Doktorské studium
Co, proč, jak, kdo, kdy?
Brno 2022
Doktorské studium
Co, proč, jak, kdo, kdy?
Obsah
1. Uvažuji o doktorském studiu 5
2. Kdo je kdo a s čím mohou pomoci 8
3. Na začátku studia 10
4. V průběhu studia 13
5. Na konci studia 16
Spolupráce mezi školitelem
a studentem: dobrá praxe
7. Užitečné formality 22
8. Co by vás mohlo zajímat 24
6. 18
4
Fakulta sociálních studií Masarykovy
univerzity si je vědoma klíčového významu
doktorského studia. Jde o jeden
z hlavních nástrojů rozvoje poznání
v našich disciplínách – neustálý dialog,
který vedou noví badatelé plní entuziasmu
na počátcích své akademické
dráhy se zkušenějšími kolegy, posouvá
obě zmíněné skupiny. Noví badatelé
mají stát na ramenou těch předchozích,
přinejmenším se jim vyrovnat, a ještě
spíš je předstihnout. Ti zkušenější pak
nechtějí ustrnout. Ve společných dialozích,
ať už mluvených či psaných, pak
navíc vzniká synergie, která neznamená
pouhý součet potenciálu obou
stran, ale často jeho znásobení.
Z toho důvodu věnuje nejenom stávající
vedení FSS MU velkou péči doktorskému
studiu ve všech jeho fázích. Jedním
z projevů této péče je i tento text, který
má řadu cílů. Má pomoci se rozhodnout
těm, kdo přemýšlí, zda je doktorské studium
pro ně tou pravou cestou. Má být
k ruce stávajícím doktorandům v různých
fázích studia, když se potřebují
zorientovat v někdy nevyslovených očekáváních,
nepřehledných procedurách
a požadavcích. Má být k užitku i školitelům
– ať už začínajícím nebo zkušenějším
– může jim být podobným pomocníkem
při zorientování se, může
být inspirací v tom, jak vykonávat své
školitelství lépe a efektivněji.
Přeji všem, kdo budou tento text používat,
aby jim byl užitečným průvodcem
a aby napomohl svému hlavnímu
cíli, kterým je kvalitnější doktorské
studium na naší fakultě, a především
jeho excelentní absolventi, kteří budou
schopni obstát v náročné mezinárodní
akademické konkurenci.
Stanislav Balík
děkan FSS MU
Úvodní slovo
1.
Uvažuji
o doktorském
studiu1
6
1.1 Co mohu čekat?
Hlavním cílem doktorského studia na
FSS MU je příprava na působení
v mezinárodním akademickém
prostředí, proto se ve studiu klade důraz
na kvalitu vědecké práce a získávání
mezinárodních zkušeností.
Doktorské studium trvá 4 roky.
Studenti jsou považováni za rovnocenné
partnery plně odpovědné za své
studium a svůj rozvoj.
Doktorské studium je založeno na
spolupráci mezi studenty a školiteli,
kteří jsou si vzájemně nejbližšími
pracovníky. K roli školitele patří doprovázení
studentů při jejich akademickém
růstu. Proto školitelé věnují
studentům čas, odbornost a podporují
jejich rozvoj.
Ačkoli mají studenti doktorského studia
v České republice legislativně status
studentů, jsou to začínající vědečtí
pracovníci. Jejich úkolem je vlastní výzkumná
práce a rozvoj znalostí
a dovedností důležitých pro úspěšné
působení v akademickém prostředí.
Doktorské studium je náročná cesta,
vyžaduje investici velkého množství
energie a času. Jeho součástí je kromě
realizace výzkumu také rozvoj odborných,
pedagogických i osobních
kompetencí. Příprava na vědeckou kariéru
obnáší přípravu odborných článků
nebo knih, zapojení do výuky, účast
na mezinárodních konferencích, psaní
grantových žádostí a pobyt na zahraničních
pracovištích.
Studium je individualizované a konkrétní
podmínky záleží na požadavcích
pracoviště, na kterém studujete.
Na FSS MU má doktorské studium
několik pevných pravidel a milníků,
které je třeba dodržet:
1. Získat za celé studium nejméně
240 kreditů a současně dodržet
pravidlo 20 kreditů v každém
semestru, nebo 45 kreditů za dva
semestry.
2. Nejpozději do konce třetího
semestru absolvovat obhajobou
disertačního projektu.
3. Aktivně se zúčastnit nejméně
jedné zahraniční konference.
4. Absolvovat zahraniční pobyt
v délce nejméně 90 dní.
5. Publikovat nejméně dvě publikace.
6. Připravit disertaci.
Pečlivě si rozmyslete, zdali jste ochotni
věnovat se doktorskému studiu naplno.
Pokud ano, čeká vás zajímavá studijní
a pracovní dráha obohacená setkáváním
s vynikajícími odborníky z celého světa
i otevřenými dveřmi do zahraničí.
1.2 Před podáním
přihlášky
Pokud jste vše důkladně zvážili a vaše
odpověď je ano, pusťte se do toho. Co je
třeba udělat?
Vyberte si téma a školitele: volba školitele
je pro doktorské studium klíčová. Proto
si vybírejte svého potenciálního školitele
pečlivě, zvažte jeho odbornost, výzkumné
projekty, zahraniční kontakty
a zapojení do mezinárodní vědecké komunity.
Je to totiž právě školitel, kdo
vám nejvíce pomůže otevírat dveře do
světa vědy a navazovat důležité kontakty
a spolupráci. Uvažujte také o tom, jak se
vám bude se školitelem spolupracovat.
