Rizikové faktory sedavého životního stylu – Algie
Fakulta sportovních studií MU
Mgr. Martin Sebera; Mgr. Lenka Beránková, Ph.D.; Bc. Petr Zaoral;
doc. PaedDr. Jitka Kopřivová, CSc.; Mgr. Petr Ježek; Luboš Hrazdira

Oslabení zraku

ANATOMIE LIDSKÉHO OKA

Oko je uloženo v očnici a je chráněno očními víčky a řasami.

Oční koule (bulbus) je tvořena třemi vrstvami:

1. zevní: bělima (sclera) je bílá tuhá vazivová blána, upínají se na ni svaly a vpředu přechází v rohovku

   rohovka (cornea) působí jako čočka s pevným ohniskem

2. střední: cévnatka (choroidea) obsahuje četné cévy a hnědý pigment, pohlcující světlo duhovka (ins) navazuje před řasnatým tělesem na cévnatku. Tvoří ji kruhovitá pigmentová clona se zřítelnicí. Duhovka má kruhovitě uspořádané hladké svaly reagující na množství světla, které zužují nebo roztahují zřítelnici

3. vnitřní: sítnice (retina) pokrývá vnitřní povrch cévnatky a obsahuje fotoreceptory /světločivné buňky:tyčinky a čípky/, ve kterých se mění světelný impuls na nervový vzruch, který je veden zrakovým nervem do mozku.

fovea centralis se nachází v depresi sítnice. Je to oblast nažloutlé tkáně, kde je velké nahromadění čípků a proto je toto oblast nejostřejšího vidění.

sklivec je čirá rosolovitá hmota uvnitř bulbu.

čočka (lens) při průchodu láme světelné paprsky a soustřeďuje do jednoho bodu.

řasnaté těleso (corpus ciliare) je výběžek bělimy, na který je zavěšena čočka. Řasnaté těleso umožňuje akomodaci a produkuje komorovou vodu.

Etiologie vad zraku je značně pestrá. Příčiny dělíme podle vlivů prenatálních, perinatálních a postnatálních. Velkou roli zde hraje i dědičnost. Výskyt zrakového postižení také závisí na úrovni životních podmínek a zdravotnické péči. V České republice je 60 000 zrakově postižených osob a z toho 17 000 velmi těžce. Jedinci se závažnými poruchami žijí v rodinách nebo speciálních ústavech,navštěvují speciální školy. Všichni mají možnost cvičit a sportovat v rámci Svazu zdravotně postižených.

Zrakové vady rozdělujeme do sedmi kategorií

1. ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady)
2. postižení šíře zorného pole (skotom, trubicové vidění)
3. okulomotorické poruchy (strabismus)
4. problémy se zpracováním zrakových podnětů (kortikální slepota)
5. poruchy barvocitu (barvoslepost)
6. degenerativní onemocnění (zelený a šedý zákal, odchlípení sítnice)
7. cévní poruchy sítnice

Ad 1. Refrakční vada = míra neschopnosti oka zaostřit obraz vzdáleného předmětu na sítnici. Vidění je neostré. Tyto vady se vyjadřují v jednotce síly dioptrických skel potřebných k jejich kompenzaci. Např.krátkozraký člověk s 5 dioptriemi potřebuje skla o síle -5,00 D, zatímco dalekozraký člověk se 3 dioptriemi potřebuje skla o síle +3,00 D. Refrakční vady se korigují brýlemi, kontaktními čočkami nebo se vada může odstranit pomocí refrakční chirurgie (laserem). Mezi refrakční vady patří:

• Krátkozrakost (myopie) – oční vada, při které osoba vidí blízké předměty lépe než vzdálené. Koriguje se brýlemi s rozptylkami.
• Dalekozrakost (hypermetropia) – oční vada, při které osoba vidí lépe vzdálené předměty než blízké. Koriguje se brýlemi se spojkami.
• Astigmatismus – vada, kdy jsou oční bulbus a/nebo rohovka více zakřiveny v určitém směru. Většinou je snížená zraková ostrost na všechny vzdálenosti. Koriguje se brýlemi s cylindrickými čočkami.
• Vetchozrakost (presbyopie) – jde o pokles akomodační šíře vlivem stárnutí čočky a neumožní člověku dlouhodobější sledování do blízka. Koriguje se spojkami.

Ad 2. Skotom – výpadek části zorného pole

Trubicové vidění – zúžené zorné pole pod 10 stupňů na obou očích

Ad 3. Šilhání (strabismus) – je zraková vada, při které je porušena vzájemná spolupráce obou očí. Každé oko míří jiným směrem. Může docházet ke dvojitému vidění nebo potlačení vidění jednoho oka.

