Školitelky a školitelé v DSP Kinantropologie na FSpS MU
Osoba školitele či školitelky
Školitelka či školitel (dále školící osoba) je nejbližším spolupracovníkem studentky či studenta (dále jen
studující či studující osoba) v doktorském studijním programu. Hlavním úkolem školící osoby je
podporovat a vést studující po stránce odborné, materiální i lidské. Školící osoba vytváří příležitosti
k tomu, aby se studující naučili dovednostem, důležitým pro působení v akademickém prostředí.
Zapojuje studující do svého výzkumného týmu a do své do výukové činnosti. Poskytuje zpětnou vazbu
na postup výzkumného procesu i na působení ve výuce. Pomáhá studujícím při psaní publikací
a hodnotí plnění domluvených úkolů.
Konkrétní základní povinnosti školící osoby
1) Pravidelná komunikace
Hlavní náplní vztahu mezi studující osobou a školící osobou je příprava disertační práce a vedení
studujících k rozvoji výzkumné činnosti, schopnosti publikovat a popularizovat výsledky bádání. Školící
osoba pravidelně konzultuje se studující osobou výsledky a průběh studia (doporučeně 1x za dva týdny,
minimálně však 1x za měsíc). Ze strany studujícího se očekává pravidelné předložení konkrétního
výsledku.
2) Zapojení do vlastní vědecko‑výzkumné činnosti
Školící osoba zapojuje studující osobu do své vlastní vědecko‑výzkumné činnosti. Společně se autorsky
podílejí na vytváření publikací v oblasti zaměření disertační práce. Dobrá praxe je taková, že v případě
prvního článku (obvykle rešeršní studie) je na vzájemné domluvě, kdo bude hlavním autorem.
V případě publikování (dílčích i celkových) výsledků disertačního projektu a dalších publikací
(s tematikou blízkou zaměření disertační práce) se předpokládá prvoautorství studující osoby a
spoluautorství (spojené s aktivní účastí na tvorbě textu) školící osoby.
3) Konzultace při výběru předmětů, externích kurzů či letních škol a směřování samostudia
Školící osoba si společně se studující osobou definuje znalosti nutné ke zpracování disertační práce,
společně konzultují zápis předmětů a doporučení směru samostudia.
4) Odborné a metodické vedení vědecko‑výzkumné činnosti
Studující pravidelně prezentuje pokrok ve svém výzkumu školící osobě, která studujícímu poskytuje
zpětnou vazbu, radí s dalším směřováním výzkumu a řešením výzkumných problémů.
5) Zpětná vazba a spolupráce při publikační činnosti
Školící osoba zná detailně pracovní verze článků, dává k nim připomínky a dle konkrétní situace se
podílí coby spoluautor. Předává studující osobě své znalosti, zkušenosti a dovednosti a radí s výběrem
vhodného periodika.
6) Konzultace při výběru časopisu, konference a při výběru zahraniční stáže
Školící osoba doporučí vhodný časopis nebo konferenci pro výzkum studujících osob. Konzultuje s nimi
výběr místa stáže a poskytne své zahraniční kontakty. Rámcovou představu o možných místech stáže
by měla školící osoba mít již na začátku studia. V průběhu prvního roku studia společně se studující
osobou připraví plán zahraniční stáže.
7) Zpětná vazba k průběžné prezentaci výsledků výzkumu
Školící osoba je přítomna prezentacím dosavadních výsledků výzkumu (v rámci workshopů předmětu
Příprava DP 2 a 4). K výsledkům těchto workshopů poskytuje zpětnou vazbu.
8) Průběžná kontrola odbornosti disertačního výzkumu
Školící osoba provádí průběžnou kontrolu pokroků při disertačním výzkumu s ohledem na dokončení
studia ve standardní době studia.
9) Prevence vzájemných nedorozumění
Studující a školící osoba si na začátku studia vyjasní ambice a vzájemná očekávání ohledně studia. Jako
vhodná se jeví jejich konkretizace v podobě nezávazného memoranda.
