PRÁVNICKÁ FAKULTA
Jednací řád Akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity
(ve znění účinném od 1. 9. 2017)
Podle § 28 odst. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonu (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, vydávám tento Jednací řád Akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
(1) Tento Jednací řád Akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity (dále jen „řád") je vnitřním předpisem Právnické fakulty Masarykovy univerzity (dále jen „fakulta") ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon").
(2) Akademický senát fakulty (dále jen „senát") je samosprávným orgánem fakulty ve smyslu § 25 odst. 1 písm. a) zákona. Řád upravuje v souladu se zákonem a vnitřními předpisy fakulty a Masarykovy univerzity výkon členství a zabezpečení činnosti senátu, jeho uspořádání a pravidla jeho jednání, dokumentaci činnosti senátu a informování o ní.
(3) Složení a orgány senátu, svolávání řádných a mimořádných zasedání, usnášeníschopnost, hlasování, práva a povinnosti členů senátu (dále také jen „senátor"), jakož i působnost a pravomoc senátu upravují čl. 20 až 24 statutu fakulty (dále jen „statut"), které tento řád doplňuje a rozvíjí.
(1) Senát se člení na Komoru akademických pracovníků a na Studentskou komoru.
(2) Komory senátu samostatně zasedají, ustanovují předsedu, případně i místopředsedu komory. Komory mohou přijímat vlastní pravidla pro jednání.
(3) Senát zřizuje v souladu s čl. 24 odst. 3 statutu stálé nebo dočasné komise ze svých členů, popř. z dalších členů akademické obce fakulty (dále jen „akademická obec"). Každá komora nominuje vždy polovinu členů. Předsedy komisí jmenuje senát z řad svých členů. Komise vznikají dnem zřízení a zanikají dnem ustavujícího zasedání nového senátu.
(4) Stálými komisemi senátu jsou Legislativní komise a Ekonomická komise. Stálé komise je senát povinen ustavit nejpozději na svém druhém zasedání po začátku funkčního období.
(5) Komise rozhoduje hlasováním. Každý člen komise má právě jeden hlas. Nerozhodne-li senát v průběhu jejího funkčního období jinak, je komise způsobilá usnášet se za přítomnosti alespoň poloviny svých členů a její usnesení je přijato, jestliže se pro ně vyslovila nadpoloviční většina přítomných členů. Komise se může usnášet per roliam. V takovém případě komise rozhoduje nadpoloviční většinou všech členů.
Článek 1 Základní ustanovení
Článek 2 Uspořádání senátu
1 /5
Článek 3
Ustavující zasedání senátu a volba předsedy senátu
(1) Předseda senátu z předchozího funkčního období svolává a do zvolení nového předsedy řídí ustavující zasedání senátu. Zasedání svolá tak, aby se konalo nejpozději dva měsíce po začátku funkčního období senátu. Prvním bodem ustavujícího zasedání je volba předsedy senátu. Na ustavujícím zasedání senát projedná také termíny řádných zasedání.
(2) Hlasování o volbě předsedy je tajné. Kandidáta může navrhnout každý člen senátu. V prvním kole volby je předsedou senátu zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu. Není-li předseda senátu zvolen, koná se další kolo. Každý člen senátu může v každém kole hlasovat pouze pro jednoho kandidáta. Uvolní-li se v průběhu funkčního období funkce předsedy, koná se volba na nejbližším zasedání senátu.
(3) Je-li předsedovi vyjádřena nedůvěra podle čl. 22 odst. 5 statutu, zaniká jeho funkce tímto vyjádřením. Senát zvolí nového předsedu nejpozději na nejbližším následujícím zasedání. Do doby zvolení nového předsedy se postupuje podle čl. 22 odst. 4 statutu.
Článek 4 Svolávání a jednání senátu
(1) Členové senátu obdrží pozvánku na zasedání senátu společně s programem jednání nejpozději sedm dnů před navrhovaným zahájením zasedání. Pozvánky rozesílá předseda senátu. S termínem zasedání a návrhem programu seznámí předseda senátu přiměřeným způsobem i akademickou obec. V případě mimořádného zasedání senátu je v odůvodněných případech možno lhůtu podle první věty tohoto odstavce zkrátit až na čtyřicet osm hodin; na takto svolaném zasedání nelze schválit vnitřní předpisy fakulty či jejich změny a doplnění.
(2) Žádost o svolání mimořádného zasedání se předkládá písemně předsedovi a místopředsedům a obsahuje návrh programu jednání. Mimořádné zasedání svolává předseda bez zbytečného odkladu po jejím předložení. Nesvolá-li předseda senátu mimořádné zasedání do tří dnů ode dne doručení žádosti, svolá mimořádné zasedání místopředseda senátu.
(3) Kromě osob uvedených v čl. 21 odst. 2 statutu může odůvodněnou žádost o mimořádné zasedání senátu podat též rektor.