Vaše téma by mělo odpovídat výzkumnému
zaměření pracoviště, na kterém chcete
doktorské studium absolvovat, i zaměření
školitele, se kterým byste rádi spolupracovali.
Zásadní je, aby vás téma vašeho
výzkumu bavilo, protože s ním strávíte
mnoho let zajímavé a náročné práce.
Myslete i na praktickou stránku věci.
Má-li například školitel volné místo ve
svém výzkumném projektu, je možné
vaše téma přizpůsobit projektu, a zajistit
si tak příjem nad rámec doktorského
stipendia. Kromě toho vám takové zapojení
do projektu školitele umožní snadněji
získat dovednosti při práci v týmu, sdílet
zkušenosti s dalšími výzkumníky
nebo spolupracovat na publikacích.
Při volbě tématu mimo aktuální výzkumnou
práci školitele budete mít
sice větší výzkumnou volnost, ale s tím
i větší odpovědnost při zajišťování
dalších financí.
Kontaktujte školitele s dostatečným
předstihem před přijímacím řízením
(ideálně 4–6 měsíců). Požádejte ho
o konzultaci, vysvětlete mu, proč jste si
Tip
Zvažte, zda je doktorské studium
určeno pro vás. Zjistěte si, jaké na
vás budou kladeny požadavky
a jaké budete mít během studia povinnosti.
Baví vás přicházet věcem
na kloub, hledat zajímavé otázky
a nacházet na ně odpovědi? Je výzkum
tím, co vás opravdu baví?
Dokážete věnovat čas čtení odborných
textů a psaní odborných
článků? Zvládnete opakované odmítnutí
vašich rukopisů a jejich
časté upravování dle požadavků
recenzentů? Vydržíte čekat i několik
let, než vaše publikace vyjde?
7
vybrali právě jeho, představte váš návrh
výzkumu a požádejte ho o souhlas
k vašemu vedení. Náměty na disertační
projekt hledejte v projektech školitele
nebo jeho publikacích. Zajímejte se o to,
jaká jsou očekávání potenciálního školitele
od vás, co po vás bude chtít, jak vypadá
vzájemná spolupráce, jak vás zapojí
do výzkumu a výuky, jakou podporu
(odbornou, materiální, lidskou) vám
poskytne. Mluvte o svých očekáváních,
o tom, jakou podobu spolupráce byste
přivítali. Počítejte s tím, že tato komunikace
zabere nějaký čas, půjde o více
setkání, zbytečně ji neodkládejte. Využijte
tuto možnost, jde totiž o ideální
příležitost k posouzení toho, jak se vám
se školitelem bude spolupracovat.
Připravte návrh svého výzkumu. Musí
z něj být poznat, co chcete zkoumat,
jak to chcete dělat a proč má smysl se
tím zabývat. Návrh výzkumu obvykle
obsahuje:
— Přehled stávajícího stavu poznání
a vysvětlení přínosu vašeho
výzkumu.
— Teorii, na které jsou založeny vaše
výzkumné otázky a hypotézy.
— Výzkumné otázky a hypotézy.
— Výzkumný design.
— Metodu výběru vzorku (je-li
adekvátní pro váš typ výzkumu).
— Metody sběru a analýzy dat.
Zvolte si formu studia v prezenční či
kombinované formě. Při prezenční formě
budete trávit pravidelně čas na pracovišti
FSS MU, budete v intenzivním
kontaktu se svým školitelem, ale
i s ostatními kolegy. Při prezenčním
studiu dostanete každý měsíc stipendium
na podporu studia a máte také větší
prostor pro absolvování povinné zahraniční
stáže. Když se rozhodnete pro
kombinovanou formu, počítejte s tím,
že nebudete-li pracovat přímo v oboru
svého disertačního výzkumu, bude
spojení vašich pracovních povinností
a výzkumných aktivit velmi náročné.
Při studiu kombinované formy nemáte
povinnosti vyplývající z pravidelného
pobytu na katedře a nedostáváte měsíční
stipendium na podporu studia.
1.3 Doktorské
studium:
financování
Student prezenčního DSP FSS dostává
po dobu čtyř let měsíční stipendium
16 000 Kč. Stipendium je složeno z příspěvku
MŠMT a částky, kterou hradí ze
svého rozpočtu katedra, na které je DSP
uskutečňován.
Dlouhodobým záměrem FSS MU je,
aby měsíční příjem každého studenta
prezenčního studia byl takový, aby
umožnil plné soustředění na doktorské
studium bez nutnosti přivydělávat si
mimo akademické prostředí, činnostmi,
které nesouvisí se studiem nebo odborností
studenta. Proto fakulta vede
školitele k tomu, aby přijímali studenty,
na které mají finanční prostředky,
a studenty k tomu, aby se zapojovali do
výzkumných projektů svých školitelů.
Hlavním dalším zdrojem financí nad rámec
stipendia 16 000 Kč jsou výzkumné
projekty školitele. Diskuse o finanční
podpoře a možnostech školitele by měla
být součástí komunikace se školitelem
před podáním přihlášky do studia.
Dalšími zdroji jednorázových příjmů jsou
fakultní stipendia. Fakulta finančně podporuje
publikační činnost, krátkodobé
i zahraniční pobyty. Kromě stipendijních
programů nemá žádné další prostředky,
kterými by ze svého rozpočtu mohla přispívat
na příjem studentů.
1.4 Přijímací
řízení
Přijímací řízení probíhá dvakrát
ročně, v červnu (zahájení studia od
podzimního semestru, tj. od září)
a únoru (zahájení studia od jarního semestru,
tj. od února). Přijímací zkouška
se koná ústně a probíhá před komisí.