10) Školící osoba usiluje v těsné spolupráci se studujícím o to, aby byly naplněny tyto povinnosti
studující osoby:
― svědomité a včasné plnění povinností a dodržování harmonogramu studia včetně podrobného
vyplňování ISP;
― aktivní komunikace, informování o pokrocích i případných překážkách či problémech;
― získání hlubokých znalostí o výzkumném tématu a snahy získávat nové znalosti a dovednosti;
― rozvíjení kritického myšlení, kreativity a originality;
― respektování dobré praxe výzkumu, publikování a citování;
- postupný rozvoj pedagogických dovedností za podmínky dohledu a zpětné vazby školitele;
― budování schopnosti pracovat samostatně i v týmu;
― udržování oboustranné otevřenosti při přijímání zpětné vazby.
10) Směřování k úspěšnému ukončení studia ve standardní době čtyř let
Školící osoba by měla systematicky vést studující osobu k tomuto cíli a hledat všechny cesty k tomu,
jak čelit možnému prodlužování studia (nejčastějšími důvody pro prodlužování studia jsou obvykle
pozdě realizované publikační výstupy, zpoždění realizace zahraniční stáže a prodlužování termínu
odevzdání finální verze disertace).
11) Konzultace ohledně dalšího profesního směřování po úspěšném obhájení disertace.
Je žádoucí, aby školící osoba konzultovala se svými studujícími možnosti jejich budoucího uplatnění
v akademické oblasti či v oblasti vědy a výzkumu a podílela se na získávání informací v této sféře. Školící
osoba je nápomocná při zajišťování dalších finančních příjmů studující osoby formou participace na
výzkumných projektech, dohod či případně úvazků. Pracovní činnost studujících musí přispívat k
naplňování cílů disertační práce a doktorského studia.
Kdo může být školící osobou?
Úkolem školicí osoby je nejen naučit studující, jak provést kvalitní výzkum, ale také jak takový výzkum
publikovat a komunikovat odborné veřejnosti. Školící osobou tedy může být jen aktivní výzkumník či
výzkumnice, kteří sami dokážou své výsledky publikovat v uznávaných časopisech v oboru. Vhodné je
také, aby dokázali alespoň v začátcích studia studující zapojit do vlastního výzkumu.
Školit, tedy vést doktorské studentky a studentky, mohou osoby s akademickou hodností docent/ka či
profesor/ka. Nehabilitované osoby (držitelé titulu Ph.D.,CSc. nebo Dr.) mohou rovněž vést doktorské
studenty, ale jsou schvalovány vědeckou radou fakulty vždy pro konkrétní studující osoby a jejich
témata.
Dle současných doporučení RVH MUNI může školící osoba vést souběžně maximálně pět doktorských
studujících. Nejedná se o neměnný stav, tato pravidla podléhají aktuálním doporučením, které je třeba
sledovat. Maximální počet vedených studujících osob je dále spojen s evaluací školících osob, které
musejí splňovat kritérium vědecko‑výzkumného výkonu a současně úspěšného vedení studujících
osob.
O jmenování všech školících osob rozhoduje oborová rada. Návrh na jmenování školící osobou pro daný
studijní program podává předseda či předsedkyně oborové rady prostřednictvím oddělení
administrujícího doktorské studium. Standardně se tak děje při přijímání nových studujících ke studiu.
Oborová rada také rozhoduje o případné změně školící osoby či jejím odvolání. Dále se může na vedení
studujících podílet ještě odborný konzultant či odborná konzultantka, rovněž schvalovaný/á oborovou
radou.
Konzultant či konzultantka je odborníkem či odbornicí na téma disertačního projektu. Plní poradní
funkci, aniž by měl/a povinnosti spojené s funkcí školící osoby. Konzultanti či konzultantky jsou
seznámeni s tématem disertačního projektu studujícího a jsou k dispozici pro konzultace v odborných
či velmi specifických tématech. Dále je funkce konzultanta/konzultantky využívána v případě externích
školících osob, kdy konzultant/ka pomáhá studujícím s praktickými aspekty působení na fakultě.
