Petr Mrkývka
53
KAPITOLA V.
SYSTÉM FINANČNÍHO PRÁVA
Vnitřní systémové uspořádaní finančního práva. Problém obecné části finančního práva. Fiskální a nefiskální část finančního práva. Finanční právo procesní. Finanční právo správní
Literatura:
GRÚŇ, Ľ., KRÁLIK, J.: Základy finančného práva na Slovensku, Bratislava: MANZ 1997
KOSIKOWSKI, C. Prawo finansowe - czesč ogólna. Warszawa: Dom Wydaw-niczy ABC, 2003, s. 36
KUROWSKI, L. Wstqp do nauki prawa finansowego, Warszawa: PWN, 1976
MIŠKINIS, A., RUŠKOWSKI, E. (eds.) The Problems of the Financial Law Evolution in Central and Eastern Europe within the Integration Processes, Vilnius - Bialystok: Lietuvos Teisés Universitetos ir WP UwB, 2004
MRKYVKA, P. Determinace a diverzifikace finančního práva. Brno: Masarykova univerzita 2012
MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I. Základy finančního práva. Brno: Masarykova univerzita 2009
RUŠKOWSKI, E. (ed.): The Budget Deficyt and the Public Debt in the Selected
European Countries, Bialystok: WSzFiZ, 2003 PRŮSAK, F. Prawo i postepowanie karne skarbowe,,Warszawa: C. H. Beck 1996 SLOVINSKY, A. a kol.: Základy česko-slovenského finančného práva, Bratislava:
Univerzita Komenského 1992 SPÁČIL1, B. Teorie finančního práva ČSSR. Praha: Orbis, 1970
1. Vnitřní systémové uspořádaní finančního práva
Finanční právo tak, jak je v současnosti akceptováno v České republice, je poměrně širokým inkorporovaným odvětvím práva, jehož předmětem
54
Propedeutika finančního práva I
jsou specifické společenské vztahy různorodého charakteru, realizující se v rámci veřejné finanční činnosti a odrážející širokou škálu finančních jevů a finančních skutečností Právě s ohledem na charakter finančně právní regulace je potřebné vnitřní systémové zpřehlednění, které má význam nejen teoretický, ale především praktický v procesu realizace a interpretace finančně právních norem.
Systémem finančního právaje třeba rozumět vnitřní diferenciaci odvětví finančního práva na ucelené soubory či skupiny finančně právních norem s ohledem na jejich obsah a na příbuznost jimi regulovaných společenských vztahů.57
Systém finančního práva je tak založen na vzájemných vazbách mezi právními normami a společenskými vztahy, mezi finančními jevy a finančními činnostmi. Tento systém není dogmatem, je svým způsobem založen na tradici, dohodě a akceptaci finančně právní teorií obdobně, jak je tomu i v jiných disciplínách. Je proměnný tak, jak se vyvíjí předmět finančního práva i právo samotné.
Potřeba systematiky finančního práva je dána jeho nekodifikováním a pravděpodobně nemožností jeho generální kodifikace, je tedy vyvolána nutností určité možné orientace v nepřeberném množství pramenů a jednotlivých norem.
Systematika finančního právaje účelová, přičemž se na ni odráží i pojetí finančního práva j ako odvětví práva, vědy nebo didaktické disciplíny. Proto je možné hovořit o systému finančního práva jako systému jedné z výsečí právního řádu České republiky, dále pak o systému vědy finančního práva a konečně o systému výuky předmětu „Finanční právo" na právnických fakultách a některých neprávni ch oborech vysokých škol. Tyto systémy nejsou od sebe striktně odděleny atak, jak existuje přirozené propojení náhledů na finanční právo, tak samozřejmě existují vzájemná propojení či splývání těchto systematických uspořádání.
Teorie finančního práva nabízí systematizaci finančního práva podle mnoha kritérií, více méně s ohledem na účel uspořádání. Avšak je možné zcela jistě konstatovat, že neexistuje plné shody o systematickém uspořá-
57 SLOVINSKÝ, A. a kol.: Základy česko-slovenského finančného práva, Bratislava: Univerzita Komenského 1992, s. 23.
Petr Mrkývka
55
dání finančního práva tak, jako podobně není jednotného názoru co do samotného pojetí výseče právního řádu označované za finanční právo. Alespoň nejméně jedna většinová shoda panuje, že finanční právo je odvětvím širším než pouze právní regulace státního rozpočtu a rozpočtových příjmů (daní, poplatků apod.).
