2   Klasifikace daní
Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více či méně praktickým využitím. Základními kritérii jsou:
• dopad daně.
• vztah plátce a poplatníka.
• subjekt daně.
• objekt daně.
• šíře zachycení objektu daně.
• způsob placení daně.
• způsob výpočtu daně.
• stupeň respektu k osobní situaci poplatníka.
• stanovení hodnoty daně vzhledem k daňovému základu. Podle dopadu daně se daně tradičně dělí na:
• daně přímé - jsou přímo vyměřeny každému poplatníkovi bezprostředně podle jeho důchodové či majetkové situace, jsou adresné, většinou přihlíží k majetkové situaci poplatníka, který je sám vypočítává a odvádí, zná jejich hodnotu; dělí se na důchodové a majetkové,
• daně nepřímé - jsou placeny a vybírány v cenách zboží, služeb apod., nezohledňují osobní situaci poplatníka, jsou neadresné; člení se na všeobecné a selektivní (akcízy).
Podle vztahu plátce a poplatníka se daně dělí na:
• daně, u kterých je plátce shodný s poplatníkem, kde tedy nedochází k přesunutí daňového břemene na jinou osobu,
• daně, u kterých není poplatník totožný s plátcem. Podle subjektu se daně dělí do kategorií, kdy daňovým subjektem je:
• fyzická osoba,
• korporace,
• účastníci sdružení typu konsorcia,
• domácnost (plný splitting) - hlava rodiny odvádí daň za domácnost jako celek, nebo každý člen domácnosti odvádí část daně za domácnost; příjmy členů domácnosti se
20
sečtou a vypočte se průměr příjmů na jednoho a u každého se pak takto stanovený základ daně zdaní jemu příslušnou sazbou; částečně je možné za plný splitting považovat výpočet příjmů spolupracujících osob.
• manželé (manželský či částečný splitting) - společné zdanění manželů, které znal historicky i český právní řád; příjmy manželů se sečtou a vypočte se průměr příjmů na jednoho a u každého se pak takto stanovený základ daně zdaní jemu příslušnou sazbou.
Podle objektu se daně dělí na:
• daně důchodové - zatěžující příjmy poplatníka včetně příjmů naturálních a požitků.
• majetkové daně - uvalené na vlastnictví, držbu, nájem nebo užívání majetku, případně i na nabytí majetku či jiné transfery majetku,
• transferové daně - blízké daním majetkovým a částečně důchodovým, zatěžují převod nebo přechod vlastnictví věci,
• subjektové daně (daně z hlavy) - případ, kdy se daň platí z titulu samotné existence poplatníka,
• reálné daně (výnosové daně) - platí se z výnosu určité činnosti, pokud nepodléhají důchodové dani, většinou se odhadují na základě reálných vnějších znaků výdělečné činnosti (např. druh podnikání, počet zaměstnanců apod., také počet oken a dveří u nemovitostních daní),
• obratové daně kaskádovité - uvalené na hrubý obrat u každého výrobce podílejícího se na zpracování každého výrobku,
• obratové daně z přidané hodnoty - uvalené na čistý obrat nebo na obrat docílený u posledního zpracovatele,
• spotřební daně - zatěžují spotřebu určité komodity. Podle objektu je možné členit daně rovněž na:
• daně kapitálové (postihují stav k určitému datu, typicky daň z nemovitostí placená podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období),
• daně tokové (zjišťuje se změna množství předmětu zdanění za určité sledované období, typicky daně z příjmů).
Šíře zachycení objektu daně je kritériem, podle kterého se daně člení na:
• daně analytické - zdaňují každý příjem odděleně podle jeho zdroje,
• daně syntetické - zdaňují souhrn základů daně jednou sazbou.
21
Podle způsobu placení daně se daně člení na:
• daně vybírané srážkou.
• daně vybírané na základě přiznání k dani. Podle způsobu výpočtu daně se daně dělí na:
• daně sazbové.
• daně repartiční - kontingentové, vybírané z hlavy, majetku, výnosů apod., které se vyskytovaly v minulosti; dopředu byl stanoven celkový výnos daně, který byl následně rozdělen až na jednotlivé poplatníky.
