ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
2   Veřejné zdravotní pojištění
2.1 Obecné
2.1.1 Podstata
Díky veřejnému zdravotnímu pojištění dochází k úhradě zdravotní péče. Ta se skládá z dílčích zdravotních služeb, které jsou poskytovány za účelem zlepšení, či zachování zdravotního stavu pojištěnce, popř. usilují o zmírnění jeho utrpení. Právní regulace svoji pozornost soustřeďuje na vymezení podmínek, za jejichž splnění má pojištěnec právo čerpat zdravotní péči, na určení subjektů, kteří mohou požívat výhod z účasti v subsystému veřejného zdravotního pojištění, stanovení jejich práv, povinností a vztahů mezi jednotlivými subjekty a v neposlední řadě jsou též blíže specifikovány jednotlivé zdravotní služby, které jsou v rámci komentovaného subsystému pojištěncům hrazeny.
Jak známo, jednotlivé služby pojištěnec čerpá v případě nastání sociálních událostí, jako je zejména úraz a nemoc. Tyto sociální události s sebou nesou pro jedince zvýšené náklady na léky, léčbu, rehabilitaci.
Podstatou veřejného zdravotního pojištění tak je, aby nastalé náklady nenesl jedinec sám, obzvláště právě často v situaci, kdy pro svůj úraz či nemoc se potýká s výpadkem vlastního příjmu.4
V našich společenských podmínkách sociálního (sociálně solidárního) státu,5 jenž se značně o své občany stará, je nemyslitelné a nepředstavitelné, že by financování probíhalo jiným způsobem, tj. že by si jedinec hradil náklady na zdraví bezprostředně ze svého, nakupoval si léky či platit lékaře v plné výši sám. Taková zákonná regulace by neodpovídala dokonce ani ústavněprávním požadavkům (viz níže). Z hlediska postavení občana (jedince) jde tedy o pojistnou formu, jelikož systém je průběžně financován platbami pojištěnců, resp. plátců.
♦ MUCKEL, S., OGOREK, M., RIXEN, S. Soáalrecht. 5. vyd. Mnichov: C. H. Beck, 2019, s. 98.
5 Obdobná situace též např. v Německu, Slovensku, Francii, Estonsku, Maďarsku a Slovinsku. Naopak ve Švédsku, Dánsku či Itálii je zdravotnictví financováno převážně skrze státní rozpočet. K tomu srov. 2. Výdaje zdravotních pojišťoven. ČSÚ [online]. 2021, s. 24 [cit 4. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.czsacz/documents/10180/1428 72080/26000521k2.pdf/e705fd64-fe41-4d7f-90f2-012144f6b2fb?version=l.l
34
2 Veřejné zdravotní pojištěni
I veřejné zdravotní pojištění stejně jako jiná pojištění (viz subsystém nemocenského a důchodového pojištění a kapitoly tyto oblasti vysvětlující) sledují základní ideu — pomoci jedinci být finančně přichystaný na příchod nežádoucí situace. Z možných rizik (poškození zdraví) se totiž může stát skutečnost. V kontextu veřejného zdravotního pojištění lze uvést samozřejmost, že nikomu nelze garantovat zdraví stoprocentní. Pojištění napomáhá snížit náklady jedinci na potřebnou léčbu. Postupné odkládání menších částek je pro něj finančně zvládnutelnější.
Veřejné zdravotní pojištění se ale nevztahuje na pojištění dávek během nemoci, neb tuto situaci řeší nemocenské pojištění — zaměřené na zabezpečení ekonomicky aktivního obyvatelstva (zaměstnance a OSVČ), na kompenzaci ztráty na výdělku6 — prováděné OSSZ,7 kdežto veřejné zdravotní pojištění provádí zdravotní pojišťovny. Ze subsystému nemocenského pojištění jsou poskytovány dávky finanční povahy, kdežto ze subsystému veřejného zdravotního pojištění dávky věcné povahy, ať už jde o (uhrazený) zdravotní materiál či poskytnutí služby (její uhrazení).
2.1.2   Politické vlivy a změny
I tato část právní regulace, obdobně jako i jiné části sociálního práva,8 je často zasažena politickými diskuzemi a následnými úpravami právních předpisů.9 Lze poukázat na otázky zavádění a rušení regulačních poplatků, nastavení podmínek pro hrazení péče, či otázku způsobu financování tohoto subsystému sociálního zabezpečení. Pro ilustraci změn právní úpravy lze poukázat na skutečnost, že k 1. 1. 2025 se zák. o veř. zdrav, pojištění dočká již svého 85. znění10 a že zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění se k 1. 1. 2023 dočkal již svého 54. znění.