Její součástí je diskuse o vašem výzkumném
záměru, motivaci ke studiu,
odborných znalostech a znalosti anglického
jazyka. Konkrétní podoba se
liší podle studijního programu. Více
informací se můžete dozvědět zde.
Tip
K tomu, abyste zjistili, jak může
vypadat spolupráce se školitelem,
se můžeme obrátit na studenty,
které školitel vede. Zeptejte se jich
na jejich zkušenosti ze spolupráce.
Tip
Vyjasněte si s potenciálním školitelem,
jaké jsou jeho možnosti vašeho
dalšího financování. Je důležité,
abyste v tomto měli jasno před tím,
než podáte přihlášku. Nezmíní-li
toto téma školitel, zeptejte se na něj
sami. Počítejte s tím, že možnosti
školitele jsou omezené a závisí na
jeho úspěšnosti v grantových soutěžích.
Nečekejte, že prostředky
nad rámec stipendia 16 000 Kč budou
hned nebo „spadnou z nebe“.
Buďte aktivní. Ptejte se, co pro
navýšení vlastních prostředků můžete
udělat vy. Sami hledejte různé
grantové a stipendijní příležitosti.
Kdo je kdo
a s čím mohou
pomoci2
9
2.1 Školitel
Školitel je vaším nejbližším spolupracovníkem.
Bude vás provázet celým
vaším studiem. Jeho úkolem je podporovat
vás ve studiu a vašem rozvoji odborně,
materiálně i lidsky. Školitel vám
vytváří příležitosti k tomu, abyste se
naučili dovednosti důležité pro působení
v akademickém prostředí, zapojuje
vás do svého výzkumného týmu,
do výukové činnosti, poskytuje
zpětnou vazbu na postup ve vašem výzkumu
i na vaše působení ve výuce,
pomáhá vám při psaní publikací,
hodnotí vaši práci a plnění úkolů, na
kterých se dohodnete. Školitel je osobou,
s níž můžete hledat finanční podporu,
kterou můžete dostat nad rámec
stipendia daného státem a FSS MU.
2.2 Garant studia
a oborová rada
Garant studia je odpovědný za kvalitu
doktorského studia a jeho rozvoj. Oborová
rada je jeho poradním orgánem.
Garant a oborová rada mimo jiné každoročně
vyhodnocují kvalitu studia,
hodnotí studenty, řeší problémové záležitosti
týkající se studia.
Na garanta se můžete obrátit v případě,
že nemáte jasno v pravidlech studia
nebo v případě, že věci nefungují tak, jak
mají (např. s vámi nekomunikuje garant
předmětu, vázne spolupráce se školitelem,
nejsou uvedeny podmínky ukončení
předmětu, nejsou jasné podmínky
absolvování zahraničního pobytu apod.).
2.3 Studijní
oddělení
Studijní oddělení má na starosti administrativní
stránku vašeho studia
(např. zápis do studia/semestru, vyřizování
žádostí o výjimky, stipendií).
Všechny žádosti, které budete potřebovat
během studia podat, můžete na
FSS MU řešit elektronicky.
2.4 Zahraniční
oddělení
Zahraniční oddělení vám poskytne
informace o zahraničních pobytech,
s nimi spojenými stipendii i administrativním
postupu, který se zahraničními
pobyty souvisí. Možnosti
zahraničních výjezdů naleznete v této
prezentaci a doplňující informace zde.
2.5 Centrum
zahraniční
spolupráce MU
Se zahraničními pobyty vám může pomoci
i Centrum zahraniční spolupráce
MU. Na jeho stránkách najdete všechny
důležité informace týkající stipendií
a přihlášek. Podívejte se na interaktivní
mapu. Najdete na ní univerzity
v Evropě i mimo ni, na kterých můžete
díky MU studovat.
2.6 Akademický
senát
Je akademický orgán, který pečuje
o záležitosti studentů i pracovníků fakulty
a který se podílí na fungování fakulty
(např. schvaluje stipendijní
programy, podmínky přijímacího
řízení). Studentští zástupci v senátu
jsou správnými osobami v případě, že
chcete vědět více o fungování různých
věcí na fakultě nebo chcete navrhnout
nějakou změnu. Složení akademického
senátu naleznete zde, stejně tak
i Jednací řád akademického senátu.
Tip
Garanta vašeho DSP i složení oborové
rady najdete v katalogu
programů v ISu.
Na začátku
studia3
11
3.1 Zápis
do studia
Když dostanete rozhodnutí o přijetí do
DSP, vzniká vám právo na zápis do studia
a prvního semestru. Studentem se
stanete poté, co se do studia zapíšete.
Informace k zápisu obdržíte v přihlášce
a najdete je i na webu fakulty.
Informace o vašich povinnostech v DSP
najdete ve studijním katalogu v Informačním
systému MU (IS) nebo na
webových stránkách pracoviště, kde
studium absolvujete. V případě nejasností
se neváhejte obrátit na svého
školitele, případně garanta vašeho DSP.
3.2 Individuální
studijní plán:
celé studium
Individuální studijní plán (ISP) je závazný
harmonogram celého vašeho
studia. Uvádíte v něm, jaké předměty/
povinnosti/činnosti budete dělat a kdy.
Vytváříte jej ve spolupráci se svým
školitelem, který ho také formálně
v ISu schvaluje. Váš ISP schvaluje také
oborová rada.
Součástí doktorského studia jsou
i předměty. Řada z nich funguje ve formě
samostudia nebo se týkají účasti na
konferencích, zahraničního pobytu,
publikací a disertace.
3.3 Individuální
studijní plán:
semestrální náplň
Každý semestr budete připravovat plán
vašich prací – semestrální náplň (SN).
