) cenová stabilita a podpora hospodářské politiky vlády, pokud to neohrožuje stabilitu cen
c) cenová stabilita a přirozená míra nezaměstnanosti
d) celková míra inflace nepřevyšující průměrnou míru inflace eurozóny o 5 p.b.
3/3
16. Předpokladem úspěšného použití měnového transmisního mechanismu měnové politiky je:
a) důchodová rychlost obratu měnové jednotky nižší než očekávaná míra inflace
b) dostatečná rezerva měnového zlata pro pokrytí potřebného objemu emise peněz
c) plná kontrola nominálního směnného kurzu
d) plná kontrola měnové báze centrální bankou pomocí jejích nástrojů
17. "Relevantní trh" pro posouzení zneužití dominantního postavení firmy se vymezuje:
a) z hlediska odvětvového, administrativně-správního a spotřebitelského
b) z hlediska věcného, prostorového a časového
c) vždy předem pro celé odvětví na základě Klasifikace odvětvových činností CZ-NACE (dříve
OKEČ)
d) zvlášť pro český trh a zvlášť pro jednotný trh EU
18. Základním principem politiky R. Reagana v USA (tzv. „Reagonomics“) v 80. letech 20. století bylo:
a) protekcionismus podporující domácí agregátní nabídku
b) indikativní plánování spojené se strukturální reformou ekonomiky
c) redukcí vládních výdajů, monetární restrikcí a snížením daňového zatížení potlačit stagflaci
d) prostřednictvím veřejných výdajů a uvolněné monetární politiky stimulovat nedostatečnou
agregátní poptávku
19. Indikativní plánování jako klíčový nástroj hospodářské politiky bylo svého času aplikováno zejména
v těchto zemích:
a) Francie, Japonsko, Norsko
b) Německo, Velká Británie, USA
c) Sovětský svaz, Československo, Jugoslávie
d) Čína, Kuba, Severní Korea
20. Základním principem hospodářské politiky ve Velké Británii v 50. a 60. letech bylo:
a) dlouhodobá stabilizace agregátní poptávky
b) krátkodobá konjunkturální regulace agregátní poptávky
c) dlouhodobá stabilizace a podpora agregátní nabídky
d) krátkodobá systémová podpora agregátní nabídky