Doporučené požadavky na školící osobu v podmínkách FSpS MU1
Tato kritéria byla schválena oborovou radou Kinantropologie pro potřebu posouzení nehabilitovaných
školitelů. Pro habilitované školitele představují základní minimální nároky, při větším počtu studentů
se předpokládá výrazně vyšší úroveň plnění uvedených požadavků.
OR doporučuje sledovat zejména tato kritéria:
Doba uplynulá od udělení titulu Ph.D.: minimálně 3 roky
Počet úspěšně ukončených závěrečných prací: minimálně 10
Publikační činnost: minimálně 5 záznamů ve WoS či Scopus v posledních pěti letech (očekávaní je, že z
tohoto počtu bude školící osoba minimálně v 1-2 publikacích prvním nebo korespondujícím autorem)
Další započitatelná publikační činnost – zejména monografie (1) a kapitoly v monografiích (3)
Ohlasy citací: minimálně 10 (WoS, Scopus, ostatní)
Vědecká a výzkumná činnost:
Projekty výzkumné: doporučené alespoň 3 x řešitel
Projekty rozvojové: doporučené alespoň 2 x řešitel
Další vědecká a výzkumná činnost, další výstupy dle individuálního posouzení.
Školící osoba ve vztahu k oborové radě
Školící osoba může, ale nemusí být členem či členkou oborové rady příslušného studijního programu.
Povinnosti školící osoby vůči oborové radě vymezuje Studijní a zkušební řád MU – článek 28.
Ve vztahu ke školícím osobám oborová rada především:
― Schvaluje výzkumná zaměření disertačních prací a dbá, aby byla v souladu s vědecko‑výzkumnou
činností školící osoby. Ta předkládá návrh výzkumného zaměření disertační práce obsahující její název
a stručnou anotaci předsedovi či předsedkyni oborové rady. Školící osoba může být oborovou radou
každoročně vyzvána k revizi a aktualizaci vypsaných témat.
― Posuzuje soulad individuálních studijních plánů studujících s charakteristikou příslušného
doktorského programu. V průběhu prvního semestru studia sestavuje studující osoba ve spolupráci se
školící osobou plán celého studia, který oborová rada schvaluje.
― Hodnotí průběh studia jednotlivých studujících na základě roční bilance ISP (sebehodnocení
studujících a hodnocení školící osobou) vyplněné v příslušné aplikaci v IS MU. Na začátku každého
semestru studující po domluvě se školící osobou vyplňují plán semestrální náplně, který školící osoba
potvrdí. Na konci každého semestru potom školící osoba provede hodnocení studia v uplynulém
semestru u každé studující osoby.
― Provádí každoroční hodnocení školících osob především na základě jejich vědecké činnosti, vědecké
činnosti jejich svěřenců a jejich úspěšného postupu studiem.
Školící osoba a vypsání tématu
Školitelé a školitelky navrhují disertační témata, která jsou ve stejné oblasti jako jejich vlastní
vědecko‑výzkumná činnost. V ideálním případě téma disertační práce přímo souvisí s výzkumem, který
školitel či školitelka v dané době řeší. Disertační práce by měla být vypsána v jazyce, který odpovídá
standardům daného vědního oboru. Pro program Kinantropologie se standardně jedná o český,
slovenský nebo anglický jazyk, pro program Sports Sciences o anglický jazyk.
Témata disertačních prací a souvisejícího výzkumu vypisuje oborová rada na základě návrhů
jednotlivých školících osob. Uchazeči a uchazečky o studium si potom volí školící osobu společně s
vypsaným tématem přímo v přihlášce ke studiu. Výzkumné zaměření disertační práce může navrhnout
i uchazeč či uchazečka. Po vzájemné domluvě jej školící osoba předává ke schválení oborové radě.
