Jednotlivé typy střelby pivotmana

Střelba patří v pohybových strukturách herních činností pivotmana k nejobtížnějším. Z hlediska koordinace poměrně obtížný pohyb vyžaduje velmi přesné provedení. Jakýkoli nedostatek v technice se okamžitě projeví v úspěšnosti. Bezpodmínečnou povinností každého trenéra je dbát do důsledků na precizní dodržování všech zásad. Pokud se při základním nácviku střelby přejde jakýkoliv nedostatek je velmi obtížné jej v budoucnosti odstraňovat.

Důležitým kritériem je skutečnost, že musíme hráče na pozici 5 přesvědčit, že ve fázi nácviku není vůbec podstatná úspěšnost střelby, ale správné provedení. Dbáme na silové předpoklady hráčů v souvislosti se vzdáleností od koše.

Metodika nácviku:

Nácvik začínáme nejprve bez využití košů a to v leže na zádech a ve stoje. Hráči vyhazují míč zespodu nahoru, snaží se o docílení oblouku a zpětné rotace míče tak, aby po dopadu na zem se vracel k nim. Využíváme těžký basketbalový míč (Tigar s hmotností 0,8 / 1,0 / 1,2 kg). Při střelbě na koš začínáme ze strany silnější paže v úhlu 45° a ve vzdálenosti jednoho a půl metru, kdy hráči zakončují střelbu pomocí odrazu o desku.

Jakmile svěřenci zvládnou přiměřeně technicky nácvik, můžeme pokračovat dále, vždy však se v průběhu tréninkového cyklu vracíme zpět k opakování.

V další fázi přidáme postupně na vzdálenosti a zařadíme nácvik střelby z výskoku nejprve z místa, později po driblinku a zastavení skokem, po driblinku a zastavení krokem a totéž po příjmu přihrávky.

Z pohledu moderního pojetí střelby v basketbale preferujeme zejména nácvik střelby po zastavení krokem. Práce nohou u střelby velmi významně ovlivňuje úspěšnost střelby. Podle řady basketbalových expertů je právě tato činnost limitující. Zastavení krokem před střelbou musí splňovat všechny zásady uvedené výše a musí být rytmicky sladěno s předcházející a zejména s následující činností.

Po driblinku a následném zastavení krokem nejprve před střelbou srovnat obě chodidla do správného postavení vzhledem ke koši a z nízkého postavení plynule navázat po chycení míče pohybem paží s míčem směrem nahoru a časově souhlasného pohybu nohou kolmo nahoru do následného výskoku.

Oproti dřívějším teoriím se nedoporučuje zakončovat střelbu v nejvyšším bodě výskoku, ale v průběhu stoupající fáze a to z důvodů snadnějšího překonání obrany. Obdobná pravidla platí i o střelbě z výskoku po příjmu přihrávky. Pro pravorukého střelce při naběhnutí z pod koše soupeře doprava platí rytmus zastavení levá – pravá noha, při naběhnutí doleva pravá – levá noha přičemž chodidla obou nohou směřují ihned kolmo ke koši a chodidlo pravé nohy je mírně vpředu. Pro levoruké střelce platí vše zrcadlově.

Obr. 40: Střelba jednoruč z výskoku

Souvisle je pak nutno dbát na práci paží před příjmem přihrávky, kdy by paže měly směřovat do budoucího směru pohybu střelby tedy mírně nahoru k obličeji a po příjmu už by neměly klesnout níže, ale pokračovat v pohybu nahoru. Povinností hráče před příjmem přihrávky je vytvoření terče příjmu přihrávky formou postavení obou paží v mírně pokrčené poloze v loktech před obličejem.

Jako základní střelecké cvičení pro pivotmany lze využít Mikan drill. Ve cvičení jde především o koordinaci práce nohou a rukou. Hráči provádí střelbu přes hlavu střídavě z pravé a levé strany.

• V popisu techniky se zaměříme na vrchní střelbu jednoruč z místa, která je bezpochyby základem pro střelbu z výskoku odrazem snožmo – stop jump (obr. 40).

  Základem střelby je stabilní postoj, těžiště mírně vpředu, chodidla na šířku ramen, noha střílející paže mírně vpředu, míč je držen nad hlavou tak, aby dlaň střílející ruky byla pod míčem, loket je přirozeně vpřed a nevybočuje z osy, míč spočívá na „mozolech" a prstech, druhá ruka přidržuje míč pouze ze strany, prsty na míči směřují vzhůru. Obě chodidla směřují kolmo ke koši a jsou na úrovni šířky ramen, přičemž chodidlo střílející paže je předsunuto mírně v předu. Kolena jsou mírně pokrčena, hlava vzhůru, míč je umístěn vedle hlavy tak aby obě oči viděli na koš.

  Pohyb před střelbou je plynulý, vychází z pokrčených dolních končetin, směřuje vzhůru a propnutí kolen neznatelně předchází propnutí paže v lokti a následující sklopení zápěstí. Poslední jsou s míčem v doteku prsty (prostředníček), které udělí míči zpětnou rotaci.

  Po střelbě zůstává paže krátkou chvíli propnuta v lokti a taktéž zápěstí střílející paže je sklopené. Oporná paže se před opuštěním míče střílející paže odpojí od míče a volně zůstává v prostoru. Pokud chceme docílit správného provádění všech druhů střelby pivotmana v basketbale, musíme začít právě u nácviku vrchní střelby jednoruč z místa. Při nácviku postupujeme krok po kroku a v žádném případě nesmíme přecházet ani tu nejmenší technickou nepřesnost v provedení. To docílíme pouze neustálým opravováním a poukazováním na nedostatky.

