Jednaci fad Akademickeho senatu Fakulty sportovnich studii Masarykovy univerzity
(Ve zneni licinnem od XY)
Akademicky senat Masarykovy univerzity podle ustanoveni § 9 odst. 1 pism. b) zakona o vysokych skolach
usnesl se na navrh Akademickeho senatu Fakulty sportovnich studii na tomto vnitfnim pfedpisu Fakulty
sportovnich studii Masarykovy univerzity.
Clanek 1
Uvodni ustanoveni
(1)Jednaci fad Akademickeho senatu Fakulty sportovnich studii Masarykovy univerzity je vnitfnim
pfedpisem Fakulty sportovnich studii Masarykovy univerzity (dale jen fakulta). Akademicky senat Fakulty
sportovnich studii (dale ,,senat") je samospravnym zastupitelskym akademickym organem fakulty. Senat je
rozdelen na 2 komory. Ucitelska komora senatu ma 6 clenu, studentska 3 cleny.
(2) Tento vnitfni pfedpis upravuje podrobneji cinnost akademickeho senatu fakulty, jeho uspofadani, a
pravidla jeho jednani.
(3) Senat si zfizuje jako sve poradni organy komise. Vznikaji dnem zfizeni a zanikaji dnem ustavujiciho
zasedani noveho senatu.
(3) Dalsi podrobnosti stanovi zakon c. 111/1998 Sb., o vysokych skolach a o zmene a doplneni dalsich
zakonu, (zakon o vysokych skolach), ve zneni pozdejsich pfedpisu (dale jen zakon, vnitfni pfedpisy
Masarykovy univerzity (dale "MU") a vnitfni pfedpisy fakulty
Clanek 2
Prava vyplyvajici ze clenstvi v akademickem senatu
Clenove akademickeho senatu maji pravo ucastnit se jednani senatu, jednat, hlasovat a pfedkladat navrhy. .
Clanek 3
Volba pfedsedy a mistopfedsedu senatu
(1) Pfedsedu a dva mistopfedsedy senatu voH senat ze svych clenu na cele volebni obdobi. Kazdy
z mistopfedsedu je zastupcem jedne z komor senatu.
(2) Pfedseda senatu je volen cleny senatu z jejich fad tajnym hlasovanim. Kandidata na pfedsedu senatu
muze navrhnout kazdy clen senatu. Zvolen je kandidat, ktery obdrzel nadpolovicni vetsinu odevzdanych
hlasu. K platnosti volby je tfeba pfitomnosti nejmene dvou tretin vsech clenu senatu.
(3) Mistopfedsedy senatu voli clenove pfislusne komory ze svych fad tajnym hlasovanim. Kandidata na
mistopfedsedu senatu muze navrhnout pouze clen pfislusne komory. Zvolen je kandidat, ktery obdrzel
nadpolovicni vetsinu odevzdanych hlasu. K platnosti volby je tfeba pfitomnosti nejmene dvou tfetin vsech
clenu pfislusne komory.
(4) Pfedseda nebo mistopfedseda senatu muze byt pfed uplynutim volebniho obdobi odvolan, navrhne-li
to nejmene jedna polovina vsech clenu senatu. Nasledne je postupem stanovenym v odst. 2 zvolen jeho
nastupce.
Clanek 4
Predseda a mistopfedsedove senatu
(1) Predseda senatu zejmena:
(a) svolava, fidi, pferusuje a ukoncuje zasedani senatu,
(b) po porade s mistopfedsedy navrhuje pofad jednani senatu,
(c) pofizuje (nebo dava pofidit) a podepisuje zapis ze zasedani senatu,
(d) vyhotovuje a podepisuje usneseni senatu,
(e) pfedklada rektorovi navrh senatu na jmenovani nebo odvolani dekana,
(f) plni ostatni likoly, jez jsou mu svefeny vnitfnim pfedpisem nebo usnesenim senatu.
(2) Mistopfedsedove zastupuji pfedsedu v dobe jeho nepfitomnosti v poradi stanovenem pfedsedou.
Clanek 5
Zasedani senatu
(1) Ustavujici zasedani senatu v novem volebnim obdobi svolava predseda odstupujiciho senatu nejpozdeji
do 14 dnu od ukonceni volebniho obdobi pfedchazejiciho senatu. Ustavujici zasedani senatu az do zvoleni
pfedsedy ridi vekem nejstarsi clen senatu z fad akademickych pracovniku.