Ad 4. Kortikální slepota – dochází k ní při oboustranné lézi occipitálních laloků. Pacient "vidí" ale viděné nepřechází do vědomí. Tzn.že se nejedná o postižení zrakového orgánu, ale o poškození CNS.

Ad 5. Barvoslepost – kdo nedovede rozeznávat barvy je barvoslepý. Porucha barevného vidění se může týkat jedné barvy, nejčastěji červené /protanopia/, zelené /deuteranopia/ a ostatní barvy se rozeznávají normálně. Jen vzácně se nepozná žádná barva, což nazýváme úplnou barvoslepostí. V tomto případě je i nápadná světloplachost, typická u albínů.

Ad 6. Zelený zákal (glaukom) – oční choroba vyvolaná zvýšením nitroočního tlaku. Projevuje se poruchami zorného pole a později pak snížením ostrosti vidění. Vzniká ve středním až vyšším věku a dá se léčit konzervativně nebo operací.

Šedý zákal (katarakta) – degenerativní porucha průhlednosti oční čočky, způsobující snížení zrakové ostrosti. Koriguje se brýlemi nebo se implantuje čočka umělá.

Odchlípení sítnice (amotio retinae) – postihuje většinou lidi ve středním a vyšším věku. Pokud není včas rozpoznáno a operativně řešeno, vede k trvalému zhoršení až ztrátě vidění postiženého oka.

Ad 7. Cévní poruchy sítnice – změny sítnice a cév způsobuje stárnutí. Charakteristické změny na očním pozadí nacházíme při hypertenzi a jiných celkových onemocněních.

Stupně zrakového postižení

• Slabozrakost

  je definována v Defektologickém slovníku jako stav charakteristický snížením zrakové ostrosti obou očí, a to i s brýlovou korekcí. Tento stav působí postiženému potíže v běžném životě. Podle stupně postižení rozlišujeme slabozrakost lehkou, střední, těžkou. Slabozrakost je vada orgánová, poškozeno může být zevní i vnitřní oko, zrakové dráhy nebo zrakové centrum. Vada může být stacionární i progresivní.

• Zbytky zraku

  osoby se zbytky zraku mají dolní hraniční míru vnímat zrakem, např. osoba s takovým handicapem může číst písmo o velikosti plakátového písma. Orientace v prostoru za použití zraku není zpravidla možná.

• Slepota (amauróza)

  je neschopnost jedince vnímat zrakem, i když je zachováno určité zrakové čití (světlocit). Lze ji tedy rozdělit na slepotu praktickou/kdy je zachován světlocit, popř. projekce/ a totální/kdy je úplná absence vidění/.

Ještě pár pojmů pro zajímavost

• Optotyp

  oční tabulka s velkým E u horního okraje vytvořená oftalmologem Hermannem Snellenem, který používal písmena různých velikostí k měření špatného vidění na dálku

• Oftalmopedie

  je součást speciální pedagogiky a zabývá se rozvojem, výchovou a vzděláváním osob zrakově postižených

• Iridiagnostika

  věda založená na zkoumání nepravidelností v zabarvení duhovky. Tyto nepravidelnosti mají naznačovat nemoci a různé zdravotní problémy

Oko a sport

Nikdo nepochybuje o tom, že pohyb je zdravý. Ale méně je známo, že sport může mít vedle převažujících pozitiv také negativa, která se týkají i našeho oka.

Při sportech musíme dbát na bezpečnost pohybu zrakově oslabených jedinců. Nejvhodnější sporty jsou plavání, pěší turistika, cykloturistika a lyžování na vhodném terénu.

V oku dochází následkem cvičení ke snížení nitroočního tlaku (NT) a ke zvýšenému prokrvení oka. Snížení NT po cvičení může být jak krátkodobé i dlouhodobé, a to zvláště

po izometrickém cvičení. Dynamické cvičení snižuje NT úměrně intenzitě cvičení.

Lidské oko má autoregulační schopnosti, které jsou však méně účinné než jiné pro udržení konstantního krevního zásobení při zvýšení metabolických požadavků. Tyto schopnosti dostačující pro zdravé oko, ale nemusí stačit oku nemocnému, při spazmu cév, hypertenzi či hypotenzi nebo při arterioskleróze.Cvičení tak může mít na oko jak pozitivní, tak negativní účinek.

