7.x
Úprava mezinárodní právní pomoci v trestních věcech v rámci EU
A) Systém, práva ES (kornunitárního práva)
Hlavními kategoriemi pramenů práva ES (prvky systému práva) jsou následující.
a) Primární právo - akty členských států, zahrnující zakládací smlouvy a smlouvy, které je mění a doplňují (viz výše).
b) Sekundární právo - akty orgánů ES
1) Nařízení je aktem normativní povahy majícím v právu ES obdobné postavení jako zákon ve vnitrostátním právu. Nařízení obecně má přímý účinek - může přímo zavazovat jak členské státy, tak i fyzické a právnické osoby, není tedy třeba je transponovat do vnitrostátního právního řádu a fyzické a právnické osoby se ho mohou přímo dovolávat před vnitrostátními soudy.
2) Směrnice je rovněž aktem normativní povahy, jejími adresáty jsou však pouze členské státy, pro něž je závazná co do výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volbu prostředků k jeho dosažení ponechává na členských státech. Směrnici je tedy třeba transponovat do vnitrostátního práva, a to ve lhůtě v ní uvedené. Za výjimečných a přesně vymezených podmínek může mít i směrnice přímý účinek {pouze vertikální, tj. vůči státu, nikoli vůči třetím osobám), pokud nebyla ve stanovené lhůtě vnitrostátně provedena.
3) Rozhodnutí je individuální právní akt. který zavazuje pouze subjekty, kterým je adresováno. Adresáty rozhodnutí mohou být nejen členské státy, ale i jiné subjekty.
4) Doporučení nem normativním právním aktem, jedná se o výzvu, aby členské státy přijaly určité způsoby chování.
5) Stanovisko rovněž není normativním právním aktem, je pouze vyjádřením názoru určitého orgánu ES.
c) Externí smlouvy - ES jsou subjektem mezinárodního práva způsobilým brát na sebe mezinárodněprávm závazky. Smlouvy uzavřené ES tvoří od okamžiku své platnosti nedílnou součást práva ES a mohou mít i přímý účinek. Rozlišujeme tři druhy externích smluv:
- smlouvy mezi ES a státy, respektive jinými subjekty mezinárodního práva.