To budete dělat ve spolupráci se svým
školitelem nejpozději na začátku semestru.
Jde o důležitou věc, protože
v SN podrobně popisujete to, na čem budete
v semestru pracovat. Jeho splnění
je podmínkou pro postup do dalšího semestru.
Semestrální náplň je výsledkem
vzájemné dohody mezi vámi a vaším
školitelem. Schvaluje ho školitel.
Na konci každého semestru probíhá
hodnocení plnění SN, tj. toho, zda jste
splnili to, na čem jste se se svým školitelem
dohodli. Nejdříve se k plnění SN
vyjadřujete vy, poté školitel. Nejméně
jednou ročně probíhá také celkové hodnocení
vašeho studia oborovou radou.
Vyhodnotí-li školitel váš SN jako nesplněný,
posuzuje jeho naplnění oborová
rada. Pokud i oborová rada vyhodnotí
SN jako nesplněný, studium je
vám ukončeno.
Termíny, kdy je možné vyplňovat SN
a její hodnocení, naleznete pro každý
semestr přímo v ISu v aplikaci Individuální
studijní plán Ph.D. a jeho
hodnocení.
Tip
Potvrzení o studiu si můžete sami
vygenerovat v ISu. Není potřeba
kontaktovat studijní oddělení.
Tip
Jak ISP poskládat? Na začátek studia
zařaďte teoretické předměty,
do pozdějších semestrů předměty
související s publikacemi a přípravou
disertace. Obhajobu disertačního
projektu zařaďte nejpozději
do 3. semestru. První konferenci
(zahraniční) zařaďte do 2.–3.
semestru. Můžete ji využít pro
získání zpětné vazby na váš disertační
projekt a k navázání kontaktů
pro zahraniční pobyt. Ten zařaďte
tak, abyste jej mohli využít
pro spolupráci s odborníky na
vašem výzkumu a nekomplikoval
vám ukončování studia.
Tip
Zapsat se můžete pohodlně
z domova. Odkaz na zápis najdete
v přihlášce. Můžete se zapsat ve
stanovené lhůtě, nebo v náhradním
termínu, a to za předpokladu,
že do 5 pracovních dnů
prokážete závažné důvody, které
vám v zápisu bránily. V opačném
případě právo na studium zaniká.
Tip
Uložte si pravidla studia platná
v den vašeho zápisu. Ta jsou pro
vás závazná. Dojde-li k jejich
změně, pak by pro vás změna měla
být povinná jen v případě, že vám
výrazně nekomplikuje ukončení
studia nebo pro vás neznamená
značnou nevýhodu ve studiu.
Tip
V ISu najdete studijní plán doktorského
studia pro váš obor, ve
kterém jsou přehledně uvedeny
předměty, které musíte v průběhu
studia absolvovat.
Tip
Pravidla doktorského studia upravuje
Studijní a zkušební řád MU. Najdete
v něm své povinnosti i práva.
12
Do SN uvádějte např., jakou činnost ve
vašem výzkumu uskutečníte, jaké bude
vaše zapojení do výuky, na jakou konferenci
pojedete, jakou grantovou žádost
podáte apod. Čím konkrétněji je popsáno
to, co budete dělat, tím lépe lze
cílů dosáhnout a tím lépe lze na konci
semestru zhodnotit, zda jste je splnil.
Tip
Zajímá vás, co MU doporučuje studentům
DSP, jejich školitelům
a garantům? Podívejte se.
Tip
Semestrální náplň domlouvejte
dříve než na začátku semestru.
Díky tomu si můžete práce v nadcházejícím
semestru dobře naplánovat.
Buďte aktivní, kvůli přípravě
SN oslovte svého školitele,
nabídněte mu své představy o rozsahu
i podobě prací.
Semestrální náplň: ukázka
Příprava disertační práce:
1. Sběr dat k výzkumu AB,
2. Analýza dat k výzkumu CD a napsání části Výsledky.
Publikace/články:
1. Dokončení rukopisu článku AB,
2. Vypořádání se s posudky recenzentů článku CD.
Odborná fóra/konference/přednášky: Účast na konferenci AB
Stáže: v tomto semestru stáž neabsolvuji
Ostatní: Studium:
1. Absolvování předmětů AB, CD, EF,
2. Výuka: Předmět AB (Odhadovaný rozsah: 30 hodin):
a. administrace 3 testů,
b. výuka 1 přednášky na téma XY,
c. výuka 1 semináře (2 seminární skupiny) na téma XY,
d. oprava cca 30 písemných úkolů.
V průběhu
studia4
14
4.1 Zápis
do semestru
Před začátkem každého semestru
(kromě prvního) podáváte v ISu žádost
o zápis do dalšího semestru. To je základním
předpokladem k tomu, abyste
do něj mohli být zapsáni. Do následujícího
semestru můžete být zapsáni, když:
— splníte semestrální náplň
a získáte souhlas školitele
s postupem do dalšího semestru,
— splníte kreditovou povinnost
pro daný semestr (nejčastěji
20 kreditů v aktuálním semestru,
nebo 45 kreditů v součtu
aktuálního a minulého semestru),
— úspěšně ukončíte všechny
opakované předměty zapsané
v aktuálním semestru,
— nepřekročíte maximální dobu
studia v doktorském studijním
programu (8 let).
4.2 Publikace
Důležitou součástí doktorského studia
je publikační činnost. Pro studenty
všech DSP platí na FSS tento společný
minimální standard:
1. Student musí publikovat v průběhu
studia nejméně 2 publikace.
