Hodnocení studia
Studium:
FSS D-SO4 SO [sem 4, roč 2]
Program:
Sociologie (čtyřleté)
Obor:
Sociologie
Pracoviště
Katedra sociologie
Téma:
Jak se víra (ne)ztrácí
Téma anglicky:
Hlavní školitel:
doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek, Dr., učo 43919
FSS:podzim 2010
Hodnocení uplynulého roku
Stav přípravy disertace:
Doktorandka splnila požadavky individuálního plánu za akademicky rok 2009/2010.
Změněno: 25. 2. 2011 23:06, doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek, Dr., učo 43919 Změněno: 25. 2. 2011 23:06, doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek,
Dr., učo 43919
Nejnovější údaje pro jednotlivé položky
Hodnocení uplynulého roku
Stav přípravy disertace:
Doktorandka splnila požadavky individuálního plánu za akademicky rok 2009/2010.
Změněno: 25. 2. 2011 23:06, doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek, Dr., učo 43919 Změněno: 25. 2. 2011 23:06, doc. PaedDr. Zdeněk Konopásek,
Dr., učo 43919
Není k dispozici žádné hodnocení.
Moje návrhy
Návrh hodnocení se vkládá vždy pro aktuální období, nikoliv pro období vybrané v záhlaví stránky.
Pokud školitel tento návrh nesmaže, lze ho příští rok doplnit, přepsat nebo smazat. Manipulace s
návrhem neovlivní žádné hodnocení, které uložil školitel.
Návrhy k rubrikám
Plán celého studia
Zadání disertační práce:
Jak se víra (ne)ztrácí
Evropu v posledních desetiletích charakterizuje výrazný pokles kongregačních aktivit a snižující se
počet osob hlásících se ke konkrétním církvím, ačkoli celosvětový trend se zdá být spíše opačný
(Davie 2002). Neobvyklý vývoj religiozity v Evropě se vysvětluje privatizací náboženství, změnami
podob religiozity a jejich novými charakteristikami: odkazuje se na privatizaci, individualizaci a
subjektivní rozměr víry. Úvahy o nové podobě religiozity směřují především k jejím kognitivním
podobám , projevům religiozity na úrovni jednání se věnují méně (McGuire 2008). Právě na úrovni
jednání však došlo podle Davie (2000) a Hervieu-Léger (2000) ke změně religiozity takovou formou,
která se v kvantitativních šetřeních jeví jako „sekularizace“, ale v jiném úhlu pohledu jako
kvalitativní změna jednání lidí ve vztahu k církvi a obecněji jako změna v prolínání každodenního
života a víry. Davie mluví o delegovaném náboženství (vicarious religion), kdy evropská populace
nechodí pravidelně do kostela (odtud dojem sekulárnosti) a zároveň deleguje udržování obřadů,
církevních památek a morálních kódů vycházejících z křesťanství na církve. Hervieu-Léger pak
nahlíží náboženství jako „řetězec paměti“. Zároveň obě ukazují na důležitost delegovaného
náboženství pro evropský prostor především ve vztahu k migračním proudům a k utváření společných
základů evropského společenství. Davie (2006) na případu dánských karikatur, pohřbů významných
osobností, nebo reakcí na vraždu nizozemského režiséra dokládá přetrvávající důležitost a
přítomnost křesťanství – a to i u těch lidí, kteří se na rovině jednání projevují spíše jako téměř
nenáboženští. Podle závěrů řady výzkumů zabývajících se korelacemi mezi religiozitou rodičů a
jejich potomků by ale vicarious religion měla postupně vytrácet.
Pozornost prací o procesech transmise religiozity mezi generacemi se zaměřila na to, do míry
religiozita rodičů předikuje religiozitu jejich dětí ve vztahu k prostředí v rodině (stabilita a
rozvodovost) a k výchovným metodám (Mayer 1996), ve vztahu ke koherenci mezi jednáním rodičů a
jejich postojům k víře a ke shodě v otázkách víry mezi oběma rodiči (Bader a Desmond 2006). Dále se
studovala role religiozity prarodičů při predikci religiozity vnoučat (Copen a Silverstein 2007).
