var chapters = [ { "cid" : "1", "cs" : "Kardiovaskulární systém", "en" : "Cardiovascular system", "introCS" : "<p><strong>Kardiovaskulární systém</strong> je tvořen srdcem, eferentními cévami (arteriemi), sítí kapilár a aferentními cévami (vénami). Stěna srdce i cév je tvořena vzájemně homologními strukturami.<br></p><p>Vnitřní vrstva - <em>tunica intima</em> (v případě srdce endokard)<br></p><p>Svalová vrstva - <em>tunica media</em> (v případě srdce myokard)<br></p><p>Vnější vrstva - <em>tunica adventitia</em> (v případě srdce epikard)<br></p>", "introEN" : "<strong></strong><p><strong>Cardiovascular system</strong> consists of heart, efferent vessels (arteries), capillary network in tissues and organs, and afferent vessels (veins). The wall of heart and vessels is composed of homologous structures:<br></p><p>Inner layer - <em>tunica intima</em> (heart: <em>endocardium</em>)<br></p><p>Muscle layer - <em>tunica media</em> (heart: <em>myocardium</em>)<br></p><p>Outer layer - <em>tunica adventitia</em> (heart: <em>epicardium</em>)<br></p>", "label" : "1", "order" : [ "3507900", "3508094", "3508095", "3508096", "3508097", "3508098", "3508099", "3508100", "3594765", "3594766", "3594764", "3508103", "3594691", "3594690", "3594692" ] }, { "cid" : "2", "cs" : "Lymfatický systém", "en" : "Lymphatic system", "introCS" : "<p><strong>Lymfatický systém</strong> úzce souvisí s imunitním systémem a jeho strukturní i funkční komponenty se překrývají. Lymfatický systém tvoří síť lymfatických cév, které začínají slepě v intersticiálním vazivu jako lymfatické kapiláry, postupně zvětšují svůj průměr a nakonec ústí do hrudního mízovodu (<em>ductus thoracicus</em>) a pravého lymfatického mízovodu (<em>ductus lymphaticus dexter</em>) a <em>venae brachiocephalicae</em>. <br></p><p>Další součástí lymfatického systému jsou lymfatické orgány. Primární lymfatické orgány, u člověka brzlík a kostní dřeň, zajišťují funkční dozrávání lymfocytů a vývoj jejich plné imunokompetence. Sekundární lymfatické orgány (mízní uzliny, slezina, MALT) jsou kolonizovány zralými lymfocyty, které zajišťují humorální i buněčnou imunitní odpověď. <br></p>", "introEN" : "<p><strong>Lymphatic and immune systems</strong> are overlapping in their structures and functions. Lymphatic system consists of a network of lymph vessels that begin as tiny, blind-ended capillaries within interstitial connective tissue, gradually increase their size and finally open to <em>ductus thoracicus </em>and <em>ductus lymphaticus dexter</em> that enter blood circulation via <em>venae brachiocephalicae</em>. <br></p><p>Lymphatic organs are inserted into the lymphatic system. Primary lymphatic organs (thymus and bone marrow in humans) serve for maturation and acquiring the immunocompetence of lymphocytes whereas secondary lymphatic organs (spleen, lymph nodes, MALT) are responsible for both humoral and cellular immunity responses. </p>", "label" : "2", "order" : [ "3527438", "3508104", "3509185", "3594768", "3509186", "3509187", "3509188", "3509189", "3508107", "3508105", "3508106", "3514439", "3527437", "3514440", "3594770", "3514441" ] }, { "cid" : "3", "cs" : "Dýchací systém", "en" : "Respiratory system", "introCS" : "<p><strong>Dýchací systém</strong> zahrnuje dýchací cesty (dutina nosní, nosohltan, hrtan, průdušnice, bronchy, bronchioly, terminální bronchioly) a respirační část (respirační bronchioly, <em>ductus alveolares</em>, <em>sacculi alveolares</em> a <em>alveoli pulmonum</em>), v níž probíhá výměna O<sub>2</sub> a CO<sub>2</sub> mezi vnitřním a vnějším prostředím. <br></p><p>Sliznice dýchacích cest kromě orálního oddílu faryngu, vestibulum nasi a ligg. vocalia je kryta víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami a četnými pohárkovými buňkami. Sekret pohárkových buněk i četných drobných mucinózních a smíšených žláz ve slizničním vazivu (<em>lamina propria mucosae</em>) tvoří vazký, hlenovitý povlak celého slizničního povrchu. Ve vrstvě hlenu se zachycují prachové a jiné částice, které jsou kmitáním řasinek posunovány směrem k hltanu. Stěna laryngu, trachey a bronchů obsahuje chrupavky, které brání kolapsu dýchacích cest.<br></p><p>Respirační část je bohatě členěna v systém plicních alveolů, kde se realizuje výměna plynů mezi vnitřním a zevním prostředím. Tato funkce alveolů je umožněna strukturou bariéry krev – vzduch.</p>", "introEN" : "<p><strong>Respiratory system</strong> consists of respiratory passages (nasal cavity, nasopharynx, larynx, trachea, bronchi, bronchioles, terminal bronchioles) and respiratory part (respiratory bronchioles, <em>ductus alveolares</em>, <em>sacculi alveolares</em> and <em>alveoli pulmonum</em>) where the gas exchange between internal and external environment takes place.</p><p>Respiratory passages are lined by pseudostratified columnar epithelium with cilia, and abundant goblet cells. Secretion of goblet cells intecalated in epithelium and numerous small mucous and mixed glands in lamina propria of loose collagen connective tissue (<em>lamina propria mucosae</em>) forms a viscous layer that captures dust particles and removes them by the mucociliary transport. The wall of larynx, trachea and bronchi is supported by cartilages that prevent collapse of respiratory passages.</p><p>The gas exchange takes place in complex system of lung alveoli over the blood-air barrier. </p>", "label" : "3", "order" : [ "3509193", "3509196", "3509197", "3509199", "3509198", "3509200", "3509201", "3509202", "3509203", "3509194", "3509195", "3514456", "3594774", "3594775" ] }, { "cid" : "4", "cs" : "Trávicí systém", "en" : "Gastrointestinal system", "introCS" : "<p><strong>Trávicí soustava</strong> se skládá z trávicí trubice a žláz, které během embryonálního vývoje vznikly vychlípením epitelu primitivní ústní dutiny (velké slinné žlázy) nebo primitivního střeva (játra a slinivka břišní). </p><p><br></p><p>Stěna trávicí trubice má jednotnou stavbu a až na regionální výjimky se v celém rozsahu skládá ze 4 základních vrstev: <br></p><p>- sliznice – <em>tunica mucosa</em> <br></p><p>- podslizniční vazivo – <em>tela submucosa</em><br></p><p><em>-</em> svalová vrstva – <em>tunica muscularis</em> <br></p><p>- povrchová vrstva – <em>tunica serosa</em> nebo <em>t. adventitia.</em><br></p><p><em><strong></strong></em><br></p><p><strong></strong>Sliznice se dále člení na epitelovou vrstvu (<em>lamina epithelialis mucosae</em>), slizniční vazivo <em>(lamina propria mucosae) </em><em></em>a slizniční svalovinu <em>(lamina muscularis mucosae)</em>.<em> </em><br></p>", "introEN" : "<p><strong>Digestive system</strong> consists of digestive tube ang glands derived during development by invagination of epithelium of primitive oral cavity (large salivary glands) or primitive gut (liver and pancreas). <br></p><p><br></p><p>Wall of digestive tube has a uniform structure and consists of four principal layers, with some regional exceptions: <br></p><p>- mucosa – <em>tunica mucosa</em><br></p><p>- submucosa – <em>tela submucosa</em> <br></p><p>- muscularis – <em>tunica muscularis externa</em> <br></p><p>- surface layer - <em>tunica serosa</em> or <em>t. adventitia</em><br></p><p><em><strong></strong></em><br></p><p>Mucosa is further stratified to the epithelial lining <em>(lamina epithelialis mucosae)</em><em></em>, lamina propria of connective tissue <em>(lamina propria mucosae) </em><em></em> and smooth muscle layer <em>(lamina muscularis mucosae)</em><em></em>.<br></p>", "label" : "4", "order" : [ "3509204", "3509217", "3509229", "3509240", "3596740", "3509246", "3596741", "3509247", "3509248", "3509249", "3509205", "3509206", "3509207", "3594782", "3509208", "3509209", "3509210", "3596742", "3509211", "3509212", "3509215", "3509214", "3596727", "3509218", "3509213", "3509219", "3594784", "3596728", "3509220", "3509221", "3596730", "3596729", "3509223", "3509224", "3509225", "3509226", "3509227", "3509228", "3509231", "3596743", "3520879", "3509232", "3520878", "3509233", "3520877", "3520880", "3520881", "3509244", "3509234", "3594786", "3509236", "3509235", "3509243", "3514554", "3509237", "3509238", "3509241", "3599926" ] }, { "cid" : "5", "cs" : "Močový systém", "en" : "Urogenital system", "introCS" : "<p><br><strong>Močová soustava</strong> je tvořena párovými ledvinami a extrarenálními vývody - močovody, močovým měchýřem a močovou trubicí. Ledvina představuje tubulózní žlázu zodpovědnou za exkreci vody a metabolitů. Extrarenální vývodné cesty jsou kryty unikátní výstelkou - přechodným epitelem (urotelem), který zajišťuje objemovou flexibilitu a osmotickou odolnost. <br></p><p><br></p><p><br></p>", "introEN" : "<p><strong>Urinary system</strong> consists of kidneys and extrarenal urinary passages - ureters, urinary bladder and urethra. Kidneys are tubular excretory glands, removing water with dissolved waste products of metabolism. Extrarenal urinary pasasges are lined by a unique type of epithelium - transitional eithelium or <em>urothelium</em> - providing volume flexibility and osmotic resistance to mucosa. <br></p>", "label" : "5", "order" : [ "3509250", "3509252", "3509253", "3509254", "3509255", "3596697", "3596700", "3596699", "3509256", "3509257", "3509258", "3509259", "3509260", "3509261", "3509251" ] }, { "cid" : "6", "cs" : "Mužský pohlavní systém", "en" : "Male reproductive system", "introCS" : "<p><strong>Mužský pohlavní systém</strong> tvoří párové pohlavní žlázy (gonády) - tes<em></em>tes, vývodné cesty (<em>ductuli efferentes</em>, <em>ductus epididymidis</em>, <em>ductus deferens</em> a <em>ductus ejaculatorius</em>), akcesorní žlázy (<em>vesiculae seminales</em>, <em>prostata</em>, <em>glandulae bulbourethrales</em>) a zevní genitálie. Oba <em>ductus ejaculatorii</em> ústí do prostatického úseku močové trubice. </p><p> </p>", "introEN" : "<p><strong>Male reproductive system</strong> consists of the reproductive glands (gonads) -<em>testes</em>, efferent passages (<em>ductuli efferentes</em>, <em>ductus epididymidis</em>, <em>ductus deferens</em> and <em>ductus ejaculatoriu</em>s), accessory glands (<em>vesiculae seminales</em>, <em>prostate</em>, <em>glandulae bulbourethrales</em>) and external genitalia. Both <em>ductus ejacularii</em> enter the prostatic part of urethra.</p>", "label" : "6", "order" : [ "3509273", "3509274", "3596681", "3596687", "3596694", "3596688", "3509275", "3509276", "3509277", "3509278", "3596692", "3509279", "3596691", "3596690", "3509280", "3509281" ] }, { "cid" : "7", "cs" : "Ženský pohlavní systém", "en" : "Female reproductive system", "introCS" : "<p><strong>Ženský pohlavní systém </strong>tvoří párové pohlavní žlázy (gonády) - ovaria, jejich vývodné cesty (vejcovody, děloha a vagina) a zevní genitálie. </p><p>V ovariích probíhá u fertilních žen ovariální cyklus, během něhož rostou a zrají prenatálně vytvořené váčky (folikuly) s oocyty. Po ovulaci oocytu se v ovariu vyvíjí žluté tělísko, přičemž jsou produkovány hormony, ovlivňující sliznici dělohy. V děloze probíhá menstruační cyklus, v jehož průběhu se děloha připravuje na možnou implantaci blastocysty v případě oplození oocytu spermií. K fertilizaci dochází obvykle v ampule vejcovodu. Placenta a pupečník zajišťují výživu embrya a plodu. <br></p>", "introEN" : "<p><strong>Female reproductive system</strong> consits of paired gonads - ovaries and oviducts, uterus, vagina and external genitalia. </p><p>During ovarian cycle, ovarian follicles with female gametes (oocytes) grow and mature under the control of hypohysis. After the release of oocyte during ovulation, <em>corpus luteum</em> develops from residual follicular structures. Hormones produced by ovarian follicles or <em>corpus luteum</em> induce proliferation and differentiation of uterine endometrium and link together the menstrual and ovarian cycles. Uterine menstrual cycle synchronizes with the ovarian cycle to ensure properly differentiated endometrium capable of blastocyst implantation. Placenta and umbilical cord ensures proper nutrition of developing embryo and fetus. </p>", "items" : [ { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/MA/skene.jpg", "id" : "-LDbdX-hSF0ASSJQuMtW", "origH" : 1596, "origW" : 1850, "title" : { "cs" : "Sken E", "en" : "Sken E", "lat" : "Skenus E" } } ], "label" : "7", "order" : [ "3509262", "3509263", "3509264", "3509265", "3596733", "3509266", "3509267", "3509268", "3509269", "3509270", "3509271", "3509272", "3509282", "-LDbdX-hSF0ASSJQuMtW", "3509283", "3509284", "3509285", "3509286", "3509287" ] }, { "cid" : "8", "cs" : "Endokrinní systém", "en" : "Endocrine system", "introCS" : "<p>Pro <strong>endokrinní žlázy</strong> je typická sekrece hormonů přímo do extracelulárního prostoru, z něhož se hormony dostávají stěnou fenestrovaných kapilár do krevního oběhu. Jsou to tedy žlázy bez vývodů. Endokrinní žlázy obsahují buňky uspořádané do trámců nebo folikulů a jsou kryty vazivovým pouzdrem. <br></p>", "introEN" : "<p><strong>Endocrine glands</strong> secrete their products - hormones - to fenestrated capillaries, hence they lack ducts typical for exocrine glands. Endocrine glands are composed of cells arranged into cords or follicles, covered by irregular dense collagen connective tissue capsule.<br></p>", "label" : "8", "order" : [ "3509288", "3509291", "3596736", "3509292", "3599927", "3509293", "3596734", "3509294", "3509295", "3509296", "3509297", "3596735", "3509298", "3509289", "3599928", "3509290", "3509242" ] }, { "cid" : "11", "cs" : "Nervový systém", "en" : "Nerve system", "introCS" : "<p><strong>Nervový systém</strong> se dělí na centrální (CNS), zahrnující mozek a míchu, a periferní (PNS), zahrnující nervy, nervová zakončení a ganglia. <br></p><p><br></p><p>Histologicky se <strong>CNS</strong> skládá ze šedé a bílé hmoty.<em> Šedá hmota </em>obsahuje perikarya neuronů, počáteční a konečné úseky axonů, dendrity, centrální gliové buňky (především plazmatické astrocyty a mikroglie) a četné kapiláry se souvislou endotelovou výstelkou. Jsou zde lokalizovány synapse. <em>Bílá hmota s</em>e skládá z axonů, obvykle obalených myelinovou pochvou, centrálních gliových buněk (především oligodendrocytů a fibrilárních astrocytů) a rovněž kapilár se souvislou endotelovou výstelkou. Dutiny CNS jdou vystlány ependymovými buňkami. Mozek a mícha jsou obaleny mozkomíšními obaly (tvrdá plena, pavučnice a omozečnice).</p><p><br></p><p><strong>PNS </strong>se skládá z vaziva a gangliových buněk (v gangliích) a z vaziva a nervových vláken (v periferních nervech). Nervová zakončení jsou specializované struktury na periferních částech senzitivních neuronů, obvykle s pomocnými strukturami ze Schwannových buněk a vaziva. </p>", "introEN" : "<p><strong>Nerve system</strong> is composed of central part (CNS), with brain and spinal cord, and peripheral part (PNS), with nerves, nerve endings and ganglia.<br></p><p><strong></strong><br></p><p><font color=\"#000000\"><span style=\"font-size: 12.1px;\"><b>Central nervous system (CNS) </b></span></font>histologically consists of the grey and white matter. The<strong> </strong><em>grey matter </em>contains perikarya of neurons, initial and terminal parts of axons, dendrites, central glia (mainly protoplasmic astrocytes and microglia) and numerous continuous capillaries. It is the site of synapses. The<strong> </strong><em>white matter</em> is composed of axons, usually surrounded by myelin sheath, central glia (mainly oligodendrocytes and fibrous astrocytes) and also continuous capillaries. Cavitites of CNS are lined by ependymal cells. Brain and spinal cord are covered by meninges (dura mater, arachnoid and pia mater).</p><p><strong>Peripheral nervous system (PNS) </strong>is composed of connective tissue and ganglionic cells (in ganglia) or connective tissue and nerve fibers (in peripheral nerves). Nerve termini are specialized structures at the peripheral ends of sensory neurons, usually with supporting structures composed of Schwann cells and connective tissue. </p>", "label" : "9", "order" : [ "3509321", "3509322", "3509323", "3509324", "3513354", "3509325", "3509326", "3509327", "3520883", "3520929", "3509328", "3509329", "3509330", "3509331", "3509333", "3509332", "3596738" ] }, { "cid" : "9", "cs" : "Smyslové orgány", "en" : "Sensory organs", "introCS" : "<p><em><strong>Oko a ucho</strong></em> jsou vysoce vyvinuté specializované smyslové orgány. <br></p><p><strong>Oči </strong>jsou struktury, které přenášejí světelné informace do mozku, kde jsou použity na vytvoření a dešifrování obrazu. Oční koule se skládá ze tří vrstev:<br></p><p><br></p><p>- <em>tunica externa</em> (<em>tunica fibrosa</em>): <em>cornea</em>,<em> sclera</em><br></p><p>- <em>tunica media</em> (<em>tunica vasculosa</em>): <em>iris</em>,<em> corpus ciliare</em>,<em> choroidea</em><br></p><p>- <em>tunica interna</em> (<em>tunica nervosa</em>): <em>pars caeca et pars optica retinae</em><br></p><p><br></p><p><strong>Uši </strong>zprostředkovávají vnímání nejen sluchu, ale také rovnováhy. Vlastní sensorické orgány se nacházejí ve vnitřním uchu v kosti spánkové. Membranózní labyrint - komplex spojených tubulů, kanálků a váčků (<em>utriculus</em>, <em>sacculus</em>, <em>ductus</em> <em>semicirculares</em>, <em>ductus cochlearis</em>) uložený v kostěném labyrintu obsahuje specializované senzorické vláskové buňky, které tyto funkce zprostředkovávají. <br></p><p><br></p><p><br></p>", "introEN" : "<p><strong>Eyes and ears</strong> are highly specialized sensory organs.<br></p><p> The <strong>eyes </strong>are structures that gather, focus and transmit light to the brain, so the information can be deciphered into an image. Each eyeball consists of three layers:<br></p><p>- <em>tunica externa</em> (<em>tunica fibrosa</em>): <em>cornea</em>, <em>sclera</em><br></p><p>- <em>tunica media</em> (<em>tunica vasculosa</em>): <em>iris</em>, ciliary body, choroid<br></p><p>- <em>tunica interna</em> (<em>tunica nervosa</em>): <em>pars caeca et pars optica retinae</em><br></p><p><br></p><p>The <strong>ears </strong>mediate the senses both hearing, and equilibrium. The sensory organs are found in the inner ear within the temporal bone. Membranous labyrinth - a set of continuous tubes and chambers (<em>utricle</em>, <em>saccule</em>, semicircular ducts, cochlear duct) hidden in bony labyrinth contains specialized sensory hair cells mediating these functions.<br></p>", "label" : "10", "order" : [ "3606773", "3509299", "3509300", "3509302", "3509301", "3509304", "3509303", "3509305", "3606769", "3520930", "3509306", "3606772", "3606774", "3509307", "3606770", "3509308", "3606771", "3509309", "3509310", "3509311" ] }, { "cid" : "10", "cs" : "Kůže a kožní adnexa", "en" : "Skin and skin adnexa", "introCS" : "<p><strong>Kůže </strong>tvoří pokrývku celého těla a současně je také největším orgánem, připadá na ni 15-20% z celkové tělesné hmotnosti. <br></p><p>Kůže se skládá z epitelové vrstvy - epidermis (vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící) a vaziva - <em>dermis </em>neboli škáry s vlasovými či chlupovými folikuly a žlázami. Ke kůži bývá řazena i <em>tela subcutanea</em> (<em>hypodermis</em>) bohatá na tukové vazivo.<br></p><p><em>Epidermis</em> se skládá ze čtyř až pěti vrstev - <em>stratum basale</em> (<em>cylindricum</em>), <em>stratum spinosum</em> z polyedrických keratinocytů, <em>stratum granulosum</em> - 3 až 5 vrstev buněk s granuly,<em> stratum lucidum</em> (jen u tlustého typu kůže) a <em>stratum corneum</em> s oploštělými mrtvými buňkami bez jader a bez buněčných organel.<br></p>", "introEN" : "<p><strong>Skin </strong>is the outer cover of the body and the largest organ accounting for 15-20% of total body weight.</p><p><strong></strong></p><p>Skin is composed of the epithelial layer - <em>epidermis</em> (keratinized stratified squamous  epithelium) and the connective tissue - <em>dermis </em>with hair follicles and glands. <em>Tela subcutanea</em> or <em>hypodermis</em> contains adipose and connective tissue is also recognized as a structural part of skin. </p><p><em>Epidermis </em>consists of four or five distinct layers found in thin or thick skin, respectively. <em>Stratum basale</em> (<em>cylindricum</em>), <em>stratum spinosum</em> composed of polyhedral keratinocytes, <em>stratum granulosum</em> composed of 3 to 5 layers of cells with granules, <em>stratum lucidum</em> (thick skin only) and cornified <em>stratum corneum</em> composed of dead keratinocytes without nuclei and organelles.</p>", "items" : [ { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "Nehet podélně", "en" : "

Nail in longitudinal section

" }, "file" : "/MA/nail3.jpg", "id" : "-LD2HjTI9K3kzGtUzjgr", "markers" : [ { "cons" : [ [ 230, 329 ] ], "cs" : "Eponychium", "en" : "Eponychium", "lat" : "Eponychium", "x" : 146, "y" : 164 }, { "cons" : [ [ 725, 63 ], [ 725, 65 ] ], "cs" : "Hyponychium", "en" : "Hyponychium", "lat" : "Hyponychium", "x" : 613, "y" : -30 }, { "cons" : [ [ 503, 163 ] ], "cs" : "Nehtové lůžko", "en" : "Nail bed", "lat" : "Nehtové lůžko", "x" : 551, "y" : 172 }, { "cons" : [ [ 453, 179 ] ], "cs" : "Nehtová ploténka", "en" : "Nail plate", "lat" : "Nehtová ploténka", "x" : 314, "y" : 70 }, { "cons" : [ [ 371, 301 ], [ 519, 193 ] ], "cs" : "Cévy v dermis", "en" : "Vessels in dermis", "lat" : "Kapiláry v dermis", "x" : 417, "y" : 243 } ], "origH" : 2322, "origW" : 3498, "title" : { "cs" : "Nehet", "en" : "Nail", "lat" : "" } } ], "label" : "11", "order" : [ "3520868", "3520870", "3520871", "3520876", "3521006", "3520939", "3521007", "3521008", "3521009", "3520873", "3520935", "3520936", "3520872", "3520875", "3520867", "3521011", "3520931", "-LD2HjTI9K3kzGtUzjgr", "3520874", "3521012", "3596680" ] } ] var items = { "3507900" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Arterie svalového typu s vénou středního kalibru. Nejtlustší vrstvou ve stěně arterií je tunica media tvořená těsně k sobě přiloženými cirkulárně orientovanými hladkými svalovými buňkami a příměsí elastických vláken. Stěna arterie se proto jeví jako kompaktní. U vén jsou tunica interna a media velmi tenké, nejtlustší vrstvou je tunica adventitia. Ta je tvořena řídkým kolagenním vazivem a obsahuje různě velký podíl hladké svaloviny, která je však orientována podélně. Proto se stěna vény na příčném řezu jeví jako méně kompaktní.

