Kapitola 2. Trestní odpovědnost
Hlava 1. Pojem, druhy a funkce trestní odpovědnosti
Oddíl 1: Pojem (struktura) trestní odpovědnosti
Pojem trestní odpovědnosti odkrývá a vyjadruje určitým /působeni vnitřně strukturovanou podstatu tohoto typu právni odpovědnosti.
Tuto podstatu lze spatřovat v následné sankční reakci statni moci na spáchaný trestný čin, v reakci zaměřené na jeho pachatele, kteiý je povinen se ji podrobil. a to i :a použili donuceni
Trestný čin (/.úklad trestní odpovědnosti; vina) a sankce (právní následek tohoto základu; trest) jsou tedy určujícími, v tom smyslu specifickými determinanty a zároveň i prvky podstaty trestní odpovědnosti.
Státně mocenské donucení, povinnost zatěžující pachatele, jsou /míněným specifikám imanentní, zejm. sankci. Zároveň platí, že samo o sobě takovéto donuceni, povinnost, právě pro trestní odpovědnost specifické nejsou, to ve srovnání s ostatními typy právní odpovědnosti; srov. např. správně trestněprávní odpovědnost za přestupky fyzických osob.
Vzhledem k její podstatě chápeme zde trestní odpovědnost výlučně v jejím sankčním, retrospektivním smyslu, to v protikladu k pojetí pozitivnímu, perspektivnímu. Zároveň se jedná o odpovědnost pouze subjektivní (tj. odpovědnost za zaviněni), jakož i čistě individuální (srov. výše odpovídající základní zásady trestního práv a)."
Z faktu, že strukturu pojmu „trestní odpovědnost" a..trestní právo" tvoří shodné prvky. tzn. základy trestní odpovědnosti a právní následky základu trestní odpovědnosti (srov. kap. I., hl. 1.), nelze samozřejmě bez dalšího dovozovat. že „trestní odpovědnost" a „trestní právo" jsou jedno a totéž.
Vina a trest z pohledu trestního práva představuji v prvé řadě kritéria, na jejichž základě jsou uspořádány trestněprávní normy coby vlastní skladebné prvky jeho struktury. Naproti tomu z pohledu struktury trestní odpovědnosti představují vina a trest jediné prvky, které strukturu trestní odpovědnosti vytvářejí.
Harvánck, J. a kol., op cil. sub 3). str. 234 - 236
145
Oddíl 2: Základni a odvozené druhy trestní odpovědnosti
Následující lex! sc dotyká diferenciace (forem) trcslni odpovědnosti.
Zmíněná podstata trestní odpovědnosti, včetně jejích atributů (sankěni. subjektivní., .atd.) se projevuje, tedy existuje ve dvou základních formách', odpovědnost jako institut trestního práva a odpovědnost jakožto trestněprávní vztah.
V rovině normativní právní úpravy je trestní odpovědnost z hlediska své struktury' představována již zmíněnou jednotou dvou prvků, a to trestným činem neboli základem trestní odpovědnosti a trestněprávními sankcemi, tzn. tresty ti ochrannými opatřeními, pokud se ukládají trestně odpovědnému pachateli trestného Sinu. Spojením obou těchto prvků se vytváří pojem trestní odpovědnosti jakožto trestněprávního institutu.
Pojmenovaný právní institut funguje v rámci a prostřednictvím druhé základní formy. tj. ochranného oilpovětlnostniho trestněprávního vztahu
Trestní odpovědnost v tomto smyslu spočívá v povinnosti pachatele trestného činu. kterou má vůči státu, strpět trestněprávní sankce na základě a v mezích norem trestního práva.
Lze tu hovořil o jakémsi .jednosměrném" vztahu pachatele vůči státu, který právě pro jeho jednosmérnost označujeme jako vztah užší. Jako takový tvoři jádro obsahové složky ochranného odpovědnoslniho trestněprávního vztahu širšího. Ze širšího pohledu přistupuji ke zmíněné povinnosti pachatele strpět trest, která je pro užší vztahovou formu trestní odpovědnosti určujici. též jeho práva (na spravedlivé potrestání), jakož i práva a povinnosti státu postihnout pachatele trestem, jimiž trestní odpovědnost až tak přesně definovat zřejmě nelze.
Ochranné odpovědnoslni trestněprávní vztahy v širším smyslu, přirozeně včetně vztahů užších (tj. samotné trestní odpovědnosti), jsou zjišťovány a jejich obsah realizován prostřednictvím právních vztahů trestněprocesnich. Tylo procesní vztahy trestní odpovědnost ani nezakládají, ani nepředstavuji jej i pojmové vymezení jakožto právního vztahu, neboť trestní odpovědnost je kategorii výlučně trestního práva hmotného.
1'okud jde o odvozené formy trestní odpovědnosti, vycházející z forem základních, je možné přikladmo uvést trestní odpovědnost dospělých a mladistvých pachatelů, nebo trcslni odpovědnost plnou (napr. za vraždu spáchanou plně príčetným pachatelem či za podmínek actio libera in causa-dolosa) a zúženou (např. quasivražda spáchaná za podmínek í, 201a odst. 1 TZ). Dále by
Knapp, V.: Obecné teoretické poznámky l. otázce diferenciace odpovědnosti, in: A Růžek,! Řezníčkovi (red.) Diferenciace trestní odpovědnosti, Praha, UK 1'raha, 1983, Mr. 199
222 Op en sub 51). str. 5
I4(>
bylo možné klasifikovat Formy trestní odpovědnosti podle jiných (umělých) kritérii, jafeo jsou např. fcrniy zptvutěm, následku, jedn á i1 í atd.
To, co bylo doposud řečeno o pojmu trestní odpovčdnosli, odpovidá jejímu pojetí retributivnínui Takovéto chápáni klade důraz na odčiněni, náhradu újmy vyvolané trestným činem. Retributivni koncept trcstni odpovědnosti vnímá odpovědnost pachatele za jeho trestný čin mimo jiné jako jeho dluh víiěi abstraktnímu státu.
Jiné pqjstl trestní odpovědno si i. označované jako restoration, sleduje obnovu stavu narušeného spáchaným trestným činem. Odpovědnost v tomto chápání je kromě jiného dluhem pachatele vůči konkrétní oběti jeho deliktu."'
Oddíl 3: Funkce trestní odpovědnosti
S přihlédnutím k funkcím právní odpovědnosti obecně "" , jakož i k funkcím trestního práva zvláště (srov. kap. 1., hl. 3., odd. 4), přicházejí do úvahy coby funkce trestní odpovědnosti funkce represivní a preventivní.
Jejich obsah je ovšem v zásadě shodný se stejně označenými funkcemi samotného trestního práva. Přitom určité specifikum těchto Tunkcí, jakožto funkci trestní odpovědnosti, spočívá v tom. že trestní odpovědnost nejen jako právni institut, nýbrž také jako právní vztah směřuje k realizaci funkcí trestního práva nikoli pouze represivní a preventivní, ale též funkce ochranné.
Jinak vyjádřeno, trestní odpovědnost svými funkcemi slouží k uskutečňováni trestního práva hmotného a tím plní i funkci realizační; to platí koneckonců o fungováni všech trestněprávních institutů.
V poslední době se zmiňuje rovněž funkce satisfakciu* to v souvislosti s fungováním nově kodiUkovaného trestního práva hmotného,"
..,
' Podrobněji stm  Dp cit. sub JÍM)
' lliirvsini'k, J. a kol., op, cit. sub 3). sir. 237
' Šámal,)'., Knrubcc, Z„ op. cit. sub 21K), l.íasť.slr 4-td
147