Byly sledovány genderové vazby na předávání religiozity (matky a dcery, otcové a synové) a či
možnost opačného mezigeneračního ovlivňování, kdy adolescenti ovlivňují svým zájmem postoj rodičů
k církvím a religiozitě (Pinquart a Silbereisen 2004). Výsledky výzkumů lze shrnout do několika
bodů: a) silná religiozita rodičů pozitivně ovlivňuje výskyt religiozity u jejich dětí, b)
koherence mezi jednáním a slovy rodičů znamená vyšší pravděpodobnost religiozity dětí, c)
religiozita se přenáší přes generace, i když se její subjektivní důležitost mění, především klesá
(prarodiče – rodiče – vnoučata), d) v rodinách, kde se objevovali vnitřní spory, je religiozita
dospělých dětí nižší. Zmiňované práce zachycují především přetrvání/vytrácení religiozity mezi
generacemi v podobě návštěvnosti mší, čtení Bible nebo škálově zachyceného subjektivního významu
víry. Nevěnují se však otázce, jak se mění nebo nemění vztah k církvi jako instituci, jakou roli
církev hraje v životě lidí religiózních a těch, kdo pocházejí z „náboženských rodin“ a jeví se
v dospělosti jako „nenáboženští“. Nedovolují ani zachytit podobu vztahu k Bohu a k víře
v jednotlivých generacích. Zároveň z jejich pohledu v rodinách s nízkou mírou participace rodičů na
dění v církvi, s rozdílnou religiozitou rodičů a s neexplicitním vyjadřováním vztahu k víře a
k církvi, či v rodinách, ve kterých rodiče uplatňují delegované náboženství, jsou děti málokdy
religiózní.
Mé postřehy z terénu však ukazují na ambivalenci takových závěrů – platí, ale pouze v některých
případech a pro někoho. I delegované náboženství ze strany rodičů dává jejich dětem základní jazyk
pro interpretaci životních situací a představuje náboženství jako jednu z možných, ale ne nutných
voleb. Současně se vedle náboženství jako volby objevuje skupina „jednoročních věřících“: lidí ve
věku padesát a více let, kteří do kostela docházejí pouze na velké svátky a jejichž dospělé děti se
v kostele neobjevují ani na tyto svátky a které však stále nechávají křtít svá nemluvňata a pro
významné životní přechody si stále vybírají prostředí kostela (svatby, pohřby). V rámci bakalářské
práce o evangelickém sboru ČCE v Hradišti jsem narazila i na početnou skupinu „obnovujících rodin“,
kde se rodiče nepovažují za členy žádné církve, ani se neúčastní aktivit s církví spojených, a
přesto posílají své děti na výuku náboženství a vzdělání svých ratolestí v této oblasti považují za
důležité. Tento úhel pohledu ukazuje na existenci dalších skupin rodin, ve kterých závěry o
transmisi religiozity ne zcela platí a které ne vždy spadají mezi osoby praktikující „delegovanou
víru“. Vynořuje se otázka: Kdo či co ovlivňuje přetrvávání religiozity mezi jednotlivými generacemi
v těchto rodinách? A z ní vyplývající další otázky: Jaký vztah mají jednotlivé generace těchto
rodin k církvi? Jakou roli v jejich životě hraje víra a církev? Co vede rodiny k „obnovování“?
Jakými způsoby se religiozita v těchto rodinách předává a v jaké podobě?
Odpověď na tyto otázky budu hledat za pomoci etnografické studie evangelického sboru Hradiště (okr.
Chrudim). Výzkum bude zahrnovat analýzu zdrojů o historii tohoto sboru v lokálním kontextu,
zúčastněná pozorování a především kvalitativní rozhovory se členy rodin, ve kterých lze vztah
k víře v generaci rodičů označit za delegované náboženství, nebo rodiče spadají mezi „obnovující“
rodiče. Nasavrcko jsem zvolila z několika důvodů: jedná se o oblast dostatečně malou na to, aby se
místní obyvatelé „od vidění“ navzájem znali a bylo možné, oproti prostředí velkých sborů ve
městech, identifikovat rodiny potřebných charakteristik. Zároveň se jedná o oblast dostatečně
velkou, aby byla možná anonymizace výpovědí. Skutečnost, že z této lokality pocházím, řeší otázku
„logistického zajištění“ a taktéž umožňuje sledovat oblast po dostatečně dlouhé období. Analýza dat
se bude inspirovat zakotvenou teorií a jejím cílem bude získat obecnější poznatky o problému a
propojit je se současnými teoriemi sociologie náboženství.