Snad jakýkoli zásah iniciovaný politiky do zdravotnictví si nezbytně vynucuje i změnu zák. o veř. zdrav, pojištění.11 Zdokonalení služeb příp. rozšíření
s KADLUBIEC, V. In: HŮRKA, P., KOMENDOVÁ, J., STRÁNSKÝ, J., SMEJKAL, M., HALÍŘ, J., KADLUBIEC, V., MACHÁLEK, P. Právo sociálního spbetyeíení. Plzeň: Aleš Čeněk, 2023, s. 163.
7 K tomu viz další kapitolu této učebnice.
8 BLAŽEK, M. Nová idea soukromého pracovního práva. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 50—57.
9 MUCKEL, OGOREK, RLXEN, op. cit, s. 95.
10 Od 1. 1. 2025 má nabýt účinnosti právě novela měnící pravidla související s rozsahem hrazené péče a regulačními poplatky.
II KOSCÍK, M. Úvod. In: KOSCI K, M. a kol. Zákon o veřejném zdravotním pojištění: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2020.
35
ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
služeb si žádá změnu parametrů, za kterých může pacient bez přímé úhrady službu čerpat. Literatura k tomuto trefně uvádí, že subsystém zdravotního pojištění je předpokladem pro fungování zdravotnictví jako takového.12
Právní úprava není ovlivněna toliko politikou národní. I na tomto úseku právní úpravy jsou patrné projevy unijní regulace.13
2.1.3   Financování a objem státních výdajů na subsystém
Výhodou způsobu financování zdravotního pojištění14 je skutečnost, že není po finanční stránce zatížen stát, ale systém funguje (zejména) díky prostředkům vybraným na pojistném.15
Ve veřejně dostupných materiálech ministerstva financí nalezneme informace o tom, že systém veřejného zdravotního pojištění v roce 2022 vykázal příjmy ve výši 431,9 mld. Kč a výdaje ve výši 434,2 mld. Kč, čímž dosáhl deficitu přibližně 2,3 mld. Kč. Díky ale dříve vytvořeným rezervám i za takovéhoto stavu nedošlo k ohrožení dostupnosti a kvality zdravotních služeb. Relativně obdobnou bilanci vykazoval subsystém i v předchozích letech. Trend spíše ukazuje, že zůstatky na bankovních účtech zdravotních pojišťoven narůstají.16
V kontextu veřejného zdravotního pojištění lze mluvit o jakési nezastavitelné spirále radosti a finanční nákladnosti spočívající ve stále větší dlouhověkosti (prvek radosti) a právě v navyšujících se nákladech na financování veřejného zdravotního pojištění. Díky dobře fungující zdravotní péči (která je zapříčiněna i organizačně zvládnutým a dostatečným financováním) dochází k pozitivnímu vlivu na zdraví osob, díky čemuž se dožíváme postupně stále více a více let. Zároveň je v důsledku toho potřeba stále více a více peněz na fungování tohoto subsystému. Jinými slovy řečeno, platí
12 STRÁNSKÝ, J. In: HŮRKA, KOMENDOVÁ, STRÁNSKÝ, SMEJKAL, HALÍŘ, KADLUBIEC, MACHÁLEK, op. cit, s. 124.
13 Košäk, ibidem.
14 K problematice soukromého zdravotního pojištění srov. např. DUDRA, J. Soukromé zdravotní pojištění. Praha: EEZY, 2022.
15 HŮRKA, P. In: HŮRKA, KOMENDOVÁ, STRÁNSKÝ, SMEJKAL, HALÍŘ, KADLUBIEC, MACHÁLEK, op. cit, s. 27. Zdravotní pojišťovny však nefinancují zdravotní péči v České republice samy. K financování dochází i z veřejných zdrojů. K tomu srov. CSÚ, op. cit, s. 24.
•6 Materiály na jednání vlády dne 15. března 2023. Ministerstvo financí ČR [online], [cit. 2. 5. 2023]. Dostupné z: http://wwwmfcr.cz/cs/legislativa
36
2 Veřejné zdravotní pojištěni
pravidlo, že čím lepší zdravotní péče, tím delší lidský život a čím delší lidský život, tím větší potřeba prostředků na financování. A čím lepší financování, tím lepší zdravotní péče. Ušetření je však možné díky zdokonalování organizace subsystému zdravotního pojištění, digitalizací a též účinnou prevencí, v jejímž důsledku budou občané méně čerpat zdravotní služby.