", "en" : "

Inner lining, tunica intima, of muscular arteries and medium vein, is composed of endothelium. Tunica media is composed of concentric layers of smooth muscle cells and intercalated elastic fibers in muscular arteries, while it is reduced in medium veins. Tunica adventitia is composed of loose collagen connective tissue and both arteries and veins. Usually, tunica adventitia of veins is thick and contains longitudinal bundles of smooth muscle cells, making the appearanece of veins rather \"dispersed\", while the general appearance of arteries is rather \"compact\". 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-1.jpg", "index" : 0, "markers" : [ { "cons" : [ [ 670, 274 ] ], "cs" : "Nerv", "en" : "Nerve", "lat" : "Nervus", "x" : 690, "y" : 150 }, { "cons" : [ [ 270, 254 ] ], "cs" : "Véna", "en" : "Vein", "lat" : "Vena", "x" : 223, "y" : 307 }, { "cons" : [ [ 598, 458 ] ], "cs" : "Artérie svalového typu", "en" : "Muscular artery", "lat" : "Artérie svalového typu", "x" : 551, "y" : 351 }, { "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 528, "y" : 64 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Artérie svalového typu s vénou (HE)", "en" : "Muscular artery and vein (HE)", "lat" : "Arteria typus muscularis con vena" } }, "3508094" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

U arterie svalového typu jsou jednotlivé vrstvy od sebe zřetelně odděleny elastickými membránami (vnitřní a zevní). Nejtlustší vrstvou je tunica media tvořená těsně k sobě přiloženými cirkulárně orientovanými hladkými svalovými buňkami (až 40 vrstev), obsahuje rovněž elastická vlákna. Tunica interna je tvořena endotelem a vrstvou subendotelového vaziva, tunica externa je tvořena řídkým kolagenním vazivem.

", "en" : "

In muscular arteries, internal and external elastic membranes are present at boundaries between tunica intima and media and between tunica media and adventitia. The thickest layer, tunica media contains up to 40 layers of concentrically arranged smooth muscle cells and elastic fibers. Tunica intima consists of endothelium and subendothelial layer of loose connective tissue, tunica adventitia is loose connective with both collagen and elastic fibers.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-2.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 318, 534, 780, 157 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 153, 519, 222, 481 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 712, 103, 757, 68 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 1, "markers" : [ { "cs" : "Tunica externa", "en" : "Tunica externa", "lat" : "Tunica externa", "x" : 633, "y" : 19 }, { "cons" : [ [ 618, 28 ] ], "cs" : "Membrana elastica externa", "en" : "Membrana elastica externa", "lat" : "Membrana elastica externa", "x" : 287, "y" : 81 }, { "cs" : "Tunica media", "en" : "Tunica media", "lat" : "Tunica media", "x" : 432, "y" : 262 }, { "cons" : [ [ 137, 386 ] ], "cs" : "Membrana elastica interna", "en" : "Membrana elastica interna", "lat" : "Membrana elastica interna", "x" : 138, "y" : 297 }, { "cons" : [ [ 234, 523 ] ], "cs" : "Subendotelové vazivo", "en" : "Subendothelial connective tissue", "lat" : "Subendotelové vazivo", "x" : 199, "y" : 539 }, { "cons" : [ [ 73, 348 ], [ 18, 311 ] ], "cs" : "Jádra endotelových buněk", "en" : "Nuclei of endothelial cells", "lat" : "Jádra endotelových buněk", "x" : 11, "y" : 170 }, { "cs" : "Tunica interna", "en" : "Tunica interna", "lat" : "Tunica interna", "x" : 18, "y" : 448 }, { "cons" : [ [ 165, 534 ] ], "cs" : "Endotel", "en" : "Endothelium", "lat" : "Endotel", "x" : 11, "y" : 567 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Arterie svalového typu (HE)", "en" : "Muscular artery (HE)", "lat" : "" } }, "3508095" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

U arterie svalového typu jsou jednotlivé vrstvy od sebe zřetelně odděleny elastickými membránami (vnitřní a zevní). Nejtlustší vrstvou je tunica media tvořená těsně k sobě přiloženými cirkulárně orientovanými hladkými svalovými buňkami (až 40 vrstev), obsahuje rovněž elastická vlákna. Tunica interna je tvořena endotelem a vrstvou subendotelového vaziva, tunica externa je tvořena řídkým kolagenním vazivem. Elastická složka (vnitřní a zevní elastická membrána, elastická vlákna v tunica media a t. externa) vynikne po selektivním barvení orceinem.

", "en" : "

In muscular arteries, internal and external elastic membranes are present at boundaries between tunica intima and media and between tunica media and adventitia. The thickest layer, tunica media contains up to 40 layers of concentrically arranged smooth muscle cells and elastic fibers. Tunica intima consists of endothelium and subendothelial layer of loose connective tissue, tunica adventitia is loose connective with both collagen and elastic fibers. Elastic component (elastic membranes and elastic fibers in tunica adventitia) are visualized by orcein staining.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-3.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 47, 408, 423, 23 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 661, 138, 796, 38 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 2, "markers" : [ { "cs" : "Tunica externa (adventitia)", "en" : "Tunica externa (adventitia)", "lat" : "Tunica externa (adventitia)", "x" : 446, "y" : 27 }, { "cons" : [ [ 726, 197 ] ], "cs" : "Membrana elastica externa", "en" : "Membrana elastica externa", "lat" : "Membrana elastica externa", "x" : 484, "y" : 245 }, { "cs" : "Tunica media", "en" : "Tunica media", "lat" : "Tunica media", "x" : 100, "y" : 111 }, { "cons" : [ [ 211, 491 ] ], "cs" : "Membrana elastica interna", "en" : "Membrana elastica interna", "lat" : "Membrana elastica interna", "x" : 130, "y" : 447 }, { "cons" : [ [ 504, 396 ], [ 371, 203 ], [ 363, 375 ] ], "cs" : "Elastická vlákna", "en" : "Elastic fibers", "lat" : "Elastická vlákna", "x" : 331, "y" : 304 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Arterie svalového typu (orcein + pikroindigokarmin)", "en" : "Muscular artery (orcein + picroindigocarmine)", "lat" : "" } }, "3508096" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

U vén jsou tunica interna a media velmi tenké, nejtlustší vrstvou je tunica adventitia. Ta je tvořena řídkým kolagenním vazivem a obsahuje různě velký podíl hladké svaloviny, která je však orientována podélně. Proto se stěna vény na příčném řezu jeví méně kompaktní. Tunica media je tvořena svazečky hladkých svalových buněk, které nevytvářejí souvislou vrstvu, ale jsou proloženy vrstvičkami vaziva. Tenká membrana elastica interna může být vytvořena, avšak membrana elastica externa zpravidla chybí.

", "en" : "

Both the tunica interna and media of veins are rather thin, while tunica adventitia is thickest. It is composed of loose collagen connective tissue and frequently contains longitudinal bundles of smooth muscle cells. Tunica media contains incontinuous circular bundles of smooth muscle cells and connective tissue. A thin internal elastic membrane is usually present, but external elastic membrane is often missing.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-4.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 325, 121, 355, 180 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 552, 583, 346, 182 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 3, "markers" : [ { "cons" : [ [ 241, 147 ] ], "cs" : "Tunica interna", "en" : "Tunica interna", "lat" : "Tunica interna", "x" : 96, "y" : 59 }, { "cs" : "Tunica media", "en" : "Tunica media", "lat" : "Tunica media", "x" : 370, "y" : 114 }, { "cs" : "Tunica externa (adventitia)", "en" : "Tunica externa (adventitia)", "lat" : "Tunica externa (adventitia)", "x" : 130, "y" : 369 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Véna (HE)", "en" : "Vein (HE)", "lat" : "" } }, "3508097" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Arterie elastického typu (aorta a její hlavní větve) se vyznačují přítomností koncentricky uspořádaných elastických membrán v tunica media, která je nejtlustší vrstvou jejich stěny. Tunica media obsahuje rovněž hladké svalové buňky. Elastické membrány (40-70 v závislosti na věku) jsou fenestrované a navzájem propojené. Při barvení HE (HEŠ) nejsou příliš zřetelné.

", "en" : "

Elastic arteries - aorta and its largest branches - contain thick tunica media where elastic lamellae (40-70 depending on the age) alternate with layers of smooth muscle cells. Elastic lamellae (membranes) are fenestrated and interconnected. In HE (or HES) staining are inapaprent.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-5.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 268, 78, 430, 502 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 231, 85, 213, 38 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 592, 594, 540, 473 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 4, "markers" : [ { "cs" : "Tunica interna", "en" : "Tunica interna", "lat" : "Tunica interna", "x" : 35, "y" : 62 }, { "cs" : "Tunica media", "en" : "Tunica media", "lat" : "Tunica media", "x" : 376, "y" : 255 }, { "cs" : "Tunica externa (adventitia)", "en" : "Tunica externa (adventitia)", "lat" : "Tunica externa (adventitia)", "x" : 242, "y" : 541 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Aorta (HEŠ)", "en" : "Aorta (HES)", "lat" : "" } }, "3508098" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Arterie elastického typu (aorta a její hlavní větve) se vyznačují přítomností koncentricky uspořádaných elastických membrán v tunica media, která je nejtlustší vrstvou jejich stěny. Tunica media obsahuje rovněž hladké svalové buňky. Elastické membrány (40-70 v závislosti na věku) jsou fenestrované a navzájem propojené. Při speciálním barvení orceinem jsou znázorněny rezavě hnědě. Při tomto barvení také lépe vynikne členění stěny na jednotlivé vrstvy (zde t. interna a část t. media). Modře jsou dobarvena jádra buněk.

", "en" : "

Elastic arteries - aorta and its largest branches - contain thick tunica media where elastic lamellae (40-70 depending on the age) alternate with layers of smooth muscle cells. Elastic lamellae (membranes) are fenestrated and interconnected. In HE (or HES) staining are inapaprent. Using staining by orcein membranes are visualized in rusty brown and individual layers are more distinct (here tunica intima and part of t. media). Nuclei of muscle cells are counterstained in blue.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-6.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 216, 605, 177, 265 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 171, 153, 186, 255 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 5, "markers" : [ { "cs" : "Tunica interna", "en" : "Tunica interna", "lat" : "Tunica interna", "x" : 207, "y" : 188 }, { "cons" : [ [ 405, 102 ], [ 265, 125 ] ], "cs" : "Jádra endotelových buněk", "en" : "Nuclei of endothelial cells", "lat" : "Jádra endotelových buněk", "x" : 277, "y" : 18 }, { "cons" : [ [ 562, 199 ] ], "cs" : "Membrana elastica interna", "en" : "Membrana elastica interna", "lat" : "Membrana elastica interna", "x" : 426, "y" : 260 }, { "cs" : "Tunica media", "en" : "Tunica media", "lat" : "Tunica media", "x" : 20, "y" : 419 }, { "cons" : [ [ 406, 408 ], [ 630, 431 ] ], "cs" : "Fenestrované elastické membrány", "en" : "Fenestrated elastic membranes", "lat" : "Membranae fenestratae", "x" : 334, "y" : 456 }, { "cons" : [ [ 277, 381 ], [ 521, 375 ] ], "cs" : "Jádra hladkých svalových buněk", "en" : "Nuclei of smooth muscle cells", "lat" : "Jádra hladkých svalových buněk", "x" : 243, "y" : 318 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Aorta (orcein)", "en" : "Aorta (orcein)", "lat" : "" } }, "3508099" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Zevní část stěny aorty. Tunica externa obsahuje početné vyživující cévy (vasa vasorum) a nervy (nervi vasorum). Barvení orceinem.

", "en" : "

Aorta - the outer part of its wall. Tunica adventitia contains numerous nutritive blood vessels (vasa vasorum) and rich innervation (nervi vasorum). Stained by orcein.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-7.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 177, 532, 354, 169 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 599, -2, 497, 219 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 6, "markers" : [ { "cs" : "Tunica media", "en" : "Tunica media", "lat" : "Tunica media", "x" : 588, "y" : 113 }, { "cs" : "Tunica externa (adventitia)", "en" : "Tunica externa (adventitia)", "lat" : "Tunica externa (adventitia)", "x" : 7, "y" : 213 }, { "cons" : [ [ 492, 482 ], [ 642, 531 ] ], "cs" : "Vasa vasorum", "en" : "Vasa vasorum", "lat" : "Vasa vasorum", "x" : 494, "y" : 319 }, { "cons" : [ [ 317, 445 ], [ 236, 455 ] ], "cs" : "Nervi vasorum", "en" : "Nervi vasorum", "lat" : "Nervi vasorum", "x" : 286, "y" : 329 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Aorta (orcein)", "en" : "Aorta (orcein)", "lat" : "" } }, "3508100" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Velké vény (v. cava, v. portae) mají extrémně tenkou t. media, která může místy i chybět. Nejtlustší vrstvou je tunica adventitia obsahující početné svazky podélně orientovaných hladkých svalových buněk. Elastické membrány chybí.

", "en" : "

Large veins (v. cava, v. portae) have typically very thin tunica media. The thickest layer in their is tunica adventitia containing numerous logitudinal bundles of smooth muscle cells. Elastic membranes are missing.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-8.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 395, 230, 161, 605 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 334, 206, 348, 180 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 7, "markers" : [ { "cons" : [ [ 399, 199 ] ], "cs" : "Tunica interna", "en" : "Tunica interna", "lat" : "Tunica interna", "x" : 407, "y" : 169 }, { "cs" : "Tunica media", "en" : "Tunica media", "lat" : "Tunica media", "x" : 169, "y" : 165 }, { "cs" : "Tunica externa (adventitia)", "en" : "Tunica externa (adventitia)", "lat" : "Tunica externa (adventitia)", "x" : 307, "y" : 408 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Vena cava (HE)", "en" : "Vena cava (HE)", "lat" : "" } }, "3508101" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/MA/HP_img6-11-9.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 471, 369, 461, 212 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 8, "markers" : [ { "cs" : "Kardiomyocyt", "en" : "Cardiomyocyte", "lat" : "Kardiomyocyt", "x" : 286, "y" : 274 }, { "cons" : [ [ 514, 377 ], [ 489, 211 ] ], "cs" : "Interkalární disk", "en" : "Intercalated disc", "lat" : "Interkalární disk", "x" : 579, "y" : 262 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Myokard (Heidenhainův hematoxylin)", "en" : "Myocardium (Heidenhain´s iron hematoxylin)", "lat" : "" } }, "3508103" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Kardiomyocyty jsou řazeny za sebou do delších vláken a jsou mezi sebou spojeny interkalárními disky v podobě příčných plotének. Interkalární disky zajišťují jednak soudržnost buněk (fasciae adherentes, desmosomy), jednak přestup vzruchu z jedné buňky na druhou (gap junctions). Použité barvení znázorňuje příčné pruhování kardiomyocytů podmíněné paralelním uspořádáním myofibril v jejich cytoplazmě.

", "en" : "

Long fibers visible in longitudinal section of myocardium are composed of cells (cardiomyocytes) which are chainlike aligned and joined by intercalated discs. Intercalated discs consist of adherent junctions (fascia adherens, desmosome) and communicating junctions (gap junction). Cross striation of cardiomyocytes is based on parallel arrangement of myofibrils in their cytoplasm.

" }, "file" : "/MA/OH_img6-8.jpg", "index" : 10, "markers" : [ { "cons" : [ [ 379, 241 ], [ 208, 323 ], [ 123, 100 ] ], "cs" : "Kardiomyocyty", "en" : "Cardiomyocytes", "lat" : "Kardiomyocyty", "x" : 159, "y" : 209 }, { "cons" : [ [ 403, 322 ], [ 365, 535 ] ], "cs" : "Interkalární disk", "en" : "Intercalated disc", "lat" : "Interkalární disk", "x" : 273, "y" : 421 }, { "cons" : [ [ 548, 287 ], [ 676, 227 ] ], "cs" : "Kapiláry s erytrocyty", "en" : "Capillaries with erythrocytes", "lat" : "Kapilára s erytrocyty", "x" : 463, "y" : 174 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Myokard (Heidenhainův hematoxylin)", "en" : "Myocardium (Heidenhain´s iron hematoxylin)", "lat" : "" } }, "3508104" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Na povrchu lymfatické uzliny je tenké vazivové pouzdro, parenchym se dělí na povrchověji uloženou kůru a centrálně uloženou dřeň. Typickými útvary kůry jsou lymfatické uzlíky, zatímco dřeň je tvořena provazci lymfatické tkáně, mezi kterými probíhají lymfatické sinusy. Sinusy jsou vytvořeny i v kůře, ale s výjimkou subkapsulárního sinusu jsou při malém zvětšení obtížně rozlišitelné. Lymfatické uzliny z plicího hilu obsahují depozita černých částic (nejčastěji uhlíkových), které se dostávají do plic spolu se vdechovaným vzduchem, jsou pohlceny alveolárními makrofágy a lymfou zaneseny do uzliny, kde jsou uloženy převážně ve dřeni (na obrázku).

", "en" : "

Lymph node is covered by thin connective tissue capsule, parenchyma is divided into cortex and medulla. Typical structures of cortex are lymphoid nodules (follicles), medulla is composed of lymphoid tissue cords which are separated by lymphatic (medullary) sinuses. Sinuses are also in cortex, but they are not recognisable at low magnification. Lymph nodes from lung hilus contain deposits of black particles (mainly carbon), which come into the lungs with the air, they are phagocytosed by lung macrophages and transported to the lymph node. They are deposited mostly in medulla (shown here).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-1.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 188, 330, 489, 335 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 482, 430, 573, 476 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 11, "markers" : [ { "cons" : [ [ 84, 524 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : -4, "y" : 431 }, { "cons" : [ [ 106, 544 ] ], "cs" : "Subkapsulární sinus", "en" : "Subcapsular sinus", "lat" : "Sinus subcapsularis", "x" : 177, "y" : 539 }, { "cs" : "Dřeň", "en" : "Medulla", "lat" : "Substantia medullaris", "x" : 275, "y" : 273 }, { "cs" : "Kůra", "en" : "Cortex", "lat" : "Substantia corticalis", "x" : 526, "y" : 396 }, { "cons" : [ [ 595, 378 ], [ 678, 272 ] ], "cs" : "Lymfatické uzlíky", "en" : "Lymph follicles", "lat" : "Noduli lymphatici", "x" : 449, "y" : 186 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Lymfatická uzlina (HE)", "en" : "Lymph node (HE)", "lat" : "Lymphonodus" } }, "3508105" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Tonsily patří k neúplně opouzdřeným lymfatickým orgánům. Lymfatická tkáň uspořádaná do folikulů je kryta epitelem. Povrch tonsil je hrbolatý, epitel místy vklesává do hloubky v podobě úzkých prohlubní (krypt), které mohou být rozvětvené. Epitel v oblasti krypt bývá infiltrován lymfocyty, které roztlačují epitelové buňky od sebe a charakter epitelu se tím částečně zastírá.

Tonsilla lingualis je kryta epitelem vrstevnatým dlaždicovým, do krypt, které jsou u této tonsily mělké, vyúsťují mucinosní Weberovy žlázy (gll. linguales posteriores).

", "en" : "

Tonsils belong to partially encapsulated lymphoid organs. Lymphoid tissue organized into follicles is closely associated with the surface epithelium. Epithelium lines also more or less deep invaginations - crypts in which epithelial lining is densely infiltrated with lymphocytes and the structure of epithelium becomes difficult to recognize histologically.

Lingual tonsil is covered by stratified squamous epithelium. Ducts of small mucous salivary glands (gll. linguales posteriores of Weber) open into shallow crypts.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-10.jpg", "index" : 12, "markers" : [ { "cons" : [ [ 486, 92 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "en" : "Stratified squamous epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "x" : 468, "y" : 26 }, { "cons" : [ [ 308, 142 ], [ 215, 190 ] ], "cs" : "Lymfatická tkáň s uzlíky", "en" : "Lymphatic tissue with follicles", "lat" : "Lymfatická tkáň s uzlíky", "x" : 128, "y" : 12 }, { "cons" : [ [ 578, 237 ], [ 106, 197 ] ], "cs" : "Krypty", "en" : "Crypts", "lat" : "Krypty", "x" : 389, "y" : 274 }, { "cs" : "Weberovy žlázy", "en" : "Weber's glands", "lat" : "Weberovy žlázy", "x" : 531, "y" : 509 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Jazyková mandle (HE)", "en" : "Lingual tonsil (HE)", "lat" : "Tonsilla lingualis" } }, "3508106" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Tonsily patří k neúplně opouzdřeným lymfatickým orgánům. Lymfatická tkáň uspořádaná do folikulů je kryta epitelem. Povrch tonsil je členitý, epitel místy vklesává do hloubky v podobě úzkých prohlubní (krypt), které mohou být rozvětvené. Nakupení lymfatické tkáně je u mandle patrové mohutnější než u mandle jazykové, krypty jsou velmi hluboké a členité. Charakter epitelu (vrstevnatý dlaždicový) v oblasti krypt je nezřetelný, neboť je silně infiltrován lymfocyty. Do krypt zpravidla nevyúsťují žádné žlázky.

", "en" : "

Tonsils belong to partially encapsulated lymphoid organs. Lymphoid tissue organized into follicles is closely associated with the surface epithelium. Epithelium lines also deep invaginations - crypts in which epithelial lining is densely infiltrated with lymphocytes and the structure of epithelium becomes difficult to recognize histologically. Palatine tonsil contains larger aggregates of lymphoid nodules than lingual tonsil, crypts are very deep and often branched. As a rule, no glands open into the crypts.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-11.jpg", "index" : 13, "markers" : [ { "cons" : [ [ 603, 382 ], [ 341, 421 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Vazivové pouzdro", "x" : 463, "y" : 475 }, { "cons" : [ [ 208, 246 ], [ 271, 460 ], [ 392, 340 ] ], "cs" : "Lymfatické uzlíky", "en" : "Lymphatic follicles", "lat" : "Noduli lymphatici", "x" : 82, "y" : 333 }, { "cons" : [ [ 435, 186 ] ], "cs" : "Krypta", "en" : "Crypt", "lat" : "Krypta", "x" : 534, "y" : 99 }, { "cons" : [ [ 72, 56 ], [ 155, 110 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "en" : "Stratified squamous epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "x" : 23, "y" : 130 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Patrová mandle (HE)", "en" : "Palatine tonsil (HE)", "lat" : "Tonsilla palatina" } }, "3508107" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Impregnace stříbrem zvýrazní retikulární vlákna vaziva, které tvoří nosný substrát pro volné buňky jak v bílé, tak v červené pulpě.

", "en" : "

Impregnation method enables visualization of reticular fibers which form together with reticular cells a scaffold for immune cells in white and red pulp.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-12.jpg", "index" : 14, "markers" : [ { "cons" : [ [ 336, 356 ], [ 264, 218 ] ], "cs" : "Retikulární vlákna", "en" : "Reticular fibers", "lat" : "Retikulární vlákna", "x" : 257, "y" : 84 }, { "cs" : "Bílá pulpa - jádra lymfocytů", "en" : "White pulp - lymphocyte nuclei", "lat" : "Bílá pulpa", "x" : 3, "y" : 302 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slezina - retikulární vazivo (impregnace dle Gomoriho)", "en" : "Spleen - reticular fibers (impregnation according to Gomori)", "lat" : "Lien" } }, "3509185" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Od vazivového pouzdra lymfatické uzliny odstupují tenká krátká septa, která zasahují do kůry. Pod pouzdrem se nachází subkapsulární (marginální) sinus, z nějž lymfa pokračuje do sinusů korových (perifolikulárních) a dále do sinusů dřeňových. V subkapsulárním sinusu jsou patrné retikulární buňky, které částečně přepažují jeho lumen a zpomalují tok lymfy. Lymfatická tkáň kůry vytváří lymfatické uzlíky.

