Výšková nemoc

Hlavním zdrojem předložených poznatků je Manuál sportovní medicíny Mezinárodního olympijského výboru (International Olympic Committee, 1990).

Vyšší nadmořská výška, pro kterou je charakteristický nižší tlak vzduchu a tím i nižší parciální tlak kyslíku, je u zdravého člověka provázena následujícími adaptačními změnami:

• plicní ventilace
• srdeční výdej
• plasmatického objemu hemokoncentrace
• erytropoesa cirkulujících Ery
• 2,3-difosfoglycerátu v erytrocytech usnadnění výměny O₂
• myoglobin usnadnění využití O₂ ve svalech

Závislost saturace hemoglobinu kyslíkem na atmosférickém parciálním tlaku kyslíku je znázorněna na obrázku:

Obr. 09.00-01 Závislost saturace hemoglobinu kyslíkem na parciálním tlaku kyslíku a její posun doleva a doprava (převzato z International Olympic Committee 1990)

Vyšší nadmořská výška snižuje aerobní schopnosti člověka a ve svém důsledku i pracovní kapacitu a dispozice ke sportovnímu výkonu:

• 5 000 m n.m. aerobní kapacity o 50 %
• 4 000 m n.m. aerobní kapacity o 20–25 %
• 3 000 m n.m. aerobní kapacity o 12–15 %
• 2 300 m n.m. aerobní kapacity asi o 5 %

Výšková nemoc

Pobyt osob ve vyšší nadmořské výšce, na kterou nejsou adaptováni, bývá spojen se zdravotními problémy.

Závažnost „výškové nemoci“ stoupá s nadmořskou výškou. Lze rozlišit akutní a chronické formy:

• Akutní horská nemoc (Acute Moutain Sickness)

  obvykle nad 1500 m n.m.
  • bolest hlavy, podrážděnost, poruchy vidění, nevolnost zvracení, nechutenství, snížení hmotnosti, závrať, potíže s tělesnou aktivitou
  • tachykardie, tachypnoe

• Plicní otok (High Altitude Pulmonary Oedema)

  obvykle nad 2500 m n.m. – nebezpeční smrti!
  • extrémně zkrácený dech, kašel, těžké vykašlávání hlenu, bolest hrudníku, neklid
  • tachykardie, tachypnoe, cyanosa, potíže s dechem

• Otok mozku (High Altitude Cerebral Oedema) – nebezpeční smrti!

  obvykle nad 4000 m n.m. – nebezpečí smrti!
  • velmi silná bolest hlavy, neschopnost provést cílený pohyb, psychické poruchy, halucinace, slabost, bezmocnost, malátnost, závrať, porucha vědomí až bezvědomí (stupor, koma)
  • Vyžaduje bezodkladnou léčbu!

• Chronická horská nemoc (Chronic Mountain Sickness)

  • přetrvávající, poruchy zraku, letargie, zhoršení duševních funkcí
  • je potřeba se dopravit na nižší výšku!

• Krvácení do sítnice (High Altitude Retinal Hemorrhage)

  je často zjišťováno při poruchách vidění

Léčba výškové nemoci

• podle druhu výškové nemoci a příznaků
• transport na nižší výšku
• acetazolamid
  
  bikarbonátů z ledvin metabolické acidosa hyperventilace
  
  
• analgetika
• při otoku plic a mozku – diuretika, kortikosteroidy, oxygenoterapie
• jiné

Opatření při sportovním tréninku a soutěži ve vysoké nadmořské výšce

• Postupná aklimatizace
  • již ve výškách pod 3000 m n.m.
  • lehká zátěž – při příznacích nemoci
  • zůstat nebo jít níže, bez tréninku
  • lehká zátěž – bez příznaků nemoci jít výše
  • postupně začít trénovat
  • pro optimální stav je potřeba asi 3–6 týdnů aklimatizace
  • značná interindividuální variabilita
• Hydratace
• Minimální abusus alkoholu
• Minimální používání hyponotik