2. Jedna publikace je článek v časopisu
zahrnutém v databázi Web
of Science Q1–Q3.
3. Druhá publikace je článek v časopisu
zahrnutém v databázi Web
of Science / Scopus / zahraniční
nebo domácí monografie / kapitola
v zahraniční monografii (kategorie
nakladatelství A, B).
4. Autorskýpodíl:studentmusíbýt
uoboupublikacíjedinýneboprvní
autor,vpřípaděspoluautorstvímusí
býtminimálníautorskýpodíl50%.
5. Publikace je uznána, je-li přijata
k publikování (stačí mail od editora),
nebo publikována (platí i online
first).
6. Pravidla pro určení kvartilu
a. Počítá se nejvyšší kvartil od
doby odeslání rukopisu do
podání Přihlášky k obhajobě
disertace.
b. Kvartilčasopisuseurčujedle
AIS(Webof Science)/SJR(Sco-
pus).Není-ličasopisupřidělen
AIS,počításekvartildleIF.
c. Kvartil časopisu se počítá
podle pravidla „vyšší bere“,
tj. pokud je časopis ve více
oborech (tzv. FORD), počítá
se nejvyšší kvartil.
d. Pokud je časopis v databázi
WoS i Scopus, počítá se
kvartil WoS.
4.3 Zahraniční
pobyt
Zahraniční stáž v délce minimálně
90 dní je povinnou součástí doktorského
studia na FSS a jejím obsahem je
především spolupráce se zahraničními
kolegy na jejich/vašem výzkumu, příprava
publikací nebo disertace.
Stáž můžete absolvovat na jakékoliv
zahraniční univerzitě nebo výzkumném
pracovišti mimo Slovenska.
Zahraniční pracoviště si vybíráte ve
spolupráci se školitelem dle zaměření
vašeho výzkumu. Ideální je absolvovat
stáž na pracovišti, na kterém se věnují
Tip
Studium můžete přerušit. Můžete
o něj požádat, máte-li splněny
podmínky pro postup do dalšího
semestru. Studium lze v součtu
přerušit maximálně na 4 roky.
Tip
Standardní délka studia jsou
4 roky. Úspěšné ukončení studia
v této době je jedním z důležitých
parametrů při sledování kvality
doktorského studia. Maximální
délka studia je 8 let. Do této doby
se nezapočítává přerušení studia
z vážných zdravotních důvodů
nebo z důvodů mateřské / rodičovské
dovolené.
Tip
Počítejte s tím, že publikační proces
je dlouhý, může trvat i několik
let. Proto na publikacích začněte
pracovat co nejdříve. Odmítnutých
rukopisů je v dobrých
časopisech 80 % a více. Je pravděpodobné,
že váš rukopis v redakcích
opakovaně odmítnou.
Nenechte se odradit. Odmítnutí
a opakované přepracovávání textu
je součástí vědecké kariéry a setkávají
se s ním i světové špičky
v oboru. Pokud to kvalita rukopisu
umožňuje, začínejte v nejlepších
časopisech. I když vás odmítnout,
recenze jsou užitečné pro vylepšení
kvality rukopisu.
Tip
Ústřední knihovna FSS MU nabízí
podporu publikování a vědy. Podívejte
se na jejich služby. Najdete
tam i vysvětlení zkratek, ve kterých
se zatím nevyznáte.
15
tématu vaší disertační práce nebo tématu
blízkému.
Prostředky pro zahraniční pobyt můžete
získat z fakultních stipendijních
programů, výjezdních programů
(např. Erasmus+) nebo projektů specifického
výzkumu řešených na pracovišti,
na kterém se uskutečňuje váš
DSP. Prostředky můžete kombinovat.
Nejvhodnějším obdobím pro absolvování
zahraničního pobytu je 4.–6. semestr.
Není-li možné absolvovat stáž nepřetržitě,
lze ji rozdělit na dva až tři pobyty
o minimální délce 30 dní.
4.4 Konference
V průběhu studia se musí student aktivně
účastnit nejméně jedné zahraniční
konference. Aktivní účast
znamená prezentaci nebo poster.
Účast na konferenci je pro vás užitečná
v tom, že můžete získat zpětnou vazbu
na váš výzkum a navázat kontakty se
zahraničními výzkumníky nebo jinými
doktorskými studenty.
Při výběru konferencí věnujte pozornost
tomu, kdo ji pořádá (v ideálním
případě nějaká odborná
společnost, univerzita) a historii
konference. Dejte si pozor na nekvalitní
konference zaměřené na tzv. konferenční
business. S výběrem konference
vám může pomoci školitel, který
může mít také tipy na významné
konference vašeho oboru nebo související
s tématem vašeho výzkumu.
Prostředky na konferenci můžete získat
ze stipendijních programů fakulty,
projektů školitele nebo projektů specifického
výzkumu řešených na pracovišti,
na kterém se uskutečňuje váš
doktorský program. Prostředky můžete
kombinovat.
4.5 Zapojení
do výuky
Důležitou součástí doktorského studia
je rozvoj pedagogických dovedností.
Proto budete v průběhu studia zapojeni
do výuky. Jeho rozsah určují oborové
rady jednotlivých DSP. Na FSS je
maximální doporučená hranice za celé
studium FSS 10 kreditů, tj. cca 250 hodin
vaší práce.
Do výuky byste měli být zapojováni postupně
dle vašich schopností
a dovedností. Samozřejmá by měla být
supervize školitelem nebo zkušenějšími
kolegy, které školitel určí.
Vaše zapojení do výuky by mělo probíhat
především v úvodních semestrech
studia (1.–4. semestr). V pozdějších
fázích studia byste měli mít méně výukové
zátěže, abyste měli dostatek času
na ukončování studia.