(2) Radna zasedani senatu svolava predseda senatu tak, aby se konala alespon dvakrat za semestr. Senat
muze svym usnesenim stanovit rozvrh fadnych zasedani senatu na akademicky rok nebo semestr.
(3) Mimofadne zasedani senatu svolava bezodkladne predseda senatu na zadost rektora, dekana, jedne
tfetiny vsech clenu senatu nebo nejmene 10 % clenu akademicke obce, a to tak, aby se konalo do 7 dnu
ode dne doruceni zadosti o jeho svolani. V zadosti o svolani mimoradneho zasedani senatu musi byt
uveden navrhovany program jednani.
(4) Program jednanikazdeho zasedani senatu schvaluje senat na pocatku zasedani na navrh pfedsedy
senatu.
(5) Kazdy clen senatu ma povinnost licastnit se jeho zasedani. V pfipade, kdy tak neucini, je povinen svou
neiicast pfedem fadne omluvit a to omluvou do rukou pfedsedy senatu.
(6) Zasedani senatu jsou vefejne pfistupna.
Clanek 6
Projednavani veci
(1) Pravo pfedkladat senatu navrhy maji clenove senatu. Jine osoby nebo organy senatu maji pravo
pfedkladat navrhy, jen stanovi-li to vnitfni pfedpis a zakon o vysokych skolach.
(2) Pfedlozene navrhy se zafadi na program jednani nejblizsiho zasedani senatu, nerozhodne-li senat jinak.
(3) Kazdy pfedlozeny navrh uvede navrhovatel; pote je zahajena rozprava, v niz pfedseda senatu udeluje
clenum senatu slovo v pofadi, v nemz o nej pozadali. Navrhovatel, dekan nebo v jeho zastoupeni
prodekan, rektor nebo v jeho zastoupeni prorektor a pfedseda akademickeho senatu MU nebo v jeho
zastoupeni jim povefeny clen akademickeho senatu MU maji pravo vystoupit na zasedani kdykoliv o to
pozadaji.
Clanck 7
Usneseni senatu
(1) Senat v ramci sve pusobnosti vydava usneseni.
(2) Senat je zpusobily usnaset se, je-li pfitomna nadpolovicni vetsina jeho clenu.
(3) Neni-li v tomto nebo jinem vnitfnim pfedpise stanoveno jinak, je k pfijeti usneseni tfeba souhlasu
vetsiny vsech clenu senatu.
Clanek 8
Hlasovani
(1) Senat pfijima usneseni vefejnym nebo tajnym hlasovanim.
(2) Vefejne se hlasuje zdvizenim ruky nebo podle jmen. Na zadost kterehokoli clena senatu je hlasovani
jednodivych clenu senatu zaznamenano v zapise. Pfi hlasovani podle jmen se hlasovani jednodivych clenu
senatu v zapise zaznamena vzdy. Tajne se hlasuje hlasovacimi listky.
(3) O usnesenich senatu se hlasuje vefejne, neni-li stanoveno jinak. Tajne se hlasuje vzdy, pokud jde o
volby do funkci a vyslovovani stanoviskak jejich obsazeni. Tajne Ize hlasovat tez o jinych vecech, a to na
navrh nektere z komor. Navrh na tajne hlasovani muze podat kterykoli clen komor)', paklize prod tomu
nebude polovina ci vice pritomnych clenu komory; zjist'ovani postoje jednodivych pritomnych clenu dane
komor)' k tajnemu hlasovaniv dane veci nemusi probihat na zasedani. O tajnosd hlasovani se senat usnasi
vefejne.
(4) Senat hlasuje o navrzich v pofadi, v jakem byly pfedlozeny. Je-li pfedlozeni navrhu nasledovano navrhy
dflcich zmen v puvodnim navr
rhu, hlasuje senat nejdfive o pozmenovr
acich navrzich. Ve spornych
pfipadech nebo na zadost clena senatu rozhodne senat bez rozpravy o poradi hlasovani.
< .lam k 9
Pfedkladani navrhu
(1) Navrhy na projednani veci v senatu, vcetne podkladovych materialu, pfedklada clen akademickeho
senatu fakulty, ci ve stanovenych pripadech dekan. Predlozenim se rozumi pfedani navrhu pfedsedovi
nebo jim povefene osobe, ktefi jsou povinni navrh neprodlene postoupit vsem clenum senatu.