(4) Program jednání sestavuje předseda senátu; v případě mimořádného zasedání senátu ten, kdo o jeho svolání žádá. Navržený program včetně případných návrhů na změnu programu projednává senát na začátku zasedání.
(5) Jednotlivé body programu jednání se projednávají zpravidla na základě písemných podkladových materiálů. Tyto materiály předkládá navrhovatel, který žádá o projednání, předsedovi nejpozději sedm dnů přede dnem zasedání senátu. Předseda senátu je povinen bez zbytečného odkladu tyto materiály vhodným způsobem předat k dispozici členům senátu. Zpravidla tak učiní elektronickou formou.
(6) V diskusi může předseda udělit slovo tomu, kdo o to požádá, zpravidla podle pořadí přihlášení. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan, rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, předseda Akademického senátu Masarykovy univerzity nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen Akademického senátu Masarykovy univerzity, mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají.
2/5
(7) V případě, že by byl narušen obvyklý průběh jednání, délka proslovu zcela zjevně přesáhla přiměřenou dobu nebo proslov neúměrně vybočuje z tematického rámce právě projednávaného bodu, může předseda udělené slovo odebrat.
(8) O návrzích se hlasuje veřejně (zpravidla zdvižením ruky) nebo tajně (hlasovacími lístky). Není-li uvedeno jinak, hlasuje se veřejně. Tajným hlasováním se senát usnáší o návrhu na jmenování nebo odvolání děkana a předsedy senátu. V jiných věcech se usnáší tajným hlasováním, pokud tak senát nadpoloviční většinou na návrh kteréhokoliv senátora rozhodne.
(9) Při rozhodování o postupu lze rozhodovat aklamací.
Článek 5
Zahájení řízení o návrhu na jmenování děkana
(1) Nejpozději pět měsíců před uplynutím funkčního období stávajícího děkana oznámí předseda senátu obvyklým způsobem, včetně zveřejnění na úřední desce fakulty, datum zasedání, na kterém senát bude rozhodovat o návrhu na jmenování děkana, tak, aby se toto zasedání konalo nejméně tři měsíce před uplynutím funkčního období stávajícího děkana.
(2) V oznámení podle předchozího odstavce určí předseda senátu:
a) tříčlennou volební komisi složenou z členů obou komor senátu včetně jejího předsedy,
b) lhůtu, ve které lze podávat návrhy na kandidáta na děkana (dále jen „kandidát"); tato lhůta musí činit nejméně jeden měsíc od oznámení.
(3) Volební komise se neprodleně po svém zvolení ujímá funkce a koná veškeré úkony tímto řádem vymezené a směřující k volbě. Členové volební komise nemohou být kandidáty a ani je nemohou navrhovat. V případě, že se člen volební komise kandidátem stane či kandidáta navrhne, jeho účast ve volební komisi zaniká; v takovém případě předseda senátu bez zbytečného odkladu volební komisi doplní.
(4) Návrh na kandidáta se podává v písemné formě předsedovi volební komise. Návrh obsahuje především:
a) jméno a příjmení navrhovaného kandidáta, datum narození a místo jeho trvalého pobytu;
b) v případě, že je osoba navrhovaného kandidáta odlišná od navrhovatele též písemný souhlas kandidáta s kandidaturou;
c) vztahuje-li se na navrhovaného kandidáta zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federatívni Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, pak i jeho písemné prohlášení o splnění předpokladů pro výkon funkce podle toho zákona;
d) strukturovaný profesní životopis navrhovaného kandidáta;
e) podpis navrhovatele.
(5) Bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty k podávání návrhů projedná volební komise došlé návrhy. V případě, že je návrh neúplný nebo nejasný, vyzve navrhovatele, aby jej v přiměřené lhůtě, kterou mu určí, doplnil. Následně volební komise vyřadí ty návrhy, které nesplňují předepsané náležitosti. Dále vyřadí navrhované kandidáty, kteří nesplňují podmínky pro výkon funkce děkana, a ty, kteří se kandidatury dodatečně vzdali. Poté volební komise sestaví kandidátní listinu a bez zbytečného odkladu ji zveřejní na úřední desce fakulty.
(6) Volební komise umožní navrženým kandidátům představení jejich programů akademické obci. Za tím účelem zejména bez zbytečného odkladu zveřejní předaná vyhotovení programů na úřední
3/5
desce fakulty; navržení kandidáti předají program předsedovi volební komise nejpozději tři týdny přede dnem oznámeného konání zasedání senátu podle odst. 1.
Článek 6
Zasedání senátu k návrhu na jmenování děkana
(1) Zasedání, na kterém senát rozhoduje o návrhu na jmenování děkana, se koná tak, aby byla umožněna účast co nejširší části akademické obce a aby bylo navrženým kandidátům umožněno před akademickou obcí veřejně vystoupit a zúčastnit se diskuse.