Tip
Diskuse o míře a podobě vašeho
zapojení do výuky i o podpoře,
kterou vám školitel při rozvoji
vašich pedagogických dovedností
poskytne, by měla být součástí
vaší komunikace se školitelem
před podáním přihlášky do studia
a také před každým semestrem při
tvorbě semestrálního plánu. Nezmíní-li
zapojení do výuky školitel,
zeptejte se na ni sami.
Tip
Rozvíjet své pedagogické
dovednosti můžete i prostřednictvím
nabídky kurzů Centra rozvoje
pedagogických dovedností
MU. Jejich kurzy můžete v rámci
svého studia absolvovat zdarma.
Tip
Dobrou příležitostí pro navázání
kontaktů s kolegy ze zahraniční
jsou zahraniční konference. Jeďte
na konferenci, představte svůj výzkumný
projekt nebo některé ze
svých výsledků, seznamte se s lidmi.
Je to dobrý způsob k nalezení
pracoviště pro zahraniční pobyt.
Tip
Jiným způsobem je aktivní
oslovování zahraničních odborníků,
kteří se věnují vašemu tématu
nebo něčemu podobnému. Oslovte
autora zajímavého / vlivného / důležitého
článku, který jste četli.
Neváhejte oslovovat světové špičky.
Často reagují rychle a obvykle
jsou vstřícní. Když vás nepřijmou,
mohou doporučit jiného kolegu.
Při oslovení konkrétně uveďte,
čemu se věnujete, jaké máte výsledky
a proč oslovujete právě
daného zahraničního kolegu. Buďte
aktivní. Nalezení pracoviště,
kde by se vám líbilo a bylo by pro
vás užitečné, máte ve svých rukou.
Na konci
studia5
17
5.1 Státní zkouška
Státní doktorská zkouška (SDZ) je důležitou
součástí ukončování studia.
Koná se vždy před obhajobou disertace,
a to v průběhu studia nebo na jeho
konci. Obvykle má podobu diskuse nad
předem danými problémovými okruhy
nebo seznamem literatury.
5.2 Disertace
a její obhajoba
Podoba disertace je dána Studijním
a zkušebním řádem MU, článek 31.
Podrobnější informace o podobě disertace
určuje oborová rada vašeho studijního
programu.
Obhajoba disertace je posledním krokem
k ukončení studia. Disertaci odevzdáváte
v termínech určených fakultou. Termíny
jsou známy vždy nejpozději na začátku
akademického roku.
Před elektronickým odevzdáním disertační
práce požádejte studijní oddělení
o otevření archivu disertační práce. To
vám umožní disertaci do ISu odevzdat.
Disertační práci včetně přihlášky k její
obhajoběmusíte odevzdatv dostatečném
předstihu tak, aby obhajoba
proběhla před uplynutím maximální
doby studia.
5.3 Úspěšné
ukončení studia
Úspěšným složením státní doktorské
zkoušky a obhájením disertační práce
doktorské studium ukončíte a získáte
titul doktorka/doktor, ve zkratce Ph.D.,
uváděné za jménem.
Jako doklad o úspěšném ukončení studia
obdržíte vysokoškolský diplom
a dodatek k diplomu.
Tip
Potřebujete-li detailnější informace
o podobě disertace a jejích náležitostech,
ptejte se svého školitele
nebo garanta studia.
Tip
Podrobné informace k podání přihlášky
ke státní doktorské zkoušce
a k obhajobě disertační práce zde.
Spolupráce
mezi školitelem
a studentem:
dobrá praxe6
19
6.1 Aby se
spolupráce dařila
Kvalita spolupráce mezi školitelem
a studentem je jeden z klíčových prvků
ovlivňujících studijní úspěšnost.
Má-li se spolupráci dobře dařit, musí
být stanovena její podoba a pravidla
a musí být dodržována školitelem
i studentem.
Školitel a student jsou rovnocenní
partneři, kteří mají za kvalitu spolupráce
stejnou odpovědnost.
Obě strany spolu komunikují s respektem
a slušně. Křik, vulgarismy, nezájem,
nereagování, odmítání zpětné
vazby nebo diskuse, ponižování apod.
do vzájemné komunikace nepatří.
Školitel věnuje studentům svůj čas, odbornost,
poskytuje jim podporu, vytváří
příležitosti a bezpečné prostředí pro
jejich rozvoj.
Student je aktivní a je odpovědný za
své studium, jeho průběh i plnění studijních
požadavků.
6.2 Dobrá praxe
Školitel se se svými studenty setkává
osobně a pravidelně. Setkání se konají
cca jednou za týden / jednou za 14 dní.
Frekvence setkání se odvíjí od intenzity
spolupráce.
Na setkáních se diskutují témata týkající
se výzkumu studenta, zapojení do
výuky, jeho studijní záležitosti.
Školitel a student spolu mluví o svých
očekáváních týkajících se vzájemné
spolupráce (co od druhého potřebuji,
co bych přivítal). Očekávání si opakovaně
a průběžně vyjasňují.
Zpětná vazba je běžnou součástí komunikace.
Obě strany ji považují za způsob
péče o vzájemnou spolupráci i jako
prostředek rozvoje studenta i školitelky.
Zpětná vazba funguje oběma směry – od
školitele ke studentovi i obráceně. Obě
strany si o zpětnou vazbu dokáží říct
a umí ji také sdělit způsobem, který je
ohleduplný a respektuje druhou stranu.
20
Před zahájením každého semestru školitel
a student společně připravují (nejlépe
při osobní diskusi) semestrální
náplň. Ta je konkrétní a je výsledkem
vzájemné dohody a zohledňuje potřeby
obou stran.
