Podle článku 13 Listiny základních práv a svobod se vztahuje listovní tajemství i na zprávy podávané telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Tedy i na zprávy předávané v elektronické podobě, ať již na pevném nosiči nebo některou z forem přímé elektronické komunikace. Konkrétní postihy za porušení listovního tajemství stanoví Trestní zákoník (z.č. 40/2009 Sb., paragrafy 182) a sahají až k pěti letům odnětí svobody. V praxi elektronické komunikace se dodržování listovního tajemství týká zejména subjektů provozujících komunikační infrastrukturu (poskytovatelé připojení k internetu) a zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům. Poskytovatelé připojení k internetu jsou tak v podobné pozici, jako například pošta vůči papírové korespondenci; stejná pravidla ale platí i pro menší subjekty zprostředkovávající konektivitu: bezdrátové připojení v kavárnách, připojení v knihovnách a školách, sdílené připojení atd. Zajímavější je proti sobě stojící právo zaměstnance na ochranu listovního tajemství a právo zaměstnavatele vyžadovat efektivní práci zaměstnance a ochrany své činnosti před poškozením ze strany zaměstnance (například zneužitím či vyzrazením interních informací). Práva zaměstnavatele jsou v tomto směru zakotvena v Zákoníku práce (z.č. 262/2006 Sb. paragraf 316), který zapovídá zaměstnancům pro svou osobní potřebu užívat pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky a který dává zaměstnavateli právo dodržování tohoto zákazu přiměřeným způsobem kontrolovat. Tato kontrola ale nemůže být v rozporu s právem zaměstnance zakotveným v Listině základních práv a svobod, zaměstnavatel tak může sledovat pouze četnost a adresáty korespondence svých zaměstnanců, ne však její obsah. ^[18]

http://www.fi.muni.cz/~smid/infpravo.html