Zápis ze zasedání Akademického senátu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Konaného 23. 4. online formou videokonference. Videozáznam zasedání ​je k dispozici​. Přítomní členové senátu Matej Antol, Jaroslav Bendík, Ivana Černá, Vlastislav Dohnal, Barbora Kozlíková, Michal Kozubek, Dominika Krejčí, Tomáš Pitner, Jan Strejček, David Šafránek, Vladimír Štill, Vojtěch Řehák Matěj Antol zasedání opustil na dobu mezi 13.10 a 13.30 (v průběhu diskuse k bodu 1), následně jednání definitivně opustil v 14:20 (v průběhu diskuse k bodu 2). Dominika Krejčí zasedání opustila na dobu mezi 12:40 a 13:10 (v průběhu diskuse k bodu 1). Jan Strejček zasedání opustil v 14:00 (v průběhu projednávání bodu 1, po hlasování o usnesení č. 3). Ostatní účastníci diskuse Jiří Zlatuška, děkan FI; Barbora Bühnová, proděkanka pro průmyslové partnery; Eva Hladká, vedoucí Katedry počítačových systémů a komunikací; Aleš Horák, vedoucí Katedry strojového učení a zpracování dat; a několik dalších hostů, kteří se nezapojili do diskuse Program 1. Návrh tří nových studijních programů FI MU 2. Financování zapisovatele AS FI 3. Různé Děkan Zlatuška na začátku požádal o možnost podat aktuální informace. Tento bod byl přidán na začátek programu a následně byl modifikovaný program schválen všemi senátory. 0. Aktuální informace děkana Na začátek děkan Zlatuška poděkoval vyučujícím i studentům za to, jak funguje nekontaktní výuka a poděkoval také dobrovolníkům z fakulty. Dále se vyjádřil, že nepočítá s tím, že by se MU během zkouškového období vrátila do normálního provozu, považoval by to za příliš velké riziko. Navíc je zde stále nejasná situace ohledně slovenských (a dalších zahraničních) studentů, kteří aktuálně nemohou překročit hranice do Česka, nebo jen za velmi omezených podmínek. Z tohoto pohledu považuje za vhodné preferovat elektronické metody zkoušení. Co se týče aktuálních podmínek na vstup studentů do budovy FI (potvrzení o absenci příznaků virového infekčního onemocnění, limit na 5 osob ve skupině), jejich splnění by měli kontrolovat vyučující organizující příslušnou zkoušku nebo jinou aktivitu, nepovažuje za vhodné zavádět automatické kontroly přes ISIC, protože jejich spolehlivá realizace je komplikovaná. Dále děkan Zlatuška upozornil, že hrozí rozpočtové škrty a ztráty příjmů, jednak z důvodu výpadku zahraničních studentů, kteří si platí za výuku (FI se moc netýká přímo, ale je možné, že kvůli dopadu na jiné fakulty dojde k úpravě rozpočtu), dále hrozí 10–20% redukce rozpočtu pro vysoké školy a nepočítá se s možností využití např. ušetřených peněz z cestovného na projektech. Upozornil tedy, že může dojít ke změně rozpočtu MU, na základě které by bylo potřeba upravit rozpočet FI, bude se nicméně snažit, aby se to provozu na FI pokud možno nedotklo. Tomáš Pitner doplnil informacemi z ekonomické komise AS MU – počítá se s tím, že mohou nastat škrty v dalších letech. Krácení se může v nejhorším případě týkat i projektů, letos bude snaha krýt ztráty z fondů. Děkan Zlatuška dodal, že se obává tlaku na škrtnutí části peněz na vědu na státní úrovni. Kvůli rozpočtu bude potřeba myslet na to, abychom měli dostatek studentů. Jan Strejček měl dotaz, zda se online realizace zkouškového týká celého zkouškového až do září a zda se to týká i státních závěrečných zkoušek. Děkan Zlatuška odpověděl, že tam, kde je to možné či představitelné, by měly být zkoušky elektronicky a na brzké otevření možnosti zkoušet prezenčně v rozsahu potřebném pro FI by se nespoléhal. Naopak si myslí, že nějaké restrikce budou i na podzim. Podmínky státních závěrečných zkoušek se dokončují, měly by být elektronicky, což především u obhajoby