Jako zajímavost a ilustraci nákladů lze uvést, že zdravotní pojišťovny v roce 2019 vynaložily na zdravotní péči jednoho obyvatele v průměru 29000 korun.17
2.1.4 Ústavněprávní východiska
Právní normy na ústavní úrovni odráží zejména čl. 31 Listiny, podle něhož má každý právo na ochranu zdraví a občané mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky, za podmínek stanovených zákonem. Zákonná úprava dále reflektuje obecnější články listiny jako je čl. 6 odst. 1 pravící, že každý má právo na život a čl. 10 odst. 1, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost.18 Zejména v důsledku pravidla „každý má právo na ochranu zdraví" lze tak o veřejném zdravotním pojištění říci, že jde o pojištění všeobecné, povinné, se státní zárukou (garancí fungování systému a garancí financování systému).19 Stát dále vytváří pravidla (právní rámec) pro fungování tohoto subsystému sociálního zabezpečení. Zároveň je subsystém realizován samostatnými subjekty (zdravotními pojišťovnami) od státu odlišnými a samostatně hospodařícími s vybranými prostředky. Literatura tak tradičně přisuzuje státu roli tzv. garanta. Mluví se o tzv. garantovaném modelu zdravotní péče, jenž je založený na centralizaci finančních prostředků20 a jejich následném (souběžném) přerozdělování.
2.1.5 Zdravotnické právo
Oblast veřejného zdravotního pojištění jako subsystém práva sociálního zabezpečení je zároveň částí právní oblasti známé pod označením
n    ČSÚ, op. cit, s. 23.
18 Pro bližší seznámení se, resp. připomenutí si podstaty základních lidských práv lze odkázat na učebnice a komentáře k tématu.
19 Shodně též STRÁNSKÝ, J. In: HŮRKA, KOMENDOVÁ, STRÁNSKÝ, SMEJKAL, HALÍŘ, KADLUBIEC, MACHÁLEK, op. cit, s. 123.
20 KOŠČÍK, op. cit, s. 4.
37
ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
zdravotnické právo.21 To vedle stěžejního tématu úhrady zdravotní péče reguluje i celou řadu dalších témat, jako je otázka odpovědnosti subjektů (poskytovatelů22 zdravotních služeb i jednotlivých pracovníků23) ve zdravotnictví, podmínky pro vznik oprávnění poskytovat zdravotní služby, mlčenlivost zdravotnických pracovníků, otázky související se zdravotnickou dokumentací či zadávání veřejných zakázek24 ve zdravotnictví. Zdravotnické právo dále pokrývá i oblast smluv ve zdravotnictví, specifika výkonu práce lékařskými povoláními a těmi nelékařskými, postavení a kompetence ministerstva zdravotnictví, práva pacientů, téma ochrany veřejného zdraví, pravidla pro nakládání s lidskými těly i výsostne specifické otázky, mezi které lze řadit např. pravidla pro změnu pohlaví, sterilizaci, přerušení těhotenství, asistovanou reprodukci apod. Vybraná související témata budou pro přehlednost dále v kapitole částečně též nastíněna.
Předpisů na zákonné a podzákonné úrovni v této oblasti existuje nespočet. Uvést lze např. zákon č.
• 378/2007 Sb, o léčivech,
• 167/1998 Sb, o návykových látkách,
• 65/2017 Sb, o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek,
21 Tato oblast je dokonce i širší než oblast „správy na úseku zdravotnictví", neboť zahrnuje i témata z oblasti pracovního práva, občanského práva, obchodního práva atd. Ke správě na úseku zdravotnictví srov HALÍŘOVÁ, G. In: SLÁDEČEK, V Správní právo: zvláštní část (vybrané kapitoly). 3 aktualizované vyd. Praha: Leges, 2022, s. 407.
22 Fyzických i právnických osob splňují pravidla podle zák. o zdrav, službách. Z kurzu pracovního práva lze připomenout institut pokračování v poskytování zdravotních služeb (viz § 27 zákona o zdravotnických službách), laicky označovaném jako „dědění praxe". Osoba, která chce pokračovat v poskytování zdravotních služeb po zemřelém má ze zákona patnáctidenní lhůtu běžící od úmrtí předchozího poskytovatele k oznámení takového úmyslu. K tomu viz SVEJKOVSKY, J., ŘÍPA, L. Právo ve zdravotnictví. Praha: C. H.Beck,2021,s. 5.
Od lékařských a nelékařských zdravotnických pracovníků nutno odlišovat ještě jiné pracovní výkony, oblasti podnikání, jako je např. činnost optika (opticky) a činnosti léčitelů. K tématu blíže srov. též: SVEJKOVSKY, ŘÍPA, op. cit, s. 194 a násl.
23 K tématu detailněji vč. otázky trestněprávní odpovědnosti viz např. PRUDIL, L. Právo pro zdravotnické pracovníky. 2., doplněné a upravené vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2017, s. 49 a násl.
24 Svejkovský, Řípa. Právo ve zdravotnictví, op. cit, s. 20.
38