", "en" : "

Thin and short connective tissue septa extend from capsule into cortex of lymph node. Under the capsule, subcapsular (marginal) sinus is situated; lymph flows then into the cortical and medullar sinuses. Reticular cells can be recognized in the lumen of marginal sinus, they retard lymph flow. In cortex, the lymphoid tissue forms lymphoid nodules.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-2.jpg", "index" : 15, "markers" : [ { "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 344, "y" : 25 }, { "cons" : [ [ 50, 97 ] ], "cs" : "Subkapsulární sinus", "en" : "Subcapsular sinus", "lat" : "Sinus subcapsularis", "x" : 20, "y" : 196 }, { "cons" : [ [ 301, 287 ], [ 253, 303 ] ], "cs" : "Korové sinusy", "en" : "Cortical sinuses", "lat" : "Sinus corticalis", "x" : 246, "y" : 403 }, { "cons" : [ [ 530, 297 ] ], "cs" : "Lymfatický uzlík", "en" : "Lymph node", "lat" : "Lymfatický uzlík", "x" : 559, "y" : 99 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Lymfatická uzlina - kůra (HE)", "en" : "Lymph node cortex (HE)", "lat" : "Lymphonodus - cortex" } }, "3509186" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Na povrchu sleziny je vazivové pouzdro, od něj do parenchymu pronikají vazivové trámce (trabekuly). Parenchym se dělí na bílou a červenou pulpou. Bílá pulpa, která má úzký vztah k arteriální části krevního oběhu, je tvořena typickou lymfatickou tkání (retikulární vazivo + lymfocyty). Červená pulpa je tvořena trámci retikulárního vaziva, v jehož ocích jsou převážně erytrocyty, ale i makrofágy a jiné volné buňky. Tyto trámce (Billrothovy provazce) jsou oděleny slezinnými sinusy (patří k venózní části krevního oběhu). Protože bílá pulpa se vyznačuje nakupením lymfocytů (buňky s malým objemem cytoplazmy a silně se barvícím jádrem), jeví se bílá pulpa při barvení HE jako fialové okrsky (nápadné zejména při malém zvětšení). Červená pulpa se barví spíše červeně kvůli obsahu erytrocytů.

", "en" : "

Splenic surface is covered by connective tissue capsule from which connective tissue trabeculae extend into the parenchyme. Parenchyme is divided into white and red pulp. White pulp is typical lymphoid tissue (reticular connective tissue + lymphocytes) and is associated with arterial part of blood circulation. Red pulp consists of splenic cords (of Billroth): reticular connective tissue with erythrocytes (and also other cells). Splenic cords are separated by splenic sinuses (they belong to venous part of blood circulation). White pulp appears in HE staining as violet areas (obvious at low magnification), because of high content of lymphocytes (cells with small amount of cytoplasm and darkly stained nucleus). Staining of red pulp corresponds with its name: red because of erythrocytes content.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-3.jpg", "index" : 16, "markers" : [ { "cons" : [ [ 192, 57 ] ], "cs" : "Vazivový trámec (trabekula)", "en" : "Connective tissue trabecula", "lat" : "Trabecula lienis", "x" : 155, "y" : 86 }, { "cons" : [ [ 79, 246 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 103, "y" : 226 }, { "cons" : [ [ 467, 278 ], [ 319, 235 ] ], "cs" : "Bílá pulpa", "en" : "White pulp", "lat" : "Pulpa alba", "x" : 469, "y" : 155 }, { "cons" : [ [ 249, 371 ] ], "cs" : "Červená pulpa", "en" : "Red pulp", "lat" : "Pulpa rubra", "x" : 326, "y" : 346 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slezina (HE)", "en" : "Spleen (HE)", "lat" : "Lien" } }, "3509187" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Bílá pulpa sleziny vytváří obal kolem větví a. lienalis (arteriae centrales) a označuje se také jako periarteriolární lymfatická pochva (PALS). Místy je tato pochva ztluštělá a tvoří lymfatické uzlíky (lymphonoduli lienales Malpighii). Centrální arterie pak neprobíhají centrem uzlíku, ale jsou umístěny excentricky.

", "en" : "

White pulp forms sheaths around branches of a. lienalis (arteriae centrales), they are referred to as periarteriolar lymphoid sheaths (PALS). These sheaths are locally thickned to form lymphoid follicles (lymphonoduli lienales Malpighii), and central arteries are displaced to the follicle periphery.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-4.jpg", "index" : 17, "markers" : [ { "cons" : [ [ 296, 445 ], [ 416, 297 ] ], "cs" : "Centrální arterie", "en" : "Central arteriole", "lat" : "Arteria centralis", "x" : 162, "y" : 219 }, { "cons" : [ [ 412, 243 ], [ 534, 332 ] ], "cs" : "Lymfatický uzlík", "en" : "Lymph follicle", "lat" : "Nodulus lymphoideus splenicus", "x" : 341, "y" : 111 }, { "cons" : [ [ 290, 469 ] ], "cs" : "Periarteriolární lymfatická pochva (PALS)", "en" : "Periarteriolar lymphatic sheath (PALS)", "lat" : "Vagina lymphoidea periarteriolaris", "x" : 78, "y" : 522 }, { "cons" : [ [ 600, 76 ] ], "cs" : "Vazivový trámec", "en" : "Connective tissue trabecula", "lat" : "Trabecula", "x" : 564, "y" : 125 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slezina - bílá pulpa (HE)", "en" : "Spleen - white pulp (HE)", "lat" : "Lien - pulpa alba" } }, "3509188" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Červená pulpa sleziny je tvořena retikulárním vazivem, jehož oka vyplňují volné buňky - erytrocyty, makrofágy, antigen prezentující buňky, bílé krvinky. Bezjaderné erytrocyty zde početně převažují, proto se červená pulpa jeví jako červená nejen v čerstvé (nezpracované) tkáni, ale i na preparátu obarveném HE. Slezinné sinusy, které patří k venózní části krevního oběhu, se jeví jako štěrbiny s málo zřetelnou výstelkou.

", "en" : "

Splenic red pulp consists of reticular connective tissue filled with erythrocytes, macrophages, lymphocytes and other leukocytes. Erythrocytes are the most numerous cells here, this fact results in red color of red pulp not only in fresh (nonprocessed) tissue, but also after HE staining. Splenic sinuses (they belong to venous part of blood circulation) look like slots with weakly distinct lining.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-5.jpg", "index" : 18, "markers" : [ { "cons" : [ [ 492, 437 ], [ 229, 479 ] ], "cs" : "Venózní sinusy", "en" : "Venous sinuses", "lat" : "Venózní sinusy", "x" : 448, "y" : 498 }, { "cons" : [ [ 488, 293 ], [ 547, 241 ] ], "cs" : "Billrothovy provazce", "en" : "Cords of Billroth", "lat" : "Billrothovy provazce", "x" : 578, "y" : 313 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slezina - červená pulpa (HE)", "en" : "Spleen - red pulp (HE)", "lat" : "Lien - pulpa rubra" } }, "3509189" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Vazivové pouzdro sleziny obsahuje kromě kolagenních vlákem také vlákna elastická a ojedinělé hladké svalové buňky. Z větší části je kryto serózou (mezotel + lamina propria serosae). Součástí červené pulpy jsou slezinné sinusy, na obrázku je jejich ohraničení poměrně málo zřetelné, v jejich luminu je vidět obrysy erytrocytů.

", "en" : "

Connective tissue capsule of spleen contains not only collagenous, but also elastic fibers and smooth muscle cells. It is mostly covered by serosa (mesothelium + lamina propria serosae). Red pulp contains splenic sinuses. This micrograph shows two sinuses with weakly distinct lining and numerous erythrocytes in lumen.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-6.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 45, 205, 205, 235 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 605, 196, 790, 196 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 19, "markers" : [ { "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 125, "y" : 460 }, { "cons" : [ [ 301, 550 ] ], "cs" : "Mezotel", "en" : "Mesothelium", "lat" : "Mesothelium", "x" : 263, "y" : 597 }, { "cs" : "Červená pulpa", "en" : "Red pulp", "lat" : "Červená pulpa", "x" : 292, "y" : 251 }, { "cs" : "Slezinný sinus", "en" : "Splenic sinus", "lat" : "Slezinný sinus", "x" : 89, "y" : 165 }, { "cs" : "Slezinný sinus", "en" : "Splenic sinus", "lat" : "Slezinný sinus", "x" : 617, "y" : 141 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slezina - vazivové pouzdro (HEŠ)", "en" : "Spleen - fibrous capsule (HES)", "lat" : "Lien" } }, "3509193" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Dutina nosní je vystlána víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami. Ve vazivu se nachází seromucinózní gll. nasales a bohatá venózní pleteň. Strukturním základem je turbinátní kost nosní skořepy (concha nasi​).

", "en" : "

Cavum nasi is lined by pseudostratified columnar epithelium. In lamina propria, seromucous gll. nasales and rich venous plexus are present. Structural support is provided by turbinate bone of concha nasi.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-1.jpg", "index" : 23, "markers" : [ { "cs" : "Skořepa nosní", "en" : "Nasal concha", "lat" : "Skořepa nosní", "x" : 294, "y" : 261 }, { "cons" : [ [ 642, 92 ] ], "cs" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "en" : "Pseudostratified ciliated columnar epitehlium", "lat" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "x" : 408, "y" : 15 }, { "cons" : [ [ 669, 434 ], [ 616, 402 ], [ 484, 459 ], [ 408, 417 ], [ 224, 394 ] ], "cs" : "Venózní plexus", "en" : "Venous plexus", "lat" : "Venózní plexus", "x" : 455, "y" : 472 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Dutina nosní (HEŠ)", "en" : "Nasal cavity (HES)", "lat" : "Cavum nasi" } }, "3509194" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Bronchioly jsou kryty víceřadým cylindrickým-kubickým epitelem, jehož výška se snižuje se vzrůstajícím stupněm větvením a ubývá i pohárkových buněk. Stěna bronchiolu obsahuje hladkou svalovinu. Interalveolární vazivo obsahuje četné makrofágy fagocytující cizorodé částice.

", "en" : "

Bronchioles are lined by pseudostratified columnar-cuboidal epithelium with gradually decreasing heigth. The wall of bronchiole contains smooth muscle cells. Interalveolar connective tissue contains abundant macrophages phagocytizing exogenous particles.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-10.jpg", "index" : 24, "markers" : [ { "cons" : [ [ 549, 351 ] ], "cs" : "Bronchiolus", "en" : "Bronchiole", "lat" : "Bronchiolus", "x" : 366, "y" : 189 }, { "cons" : [ [ 266, 221 ], [ 283, 261 ] ], "cs" : "Makrofágy", "en" : "Macrophages", "lat" : "Makrofágy", "x" : 144, "y" : 264 }, { "cons" : [ [ 254, 495 ], [ 52, 321 ] ], "cs" : "Alveoly", "en" : "Alveoli", "lat" : "Alveolae", "x" : 132, "y" : 344 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Plicní parenchym (HE)", "en" : "Lung parenchyma (HE)", "lat" : "Pulmo" } }, "3509195" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Plicní sklípky mají obvykle polokulovitý tvar a průměr mezi 100-300 µm. Celkový počet sklípků se odhaduje na 400 milionů. Alveloly sousedních chodbiček a váčků jsou navzájem odděleny tzv. interalveolárními septy. Stěna každého alveolu je tvořena na dutinové straně respiračním epitelem, pod ním uloženou vrstvičkou alveolárního vaziva a krevními kapilárami.

", "en" : "

Lung alveoli are usually half-spherical with diameter between 100-300 µm. There is approx. 400 x 106 of alveoli in human lungs. Neighboring alveoli are separated by interalveolar septs. The wall of each alveolus is composed of pneumocytes type I, alveolar connective tissue and blood capillaires.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-11.jpg", "index" : 25, "markers" : [ { "cs" : "Alveolus", "en" : "Alveolus", "lat" : "Alveolus", "x" : 430, "y" : 433 }, { "cons" : [ [ 280, 187 ], [ 361, 218 ] ], "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 322, "y" : 107 }, { "cons" : [ [ 457, 237 ] ], "cs" : "Interalveolární septum", "en" : "Interalveolar septum", "lat" : "Interalveolární septum", "x" : 492, "y" : 178 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Plíce - interalveolární septum (HE)", "en" : "Lungs - interalveolar septum (HE)", "lat" : "Pulmo" } }, "3509196" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Osou epiglottis je elastická chrupavka. Linguální strana epiglottis je kryta vrstevnatým dlaždicovým epitelem, laryngeální strana potom víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami. Vazivo laryngeální strany obsahuje seromucinózní gll. epiglotticae.

", "en" : "

Elastic cartilage forms the central axis of epiglottis. The lingual side of epiglottis is lined by stratified squamous epithelium, laryngeal side by pseudostratified ciliated columnar epithelium. In lamina propria of the laryngeal side, seromucous gll. epiglotticae are located.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-2.jpg", "index" : 26, "markers" : [ { "cons" : [ [ 391, 239 ] ], "cs" : "Elastická chrupavka", "en" : "Elastic cartilage", "lat" : "Elastická chrupavka", "x" : 355, "y" : 304 }, { "cons" : [ [ 348, 149 ], [ 75, 24 ] ], "cs" : "Gll. epiglotticae", "en" : "Gll. epiglotticae", "lat" : "Gll. epiglotticae", "x" : 123, "y" : 15 }, { "cs" : "Laryngeální strana", "en" : "Laryngeal side", "lat" : "Laryngeální strana", "x" : 563, "y" : 135 }, { "cs" : "Linguální strana", "en" : "Lingual side", "lat" : "Linguální strana", "x" : 26, "y" : 389 }, { "cons" : [ [ 240, 392 ], [ 503, 526 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "en" : "Stratified squamous epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "x" : 161, "y" : 555 }, { "cons" : [ [ 325, 39 ] ], "cs" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "en" : "Pseudostratified ciliated columnar epithelium", "lat" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "x" : 321, "y" : -1 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Epiglottis (HE)", "en" : "Epiglottis (HE)", "lat" : "Epiglottis" } }, "3509197" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Sliznice hrtanu je tvořena víceřadým cylindrickým epitelm s řasinkami, s výjimkou plica vocalis, kde je nahrazený vrstevnatým dlaždicovým epitelem. Slizniční vazivo je bohaté na elastická vlákna a obhahuje seromucinózní gll. laryngeales.

", "en" : "

Mucous coat of larynx is lined by pseudostratified ciliated columnar epithelium. On plica vocalis, it is replaced by stratified squamous epithelium. Lamina propria is rich in elastic fibers and contains seromucous gll. laryngeales.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-3.jpg", "index" : 27, "markers" : [ { "cs" : "Musculus vocalis", "en" : "Musculus vocalis", "lat" : "Musculus vocalis", "x" : 558, "y" : 355 }, { "cons" : [ [ 70, 478 ], [ 21, 520 ] ], "cs" : "Gll. laryngeales", "en" : "Gll. laryngeales", "lat" : "Gll. laryngeales", "x" : 39, "y" : 541 }, { "cs" : "Ventriculus laryngis", "en" : "Ventriculus laryngis", "lat" : "Ventriculus laryngis", "x" : 23, "y" : 133 }, { "cs" : "Ligamentum vocale", "en" : "Ligamentum vocale", "lat" : "Ligamentum vocale", "x" : 254, "y" : 29 }, { "cs" : "Plica vocalis", "en" : "Plica vocalis", "lat" : "Plica vocalis", "x" : 347, "y" : 211 }, { "cs" : "Plica ventricularis", "en" : "Plica ventricularis", "lat" : "Plica ventricularis", "x" : 48, "y" : 376 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Hrtan - sliznice (HE)", "en" : "Larynx - sliznice (HE)", "lat" : "Larynx" } }, "3509198" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Plica ventricularis je kryta víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami. Ve slizničním vazivu se nachází seromucinózní žlázky gll.laryngeales.

", "en" : "

Plica ventricularis is lined by pseudostratified columnar epithelium with cilia. Seromucous gll. laryngeales are located in lamina propria.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-4.jpg", "index" : 28, "markers" : [ { "cons" : [ [ 194, 270 ], [ 400, 311 ], [ 345, 549 ] ], "cs" : "Gll. laryngeales", "en" : "Gll. laryngeales", "lat" : "Gll. laryngeales", "x" : 38, "y" : 330 }, { "cons" : [ [ 126, 493 ] ], "cs" : "Tuková tkáň", "en" : "Adipose tissue", "lat" : "Tuková tkáň", "x" : 43, "y" : 537 }, { "cons" : [ [ 166, 89 ] ], "cs" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "en" : "Pseudostratified ciliated columnar epithelium", "lat" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "x" : 15, "y" : 13 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Hrtan - plica ventricularis (HE)", "en" : "Larynx - plica ventricularis (HE)", "lat" : "Larynx" } }, "3509199" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Plica vocalis je kryta vrstevnatým dlaždicovým epitelem. Základem její struktury je elastická chrupavka, m. vocalis a lig. vocale.

", "en" : "

Plica vocalis is lined by stratified squamous epithelium. It contains also elastic cartilage, m. vocalis and lig. vocale.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-5.jpg", "index" : 29, "markers" : [ { "cons" : [ [ 64, 182 ], [ 302, 58 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel", "en" : "Stratified squamous nonkeratinized epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel", "x" : 6, "y" : 5 }, { "cs" : "Ligamentum vocale", "en" : "Ligamentum vocale", "lat" : "Ligamentum vocale", "x" : 80, "y" : 187 }, { "cs" : "Musculus vocalis", "en" : "Musculus vocalis", "lat" : "Musculus vocalis", "x" : 551, "y" : 397 }, { "cs" : "Elastická chrupavka", "en" : "Elastic cartilage", "lat" : "Elastická chrupavka", "x" : 355, "y" : 167 }, { "cs" : "Lamina propria", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 101, "y" : 332 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Hrtan - plica vocalis (HE)", "en" : "Larynx - plica vocalis (HE)", "lat" : "Larynx" } }, "3509200" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Trachea je tvořena sliznicí a fibrokartilaginózní vrstvou a adventicií.

Sliznice je tvořena víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami, a pohárkovými buňkami. Slizniční vazivo s gll. tracheales přechází ve fibrokartilaginózni vrstvu, obsahující hyalinní chrupavky tvaru písmene \"C\". Vzájemně jsou chrupavky spojené ligg. annularia.

", "en" : "

Trachea consists of mucous coat, fibrocartilage layer and adventitia,

Mucous coat is composed of pseudostratified columnar epithelium witch cilia, and goblet cells. Fibrocartilage layer, located under lamina propria with gll. tracheales, contains \"C\"-shaped hyalinne cartilages interconnected by ligg. annularia.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-6.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 581, 448, 483, 357 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 434, 267, 506, 325 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 30, "markers" : [ { "cons" : [ [ 63, 471 ], [ 191, 472 ] ], "cs" : "Gll. tracheales", "en" : "Gll. tracheales", "lat" : "Gll. tracheales", "x" : 12, "y" : 542 }, { "cs" : "Fibrokartilaginózní vrstva", "en" : "Fibrocartilaginous layer", "lat" : "Tunica fibromusculocartilaginea", "x" : 257, "y" : 429 }, { "cons" : [ [ 733, 307 ] ], "cs" : "Tunica adventitia", "en" : "Tunica adventitia", "lat" : "Tunica adventitia", "x" : 715, "y" : 416 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 474, "y" : 236 }, { "cons" : [ [ 388, 294 ] ], "cs" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "en" : "Pseudostratified ciliated columnar epithelium", "lat" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "x" : 71, "y" : 130 }, { "cons" : [ [ 662, 219 ] ], "cs" : "Hyalinní chrupavka", "en" : "Hyaline cartilage", "lat" : "Cartilago trachealis", "x" : 562, "y" : 148 }, { "cons" : [ [ 351, 558 ] ], "cs" : "Perichondrium", "en" : "Perichondrium", "lat" : "Perichondrium", "x" : 390, "y" : 548 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Průdušnice - trachea (HE)", "en" : "Trachea (HE)", "lat" : "Trachea" } }, "3509201" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Trachea je tvořena sliznicí a fibrokartilaginózní vrstvou a adventicií.

Sliznice je kryta víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami, a pohárkovými buňkami. Slizniční vazivo obsahuje seromuinózní gll. tracheales.

", "en" : "

Trachea consists of mucous coat, fibrocartilage layer and adventitia.

Mucous coat is composed of pseudostratified columnar epithelium witch cilia, and goblet cells. Lamina propria contains seromucous gll. tracheales.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-7.jpg", "index" : 31, "markers" : [ { "cons" : [ [ 307, 92 ] ], "cs" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "en" : "Pseudostratified ciliated columnar epithelium", "lat" : "Víceřadý cylindrický epitel s řasinkami", "x" : 40, "y" : 10 }, { "cons" : [ [ 89, 171 ], [ 244, 178 ] ], "cs" : "Pohárkové buňky", "en" : "Goblet cells", "lat" : "Pohárkové buňky", "x" : 59, "y" : 78 }, { "cons" : [ [ 316, 286 ] ], "cs" : "Vývod gll. tracheales", "en" : "Glandular duct", "lat" : "Vývod gll. tracheales", "x" : 176, "y" : 356 }, { "cs" : "Gll. tracheales", "en" : "Gll. tracheales", "lat" : "Gll. tracheales", "x" : 574, "y" : 355 }, { "cons" : [ [ 562, 477 ], [ 398, 442 ] ], "cs" : "Cévy", "en" : "Vessels", "lat" : "Cévy", "x" : 386, "y" : 508 }, { "cs" : "Lamina propria", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 400, "y" : 150 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Trachea - sliznice (HE)", "en" : "Trachea - mucosa (HE)", "lat" : "Trachea" } }, "3509202" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

V oblasti paries memrbanaceus tracheae jsou volné konce chrupavek spojeny elastickou membránou, se svazky hladkých svalových buněk (m. trachealis).

", "en" : "

In paries membranaceus tracheae, the free ends of cartilages are connected by elastic connective tissue with bundles of smooth muscle cells (m. trachealis).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-8.jpg", "index" : 32, "markers" : [ { "cons" : [ [ 336, 320 ], [ 540, 291 ] ], "cs" : "Musculus trachealis", "en" : "Musculus trachealis", "lat" : "Musculus trachealis", "x" : 256, "y" : 379 }, { "cons" : [ [ 370, 530 ] ], "cs" : "Hyalinní chrupavka", "en" : "Hyaline cartilage", "lat" : "Cartilago trachealis", "x" : 137, "y" : 461 }, { "cs" : "Fibrokartilaginózní vrstva", "en" : "Fibrocartilagineous layer", "lat" : "Tunica fibromusculocartilaginea", "x" : 201, "y" : 54 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Trachea - paries membranaceus (HE)", "en" : "Trachea - paries membranaceus (HE)", "lat" : "Trachea" } }, "3509203" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Plicní parenchym s bronchy a bronchioly. Stěna bronchů je obsahuje nepravidelné prstence chrupavek. Stěna bronchiolů chrupavku neobsahuje.

", "en" : "

Lung parenchyma with bronchi and bronchioli. The wall of bronchi contains irregular rings of cartilage. The wall of bronchioles is lacking the cartilage support.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-13-9.jpg", "index" : 33, "markers" : [ { "cons" : [ [ 759, 489 ] ], "cs" : "Ductus alveolaris", "en" : "Alveolar duct", "lat" : "Ductus alveolaris", "x" : 619, "y" : 540 }, { "cons" : [ [ 501, 169 ] ], "cs" : "Bronchiolus lobularis", "en" : "Lobular bronchiole", "lat" : "Bronchiolus lobularis", "x" : 414, "y" : 32 }, { "cs" : "Plicní parenchym", "en" : "Lung parenchyma", "lat" : "Plicní parenchym", "x" : 203, "y" : 65 }, { "cs" : "Plicní parenchym", "en" : "Lung parenchyma", "lat" : "Plicní parenchym", "x" : 85, "y" : 533 }, { "cons" : [ [ 121, 308 ], [ 335, 201 ] ], "cs" : "Hyalinní chrupavka", "en" : "Hyaline cartilage", "lat" : "Hyalinní chrupavka", "x" : 213, "y" : 354 }, { "cons" : [ [ 184, 267 ] ], "cs" : "Bronchus", "en" : "Bronchus", "lat" : "Bronchus", "x" : 30, "y" : 165 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Plicní parenchym (HE)", "en" : "Lung parenchyma (HE)", "lat" : "Pulmo" } }, "3509204" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Podkladem rtu je příčně pruhovaný sval - musculus orbicularis oris. Z vnitřní strany rtu je sliznice s velmi vysokým vrstevnatým dlaždicovým epitelem, v lamina propria se nacházejí glandulae labiales smíšeného typu. Z vnější strany rtu je tenká kůže s adnexy.