Vypsané téma obsahuje kromě názvu i stručnou anotaci. Nabídka otevřených témat je dostupná na
webových stránkách pro uchazeče a uchazečky, kde seznam vypsaných témat každého školitele
a školitelky doplňuje jejich odborný profil, včetně informací o vědeckém zaměření, tématech aktuálně
vedených a již odvedených disertačních prací a publikační činnosti.
Školitelé a školitelky mohou vypisovat jen tolik témat, kolik odpovídá jejich volné kapacitě k vedení
doktorandů a doktorandek a kolik vyplývá z jejich každoroční evaluace a plnění kritérií
vědecko‑výzkumného výkonu a úspěšného vedení studujících.
Školitel a přijímací řízení
Uchazeči a uchazečky mohou podávat přihlášku výhradně na témata vypsaná pro konkrétní studijní
program a jeho školitele či školitelku. Po zvolení tématu disertačního výzkumu a před samotným
podáním přihlášky ke studiu uchazeči a uchazečky kontaktují potenciálního školitele či potenciální
školitelku, jimž zašlou svůj životopis a motivační dopis. Se školící osobou by potom měli konzultovat
svůj plánovaný návrh výzkumu. Jako jednu z povinných příloh přihlášky dává školící osoba písemný
souhlas s vedením uchazeče či uchazečky. V rámci těchto konzultací by si měli uchazeči a uchazečky se
školiteli a školitelkami vyjasnit své ambice a vzájemná očekávání ohledně budoucího studia.
Přijímací řízení je vypisováno obvykle jednou ročně s nástupem do studia v podzimním semestru.
Podmínky pro přijímací řízení jsou v souladu s platnou legislativou MU. Konkrétní vyhlášení přijímacího
řízení podléhá schválení oborové rady a AS fakulty. Aktuální podmínky přijímacího řízení jsou vždy
dostupné na úřední desce fakulty. Přijímací komise posuzuje originalitu a proveditelnost projektů
disertační práce, motivaci jednotlivých uchazečů a uchazeček, jejich odborné předpoklady
a kompetence v anglickém jazyce.
Školitel či školitelka je přímo přítomen či přítomna při přijímacím pohovoru. V odůvodněných
případech lze po předchozí domluvě nahradit osobní pohovor za použití videokonference.
Školící osoba a průběh studia
Studium je zahájeno zápisem do studia. Studium je vysoce individualizované, přesto má pevná pravidla
a několik milníků, které je třeba dodržet. Milníky jsou vztaženy k obdobím studia.
V prvním ročníku se studující věnují především studiu předmětů a finálním úpravám projektu disertace.
Celá disertace by již měla být připravena v ucelené podobě, aby bylo možnost požádat o schválení
projektu prostřednictvím Etické komise pro výzkum (samostatně či případně v rámci jiného projektu
dle konkrétní situace výzkumu).
Během druhého ročníku se studující věnují již především své disertační práci. Školící osoba se aktivně
účastní workshopu Příprava disertační práce 2 a pracuje spolu se studujícími na začlenění výstupů
z tohoto workshopu do projektu disertace.
Totéž platí pro workshop Příprava disertační práce 4, který obvykle probíhá ve 3. ročníku. Školící osoba
připravuje společně se studující osobou publikační výstupy na požadované úrovni. Za standardní výstup
se považuje publikování rešeršní studie před ukončením 2. ročníku. V průběhu 2. či 3. ročníku se
studující standardně účastní zahraniční stáže, kterou ve spolupráci se školící osobou vybírá tak, aby se
jednalo o rozvoj disertačního projektu. Zde se předpokládá spolupráce s oddělením pro vnější vztahy.
Školící osoba podporuje studující v účasti na konferencích, řešení vlastních projektů spojených
s disertací a případně zapojení do dalších výzkumných projektů. Poskytuje studující osobě podporu při
plnění předmětu Spolupráce při výuce. Ve spolupráci se studující osobou sleduje a kontroluje plnění
všech milníků doktorského studia v předepsaných termínech.