(2) Navrhy jsou predkladany alespon 5 pracovnich dnu pfed zasedanim mimo navrhu die odstavce 3, ktere
jsou predkladany alespon 9 kalendarnich dnu pred zasedanim. Pfedseda je zverejni zpusobem
umoznujicim dalkovy pn'stup ve Ihute 2 dni od obdrzeni navrhu die vety prvni.
(3) Navrhy podle § 27 odstavce 1 pism. a) az e) a h) zakona a podklady k rozhodnud podle § 27 odstavce 1
pism. g) zakona je jejich pfedkladatel povinen nejmene 7 kalendarnich dnu pfed jejich projednavanim
zpfistupnit clenum akademicke obce fakulty zpusobem umoznujicim dalkovy pfistup.
Clanek 10
Navrhy vnitfnich pfedpisu fakulty
(1) Navrhy vnitfnich pfedpisu fakulty nebo jejich novel podava senatu dekan. Navrh jednaciho fadu
akademickeho senatu fakulty muze pfedlozit kterykoliv clen senatu.
(2) Navrh vnitfniho predpisu fakulty muze byt schvalovan jako celek teprve tehdy, kdyz bylo hlasovano o
vsech predlozenych pozmenovacich navrzich
Clanek 11
Kvorum
(1) Ke schvaleni rozdeleni vnitfnich prostfedku fakulty, k pfijeti usneseni o schvaleni strategickeho zameru
vzdelavaci a tvurci cinnosti fakulty a ke schvaleni vnitfniho predpisu fakulty je zapotfebi souhlasu dvou
tfetin vsech clenu senatu. V ostatnich pnpadech rozhoduje senat vetsinou vsech svych clenu, nestanovi-li
zakon jinak.
Clanek 12
Pfedkladani zprav
Pozada-li o to senat, je dekan povinen pfedlozit senatu i jine zpravy, mimo ty, jez jsou stanoveny statutem
fakulty.
Clanek 13
Povinnosti a prava clenu senatu a akademicke obce fakulty
(1) Senator ma povinnost ucastnit se jednani senatu a jeho organu, do kterych byl zvolen.
(2) Kazdy clen akademicke obce je povinen dostavit se na vyzvani k jednani senatu, jeho komise nebo
komory. Dekan se vsak muze dat zastoupit prodekanem, pokud senat vyslovne nepozaduje jeho osobni
licast.
(3) Kazdy senator ma pravo pri jednani pfedkladat sve navrhy, podnety a pfipominky k otazkam v
pusobnosti senatu a pozadovat jejich feseni.
(4) Kazdy senator ma pravo klast otazky dekanovi, prodekanum a clenum Vedecke rady fakulty , jejichz
povinnosti je na ne nalezite odpovedet. Na vyzadani tazatele musi byt odpoved' podana pisemne do 15
dnu. Senat se muze usnest na torn, ze tuto odpoved' povazuje za nedostacujici, a vyzadat si odpoved'
novou.
Clanek 14
Dokumentace cinnosti senatu
(1) Senat vede o svych jednanich dokumentaci formou zapisu. Zapis podepisujepfedseda senatu.
(2) Zapisy z jednani senat elektronicky zvefejnuje.
Clanek 15
Zaverecna ustanoveni
(1) Platnost voleb jednotlivych clenu senatu, pfedsedy a mistopfedsedu, jakoz i vsech usneseni
pfijatych pfede dnem ucinnosti tohoto vnitfniho pfedpisu neni dotcena.
(2) Materialni a administrativni zazemi pro chod akademickeho senatu zajist'uje dekanat
(2) Zrusuje se ustanoveni casd druhe Volebniho a jednaciho fadu akademickeho senatu ze dne 3.3.2003.
(3) Podle ustanoveni § 27 odst. 1 pism. b) zakona schvalil navrh tohoto vnitfniho pfedpisu dne XY senat.
(4) Podle ustanoveni § 9 odst. 1 pism. b) zakona schvalil tento vnitfni pfedpis dne XY Akademicky senat
MU.
(5) Tento vnitfni pfedpis nabyva platnosd dnem schvaleni Akademickym senatem MU a ucinnosti dnem
zvefejnenim ve vefejne casd internetovych stranek fakulty.