není problém, i u vědomostní části zkoušky to vidí realisticky. Vlastislav Dohnal měl dotaz, zda lze očekávat nějaké instrukce či doporučení k tomu, jak zkoušky, především u velkých předmětů, realizovat. Děkan Zlatuška odpověděl, že by nerad vyučujícím mluvil do toho, jak to dělat. Zodpovědní jsou za to garanti předmětů, případně garanti programů. Zasáhl by však, pokud by byla porušena práva studentů. Ivana Černá se vyjádřila, že by bylo vhodné, kdyby v této oblasti vznikla nějaká diskuze a doporučení. Například ji čeká vyzkoušet 650 studentů, nastavení spravedlivého systému zkoušení online není snadné a širší diskuse by mohla pomoci. Děkan Zlatuška na to odpověděl, že nikdo neví, jak to dělat, a že ve finále to bude na vyučujících, ale že podporuje diskusi ohledně této záležitosti. Dále se Ivana Černá ptala, jaká je situace ohledně přijímacích zkoušek. Děkan Zlatuška odpověděl, že se jedná o možnosti uspořádat je v půlce června. Stále je problém v koordinaci mezi českým a slovenským ministerstvem školství ohledně přijímacích zkoušek pro slovenské studenty. Pokud by nebylo možné přijímací zkoušky uspořádat, dokáže si představit přijmout všechny, kteří se přihlásí. Dále děkan Zlatuška upozornil, že je možné, že i na podzim bude třeba částečně využívat metod distanční výuky a že je na zvážení, co z těchto metod by šlo využívat i za normálních okolností, za předpokladu, že se v tomto semestru osvědčí. Matěj Antol informoval, že na ÚVT pracuje v týmu, který se zabývá metodami distančního zkoušení a že nabízí konzultace v této oblasti. 1. Návrh tří nových studijních programů FI MU Děkan Zlatuška uvedl, že předkládá návrhy tří studijních programů (bakalářský na Kyberbezpečnost – CS a dva magisterské: Softwarové inženýrství – SWE a Digitální lingvistika – DL), podklady k nim byly senátorům doručeny. SWE a CS spadají pod koncepci profesního vzdělávání (jedná se tedy o programy, jejichž součástí bude povinná praxe), předpokládá, že tyto programy budou pro fakultu z hlediska množství studentů významné. DL je program vytvořený v mezinárodní spolupráci, předpokládá se, že na něm bude malé množství studentů. Dále uvedl, že případné změny poměrů studentů mezi fakultami jsou vázány na profesní programy. Dále proběhla diskuze ohledně navržených programů, nejprve o všech dohromady a následně jednotlivě po programech. Michal Kozubek se vyjádřil, že mu v návrhu chyběla celková koncepce, při projednávání [konverze] programů v roce 2018 se programy obšírně diskutovaly, to mu tu chybělo a nevidí, jak současné programy zapadají do celkové koncepce z roku 2018 (především s ohledem na to, že tam docházelo ke snižování počtu studijních programů). Děkan Zlatuška se vyjádřil, že je třeba reagovat na snižující se počty studentů v současných programech a že považuje za problém, že dnes není vidět vnitřní struktura programů. S profesními programy se počítalo již dlouho a další se nyní nechystají. Otázka programu na kyberbezpečnost se navíc řešila v loňském roce i na senátu, v souvislosti s návrhem změn okolo CERIT. Tomáš Pitner doplnil, že profesní programy mohou vzniknout změnou ze stávajících, například u programu Řízení softwarových systémů a služeb. Michal Kozubek se dále ptal, proč nebyly tyto programy probírány na vedení, kolegiu a s vedoucími kateder. Děkan Zlatuška odpověděl, že všichni vědí, že programy se připravují a že vedení a kolegium jsou pouze poradní orgány. Vedoucí kateder podle něj o programech věděli a na přípravě se podíleli. Barbora Bühnová doplnila, že na vedení byli informováni ohledně postupu příprav a že program SWE [který garantuje] diskutovala i s vedoucími kateder. Eva Hladká