(2) O návrhu na jmenování děkana se senát usnáší tajným hlasováním. Hlasuje se prostřednictvím hlasovacích lístků, které obsahují jméno a příjmení všech navržených kandidátů. Proces hlasování organizuje a řídí volební komise.
(3) V případě, že v prvním kole žádný z navržených kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů, koná se druhé kolo hlasování. Do něj postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet platných hlasů. Je-li více kandidátů, kteří získali v prvním kole stejný nejvyšší počet platných hlasů, postupují všichni tito kandidáti. Je-li více kandidátů, kteří získali v prvním kole stejný druhý nejvyšší počet platných hlasů, a jen jeden kandidát, který získal nejvyšší počet platných hlasů, postupují spolu všichni tito kandidáti.
(4) Druhé kolo se koná bezprostředně po kole prvním, ledaže senát nadpoloviční většinou všech senátorů na návrh kteréhokoliv senátora rozhodne, že se koná později. Vtom případě předseda senátu stanoví vhodný termín druhého kola, a to nejpozději do jednoho týdne ode dne konání první volby. Pro druhé kolo platí přiměřeně odst. 1.
(5) Nezíská-li ani ve druhém kole žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, koná se třetí kolo hlasování. Do něj postoupí kandidát, který získal ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů, kteří získali ve druhém kole stejný nejvyšší počet platných hlasů, postupují všichni tito kandidáti. Odst. 3 a 4 se uplatní obdobně.
(6) Nezíská-li ani ve třetím kole žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu, koná se nové řízení o návrhu na jmenování děkana. Lhůty podle čl. 5 řádu pro takové řízení je možno rozhodnutím senátu zkrátit.
(7) O hlasování o návrhu na jmenování děkana pořídí volební komise protokol obsahující počty hlasů pro jednotlivé kandidáty v každém kole hlasování. Protokol, podepsaný všemi členy komise, předá komise předsedovi senátu, který jej bez zbytečného odkladu zveřejní na úřední desce fakulty.
(8) Pokud rektor odmítne jmenovat navrženého kandidáta na děkana, předseda senátu bez zbytečného odkladu zahájí nové řízení o návrhu na jmenování děkana.
(9) Návrh na odvolání děkana podle čl. 21 odst. 6 statutu je oprávněn podat každý senátor. Je-li děkan odvolán, použije se obdobně čl. 6 odst. 8 řádu.
Článek 7 Zapisovatel
(1) O každém zasedání senátu se pořizuje zápis. Zápis pořizuje zapisovatel nebo jiná osoba pověřená předsedajícím daného zasedání. Náklady na zapisovatele jsou hrazeny z rozpočtu fakulty.
(2) V zápisu se uvede zejména termín zasedání, kdo z řad členů senátu a hostů byl přítomen a kdo byl omluven, kdo byl předsedajícím, jaký byl program jednání a pořadí jeho bodů, obsahové shrnutí rozpravy k těmto bodům, jaká usnesení byla přijata a jaké byly výsledky hlasování, včetně
4/5
dosaženého počtu hlasů. Správnost zápisu ověřuje ověřovatel, kterým je předsedající daného zasedání.
(3) Předsedající zašle bez zbytečného odkladu po zasedání senátu zápis předsedům obou komor. Nevznesou-li do sedmi dnů žádné námitky, předsedající zápis zveřejní na elektronické úřední desce fakulty a uloží do archivu senátu.
(4) Na nejbližším zasedání senátu může kterýkoliv člen senátu vznést námitky proti správnosti obsahu zápisu. O námitkách senát rozhodne hlasováním.
(5) Námitky k zápisu mohou členové senátu předkládat předsedovi senátu sedm dnů přede dnem nejbližšího zasedání senátu. Předseda senátu zařadí výtku na program jednání a zápis opraví, rozhodne-li senát na tomto zasedání většinou přítomných senátorů o oprávněnosti námitek.
(1) Do archivu senátu (dále jen "archiv") se ukládají originály přijatých usnesení podepsané předsedajícím daného zasedání a v případě vnitřních předpisů fakulty též děkanem, v plném znění, podrobné zápisy z jednání podepsané zapisovatelem a ověřovatelem a rozhodnutí orgánu senátu podepsané jeho předsedou. Odepření podpisů nemá vliv na platnost přijatého usnesení. Dále se do archivu mohou uložit i jiné materiály vztahující se k činnosti senátu.
(2) Listiny jsou do archivu ukládány bez zbytečného odkladu a číslovány takto: [pořadové číslo v daném roce]/[rok].
(3) Archiv je přístupný členům akademické obce a je povoleno z něj pořizovat výpisy a kopie.
(1) Zrušuje se doposud účinný Vnitřní předpis č. 9, Jednací řád akademického senátu Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
(2) Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem 1. 9. 2017.
Článek 8 Archiv senátu
Článek 9 Závěrečná ustanovení
V Brně dne 19. 6. 2017
doc. JUDr. Markéta Selucká, děkan
D.,
5/5