Práce za pomoci konceptů delegovaného náboženství, náboženské paměti a transmise religiozity
nahlédne vztah těch, kteří věří „vicariously“, či kteří takový postoj k víře nacházejí. Ve vztahu
k širším společenským procesům se dotýká, schopnosti vytvářet a udržovat sdílenou identitu a s ní
související sociální paměti.
Literatura k tématu:
Bader, Christopher D., Desmond, Scott A. 2006. Do as I Say and as I Do: The Effects of Consistent
Parental Beliefs ad Behaviors Upon Religious Transmission. Sociology of Religion 67 (3): 313 – 329.
Copen, C., Silverstein. 2007. Transmission of Religious Beliefs across Generations: Do Grandparents
Matter? Journal of Comparative Family Studies. 38 (4): 497 – 510.
Davie, G. 1996. “Religion and Modernity: The Work of Danièle Hervieu-Léger”. Pp. 101-117 in
Flanagan, K., P. C. Jupp (eds.), Postmodernity, Sociology and Religion. Basingstoke: Macmillan.
Davie, G. 2000. Religion in modern Europe. A memory mutates. Oxford: Oxford university press.
Davie, G. 2002. Europe: The Exceptional Case. London: Darton, Longman and Todd.
Davie, G. 2006. Religion in Europe in the 21^st Century: The Factors to take into Account. Arch.
europ.sociol. 47 (2): 271 – 296.
Hervieu-Léger, D. 1998. „The transmission and formation of socioreligious identities in modernity“.
International sociology 13(2): 213-228.
Hervieu-Léger, D. 2000. Religion as a Chain of memory. Great Britain: Polity Press.
Hervieu-Léger, D. 2006. „The Role of Religion in Establishing Social Cohesion“. Pp. 45-63 in K.
Michalski (ed.), Religion in the New Europe. Budapest: CEU Press.
Hervieu-Léger, D. 2004. „Individualism, the Validation of Faith, and the Social Nature of Religion
in Modernity“. Pp 161-175 in R. K. Fenn (ed.), The Blackwell Companion to Sociology of Religion.
Oxford: Blackwell Publishing.
Myer, Scott M. 1996. An Interactive Model of Religiosity Inheritance: The Importance of Family
Context. America Sociological Review 61 (5): 858 – 866.
Pinquart, M. Silbereisen, Reiner K.2004. Transmission of Values from Adolescents to their Parents:
The Role of Value Content and Authoritative Patering. Adolescence 39 (153): 83 – 100.
Důležité termíny:
do konce 2. ročníku publikace recenze - recenze odevzdána v Sociálních studiích, dosud
nepublikováno.
