30 Martin Škop 2. PRÁVO A LITERATURA / FÚZE KRITIKY, PRÁVA A LITERÁRNÍ VĚDY „Poets are the unacknowledged legislators of the Word.“ 53 Percy Bysshe Shelley „… und die Rechtsgeschichte könnte den Saß „im Anfang war das Wort“ als Motto über ihr erstes Buch schreiben.“ 54 Rudolf von Jhering Kritický přístup v právu, který zdůrazňuje „vášnivost“ práva, vede skrze literaturu. Krásná literatura sehrává roli média, jehož působením se právo obnažuje a ztrácí svou neotřesitelnou autoritu. Střet práva a literatury se promítá jak do způsobů, jakým právo vnímáme, tak do nástrojů, kterými s právem nakládáme. Literatura se v právu, či v právní vědě, může projevit jako kultivační činitel, který celé právní prostředí a právní kulturu povznáší, ale také jako vržený kámen, který naruší strukturu práva a rozlomí jeho pevné vazby. Mimo to nabízí literatura právu svět, který lze zúročit při nakládání s právním textem, při interpretaci. Nezapomeňme, že právo je založeno na jazyku, a kde hledat vhodnější oporu pro jazyk než v literatuře. Proto se nyní zaměříme na hnutí „Právo a literatura“ (Law and Literature), které spojuje právo a krásnou literaturu. Hnutí, které se přes svou roztříštěnost pokouší v právu nalézt estetické kvality. Hnutí, které uvažuje o právu výlučně jako o předmětu interpretace. Ve všech směrech, které spojují právo a literaturu (či obecněji právo a umění), je zřetelná tendence orientovat veškeré vědění, poznání a kon- 53 „Básníci jsou nepovšimnutí zákonodárci světa.” Shelley, P.B. A Defence of Poetry. In: Essays, Letters from Abroad, Translations and Fragments. London: Edward Moxon, 1845, str. 14. 54 „… a právní dějiny by mohly jako motto na svou první knihu napsat „Na počátku bylo slovo“.“Jhering, R. Geist des römischen Rechts auf den verschiedenen Stufen seiner Entwicklung. Leipzig: Breitkopf und Härtel, 1858, str. 467–468. Právo a vášeň 31 struování sociálního světa vůči jazyku.55 Jazyk nám napomáhá uchopit okolní svět a manipulovat s ním. Prostřednictvím jazyka chápeme sami sebe a své okolí. Prostřednictvím jazyka vnímáme právo. „Ústředním bodem hnutí law and literature je, že právo a literatura jsou spojeny pohledem na jazyk jako diskursivní komunitu určitých kulturních světů. O světu literatury se říká, že „váže právníky k větší komunitě, jejíž je součástí“.“56 Sílu slova si uvědomoval Rudolf von Jhering, který zdůraznil sílu, kterou slovo má pro právní myšlení, právní vědu a právo samotné.57 Vidíme, že právo představuje nikoli pouze jeden z produktů literatury, jakožto způsobu popisování okolního světa, ale také „proces tvorby významů představující klíčovou dimenzi moderního kulturního života.“58 Invence normotvůrce se zde střetává se skutečným světem, který je nutné převtělit do právního textu. Ten má sám o sobě velmi striktní formu a je ovládán přísnými pravidly. Rovněž nelze popřít schopnost práva výrazně ovlivňovat společenský život. Právo je fenomén, který zasahuje do životů lidí, mění vztahy, bývá nástrojem, jehož síla zasáhne život všech, kteří s ním chtěli nakládat. Je tedy zřetelné, že právo bývá reflektováno literaturou (či obecně uměním) a popsáno jako neodmyslitelná součást života ve společnosti, ale setkáme se také s pokusy vnímat právo jako jeden ze způsobů uměleckého popisu okolí. Podle Roberta Covera je právo popisem utopie a nikoli jen mětí. „Právo může být vnímáno jako systém pnutí nebo most spojující pojem reality s vymyšlenou alternativou – tedy je spojkou mezi dvěma poměry, které oba mohou být reprezentovány ve svém normativním významu pouze prostředky vyprávění.“59 Právo je mostem ležícím v normativním prostředí, který spojuje naše chápání světa, který skutečně existuje kolem nás s našimi 55 Viz např. White, J. B. Living Speech. Resisting the Empire of Force. Princeton: Princeton University Press, 2006, str. 1. 56 Minda, G. Postmodern Legal Movements. New York: New York University Press, 1995, str. 150. 57 Jhering, R. Geist des römischen Rechts auf den verschiedenen Stufen seiner Entwicklung. Leipzig: Breitkopf und Härtel, 1858, str. 468 a n. 58 Binder, G., Weisberg, R. Literary Criticism of Law. Princeton: Princeton University Press, 2000, str. ix. 59 Cover, R. Foreword: Nomos and Narrative. Harvard Law Review. 1983, č. 4, str. 9. 32 Martin Škop představami světů, které by mohly být.60 Vyprávěním práva se pak významy alternativního a dokonale utopického světa přenášejí na skutečnost a díky těmto vyprávěním můžeme nalézt stopy takové utopie okolo nás. „Slovy zákona“ ovládáme skutečný svět a podřizujeme jej utopickým ideálům. Tato vyprávění Cover popisuje částečně jako mýty, jejichž cílem je propojit normativní svět se světem materiálním. Tím již zcela vyjevuje svou inklinaci ke strukturalismu a jeho práci s vyprávěním a mýtem. „Mýtus je část reality, kterou vytváříme a vybíráme si, abychom si zapamatovali a mohli znovu opakovat.“61 Nejde o posuzování vztahu mezi skutečností a normou ve smyslu vyplývání.62 Jde o popis, který nutně nevyžaduje zkoumat jej z pohledu pravdivosti, neboť tento popis může být hodnotově, emocionálně či ideologicky zabarvený. Není tedy snad vhodné používat v této souvislosti termín „popis“, věřím však, že vzhledem k širokému významu, jaký má, to nemusí nutně činit výkladové obtíže. Právo sehrává roli popisu v myšlení lidí. Zajímá nás, jak lidé o právu uvažují, přičemž právě tento obraz jejich uvažování je možné chápat jako právo.63 Teze, že právo je popisem světa, je zde chápána trochu jinak. Právě proto, že právo popisuje svět, lze prvkům, které mají v právu význam, přiznat i skutečnost v reálném světě. Takový vztah je však možný jen v případě, že připustíme, že skutečnost a právo spolu souvisí, a přestože fakticky je pozice subjektu v reálném světě závislá na pozici udělené mu právním systémem (právní normou), konstruujeme vztah opačný: Význam subjektu v právu je takový, jaký je jeho význam ve skutečném světě. Právo je však symbol. „Právo funguje jako symbol, který může legitimizovat existující společenské vztahy.“64 Tím, že někomu právo přiznává status, je legitimizován jeho status i v reálném světě. Právo je indikátorem významu prvku v reálném světě. Tato situace nevypadá logicky. 60 Cover, R. The Folktales of Justice: Tales of Jurisdiction. Capital University Law Review. 1985, č. 1, str. 181. 61 Tamtéž, str. 190. 62 Viz např. Holländer, P. Jörgensenovo dilema, rozlišování mezi dobrem a zlem aneb hledání obsahu deonticky ideálního světa. Časopis pro právní vědu a praxi, 1/2009, str. 19 a n. 63 Blíže viz Sobek, T. Nemorální právo. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, str. 302 a n. 64 Brigham, J. Right, Rage, and Remedy: Forms of Law in Political Discourse. Studies in American Political Development, č. 2, 1987, str. 303–316, str. 305.