V rámci předmětu Příprava disertační práce 5 studující spolu se školící osobou připravují teze disertace,
které slouží pro potřeby státní závěrečné zkoušky (dále SZZ). Ta standardně probíhá bezprostředně po
splnění tohoto předmětu. Školící osoba se účastní SZZ a spolu se studující osobou reflektují poznatky
a výstupy s ohledem na jejich aplikaci do finální verze disertace. Po splnění všech povinností
a podmínek doktorského studia a po dokončení disertačního výzkumu je studium zakončeno
obhajobou disertační práce. Splnění předmětu Příprava disertační práce 6 je přímo spojeno
s odevzdáním práce do IS MU.
S ohledem na zaměření disertačního projektu a prováděného výzkumu mají školící osoby za úkol
studujícím doporučit zápis konkrétních předmětů, vhodnou odbornou literaturu k prostudování, měly
by aktivně podporovat jejich publikační činnost (spoluautorstvím či asistencí při volbě periodika).
Studující mohu každý rok žádat o podporu na výzkum např. formou projektů specifického výzkumu.
Školící osoby figurují v projektech jako jejich odborní garanti či garantky.
Na konci každého semestru školící osoba hodnotí plnění či neplnění povinností studujících a následně
vyjadřuje souhlas či nesouhlas s postupem studenta či studentky do následujícího semestru (v rámci
ISP). Školící osoby společně s oborovou radou jednou za rok povinně hodnotí aktuální stav výzkumu
jednotlivých studujících (v rámci ISP).
Na začátku studia, do konce prvního semestru, si studující ve spolupráci se školící osobou vytvoří
Individuální studijní plán (ISP) celého studia, který poté školící osoba schvaluje v IS MU a následně jej
schvaluje oborová rada. ISP je základní dokument, kterým se řídí celé doktorské studium. Obsahuje
plán studijních povinností, časový plán průběhu plnění jednotlivých povinností a klíčových milníků
studia, dále plán vědecké a výzkumné práce, tvůrčí činnosti, předpokládaný termín povinné zahraniční
stáže, pedagogické aktivity a plán účasti na konferencích, stážích či letních školách pro celé období čtyř
let studia. Plán se vyplňuje a schvaluje pouze jedenkrát za studium, pokud nedojde k žádné zásadní
změně, jako je například změna výzkumného zaměření disertační práce. V takovém případě jej znovu
schvaluje školící osoba i oborová rada.
Na začátku každého semestru studující po dohodě se školící osobou upřesňují v rámci semestrální
náplně konkrétní plán aktivit svého studia a výzkumu pro daný semestr. Semestrální náplň na začátku
každého semestru schvaluje školící osoba. Na konci semestru potom studující vyplní zpětnou vazbu k
této náplni a školící osoba následně plnění cílů zhodnotí a odsouhlasí postup do dalšího semestru.
Jednou ročně hodnotí plnění ISP oborová rada, která se vyjadřuje k pokračování studujících ve studiu.
Neplnění studijního plánu nebo neprovedení zápisu do dalšího semestru může mít za následek sankce
(například v podobě snížení nebo odebrání stipendia), případně může být důvodem pro ukončení
studia. Oborová rada může s ohledem na stanovené milníky studia požadovat povinné splnění určitých
podmínek do konkrétního termínu. Nesplnění takové podmínky může být důvodem pro ukončení
studia.
Nastanou‑li u studujících problémy s plněním semestrální náplně či individuálního studijního plánu,
měla by být školící osoba prvním člověkem, kterého bude student kontaktovat s žádostí o pomoc či
podporu při řešení nastalé situace.
Školící osoba a struktura individuálního studijního plánu celého studia
V plánu celého studia studující po domluvě se svým školitelem či školitelkou navrhne harmonogram
svého studia na období standardní doby studia 4 let. Uvede, jak bude postupovat při svém disertačním
výzkumu, a naplánuje si plnění a časový rámec všech povinností studia, mezi které patří zejména:
― absolvování povinných a povinně‑volitelných předmětů (získání minimálně 240 kreditů za studium);
― složení státní doktorské zkoušky;
― realizace povinné zahraniční stáže (specifikuje v jakém období a kde plánuje stáž absolvovat);
― publikační činnost vzhledem k povinné přípravě publikačních výstupů (aktuální podoba požadavků
je k dispozici na webu k doktorskému studiu FSpS MU a v sylabech předmětů, které jsou přímo
formulovány jako publikační výstupy);
― obhajoba disertační práce.