do konce studia recenze 2. titulu
Plán na konkrétní období
Práce na disertaci:
JS 2010:
Seminář k disertačním projektům - splněno; Texty z obecné sociologie - splněno
Literatura k disertační práci I.:
transmise religiozity mezi generacemi, spojitost mezi religiozitou rodičů a jejich dětí;
delegované náboženství;
religiozita a životní cyklus
Konference „Náboženství ve veřejném prostoru – podoby reprezentací religiozity“
PS 2010: Metodologický seminář - splněno, Druhý světový jazyk -splněno, Analýza dat - modul
kvantitativní - splněno
Literatura k disertační práci II.:
specifické podmínky náboženské socializace v období 50. let (doba, kdy rodiče byli děti), 70. -
80. let (ca doba, kdy „děti“ byli děti), religiozita v českých podmínkách;
vytvoření přehledu klíčových témat a vydefinování základních pojmů,
konečná verze projektu disertační práce;
metodologická příprava – etnografie, biografická narace
JS 2011: Seminář k disertační práci "a" - splněno, Analýza dat - modul kvalitaivní - splněno
Sběr a základní analýza dat I.:
historie sboru v Hradišti, vývoj sboru, místní specifika, současná podoba sboru a jeho fungování;
„vlažně náboženští“ ve sboru z pohledu místního faráře, farářky, příp. staršovstva sboru;
„vlažně náboženské“ rodiny v kartotéce sboru (křty, svatby, pohřby, konfirmace); -
upřesnění témat pro rozhovory v rodinách;
zúčastněné pozorování – sbor ve svátky a všední dny; upřesnění témat pro rozhovory
PS 2011:
Asistence při kurzech dle aktuálních možností a potřeby
Sběr a základní analýza dat II.: splněno
zúčastněné pozorování – sbor ve svátky a všední dny . splněno;
draft teoretické části práce pro SOC920b – splněno, ale je třeba zapracovat připomínky;
rozhovory ve „vlažně náboženských“ rodinách starousedlíků – ne, namísto nich rozhovory s pamětníky
sboru k dokreslení historického vývoje a událostí ovlivňujících strategie rodin
Analýza dat – modul kvalitativní - splněno
JS 2012:
Recenze č. 2
Asistence při kurzech dle aktuálních možností a potřeby
Dokončení sběru dat a analýza III. – rozhovory v rodinách novousedlíků
PS 2012:
Asistence při kurzech dle aktuálních možností a potřeby
Účast na konferenci týkající se zvoleného tématu dle aktuální nabídky
Psaní vlastního textu disertace
JS 2013:
Recenzovaná stať
Asistence při kurzech dle aktuálních možností a potřeby
Psaní vlastního textu disertace
PS 2013:
Dokončení disertace, Státní doktorská zkouška, obhajoba disertace
Prezentace a publikace:
zpracované prezentace:
JS 2010: Prezentace religiozity v prostoru Domu léčby bolesti s hospicem v Rajhradě. Prezentace na
konferenci "Náboženství ve veřejném prostoru - podoby reprezentací religiozity" (Olomouc, květen
2010)
PS 2010: Generational Transmission of Religious Faith: Some Preliminary Remarks. Prezentace na
konferenci "Twenty Years After : Secularization and Desecularization in Central And Eastern Europe"
(prosinec 2010)
JS 2011: Využití vícegeneračních rozhovorů při zkoumání transmise religiozity mezi generacemi.
Prezentace na konferenci "Sociologie náboženství v datech (Plzeň, březen 2011)
JS 2011: Když jí otř obličej, tak je to modlitba. Prezentace na konferenci „13. pracovní
konference Biografu“ (Hoješín u Seče, červen 2011)
publikace:
Závorková, P., Vido, R. 2011. "Když jí otřu obličej, tak je to modlitba". Biograf - časopis pro
kvalitativní výzkum 52-53: 3-40. Praha. ISSN 1211-5770. 2011.
Dostupné na adrese http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=v5301
Závorková. P. 2011. "Smrt očima pesonálu hospice". Sociální studia 8 (2). Brno : Fakulta sociálních
studií MU v Brně, 8, 2, od s. 137 - 150
Dostupné na adrese http://socstudia.fss.muni.cz/index.php?ukol=1&clanek=404
Sociologický časopis – přijata recenze na Forcierte Säkularität (Wohlrab-Sahr 2009).
Hodnocení uplynulého roku
Stav přípravy disertace:
PS 2010: Dokončen projekt disertační práce, nastudována dostupná literatura o náboženské situaci v
ČR od 40. let, o mezigeneračnm přenosu religiozity taktéž.
Recenze byla napsána na jiný titul (Wohlrab-Sahr: Forcierte Sekularität) než na jaký jsem původně
zamýšlela (Wuthnow: After the babyboomers) - titul se ukázal jako neaplikovatelný na evropské
prostředí a k mé práci jen obtížně vztáhnutelný.
