05
Pro studium biomechaniky je nepostradatelná znalost základů mechaniky.
Mechanika se zabývá účinkem sil působících na tělesa.
Tělesa, kterými se budeme zabývat při studiu sportovní biomechaniky, jsou lidské tělo a sportovní náčiní. Mechanika je rozdělena podle charakteru zkoumaných těles do několika oborů (obr. 1).
Obrázek 1 Obory mechaniky rozdělené podle vlastností objektů zkoumání a dělení mechaniky tuhého tělesa.
V mechanice tuhého tělesa předpokládáme, že jsou všechna tělesa dokonale tuhá. Znamená to, že působením sil nemění svůj tvar ani objem. Zjednodušuje to následnou mechanickou analýzu. Části lidského těla samozřejmě nejsou dokonale tuhé. Deformace by mnohdy příliš komplikovaly analýzu pohybu. Mechanika tekutin pojednává o mechanice plynů a kapalin. Relativistická mechanika se vztahuje k Einsteinově teorii relativity a kvantová mechanika popisuje chování objektů na atomární a subatomární úrovni. V biomechanice nejčastěji používáme mechaniku tuhého tělesa, která je nejvíce použitelná pro popis pohybu celého těla a jeho částí. Protože se některé sportovní aktivity odehrávají v tekutém prostředí, tak se v biomechanice studují také poznatky mechaniky tekutin. Opakované malé deformace lidského těla mohou vyvolat zranění, proto se také budeme částečně zabývat mechanickou deformací lidského těla a jeho částí.
Podle přístupu ke studiu pohybu těles a jejich rovnovážného stavu dělíme mechaniku na statiku a dynamiku6. Statika se zabývá tělesy, která jsou v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, tedy v pohybu s konstantní rychlostí co do velikosti i směru. Dynamika se zabývá pohybem těles se zrychlením. Dynamika se dělí na kinematiku a kinetiku. Kinematika se zabývá popisem pohybového stavu těles, zatímco kinetika se zabývá silami, které zapříčiňují změny pohybového stavu těles.
6 Popsané dělení mechaniky se liší od toho, se kterým jste se mohli setkat například ve výuce fyziky na základní a střední škole v České republice.Zpět