NÁVRH PROJEKTU DISERTAČNÍ PRÁCE I. Název: Analýza procesu konstrukce rodiny v časopisové produkci let 1990-2010 a způsobů dekódování mediálních sdělení s rodinnou tématikou II. Cíl výzkumu: V současnosti můžeme v populárních médiích slýchat názor, že se česká rodina ocitla v krizi. Tento argument podporují následující fakta: Vzrůstající procento bezdětných žen, stoupající počet dětí narozených mimo manželství, zvyšující se podíl párů, které se rozvádějí, a skutečnost, že v roce 2001 připadalo na jednu ženu 1,14 dětí. Ačkoli se většina odborníků shoduje, že nastíněný sociální vývoj je zcela v souladu s vývojem společnosti v postmoderní éře, zajímá nás, jak se v dané situaci chovají vybraná česká média - zdali obhajují koncept rodiny, či upřednostňují protikladné hodnoty. Jejich prorodinný, respektive antirodinný diskurz však nebudeme zkoumat pouze z čistě analytického hlediska. Budeme se rovněž zabývat tím, jak vybraným mediálním sdělením o rodině rozumějí studenti a studentky vysokých škol, kteří coby specifická sociální skupina vykazují řadu „krizových“ jevů: Manželství uzavírají v pozdním věku a většinou plodí jednoho až dva potomky. V rámci našeho výzkumu se proto pokusíme osvětlit, jak čtou vysokoškoláci mediální diskurz o rodině a do jaké míry se jejich recepce shoduje se zakódovanými významy. V neposlední řadě bychom rádi upozornili na to, že náš výzkum je co do tématu a přístupu v českém prostředí ojedinělý. Nejen, že se v zamýšlené práci budeme zabývat povahou rodinného diskurzu napříč časopiseckým spektrem, ale naší analýze podrobíme také pečlivě ohraničené publikum. III. Základní výzkumné otázky: III.a Jakým způsobem zobrazovaly vvbrané české časopisy rodinnou tematiku v letech 1990-2010? III.b Jsou zkoumaná média prorodinná, nebo protirodinná? III.c Jak dekódují vybraná sdělení o rodině studenti a studentky vysokých škol? IV. Teoretický kontext: V disertační práci budeme vycházet především z následujících teoretických konceptů: ▪ Teorie diskurzu (Michel Foucault; Norman Fairclough; T. A. van Dijk; problematika „moci“, „vědění“, „exkluze“ a „prázdnoty“- „heterotopie“) ▪ Teorie reprezentace (Stuart Hall; problematika „typu“, „archetypu“ a „stereotypu“; „mýty“ dle Rolanda Barthese) ▪ Hallův model zakódování a dekódování (Stuart Hall; „dominantní“, „dohodnutý“ a „opoziční kód“) ▪ Koncept ideologie a hegemonie (Louis Althusser; Antonio Gramsci; problematika „naturalizace mocenských vztahů“; „ideologické mody operandi“) ▪ Mechanismus terapie a potlačení (Peter L. Berger; T. Luckmann; problematika „sociální konstrukce reality“) V. Definice vzorku a způsob jeho výběru: ▪ Určení výzkumného souboru: Vzhledem k nastíněnému charakteru analýzy budeme v naší práci operovat se dvěma odlišnými výzkumnými soubory: První množinu vzorků tvoří časopisy, které na základě jejich tematické specifikace dále dělíme na pět podskupin - časopisy rodinné, ženské, mužské, politicko-zpravodajské a společenské. Protože jmenované typy periodik čítají poměrně velké množství položek, rozhodli jsme se je zredukovat pomocí dvou základních kritérií: míry exkluzivity (časopisy „exkluzivní“ a „klasické“) a zábavnosti (časopisy „zábavné“ a „výchovné“). Do výsledného vzorku jsme pak zahrnuli zástupce každého z definovaných typů. Reálně analyzovaný materiál tudíž sestává z následujících titulů: Z časopisů o rodině jsou to periodika „Naše rodina“, „Rodiče“, „Family Star“ a „Miminko“; z ženských časopisů „Blesk pro ženy“, „Svět ženy“, „Cosmopolitan“ a „Marianne“; z časopisů mužských „Playboy“ a „Esquire“; z politicko-zpravodajských časopisů „Respekt“ a „Týden“ a z časopisů společenských „Spy“ a „Rytmus života“. Druhou populaci představují posluchači vysokých škol. Vzhledem ke zvoleným metodám výzkumu, jimiž jsou metody focus group a hloubkové rozhovory, bude výsledný vzorek sestávat z šesti studentek a šesti studentů. VI. Metody výzkumu: kvalitativní diskurzivní analýza (výzkum obsahu) a kvalitativní recepční analýza (výzkum publika realizovaný kombinací metod „focus group“ a „hloubkových rozhovorů“) Výzkumný oddíl zamýšlené disertační práce rozdělíme na dvě části. V první části budeme zkoumat povahu rodinného diskurzu, který se objevuje na stránkách tematicky odlišných skupin časopisů. Protože chceme podat zevrubný popis mediálního obrazu rodiny a míníme zachytit i ty nejjemnější nuance, jimiž se v textech projevují mocenské vztahy a ideologie, budeme na zvolená periodika aplikovat právě metodu diskurzivní analýzy. Ve druhé části se pak zaměříme na to, jakým způsobem dekódují rodinná sdělení posluchači vysokých škol. Abychom odhalili významy, které naši budoucí respondenti přisuzují vybraným mediálním obrazům rodiny, použijeme metodu focus group. Výsledky získané na základě této skupinové analýzy následně zpřesníme či doplníme skutečnostmi, které vyplynou na povrch v rámci hloubkových rozhovorů. VII. Základní bibliografie: ▪ Chambers, Deborah. 2001. Representing the family. London: SAGE Publications. ▪ Foucault, Michel. 1994. Diskurs, autor, genealogie: tři studie. Praha: Svoboda. ▪ Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál. ▪ Možný, Ivo. 1983. Rodina vysokoškolsky vzdělaných manželů. Brno: Univerzita J. E. Purkyně. ▪ Rabušic, Ladislav. 2001. Kde ty všechny děti jsou? Praha: Sociologické nakladatelství. VIII. Anotace magisterské práce: NOVÁKOVÁ, L. Mediální reprezentace otcovství a její proměny v čase. Brno: FSS MU. (156 stran, 58 663 slov) Magisterská práce se zabývá mediálním obrazem otce a jeho proměnami v lifestylových časopisech „Šťastný domov“, „List paní a dívek“ a „Vlasta“. Naším cílem je zjistit, jakým způsobem se o otci hovoří v časovém intervalu let 1918-2009 a jakých podob nabývá jeho mediální reprezentace v průběhu času. Prostřednictvím metody diskurzivní analýzy chceme však rovněž přispět k debatě o povaze mužství. Z toho důvodu jsme si položili následující výzkumnou otázku, která je pro naši práci klíčová: Sestává mediální obraz otce ze stále stejných charakteristik a vzorců chování (archetypů), nebo se spolu se svými reálnými protějšky vyvíjí, jak tvrdí představitelé tzv. mužských studií?