JS 2011: Informace o historii sboru jsou z většiny posbírány. Hotovy jsou rozhovory s několika
pamětníky, ještě by bylo dobré udělat rozhovor s jedním/dvěma pamětníky sboru, dlohodobě ale není
možné vzhledem k jejich zdravotnímu stavu. Většina pamětníků je či byla členy staršovstva sboru v
Hradištit. Na následující týden - státní svátek - domluven rozhovor s místním farářem (asi 10.
pokus, obvykle rozhovor zruší z důvodů neodkladné pastorační návštěvy v nemocnici, pohřbu, přípravy
na cestu na Island, seniorátních aktivit atd.) Nedohledány žádné tištěné materiály o sboru (kromě
asi 5 stránkové historie sboru), zmínky chybí i v místních periodicích. Vzhledem k absenci
"datového zakotvení" historie sboru (kromě let působení jednotlivých farářů ve sboru), dodatečně v
tomto semestru plánuji setkání s kronikářem samosprávně nadřazené obce České Lhotice (tam snad
několik málo zmínek o sboru v Hradišti bude k nalezení). Dohledány kontakty na děti + vnoučata
bývalých farářů sboru, abych mohla ještě doplnit v případě potřeby obraz historie sboru či sociálně
politických podmínek farářování a existence sboru.
Na základě rozhovorů s pamětníky se i vymezila základní témata / události ovlivňující mezigenerační
přenos religiozity ve sboru: náboženství jako jeden z mála dostupných zdrojů volnočasových aktivit,
osobnost faráře, sbor jako zemědělsky soběstačná komunita (mimo jzd) a rozpad této komunity +
soudržnost několika málo rodin dosud vlastnících a udržujících hospodářství, velký počet dětí
jednotlivých farářů a vztahy mezi farářskými dětmi a dětmi ostatních členů sboru, důraz na
odlišnost od všech ostatních sborů evangelické církve a na výlučnost, Hradiště jako "zapadákov",
který nikdo nekontroluje.
Přístup do kartotéky sboru zamístnut staršovstvem sboru.
V rámci metodologické přípravy absolvován kurz narativní analýzy a získávání kvalitativních
interview
Shrnutí: základní historii sboru se mi podařilo zmapovat, chybí mi plánovaný rozhovor se současným
farářem a přehled kartotéky sboru (přístup do kartotéky nepovolen, pan farář statistické
informace o sboru nevede).
PS 2011: Napsán základní draft teoretické části, který na základě dnešní reflexe na semináři bude
potřeba vyjasnit, především jasně vymezit, co je klíčovým pojetím generace pro moji práci a přidat
historické kontexty z pohledu „makroúrovně“ (celospolečenské procesy ovlivňující zasazení
jednotlivých generací a jejich přístup k religiozitě). Získány materiály k historii sboru a několik
rozhovorů s pamětníky sboru. Účast na vánočních bohoslužbách sboru – období, kdy přichází nejvíce
lidí na bohoslužby - a několika během semestru. V následujícím období bude třeba se především
zaměřit na terénní výzkum a rozhovory s rodinami. Podařilo se provést rozhovor s panem farářem a
jeho ženou a získat několik publikací věnovaných základní historii sboru, jejichž autoři jsou
většinou předchozí faráři. Existuje i kronika sboru vedená předchozími faráři, ale momentálně je
nedohledatelná. Úplně jsem opustila svou původní strategii rodinných rozhovorů, rodiny není možné
přesvědčit, aby bylo téma religiozity / aktivit ve sboru / zapojení do života sboru otevřít s více
než jedním člověkem najednou. Rozhovory tedy proběhnou s jednotlivci, což se jeví jako průchozí
strategie, ke které jsou všichni svolní. Objevuje se tak téma, proč rodiny nechtějí diskutovat o
religiozitě společně, které bude třeba zapojit textu jev výrazně ovlivňující výsledek a
vypovídající o chápání a postavení religiozity u nás. Během příštího semestru je nutné udělat co
nejvíce rozhovorů s rodinami a doplnit podrobnější historické kontexty – nejen historii zkoumaného
sboru, ale i širší souvislosti. Absolvován kurz kvalitativní metodologie zaměřený na přípravu
rozhovorů a metodologie samotného vedení rozhovoru. Domluvena stáž v Lipsku v jarním nebo podzimním
semestru 2012.