8
Nástin obchodního práva II
2.1. ROZDÍLY MEZI PROMLČENÍM A PREKLUZÍ
Prekluze (zánik práva marným uplynutím doby, v níž nebyl učiněn potřebný právní úkon) zdůrazňuje spíše právní jistotu na úkor ekvity, zatímco institut promlčení chrání po jisté době povinného před pozdními požadavky dříve oprávněného, ale na rozdíl od prekluze umožňuje se souhlasem povinného plnění i po uplynutí promlčecí doby. K prekluzi se na rozdíl od promlčení přihlíží z úřední povinnosti, prekluzi zaniká nejen nárok, ale samotné právo a lze proto (na rozdíl od promlčení) žádat vrácení plnění poskytnutého z prekludovaného závazku (jde o plnění bez právního důvodu).
Veškerá právní úprava promlčení v obchodním zákoníku má kogentní charakter.
2.2. PŘEDMĚT PROMLČENÍ
Promlčení podle obchodního zákoníku podléhají jen práva z obchodních závazkových vztahů upravených obchodním zákoníkem. Ani v obchodních vztazích se nepromlčuje právo vlastnické. Promlčitelné není ani právo k obchodní firmě.
2.3. PROMLČECÍ DOBA A JEJÍ BĚH
Obchodní zákoník rozlišuje čtyřletou promlčecí dobu obecnou, která má podpůrný charakter a použije se jen v případě, že pro jednotlivá práva není právním předpisem (ev. dohodou) odchylně stanovena kratší nebo delší promlčecí doba zvláštní.
Obecně začíná běžet promlčecí doba u práv vymahatelných u soudu ode dne, kdy právo u soudu mohlo být poprvé uplatněno. U práv uskutečnit právní úkon běží promlčecí doba ode dne, kdy právní úkon mohl být poprvé učiněn. V některých případech jsou upraveny počátku běhu lhůt speciálně.
Běh promlčecí lhůty nemusí být nepřetržitý, zákon zná její stavení a přetržení. Bez ohledu na jakékoliv změny v běhu promlčecí doby promlčecí doba skončí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy počala běžet poprvé.
3. VZNIK OBCHODNÍCH ZÁVAZKŮ A UZA VÍRÁNÍ OBCHODNÍCH SMLUV
Smlouva nejčastěji vede ke vzniku závazkového právního vztahu. Právní závazky však mohou vzniknout i ze zákona, z rozhodnutí státního nebo jiného orgánu, z porušení právní povinnosti.
Kolektiv autorů
9
3.1. VÝMĚNA SMLUVNÍCH PROJEVŮ
Smluvní návrh může být podán kteroukoliv ze smluvních stran. Návrh musí být dostatečně určitý a může směřovat buď vůči určitým osobám a nebo vůči neurčitým osobám.
Návrh působí svými právními účinky (zejm. zakládá vázanost odesilatele) od okamžiku, kdy dojde příjemci. Návrh je zásadně zrušíte lny.
Od zrušení a odvolání návrhu se liší zánik návrhu. Návrh zanikájestliže uplynula akceptační lhůta, aniž byl návrh přijat, nebo uplynula doba přiměřená s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků použitých navrhovatelem k zaslání návrhu, nebo navrhovateli došel projev o odmítnutí návrhu.
Byl-li návrh podán ústně, zaniká, není-li akceptován ihned, ledaže by z jeho obsahu vyplývalo něco jiného.
Přijetí návrhu má účinky až od okamžiku dojití navrhovateli. Přijetí může být odvoláno za předpokladu, že dojde navrhovateli dříve nebo nejpozději současně s přijetím.
Akceptační lhůta může být předem dohodnuta nebo může být jednostranně stanovena navrhovatelem, ev. podpůrně platí lhůta přiměřená. Je-li návrh přijat se zpožděním, má to v zásadě stejný význam, jako by nebyl přijat.
Návrh musí být skutečně přijat a nejsou přípustné žádné domněnky nebo fikce reálného souhlasu.
3.2. FORMA A OBSAH SMLUVNÍCH PROJEVŮ
Písemnou formu k platnosti smlouvy vyžaduje obchodní zákoník jen v případech, kdy tak sám stanoví nebo když alespoň jedna ze stran projeví při uzavření smlouvy vůli, aby smlouva byla uzavřena písemně. Z hlediska právní jistoty je vhodnější uzavírat smlouvy zásadně písemně. Písemný úkon je platný, jen je-li podepsán jednající osobou.
3.2.1. PROJEV VŮLE
se vykládá především podle úmyslu jednající osoby, pokud tento úmysl byl adresátovi projevu vůle znám nebo mu znám být musel. Nelze-li použít toto pravidlo, je rozhodující pro posouzení smluvního projevu dobrá víra adresáta smluvního projevu a projev vůle se hodnotí podle významu, který by mu zpravidla osoba v postavení adresáta přikládala, a to ve spojení se všemi okolnostmi projevu vůle, včetně předsmluvních jednání a včetně stranami zavedené praxe a následného chování stran
3.2.2. PODMÍNKY
jsou takové složky právního úkonu, které jeho účinnost vážou na nejistou a neznámou okolnost. Tradičně se rozlišují podmínky odkládací (suspenzivní), které způsobují vznik účinků
10
Nástin obchodního práva II
právního úkonu až když nastanou a rozvazovací (rezolutivní), které svým vznikem účinky již nastalé naopak ruší. V pochybnostech je podmínka považována za odkládací.
3.3. SMLUVNÍ TYPY A NEPOJMENOVANÁ SMLOUVA
3.3.1. SMLOUVA A SMLUVNÍ TYP
Pod typy smluv se vesměs rozumí pojmenované modely smluvních vztahů, řídících se určitými individualizovanými pravidly. Smlouvy obsahující prvky dvou či více smluvních typů se označují jako smlouvy smíšené.
Jako druhy se označují obecnější skupiny smluv, tříděné podle různých kritérií (např. na dvou- a vícestranné, apod.).
3.3.2. NEPOJMENOVANÁ SMLOUVA
nemůže využít (na rozdíl od smluv pojmenovaných) dispozitivní normy, použitelné při absenci jiné dohody stran a vztah inominátní smlouvou založený spočívá jen na tom, co bylo smluveno, a na obecných ustanoveních občanského a obchodního zákoníku o závazkovém právu
3.4. SMLOUVA A OBCHODNÍ PODMÍNKY
Obchodní podmínky jsou nepřímým smluvním ujednáním, které se stane součástí kupní smlouvy v okamžiku, kdy s tím obě stran projeví souhlas. Odchylná ujednání ve smlouvě přednost před zněním obchodních podmínek.
3.5. SMLOUVA O UZAVŘENÍ BUDOUCÍ SMLOUVY (PACTUM DE CONTRAHENDO)
umožňuje podnikatelům zjednat si určitou právní jistotu, odpovídající daným okolnostem a zejména si v předstihu vytvářet jisté právní zázemí pro uzavření konečných (realizačních) smluv, až k tomu budou vytvořeny potřebné předpoklady. Závazek uzavřít budoucí smlouvu může být buď jednostranný nebo oboustranný. Pro vznik přípravné smlouvy je nutné v písemné formě se dohodnout na době uzavření budoucí smlouvy a na předmětu plnění budoucí smlouvy, který musí být určen alespoň obecným způsobem. Jestliže se okolnosti, z nichž strany při uzavření přípravné smlouvy zřejmě vycházely, významně změnily, pak za stannovených předpokladů zaniká závazek uzavřít budoucí smlouvu i závazek doplnit chybějící obsah smlouvy.