Respektování osobní situace poplatníka při ukládání daňové povinnosti rozděluje daně na:
• daně subjektové, respektující důchodovou situaci poplatníka (in personam),
• daně objektové, které důchodovou situaci ignorují (in rem).
Daně je možné členit také podle stanovení hodnoty daně vzhledem k daňovému základu, a to na:
• daně jednotkové - jsou stanoveny podle množství jednotek daňového základu (např. metry čtvereční pozemku),
• daně ad valorem (k hodnotě) - jsou stanoveny podle ceny zdaňovaného základu (např. hodnota pozemku v penězích).
Teoreticky si lze představit i další možnosti členění daní, a to například podle okruhu jejich platnosti (místní, centrální, nadnárodní), podle stupně závaznosti (obligatórni a fakultativní - o zavedení daně rozhoduje příslušný územní samosprávný celek) apod.
Klasifikace daní podle metodiky OECD je zajímavá především tím, že OECD řadí mezi daně i příspěvky na sociální pojištění. V tomto členění existuje mnoho podskupin, nicméně z nej obecnějšího hlediska OECD rozlišuje:
• daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů,
• příspěvky na sociální zabezpečení,
• daně z mezd a pracovních sil,
• daně majetkové,
• daně ze zboží a služeb,
• ostatní daně.
22
2.1  Soustava berní v České republice
Systémem daní a poplatků se rozumí souhrn daní a poplatků, jakož i dalších veřejnoprávních úhrad daňového charakteru, které jsou příjmem veřejných peněžních fondů. Tento systém je označován též jako daňový (berní) systém. V posledních letech je nejen v České republice možné vystopovat tendence vedoucí k zmenšení počtu samostatných daní. Příkladem je integrace daní dědické a darovací do daní z příjmů. Vedle právního významu má berní systém i svůj význam hospodářský, politický a společenský.
Soustavu berní podle platné právní úpravy v České republice tvoří:
1. Daňová soustava:
• daň z příjmů fyzických osob - přímá důchodová daň in personam,
• daň z příjmů právnických osob - přímá důchodová daň in personam,
• daň z nemovitých věcí (tvořená daní z pozemků a daní ze staveb a jednotek) -přímá majetková daň in rem,
• silniční daň - přímá majetková daň in rem,
• daň z nabytí nemovitých věcí - přímá majetková (transferová) daň in rem,
• daň z přidané hodnoty - nepřímá všeobecná spotřební daň in rem,
• daň z minerálních olejů - nepřímá selektivní spotřební daň in rem,
• daň z lihu - nepřímá selektivní spotřební daň in rem,
• daň z piva - nepřímá selektivní spotřební daň in rem,
• daň z vína a meziproduktů - nepřímá selektivní spotřební daň in rem,
• daň z tabákových výrobků - nepřímá selektivní spotřební daň in rem,
• daň ze zemního plynu a některých dalších plynů - nepřímá selektivní spotřební daň in rem,
• daň z pevných paliv - nepřímá selektivní spotřební daň in rem,
• daň z elektřiny - nepřímá selektivní spotřební daň in rem;
2. Poplatková soustava:
• místní poplatky,
• správní poplatky - poplatky celostátní vybírané orgány veřejné správy,
• soudní poplatky - poplatky celostátní vybírané soudy,
23
• zvláštní dávky poplatkového charakteru stojící mimo katalog správních poplatků (např. ve spojitosti s užíváním dálnic a silnic).
• zvláštní dávky poplatkového charakteru, tzv. ekologické poplatky spojené s ochranou životního prostředí;
Cla - clům nebude v této učebnici věnována další pozornost, neboť jsou tradičně řazena do samostatných publikací a vyučována ve speciálních kurzech;
Odvody;
Pojistné - obdobně jako cla, ani pojistné nebude v této učebnici dále rozebíráno, s ohledem na jeho tradiční řazení do práva pracovního, respektive práva sociálního zabezpečení.
24