Školící osoba a struktura individuálního studijního plánu pro daný semestr
Plán semestrální náplně obsahuje povinné části Příprava disertační práce 1-6, publikační činnost,
odborná fóra/konference/přednášky, zahraniční stáže. Dále plán obsahuje ostatní činnosti, ve kterých
studující po domluvě se svou školící osobou uvede, čemu se bude v daném semestru věnovat a jak
bude postupovat.
Při hodnocení ISP se školitel vyjadřuje především k následujícím bodům:
― zda studující vykazuje dostatečný posun ve výzkumu a přípravě disertační práce s ohledem na
včasné dokončení studia ve standardní době studia prodloužené maximálně o 1 rok;
― ke kvalitě výzkumu (zda výzkum řeší relevantní otázky a používá State of the Art metody a zda je
publikovatelný v uznávaných časopisech v oboru);
― zda studující prezentuje svůj výzkum na relevantních konferencích a výzkumných seminářích;
― k zahraniční stáži, pokud ji studující absolvoval.
Školící osoba a obhajoba disertace
Obhajoba disertační práce představuje zakončení doktorského studia. Spočívá v prezentaci
provedeného výzkumu a jeho výsledků a v následné odborné rozpravě s členy a členkami komise.
Probíhá před komisí pro obhajobu disertační práce, pro jejíž jmenování a jednání platí shodná pravidla
jako v případě státní doktorské zkoušky. Obhajoby se zpravidla účastní také oponenti či oponentky
disertační práce, které na návrh oborové rady jmenuje děkan. Oponenti či oponentky jsou minimálně
dva či dvě a nejsou vůči MU v pracovním poměru.
Školící osoba vypracovává své stanovisko k disertační práci a předkládá ho osobě koordinující
doktorské studium k termínu přihlášek k obhajobě. Studující má právo se se stanoviskem seznámit
nejméně 7 pracovních dní před obhajobou.
Přihlášku k obhajobě v jarním semestru musí studující podat nejpozději do 30 dubna a v podzimním
semestru nejpozději do 31. října, aby bylo garantováno absolvování zkoušky v daném semestru. V
případě pozdějšího podání přihlášky rozhoduje o možném vykonání zkoušky v rámci daného semestru
oborová rada. Konkrétní termín obhajoby navrhuje oborová rada a stanoví děkan. Společně s disertační
prací odevzdává studující také odborný životopis, seznam uveřejněných a k uveřejnění přijatých prací,
souhrnný přehled publikační činnosti a vědecko‑výzkumných aktivit a abstrakt disertační práce
v rozsahu 20-25 stran.
Školící osoba se aktivně podílí na sestavování komise pro obhajobu disertace a na komunikaci se členy
komise. Školící osoba není členkou/členem komise.
Školící osoba a průběh obhajoby
V úvodní části školící osoba krátce představí studující osobu (uchazeče či uchazečku). Ta krátce
prezentuje cíle své práce, metody řešení a hlavní výsledky a přínosy. Následuje představení
oponentských posudků, jejich závěrů a otázek k bližšímu vysvětlení v rámci obhajoby. Studující nejprve
reaguje na posudky a dotazy oponentů, obhajoba disertační práce následně pokračuje rozpravou všech
účastníků. Komise pokládá otázky také v širším kontextu daného oboru studia a výzkumu a testuje
teoretické a metodologické znalosti studujících.
O výsledku obhajoby jedná komise na neveřejném zasedání. V tajném hlasování nejprve rozhodne, zda
student či studentka „prospěl/a“ nebo „neprospěl/a“. Úspěšnou obhajobu disertační práce, která
svým významem a kvalitou podstatně překračuje obvyklé standardy lze hodnotit výjimečným
výsledkem „prospěl suma cum laude“. O průběhu, hlasování a hodnocení obhajoby disertační práce
pořizuje tajemník či tajemnice komise zápis, který předseda či předsedkyně, členové, členky i oponenti
a oponentky stvrdí svými podpisy (elektronicky či písemně).
