Výzkumný záměr pro doktorské studium Autor: Zdeněk Rous (52218) Datum vypracování: 14. 6. 2011 Předběžný název: Městská marginalita v ČR (Brně) jako funkce sociální sociální a politické historie. Proč lze téma považovat za zajímavé? Umožní přispět ke kolektivní práci konstrukce teorie marginality prostřednictvím rozšíření poznání vývoje marginality v postkomunistické zemi a prostřednictvím mezinárodní komparace. Má okamžitou relevanci pro oblast veřejné politiky. Výzkumná otázka: Jak se každý z šesti specifických prvků pokročilé marginality specifikuje v České republice (Brně) jako funkce sociální a politické historie? Jak se tato konkrétní specifikace jednotlivých prvků pokročilé marginality odlišuje/podobá v rámci mezinárodního porovnání? Teoretické paradigma: makrokřídlo durkheimovské tradice (Bourdieu, Wacquant) a konfliktualismus (Weber, neomarxismus, Collins). " ... paradigmata nejsou pravdivá či nepravdivá; jako způsoby dívání se jsou pouze více či méně užitečná." (Babbie, 2010: 34). Teoretický kontext: Pokročilá marginalita charakterizuje nový režim chudoby a městské marginality vynořující se v post-fordistické, post-keynesyánské éře v rozvinutých společnostech. Lze ji charakterizovat následujícími prvky, které ji odlišují od marginality fordistického období. 1) Námezdní práce sama se stala zdrojem sociální nejistoty, nestability a prekérnosti – prekérní práce jako součást problému. 2) Funkční odpojení marginality od makroekonomických trendů - expanzivní fáze ekonomiky na ní mají jen nízký pozitivní efekt. 3) Teritoriálně fixovaná a stigmatizace - má tendenci se koncentrovat v ohraničených teritoriích vnímaných outsidery i insidery jako “místa zla”. Dochází k produkci a cirkulaci negativní kolektivní reprezentace. 4) Rozklad „místa“ (humanizované a kulturně známé lokality s níž se lze identifikovat a cítit se v ní doma) a jeho nahrazení prostorem, ve kterém se odehrává soutěžení a zápas o přežití. 5) Ztráta zázemí, kam se lidé mohli uchýlit a kde mohli přečkat období ekonomických recesí (např. sousedství, komunální ghetto či vesnice). 6) Třídní rozklad na dně sociální struktury a symbolické odloučení “prekariátu”. V dlouhodobé perspektivě mohou být vlastností pokročilé marginality chápány jako produkt čtyř logik (strukturních dynamik), které společně tvarují tyto vlastnosti městské chudoby a které lze souhrnně nazvat jako polarizaci zdola (sociální struktury). Jedná se o dynamiku makrosociální, znamenající dualizaci zaměstnanecké struktury a růst nerovnosti; dynamiku ekonomickou znamenající desocializaci a fragmentaci námezdní práce; dynamika politickou znamenající ústup a disartikulaci sociálního státu; dynamiku prostorovou znamenající koncentraci obyvatel v deprivovaných lokalitách a jejich hanobení na základě teritoriálního stigmatu. (blíže: http://is.muni.cz/th/52218/fss_m_a3/?lang=en;id=207294) Předpokládané využívané koncepty: · Pokročilá marginalita, sociální polarizace zdola (Wacquant) · Režim akumulace kapitálu, mód regulace (neomarxismus), mód regulace pracovního trhu (Peck) · Bourdieu: habitus, kapitál (kulturní, ekonomický, sociální, symbolický), objektivní systém pozic a subjektivní sada dispozic, symbolické násilí · Stigma (Goffman) a teritoriální stigma (Wacquant) · Sociální uzavírání (Weber) · Sociální třída (možné stratifikační schemata v postindustriální společnosti viz Keller (2010) či Standing (2009)), optická komunita (Zerubavel) Zdroje dat: Osobně sesbíraná data prostřednictvím etnografie a rozhovorů. Studie věnující se problematice marginality v ČR přímo či okrajově. Kvantitativní data z oficiálních