Pozemkové právo
1.9   VYVLASTŇOVANÍ POZEMKU
1.9.1 Vyvlastnení
Vyvlastnení neboli expropriace představuje v prvé řadě zásah do majetkových práv (zejména práva vlastnického), přičemž lze říci, že jde o zásah velmi závažný, ne-li nej závažnější, protože není postaven na bázi dobrovolnosti, ale nuceno sti a rozhoduje o něm primárně orgán nikoliv nezávislý (soud), nýbrž orgán státní správy v rámci hierarchického členění státní správy. Důsledkem vyvlastnení může být omezení vlastnického práva, ale také jeho odnětí v celém rozsahu. Právní základ tohoto institut byť velmi kuse zakotvuje Listina, konkrétně čl. 11 odst. 4, který stanoví základní podmínky tohoto mocenského zásahu do vlastnického práva, a to veřejný zájem, zákon a náhradu183, přičemž jejich další konkretizaci ponechává na zákonných ustanoveních.
1.9.2 Historické souvislosti
Vyjdeme-li z právní úpravy po roce 1989, důležitým základem pro právní úpravu vyvlastnení se stalo zakotvení základních podmínek pro uplatnění tohoto institutu v Listině základních práv a svobod (čl. 11 odst. 4, viz níže). Zákonná právní úprava vyvlastnení pak zůstala zachována ve stavebním zákoně č. 50/1976 Sb., přičemž postupně doznala potřebných změn v důsledku nastalých politicko-práv-ních událostí. Právní úprava vyvlastnení vycházela z ustanovení části čtvrté stavebního zákona (§ 108 - 116). Vyvlastňovací řízení, které vedl stavební úřad, se řídilo, nebylo-li stanoveno jinak, správním řádem. Účely vyvlastnení byly vymezeny, jak ve stavebním zákoně, tak v dalších zákonech, na něž stavební zákona odkazoval. V rámci vyvlastňovacího řízení musel být prokázán veřejný zájem, soulad s cíli a úkoly územního plánování. Vyvlastnit bylo možné pouze v nezbytném rozsahu (při zvážení využitelnosti zbývající části věci) a pouze tehdy, pokud nemohl být cíl vyvlastnení dosažen dohodou nebo jiným způsobem. Náhrada za vyvlastnení byla stanovena tabulkovou cenou dle vyhlášky č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnení staveb, pozemků, porostů a práv k nim a byla poskytována zásadně v penězích, pokud zvláštní právní předpis nestanovil jinak. Právní mocí rozhodnutí o vyvlastnení přešlo vlastnické právo k pozemku nebo stavbě nebo oprávnění
183   Srov čl. 11 odst. 4 Listiny: Vyvlastnení nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
186
1.9 Vyvlastňovaní pozemků
z věcného břemene na navrhovatele. K vypořádání práv třetích osob, která vyvlastnením zanikla (bez další specifikace), pokud nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmito osobami k dohodě, byl příslušný soud.
„Zkušenosti a poznatky pískané ^ aplikace stavebního %ákona jako celku prokázaly potřebu formulovat novou koncepci obsahu jeho úpravy apňtom nachovat a využít ty fasády právní úpravy, které se v posledních desetiletích osvědčily jak v naší současné úpravě, tak i v geniích s nepřetržitým demokratickým právním vývojem. Jeho součástíji^ nebude úprava vyvlastnení práv k pozemkům a stavbám, a to ^ toho důvodu, šfe svým posláním a významem se otázky vyvlastnení nejeví jako %cela organická součást stavebního %ákona. Vrávní úprava vyvlastnení si tak vyžaduje samostatnou zákonnou úpravu. "m
Klíčovými otázkami, které bylo třeba podrobit přehodnocení, byly zejména způsob a výše náhrady za vyvlastnení, vázanost účinků vyvlastnení na poskytnutí náhrady, jakož i specifická procedurální stránka vyvlastňovacího řízení. Změna se dotkla i příslušnosti správních orgánů vést vyvlastňovací řízení.
1.9.3       Prameny právní úpravy
1.9.3.1 Základní právní předpisy
• Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnení), věznění pozdějších předpisů
• Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (dále jen zákon o urychlení výstavby), ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky (dále jen zákon o zajišťování obrany), ve znění pozdějších předpisů
1.9.3.2 Související právní předpisy
• Listina základních práv a svobod
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
184   VLADA ČR. Důvodová zpráva k zákonu č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. Poslanecká sněmovna Parlamentu.
187
Pozemkové právo
• Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňovaní majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů
• Zákony vymezující jednotlivé účely vyvlastnení (viz výčet níže)
1.9.4 Vyvlastnení de lege lata
Vlastník je oprávněn v mezích právního řádu se svým vlastnictvím libovolně nakládat. Omezen je tak ve svém výkonu právním řádem a skutečnostmi z něho vyplývajícími. Jedním z těchto omezení je vyvlastnení věci nebo omezení vlastnického práva k ní za předpokladu existence veřejného zájmu, který nelze uspokojit jinak. Spáčil185 považuje uvedené ustanovení občanského zákoníku (§ 1038) s odkazem na existenci čl. 11 odst. 4 Listiny za nadbytečné a ryze proklamativního charakteru. „Jde jen o pňpomínku ústavního pravidla, pňčem^ bližší výklad je třeba hledat u jednotlivých %ákonů, najejich^ ^ákladě k vyvlastnení nebo k ometení dochází." Nicméně při podrobnějším srovnání s dikcí ustanovení čl. 11 odst. 4 LZPS jde jistě o další zpřesnění a zpřísnění podmínek aplikovatelnosti tohoto zásadního zásahu do vlastnického práva. Zákony, které uvádí v život institut vyvlastnení, jsou zákon o vyvlastnení, který řeší obecné podmínky vyvlastnení (vyvlastnení „řádné"), a zákon o zajišťování obrany státu, který zavádí institut vyvlastnení ve zkráceném řízení pro účely zajišťování obrany státu a aplikuje se pouze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu (vyvlastnení „mimořádné"). Ustanovení zákona o vyvlastnení jsou pro vyvlastňovaní k vybraným stavbám dopravní, vodní a energetické infrastruktury186 modifikována zákonem o urychlení výstavby.
1.9.5 Vyvlastnení „řádné"
Vyvlastnením, jak již bylo naznačeno výše, se rozumí jak odnětí, tak i omezení vlastnického práva nebo také práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku,
185 SPÁČIL Jiří a kolektiv. Občanský zákoník III Věrná práva (§ 976 - 1474). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 213.
186 Těmito stavbami jsou:
• stavby dopravní infrastruktury a stavby s nimi související umisťované v plochách a kondorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby vymezené v územně plánovací dokumentaci;
• stavby vodních děl umisťované v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi;
• stavby zařízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy podle energetického zákona zřizované ve veřejném zájmu, pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje nebo zásadami územního rozvoje kraje.
188