Další informace k obhajobě disertační práce jsou pro školící osoby dostupné v informacích
k doktorskému studiu na Portále pro zaměstnance.
Školící osoba a ukončení studia
Školící osoba se během celého studia vyjadřuje k plnění podmínek studia a plnění individuálního
studijního plánu. Tato vyjádření jsou směrodatná pro postup studujících do dalších semestrů a fází
studia. Role školící osoby je klíčová i pro úspěšné absolutorium studujících. Poskytuje jim metodickou
i morální podporu. Školící osoba je přítomna při prezentaci aktuálních výsledků jejich výzkumu
(Příprava disertační práce 2 a 4), státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce.
Pokud školitel či školitelka shledá nedostatky v plnění individuálního studijního plánu a podmínek
studia, tak musí informovat oborovou radu. Oborová rada případ projedná za přítomnosti studujícího
a školící osoby a v odůvodněných případech navrhne ukončení studia pro nesplnění požadavků.
Jak se dostat ke schvalování a hodnocení ISP v IS MU:
IS MU > Osobní administrativa > Školitel > Doktorští studenti > Schvalování a hodnocení individuálních
studijních plánů Ph.D.
Podrobné informace o ISP pro školitele a školitelky jsou dostupné v informacích k doktorskému studiu
na Portále pro zaměstnance MUNI nebo na Dokumentovém serveru v IS MU.
Další principy práce školitelů a školitelek doktorských studentů a studentek jsou k dispozici také v
Metodickém listu Odboru výzkumu RMU č. 1/2021 Zásady a doporučení pro efektivní a kvalitní
doktorské studium na Masarykově univerzitě.
Podpora pro školící osoby
Komplexní administrativní podporu školícím osobám poskytuje Oddělení vědy, výzkumu a projektové
odpory, konkrétně pak koordinující osoba pro doktorské studium.
Školící osoby na FSpS MU mají možnost využívat široké škály všech fakultních a univerzitních služeb.
IT služby
Všem studujícím a zaměstnaným na MU je automaticky zřízen přístup k Microsoft 365. FSpS MU nabízí
různé programy ke studijnímu či pracovnímu využití. Pro ukládání dat můžete využít různá úložiště,
stejně tak pro jejich zálohování a archivaci.
Centrum jazykového vzdělávání (CJV)
V případě potřeby posílení úrovně jazykových znalostí, hledání pomoci při korekci překladu odborného
článku nebo překladu grantové žádosti do cizího jazyka je tu Centrum jazykového vzdělávání.
Centrum rozvoje pedagogických kompetencí (CERPEK)
Pro posílení pedagogických kompetencí lze využít služeb CERPEK MU.
Centrum pro transfer technologií (CTT)
S přenosem výsledků výzkumu do praxe (software, metodiky, výsledky aplikovaného výzkumu)
pomáhá Centrum pro transfer technologií MU. CTT poskytuje také poradenství v problematice
duševního vlastnictví a zajištění jeho ochrany.
Centrum zahraniční spolupráce (CZS)
Centrum zahraniční spolupráce Masarykovy univerzity poskytuje metodickou podporu a zároveň
koordinuje aktivity MUNI v oblasti zahraniční spolupráce. CZS administruje mezinárodní výměnné
pobyty studentů, učitelů, výzkumníků i ostatních pracovníků a udržuje bilaterální vztahy se
zahraničními univerzitami.
Diskriminace a specifické nároky
Dále možno využít služeb Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás.
Poradenské centrum / psychologická podpora
Pro studentky a studenty MU je zdarma k dispozici služba psychologického poradenství formou
osobních nebo online konzultací. Je určena pro studující v nesnadné životní situaci, která jim
komplikuje studium.