", "en" : "

Lip is supported by a striated muscle - musculus orbicularis oris. The inner part of the lip (dorsal side) is covered by the lining mucosa with very high stratified squamous epithelium. In lamina propria mixed labial glands (gll.labiales) are apparent. The outer surface (ventral side) is lined by the thin skin with skin adnexa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-1.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 545, 52, 683, 212 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 34, "markers" : [ { "cs" : "Ventrální (kožní) strana", "en" : "Ventral (skin) side", "lat" : "Ventrální (kožní) strana", "x" : 3, "y" : 19 }, { "cs" : "Dorsální (orální) strana", "en" : "Dorsal (oral) side", "lat" : "Dorsální (orální) strana", "x" : 388, "y" : 541 }, { "cons" : [ [ 37, 452 ], [ 218, 452 ] ], "cs" : "Gll. labiales", "en" : "Gll. labiales", "lat" : "Gll. labiales", "x" : 44, "y" : 494 }, { "cons" : [ [ 315, 357 ], [ 396, 180 ] ], "cs" : "Musculus orbicularis oris", "en" : "Musculus orbicularis oris", "lat" : "Musculus orbicularis oris", "x" : 316, "y" : 403 }, { "cs" : "Oblast červeně rtu", "en" : "Vermillion border", "lat" : "Oblast červeně rtu", "x" : 657, "y" : 76 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ret (HE)", "en" : "Lip (HE)", "lat" : "Labium oris" } }, "3509205" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Měkké patro (palatum molle) je ploténka oddělující v zadní části dutinu ústní a nosní. Podklad je vazivově-svalový (aponeuróza), z obou stran je ploténka krytá sliznicí, která obsahuje velká nakupení žláz. Na straně orální jsou to žlázy čistě mucinózní (gll. palatinae), na straně nasální pak smíšeného typu (gll. nasales).

", "en" : "

Soft palate (palatum molle) is a plate separating oral and nasal cavity in the posterior part with connective-muscle tissue core (palatine aponeurosis). On both sides, soft palate is covered by mucosa with glands. On the oral side, there are pure mucous glands (gll. palatinae), on the nasal side mixed glands (gll. nasales).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-10.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 476, 135, 480, 353 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 35, "markers" : [ { "cs" : "Aponeurosis palatina", "en" : "Aponeurosis palatina", "lat" : "Aponeurosis palatina", "x" : 519, "y" : 220 }, { "cons" : [ [ 319, 109 ], [ 483, 95 ] ], "cs" : "Gll. nasales", "en" : "Gll. nasales", "lat" : "Gll. nasales", "x" : 226, "y" : 144 }, { "cons" : [ [ 149, 439 ], [ 315, 403 ] ], "cs" : "Gll. palatinae", "en" : "Gll. palatinae", "lat" : "Gll. palatinae", "x" : 174, "y" : 324 }, { "cons" : [ [ 316, 514 ], [ 83, 490 ] ], "cs" : "Vývody žláz", "en" : "Glandular ducts", "lat" : "Ductus", "x" : 141, "y" : 544 }, { "cs" : "Sliznice dýchacích cest", "en" : "Mucosa of respiratory passages", "lat" : "Sliznice dýchacích cest", "x" : 13, "y" : 16 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Měkké patro (HE)", "en" : "Soft palate (HE)", "lat" : "Palatum molle" } }, "3509206" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Sliznice na orální straně měkkého patra je tvořena vrstevnatým dlaždicovým epitelem a lamina propria mucosae z řídkého kolagenního vaziva. Vývody mucinózních žlázek jsou výrazně dilatované.

", "en" : "

Mucosa of the oral part of the soft palate consists of stratified squamous epithelium and lamina propria of loose connective tissue. Ducts of mucous glands are markedly dilated.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-11.jpg", "index" : 36, "markers" : [ { "cons" : [ [ 176, 109 ], [ 578, 215 ] ], "cs" : "Gll. palatinae", "en" : "Gll. palatinae", "lat" : "Gll. palatinae", "x" : 315, "y" : 94 }, { "cons" : [ [ 46, 316 ] ], "cs" : "Žlázový vývod", "en" : "Glandular duct", "lat" : "Ductus", "x" : 115, "y" : 234 }, { "cons" : [ [ 378, 533 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "en" : "Stratified squamous epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "x" : 263, "y" : 573 }, { "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria mucosae", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 292, "y" : 405 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Měkké patro - orální strana (HE)", "en" : "Soft palate - oral side (HE)", "lat" : "Palatum molle" } }, "3509207" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Sliznice nazální strany měkkého patra je tvořena velmi často nikoli víceřadým cylindrickým epitelem s řasinkami typickým pro dýchací cesty, ale odolným vrstevnatým dlaždicovým epitelem, který původní typ epitelu nahradil (metaplázie). Bazální membrána zůstává hladká a lze ji odlišit od zvlněné bazální mebrány sliznice orální strany. 

", "en" : "

Mucosa of the nasal part of the soft palate consists of pseudostratified columnar ciliated epithelium, that is typical for respiratory passages. However, the epthelium often transforms to the stratified squamous epithelium. This phenomenon is known as metaplasia. The basement mebrane remains smooth and can be distingusihed from the wavy basement membrane of the oral mucosa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-12.jpg", "index" : 37, "markers" : [ { "cons" : [ [ 291, 514 ], [ 609, 551 ] ], "cs" : "Gll. nasales", "en" : "Gll. nasales", "lat" : "Gll. nasales", "x" : 341, "y" : 429 }, { "cs" : "Vývod", "en" : "Duct", "lat" : "Vývod", "x" : 272, "y" : 322 }, { "cs" : "Sliznice dýchacích cest (metaplazie epitelu)", "en" : "Mucosa of respiratory passages (metaplasia of epithelium)", "lat" : "Sliznice dýchacích cest (metaplázie epitelu)", "x" : 151, "y" : 65 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Měkké patro - nazální strana (HE)", "en" : "Soft palate - nasal side (HE)", "lat" : "Palatum molle" } }, "3509208" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Kořen zubu kryje pojivová tkáň zvaná cement. Svým složením připomíná modifikovanou tkáň kostní.

Na rozhraní pulpa-dentin jsou uložena těla odontoblastů. Vrstva dentinu nejblíže odontoblastům je nemineralizovaná.

", "en" : "

Surface of the tooth root is covered by connective tissue resembling a modified bone - cementum.

At the pulp-dentin border, the odontoblast bodies are located. The dentin layer close to odontoblasts is non-mineralized.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-13.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 312, 429, 321, 115 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 38, "markers" : [ { "cs" : "Dentin", "en" : "Dentin", "lat" : "Dentin", "x" : 210, "y" : 265 }, { "cons" : [ [ 253, 97 ] ], "cs" : "Cement", "en" : "Cementum", "lat" : "Cement", "x" : 94, "y" : 88 }, { "cons" : [ [ 262, 44 ] ], "cs" : "Periodontium", "en" : "Periodontium", "lat" : "Periodontium", "x" : 66, "y" : 31 }, { "cons" : [ [ 167, 414 ] ], "cs" : "Predentin", "en" : "Predentin", "lat" : "Predentin", "x" : 41, "y" : 340 }, { "cons" : [ [ 202, 429 ] ], "cs" : "Odontoblasty", "en" : "Odontoblasts", "lat" : "Odontoblasty", "x" : 70, "y" : 503 }, { "cs" : "Zubní pulpa", "en" : "Dental pulp", "lat" : "Zubní pulpa", "x" : 297, "y" : 519 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Zub - kořen (HE)", "en" : "Tooth - root (HE)", "lat" : "Dens - radix" } }, "3509209" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

V primárním cementu jsou vidět prázdné lakuny cementocytů. Cementocyty během vývoje zubu migrovaly periferně a staly se součástí sekundárního cementu. V okolí buněk (popř. lakun) je pevná extracelulární matrix tvořená především kolagenními vlákny typu I.

Periodont z hustého kolagenního vaziva ukotvuje velmi pevně kořen zubu v zubním lůžku.

", "en" : "

In primary cementum are distinct empty lacunae of cementocytes. During development cementocytes migrated peripherally and become a part of secondary cementum. The compact extracellular matrix surrounding cells (or lacunae) contains predominantly collagen fibers of I type.

Periodontium from dense collagen connective tissue anchors firmly the rooth of teeth in dental alveolus.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-14.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 199, 185, 200, 1 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 292, 187, 293, 351 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 194, 597, 192, 364 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 39, "markers" : [ { "cs" : "Periodontium", "en" : "Periodontium", "lat" : "Periodontium", "x" : 31, "y" : 82 }, { "cs" : "Cement sekundární", "en" : "Secondary cementum", "lat" : "Cement", "x" : 324, "y" : 226 }, { "cs" : "Dentin", "en" : "Dentin", "lat" : "Dentin", "x" : 57, "y" : 480 }, { "cs" : "Cement primární", "en" : "Primary cementum", "lat" : "Cement primární", "x" : 323, "y" : 303 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Zub (HE)", "en" : "Tooth (HE)", "lat" : "Dens" } }, "3509210" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Glandula parotis je velká slinná žláza tvořená epitelovou složkou (sekreční a vývodní části) a vazivem. Vazivo na povrchu tvoří obal, ze kterého odstupují dovnitř žlázy přepážky - septa rozdělující parenchym žlázy na jednotlivé lalůčky (lobuli). Sekreční části jsou tvořené jednotkami zvané serózní aciny.

", "en" : "

Parotid gland is a big salivary gland composed of epithelial secretory units - serous acini and their ducts, and connective tissue. At the surface of gland, the connective tissue forms a capsule with septas extending into the gland - septae divide the parenchyme to individual lobules. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-15.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 498, 421, 567, 482 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 416, 288, 509, 384 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 40, "markers" : [ { "cons" : [ [ 249, 488 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 8, "y" : 542 }, { "cons" : [ [ 476, 319 ], [ 547, 434 ] ], "cs" : "Lalůčky", "en" : "Lobules", "lat" : "Lalůčky", "x" : 574, "y" : 300 }, { "cons" : [ [ 686, 530 ], [ 702, 402 ] ], "cs" : "Adipocyty", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Adipocyty", "x" : 659, "y" : 436 }, { "cons" : [ [ 457, 167 ] ], "cs" : "Septum", "en" : "Septum", "lat" : "Septum", "x" : 578, "y" : 163 }, { "cons" : [ [ 519, 55 ] ], "cs" : "Interlobulární vývod", "en" : "Interlobular duct", "lat" : "Interlobulární vývod", "x" : 584, "y" : 37 }, { "cons" : [ [ 242, 177 ], [ 257, 336 ] ], "cs" : "Intralobulární vývod", "en" : "Intralobular duct", "lat" : "Intralobulární vývod", "x" : 105, "y" : 206 }, { "cons" : [ [ 378, 131 ], [ 244, 129 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 236, "y" : 16 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Příušní slinná žláza (HE)", "en" : "Parotid gland (HE)", "lat" : "Glandula parotis" } }, "3509211" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

K intralobulárním vývodům patří vývody vsunuté a žíhané. Žíhané vývody tvoří jednovrstevný kubický nebo cylindrický epitel, jádra jsou uložena ve střední části buněk a v bazální části se nacházejí sloupcovité mitochondrie s invaginacemi buněčné membrány, které ve světelném mikroskopu vytvoří obraz \"žíhání\".

Žíhané vývody jsou typickou strukturou slinných žláz. Podílejí se na definitivním složení sekretu - sliny. Vývod příušní slinné žlázy (Stensonův) ústi na sliznici proti druhé maxilární stoličce (M2). 

", "en" : "

Intercalated ducts and striated ducts are both classifed as intralobular ducts. Striated ducts are lined by simple cuboidal or columnar epithelium, nuclei are in the middle part of cells, basally are present elongated mitochondria with invaginations of basement membrane inducing the striation in LM of this region.

Striated ducts are characteristic features of salivary glands. Cells of striated ducts modify the definitive composition of their secretion - saliva. Parotid duct (Stenson’s) opens opposite to maxillary second molar (M2) on buccal mucosa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-16.jpg", "index" : 41, "markers" : [ { "cons" : [ [ 91, 109 ], [ 282, 165 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 65, "y" : 39 }, { "cons" : [ [ 386, 306 ] ], "cs" : "Žíhaný vývod", "en" : "Striated duct", "lat" : "Žíhaný vývod", "x" : 159, "y" : 241 }, { "cons" : [ [ 629, 81 ], [ 627, 526 ] ], "cs" : "Adipocyty", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Adipocyty", "x" : 642, "y" : 288 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Příušní slinná žláza - žíhaný vývod (HE)", "en" : "Parotid - striated duct (HE)", "lat" : "Glandula parotis - ductus striatus" } }, "3509212" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Glandula submandibularis je velká smíšená slinná žláza. Sekreční části jsou tvořeny serózními aciny i mucinózními tubuly. Vsunuté i žíhané vývody jsou přítomny. Vývod (Whartonův) ústí na caruncula sublingualis. 

", "en" : "

Submandibular gland is a large mixed (seromoucous) salivary gland. Secretory parts are formed by serous acini and mucous tubules. Intercalated and striated ducts are present. Submandibular duct (Wharton’s) opens at sublingual caruncle (caruncula sublingualis).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-17.jpg", "index" : 42, "markers" : [ { "cons" : [ [ 485, 335 ], [ 585, 339 ], [ 538, 156 ] ], "cs" : "Mucinózní tubuly", "en" : "Mucous tubules", "lat" : "Mucinózní tubuly", "x" : 466, "y" : 204 }, { "cons" : [ [ 467, 350 ], [ 382, 363 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 304, "y" : 256 }, { "cons" : [ [ 428, 423 ], [ 452, 412 ], [ 540, 423 ] ], "cs" : "Vývody", "en" : "Ducts", "lat" : "Vývody", "x" : 416, "y" : 486 }, { "cons" : [ [ 707, 397 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 750, "y" : 446 }, { "cons" : [ [ 326, 445 ] ], "cs" : "Septum", "en" : "Septum", "lat" : "Septum", "x" : 222, "y" : 475 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Podčelistní slinná žláza (HE)", "en" : "Submandibular gland (HE)", "lat" : "Glandula submandibularis" } }, "3509213" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Při barvení modrým trichromem vynikne vazivová složka žlázy. V pojivovém septu je velký interlobulární vývod tvořený jednovrstevným cylindrickým epitelem.

", "en" : "

Blue trichrome visualizes the connective tissue of the gland. The large interlobular duct lined by simple columnar epithelium is located in the septum.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-17a.jpg", "index" : 43, "markers" : [ { "cons" : [ [ 322, 214 ], [ 119, 59 ] ], "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 382, "y" : 125 }, { "cs" : "Mucinózní tubuly", "en" : "Mucous tubules", "lat" : "Mucinózní tubuly", "x" : 145, "y" : 433 }, { "cons" : [ [ 197, 226 ], [ 365, 352 ] ], "cs" : "Interlobulární vývod", "en" : "Interlobular duct", "lat" : "Ductus interlobularis", "x" : 219, "y" : 237 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Podjazyková slinná žláza (modrý trichrom)", "en" : "Sublingual gland (blue trichrome)", "lat" : "Glandula sublingualis" } }, "3509214" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Ve smíšených slinných žlázách, včetně podčelistní, se nacházejí specifické jednotky zvané Gianuzziho lunuly, které jsou vytvořeny nasedáním několika serózních buněk na distální konec mucinózního tubulu.

Ve žlázách bývají často přítomny adipocyty. Tyto buňky na rozdíl od mucinózních buněk jsou v preparátu úplně bezbarvé a jejich velikost bývá větší než velikost celého serózního acinu.

", "en" : "

In mixed salivary glands, inclidung the submandibular, specific secretory units called crescents of Gianuzzi or serous demilunes are present. They are formed by serous cells attached to distal end of a mucous tubule.

Adipocytes are freuently found in glands. These cells are virtually unstained when compared to mucous cells, and the size of adipocytes is generally bigger than the size of a complete serous acinus.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-18.jpg", "index" : 44, "markers" : [ { "cons" : [ [ 66, 137 ], [ 313, 40 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní acini", "x" : 29, "y" : 30 }, { "cons" : [ [ 448, 216 ], [ 376, 372 ] ], "cs" : "Mucinózní tubuly", "en" : "Mucous tubules", "lat" : "Mucinózní tubuly", "x" : 435, "y" : 146 }, { "cons" : [ [ 282, 321 ], [ 316, 485 ] ], "cs" : "Gianuzziho lunuly", "en" : "Serous demilunes", "lat" : "Gianuzziho lunula", "x" : 70, "y" : 359 }, { "cons" : [ [ 624, 83 ] ], "cs" : "Adipocyty", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Adipocyty", "x" : 663, "y" : 23 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Podčelistní slinná žláza (HE)", "en" : "Submandibular gland (HE)", "lat" : "Glandula submandibularis" } }, "3509215" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Podčelistní slinná žláza je slinná žláza s převažující serózní složkou. Mucinózní tubuly tvoří kolem 20 procent žlázového parenchymu. Produkovaný mucin je velmi viskózní, proto je lumen tubulů široké a v mikroskopu dobře viditelné.

", "en" : "

Submandibular gland is a salivary gland with prevalent serous component. Mucous tubules form about 20 percent of glandular parenchyme. Secretion is highly viscous, hence tubular lumen is wide and well visible.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-19.jpg", "index" : 45, "markers" : [ { "cons" : [ [ 168, 72 ], [ 90, 236 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 30, "y" : 135 }, { "cons" : [ [ 382, 281 ], [ 648, 248 ] ], "cs" : "Mucinózní tubuly", "en" : "Mucous tubules", "lat" : "Mucinózní tubuly", "x" : 417, "y" : 177 }, { "cons" : [ [ 504, 357 ] ], "cs" : "Žíhaný vývod", "en" : "Striated duct", "lat" : "Žíhaný vývod", "x" : 437, "y" : 475 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Podčelistní slinná žláza (HE)", "en" : "Submandibular gland (HE)", "lat" : "Glandula submandibularis" } }, "3509216" : { "desc" : { "cs" : "

zelený trichrom

", "en" : "

green trichrom

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-1a.jpg", "index" : 46, "markers" : [ { "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 194, "y" : 467 }, { "cons" : [ [ 287, 243 ], [ 534, 383 ] ], "cs" : "Cévy", "en" : "Vessels", "lat" : "Vasa", "x" : 426, "y" : 197 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Labium oris - vazivo", "en" : "Labium oris - connective tissue", "lat" : "" } }, "3509217" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Ventrální strana rtu je kryta tenkou kůží. Epidermis je tvořena vrstevnatým rohovatějícím dlaždicovým epitelem Nápadné vlasové folikuly s mazovými žlázami. 

", "en" : "

Ventral side of the lip is covered by the thin skin with hair follicles. Epidermis consists of stratified squamous keratinized epithelium. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-2.jpg", "index" : 47, "markers" : [ { "cs" : "Kůže", "en" : "Skin", "lat" : "Kůže", "x" : 136, "y" : 493 }, { "cons" : [ [ 363, 82 ], [ 474, 270 ] ], "cs" : "Vlasové (chlupové) folikuly", "en" : "Hair follicles", "lat" : "Vlasové (chlupové) folikuly", "x" : 408, "y" : 77 }, { "cons" : [ [ 278, 265 ] ], "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 63, "y" : 244 }, { "cons" : [ [ 236, 400 ] ], "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 30, "y" : 329 }, { "cons" : [ [ 495, 403 ] ], "cs" : "Mazová žláza", "en" : "Sebaceous gland", "lat" : "Mazová žláza", "x" : 539, "y" : 286 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ret - ventrální strana (HE)", "en" : "Lip - ventral side (HE)", "lat" : "Labium oris" } }, "3509218" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Podjazyková slinná žláza je uložena těsně pod sliznicí dutiny ústní. Je to seromucinźní žláza s převažující mucinózní složkou. Vsunuté vývody jsou nezřetelné nebo na řezech chybí. Žíhané vývody jsou krátké. Vývod sublinguální žlázy (Bartholinův) ústí na caruncula sublingualis, další drobné vývody ústí na plica sublingualis.

", "en" : "

Sublingual gland is located just under the lining mucosa of oral cavity. It is a seromucous gland with dominant mucous component. Intercalated ducts are inapparent or absent in slides, striated ducts are rather short. Sublingual duct (Bartholin’s) opens at the sublingual caruncle (caruncula sublingualis). Additional small ducts open along sublingual fold (plica sublingualis)

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-20.jpg", "index" : 48, "markers" : [ { "cons" : [ [ 546, 104 ] ], "cs" : "Orální epitel", "en" : "Epithelium of oral cavity", "lat" : "Orální epitel", "x" : 511, "y" : 7 }, { "cons" : [ [ 334, 291 ], [ 433, 339 ] ], "cs" : "Mucinózní tubuly", "en" : "Mucous tubules", "lat" : "Mucinózní tubuly", "x" : 340, "y" : 233 }, { "cons" : [ [ 188, 520 ], [ 276, 362 ] ], "cs" : "Septum", "en" : "Septum", "lat" : "Septum", "x" : 279, "y" : 437 }, { "cons" : [ [ 259, 559 ], [ 470, 584 ] ], "cs" : "Vývody", "en" : "Ducts", "lat" : "Vývody", "x" : 389, "y" : 476 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Podjazyková slinná žláza (HE)", "en" : "Sublingual gland (HE)", "lat" : "Glandula sublingualis" } }, "3509219" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jícen je typická svalová trubice, která se skládá ze čtyř základních vrstev: sliznice – tunica mucosa, podslizničního vaziva – tela submucosa, svalové vrstvy – tunica muscularis a vrstvy povrchové – tunica serosa (v dutině břišní) nebo tunica adventitia (v mediastinu).

", "en" : "

Esophagus is a typical muscular tube, composed of four principal layers:

- mucosa (tunica mucosa) 

- submucosa (tela submucosa),

- muscularis (tunica muscularis externa)

and a surface layer (tunica serosa - in peritoneal cavity or tunica adventitia - in mediastinum).

Mucosa is further divided into the epithelial layer (lamina epithelialis mucosae), lamina propria of connective tissue (lamina propria mucosae) and smooth muscle layer (lamina muscularis mucosae).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-21.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 263, 365, 187, 342 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 535, 540, 453, 381 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 49, "markers" : [ { "cs" : "Lumen", "en" : "Lumen", "lat" : "Lumen", "x" : 8, "y" : 334 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 149, "y" : 378 }, { "cons" : [ [ 286, 317 ] ], "cs" : "Krycí epitel", "en" : "Epithelium", "lat" : "Lamina epithelialis mucosae", "x" : 104, "y" : 256 }, { "cons" : [ [ 306, 340 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 311, "y" : 257 }, { "cons" : [ [ 292, 352 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 167, "y" : 495 }, { "cons" : [ [ 627, 124 ], [ 170, 91 ] ], "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 211, "y" : 9 }, { "cs" : "Tunica muscularis externa", "en" : "Muscularis", "lat" : "Tunica muscularis externa", "x" : 467, "y" : 407 }, { "cons" : [ [ 482, 229 ] ], "cs" : "Gll. oesophageales", "en" : "Gll. oesophageales", "lat" : "Gll. oesophageales", "x" : 281, "y" : 170 }, { "cons" : [ [ 123, 150 ], [ 288, 84 ] ], "cs" : "Cévy", "en" : "Vessels", "lat" : "Cévy", "x" : 200, "y" : 130 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Jícen (HEŠ)", "en" : "Esophagus (HES)", "lat" : "Esophagus" } }, "3509220" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Nejdůležitější změnou v oblasti gastroezofageální junkce mezi jícnem a kardií žaludku, je změna charakteru celé sliznice. Objevují se žaludeční jamky, epitel se mění z vrstevnatého dlaždicového na jednoduchý cylindrický. Objevují se také mucinózní gll. cardiacae.  Ostatní vrstvy trávicí trubice se prakticky nemění.