doplnila, že u SWE problém nebyl, u CS s ní však nikdo finální podobu nediskutoval. Následovala diskuse o jednotlivých navrhovaných programech. Softwarové inženýrství / SWE Barbora Bühnová (garantka programu) informovala senátory, že se jedná o program, který byl plánován již při přeměně oborů na programy v roce 2018 a principielně nahrazuje původní obor aplikovaná informatika. Jedná se o magisterský profesní program, jeho příprava byla konzultována také se zástupci firem s ohledem na potřeby vývojářů v praxi. Ivana Černá doplnila, že program považuje za dobře připravený a zapadající do struktury jako program navazující na bakalářský program Programování a vývoj aplikací. Vlastislav Dohnal se ptal, jaký je rozdíl oproti programu Řízení softwarových systémů a služeb ve specializaci Řízení vývoje softwarových systémů. Barbora Bühnová informovala, že tu částečný překryv je a počítá se s tím, že se tato specializace upozadí, rozdíl je však v tom, že program SWE míří na vývojáře (a oproti programu Řízení vývoje softwarových systémů a služeb mají jeho studenti výrazně více předmětů k programování a technické stránce vývoje), zatímco Řízení míří na pozice projektových a produktových manažerů a vedoucích týmů. Tomáš Pitner doplnil, že při budoucím převodu programu Řízení softwarových systémů a služeb na profesní by mohlo dojít k jeho úpravě. Dále se Vlastislav Dohnal ptal, zda se případnou konverzí programu Řízení softwarových systémů a služeb na profesní nevzdáváme výzkumu v oblasti služeb. Jiří Zlatuška odpověděl, že základní výzkum nesouvisí se strukturou studijních programů na této úrovni. Návaznost na vědu považuje za důležitou u doktorského studia, nikoli u bakalářského a magisterského. Digitální Lingvistka / DL Aleš Horák (garant programu) informoval, že se jedná o joint degree magisterský program, ve kterém studenti budou muset absolvovat jeden semestr povinně v zahraničí na některé z partnerských univerzit, s nimiž je vytvářen. Počítá se, že program si mohou vybírat jak studenti přicházející z informatiky, tak z lingvistiky z filozofických fakult. Program obsahuje i lingvistické předměty z FF. Součásti přijímacího řízení bude i požadavek na úroveň angličtiny alespoň B1. V programu se počítá s maximálně 10–20 studenty ročně a podobný počet by na jeden semestr mohl přijíždět ze zahraničí. David Šafránek se ptal na souvislost se současnou specializací [Zpracování přirozeného jazyka programu Umělá inteligence a zpracování dat]. Aleš Horák odpověděl, že ta zůstává nezměněna. Cílem navrhovaného programu je především rozvíjet mezinárodní spolupráci. Ivana Černá měla dotaz s ohledem na to, že se v programu vyskytují bakalářské předměty, které naši studenti musí mít absolvované na bakalářském studiu. Ptala se, zda si budou studenti kredity doplňovat mimo program, či zda budou mít alternativní předměty. Aleš Horák odpověděl, že v obdobné pozici jsou v oboru i některé předměty z lingvistiky z FF a tedy se předpokládá, že naši studenti budou mít splněné FI základy a budou si doplňovat FF základy a naopak. Studenti, kteří nemají ani jedno pak samozřejmě musí absolvovat obojí. Další kredity si studenti mohou doplnit z volitelných a jiných předmětů katalogu. Dominika Krejčí upozornila na to, že v programu se nachází předmět MV013 Statistics for Computer Science, se kterým jsou v poslední době problémy [nyní především s neochotou přednášejícího při bezkontaktní výuce, ale i další]. Z tohoto důvodu by měla obavu z toho, přidávat tento předmět do dalších studijních programů. Aleš Horák odpověděl, že předměty reprezentují především témata, případné problémy s předměty bude řešit programová rada a případně