Riziko přehřátí a podchlazení

Termoregulační mechanismy našeho organizmu se snaží zabezpečit tepelnou stabilitu, ať v horkém nebo chladném prostředí, ovlivněním příjmu a výdeje tepla.

Zdroji tepla jsou:

• buněčný metabolizmus
• tepelné záření okolních těles (Slunce, budovy, stroje atd.)
• převzetí tepla vedením při kontaktu s teplejšími tělesy nebo prostředím (především proudící voda, méně vzduch)
• oblečení bránicí zbavování se nadbytečného tepla

Ochlazování se děje prostřednictvím:

• především odpařování potu z kůže (odpařování vody z dýchacích cest ve velmi malé míře)
• předání tepla vedením při kontaktu s chladnějšími tělesy nebo prostředím (především proudící voda, méně vzduch)

Horko – přehřátí

Účinnost buněčného energetického metabolismu ve svalových buňkách je docela nízká, pouze přibližně kolem 20–30 % chemické energie se přemění na energii mechanickou. Většina chemické energie se přeměňuje na teplo, tj. 70–80 %. S rostoucí intenzitou pohybové aktivity, svalové práce, prudce narůstá produkce tepla, i 15–20násobně ve srovnání s klidovým režimem.

Faktory přehřátí

Projevy přehřátí

• Křeč svalu

  běžný projev, nepomůže strečink

• Vyčerpání

  lehčí forma, nižší stupeň
  • bolest hlavy
  • pálení v končetinách a zádech
  • únava
  • svalové křeče
  • zimnice a třes
  • extrémní pocení
  • rychlý slabý tep
  • bledá vlhká chladná kůže
  • rektální teplota pod 40 °C

• Příhoda

  těžší forma, vyšší stupeň
  • bolest hlavy
  • bizardní chování a zmatenost
  • porucha až ztráta vědomí
  • velmi rychlý tep
  • horká červená kůže s nebo bez pocení
  • rektální teplota pod 40 °C

Léčba přehřátí

• Křeč svalu

  • dodání tekutin (0,5 l 30 min před závodem, 0,25 l každých 15–20 min během aktivity)
  • chlazení ledem (masáž)
  • kontinuální statický strečink svalu

• Vyčerpání, příhoda

  • přerušení aktivity
  • umístění sportovce do chladu a stínu
  • maximální chlazení končetin (voda, led, použití větráku, ručníku, masáž končetin vakem s ledem)
  • rehydratace (žilní infuze – glukosa – iontový roztok, tekutiny ústy)
  • sledování základních životních funkcí, včetně močení
  • agresivní léčba dokud neklesne rektální teplota pod 39 °C

Faktory přehřátí

Obr. 08.01-01 Běžkyně (ze země s průměrnou roční teplotou 20 °C) v cíli maratónu na OH – teplota prostředí 28 °C, poslední kilometr absolvovala za 15 minut (International Olympic Committee 1990).

Chlad – podchlazení

Projevy podchlazení

Léčba podchlazení

• Lehké podchlazení

  • tepelná izolace
  • odstranění únavy, výživa
  • individuální cvičení
  • pasivní prohřátí – nápoje
  • v případě stálé třesavky – jako u středního podchlazení

• Střední podchlazení

  • teplá sprcha nebo koupel (kolem 40 °C)
  • zabalení těla do teplých přikrývek, s teplými láhvemi
  • inhalace teplého vlhkého vzduchu (43 44 °C)
  • kontakt s teplým lidským tělem

• Těžké podchlazení

  • zahřívat hrudník, břicho, záda, hlavu
  • transport do zdravotnického zařízení
  • v případě ztráty dechu a tepu srdce resuscitace

Prevence podchlazení

Omrzliny

• Rizikové faktory

  • nízká teplota
  • silný vítr
  • vlhko
  • špatný krevní oběh v končetinách
  • nedostatečné nebo špatné oblečení
  • podchlazení

• Léčba

  • nerozehřívat v případě, že hrozí opakované zmrznutí
  • netřít omrzlinu, aby nedošlo k většímu poškození
  • držet celé tělo v teple, aby došlo k periferní vasodilataci
  • kompletně nechat roztát ponořením do teplé vody (40–42 °C)

• Prevence

  • oblečení, ochranné brýle, obutí
  • dobrá tepelná izolace ohrožených a akrálních částí těla
  • sucho
  • minimalizoval exponovaný povrch těla

Obr. 08.02-01 Otužilci ve Svratce v Brně-Bystrci 1. ledna 2003 (Novotný 2003).