", "en" : "

In gastroesophageal junction between esophagus and cardia of stomach, the architecture of mucosa changes substantially. The mucosa invaginates to form the gastric pits and the epithelium changes from stratified squamous to simple columnar. Mucous cardial glands (gll. cardiacae) appear. The other parts of digestive tube practically remain unchanged.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-22.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 7, 78, 626, 77 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 50, "markers" : [ { "cs" : "Jícen", "en" : "Esophagus", "lat" : "Oesophagus", "x" : 236, "y" : 13 }, { "cs" : "Žaludek - pars cardiaca", "en" : "Stomach - pars cardiaca", "lat" : "Pars cardiaca - ventriculi", "x" : 698, "y" : 266 }, { "cons" : [ [ 637, 459 ], [ 711, 539 ] ], "cs" : "Gll. cardiacae", "en" : "Gll. cardiacae", "lat" : "Gll. cardiacae", "x" : 497, "y" : 522 }, { "cons" : [ [ 468, 355 ] ], "cs" : "Lymfatický uzlík", "en" : "Lymphoid nodule", "lat" : "Folliculus lymphaticus", "x" : 219, "y" : 451 }, { "cons" : [ [ 374, 242 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel", "en" : "Stratified squamous nonkeratinized epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel", "x" : 15, "y" : 118 }, { "cons" : [ [ 666, 323 ] ], "cs" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "en" : "Simple columnar epithelium", "lat" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "x" : 521, "y" : 106 }, { "cons" : [ [ 766, 461 ], [ 716, 394 ] ], "cs" : "Žaludeční jamky", "en" : "Gastric pits", "lat" : "Foveolae gastricae", "x" : 705, "y" : 349 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Gastroesofageální junkce (HE)", "en" : "Gastroesophageal junction (HE)", "lat" : "Cardia" } }, "3509221" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

V prázdném žaludku jsou vytvořeny podélné řasy (rugae gastricae), jejichž podkladem je podslizniční vazivo, z obou stran jsou kryty sliznicí. Žaludeční sliznice vytváří políčka - areae gastricae, jednovrstevný cylindrický epitel na povrchu vklesává do hlubších vrstev sliznice jako žaludeční jamky - foveolae gastricae.

", "en" : "

Longitudinal gastric folds (rugae gastricae) form in the empty stomach. They are suported by submucosa, and on both sides covered with mucosa. Gastric mucosa is divided to small distinct areas - areae gastricae. The simple columnar epithelium that lines the surface invaginates into lamina propria as gastric pits - foveolae gastricae.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-23.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 408, 118, 539, 221 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 550, 226, 670, 315 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 204, 223, 283, 59 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 318, 501, 404, 370 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 51, "markers" : [ { "cons" : [ [ 489, 153 ], [ 629, 256 ] ], "cs" : "Area gastrica", "en" : "Area gastrica", "lat" : "Area gastrica", "x" : 563, "y" : 107 }, { "cons" : [ [ 707, 352 ], [ 741, 374 ] ], "cs" : "Foveolae gastricae", "en" : "Foveolae gastricae", "lat" : "Foveolae gastricae", "x" : 565, "y" : 420 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 127, "y" : 118 }, { "cons" : [ [ 216, 260 ] ], "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 16, "y" : 277 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Sliznice", "x" : 346, "y" : 421 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Žaludek - fundus ventriculi (HE)", "en" : "Stomach - fundus ventriculi (HE)", "lat" : "Fundus ventriculi" } }, "3509222" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-24.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 319, 227, 454, 518 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 52, "markers" : [ { "cons" : [ [ 173, 270 ], [ 292, 236 ], [ 402, 139 ] ], "cs" : "Foveolae gastricae", "en" : "Foveolae gastricae", "lat" : "Foveolae gastricae", "x" : 60, "y" : 36 }, { "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Mucosal connective tissue", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 399, "y" : 340 }, { "cons" : [ [ 541, 479 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Mucosal muscle tissue", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 536, "y" : 278 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Žaludek - fundus ventriculi (HE)", "en" : "Stomach - fundus ventriculi (HE)", "lat" : "Fundus ventriculi" } }, "3509223" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Stěnu žaludečních žlázek fundu tvoří jednovrstevný cylindrický epitel s dobře diferencovanými buňkami. Jsou to buňky hlavní (produkují pepsinogen a lipázy), buňky parietální neboli krycí (produkují HCl a vnitřní faktor), buňky enteroendokrinní buňky krčku - progenitorní buňky epitelu.

", "en" : "

Fundic glands are lined by simple columnar epithelium with highly specialized cells. Chief cells produce pepsinogen and lipase, parietal cells produce HCL and intrinsic factor, enteroendocrine cells and neck cells being progenitors of all epithelial cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-25.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 7, 289, 393, 216 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 53, "markers" : [ { "cons" : [ [ 28, 342 ], [ 147, 323 ], [ 97, 447 ] ], "cs" : "Hlavní buňky", "en" : "Chief cells", "lat" : "Hlavní buňky", "x" : 7, "y" : 355 }, { "cons" : [ [ 223, 312 ], [ 258, 253 ], [ 223, 410 ] ], "cs" : "Krycí buňky", "en" : "Parietal cells", "lat" : "Krycí buňky", "x" : 227, "y" : 313 }, { "cons" : [ [ 660, 441 ], [ 582, 412 ] ], "cs" : "Foveolae gastricae", "en" : "Gastric pits", "lat" : "Foveolae gastricae", "x" : 571, "y" : 293 }, { "cons" : [ [ 53, 586 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 97, "y" : 529 }, { "cs" : "Gll. gastricae propriae", "en" : "Gll. gastricae propriae", "lat" : "Gll. gastricae propriae", "x" : 96, "y" : 173 }, { "cons" : [ [ 515, 294 ], [ 499, 230 ] ], "cs" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "en" : "Simple columnar epithelium", "lat" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "x" : 399, "y" : 112 }, { "cons" : [ [ 388, 159 ] ], "cs" : "Buňky krčku", "en" : "Neck cells", "lat" : "Buňky krčku", "x" : 294, "y" : 52 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Žaludek - fundus ventriculi (HE)", "en" : "Stomach - fundus ventriculi (HE)", "lat" : "Fundus ventriculi" } }, "3509224" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Hlavní buňky žaludečních žlázek mají cytoplazmu výrazně bazofilní, protože obsahují velké množství drsného ER (produkce pepsinogenu), zatímco buňky krycí mají cytoplazmu acidofilní díky velkému počtu mitochondrií. Buňky krycí velmi často obsahují dvě i více jader. Slizniční vazivo je silně redukováno, prakticky jen obklopuje žaludeční žlázky, obsahuje četné kapiláry.

", "en" : "

Chief cells of fundic glands have distinctly basophilic cytoplasm, due to large amount of rough ER (production of pepsinogen), while parietal cells are acidophilic due to high content of mitochondria. Parietal cells often contain two or more nuclei. Connective tissue of lamina propria is strongly reduced, embedding the fundic glands as thin layer, and contains numerous capillaries.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-26.jpg", "index" : 54, "markers" : [ { "cons" : [ [ 61, 315 ], [ 284, 262 ], [ 312, 91 ] ], "cs" : "Krycí buňky", "en" : "Parietal cells", "lat" : "Krycí buňky", "x" : 183, "y" : 190 }, { "cons" : [ [ 304, 441 ], [ 409, 432 ] ], "cs" : "Hlavní buňky", "en" : "Chief cells", "lat" : "Hlavní buňky", "x" : 335, "y" : 334 }, { "cons" : [ [ 514, 311 ], [ 685, 73 ], [ 471, 118 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Slizniční vazivo", "x" : 519, "y" : 150 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Žaludek - fundus ventriculi (HE)", "en" : "Stomach - fundus ventriculi (HE)", "lat" : "Fundus ventriculi" } }, "3509225" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Sliznice pylorické části žaludku vykazuje výrazné odlišnosti od žaludečního fundu. Žaludeční jamky jsou hlubší, zasahují do poloviny, popř. do 2/3 tloušťky sliznice.

Žaludeční žlázky v této oblasti - glandulae pyloricae jsou tubulózní a rozvětvené, tvořené jednovrstevným cylindrickým epitelem, kde buňky jsou jednoho typu, velmi světlé, produkující pouze mucin. Slizniční vazivo je více zastoupeno, obsahuje četné lymfocyty i lymfatické folikuly. V této oblasti je tedy nahrazeno řídké kolagenní vazivo za vazivo retikulární, specifické pro orgány lymfatického systému.

", "en" : "

Gastric mucosa in pylorus is markedly different from mucosa in fundus. Gastric pits here are deeper, they penetrate up to one half or two-thirds of thickness of mucosa.

Gastric glands of pylorus - glandulae pyloricae are branched tubular, lined by simple columnar epithelium containg only one cell type. Glandular cells are pale, and producing mucus. Lamina propria, composed of reticular connective tissue, contains numerous lymphocytes and lymphatic follicles. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-27.jpg", "index" : 55, "markers" : [ { "cons" : [ [ 206, 137 ], [ 532, 67 ] ], "cs" : "Foveolae gastricae", "en" : "Gastric pits", "lat" : "Foveolae gastricae", "x" : 93, "y" : 24 }, { "cons" : [ [ 525, 476 ], [ 699, 452 ] ], "cs" : "Gll. pyloricae", "en" : "Gll. pyloricae", "lat" : "Gll. pyloricae", "x" : 567, "y" : 318 }, { "cons" : [ [ 690, 579 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 482, "y" : 521 }, { "cons" : [ [ 329, 574 ] ], "cs" : "Lymfatická tkáň", "en" : "Lymphatic tissue", "lat" : "Lymfatická tkáň", "x" : 84, "y" : 463 }, { "cons" : [ [ 532, 122 ] ], "cs" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "en" : "Simple columnar epithelium", "lat" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "x" : 158, "y" : 186 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Žaludek - pylorus (HE)", "en" : "Stomach - pylorus (HE)", "lat" : "Pylorus" } }, "3509226" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Sliznice tenkého střeva tvoří drobné výběžky (klky, villi intestinales) směrem do lumen, a zároveň invaginace do slizničního vaziva, Lieberkühnovy krypty (gll. intestinales). V duodenu střevní klky k sobě těsně naléhají a sliznice se jeví hladká. Buňky střevního epitelu, enterocyty, mají na apikálním povrchu uspořádané mikroklky, tvořící žíhanou kutikulu.

Hlavním poznávacím znakem pro duodenum je přítomnost žláz v podslizničním vazivu - glandulae duodenales Brunneri. Ve všech ostatních úsecích trávicí trubice jsou žlázky přítomny jen ve sliznici, nikdy v submukóze.

", "en" : "

Mucosa of small intestine forms small projections towards lumen (villi), and crypts of Lieberkühn (gll. intestinales) towards lamina propria. In duodenum, intestinal villi are closely attached to each other and the mucosa appears smooth. Cels of intestinal epithelium, enterocytes, are equipped with organized rows of microvilli, forming striated border.

In duodenum, exocrine glands producing alkaline secretion (glandulae duodenales Brunneri) are located in submucosa. In all other parts of digestive tube except duodenum, the respective glands are located solely in mucosa, never in submucosa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-28b.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 697, 230, 377, 433 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 43, 575, 325, 399 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 56, "markers" : [ { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 478, "y" : 304 }, { "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 28, "y" : 441 }, { "cs" : "Gll. duodenales (Brunneri)", "en" : "Gll. duodenales (Brunneri)", "lat" : "Gll. duodenales (Brunneri)", "x" : 180, "y" : 548 }, { "cons" : [ [ 614, 490 ], [ 629, 553 ], [ 508, 452 ] ], "cs" : "Lieberkühnovy krypty", "en" : "Crypts of Lieberkühn", "lat" : "Gll. intestinales", "x" : 532, "y" : 396 }, { "cons" : [ [ 223, 304 ], [ 169, 248 ] ], "cs" : "Vyústění Brunnerovy žlázy", "en" : "Openings of Brunner's gland", "lat" : "Vyústění Brunnerovy žlázy", "x" : 14, "y" : 355 }, { "cons" : [ [ 99, 132 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 108, "y" : 32 }, { "cons" : [ [ 598, 205 ], [ 548, 136 ], [ 501, 26 ] ], "cs" : "Střevní klky", "en" : "Intestinal villi", "lat" : "Villi intestinales", "x" : 653, "y" : 113 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Duodenum (HE)", "en" : "Duodenum (HE)", "lat" : "Duodenum" } }, "3509227" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Duodenum s podslizničními Brunnerovými žlázami při barvení AZAN. Brunnerovy žlázy (glandulae duodenales) jsou čistě mucinózní žlázy, které ústí na dno Lieberkühnových krypt. Podslizniční vazivo obsahuje variabilní počet adipocytů.

", "en" : "

Duodenum with Brunner´s glands stained by AZAN. Brunner´s glands (glandulae duodenales) are pure mucous glands producing alkaline secretion and opening to the bottom of crypts of Lieberkühn. Submucosa contains varying number of adipocytes.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-28a.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 328, 318, 609, 60 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 142, 523, 348, 339 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 57, "markers" : [ { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 349, "y" : 140 }, { "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 107, "y" : 374 }, { "cons" : [ [ 45, 581 ] ], "cs" : "Vnější svalová vrstva", "en" : "Muscularis externa", "lat" : "Tunica muscularis externa", "x" : 37, "y" : 528 }, { "cons" : [ [ 326, 457 ], [ 400, 578 ] ], "cs" : "Brunnerovy žlázy", "en" : "Brunner´s glands", "lat" : "Gll. duodenales (Brunneri)", "x" : 323, "y" : 498 }, { "cons" : [ [ 78, 291 ], [ 70, 229 ] ], "cs" : "Adipocyty", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Adipocyty", "x" : 82, "y" : 233 }, { "cons" : [ [ 140, 161 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina musculars mucosae", "x" : 77, "y" : 78 }, { "cons" : [ [ 636, 152 ], [ 703, 275 ], [ 577, 94 ] ], "cs" : "Klky", "en" : "Villi", "lat" : "Villi", "x" : 727, "y" : 95 }, { "cons" : [ [ 520, 369 ], [ 506, 431 ], [ 559, 469 ] ], "cs" : "Lieberkühnovy krypty", "en" : "Crypts of Lieberkühn", "lat" : "Gll. intestinales", "x" : 531, "y" : 393 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Duodenum (AZAN)", "en" : "Duodenum (AZAN)", "lat" : "Duodenum" } }, "3509228" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Podslizniční vazivo (tela submucosa) tenkého střeva vytváří charakteristické cirkulární Kerckringovy řasy (plicae circulares Kerckringi), které z obou stran kryje sliznice s klky. V jejunu jsou střevní klky štíhlé a vysoké, velikosti kolem 1-1.5 mm.

", "en" : "

Submucosa of small intestine forms typical circular folds (valves of Kerckring, plicae circulares Kerckringi), which are covered on both sides by mucosa with villi. In jejunum, intestinal villi are long, thin, about 1-1.5 mm in length.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-29.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 343, 378, 446, 350 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 58, "markers" : [ { "cons" : [ [ 215, 174 ], [ 787, 132 ] ], "cs" : "Cirkulární řasy (Kerckringovy)", "en" : "Circular folds (valves of Kerckring)", "lat" : "Plicae circulares Kerckringi", "x" : 305, "y" : 19 }, { "cons" : [ [ 350, 274 ], [ 682, 243 ] ], "cs" : "Střevní klky", "en" : "Intestinal villi", "lat" : "Villi intestinales", "x" : 426, "y" : 174 }, { "cons" : [ [ 98, 595 ] ], "cs" : "Seróza", "en" : "Serosa coat", "lat" : "Tunica serosa", "x" : 32, "y" : 544 }, { "cons" : [ [ 219, 553 ], [ 243, 572 ] ], "cs" : "Vnější svalová vrstva", "en" : "External muscle layer", "lat" : "Tunica muscularis externa", "x" : 133, "y" : 501 }, { "cons" : [ [ 308, 490 ] ], "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosal connective tissue", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 366, "y" : 449 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 341, "y" : 300 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Tenké střevo - jejunum (HEŠ)", "en" : "Small intestine - jejunum (HES)", "lat" : "Intestinum tenue - jejunum" } }, "3509229" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Dorzální strana rtu je kryta sliznicí, typicky tvořenou dvěma vrstvami - lamina epithelialis a lamina propria mucosae. Glandulae labiales patří k malým slinným žlázám s převažující mucinózní složkou. Vývody žlázy ústí na povrch sliznice.

", "en" : "

Dorsal side of the lip is covered by lining mucosa composed of epithelium (lamina epithelialis mucosae) and connective tissue (lamina propria mucosae). Labial glands (gll. labiales) are small salivary glands with dominant mucous portion. Glandular ducts open to oral surface.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-3.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 542, 316, 742, 321 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 59, "markers" : [ { "cs" : "Gll. labiales", "en" : "Gll. labiales", "lat" : "Gll. labiales", "x" : 190, "y" : 149 }, { "cons" : [ [ 513, 501 ] ], "cs" : "Lamina propria mucosae", "en" : "Lamina propria mucosae", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 625, "y" : 475 }, { "cs" : "Lamina epithelialis mucosae", "en" : "Lamina epithelialis mucosae", "lat" : "Lamina epithelialis mucosae", "x" : 494, "y" : 242 }, { "cons" : [ [ 418, 189 ] ], "cs" : "Vývod", "en" : "Duct", "lat" : "Ductus", "x" : 416, "y" : 116 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ret - dorzální strana (HE)", "en" : "Lip - dorsal side (HE)", "lat" : "Labium oris" } }, "3509230" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-30.jpg", "index" : 60, "markers" : [ { "cons" : [ [ 135, 247 ], [ 383, 80 ] ], "cs" : "Lieberkühnovy krypty", "en" : "Crypts of Lieberkühn", "lat" : "Gll. intestinales", "x" : 150, "y" : 24 }, { "cons" : [ [ 311, 178 ], [ 593, 162 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Mucosal connective tissue", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 463, "y" : 32 }, { "cons" : [ [ 414, 540 ] ], "cs" : "Slizniční svalová vrstva", "en" : "Mucosal muscle tissue", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 78, "y" : 531 }, { "cons" : [ [ 445, 360 ], [ 318, 414 ], [ 641, 355 ] ], "cs" : "Panethovy buňky", "en" : "Paneth cells", "lat" : "Panethovy buňky", "x" : 381, "y" : 395 }, { "cons" : [ [ 391, 189 ], [ 407, 266 ] ], "cs" : "Enterocyty", "en" : "Enterocytes", "lat" : "Enterocyty", "x" : 516, "y" : 194 }, { "cons" : [ [ 152, 350 ], [ 392, 213 ] ], "cs" : "Pohárkové buňky", "en" : "Goblet cells", "lat" : "Pohárkové buňky", "x" : 160, "y" : 260 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Tenké střevo - ileum (HE)", "en" : "Small intestine - ileum (HE)", "lat" : "Intestinum tenue" } }, "3509231" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Podkladem střevních klků je lamina propria tvořená retikulárním vazivem (žlutá barva kolagenu při barvení HEŠ chybí). Invaginace epitelu do hloubky sliznice se označují jako Lieberkühnovy krypty - krátké tubulózní intestinální žlázy (gll. intestinales). Povrch klků tvoří jednovrstevný cylindrický epitel, který pokračuje i do Lieberkühnových krypt jako jejich výstelka. Kromě enterocytů, tvořících dominantní buněčný typ, se ve sliznici nacházejí enteroendokrinní buňky, střevní kmenové buňky a na dně Lieberkühnových krypt Pannethovy buňky.

Submukóza je typické řídké kolagenní vazivo (žlutá barva kolagenu při barvení HEŠ).

", "en" : "

The core of intestinal villi consists of lamina propria composed of reticular connective tissue (yellow color of collagen when stained by HES is missing). The invaginations of epithelium into deeper parts of mucosa called crypts of Lieberkühn are short tubular glands (gll. intestinales). The surface of villi is lined by the simple columnar epithelium continuing downwards into crypts of Lieberkühn. Enterocytes represent a dominant cell type in intestinal mucosa next to enteroendocrine and intestinal stem cells. Panneth cells are located at the bottom of Lieberkühn crypts.

Submucous coat is a typical loose collagen onnective tissue (yellow color of collagen when stained by HES).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-31b.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 541, 420, 544, 508 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 613, 2, 671, 266 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 61, "markers" : [ { "cons" : [ [ 615, 340 ], [ 743, 338 ], [ 455, 273 ] ], "cs" : "Lieberkühnovy krypty", "en" : "Crypts of Lieberkühn", "lat" : "Gll. intestinales", "x" : 346, "y" : 141 }, { "cons" : [ [ 137, 330 ], [ 377, 256 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 63, "y" : 212 }, { "cons" : [ [ 80, 435 ], [ 194, 419 ] ], "cs" : "Slizniční svalová vrstva", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 18, "y" : 446 }, { "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 584, "y" : 454 }, { "cs" : "Vnější svalová vrstva", "en" : "Muscularis externa", "lat" : "Tunica muscularis externa", "x" : 494, "y" : 562 }, { "cons" : [ [ 346, 402 ], [ 469, 392 ] ], "cs" : "Panethovy buňky", "en" : "Paneth cells", "lat" : "Panethovy buňky", "x" : 313, "y" : 456 }, { "cs" : "Klk", "en" : "Villus", "lat" : "Villus", "x" : 656, "y" : 61 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Tenké střevo - jejunum (HEŠ)", "en" : "Small intestine - jejunum (HES)", "lat" : "Intestinum tenue" } }, "3509232" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Sliznice tlustého střeva je hladká, bez klků. Lieberkühnovy krypty prostupují celou tloušťkou sliznice. V epitelu jsou velmi četné pohárkové buňky, mezi nimi se nacházejí roztroušeně kolonocyty a endokrinní buňky. Panethovy buňky chybí. Lymfatické folikuly mohou zasahovat i do submukózy.

", "en" : "

Mucosa of large intestine is smooth, without villi. Crypts of Lieberkühn span the whole thickness of mucosa, but never penetrate muscularis mucosae. Numerous goblet cells are intercalated among colonocytes and rare endocrine cells. Paneth cells are absent. Lymphatic follicles can reach down to submucosa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-32.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 351, 448, 353, 598 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 254, 75, 267, 449 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 62, "markers" : [ { "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 392, "y" : 532 }, { "cons" : [ [ 191, 460 ] ], "cs" : "Slizniční svalová vrstva", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 21, "y" : 514 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 293, "y" : 251 }, { "cons" : [ [ 134, 183 ], [ 91, 121 ] ], "cs" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "en" : "Simple columnar epithelium", "lat" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "x" : 5, "y" : 30 }, { "cons" : [ [ 577, 338 ] ], "cs" : "Lymfatická tkáň", "en" : "Lymphatic tissue", "lat" : "Lymfatická tkáň", "x" : 597, "y" : 380 }, { "cons" : [ [ 452, 176 ], [ 674, 131 ] ], "cs" : "Lieberkühnova krypta", "en" : "Crypt of Lieberkühn", "lat" : "Lieberkühnova krypta", "x" : 450, "y" : 15 }, { "cons" : [ [ 215, 227 ], [ 267, 223 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 78, "y" : 277 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Tlusté střevo - colon (HE)", "en" : "Large intestine - colon (HE)", "lat" : "Intestinum crassum" } }, "3509233" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Appendix vermiformis je částí tlustého střeva s velmi četnými lymfatickými uzlíky. Uzlíky jsou nakupené v mukóze i submukóze a v těchto místech je stavba jednotlivých vrstev úplně setřelá. V místech mezi uzlíky najdeme typické Lieberkühnovy krypty s panethovými buňkami.

