/. Ženská kriminalita jako druh demanlního chovám
29
7. Vybrané teorie kriminality žen
Kriminologické teorie kriminality žen vycházejí především z její struktury a analýzy jejího stavu. Snaží se vysvětlit odlišnosti od kriminality mužů a lze je rozdělit, podobně jako teorie sociální deviace, na biologické, psychologické a sociologické.
Pro biologické teorie kriminality žen je typická prezentace rozdílů mezi muži a ženami. Zabývají se například povahou žen, která podléhá ve větší míře společenským změnám, a proto je labilnější než u mužů. Za příčinu kriminality je brána sama přirozená podstata ženského rodu. Ženy jsou v těchto teoriích popisovány jako biologicky a psychicky méně vyspělé, pasivní a méně brutální. Převládají u nich mateřské pudy. což vede k tomu. že se dostávají méně do konfliktu se zákonem než muži.
Ve skupině biologických teorií zaujímá své místo kriminálně-antropolo-gická koncepce kriminality žen. Nejvýznamnějšími zastánci zmíněného směru byli C. Lombroso a G. Ferrero22 kteří tvrdili, že ženy jsou méně kriminální proto, že mají slabší tělesnou konstrukci. Navíc prý ženy nahrazují kriminální činnost prostitucí. Typickou pachatelkou je podle nich žena. která nemá dostatečně vyvinutý mateřský pud, a její psychika odpovídá více mužskému pohlaví.
Podle většiny kriminológii není žena předurčena k trestné činnosti. Když ! jí dopustí, jedná se o individuální patologii, odchyluje se od biologicky determinovaného chování ženy.
Jiní autoři vysvětlují menší podíl žen na kriminalitě jejich sexualitou . Wulffen).23 Ženy jsou podle nich pasivnější, a tudíž se méně angažují na trestné činnosti obecně.
Psychologicky a psychoanalytičky orientované teorie se soustřeďují obzvláště na vysvětlení kriminálního chování zvláštnostmi psychiky pachatelů. Mnoho odborníku se domnívá, že se ženy dopouštějí trestných činů hlav-I ně z emočních důvodu, zatímco u mužů převládají důvody jako sobeckost, chamtivost, surovost, egoismus.
V minulosti se zkoumala také závislost kriminality na psychických one-nocnění. Zjistilo se, že poruchami tohoto druhu trpěla řada pachatelek, ale
1" K tomu Lombroso, C; Ferrero, G. Das Weib als Verbrecherin und Prostituierte. Hamburg. 1894.
W Wulffen. E. Das Weib als Sexualverbrecherin. Berlin. 1923.