U glaukomatiků bylo prokázáno, že pravidelné cvičení může snížit NT až o 4 mmHg. Toto snížení je dostatečné, aby ochránilo gangliové buňky sítnice před dalším ireverzibilním poškozováním. Pravidelné cvičení tak může být vhodným doplňkem farmakologického léčení pro ty, kdo trpí glaukomem. Ale jejich kapacita autoregulace je snížená a proto nejsou vhodná taková cvičení, při nichž jsou nohy zvedány výše, než je hlava a zvláště také zvedání těžkých předmětů provázené zadržováním dechu. Vhodná jsou aerobní cvičení jako cyklistika, plavání a turistika.

U diabetiků bylo zjištěno, že cvičení vede ke zvýšenému prokrvení očních tkání provázenému poklesem prokrvení cévnatky, a to zvláště u diabetiků s retinopatií (nezánětlivé onemocnění sítnice důsledkem nemoci).

Zvláštní pozornost vyžadují sporty, při kterých je oko vystaveno hyperbarickým podmínkám, jako je potápění nebo vysokohorské horolezectví.

Při potápění vede prudký pokles tlaku k uvolňování inertního plynu ve formě bublin, což může vést k řadě obtíží známých jako dekompresní choroba. Bývají to bolesti končetin, lymfedém, dekolorace kůže, ale i vážnější neurologické a kardiovaskulární obtíže.

V 7–8 % případů se setkáváme i s očními obtížemi – zamlženým viděním, nystagmem (rychlé mimovolní pohyby očí), diplopií (dvojité vidění), blefarospazmem (opakující se křeč očních víček), fotofobií (světloplachost), defekty v zorném poli, bolestmi očí, optickou neuropatií (nezánětlivé onemocnění očního nervu) nebo kortikální slepotou.

Hyperbarická kyslíková terapie je účinná, ale může být provázena komplikacemi (záškuby víček, mlhavé vidění, zúžení zorného pole) a po delší době i myopizací a vznikem katarakty.

Potápěčská maska bývá příčinou barotraumatu nejčastěji při jejím nesprávném nasazování, kdy není dosaženo rovnováhy tlaků v masce. Projevuje se edémem a zhmožděním víček, hematomem víček, spojivek a vzácně i očnice. Všechny tyto komplikace se však většinou hojí bez následků. Mezi dlouhodobé následky po potápění patří vznik aneuryzmat a disgrupací pigmentu v sítnici, poruch barevného vidění a změn v zorném poli. Zraková ostrost však obvykle zůstává neporušena.

Všechny tkáně lidského těla, a tedy i oční tkáně, reagují na cvičení. Zatímco snížení nitroočního tlaku je účinek příznivý, mohou vést hemodynamické změny, zvláště v očích s ne zcela normální autoregulací, ke vzniku očních zrakových symptomů. U sportovců, zvláště těch, kteří provádějí náročnější sporty, musíme vždy promyslet nejenom klady, ale i možné nepříznivé následky sportu na zdravé a zvláště na nemocné oko.

Vážně zrakově postižení běhají s vodičem nebo za pomoci zvukového signálu. Sportoviště by měla být dobře osvětlena. Brýle musí být dobře připevněné, ale vhodnější jsou kontaktní čočky.

Zabývejme se pouze lehčím oslabením, které korigují brýle nebo kontaktní čočky.

Zásady pro cvičení

vyloučit:

1. skoky, doskoky, prudké pohyby hlavou, hluboké předklony a rychlé změny poloh
2. míčové a kontaktní hry pro špatný odhad vzdálenosti
3. statické silové prvky, kdy se zadržuje dech, což vede ke zvýšení krevního tlaku a k riziku odchlípení sítnice

zařadit:

1. Vyrovnávací cvičení – jsou využívána jako prevence a jako korekce oslabení pohybového systému, spojeného s oslabením zraku. Pro zlepšení obratnosti, rovnováhy, smyslového vnímání
2. Dechová cvičení – důležitá pro zlepšení kvality dýchání, ale také pro zlepšení prokrvení zrakového analyzátoru a centrálního řízení
3. Relaxační cvičení – vhodná pro zmírnění nebo odstranění tenze, vyvolané zrakovou poruchou
4. Rytmická a psychomotorická cvičení
5. Tance
6. Hry – nezávodivé, nekontaktní, vybrané z psychomotoriky (speciální psychomotorické pomůcky: padák, balanční miska, pedelo, vozíček)
7. Cvičení s vhodným nářadím: trampolíny, houpačky, žebřiny, švédské bedny, lavičky)
8. Cvičení s náčiním: lehké míče/nafukovací balónky/, míče s různými povrchy, stuhy, šátky, gumy, kameny, talířky, podtácky,kelímky…

