Hra 1/1 z vnitřního prostoru z hlediska bránícího hráče
Pro komplexní vybavení hráčů doporučujeme provádět obranu vniků z oblasti vnitřního prostoru se všemi hráči. Základní obranné pozice rozlišujeme dle postavení obránce vzhledem ke koši a útočníkovi na obranu hráče zezadu, zboku (horní a dolní pozice) a zepředu (čelem nebo mnohem častěji zády k obránci). Nezbytnou součástí kvalitní obranné činnosti je postavení paží. Nejprve uvádíme metodiku činností, které vedou k úspěšnému zvládnutí obranné hry.
Metodika nácviku:
základní postoj – široké postavení nohou, důraz na práci tělem
v okamžiku vtlačování hráče s míčem
postavení na pokrčenou ruku od útočníka, který obdržel míč a je zády
ke koši
nereagování na fintování zpětné přihrávky
snaha zasáhnout nekrytý míč útočníka (v postavení i při driblinku
směrem do vymezeného území, pokud je útočník zády ke koši)
zakončení střelbou po přední nebo zadní obrátce útočníka spojit
s obranným doskokem. Při obrátce ruka proti střelbě s nízko posazeným
těžištěm těla s okamžitým přistoupením k útočníkovi – dále bránit dle
pravidel obrany úniku z vnějšího prostoru
Cvičení na rozvoj obranné hry
boj o postavení ve vnitřním prostoru -vytlačováním útočníka z výhodného
pozice pro následnou hru 1/1 (obr. 60).
Obr. 60: Výhodná pozice obránce
nácvik úpravy postavení v okamžiku přihrávky při bránění ze strany
- postavení obránce dle polohy míče a rotaci hráče dle míče pomocí
obrátek (obr. 61 – obr. 63)
činnost obránce v okamžiku přihrávky na hráče v dolním postavení
– obránce volí ze dvou možností – přesun na vzdálenost pokrčené ruky
za útočníka (obr. 64) nebo předskočení útočníka s cílem získat míč (obr.
65)
Obr. 64: Posun za útočníka
Obr. 65: Předskočení útočníka
obrana útočníka zády k obránci při bránění zepředu. V této fázi již
považujeme za nutné uvádět i činnost druhého podkošového hráče
pro doplnění souvislostí (obr. 66, 67). Důraz je potřeba dát na přesun
obránce od hráče 5 k hráči 4, kdy dochází k výměně útočníků a na
vytvoření výhodné pozice pro doskakování (Capel, 2005).
činnost obránce na slabé straně při vniku hráče z perimetru do
vymezeného území
pro doplnění uvádíme i tuto možnost, kdy pivotman dle systému obrany
zastavuje hráče s míčem (obr. 68) – důraz na vzdálenost – ideální je
výpomoc až na kraji vymezeného území, dále je důležitá šířka postoje,
zdvižené ruce, postoj sladit s dobíhajícím obráncem unikajícího hráče,
trenér by měl uvést do jakého okamžiku je výpomoc a kam hráč po
výpomoci směřuje
Hra 1/1 v horním postavení z hlediska bránícího hráče
Pro obranu hráče v horním postavení uvádíme metodiku činností, které
vedou k úspěšnému zvládnutí obranné hry v horním postavení.
Metodika nácviku:
základní postoj – široké postavení nohou, snížený postoj, rovná záda
- každé zvýšení těžiště vede k výhodě pro útočníka
obrana hráče při náběhu do horního postavení – obránce se snaží
zachovat postavení mezi hráčem a míčem a nepustit tak útočníka do
výhodného postavení pro přijetí přihrávky. Zároveň musí udržet svoji
zadní nohu v postavení blíže ke koši než je ta útočníkova, aby nedošlo
k přehozu nebo k uvolnění obrátkou (obr. 69)
hra na míč – přenášení míče útočníkem před tělem mezi koleny a rameny
je signálem pro pokus o zisk míče (dvěma rukama!)
nasazení míče na střelbu útočníkem bránit s nízko posazeným těžištěm
těla a rukou zdvihnutou včas proti střelbě (levá ruka proti hráči střílejícímu
pravou rukou)
fintováním útočníka se nenechat rozhýbat – s použitím mírného
přenášení těžiště z pravé na levou nohu a zpět – reagovat až na pohyb
spojený s driblinkem a volit optimální délku kroku se zachováním výšky
těžiště
obrana dle pravidel (často dochází k situacím, že obránce útočníka při úniku zachytává rukama, pomocí kolen nebo vypichuje míč v předklonu přes osu ramen)
při zakončení útočníka střelbou spojit s obranným doskokem
při dobíhání k hráči, který již má míč držení, zkracovat vzdálenost s rukou proti střelbě (v žádném případě nevyskakovat proti střelbě!) jen do té míry, aby následným zpětným pohybem zachytil případný únik útočníka ke koši
při obraně posta – střelce volit těsnou obranu a riskovat uvolnění útočníka směrem ke koši
při obraně hráče, který preferuje úniky ke koši volit odstoupení a riskovat střelbu ze střední vzdálenosti
při obraně komplexního hráče preferovat těsnou osobní obranu bez míče a zamezit přihrávce
při úniku útočníka s míčem vyvolat kontakt s tělem útočníka (pokud možno středem těla) s cílem vytlačit útočníka z výhodné pozice pro zakončení
při vedení směru útoku proti bližší noze obránce provést výkrok do tohoto směru s cílem dosáhnout postavení dříve než útočník (vede k prorážení a zisku míče)
při provedení obrátky útočníkem opět provést nejprve obranný pohyb vzad k vlastnímu koši
při zakončení útočníka dvojtaktem volit blokování po srovnání kroku a natočení těla, tj. provedením téhož dvojtaktu se snahou zasáhnout míč bližší rukou (při zakončení útočníka zleva blokovat levou rukou – obránce se tak vyvaruje osobní chyby)
obrannou činnost zahájit nejprve krokem vzad, na něj navázat pohybem nohou a těla proti směru pohybu útočníka a teprve v další fázi zapojit do obranné činnosti práci tělem a pažemi.