Na konci každého semestru dochází
ke zhodnocení semestrální náplně
(nejlépe při osobní diskusi). Hodnocení
je konkrétní, založené na faktech,
na sebehodnocení studenta a hodnocení
školitele.
Školitel se svými studenty funguje
v týmu. Studenti školitele se znají, vzájemně
spolupracují na výuce
(např. společná výuka seminářů, vzájemná
supervize hodnocení písemných
prací studentů Bcl. a Mgr. studia, příprava
obsahu předmětů), výzkumných
projektech (školitele nebo svých vlastních),
diskutují své disertační projekty,
nápady na další výzkum, spolupracují
na grantových žádostech. Vzájemně si
poskytují zpětnou vazbu. Probíhají
pravidelná společná setkání.
6.2.1 E-mailová
komunikace
Na e-maily je normální odpovídat.
Odpovídáme v rozumném intervalu
(na běžné e-maily do cca dvou pracovních
dnů). Vyžaduje-li naše odpověď
delší čas, dáme vědět odesílateli,
že jsme jeho e-mail dostali a do kdy mu
odpovíme.
Na e-maily odeslané mimo běžnou pracovní
dobu (víkendy, státní svátky,
noční časy) lze reagovat v běžné pracovní
době.
6.2.2 Zapojení
do výuky
Je postupné, odpovídá dovednostem
studenta a je výsledkem vzájemné dohody
mezi studentem a školitelem.
V případě, že má student minimální nebo
žádné zkušenosti s pedagogickou činností,
je nejdříve zapojen do jednodušších
činností, např. do komunikace se studenty
v rámci běžné administrativy (rozdělování
do seminárních skupin, průběžné
testy, připomínání termínů apod.),
pokračovat může hodnocením písemných
prací a poskytováním zpětné vazby
na ně. Navazovat může zapojení do části
kontaktní výuky, např. část semináře při
spolupráci se zkušenějším kolegou (školitel,
jiná osoba určená školitelem), později
může vyučovat seminář celý (ve
spolupráci se zkušenějším kolegou nebo
sám). Jako poslední se může odehrát zapojení
do přednášek – nejdříve do jejích
částí a při spolupráci se zkušenějším kolegou,
později do výuky přednášky celé.
Student může vyučovat za supervize
školitele svůj vlastní předmět, obvykle
předmět ECTS B.
Podpora školitele spočívá v poskytování
průběžné zpětné vazby na kvalitu
výukové činnosti studenta. Obvyklé
je, že školitel studenta při výuce
vidí, protože s ním učí nebo se na jeho
výuku chodí dívat. Dále pak v konzultování
témat, se kterými v souvislosti
se svým zapojením do výuky potřebuje
student poradit (např. obsah výuky,
metodika výuky, komunikace se studenty,
kritéria hodnocení písemných
úkolů apod.).
Student může být vedoucím/oponentem/konzultantem
bakalářské závěrečné
práce. Podpora školitele je neodmyslitelnou
součástí i této pedagogické
aktivity.
6.2.3 Publikace
Školitel pomáhá s tvorbou publikací,
např. pomáhá najít vhodný časopis, poskytuje
zpětnou vazbu na jednotlivé
části rukopisu, může psát některé části
rukopisu, pomáhá najít finance na
jazykovou korekturu rukopisu, pomáhá
při zapracování podnětů recenzen-
tů.
Spoluautorský podíl školitele je oběma
stranami diskutován před zahájením
psaní rukopisu a před zapojením školitele
do prací na rukopisu. Diskusi iniciuje
školitel.
Velikost spoluautorského podílu navrhuje
první autor (autor, který měl největší
podíl na napsání rukopisu). Je výsledkem
vzájemné dohody mezi spoluautory
a je určen po ukončení prací na rukopisu.
Spoluautorský podíl odpovídá
odhadu rozsahu a významu prací odvedených
na rukopisu. Je uváděn pravdivě
a stejně při jakékoliv evidenci publikace.
Klasifikaci činností, které tvoří práci na
publikaci, definuje systém CRediT.
Tip
Rozhodování o spoluautorství
a velikosti autorského podílu
může být obtížná věc. Podívejte se
na zásady dobrého publikování na
MU, najdete tam užitečná doporučení
k tomu, kdo je či není autorem
nebo jak určit pořadí autorů.
21
6.3 Když se
spolupráci nedaří
Je možné, že při spolupráci školitele
a studenta nastanou různé potíže. Většině
z nich lze předcházet opakovaným
vyjasňováním vzájemných očekávání,
poskytováním zpětné vazby, jejím přijetím,
upřímnou snahou o změnu. Pokud
ani poté vzájemná spolupráce nefunguje
a opakované pokusy o její
zlepšení nepomáhají, můžete:
1. se s prosbou o pomoc při řešení
situace obrátit na kolegu,
kterému důvěřujete,
2. se obrátit na garanta doktorského
programu, vedoucího katedry,
proděkana pro výzkum
a doktorské studium, na děkana
fakulty (v uvedeném pořadí),
3. oslovit zástupce akademického
senátu,
4. kontaktovat fakultního zástupce
Poradenského centra MU,
5. napsat na adresu stiznosti@fss.
muni.cz,
6. požádat o změnu školitele.
6.4 Etika
Masarykova univerzita má vytvořen
systém etických pravidel a principů,
které jsou pro všechny členy akademické
obce, odborné i výzkumné pracovnice,
ostatní zaměstnance univerzity
závazné. Základní etické požadavky
shrnuje Etický kodex Masarykovy
univerzity. Základní pravidla etiky výzkumu
na MU definuje Etika výzkumu
na MU.