Body 4,5,6,7,8 = pomáhají rozvinout prostorovou orientaci, smysl pro rytmus,

což vede k lepší lokomoci. Výsledkem je pružná a bezpečná chůze

Úvodní část

zahřátí

• Chůze v kruhu /dbát na správné držení těla – temeno hlavy vzhůru, podsazená pánev, vtáhnuté břicho, ramena dolů a vzad, došlapovat přes špičky/ s několika obraty o 180° a změnou směru
• Chůze s balónkem po čarách na žíněnkách a přidat odrážení balónku střídavě pravou a levou rukou
• Pinkání balónkem a balónky ve dvojicích
• Dvojice si dá míč mezi čela a pohybuje se po tělocvičně

Hlavní část

protažení

Zaměřujeme se hlavně na svaly krku a zad (m.trapezius, sternocleidomastoideus, scaleni,…)

a) sed na míči /v přední polovině/ nebo sed zkřižný, úklony hlavou vpravo a vlevo. Přidáme postizometrickou relaxaci: úklon hlavy vpravo, výdrž v krajní poloze bez pomoci rukou, levá ruka je připažena a tlačí směrem do středu míče, skrčit upažmo pravou a tlačit hlavou proti ruce, povolit a provést ještě větší úklon, levé rameno pořád vědomě tlačíme dolů, povolit. Totéž na druhou stranu

b) stejný cvik, jen otočíme hlavu o 45° a bradu se snažíme přitisknout co nejblíže klíční kosti

c) provádíme půlkruhy hlavou ve frontální rovině

!!!U všech cviků dbáme na pomalé provedení cviku a soustřeďujeme se na pomalé a pravidelné dýchání!!!

posilování

posilování by se mělo provádět bez zátěže nebo s malými činkami, aby nedocházelo vlivem zátěže k zadržování dechu a zvyšování nitroočního tlaku, krevního tlaku a k riziku odchlípení sítnice Vybíráme poněkud netypické cviky z oblasti alternativní oční terapie podle knihy Jak lépe vidět bez brýlí a kontaktních čoček, protože cvičit zrak pro osvojení si dobrých zrakových návyků mohou lidé jak se zrakovým oslabením tak i lidé zdraví to mohou brát za vhodnou prevenci. Naše oči jsou zatím nenahraditelné, ne jako například naše zuby můžete vyměnit za protézu nebo vlasy za paruku.

Stejně jako kterákoliv naučená dovednost tak i schopnost vidět může být zlepšena cvičením a míra zlepšení může být značná.

Zde je 7 očních návyků jak zlepšit zrak

1. PUMPOVÁNÍ
2. HRA NA POZOUN
   › tyto cviky podporují tok živin v očích
3. CIFERNÍKOVÉ CVIČENÍ
4. KOULENÍ OČIMA
   › podporují tok živin okolo očí a zlepšuje ovládání vnějších očních svalů
5. POMALÉ MRKÁNÍ
   › zmírňuje napětí očí
6. TISKNUTÍ VÍČEK
   › podporuje tvorbu slz
7. POZOROVÁNÍ V ROZMAZANÉ OBLASTI
   › zlepšuje ostrost zraku zlepšováním schopnosti vidět malé detaily

Ad 1. Pumpování: v rytmu /každé 2 vteřiny/ zaostřujte mezi blízkým předmětem, který je vzdálený asi 15 cm, a vzdáleným předmětem a vždy se podívejte na nejmenší podrobnost, kterou jste schopni rozeznat. Za blízký předmět použijte ukazováček nebo palec a za vzdálený použijte cokoliv vzdálené více jak 5 m. Zaostřujte opakovaně tam a zpět. Blízkým předmětem nehýbejte ani ho nedržte příliš daleko. Použijte pravítko ke změření správné vzdálenosti.

Ad 2. Hra na pozoun: držte nějaký předmět /ukazováček nebo tužku/ ve vzdálenosti paže před sebou a dýchejte pomalu a hluboce. Během nádechu přibližte prst k sobě dokud se nedotknete špičky nosu. Během výdechu opět oddalte předmět na vzdálenosti paže. Po celou dobu pohybu tam a zpět pozorujte prst pohybující se od špičky nosu až do vzdálenosti natažené paže.Během přibližování se předmět rozostří a může dojít k vytvoření dvojitého obrazu. Tomu se snažte zabránit pozorováním nejmenší podrobnosti na prstu/předmětu a zpomalením pohybu. Nejdůležitější je, abyste viděli prst zaostřený co nejdéle.Krátkozrací zjistí, že se jejich prst/předmět rozostří velmi blízko jejich nosu, ale také než dosáhnou vzdálenosti natažené paže.

