Významnou oblastí rozvoje občanské společnosti je také možnost komunikovat s politiky. Internet a elektronická pošta učinily tento proces v mnohém rychlejší, pohodlnější a přímočařejší. Možnost oslovit přímo politiky, a nikoli jen jejich sekretariát prostřednictvím nových technologií je jednoznačným krokem kupředu. Politici jsou také často silně motivováni (snahou získat voličské hlasy) k tomu, aby odpovídali a vycházeli občanům vstříc. Jakékoli návrhy, nápady či projekty je možné uskutečnit daleko lépe než v době, kdy bylo vše nutné řešit tradiční poštou.

V této oblasti šla u nás zřejmě nejdále politická strana Věci veřejné, která chtěla tyto prvky přímé demokracie intenzivně aplikovat do svých rozhodovacích mechanismů. Výsledky byly ale přinejmenším sporné a problematické. Hlavní přínos je možné vidět nikoli v možnosti lidí přímo měnit politický program strany a proces rozhodování, ale v komunikaci a kontrole, tedy těsnějším vztahu politického reprezentanta s těmi, jejichž zájmy zastupuje. V opačném případě se můžeme ocitnout v pokušení o silně populistickou formu politiky. Dnes běžně zastupitelé i politické strany používají sociální sítě pro politický marketing, jehož nedílnou součástí je také právě komunikace a prezentace před občany.

Významnou oblastí je e-Government, který se postupně začíná uplatňovat také u nás. Jde o zveřejňování informací o chodu veřejných institucí a databází spravovaných státem, ke kterým mají občané přístup. Pokud budou zveřejňovány celé texty smluv, všechny nabídky na veřejné zakázky atp., bude prostor pro korupci výrazným způsobem omezen. Druhým aspektem e-Governmentu je možnost lidí aktivně zasahovat do politického dění pomocí referend, voleb a dalších nástrojů. Sice tato oblast u nás není ještě téměř rozvinutá, ale pro vyšší míru demokracie může hrát také významnou roli. Asi největším průkopníkem v oblasti e-Gevermentu v Evropě je dnes Estonsko, které již řadu principů z elektronické státní správy v praxi implementuje.

Lze dokonce hovořit o e-citizen, tedy jakýchsi elektronických občanech, kteří mohou zasahovat do chodu státu prostřednictvím digitálních technologií. Nástup informační společnosti tak nebyl jen impulzem pro novou spolkovou činnost, která se díky sociálním sítím rozvíjí velice rychle a intenzivně, nejnověji třeba ve skupinách na Facebooku, které se snaží spojovat lidi nejen podle různých zálib, ale také cílů politického či ekonomického charakteru. Vzniká prostor pro širší a intenzivnější komunikaci napříč politiky, občany a dalšími skupinami, což lze také považovat za pozitivní trend. V tomto ohledu lze e-citizen chápat šířeji než jen v kontextu e-Governmentu, a to jako celkový projev občanského bytí v informační společnosti. Zahrnuje tím nejen účast na vládě a rozhodování, ale také zapojení se do kulturních, vzdělávacích či ekonomických aktivit v kyberprostoru.

Jednou z viditelných ukázek toho, jakým způsobem se projevuje občanský život v informační společnosti, je crowdfunding. Jde způsob získávání peněz formou sbírky na určitý projekt. Pokud by dnes probíhala sbírka na Národní divadlo, mohli bychom způsob získávání prostředků označit právě jako crowdfunding. Na rozdíl od situace v polovině 19. století, kdy sbírka musela probíhat fyzicky a byla lokálně omezená, tak dnešní technologie umožňují zcela zásadní renezanci tohoto způsobu získávání prostředků. Právě k těmto účelům lze využít web, který umožňuje podobné sbírky nejen medializovat, ale také technicky dobře nastavit tak, aby chránil dárce před zneužitím prostředků a příjemci ušetřil složitou účetní režii.

Crowdfunding existuje ve dvou základních variantách – první je založena na čistě altruistickém modelu dárců, kteří za své finanční příspěvky nezískají nic, nepočítaje dobrý pocit. Někdy může být spojen snad jen s propagací vlastního jména či značky uvnitř komunity. Druhou, propracovanější verzí, která se začíná rychle rozvíjet s nástupem sociálních sítí a růstem informační společnosti, je, že za dary v různé výši získává dárce různé bonusy – od toho, že se po něm pojmenuje postava ve filmu či hře, až třeba po poděkování v titulcích na konci klipu. Tato varianta je většinou výnosnější, protože řada lidí se touží stát slavnými či jinak „důležitými“. Významná je také možnost touto formou pracovat s reklamou – náklady jsou často relativně nízké a možný výnos zajímavý.