Činnost pivotmana po přijetí míče v dolním postavení
Z hlediska teorie jde o uvolňování hráče s míčem na místě a v pohybu.
Uvolňování hráče s míčem na místě je činnost, jejímž cílem je získat výhodný postoj pro další činnost s míčem – pro střelbu, únik driblinkem a pro přihrávku.
Uvolnění hráče s míčem v pohybu – vedení míče driblinkem.
Hráč v dolním postavení musí vždy počítat se zesílením krytí ve svém prostoru a musí reagovat dle obránců, než přistoupí k samotné hře 1x1. Za důležité považujeme skloubení situace ve spolupráci s ostatními hráči tak, aby pivotman mohl hrát 1x1. Jako příklad můžeme uvést přihrávku pivotmana na slabou stranu před jeho vnikem.
zraková kontrola postavení svého obránce – pohledem přes vnější rameno nebo pod nohy
po přijetí míče:
naznačení zpětné přihrávky, kterou tak váže činnost obránce od přihrávajícího hráče, hráč drží míč v úrovni ramen, lokty od sebe (obr. 23)
pohled přes rameno s naznačením pohybu paží s míčem ke koncové čáře a následným únikem do středu hřiště a naopak
útočník na perimetru v případě odstoupení svého obránce zahajuje uvolnění bez míče s cílem posunout se do pozice, která je nevýhodná pro vracejícího se obránce (obr. 24)
Obr. 24: Možnosti posunu přihrávajícího hráče
po zdvojení a následné zpětné přihrávce, pivotman pokračuje v zatlačení svého obránce dále ke koši spolu s následnou přihrávkou (Lebo, 2005), (obr. 25, 26)
nesprávná volba obrátkové nohy. Výhodné je tedy tuto činnost navázat na zastavení skokem, kdy lze jako stojné využít jedné z obou nohou. Nesmí se však zapomínat i na zastavení krokem.
dbáme na správnou techniku driblinku. Podobně jako při každém kontaktu s basketbalovým míčem, je ruka v dotyku pouze prsty a „mozoly". Pohyb vychází z předloktí a plynule přechází do zápěstí. Míč je veden pouze v horní polovině a paže po odrazu od země jde proti míči a jemně jej přijímá. Nutné je dbát na driblink pravou i levou rukou.