MÍSTNÍ SPRÁVA
v
Od 1. ledna 2008 je systém statistické klasifikace územních struktur v České republice rozdělen, v souladu se systémem Eurostatu, na dvě části: klasifikace CZ-NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) a systém LAU (Local Administrativě Units). Klasifikace CZ-NUTS popisuje územní struktury podle velikostní úrovně územního celku, k němuž je přiřazena. Je označována arabskou číslicí označující územní úroveň: NUTS 1 (největší celek na úrovni státu), NUTS 2 (oblast — u nás region soudržnosti), NUTS 3 (u nás přiřazovány ke krajům). Statistické jednotky NUTS 4 a NUTS 5 byly od 1. 1. 2008 nahrazeny číselníky LAU 1 a LAU 2.
Obr 4: Regiony soudržnosti podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů
Zdroj: www.google.cz, mapy krajů
V případě regionů soudržnosti se u nás aktuálně jedná o regiony: Praha, vymezený územím hlavního města Prahy, Střední Cechy, vymezený územím Středočeského kraje, Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje, Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje, Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje, Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a kraj e Vysočina, Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje a Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.
184
3 K právnímu postavení krajů a regionů soudržnosti
Takto vnímané regiony161 zahrnují kraje jako celky, a to převážně tak, že region soudržnosti je tvořen více kraji. Z pohledu jednotlivých krajů se tak postavení těchto regionů promítá vně krajů, a to u vícekrajových regionů již v rámci regionů samotných, a dále pak u všech regionů soudržnosti bez rozdílu zejména v relacích k jiným regionům soudržnosti.
V regionech soudržnosti, s výjimkou regionu soudržnosti Praha, je pro potřeby plnění jejich úkolů zřizována a působí tzv. Regionální rada. Zákonná úprava současně také stanoví místo sídla regionální rady.162 Regionální rada regionu soudržnosti je právnickou osobou. Z titulu svého postavení je řídícím orgánem tzv. Regionálního operačního programu pro vždy příslušný region soudržnosti. Pro vztahy státu a Regionální rady při činnostech upravených zákonem platí obdobně ustanovení o přenesené působnosti krajů.163
V případě regionu soudržnosti Praha platí, že pravomoc a působnost Regionální rady vykonává hlavní město Praha v přenesené působnosti, které je tak současně řídícím orgánem operačních programů pro region soudržnosti Praha.
Pokud jde o podíl jednotlivých krajů na regionálním rozvoji na úrovni regionů soudržnosti, je pro něj významné i organizační postavení a vnitřní uspořádání Regionální rady. Orgány Regionální rady jsou výbor Regionální rady, předseda Regionální rady a úřad Regionální rady.
Výbor vždy sestává z členů zastupitelstva, resp. zastupitelstev krajů, které tvoří ten který region soudržnosti, přičemž tito členové jsou voleni přímo vždy danými zastupitelstvy. V případech, kdy je region soudržnosti tvořen jedním krajem, má výbor 15 členů, tam, kde je region soudržnosti tvořen více kraji, je každý kraj ve výboru zastoupen 8 členy. Výkon funkce člena výboru je neslučitelný s funkcí ředitele a s pracovním poměrem vůči Regionální radě.
161 V praxi se lze občas setkat s hovorovým označováním těchto regionů jako tzv. „eurokrajů".
162 Regionální rada regionu soudržnosti Střední Cechy, má sídlo v Praze, Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, má sídlo v Českých Budějovicích, Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad má sídlo v Ústí nad Labem, Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod má sídlo v Hradci Králové, Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod má sídlo v Brně, Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava má sídlo v Olomouci a Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko má sídlo v Ostravě.
163 Srov § 16 odst. 4 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.
185