DOPISY REDAKCILidové noviny | 30.8.2018 | Rubrika: Názory | Strana: 13 | Téma: Masarykova
univerzita, vysoké školy
Nechtěná ilustrace úrovně vysokých škol
Ad LN 24. 8.: Výmluvy, které se nezakládají na pravdě
Profesor Jiří Zlatuška ve svém příspěvku reaguje na článek rektora Ostravské univerzity prof. MUDr.
Jana Laty. Z celého příspěvku Jana Laty si Jiří Zlatuška všímá jediné věty, na jejímž zpochybnění
založil celou svou polemiku a její závěry. Ona věta zní: „Řada vysokoškolských učitelů má zcela
reálně nižší plat než učitel středoškolský a zaměstnanec univerzity menší než pokladní v Lidlu.“
Pan Zlatuška prohlásil toto tvrzení za nepravdivé, a to výhradně na základě srovnání průměrného
platu vysokoškolských učitelů s průměrným platem středoškolských učitelů a průměrného platu
pokladních v Lidlu. Z toho, že aritmetický průměr platů vš. učitelů je vyšší než tento průměr platů
učitelů středoškolských, pan Zlatuška dovodil, že tvrzení rektora Laty je chybné, tedy že nemohou
existovat vš. učitelé, kteří by měli nižší plat než učitelé středoškolští.
Chvíli jsem zapochyboval, že čtu správně, a tento závěr pana profesora Zlatušky jsem si znova
přečetl. A opravdu jsem četl správně, žádné jiné argumenty pan Zlatuška nepřinesl.
Páně Zlatuškova argumentace je bohužel nechtěnou ilustrací toho, čím se polemika zabývá, a to
úrovní vysokých škol... Většina čtenářů bezpochyby ví, a jako docent matematiky tímto čtenářstvu
potvrzuji, že mám-li dva soubory hodnot, pak aritmetický průměr prvního souboru může být vyšší než
druhého a přitom současně může třeba i většina hodnot prvního souboru být naopak nižší než většina
hodnot souboru druhého! Nedávný případ děkanky jedné z fakult ČVUT a výše jejích odměn ukazují,
jaké může být rozložení hodnot v souboru platů vysokoškolských učitelů...
Netroufám si snad ani pochybovat o tom, že pan profesor informatiky Zlatuška vlastnosti
aritmetického průměru i elementy logiky zná aspoň na gymnaziální úrovni. Proto je otázkou, jak může
svou argumentaci vůbec chápat jako poctivou a čestnou, tedy hodnou své pozice!
Toho podstatného (a společensky významného), čemu je článek rektora Laty věnován, totiž jaký reálný
přínos může mít zpětné přezkoumání kvalifikačních prací a zda by tento přínos byl úměrný
vynaloženému úsilí, si pan Zlatuška všiml jedním souvětím v článku, který má šest odstavců.
Takto polemizovat u člověka, který prošel řadou významných akademických funkcí na univerzitě či v
Radě vysokých škol i funkcí politických, bohužel ukazuje, slovy jedné z postav filmu Přednosta
stanice, že – v tom lepším případě – již poněkud „vyšel z Morsea“.
Doc. dr. Marek Jan, dottore1918@seznam.cz
Dopisy jsou redakčně kráceny.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce.
http://archiv.newton.cz/ln/2018/08/30/3a8fc5b69a0d3c159bebd4336d6e82b4.asp