• Dalším typem střelby je střelba v pohybu z krátké vzdálenosti od koše – dvojtakt – lay up:

  Podobně jako u základní střelby i u nácviku dvojtaktů se snažíme dbát na technickou správnost provedení a postupnost při nácviku. Začínáme dvojtaktem ze strany jednoruč nad hlavou při zakončení odrazem míče o desku. Jako pomůcka pro správné kladení nohou mohou sloužit nalepené stopy na podlaze v přiměřené vzdálenosti od koše. Dbáme na správné skloubení práce hlavy, ramen, kolen a paží. Hlava musí být vzpřímená, pohled směřuje ke koši, bližší rameno je vpředu ve směru pohybu, koleno souběžně se střeleckou paží směřuje kolmo nahoru, paže je po střelbě propnutá v lokti a zápěstí sklopené.

  Postupně, po relativním zvládnutí základního způsobu zakončení, zařazujeme do nácviku co nejvíce dalších možností zakončení. Velmi důležité je od začátku nácviku se při každém druhu zakončování vždy věnovat oběma pažím s relativně větším zaměřením na nácvik zakončování slabší paží. Při nácviku dvojtaktů je kromě jiného třeba věnovat velkou pozornost správnému držení míče před střelbou (obr. 41, 42).

  
  Obr. 41, 42: Způsoby držení míče při dvojtaktu

  Zakončující hráč si vždy musí výrazně krýt míč před obráncem a to v průběhu celého dvojtaktu až do konečné fáze. Při zvládnutí techniky zakončení zařazujeme do nácviku činnosti předcházející dvojtaktu. Nacvičujeme dvojtakty po přihrávce, po změnách směru při driblinku, postupně zařazujeme obránce.


Obr. 43, 44: Střelba přes hlavu

• Mezi navazující způsoby zakončení po dvojtaktu patří střelba přes hlavu po odrazu z jedné nohy – hook shot (obr. 43, 44)

• Střelba přes hlavu po odrazu z obou nohou a z mírně pokrčené ruky v bočním postavení k obránci s držením míče v obou pažích až do fáze střelby: semi – hook shot (obr. 45)


Obr. 45: semi – hook shot

• Je to typ zakončení, kdy při střelbě zprava dokračuje velmi těsně pravá noha před levou ve směru pohybu ke koši a zakončujeme bokem ke koši pravou téměř nataženou paží, levá paže zároveň kryje míč a levé rameno je ve směru pohybu vpředu. Z levé strany je opačná struktura pohybu.

• Střelba s náskokem na dvě nohy po zastavení krokem – power lay up

• Střelba po podběhu pod košem – reverse lay up. Při zakončení zprava se zachová rytmus nohou pravá – levá – pravá, zakončení pravou paží co nejblíže nahoru směrem ke koši, tělo se natáčí částečně směrem do hřiště. Opačná struktura pohybu je při zakončení z levé strany

• Zakončení z prvního kroku dvojtaktu vnitřní paží (donáškou)

• Zakončení po různých obrátkách (viz dříve obr. 29 -34)

• Zakončení smečí do koše – dunk (obr. 46)

Obr. 46: Zakončení smečí do koše

Cvičení pro rozvoj střelby ve vnitřním prostoru

Popis cvičení 1

2 hráči, 5 míčů. Míče jsou rozmístěny ve vymezeném území (obr. 47). Hráč jedna sbírá míč a střílí z krátké vzdálenosti bez použití driblinku. Po střelbě pokračuje ihned k dalšímu míči. Hráč 2 doskakuje a pokládá míče na zem. Klademe důraz na umístění obrátkové nohy co nejblíže ke koši.

Popis cvičení 2

5 hráčů, 3 útočníci, dva stojící obránci (mohou být nahrazeni např. kužely), 1 míč. Hráč 2 je ve středním postavení zády ke koši. Cvičení začíná přihrávkou hráče 1 na hráče 2, který přihrává oběma rukama nad hlavou hráči 3. Hráč 2 současně s letem míče provádí vykročení směrem do středu hřiště, zakračuje stojícího obránce – kužel, židli, dostává zpětnou přihrávku od hráče 3 a zakončuje střelbou přes hlavu (hook shot) s následným doskokem a přihrávkou hráči 3. Hráči 1 a 3 se přemisťují ve vnějším prostoru, cvičení pokračuje přihrávkou hráče 3 na hráče 2 (obr. 48).

Popis cvičení 3

7 hráčů, 5 míčů. Cvičení začíná ve dvou zástupech a hráč 3 zády ke koši na kraji vymezeného území. Cvičení zahajuje hráč 1 sprintem na roh vymezeného území. Hráč 2 přihrává hráči 1, hráč 3 současně s letem míče provádí zadní obrátku a dostává přihrávku od hráče 1 (variabilita přihrávek – lob, o zem) a provádí zakončení v krátké vzdálenosti od koše. Hráč jedna po přihrávce ihned přebíhá na protilehlý roh vymezeného území a zakončuje střelbou z výskoku po přihrávce od hráče 4. Hráči 1 a 3 provádí útočné doskakování a řadí se do opačných zástupů (obr. 49).

Kritická místa:

• nestabilní postoj
• záklon
• úzká základna
• míč je držen za hlavou
• loket vybočuje z osy
• míč nespočívá na „mozolech“ a prstech
• druhá ruka nepřidržuje míč pouze ze strany a prsty na míči nesměřují vzhůru
• pohyb před střelbou není plynulý – nevychází z pokrčených dolních končetin, nesměřuje vzhůru
• nepropnutí paže v lokti
• nenásleduje sklopení zápěstí, kdy poslední jsou s míčem v doteku prsty (prostředníček), které udělují míči zpětnou rotaci.