statistik a kvantitativních výzkumů. Data pro mezinárodní komparaci – monografie venující se této problematice v jiných geografických kontextech – např. Waquant (USA, Francie), Perlman (Brazílie), Damer (Skotsko). Za účelem identifikace vhodných zdrojů dat budou konzultováni odborníci. Metodologický postup: „There is no methodological fix“ (Collins, 2010: 5). Při snaze budovat teorii marginality je důležité být metodologicky flexibilní. Spolu s Wacquantem však lze zdůraznit nutnost jak strukturní analýzy, tak i etnografického pozorování. Je tedy nutné analyzovat kvantitativní data (z oficiálních statistik apod.), stejně jako kvalitativní data ze zůčastněného pozorování (v marginalizované lokalitě), hloubkových rozhovorů (obyvatelé marginalizovaných lokalit, zástupci samosprávy a organizací působících v marginalizovaných lokalitách) či dokumentů (samosprávy a organizací působících v marginalizovaných lokalitách). Za účelem kvalitní etnografie zvažuji nastěhování se do marginalizované lokality a žít v ní. Přesnější metodologický postup se bude vyjasňovat v průběhu realizace projektu a za asistence odborníků. Kvalitatativní data budou zpracována za využití programu atlas.ti. Zjištění ohledně marginality v ČR budou porovnána se zjištěními z jiných zemí. K postupu a metodologii (Bourdieu, Wacquant): · soustředění se na dva stavy sociálního – objektivní a subjektivní struktury · odlišení folk konceptů od analytických konceptů · radikální historizace – přeměnit stav a osud sousedství v časovou sekvenci historických transformací jichž jsou materiálním vyjádřením · Za účelem komparace: rozlišit mezi pozici v hierarchizované struktuře míst, měřené dvojitým metrem materiální a symbolické hodnoty (materiální deprivovace a stigmatizace sousedství), a funkcí, kterou plní pro širší metropolitní systém (zdroj levné pracovní síly, skladiště pro přebytečnou populaci, prostorové kontajnery pro ostrakizaci nežádoucích kategorií a jednání); specifikovat stupeň a formu státní penetrace v sousedstvích relegace stejně jako měnící se vztahy, které obyvatelé udržují s různými veřejnými agenturami a jejich zástupci · pozor na symbolickou moc, která působí na všechny (i na sociálního analytika) Nejdůležitější publikace: Bourgois, P., and Jeff Schonberg. 2009. Righteous dopefiend. University of California Press. Keller, Jan. 2010. Tři sociální světy. Sociální struktura postindutriální společnosti. Praha: Sociologické nakladatelství. Standing, Guy. 2009. Work after Globalization. Edward Elgar. Wacquant, Loïc. 2008. Urban Outcasts: A Comparative Sociology of Advanced Marginality. Cambridge: Polity. Wacquant, Loïc. 2009. Punishing the Poor. Duke University Press. Anotace magisterské diplomové práce: Práce je přehledovou statí teorií zabývajících se problematikou marginality ve městech. Nejdříve stručně v historické posloupnosti představuje teorie vycházející ze studia amerického černošského ghetta, poté představuje práci Loica Wacquant, který, na základě komparativní sociologie amerického ghetta a francouzských banlieue konstruuje ideální typ pokročilé marginality. Marginalita postfordistického období je dle něj poháněna procesem sociální polarizace zdola, v němž kromě politicko-ekonomických sil hraje významnou roli síla teritoriální stigmatizace. Práce rovněž představuje studie soustředící se na mikroúroveň kognice a jednání, která jsou vnímány v kontextu strukturních sil – kognitivně sociologickou studii marginalizovaných mladých Afroameričanů a dvě etnografie věnující se ekonomice a kultuře pouličních dealerů drog a sociálnímu utrpení na heroinu závislých bezdomovců.