", "en" : "

Appendix vermiformis is part of large intestine with numerous lymphatic follicles. These follicles are accumulated in mucosa and submucosa in such extent, that the structure of individual layers is completely lost in these regions. Crypts of Lieberkühn with Paneth cells are present between the follicles .

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-33.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 415, 328, 417, 409 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 385, 522, 384, 416 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 410, 519, 412, 580 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 63, "markers" : [ { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 446, "y" : 339 }, { "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 149, "y" : 449 }, { "cs" : "Vnější svalová vrstva", "en" : "Muscularis", "lat" : "Tunica muscularis externa", "x" : 437, "y" : 523 }, { "cons" : [ [ 680, 418 ] ], "cs" : "Seróza", "en" : "Serosa", "lat" : "Tunica serosa", "x" : 779, "y" : 370 }, { "cons" : [ [ 463, 217 ], [ 531, 321 ] ], "cs" : "Lieberkühnovy krypty", "en" : "Crypts of Lieberkühn", "lat" : "Gll. intestinales", "x" : 418, "y" : 71 }, { "cons" : [ [ 286, 222 ], [ 276, 401 ] ], "cs" : "Lymfatický uzlík", "en" : "Lymphatic follicle", "lat" : "Lymfatický uzlík", "x" : 48, "y" : 137 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Appendix vermiformis (HEŠ)", "en" : "Appendix vermiformis (HES)", "lat" : "Appendix vermiformis" } }, "3509234" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Základní mikroskopickou jednotkou jater je jaterní lalůček - lobulus v. centralis (měří od 1 do 2.5 mm). Jeho tvar na řezu je přibližně šestihranný. Mezi lalůčky se nachází portobiliární obast obsahuhující interlobulární arterii, vénu a žlučovod. Vaziva mezi jednotlivými jaterními lalůčky mimo portobobiliární oblasti je v lidských játrech minimum.

", "en" : "

The basic microscopic unit of liver is polygonal hepatic lobule - lobulus v. centralis (approx. 1-2.5 mm in size). Between hepatic lobuli, portobiliary areas containing the interlobulary artery, vein and bile duct are present. The amount of connective tissue between hepatic lobules in human is minimal.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-34.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 139, 352, 380, 319 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 64, "markers" : [ { "cs" : "Lalůček centrální vény", "en" : "Hepatic lobule", "lat" : "Lobulus venae centralis", "x" : 118, "y" : 268 }, { "cons" : [ [ 284, 375 ], [ 499, 474 ] ], "cs" : "Centrální véna", "en" : "Central vein", "lat" : "Vena centralis", "x" : 188, "y" : 535 }, { "cons" : [ [ 397, 71 ], [ 581, 351 ], [ 703, 222 ] ], "cs" : "Portobiliární oblast", "en" : "Portobilliary area", "lat" : "Spatium portale", "x" : 511, "y" : 175 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Játra (HE)", "en" : "Liver (HE)", "lat" : "Hepar" } }, "3509235" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Portobiliární oblast obsahuje větší množství vaziva a probíhají tudy 1) ductus bilifer interlobularis vystlaný jednovrstevným kubickým epitelem, 2) arteria interlobularis (drobná arteriola tvořená endotelem a 1-2 vrstvami hladké svaloviny) a 3) vena interlobularis, která je z trojice největší a nejtenčí. Trojice arterie, véna a ductus se označuje jako Glissonova triáda.

", "en" : "

Portal area contains three typical structures embedded in collagen connective tissue. 1) interlobular biliary duct (ductus bilifer interlobularis) lined by simple cuboidal epithelium, 2) interlobular artery (arteria interlobularis, a fine arteriole composed of endothelium and 1-2 layers of smooth muscle cells) and 3) interlobular vein (v. interlobularis), with a thin wall and relatively large diameter when compared to the artery and bile duct. Altogether, arteriole, venule and bile duct are called the triad of Glisson.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-35.jpg", "index" : 65, "markers" : [ { "cons" : [ [ 441, 240 ] ], "cs" : "Interlobulární véna", "en" : "Interlobular vein", "lat" : "Vena interlobularis", "x" : 520, "y" : 424 }, { "cons" : [ [ 414, 448 ] ], "cs" : "Interlobulární arterie", "en" : "Interlobular artery", "lat" : "Arteria interlobularis", "x" : 446, "y" : 512 }, { "cons" : [ [ 504, 96 ] ], "cs" : "Interlobulární žlučovod", "en" : "Interlobular bile duct", "lat" : "Ductus bilifer interlobularis", "x" : 537, "y" : 44 }, { "cons" : [ [ 216, 191 ] ], "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 144, "y" : 106 }, { "cons" : [ [ 63, 61 ], [ 13, 515 ] ], "cs" : "Hepatocyty", "en" : "Hepatocytes", "lat" : "Hepatocyty", "x" : 66, "y" : 453 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Játra - portobiliární oblast (HE)", "en" : "Liver - portobilliary area (HE)", "lat" : "Hepar - area periportalis" } }, "3509236" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jaterní sinusoidy jsou fenestrované kapiláry mezi trámci hepatocytů. Do sinusoid přitéká krev z a. hepatica cestou a. interlobularis (30%) bohatá na kyslík a také krev z v. portae cestou v. interlobularis (70%) bohatá na živiny. Krev se v sinusoidách mísí a po přímém kontaktu s hepatocyty dále odtéká v. centralis do sublobulárních vén a do venae hepaticae.

Hepatocyty velmi často obsahují 2 i více jader, v cytoplazmě je vidět lipofuscin - pigment typický pro dlouhodobě žijící buňky. Uvnitř sinusoid se nachází Kupferovy buňky - jaterní makrofágy.

", "en" : "

Liver sinusoids are fenestrated capillaries interacalated between cords of hepatocytes. Blood from a. hepatica via a. interlobularis (30%), rich in oxygen, and also blood from v. portae via v. interlobularis (70%), rich in nutrients, flows into the sinusoids. Then, after direct contact with hepatocytes, blood flows into central vein (v. centralis), then to sublobular veins and finally to hepatic veins.

Hepatocytes frequently contain 2 or more nuclei. In their cytoplasm, lipofuscin, a pigment typical for long-living cells, is visible as red precipitations. In the sinusoids, liver macrophages (Kupfer cells) are present. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-36.jpg", "index" : 66, "markers" : [ { "cons" : [ [ 486, 279 ] ], "cs" : "Centrální véna", "en" : "Central vein", "lat" : "Vena centralis", "x" : 530, "y" : 124 }, { "cons" : [ [ 310, 184 ], [ 123, 246 ], [ 440, 46 ] ], "cs" : "Trámce hepatocyů", "en" : "Cords of hepatocytes", "lat" : "Trámce hepatocyů", "x" : 140, "y" : 34 }, { "cons" : [ [ 176, 447 ], [ 405, 514 ] ], "cs" : "Jaterní sinusoidy", "en" : "Hepatic sinusoids", "lat" : "Jaterní sinusoidy", "x" : 132, "y" : 350 }, { "cons" : [ [ 693, 301 ], [ 617, 353 ] ], "cs" : "Lipofuscin", "en" : "Lipofuscin", "lat" : "Lipofuscin", "x" : 647, "y" : 352 }, { "cons" : [ [ 725, 474 ], [ 330, 393 ] ], "cs" : "Kupferovy buňky", "en" : "Kupfer cells", "lat" : "Kupferovy buňky", "x" : 508, "y" : 414 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Játra - lalůček centrální vény (HE)", "en" : "Liver - hepatic lobulus (HE)", "lat" : "Hepar - lobulus venae centralis" } }, "3509237" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Žlučník (vesica fellea) je hruškovitý dutý měchýř, jehož stěnu tvoří tři vrstvy, všechny jsou velmi tenké. Sliznice vytváří nepravidelné řasy, výstelku tvoří vysoký jednovrstevný cylindrický epitel, lamina propria je z velmi řídkého kolagenního vaziva. Svalová vrstva (muscularis propria) není pravidelně uspořádaná jako v trávicí trubici, její kontrakcí je žluč vylučována do dvanácterníku.

Volný povrch žlučníku kryje seróza, která je tu poměrně výrazná, k játrům žlučník připojuje adventitia.

", "en" : "

Gallbladder (vesica fellea) is pear-shaped, hollow bladder, with the wall consisting of three thin layers. Mucosa forms irregular folds, lined by high simple columnar epithelium supported by lamina propria of loose collagen connective tissue. Muscular layer (muscularis propria) is not regularly stratified as in digestive tube.

The free surface of gallbladder is covered by serosa; to the liver the gallbladder is attached by adventitia.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-37.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 277, 496, 255, 521 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 239, 484, 255, 455 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 316, 396, 279, 464 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 67, "markers" : [ { "cons" : [ [ 712, 139 ] ], "cs" : "Jaterní parenchym", "en" : "Liver parenchyma", "lat" : "Jaterní parenchym", "x" : 604, "y" : -10 }, { "cs" : "Seróza", "en" : "Serosa", "lat" : "Tunica serosa", "x" : 287, "y" : 520 }, { "cs" : "Svalová vrstva", "en" : "Muscularis propria", "lat" : "", "x" : 33, "y" : 434 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 325, "y" : 438 }, { "cons" : [ [ 193, 302 ], [ 457, 227 ], [ 409, 387 ] ], "cs" : "Slizniční řasy", "en" : "Mucosal folds", "lat" : "Slizniční řasy", "x" : 285, "y" : 303 }, { "cons" : [ [ 581, 190 ], [ 366, 26 ] ], "cs" : "Adventicie", "en" : "Adventitia", "lat" : "Tunica adventitia", "x" : 455, "y" : -21 }, { "cons" : [ [ 228, 222 ], [ 412, 166 ] ], "cs" : "Hlen a buněčná debris", "en" : "Mucus and cell debris", "lat" : "Hlen", "x" : 227, "y" : 181 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Žlučník (HEŠ)", "en" : "Gall bladder (HES)", "lat" : "Vesica fellea" } }, "3509238" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Slinivka břišní (pankreas) je žláza s exokrinní i endokrinní složkou. Vazivo v podobě přepážek (septa) rozděluje žlázový parenchym na jednotlivé lalůčky. Exokrinní složka je tvořena serózními aciny a vývody. Vývodů je už na první pohled mnohem méně než u slinných žláz. Endokrinní složku představují početné Langerhansovy ostrůvky. 

", "en" : "

Pancreas is a salivary gland with both exocrine and endocrine functions. Connective tissue forms septs (septae) that divide glandular parenchyme into the individual lobules. Exocrine component consists of serous acini and ducts. Number of ducts is apparently lower than in other major salivary glands. 

Endocrine compoment consists of numerous islets of Langerhans. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-38.jpg", "index" : 68, "markers" : [ { "cons" : [ [ 189, 426 ], [ 485, 389 ] ], "cs" : "Langerhansovy ostrůvky", "en" : "Islets of Langerhans", "lat" : "Langerhansovy ostrůvky", "x" : 219, "y" : 497 }, { "cons" : [ [ 376, 226 ], [ 542, 298 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 387, "y" : 162 }, { "cons" : [ [ 242, 261 ] ], "cs" : "Septum", "en" : "Septum", "lat" : "Septum", "x" : 103, "y" : 293 }, { "cons" : [ [ 331, 60 ] ], "cs" : "Interlobulární vývod", "en" : "Interlobular duct", "lat" : "Interlobulární vývod", "x" : 49, "y" : 46 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slinivka břišní (HEŠ)", "en" : "Pancreas (HES)", "lat" : "Pancreas" } }, "3509239" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-39.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 270, 190, 378, 162 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 69, "markers" : [ { "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 223, "y" : 92 }, { "cons" : [ [ 435, 179 ], [ 383, 234 ] ], "cs" : "Centroacinózní buňky", "en" : "Centroacinar cell", "lat" : "Centroacinózní buňky", "x" : 313, "y" : 339 }, { "cons" : [ [ 486, 193 ], [ 402, 139 ] ], "cs" : "Serózní buňky", "en" : "Serous cells", "lat" : "Serózní buňky", "x" : 490, "y" : 94 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slinivka břišní (HE)", "en" : "Pancreas (HE)", "lat" : "Pancreas" } }, "3509240" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Pars intermedia labiorum oris vykazuje vysoké vazivové papily s četnými kapiláry. Ty dodávají této oblasti červenou barvu. Buňky povrchového epitelu jsou díky přítomnosti specifického proteinu eleidinu velmi světlé až průsvitné.

", "en" : "

Pars intermedia labiorum oris contains high connective tissue papillae with numerous capillaries. These capillaries give bright red color to this region. Surface epithelial cells are pale or even transparent due to high content of protein eleidin. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-4.jpg", "index" : 70, "markers" : [ { "cons" : [ [ 622, 413 ], [ 407, 369 ] ], "cs" : "Příčné a podélné řezy dermálními papilami s cévami", "en" : "Transverse and longitudinal section of dermal papillae with vessels", "lat" : "Příčné a podélné řezy vazivovými papilami s cévami", "x" : 373, "y" : 191 }, { "cons" : [ [ 455, 114 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "en" : "Stratified squamous epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "x" : 458, "y" : 30 }, { "cons" : [ [ 534, 509 ] ], "cs" : "Bazální membrána epitelu", "en" : "Basement membrane of epithelium", "lat" : "Bazální membrána epitelu", "x" : 364, "y" : 556 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ret - červeň rtu (HE)", "en" : "Lip - vermilion border (HE)", "lat" : "Labium oris - pars intermedia labiorum oris" } }, "3509241" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Buňky serózních acinů produkují alkalický sekret (pankreatická šťáva) s trávicími enzymy - proteázy, amylázy, lipázy, nukleázy. Množství sekretu je přibližně 1.5 l za den.

První buňky vsunutých vývodů se často dostávají až do centra acinů a jsou pak popisovány na snímcích jako centroacinózní buňky. Na vsunuté vývody navazují intralobulaární vývody a dále vývody interlobulární a hlavní.

", "en" : "

Cells of serous acini produce secretion (pancreatic juice) containing digestive enzymes - e.g. proteases, amylases, lipases, nucleases. The volume produced every day is approximately 1.5 L.

Lumina of serous acini are lined by centroacinar cells, continuous with intercalated ducts. Intercalated ducts are drained by intralobular ducts, then interlobular and main ducts. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-40.jpg", "index" : 71, "markers" : [ { "cons" : [ [ 299, 280 ] ], "cs" : "Intralobulární vývod", "en" : "Intralobular duct", "lat" : "Intralobulární vývod", "x" : 338, "y" : 179 }, { "cons" : [ [ 215, 360 ], [ 411, 406 ], [ 487, 280 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 127, "y" : 478 }, { "cons" : [ [ 672, 462 ] ], "cs" : "Centroacinózní buňka", "en" : "Centroacinar cell", "lat" : "Centroacinózní buňka", "x" : 487, "y" : 508 }, { "cons" : [ [ 123, 540 ] ], "cs" : "Septum", "en" : "Septum", "lat" : "Septum", "x" : 173, "y" : 569 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slinivka břišní (HE)", "en" : "Pancreas (HE)", "lat" : "Pancreas" } }, "3509242" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Endokrinní pankreatické Langerhansovy ostrůvky jsou kompaktní kulaté či ovoidní struktury vložené do exokrinní acinózní tkáně pankreatu. Buňky ostrůvku jsou uspořádány do epitelových trámců, které jsou obklopeny sítí kapilár fenestrovaného typu. Jednotlivé typy endokrinních buněk při barvení HE nelze rozlišit.

", "en" : "

The endocrine pancreatic islets of Langerhans are compact, spherical or ovoid structures, embedded by the exocrine acinar tissue of the pancreas. The islet cells are arranged in epithelial cords, separated by fenestrated capillaries. Individual types of endocrine cells cannot be distinguished by HE staining.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-41.jpg", "index" : 72, "markers" : [ { "cons" : [ [ 301, 267 ], [ 302, 462 ], [ 394, 312 ] ], "cs" : "Trámce endokrinních buněk", "en" : "Cords of endocrine cells", "lat" : "Trámce endokrinních buněk", "x" : 411, "y" : 227 }, { "cons" : [ [ 251, 198 ], [ 259, 405 ], [ 323, 235 ] ], "cs" : "Krevní sinusoidy", "en" : "Blood sinusoids", "lat" : "Krevní sinusoidy", "x" : 46, "y" : 171 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Slinivka břišní - Langerhansův ostrůvek (HE)", "en" : "Pancreas - Islet of Langerhans (HE)", "lat" : "Pancreas" } }, "3509243" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jaterní sinusoidy jsou fenestrované kapiláry s nesouvislou endotelovou výstelkou. Uvnitř sinusoid se nachází jaterní makrofágy - Kupfferovy buňky. Fagocytují mikrorganismy, nejrůznější antigeny a buněčnou debris. Také hrají důležitou roli v modulaci imunitního systému a regernaci jater. Na preparátu byly Kupferovy buňky zviditelněny pomocí trypanové modři.

", "en" : "

Liver sinusoids are fenestrated capillaries with discontinuous endothelial linning. Within the sinusoids, liver macrophages, or Kupfer cells, are present. They phagocyte microorganisms, various antigens or cell debris from the sinusoids. Kupfer cells have also an important role in immunomodulation or liver regeneration.  In the slide, Kupfer cells were visualized by trypan blue.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-42.jpg", "index" : 73, "markers" : [ { "cons" : [ [ 680, 237 ] ], "cs" : "Centrální véna", "en" : "Central vein", "lat" : "Vena centralis", "x" : 484, "y" : 82 }, { "cons" : [ [ 300, 197 ], [ 269, 248 ], [ 399, 134 ] ], "cs" : "Trámce hepatocytů", "en" : "Cords of hepatocytes", "lat" : "Trámce hepatocytů", "x" : 89, "y" : 119 }, { "cons" : [ [ 210, 398 ], [ 61, 469 ], [ 374, 297 ] ], "cs" : "Jaterní sinusoidy", "en" : "Hepatic sinusoids", "lat" : "Jaterní sinusoidy", "x" : 47, "y" : 311 }, { "cons" : [ [ 380, 464 ], [ 443, 391 ], [ 588, 461 ] ], "cs" : "Kupfferovy buňky", "en" : "Kupffer cells", "lat" : "Kupfferovy buňky", "x" : 414, "y" : 492 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Játra - Kupfferovy buňky (trypanová modř)", "en" : "Liver - Kupffer cells (trypan blue)", "lat" : "Hepar" } }, "3509244" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Specifická impregnace buněčných organel např. Golgiho aparátu v buňkách žlázového epitelu. 

", "en" : "

Specific impregnation of cell organells e.g. Golgi apparatus in cells of anal glandular epithelium. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-43.jpg", "index" : 74, "markers" : [ { "cons" : [ [ 59, 293 ], [ 133, 278 ], [ 275, 266 ], [ 472, 265 ] ], "cs" : "Golgiho aparát", "en" : "Golgi apparatus", "lat" : "Golgiho aparát", "x" : 123, "y" : 127 }, { "cs" : "Lumen žlázky", "en" : "Lumen of a gland", "lat" : "Lumen žlázky", "x" : 390, "y" : 29 }, { "cs" : "Lumen žlázky", "en" : "Lumen of a gland", "lat" : "Lumen žlázky", "x" : 286, "y" : 482 }, { "cons" : [ [ 523, 289 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Bazální membrána", "x" : 481, "y" : 417 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Anální žlázky - Golgiho aparát (impregnace)", "en" : "Anal glands - Golgi apparatus (impregnation)", "lat" : "Glandulae anales" } }, "3509245" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-5.jpg", "index" : 75, "markers" : [ { "cons" : [ [ 74, 114 ], [ 143, 254 ] ], "cs" : "Podélné a příčné řezy příčně pruhovanou kosterní svalovinou", "en" : "Transverse and longitudinal sections of striated skeletal muscles", "lat" : "Podélné a příčné řezy příčně pruhovanou kosterní svalovinou", "x" : -3, "y" : 38 }, { "cs" : "Dorsum linguae", "en" : "Dorsum linguae", "lat" : "Dorsum linguae", "x" : 767, "y" : 297 }, { "cons" : [ [ 552, 507 ] ], "cs" : "Papilla filiformis", "en" : "Papilla filiformis", "lat" : "Papilla filiformis", "x" : 652, "y" : 376 }, { "cons" : [ [ 598, 237 ] ], "cs" : "Papilla fungiformis", "en" : "Papilla fungiformis", "lat" : "Papilla fungiformis", "x" : 732, "y" : 157 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Jazyk - dorsum linguae (HE)", "en" : "Tongue - dorsum linguae (HE)", "lat" : "Lingua" } }, "3509246" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Povrch ventrální strany jazyka je hladký, vazivové papily jsou nízké a jsou zcela překryty vrstevnatým dlaždicovým epitelem.

", "en" : "

The surface of ventral part of tongue is smooth, connective tissue papillae are low and are fully covered by stratified squamous epithelium.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-6.jpg", "index" : 76, "markers" : [ { "cs" : "Facies mylohyoidea", "en" : "Facies mylohyoidea", "lat" : "Facies mylohyoidea", "x" : 93, "y" : 529 }, { "cons" : [ [ 180, 322 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel", "en" : "Stratifed squamous nonkeratinized epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel", "x" : -2, "y" : 421 }, { "cons" : [ [ 426, 26 ], [ 616, 252 ] ], "cs" : "Gl. lingualis anterior (Blandini)", "en" : "Gl. lingualis anterior (Blandini)", "lat" : "Gl. lingualis anterior", "x" : 289, "y" : 151 }, { "cons" : [ [ 215, 341 ], [ 221, 363 ], [ 181, 294 ] ], "cs" : "Vazivové papily", "en" : "Connective tissue papillae", "lat" : "Vazivové papily", "x" : 180, "y" : 243 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Jazyk - facies mylohyoidea (HE)", "en" : "Tongue - facies mylohyoidea (HE)", "lat" : "Lingua - facies mylohyoidea" } }, "3509247" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Největší jazykové papily jsou papily hrazené (p. circumvallatae). Na laterální straně papily v jejich epitelu jsou nejlépe viditelné drobné soudečkovité útvary - chuťové pohárky. Kolem papily je hluboká brázda, do které ústí čistě serózní slinné žlázy Ebnerovy.

", "en" : "

Valate papillae are the largest of all lingual papillae​. In lateral sides of valate papillae, taste buds are apparent as small, barrell-like, pale structures. Around the papilla, a deep furrow (circular depression) is present, where purely serous, salivary glands of Ebner open.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-7.jpg", "index" : 77, "markers" : [ { "cons" : [ [ 392, 157 ] ], "cs" : "Papilla vallata", "en" : "Papilla vallata", "lat" : "Papilla vallata", "x" : 451, "y" : 27 }, { "cons" : [ [ 479, 223 ], [ 622, 255 ] ], "cs" : "Papillae filiformes", "en" : "Papillae filiformes", "lat" : "Papillae filiformes", "x" : 626, "y" : 89 }, { "cons" : [ [ 110, 389 ], [ 355, 414 ], [ 581, 492 ] ], "cs" : "Gll. gustatoriae (Ebneri)", "en" : "Gll. gustatoriae (Ebneri)", "lat" : "Gll. gustatoriae (Ebneri)", "x" : 156, "y" : 327 }, { "cons" : [ [ 171, 147 ], [ 433, 245 ] ], "cs" : "Cirkumpapilární brázda", "en" : "Circular trench", "lat" : "Fossa", "x" : 129, "y" : 27 }, { "cons" : [ [ 178, 219 ], [ 394, 283 ] ], "cs" : "Chuťové pohárky", "en" : "Taste buds", "lat" : "Caliculi gustatorii", "x" : 201, "y" : 219 }, { "cons" : [ [ 112, 582 ] ], "cs" : "Příčně pruhovaná kosterní svalová tkáň", "en" : "Striated skeletal muscle tissue", "lat" : "Příčně pruhovaná kosterní svalová tkáň", "x" : 52, "y" : 491 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Jazykové papily (HE)", "en" : "Lingual papillae (HE)", "lat" : "Papillae linguales" } }, "3509248" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Hrazená papila je tvořena primární vazivovou papilou, ze které odstupují ještě další drobné sekundární vazivové papily. Vše je překryto vrstevnatým dlaždicovým epitelem, povrch je podobně jako u houbovité papily zcela hladký.