Ad 3. Ciferníkové cvičení: dívejte se na vzdálený předmět přímo před vámi a představte si, že stojíte před obrovskými hodinami a předmět tvoří jejich střed. Nehýbejte hlavou ani rameny a opatrně otáčejte oči co nejdále ve směru číslice 9 na ciferníku, jako byste se snažili spatřit své levé ucho. Nechte své oči pár sekund v této krajní poloze a pak se pomalu vraťte zpět do středu.

Nyní opatrně otočte oči co nejdále ve směru číslice 10 na několik sekund a zase zpět do středu.

Následuje pohled ve směru číslice 11 a zpět na střed, neprovádějte tento cvik rychle a pomalu procházejte celý ciferník a napínejte vnější oční svaly.

Ad 4. Koulení očima: pomalu koulejte očima v kruhu, nejdříve jedním a pak druhým směrem. Koulení je pomalé a po celou dobu se snažte udržet napnuté vnější oční svaly. Snažte se docílit hladkého otáčení, necukejte očima a nedívejte se na žádné konkrétní předměty.

Ad 5. Pomalé mrkání: dýchejte pomalu a hluboce. Při nádechu několikrát normálně zamrkejte, aniž byste se dívali na konkrétní předmět a nadechněte se co nejvíce. Při výdechu zavřete oči, uvolněte se a pomalu vypouštějte všechen vzduch z plic. Při výdechu nechte své oči v klidu, nechte je lehce zavřené a uvolněné, žádné cukání ani zatínání. Pokračujte ve cviku v rytmu dechu.

Ad 6. Tisknutí víček: stiskněte oční víčka pevně k sobě a počítejte do tří. Pak oči široce otevřete a několikrát normálně mrkněte. Opakujte a po několika cvicích budou vaše oči příjemně zvlhčené slzami. Soustřeďte se na svaly očních víček a nemračte se a nezatínejte svaly na čele nebo okolo očí.

Ad 7. Pozorování v rozmazané oblasti: pomalu sledujte okraj předmětu, který vidíte nejasně a sledujte základní obrysy. Pokud jste krátkozrací, dívejte se na strom a sledujte obrysy tvořené větvemi a zrakem projíždějte všechny skuliny a štěrbiny. Pokud trpíte dalekozrakostí nebo vetchozrakostí, tak držte například šperk tak blízko očím, že jej uvidíte rozmazaně. Po několika vteřinách pozorování obrysů sledujte nejmenší detaily, které jste schopni rozeznat a pokuste se přesně určit jeho tvar. Nesmíte mhouřit oči nebo si jinak pomáhat. Klidným a uvolněným pohledem si vybírejte menší a menší podrobnosti.

Závěrečná část

uvolnění, relaxace

Znovu se rozdělíme do dvojic, jeden z dvojice provede leh na břicho, zavře oči a uvolněně dýchá. Druhý si vezme balónek a jemnými pohyby masíruje postupně tělo ležícího. Začíná u nohou dále pokračuje přes ruce, tělo a hlavu. Masírovaný se soustředí na dýchání a jemné pohyby balónku. Potom se pozice vystřídají.

Praktická ukázka cvičení Délka: 00:28 Spustit video Stáhnout nahrávku (5,6 MB)

Použitá literatura

• PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 81. publikace, Brno: Paido, 1998. 234 s.
• BERESFORD S. M. a kol. Jak lépe vidět bez brýlí a kontaktních čoček. EcoHouse 1999. 117 s.
• SYSLOVÁ V. a kol. Zdravotní tělesná výchova /II.část, speciální učební text/. 2.upravené vyd., Praha: ČASPV, 2005. 106 s.
• STOCKLEY C. Ilustrovaný přehled biologie. 38.publikace, Ostrava: BLESK, 1994. 128 s.
• POLEDNÍKOVÁ L. Oftalmopedie. 2.vyd., Ostrava: PdF OU, 2000. 71 s.
•  VOKURKA M., HUGO J. a kol. Praktický slovník medicíny. 7.rozšířené vyd., Praha: MAXDORF 2004. 490 s.
• www.lasic.cz
• www.ordinace.cz