Při vytváření systému finančního práva jsou zejména zkoumány vzájemné vazby právních norem v relaci k předmětu jejich regulace a naopak je zkoumáno začlenění norem do systému s ohledem na předmět regulace, metodu a tedy blízkost normy k jiným normám systému. Uspořádání norem do systému dává možnost zkoumat účinky celé skupiny právních norem na jimi regulované vztahy, chování a činnost lidí.58
Vymezení současného finančního práva nadále odpovídá právní regulaci veřejných finančních činností, avšak s ohledem na procesy globalizace podléhá změně rozsah těchto činností, což následně vytváří nové rámce finančního práva, kritéria jeho vnitřní systematiky, jakož i nové vazby k ostatním právním odvětvím59. Proto se také mění obsah jednotlivých subsystému finančního práva, jakož i systém sám. Se změnou ekonomického modelu došlo k přeskupení mnoha finančních činností prováděných státem do sféry soukromého sektoru, a pokud došlo k jej ich regulaci cestou práva, pak byly svěřeny do regulace soukromoprávních odvětví. Je možné vystopovat, že záběr finančního práva přímo úměrně roste s růstem finančních činností veřejného sektoru a s mírou státních zásahů do ekonomiky. Rozdíly v záběru výseče finančního práva jsou patrné jednak historicky, zkou-máme-li, co bylo součástí finančního práva od doby narůstání jeho emancipace od počátku XX. století do současnosti, ale jsou patrné i mezi jednotlivými evropskými státy. Odhlédneme-li od otázky začlenění jednotlivých subsystémů do finančního práva, tedy otázky, zda určitá množina norem je součástí finančního práva nebo je akceptována jako samostatné odvětví, a budeme-li na všechny tyto normy nazírat z pohledu zde popsaného předmětu finančněprávní regulace, pak zásadní rozdíl v záběru finančního práva bude mezi státy s trvalou tržní ekonomikou, státy upevňujícími mechanismy tržního hospodářství, státy nacházejícími se v procesu transformace
58 SPÁČIL, B. Teorie finančního práva ČSSR. Praha: Orbis, 1970, s. 65.
59 KOSIKOWSKI, C. Prawo finansowe - czeéč ogólna. Warszawa: Dom Wydawniczy ABC, 2003, s. 36.
56
Propedeutika finančního práva I
ekonomiky a státy více méně setrvávajícími na vysoké míře státních inge-rencí do ekonomiky. 60
2. Problém obecné části finančního práva
Často je literaturou nabízeno obdobné členění finančního práva, jaké je uplatněno v jiných odvětvích, tedy členění na dvě základní části, a to na část obecnou a část zvláštní,61 ale objevují se i názory popírající existenci, a to i možnou existenci, obecné části.62 Argumentem proti existenci obecné části finančního právaje, že se nevytvořil ani jeden společný institut pro všechna subodvětví finančního práva, nej sou ani společné prameny ve formálním smyslu apod. Pokud chceme býti arbitry mezi těmito názory, pak je třeba nalézt odpověď na to, co se rozumí obecnou částí.
Z doktrinálního a didaktického pohledu na finanční právo jeho obecnou část tvoří všeobecné poznatky o finančním právu, jeho předmětu, normách a vztazích.63 Při zkoumání finančního práva lze postupně dospět k názoru, že ačkoliv není obecná část finančního práva kodifikována, lze vystopovat určité instituty obecného charakteru, které se dotváří v rámci jednotlivých částí finančního práva, jakož i určité obecné principy platné pro celé finanční právo, které slouží pro jeho tvorbu, realizaci a interpretaci. Je otázkou dalšího vývoje finančního práva, na kolik se podaří vytvářet z něho harmonický celek, používající jednotnou terminologii, zásady, právní instituty platné pro veškeré veřejné finance.
V tomto procesu nemalou roli hraje věda finančního práva.
Ktomu např.: >KYK, M. r. rocyaapcTB einrbiíf oioyflaceT Kaie hhctp ymcht era 6iran-3aujni ckohomhkh PecnyöjntKH Eenapyct, in. RUSKOWSKI, E. (ed.): The Budget Deficyt and the Public Debt in the Selected European Countries, Bialystok: WSzFiZ, 2003, s. 299 an., nebo ABRAMCHK, L.: Tax Law Reform in Belarus, inMIŠKINIS, A., RUSKOWSKI, E. (eds.) The Problems of the Financial Law Evolution in Central and Eastern Europe within the Lntegration Processes, Vilnius - Bialystok: Lietuvos Teisés Universitetos ir WP UwB, 2004 (CD).
61 Např. u Bakeše, ale i Slovinského.
62 KUROWSKI, L. Wst^p do nauki prawafinansowego, Warszawa: PWN, 1976
63 GRUN, E., KRALIK, J.: Základy finančného práva na Slovensku, Bratislava: MANZ 1997.