Pozn.: Nezaměňte drobné sekundární vazivové papily za chuťové pohárky.

", "en" : "

The core of papilla vallata consists of primary papilla made up by connective tissue. Smaller secondary connective tissue papillae extend from priamry papilla. The surface is smooth, covered by stratified squamous epithelium, similarly as the surface of fungiform papillae.

Cave: Do not confuse secondary papillae with taste buds.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-8.jpg", "index" : 78, "markers" : [ { "cons" : [ [ 558, 132 ] ], "cs" : "Cirkumpapilární brázda", "en" : "Circular trench", "lat" : "Fossa", "x" : 507, "y" : 26 }, { "cons" : [ [ 451, 551 ], [ 687, 302 ] ], "cs" : "Gll. gustatoriae (Ebneri)", "en" : "Gll. gustatoriae (Ebneri)", "lat" : "Gll. gustatoriae (Ebneri)", "x" : 519, "y" : 435 }, { "cons" : [ [ 112, 463 ] ], "cs" : "Vývod gll. gustatoriae (Ebneri)", "en" : "Duct of gll. gustatoriae (Ebneri)", "lat" : "Vývod gll. gustatoriae (Ebneri)", "x" : 98, "y" : 533 }, { "cons" : [ [ 140, 378 ], [ 56, 321 ] ], "cs" : "Chuťové pohárky", "en" : "Taste buds", "lat" : "Caliculi gustatorii", "x" : 150, "y" : 231 }, { "cons" : [ [ 167, 30 ], [ 133, 56 ], [ 28, 176 ] ], "cs" : "Sekundární papily", "en" : "Secondary papillae", "lat" : "Sekundární papily", "x" : 63, "y" : 143 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Hrazená papila (HE)", "en" : "Vallate papilla (HE)", "lat" : "Papilla vallata" } }, "3509249" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Chuťové pohárky jsou uložené ve vrstevnatém dlaždicovém epitelu např. hrazené papily. Tvoří je vlastní smyslové buňky (sekundární smyslový epitel), podpůrné buňky a bazální. Ve světelném mikroskopu je však při běžném barvení HE nelze odlišit.

", "en" : "

Taste buds are inserted in stratified squamous epithelium of e.g. papilla vallata. They consist of sensory cells (secondary sensory epithelium), supporting cells and basal cells. The cell types, however, cannot be recognized by a routine staining in a light microscope. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-14-9.jpg", "index" : 79, "markers" : [ { "cons" : [ [ 551, 328 ], [ 553, 218 ], [ 567, 157 ], [ 564, 84 ] ], "cs" : "Chuťové pohárky", "en" : "Taste buds", "lat" : "Caliculi gustatorii", "x" : 606, "y" : 196 }, { "cons" : [ [ 435, 343 ] ], "cs" : "Porus gustatorius", "en" : "Porus gustatorius", "lat" : "Porus gustatorius", "x" : 211, "y" : 209 }, { "cs" : "Cirkumpapilární brázda", "en" : "Circular trench", "lat" : "Fossa", "x" : 176, "y" : 13 }, { "cons" : [ [ 106, 565 ], [ 470, 564 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel", "en" : "Stratified squamous nonkeratinized epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící epitel", "x" : 108, "y" : 433 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Chuťové pohárky - papilla vallata (HE)", "en" : "Taste buds - papilla vallata (HE)", "lat" : "Caliculi gustatorii" } }, "3509250" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Povrch ledviny (ren) kryje tenké vazivové pouzdro (capsula fibrosa). Parenchym ledviny se skládá z kůry a dřeně. Dřeň tvoří kónické pyramidy s bází obrácenou k povrchu ledviny a vrcholem vsunutým do ledvinného kalíšku. Ve světelném mikroskopu se dřeň jeví světlá, s četnými průsvity kanálků. Z bází dřeňových pyramid výbíhají do kůry dřeňové paprsky (striae medullares). Pod pouzdrem a kolem dřeňových pyramid se rozprostírá kůra, která je tmavší a kromě kanálků obsahuje ledvinná tělíska (corpuscula renis). Podle uspořádání a lokalizace se v kůře rozlišují tři oblasti: cortex corticis (pod pouzdrem), pars radiata corticis (obsahuje striae medullares) a columnae renales (mezi dřeňovými pyramidami).

", "en" : "

Kidney (ren) surface is covered by a thin fibrous capsule (capsula fibrosa). Kidney parenchyma consists of the renal cortex and medulla. The renal medulla forms conical pyramids of linearly aligneded tubules and ducts, with a base turned towards the kidney surface and the apex inserted into the renal calyx. The medulla is paler than cortex, with numerous cross- or longitudinal sections of tubules. Medullary rays (striae medullares) extend from the base of pyramids into the cortex. Below the capsule, and around the medullary pyramids, the cortex extends. The cortex looks darker and besides renal tubules contains renal corpuscles. Three areas are distinguished in the cortex according to the arrangement and localization: cortex corticis (below the capsule), pars radiata corticis (includes striae medullares) and columnae renales (between medullary pyramids).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-1.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 1, 599, 512, 598 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 515, 598, 800, 597 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 25, 295, 160, 322 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 194, 310, 512, 391 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 80, "markers" : [ { "cons" : [ [ 68, 121 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : -10, "y" : 21 }, { "cons" : [ [ 179, 230 ], [ 236, 196 ], [ 173, 68 ] ], "cs" : "Ledvinné tělísko", "en" : "Renal corpuscle", "lat" : "Corpusculum renis", "x" : 65, "y" : 140 }, { "cs" : "Kůra", "en" : "Cortex", "lat" : "Substantia corticis", "x" : 182, "y" : 540 }, { "cs" : "Dřeň", "en" : "Medulla", "lat" : "Substantia medullaris", "x" : 633, "y" : 545 }, { "cs" : "Cortex corticis", "en" : "Cortex corticis", "lat" : "Cortex corticis", "x" : 15, "y" : 252 }, { "cs" : "Pars radiata corticis", "en" : "Pars radiata corticis", "lat" : "Pars radiata corticis", "x" : 307, "y" : 300 }, { "cons" : [ [ 422, 130 ], [ 353, 93 ] ], "cs" : "Dřeňové paprsky", "en" : "Medullary rays", "lat" : "Striae medullares", "x" : 321, "y" : 24 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ledvina (HE)", "en" : "Kidney (HE)", "lat" : "Ren" } }, "3509251" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Pars spongiosa mužské uretry je celá, až k fossa navicularis, vystlaná vrstevnatým nebo víceřadým cylindrickým epitelem. V něm se vyskytují mělké prohlubně vyplněné světlými žlázovými buňkami, tzv. lacunae urethrales (Morgagni). Tyto endoepitelové žlázky produkují mucin.

", "en" : "

Up to fossa navicularis, the spongy urethra (pars spongiosa urethrae masculinae) is lined by stratified or pseudostratified columnar epithelium with shallow lacunae urethrales (Morgagni). These endoepithelial glands produce mucus protecting mucosa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-10.jpg", "index" : 81, "markers" : [ { "cons" : [ [ 93, 340 ] ], "cs" : "Vrstevnatý cylindrický epitel", "en" : "Stratified columnar epithelium", "lat" : "Vrstevnatý cylindický epitel", "x" : 94, "y" : 435 }, { "cons" : [ [ 288, 116 ], [ 590, 351 ] ], "cs" : "Lacunae urethrales (Morgagni)", "en" : "Lacunae urethrales (Morgagni)", "lat" : "Lacunae urethrales (Morgagni)", "x" : 316, "y" : 177 }, { "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Mucosal connective tissue", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 620, "y" : 110 }, { "cons" : [ [ 503, 82 ], [ 595, 39 ] ], "cs" : "Cévy", "en" : "Vessels", "lat" : "Cévy", "x" : 370, "y" : 13 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Mužská močová trubice (HE)", "en" : "Male urethra (HE)", "lat" : "Urethra masculina" } }, "3509252" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Ledvinné tělísko je částí základní stavební a funkční jednotky ledviny - nefronu. Je uloženo vždy v kůře ledviny. Tělísko se skládá z klubíčka kapilár (glomerulus) a Bowmanova pouzdra (capsula glomeruli). Tělísko má dva póly: cévní pól, jímž prochází arteriola aferentní a eferentní a v jehož blízkosti se nachází úsek distálního tubulu s macula densa a močový pól, z něhož vystupuje proximální tubulus. Bowmanovo pouzdro se skládá z viscerálního listu přiléhajícího k povrchu glomerulu a parietálního listu. Viscerální list je tvořen buňkami - podocyty. Vnitřní povrch parietálního listu je krytý jednovrstevným plochým epitelem. Mezi oběma listy je močový prostor, do nějž je filtrována primární moč.

", "en" : "

Renal corpuscle is a part of the basic structural and functional unit of the kidney - the nephron. It is always localized in the renal cortex, never in the medulla. The corpuscle consists of a tuft of capillaries (glomerulus) embedded by the Bowman's capsule (capsula glomeruli). Each corpuscle has two poles - vascular pole, through which afferent and efferent arterioles enter the glomerulus, and urinary pole, where the proximal tubule attaches. Bowman's capsule consists of visceral layer covering the surface of glomerulus and parietal layer. Visceral layer is formed by cells - podocytes. Parietal layer is lined with simple squamous epithelium. Between both layers of Bowman's capsule, there is space whre primary urine filtrates.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-2.jpg", "index" : 82, "markers" : [ { "cons" : [ [ 199, 420 ] ], "cs" : "Parietální list Bowmanova pouzdra", "en" : "Parietal sheet of Bowman's capsule", "lat" : "Parietální list Bowmanova pouzdra", "x" : 19, "y" : 556 }, { "cons" : [ [ 201, 379 ] ], "cs" : "Močový prostor", "en" : "Urinary space", "lat" : "Močový prostor", "x" : 5, "y" : 289 }, { "cons" : [ [ 360, 426 ] ], "cs" : "Cévní pól", "en" : "Vascular pole", "lat" : "Polus vascularis", "x" : 229, "y" : 508 }, { "cons" : [ [ 279, 229 ] ], "cs" : "Močový pól", "en" : "Urinary pole", "lat" : "Polus urinalis", "x" : 117, "y" : 196 }, { "cs" : "Glomerulus", "en" : "Glomerulus", "lat" : "Glomerulum", "x" : 261, "y" : 339 }, { "cons" : [ [ 225, 156 ], [ 320, 91 ] ], "cs" : "Proximální tubulus", "en" : "Proximal tubule", "lat" : "Tubulus proximalis", "x" : 56, "y" : 34 }, { "cons" : [ [ 562, 124 ] ], "cs" : "Distální tubulus", "en" : "Distal tubule", "lat" : "Tubulus distalis", "x" : 326, "y" : 118 }, { "cons" : [ [ 380, 436 ] ], "cs" : "Macula densa", "en" : "Macula densa", "lat" : "Macula densa", "x" : 466, "y" : 361 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ledvina - ledvinné tělísko (HE)", "en" : "Kidney - renal corpuscle (HE)", "lat" : "Ren - corpusculum renis" } }, "3509253" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Části nefronu uložené v kůře jsou: ledvinné tělísko, proximální tubulus a distální tubulus. Kanálky jsou vystlány jednovrstevným kubickým epitelem, ale lze je jenoduše odlišit. Buňky proximálního tubulu jsou větší a intenzivně se barví eozinem, jejich jádra jsou v epitelu nepravidelně, řídce rozložena a lumen, vyplněné mikroklky (kartáčový lem), je nezřetelné. Buňky distálního tubulu jsou menší a světlejší, jejich jádra jsou hustě a pravidelně uspořádaná kolem zřetelně ohraničeného lumina.

", "en" : "

Some parts of nephron - renal corpuscle, proximal tubule and distal tubule - are localized in the renal cortex. Both tubules are lined by simple cuboidal epithelium. The cells of proximal tubule are larger and intensely stained with eosin, their nuclei are irregularly and sparsely distributed in the epithelium, and lumen, containing microvilli (brush border), is rather indistinct. The cells of distal tubule are smaller and paler, nuclei are densely and regularly arranged around the clearly defined lumen.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-3.jpg", "index" : 83, "markers" : [ { "cons" : [ [ 183, 326 ] ], "cs" : "Ledvinné tělísko", "en" : "Renal corpuscle", "lat" : "Corpusculum renis", "x" : 271, "y" : 409 }, { "cons" : [ [ 503, 357 ], [ 308, 564 ] ], "cs" : "Proximální tubulus", "en" : "Proximal tubule", "lat" : "Tubulus proximalis", "x" : 508, "y" : 296 }, { "cons" : [ [ 251, 120 ], [ 418, 89 ] ], "cs" : "Distální tubulus", "en" : "Distal tubule", "lat" : "Tubulus distalis", "x" : 201, "y" : 37 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ledvina - kůra (HE)", "en" : "Kidney - cortex (HE)", "lat" : "Cortex renis" } }, "3509254" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Do dřeně sestupuje Henleova klička a lze v ní tudíž vidět průřezy jejím tlustým i tenkým segmentem. Tlustý segment je vystlán jednovrstevným kubickým epitelem, jehož buňky mají slabě eozinofilní cytoplazmu. Tenký segment je vystlán jednovrstevným plochým epitelem s velmi světlou cytoplazmou.

Sběrací kanálky jsou vystlané jednovrstevným kubickým až cylindrickým epitelem. Epitelové buňky mají slabě se barvící cytoplazmu, dobře patrné laterální hranice a apexy mírně vyklenuté do lumina kanálku.

", "en" : "

Henle's loop descends into the medulla and thin and thick segments occur there. The thick segment is by with simple cuboidal epithelium composed of cells with slightly eosinophilic cytoplasm. The thin segment is lined by simple squamous epithelium containing flattened cells with pale cytoplasm.

Collecting ducts are lined by simple cuboidal to columnar epithelium. The epithelial cells have weakly stained cytoplasm, well visible lateral borders and apexes slightly protruding into the lumen of duct.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-4.jpg", "index" : 84, "markers" : [ { "cons" : [ [ 320, 513 ], [ 502, 498 ], [ 672, 365 ] ], "cs" : "Sběrací kanálek", "en" : "Collecting duct", "lat" : "Ductus colligens", "x" : 349, "y" : 352 }, { "cons" : [ [ 56, 204 ], [ 101, 420 ] ], "cs" : "Tlustý segment Henleovy kličky", "en" : "Thick segment of Henle's loop", "lat" : "Ansa nephroni - tlustý segment", "x" : 30, "y" : 136 }, { "cons" : [ [ 466, 263 ], [ 397, 193 ] ], "cs" : "Tenký segment Henleovy kličky", "en" : "Thin segment of Henle's loop", "lat" : "Ansa nephroni - tenký segment", "x" : 449, "y" : 173 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ledvina - dřeň (HE)", "en" : "Kidney - medulla (HE)", "lat" : "Medulla renis" } }, "3509255" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Kolem nefronů, sběracích kanálků a cév se v kůře i dřeni ledviny vyskytuje jemné intersticiální vazivo. Použitý způsob barvení (Weigert-van Gieson) barví jádra buněk černě a kolagenní vlákna intersticiálního vaziva třešňově červeně.

", "en" : "

Fine interstitial connective tissue surrounds nephrons, collecting ducts and vessels in the cortex and medulla of kidney. The staining method (Weigert-van Gieson) used in this slide stains collagenous fibers of interstitial tissue in cherry red; cell nuclei are black.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-4a.jpg", "index" : 85, "markers" : [ { "cons" : [ [ 330, 316 ], [ 622, 343 ] ], "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 452, "y" : 246 }, { "cons" : [ [ 512, 473 ], [ 429, 558 ] ], "cs" : "Proximální tubulus", "en" : "Proximal tubule", "lat" : "Tubulus proximalis", "x" : 529, "y" : 519 }, { "cons" : [ [ 340, 398 ] ], "cs" : "Distální tubulus", "en" : "Distal tubule", "lat" : "Tubulus distalis", "x" : 104, "y" : 407 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ledvina - intersticiální vazivo (Weigert-van Gieson)", "en" : "Kidney - interstitial connective tissue (Weigert-van Gieson)", "lat" : "Ren" } }, "3509256" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Stěna ledvinného kalichu se skládá ze sliznice, vrstvy hladkého svalstva a adventicie. Sliznice tvoří nízké nepravidelné řasy a je pokryta přechodním epitelem. Slizniční vazivo (lamina propria) obsahuje řídké kolagenní vazivo s četnými elastickými vlákny. Kalichy, spolu s cévami a nervy, jsou obklopeny tukovým vazivem vyplňujícím hilus ledviny.

", "en" : "

The wall of renal calyx consists of mucosa, external muscle tissue and adventitia. Mucosa creates low irregular folds and is covered with transitional epithelium. Lamina propria consists of loose collagenous connective tissue with numerous elastic fibers. Calices, together with vessels and nerves, are surrounded by adipose connective tissue of kidney hilum.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-5.jpg", "index" : 86, "markers" : [ { "cons" : [ [ 460, 148 ] ], "cs" : "Ledvinný kalich", "en" : "Renal calyx", "lat" : "Calyx renalis", "x" : 132, "y" : 236 }, { "cons" : [ [ 514, 206 ] ], "cs" : "Přechodný epitel", "en" : "Transitional epithelium", "lat" : "Přechodný epitel", "x" : 527, "y" : 252 }, { "cons" : [ [ 266, 332 ], [ 720, 354 ] ], "cs" : "Tukové vazivo", "en" : "Adipose connective tissue", "lat" : "Tukové vazivo", "x" : 469, "y" : 420 }, { "cons" : [ [ 439, 540 ] ], "cs" : "Arterie", "en" : "Artery", "lat" : "Arteria", "x" : 264, "y" : 434 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ledvina - kalich (HE)", "en" : "Kidney - calyx (HE)", "lat" : "Calyx renalis" } }, "3509257" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Stěna močovodu se skládá ze sliznice (přechodní epitel a řídké kolagenní vazivo s elastickými vlákny), která tvoří podélné řasy a lumen močovodu má na příčném řezu hvězdicový tvar. Zevní vrstvu svalovou tvoří hladká svalovina; na povrchu je adventicie.

", "en" : "

Mucosa of the ureter is composed of transitional epithelium and lamina propria formed by loose collagen connective tissue with elastic fibers. Mucosa forms longitudinal folds, which cause a star-like appearance of the ureteric lumen. Muscularis consists of the smooth muscle cells. There is an adventitia on the outer surface of ureter.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-6.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 387, 251, 414, 276 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 692, 464, 642, 440 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 87, "markers" : [ { "cs" : "Přechodný epitel", "en" : "Transitional epithelium", "lat" : "Přechodný epitel", "x" : 416, "y" : 228 }, { "cons" : [ [ 367, 186 ], [ 524, 197 ] ], "cs" : "Slizniční řasa", "en" : "Mucosal fold", "lat" : "Slizniční řasa", "x" : 411, "y" : 54 }, { "cons" : [ [ 258, 164 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 92, "y" : 55 }, { "cs" : "Svalová vrstva", "en" : "Muscularis", "lat" : "Tunica muscularis", "x" : 537, "y" : 492 }, { "cs" : "Adventicie", "en" : "Adventitia", "lat" : "Tunica adventitia", "x" : 623, "y" : 52 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Močovod (HE)", "en" : "Ureter (HE)", "lat" : "Ureter" } }, "3509258" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Hladká svalová tkáň je ve stěně močovodu uspořádaná do dvou vrstev: vnitřní longitudinální a zevní cirkulární. V dolní 1/3 je vytvořena ještě třetí vrstva, longitudinální. Přibarvením vaziva šafránem (vazivo je žluté) je uspořádání svalstva dobře patrné.

", "en" : "

Muscularis consists of the smooth muscle cells and is arranged in two layers - inner longitudinal and outer circular in upper 2/3 of ureter and the additional 3rd layer - longitudinal, occurs in low 1/3 of ureter. Saffron used in this staining method stains collagen connective tissue in yellow. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-6a.jpg", "index" : 88, "markers" : [ { "cons" : [ [ 368, 257 ] ], "cs" : "Přechodný epitel", "en" : "Transitional epithelium", "lat" : "Přechodný epitel", "x" : 218, "y" : 183 }, { "cons" : [ [ 507, 332 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 507, "y" : 395 }, { "cons" : [ [ 215, 458 ] ], "cs" : "Vnitřní longitudinální svalová vrstva", "en" : "Inner longitudinal muscle layer", "lat" : "Vnitřní longitudinální svalová vrstva", "x" : 240, "y" : 541 }, { "cons" : [ [ 82, 288 ] ], "cs" : "Vnější cirkulární svalová vrstva", "en" : "Outer circular muscle layer", "lat" : "Vnější cirkulární svalová vrstva", "x" : 22, "y" : 336 }, { "cs" : "Adventicie", "en" : "Adventitia", "lat" : "Tunica adventitia", "x" : 682, "y" : 497 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Močovod (HEŠ)", "en" : "Ureter (HES)", "lat" : "Ureter" } }, "3509259" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Stěna močového měchýře se skládá ze sliznice kryté přechodným epitelem s nápadnými buňkami na luminálním povrchu. Řídké kolagenní vazivo sliznice obsahuje síť elastických vláken. Hladké svalstvo tvoří tři nezřetelně oddělené vstvy: vnitřní síťovitou, střední cirkulární a zevní podélnou. Většinu povrchu močového měchýře kryje adventicie, kraniodorzálně zasahuje pobřišnice.

", "en" : "

The wall of urinary bladder consists of mucosa, covered with transitional epithelium with umbrella cells on the luminal surface cells. Loose connective tissue in lamina propria contains network of elastic fibers. Smooth muscle tissue is arranged in three rather inapparent layers: plexiform, circular and longitudinal. Majority of the suface of urinary bladder is covered with adventitia, only a small area on dorsocranial aspect is covered with serosa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-7.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 502, 105, 607, 103 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 89, "markers" : [ { "cs" : "Přechodný epitel", "en" : "Transitional epithelium", "lat" : "Lamina epithelialis mucosae", "x" : 552, "y" : 36 }, { "cons" : [ [ 670, 343 ], [ 612, 170 ] ], "cs" : "Povrchové buňky", "en" : "Umbrella cells", "lat" : "Stratum superficialis", "x" : 709, "y" : 236 }, { "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 225, "y" : 229 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Močový měchýř (HE)", "en" : "Urinary bladder (HE)", "lat" : "Vesica urinaria" } }, "3509260" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Ženská močová trubice je od výstupu z močového měchýře po vyústění do vestibulum vaginae vystlaná nerohovějícím vrstevnatým dlaždicovým epitelem (s krátkým úsekem přechodného epitelu). Slizniční vazivo je prostoupeno četnými žilními pleteněmi. Mohou být přítomny mucinózní Littréovy žlázky.

", "en" : "

The female urethra is lined with nonkeratinized stratified squamous epithelium in its whole length from urinary bladder (with short region lined by transitional epithelium) to vestibulum vaginae. Lamina propria consists of loose collagen connective tissue and contains numerous venous plexuses. Occasionally, mucous glands of Littré can be present. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-8.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 396, 230, 544, 153 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 90, "markers" : [ { "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "en" : "Stratified squamous epithelium", "lat" : "Lamina epithelialis mucosae", "x" : 326, "y" : 89 }, { "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 81, "y" : 405 }, { "cons" : [ [ 454, 402 ], [ 402, 310 ], [ 479, 564 ] ], "cs" : "Venózní pleteň", "en" : "Venous plexus", "lat" : "Venózní pleteň", "x" : 129, "y" : 267 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ženská močová trubice (HE)", "en" : "Female urethra (HE)", "lat" : "Urethra feminina" } }, "3509261" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Mužskou močovou trubici lze rozdělit na několik úseků: Sliznice pars intramuralis (praeprostatica) a horní část pars prostatica po colliculus seminalis jsou kryty přechodným epitelem. Pars prostaticap. diaphragmatica a p. spongiosa (cavernosa) po fossa navicularis jsou kryty vrstevnatým nebo víceřadým cylindickým epitelem. Urethra od fossa navicularis po vyústění je kryta vrstevnatým dlaždicovým epitelem.