Studenti DSP jsou stejně jako jiní výzkumní
pracovníci na FSS odpovědní za
objektivitu prováděného výzkumu, respektují
principy autorství a spoluautorství,
nedopouštějí se plagiátorství
a respektují zásady dobré citační praxe.
Tip
Mluvte o svých zkušenostech,
myšlenkách, pocitech ze spolupráce
se svými spolužáky, zkušenějšími
kolegy a školitelem. Sdílení
zkušeností vám může pomoci leccos
si ujasnit, změnit pohled na
věc nebo vás může ujistit v tom,
jak věc vidíte. Když vám při spolupráci
něco vyhovuje, řekněte to
školiteli. Potěšíte ho tím a zároveň
dáte najevo, co potřebujete
k tomu, aby šlo vše hladce. Když
vám při spolupráci něco nevyhovuje,
řekněte to taky. Do
funkční spolupráce a funkčních
vztahů patří to, že spolu dokážeme
mluvit i o tom, co bychom potřebovali
jinak. Poskytování zpětné
vazby je užitečnou dovedností
nejen do pracovního prostředí, ale
také do blízkých vztahů.
Tip
Je normální, že ve spolupráci nastanou
obtíže, je normální, že se je
snaží zúčastněné strany řešit, je
normální a užitečné zapojit do řešení
situace třetí stranu.
Užitečné
formality7
23
7.1 Vyřiďte si
ISIC
ISIC je základní identifikační povinný
doklad všech studujících na MU. Na
MU slouží ISIC jako průkaz pro identifikaci
v menzách, knihovnách, pro
kopírování a tisk, vstup do univerzitní
počítačové učebny, apod. ISIC můžete
využít pro čerpání studentských slev
do věku 26 let. Pokud kartu nemáte
z dřívějšího studia na MU, zařiďte si ji.
7.2 Nastavte si
číslo účtu pro
výplatu stipendia
Stipendium je na MU vypláceno jen
bezhotovostně na bankovní účet vedený
u české banky. Uveďte jeho číslo v ISu.
7.3 Absolvujte
BOZP
Školení požární ochrany a bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci je povinné
ze zákona. Školení probíhá formou
e-learningu. Více informací k absolvování
školení naleznete ve vaší při-
hlášce.
Co by vás
mohlo zajímat8
25
8.1 Doktorské
studium
a rodičovství
Od roku 2013 je zavedena tzv. uznaná
doba rodičovství (UDR). Může ji využít
student na mateřské i rodičovské dovolené.
Podívejte se, co vše UDR umožňuje.
8.2 Hlídání dětí
Na FSS funguje dětský koutek nabízející
neformální hlídání dětí. Hlídání zajišťují
dobrovolníci, většinou také studenti,
nebo si rodiče s hlídáním vzájemně
vypomáhají.
8.3 Když je mi
více než 26 let
Je-li vám více než 26 let, musíte se podle
zákona přihlásit k platbě zdravotního
pojištění jako samoplátci. Jste-li zaměstnáni,
pak je zdravotní pojištění
součástí pracovněprávního vztahu a je
hrazeno z vaší hrubé mzdy. Jste-li zaměstnáni
na dohodu o provedení práce,
pak se zdravotní pojištění platí ze
mzdy, přesahuje-li měsíční příjem
10 000 Kč, v případě dohody o pracovní
činnosti pak částku 3 499 Kč.
V měsících, kdy takový příjem nemáte,
musíte pojistné hradit sami.
Nemáte-li žádný z pracovněprávních
vztahů, ze kterých jsou odvody pojistného,
pak se vám tato doba nezapočítává
pro výpočet důchodu a nejste sociálně
pojištěni. K platbám sociálního
pojištění se přihlašovat nemusíte, protože
jeho placení je dobrovolné.
8.4 Letní a zimní
vzdělávací školy
Součástí doktorského studia je pro
mnohé studenty také absolvování vzdělávacích
škol, které umožňují rozvoj
různých výzkumných a pedagogických
znalostí a dovedností. Účast na nich je
dobrou příležitostí k seznámení se
s dalšími studenty i zkušenějšími kolegy.
Vzdělávací školy vám mohou doporučit
vaši spolužáci či školitel.
Využijte v rámci studia možnosti zdarma
zlepšovat své znalosti cizích jazyků
prostřednictvím Centra jazykového
vzdělávání MU.
8.5 Informační
systém MU
Informační systém je skvělá věc. Díky
němu vyřešíte většinu věcí, které se
studiem souvisí. Proto je dobré, když
se v něm dokážete vyznat.
8.6 Software
K dispozici jsou vám fondy všech
univerzitních knihoven včetně předplacených
elektronických zdrojů. Jako
studentka/student máte automaticky
přístup k MS Office 365. Pro výuku
a výzkum můžete využívat licence od
Atlas.ti, Stata, Qualtrics, Grammarly,
Writefull, citační so�ware (EndNote
Web, CitacePRO), Adobe Creative Cloud
a další. Pro více informací můžete
kontaktovat CIKT.
8.7 Síť Eduroam
Ve většině prostor MU, ale i kdekoliv
jinde po světě se můžete připojit k wifi
síti Eduroam. Připojit se je snadné.
8.8 Vzájemné
poznávání,
kontakty,
socializace, pomoc
Studentské spolky na MU
Kariérní centrum MU
Česká asociace doktorandek a dokto-
randů
Tip
Nabídku vzdělávacích škol najdete
na stránkách Centra zahraniční
spolupráce MU.
fss.muni.cz