navrhne i změny povinných předmětů. Dále dodal, že program se začne vyučovat až od září 2021. Kyberbezpečnost / CS Tomáš Pitner (garant programu) uvedl, že program je motivován velkou poptávkou na trhu práce a v jednáních s národními agenturami (např. NÚKIB – Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost). Jedná se o bakalářský profesní program. Dále uvedl, že program má interdisciplinární prvky se spolupráci s FSS (v oblasti bezpečnostních studií) a PrF. Program v principu staví na základu z programu Programování a vývoj aplikací, ale nejde do takové hloubky v programování a přidává předměty v oblasti bezpečnosti. Je v něm také celkově menší míra volnost (volných kreditů). Vladimír Štill měl dotaz, zda v programu nechybí některé předměty, které budou studentům dále ve studiu chybět, například Neimperativní programování, které slouží mimo jiné i jako příprava pro další bakalářské předměty. Tomáš Pitner odpověděl, že absolventi programu nemají být vývojáři a mělo by jim tedy stačit to, co v programu je, navíc se po nich bude chtít více v oblastech právních a sociálně-bezpečnostních. Uvedl také, že náročnost oboru bude třeba vyhodnotit v praxi. Děkan Zlatuška doplnil, že množství lidí, kteří se zvládnou naučit algoritmické myšlení, je omezené, je ale třeba do nich dostat alespoň nějakou úroveň systémového myšlení. Ivana Černá se vyjádřila, že chápe potřebu tohoto programu, má však problém s jeho realizací. Například se jí zdá, že 11 kreditů na předměty z PrF a FSS je málo a klade si otázky, zda je v programu nutné mít všechny matematiky a předmět Algoritmy a datové struktury I ve stejném rozsahu jako u ostatních bakalářských programů, obzvláště, když na něj studenti budou hůře připraveni vlivem vypuštění Neimperativního programování. Tomáš Pitner konstatoval, že se domnívá, že odstranění Neimperativního programování Algoritmy neohrozí, na což ho Ivana Černá upozornila, že jakožto přednášejcí Algoritmů s tím nesouhlasí. Matematiky chtěl zachovat v rozsahu současného praktičtějšího bakalářského programu. Někteří senátoři se vyjádřili, že například považují za nadbytečnou matematickou analýzu, která navíc ani není v curriculu Kyberbezpečnosti dle ACM. Děkan Zlatuška doplnil, že vidí větší problém v algoritmizaci než v matematice a že je to téma k zamyšlení do budoucna. Podobně si myslí, že by se měla vést větší diskuse o roli matematiky v informatice. Tomáš Pitner dále uvedl, že záměr byl, aby většina programu byla na FI, neviděl moc velký důvod pro rozšíření o další předměty z FSS/PrF. Dost prostoru zabere také povinná stáž. Ivana Černá dále uvedla, že se zamýšlí nad tím, zda nevelký rozdíl oproti stávajícímu programu Programování a vývoj aplikací ospravedlňuje samostatnou existenci nového programu. Jiří Zlatuška uvedl, že důležitou součástí programu je i příslušná stáž a že u programu vidí i možnost zahraniční spolupráce. Tomáš Pitner dále uvedl, že program se liší i v předmětech z oblasti bezpečnosti vyučovaných na FI. Vojtěch Řehák měl dotaz na první semestr, který byl u současných bakalářských oborů stejný pro zlepšení prostupnosti, ale zde nebude, a zda by v této souvislosti bylo možné specifikovat explicitně rozdíly kvůli možnostem přestupu mezi programy. Děkan Zlatuška na to odpověděl, že rozdíly jsou dány tím, že program míří na jiný typ uchazečů. Vojtěch Řehák se následně ptal, zda by nebylo vhodné vypustit více předmětů, například Algoritmy a datové struktury I. Děkan Zlatuška konstatoval, že měnit program lze i v budoucnu. Dále informoval, že doufá, že do programu se bude přijímat již od září, a počítá se separátním kolem přihlášek. Jan Strejček doplnil, že tato