s Evropský justiční prosior {v civilních otázkách] 1. Úvod Obsah: 1.1. Soukromoprávní aspekty jednotného vnitrního trim ES -1.2. Stav před Amsterodamem (do roku 1999) - 1.3. Amsterodamská smlouva: Evropský prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti - 1.4- Dalit vývoj po Amsterodamu 1.1. Soukromoprávní aspekty jednotného vnitřního trhu ES Režim společného trhu. který se v první polovině 90 let přeměnil ua jednotný vnitřní* trh.1 se jeu zdánlivě nedotýká oblasti soukromého práva. Tento typ trhu představuje čtyři známé základni svobody: • volny pohyb zboží. • volný pohyb osob. • volný pohyb služeb a • volný pohyb kapitálu. Tyto svobody jsou založeny ua odbourám především administrativních a legislativních překážek mezi členskými státy, které tuto volnost pohybu znemožňovaly nebo omezovaly a zdánlivé by nemusely zasahovat oblast práva soukromého Ve skutečnosti je tomu jinak a soukromé právo, zejména mezinárodní právo soukromé a procesní, fungováni jednotného vnitřního trhu významně ovlivňují Vzájemnou podmíněnost existence vnitřního trhu a vyřešeni řady problémů v oblasti soukromého práva je možné (poněkud zjednodušeně) vysvětlit následovně- 1 K pojmům tpoWřný trh a jednotný vnitrní trh viz iiapf. V. Týč. Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 3. vydání. Linde. Praha. 2001 / Evropský justiční prostor v oblasti soukromého /míro 9 Jednotný vnitřní trh představuje prostor, zahrnující území celého Evropského společenství (ES)/ v němž se prakticky neuplatňuji hranice mezi členskými státy. Je to trh skutečné jednotný, tedy takový, který vykazuje určité znaky trhu národního. Pohyb zboží mezi členskými slaty (tzv. intra-komunitám: obchod) je zcela volný, a to Í ve smyslu fyzickém (bez kontrol na hraničních přechodech). Omezení této volnosti je možné jen ve výjimečných případech Totéž platí pro pohyb osob. zahrnující i výkon pracovní a jiné ekonomické Činnosti (včetně podnikáni) kdekoli v ES. pohyb služeb i kapitálu. Obsahem komunitami úpravy tmitřního trhu jsou spise administratívni aspekty svobod, tedy stránka veřejnoprávní Pohyb zboží a služeb se ovšem realizuje formou mtrakonimutáimho obchodu mezi obchodníky členských států na základě obchodních smluv, tedy nástrojů podřízených soukromému právu jednotlivých členských států. Tito obchodníci jsou současné subjekty obchodního práva jednotlttých členských států. Rozhodné právo napr. pro vznik smlouvy, podmínky její platnosti, obsah apod. je určeno kolizními normami každého státu, které se mezi sebou liší Vznikue-li mezi stranami ze smlouvy spor. objevuje se problém mezinárodní pravomoci soudu, kterou si každv stát pro své soudy stanoví sám. Nejzávažnějším problémem jsou účinky soudního rozhodnuti v jiných členských státech a jeho pripaduý vykou ve státě jiném, než je stát vydání Dalšími kritickými oblastmi jsou uapř. ochrana spotřebitele, která musela být komu ni t ar Ízo vána. uplatňovaní práv k duševnímu vlastnictví při volném pohybu zboží a mnoho dalších. Obdobné problémy vznikají u pohybu osob. Státní příslušnost (občanství) osoby postupně ztrácí pro oblast soukromoprávní význam, je-h tato osoba příslušníkem členského státu V důsledku uvolněni pohybu osob je rozhodující trvalý pobyt. Tyto osoby ve státě pobytu pracnjí (tedy zpravidla uzavírají pracovní smlouvy), kupují si zboží a služby v měřítku celého ES (tedy uzavírají např spotřebitelské nebo pojišťovací smlouvy), uzavírají manželství, případné se rozvádějí, a nakonec umírají, zanechávajíc dědictví v různých členských státech. Vše. co zde bylo uvedeno, při své komunitami dimenzi ovšem podléhá právním řádům jednotlivých členských státu a jejich soudům. Vzniká tedy závažný rozpor, a to mezi pojetím jednotného vnitřního trhu jako prostoru bez vnitřních hranic (mezi členskými státy] na jedné 1 (-'vadíme zde úmyslné Evropské společenství a nikoli Evropskou unii. neboť jednotný vnitrní trh je součásti lav. prvního (koiiiuiiitámího) pilíře Evropské unie. tvoreného Evropskými společenstvími íES a El'RATOM) i:-' Evropský justiční prosLur (v civilních otiskách) sírane a meat přetrvávajícím nrLrcidnini charakterem justice a soukromého práva, kde tyto vnitrní hranice zůstaly fiJvůíJllě nedotčeny, nil strane druhé. Každý členský s t it iná své soukromé právo, které se na tyto vztahy aplikuje, Má ruvuéi své soudy, které jakožto státní orgány působí s účinky jen na jeho vlastním území1 Tento rozpor můžeme demonstrovat Qa následujícím přikladu: Me:i německým prodávajícím a rakouským kupujícím je uzavřena smlouva o dodávce zboží. Tato dodávku je uskutečněna, avšak rakouský kupující reklamuje kvalitu zboží a zadržuje část kupní ceny. Německý prodávající reklamaci neuznat a požaduje zaplacení celé kupní ceny. Vzniká spor, který musí vyřešit soud. Pohybujeme se sioe v rámci jednotného vnitřního trhu, kde došlo k realizaci obchodu bezectně a bez administrativních omezení, avšak v nástedvjicich otázkách ti tím jtž jeho režtm nepomůže. Objevuje se zde řada otázek zajímavých právě z pohledu práva soukromého1 Na svud kterého státu, se mohou strany obrátit? Podle práia kterého státu Ittide tento soud případ posuzovat? Bude nĚmerkému žalobci nico platné rozhodnutí německého soudu, má-lt žalovaný majetek pouze i' Rakovtkti'i Kdo je viastníketn dodaného. avšak nezaplaceného -boží. byla-h mezi stran am t sjednána výhrada vlastnického práva? Takových otázek může konkrétni obchodní praže pňnést celou řadu. Pro rekapitulaci uveďme* že uvedené problémy se soustřeďují do dvou oblasti1 a) rozdílná hmotné právní úprava soukromoprávních vztahu v jednotlivých státech, b) samostatnost justičních soustav jednotlivých členských států, teritoriální charakter řízení před soudy jakožto státními orgány (průresní právo regulující řízení) a teritoriální ouiczcDOst úŕmkú suudních rozhodnutí. ad a) Rozdíly v hinutne právní úprave lze odstraňovat v zásade dvojím způsobeni. i O léchto a i),il;,V!i rnsspCHTEtb půdrsLuir pojednává M, Fallon, t.ei confute Je kis el de jurisdictions dins an («pace economique integre, Recuiíil dm coítts, Haag. ISÜ5. sir. 73.