rozsáhlá debata ukazuje na to, že by bylo lepší program připravovat v širší spolupráci s akademickou obcí, podobně jako tomu bylo v roce 2018, a upozornil na to, že by bylo vhodné do diskuse zahrnout i garanty dalších předmětů v tomto programu. Děkan Zlatuška uvedl, že odložit schvalování teď znamená odložit program o rok a že otázku algoritmizace lze vyřešit i dodatečně. Vladimír Štill uvedl, že kromě variant zachovat či vynechat předmět Algoritmy a datové struktury I existuje ještě střední varianta použití předmětu IB114 Úvod do programování a algoritmizace II zamýšleného mimo jiné pro informatický minor. Jan Strejček dále uvedl, že opět narážíme na problémy v komunikaci mezi vedením fakulty a fakultní veřejností. O této záležitosti následovala diskuse, která vyústila v usnesení č. 4. Přijatá usnesení Usnesení č. 1 AS FI MU dne 23. 4. 2020 projednal předložený návrh nového studijního programu FI MU Softwarové inženýrství​ a doporučuje jeho předložení VR FI a následně vnitřnímu akreditačnímu orgánu univerzity. S tímto usnesením souhlasilo všech 12 senátorů Usnesení č. 2 AS FI MU dne 23. 4. 2020 projednal předložený návrh nového studijního programu FI MU Digitální lingvistika​ a doporučuje jeho předložení VR FI a následně vnitřnímu akreditačnímu orgánu univerzity. S tímto usnesením souhlasilo všech 12 senátorů Usnesení č. 3 AS FI MU dne 23. 4. 2020 projednal předložený návrh nového studijního programu FI MU Kyberbezpečnost​ a doporučuje garantovi tohoto studijního programu zapracování připomínek vzešlých z jednání AS FI dle zápisu a následně jeho předložení VR FI a vnitřnímu akreditačnímu orgánu univerzity. S tímto usnesením souhlasilo 11 ze 12 senátorů, 1 nesouhlasil. Usnesení č. 4 AS FI má výhrady ke způsobu přípravy nových studijních programů, kdy materiály nebyly předloženy širší akademické obci FI a ani nejsou doprovázeny aktualizací koncepce zavádění nových studijních programů oproti koncepci z roku 2018. S tímto usnesením souhlasilo 10 z přítomných 11 senátorů (Jan Strejček musel opustit zasedání z důvodu výuky), 1 se držel. 2. Financování zapisovatele AS FI Michal Kozubek shrnul historii diskuse ohledně zapisovatele senátních zápisů. Následovala diskuse o možnostech realizace zápisů osobou mimo AS FI. Děkan Zlatuška přislíbil, že pokud se mezi zaměstnanci fakulty najde dobrovolník ochotný zápis udělat, bude práci na zápisu považovat plně za součást plnění jeho pracovních povinností (a tedy i součást jeho pracovní doby). Při absenci dobrovolníka z řad zaměstnanců by to bylo komplikovanější, protože člověk pracující na dohodu by byl podřízen děkanovi, nikoli předsedovi AS FI. V takovém případě by si dokázal představit koupit zápis jako službu. Proběhla diskuze o související změně statutu (vypuštění slov „jeho člen“ z ods. 3 čl. 15), děkan Zlatuška navrhl, že tuto změnu ihned předloží na tomto zasedání, byl však upozorněn, že technicky je třeba změny statutu předložit 7 dní před zasedáním. Děkan Zlatuška dále uvedl, že změnu statutu nepovažuje za nezbytně nutnou k tomu, aby s přípravou zápisu pomáhal dobrovolník z osob mimo AS FI. Michal Kozubek se tedy pokusí nalézt zaměstnance FI, který pomůže s přípravou zápisů AS FI. 3. Různé Proběhla diskuze ohledně žádosti Michala Kozubka o 5% spolufinancování nákupu serveru na hluboké učení pořizovaného v rámci nového projektu OP VVV. Jedná se o investici za cca 3 mil. Kč, spoluúčast je tedy cca 150 tisíc Kč. Děkan Zlatuška přislíbil změnu rozpočtu předložit na dalším zasedání. Děkan Zlatuška dále informoval, že na další zasedání předloží žádost o jmenování nového člena disciplinární komise. Zapsal Vladimír Štill Zkontroloval Michal Kozubek