Ve sliznici se vyskytují mucinózní žlázky - endoepitelové lacunae urethrales (Morgagni) a v lamina propria gll. paraurethrales (Littré). Močová trubice je obklopena erektilní tkání obsahující aa. helicinae a venózní lakuny.

", "en" : "

Male urethra can be principally divided to four distinct parts: pars intramuralis (praeprostatica) and upper part of pars prostatica to colliculus seminalis are lined by transitional epithelium. Pars prostaticap. diaphragmatica and p. spongiosa (cavernosa) to fossa navicularis are lined by stratified or pseudostratified columnar epithelium. Urethra from fossa to urethral orifice is lined by stratified squamous epithelium.  

Mucosa of urethra contains mucous glands - lacunae urethrales (Morgagni) in epithelium and gll. paraurethrales (Littré) in lamina propria. Spongy urethra is surrounded by erectile tissue with arteriae helicinae and venous lacunae.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-15-9.jpg", "index" : 91, "markers" : [ { "cons" : [ [ 552, 356 ] ], "cs" : "Urethra", "en" : "Urethra", "lat" : "Urethra", "x" : 559, "y" : 216 }, { "cons" : [ [ 57, 207 ], [ 665, 95 ] ], "cs" : "Gll. paraurethrales (Littré)", "en" : "Gll. paraurethrales (Littré)", "lat" : "Gll. paraurethrales (Littré)", "x" : 163, "y" : 58 }, { "cs" : "Corpus spongiosum urethrae", "en" : "Corpus spongiosum urethrae", "lat" : "Corpus spongiosum urethrae", "x" : 306, "y" : 532 }, { "cons" : [ [ 254, 164 ], [ 305, 205 ], [ 371, 213 ] ], "cs" : "Aa. helicinae", "en" : "Aa. helicinae", "lat" : "Aa. helicinae", "x" : 114, "y" : 255 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Mužská močová trubice (HE)", "en" : "Male urethra (HE)", "lat" : "Urethra masculina" } }, "3509262" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Vaječník (ovarium) je párová pohlavní žláza ženy. Povrch ovaria kryje jednovrstevný plochý až cylindrický epitel (podle stáří ženy), v hilu přechází v mezotel. Pod epitelem je tenká vrstva hustšího vaziva, tunica albuginea. V ovariu lze rozlišit kůru a dřeň. Kůra tvoří širokou vrstvu buněčného stromatu, obsahujícího různá vývojová stádia folikulů (primordiální, unilaminární a multilamiární primární folikuly, sekundární-antrální folikuly a zralé-Graafovy folikuly) a jejich derivátů. Dřeň nezřetelně přechází v kůru; tvoří ji řídké vaskularizované vazivo.

", "en" : "

The ovary is a paired female gonad. In ovary, cortex and medulla are apparent. The cortex is a thick layer of highly cellular stroma, containing different developmental stages of ovarian follicles (primordial, unilaminar and multilaminar primary follicles, secondary-antral follicles, mature-Graafian follicles) and their derivatives. Medulla consists of loose, highly vascularized, connective tissue with inapparent transition to cortex. 

Surface is lined by ovarian surface epithelum of simple cuboidal or squamous morphology in fertile or postmenopasusal females, respectively, that is continuous with mesothelium in ovarian hilum. Thin layer of dense connective tissue, tunica albuginea, separates the cortex from surface epithelium.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-10.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 291, 90, 376, 288 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 472, 238, 487, 298 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 92, "markers" : [ { "cs" : "Kůra", "en" : "Cortex", "lat" : "Cortex ovarii", "x" : 364, "y" : 146 }, { "cs" : "Dřeň", "en" : "Medulla", "lat" : "Medulla ovarii", "x" : 509, "y" : 231 }, { "cons" : [ [ 139, 210 ] ], "cs" : "Primordiální folikuly", "en" : "Primordial follicles", "lat" : "Folliculus primordialis", "x" : 38, "y" : 24 }, { "cons" : [ [ 356, 425 ], [ 693, 254 ] ], "cs" : "Sekundární folikuly", "en" : "Secondary follicles", "lat" : "Folliculus vesiculosus", "x" : 285, "y" : 331 }, { "cons" : [ [ 445, 430 ], [ 503, 365 ] ], "cs" : "Multilaminární primární folikuly", "en" : "Multilaminar primary follicles", "lat" : "Folliculus primarius multilaminaris", "x" : 414, "y" : 465 }, { "cons" : [ [ 508, 53 ] ], "cs" : "Tunica albuginea", "en" : "Tunica albuginea", "lat" : "Tunica albuginea", "x" : 436, "y" : -16 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ovarium - kočka (HE)", "en" : "Ovary - cat (HE)", "lat" : "Ovarium" } }, "3509263" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Ovariální folikuly jsou váčky uložené ve stromatu kůry vaječníku. Každý primordiální folikul obsahuje jeden oocyt obklopený folikulárními buňkami. Podle velikosti a morfologie se folikuly dělí na:

- primordiální folikul - obsahuje oocyt a jednu vrstva velmi plochých folikulárních buněk

- primární unilaminární folikul - obsahuje oocyt a jednu vrstva kubických - cylindrických folikulárních buněk

- primární multilaminární folikul obsahuje oocyt a několik vrstev folikulárních buněk, které tvoří membrana granulosa. Mezi oocytem a folikulárními buňkami se vytváří zona pellucida. Buňky membrana granulosa v okolí oocytu vytváří corona radiata. Stromílní buňky vytváří theca folliculi

- sekundární folikul - v membrana granulosa kolem oocytu se tvoří dutinky, které nakonec splynou v jednotnou dutinu, antrum folliculi. Théka diferencuje na theca folliculi externa and interna

- zralý - Graafův folikul obsahuje v důsledku růstu dutiny tenčí vrstvu membrana granulosa. Vyklenuje se nad povrch ovaria a je připraven k ovulaci. 

", "en" : "

Ovarian follicles are structures within ovarian cortex supporting oocyte development. They are composed of the oocyte and epithelial (follicular) cell in one or more layers on basal lamina. Follicles are classified according to their size and morphology as follows: 

- primordial follicle - oocyte and a single layer of flattened follicular cells

- primary unilaminar follicle - oocyte and a single layer of cuboidal or columnar follicular cells

- primary multilaminar follicle - oocyte and two or more layers of follicular cells separated by zona pellucida. Stratified follicular cells constitute membrana granulosa,  granulosa cells around oocyte form corona radiata. Stromal cells around the folicle form theca folliculi

- secondary or antral - follicles with cavity (antrum folliculi) filled with follicular fluid (liqor folliculi). Cumulus oophorus develops. Theca differentiates to theca folliculi externa and interna

- mature or Graafian follicle contains thinner membrana granulosa due to growth of antrum. It bulges over the ovarian surface and is ready to ovulation. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-11.jpg", "index" : 93, "markers" : [ { "cons" : [ [ 77, 186 ], [ 103, 266 ] ], "cs" : "Primordiální folikuly", "en" : "Primordial follicles", "lat" : "Follicuclus primordialis", "x" : 56, "y" : 54 }, { "cons" : [ [ 148, 255 ], [ 130, 339 ] ], "cs" : "Jádro folikulární buňky", "en" : "Nucleus of follicular cell", "lat" : "Jádro folikulární buňky", "x" : 158, "y" : 141 }, { "cons" : [ [ 65, 356 ], [ 119, 300 ] ], "cs" : "Jádro oocytu", "en" : "Nucleus of oocyte", "lat" : "Jádro oocytu", "x" : 15, "y" : 440 }, { "cons" : [ [ 470, 241 ] ], "cs" : "Primární unilaminární folikul", "en" : "Unilaminar primary follicle", "lat" : "Folliculus primarius unilaminaris", "x" : 507, "y" : 170 }, { "cons" : [ [ 553, 378 ] ], "cs" : "Primární multilaminární folikul", "en" : "Multilaminar primary follicle", "lat" : "Folliculus primarius multilaminarisl", "x" : 296, "y" : 322 }, { "cons" : [ [ 652, 349 ] ], "cs" : "Jádro oocytu", "en" : "Nucleus of oocyte", "lat" : "Jádro oocytu", "x" : 608, "y" : 234 }, { "cons" : [ [ 610, 437 ] ], "cs" : "Folikulární buňky v membrana granulosa", "en" : "Follicular cells of membrana granulosa", "lat" : "Folikulární buňky v membrana granulosa", "x" : 365, "y" : 515 }, { "cons" : [ [ 538, 101 ] ], "cs" : "Stroma", "en" : "Stroma", "lat" : "Stroma", "x" : 579, "y" : 33 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ovarium - kočka (HE)", "en" : "Ovary - cat (HE)", "lat" : "Ovarium" } }, "3509264" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Zralý (Graafův) folikul obsahuje dutinu (antrum folliculi) vyplněnou tekutinou (liquor folliculi). Stěnu dutiny tvoři membrana granulosa, z níž se v jednom místě vyklenuje hrbolek obsahující oocyt - cumulus oophorus. Na povrchu oocytu je zřetelná vrstva, zona pellucida.

Vazivo kůry kolem zralého folikulu se diferencuje v theca folliculi interna a externa.

", "en" : "

Mature (Graafian) follicle contains cavity (antrum folliculi) filled with follicular fluid (liquor folliculi) and lined by cells of membrana granulosa, from which cumulus oophorus protrudes. It contains oocyte surrounded by zona pellucida, corona radiata and several layers of membrana granulosa cells.

Ovarian stroma differentiates into theca folliculi interna and externa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-12.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 184, 401, 184, 424 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 377, 339, 395, 358 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 342, 397, 367, 430 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 94, "markers" : [ { "cs" : "Antrum folliculi", "en" : "Antrum folliculi", "lat" : "Antrum folliculi", "x" : 24, "y" : 57 }, { "cons" : [ [ 356, 135 ], [ 676, 132 ] ], "cs" : "Cumulus oophorus", "en" : "Cumulus oophorus", "lat" : "Cumulus oophorus", "x" : 254, "y" : 17 }, { "cons" : [ [ 359, 198 ] ], "cs" : "Oocyt", "en" : "Oocyte", "lat" : "Oocyt", "x" : 201, "y" : 163 }, { "cons" : [ [ 343, 215 ] ], "cs" : "Zona pellucida", "en" : "Zona pellucida", "lat" : "Zona pellucida", "x" : 111, "y" : 243 }, { "cons" : [ [ 206, 409 ] ], "cs" : "Membrana granulosa", "en" : "Membrana granulosa", "lat" : "Membrana granulosa", "x" : 118, "y" : 317 }, { "cs" : "Theca folliculi interna", "en" : "Theca folliculi interna", "lat" : "Theca folliculi interna", "x" : 408, "y" : 305 }, { "cs" : "Theca folliculi externa", "en" : "Theca folliculi externa", "lat" : "Theca folliculi externa", "x" : 376, "y" : 388 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ovarium - kočka (HE)", "en" : "Ovary - cat (HE)", "lat" : "Ovarium" } }, "3509265" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Povrch ovaria kryje jednovrstevný epitel mezodermového původu. Podle věku ženy jsou epitelové buňky ploché, kubické až cylindrické. Pod epitelem je vazivová tunica albuginea ovarii. V průběhu růstu a zrání folikulu se kolem něj utváří theca folliculi externa a interna. Zevní vrstva theky má charakter vaziva s cirkulárně uspořádanými fibrocyty. Vnitřní theka se morfologicky i funkčně mění ve vaskularizovanou vrstvu steroidogenních thekálních buněk.

", "en" : "

The ovarian surface is covered by simple cuboidal epithelium that declines and becomes squamous with age. Layer of collagen connective tissue (tunica albuginea ovari) separates the surface epithelium from the cortex. Cortical stroma surrounding late follicles is differentiated into theca folliculi externa and interna. The outer theca is a layer of ovarian stroma with circular orientation of fibrocytes, while the inner theca transforms both morphologically and functionally into a vascularized layer of steroidogenous thecal cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-13.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 247, 85, 263, 116 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 332, 355, 362, 431 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 265, 227, 323, 344 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 401, 419, 451, 517 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 95, "markers" : [ { "cons" : [ [ 162, 108 ] ], "cs" : "Ovariální povrchový epitel", "en" : "Ovarian surface epithelium", "lat" : "Ovariální povrchový epitel", "x" : 34, "y" : 3 }, { "cs" : "Tunica albuginea ovarii", "en" : "Tunica albuginea ovarii", "lat" : "Tunica albuginea ovarii", "x" : 278, "y" : 55 }, { "cs" : "Antrum folliculi", "en" : "Antrum folliculi", "lat" : "Antrum folliculi", "x" : 522, "y" : 539 }, { "cs" : "Membrana granulosa", "en" : "Membrana granulosa", "lat" : "Membrana granulosa", "x" : 439, "y" : 427 }, { "cs" : "Theca folliculi interna", "en" : "Theca folliculi interna", "lat" : "Theca folliculi interna", "x" : 351, "y" : 340 }, { "cs" : "Theca folliculi externa", "en" : "Theca folliculi externa", "lat" : "Theca folliculi externa", "x" : 302, "y" : 233 }, { "cons" : [ [ 97, 559 ], [ 201, 425 ], [ 260, 470 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Capillares", "x" : 154, "y" : 222 }, { "cons" : [ [ 667, 277 ], [ 613, 297 ] ], "cs" : "Thekální buňky", "en" : "Thecal cells", "lat" : "Thecal cells", "x" : 620, "y" : 141 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ovarium - kočka (HE)", "en" : "Ovary - cat (HE)", "lat" : "Ovarium" } }, "3509266" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Žluté tělísko (corpus luteum) funguje jako endokrinní žláza. Skládá se ze steroidogenních buněk, granulózaluteinových (progesteron) a thékaluteinových (estrogeny).

", "en" : "

Corpus luteum is a temporary endocrine gland. It consists of granulosa-lutein cells producing progesteron and theca-lutein cells producing estrogenes.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-14.jpg", "index" : 96, "markers" : [ { "cons" : [ [ 108, 157 ], [ 212, 115 ] ], "cs" : "Granulosa-luteinové buňky", "en" : "Granulosa lutein cells", "lat" : "Granulosaluteinové buňky", "x" : 13, "y" : 211 }, { "cons" : [ [ 103, 432 ], [ 209, 400 ] ], "cs" : "Theca-luteinové buňky", "en" : "Theca lutein cells", "lat" : "Thekaluteinové buňky", "x" : 138, "y" : 476 }, { "cons" : [ [ 389, 90 ], [ 398, 258 ], [ 563, 394 ] ], "cs" : "Kapiláry krevní", "en" : "Blood capillaries", "lat" : "Blood capillaries", "x" : 474, "y" : 103 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Žluté tělísko (HE)", "en" : "Luteal body (HE)", "lat" : "Corpus luteum" } }, "3509267" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Ampulární úsek vejcovodu je místem fertilizace (oplození) oocytu spermií. Stěna ampully se skládá ze sliznice, velmi tenké nepravidelné zevní vrstvy hladké svaloviny a zevní povrch kryje seróza. Lumen ampuly je široké, ale málo prostorné, protože je vyplněné labyrintem slizničních řas. Sliznice se skládá z epitelu, který je jednovrstevný cylindrický s řasinkovými a sekrečními buňkami.

", "en" : "

In ampulla of the oviduct, fertilization of the oocyte by spermatozoon usually occurs. Mucosa of ampulla forms numerous folds, covered by simple columnar epithelium with ciliated cells and secretory peg cells. Muscularis consists of layers of smooth muscle cells. The external surface is covered by serosa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-15b.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 562, 546, 555, 508 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 97, "markers" : [ { "cons" : [ [ 326, 227 ], [ 458, 251 ] ], "cs" : "Slizniční řasy", "en" : "Mucosal folds", "lat" : "Slizniční řasy", "x" : 342, "y" : 167 }, { "cs" : "Seróza", "en" : "Serosa", "lat" : "Tunica serosa", "x" : 447, "y" : 519 }, { "cons" : [ [ 694, 358 ] ], "cs" : "Subserózní vazivo", "en" : "Subserosa", "lat" : "Tela subserosa", "x" : 601, "y" : 529 }, { "cons" : [ [ 186, 98 ] ], "cs" : "Svalová vrstva", "en" : "Muscularis", "lat" : "Tunica muscularis", "x" : 23, "y" : 33 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vejcovod - ampulla (HE)", "en" : "Oviduct - ampulla (HE)", "lat" : "Tuba uterina - pars ampullaris" } }, "3509268" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Isthmický úsek vejcovodu je místem časné embryogeneze. Stěna isthmu se skládá ze sliznice, silné zevní vrstvy hladké svaloviny a zevní povrch kryje seróza. Lumen istmu je užší, ale prostornější; slizniční řasy jsou podélné, nízké. Sliznice se skládá z epitelu, který je jednovrstevný cylindrický s řasinkovými a sekrečními buňkami.

", "en" : "

Wall of the isthmus of oviduct consists of mucosa, thick layer of smooth muscle tissue arranged mostly circularly. Serosa covers the outer surface of isthmus. Isthmic lumen is narrower, mucosal folds are low and less abundant. Isthmic epithelium consists of cilliated cells and numerous secretory peg cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-16b.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 410, 139, 530, 133 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 578, 273, 794, 273 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 98, "markers" : [ { "cons" : [ [ 291, 107 ], [ 309, 220 ] ], "cs" : "Slizniční řasy", "en" : "Mucosal folds", "lat" : "Slizniční řasy", "x" : 49, "y" : 125 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 430, "y" : 82 }, { "cs" : "Svalová vrstva", "en" : "Muscle layer", "lat" : "Tunica muscularis", "x" : 597, "y" : 214 }, { "cons" : [ [ 108, 584 ] ], "cs" : "Seróza a subserózní vazivo", "en" : "Serosa and subserose connective tissue", "lat" : "Tunica serosa", "x" : 79, "y" : 496 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vejcovod - isthmus (HE)", "en" : "Oviduct - isthmus (HE)", "lat" : "Tuba uterina - pars isthmica" } }, "3509269" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Děloha je dutý svalnatý orgán, jehož stěna se skládá z vrstev, které se specificky označují: endometrium (sliznice), myometrium (zevní vrstva hladké svalové tkáně) a perimetrium (seróza). Luminální povrch endometria je krytý jednovrstevným cylindrickým epitelem. Slizniční vazivo se dělí na bazální a funkční zónu (zona basalis, zona functionalis). V endometriu se nachází tubulózní děložní žlázky (gll. uterinae). 

", "en" : "

Wall of uterus consists of three principal layers: endometrium (corresponding to mucosa), myometrium (outer layer of smooth muscle tissue) and perimetrium (serosa). Luminal surface of endometrium is lined by simple columnar epithelium. Lamina propria is divided into the basal (zona basalis) and functional zones (zona functionalis). Tubular uterine glands (gll. uterinae) are found in endometrium. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-17.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 43, 316, 43, 349 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 70, 177, 71, 314 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 415, 142, 419, 342 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 99, "markers" : [ { "cs" : "Zona basalis", "en" : "Zona basalis", "lat" : "Zona basalis", "x" : 69, "y" : 318 }, { "cs" : "Zona functionalis", "en" : "Zona functionalis", "lat" : "Zona functionalis", "x" : 103, "y" : 233 }, { "cs" : "Endometrium", "en" : "Endometrium", "lat" : "Endometrium", "x" : 458, "y" : 229 }, { "cs" : "Myometrium", "en" : "Myometrium", "lat" : "Myometrium", "x" : 343, "y" : 485 }, { "cons" : [ [ 574, 190 ], [ 681, 287 ], [ 754, 103 ] ], "cs" : "Gll. uterinae", "en" : "Gll. uterinae", "lat" : "Gll. uterinae", "x" : 561, "y" : 86 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Děloha - proliferační fáze (HE)", "en" : "Uterus - proliferative phase (HE)", "lat" : "Uterus" } }, "3509270" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

V proliferační fázi menstruačního cyklu regeneruje děložní epitel a funkční zóna endometria proliferací buněk ze dna žlázek. Sliznice se zvyšuje, obsahuje úzké přímé žlázky a vinuté arterioly.

", "en" : "

During proliferative phase of the menstrual cycle, the functional zone of endometrium regenerates by proliferation of cells preserved at the base of uterine glands. Thickness of endometrium increaes, narrow straight glands and spiral arteries develop.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-18.jpg", "index" : 100, "markers" : [ { "cons" : [ [ 612, 218 ] ], "cs" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "en" : "Simple columnar epithelium", "lat" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "x" : 339, "y" : 410 }, { "cons" : [ [ 136, 566 ], [ 61, 279 ], [ 200, 112 ] ], "cs" : "Gll. uterinae", "en" : "Gll. uterinae", "lat" : "Gll. uterinae", "x" : 202, "y" : 320 }, { "cons" : [ [ 407, 172 ], [ 460, 68 ] ], "cs" : "Arteriola", "en" : "Arteriole", "lat" : "Arteriola", "x" : 411, "y" : 251 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Děloha - proliferační fáze (HE)", "en" : "Uterus - proliferative phase (HE)", "lat" : "Uterus" } }, "3509271" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

V sekreční fázi se endometrium ještě mírně zvyšuje, nikoliv však proliferací buněk, nýbrž dilatací žlázových těl, edematózním prosáknutím endometria, zvětšením fibroblastů a průnikem leukocytů v důsledku městnání krve v cévách. Přitom se zona functionalis rozliší na povrchově uloženou část, pars compacta, s úzkými krčky žlázek a v pod ní uloženou část, pars spongiosa, s pilovitě rozšířenými těly žlázek (se zoubkovitými okraji).

", "en" : "

During the secretory phase, endometrium thickness increases due to dilatation of glands, enlargement of fibroblasts and by edematous infiltration of leukocytes during hemostasis in blood vessels. Zona functionalis differentiates into two parts, pars compacta with narrow glandular necks at the surface, and pars spongiosa with dilated glandular bodies (with serrated luminal surface) below pars compacta.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-19.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 387, 253, 343, 137 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 393, 461, 393, 274 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 101, "markers" : [ { "cs" : "Myometrium", "en" : "Myometrium", "lat" : "Myometrium", "x" : 27, "y" : 542 }, { "cs" : "Endometrium", "en" : "Endometrium", "lat" : "Endometrium", "x" : 415, "y" : 142 }, { "cons" : [ [ 586, 329 ], [ 496, 466 ] ], "cs" : "Gll. uterinae", "en" : "Gll. uterinae", "lat" : "Gll. uterinae", "x" : 429, "y" : 237 }, { "cs" : "Pars compacta", "en" : "Pars compacta", "lat" : "Pars compacta", "x" : 169, "y" : 199 }, { "cs" : "Pars spongiosa", "en" : "Pars spongiosa", "lat" : "Pars spongiosa", "x" : 204, "y" : 345 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Děloha - sekreční fáze (HE)", "en" : "Uterus - secretory phase (HE)", "lat" : "Uterus" } }, "3509272" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Stěna vagíny se skládá vrstev obvyklých pro stavbu stěny dutých trubicovitých orgánů. Sliznici tvoří nerohovatějící vrstevnatý dlaždicový epitel a lamina propria mucosae obsahující četná elastická vlákna a venózní pleteň. Tunica muscularis externa je tvořena hladkou svalovou tkání. Adventicie se skládá z hustého kolagenního vaziva.

", "en" : "

Vagina is lined by mucosa composed of nonkeratinized stratified squamous epithelium and lamina propria with numerous elastic fibers and venous plexuses. Tunica muscularis is composed of two layers of smooth muscle cells with rather inapparent stratification. Adventitia rich in elastic fibers attaches vagina to surrounding tissues.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-20.jpg", "index" : 102, "markers" : [ { "cons" : [ [ 288, 145 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "en" : "Stratified squamous epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "x" : 268, "y" : 36 }, { "cs" : "Lamina propria", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 180, "y" : 247 }, { "cons" : [ [ 453, 483 ], [ 590, 487 ] ], "cs" : "Venózní pleteň", "en" : "Venous plexus", "lat" : "Plexus venosus", "x" : 478, "y" : 375 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Pochva (HE)", "en" : "Vagina (HE)", "lat" : "Vagina" } }, "3509273" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Varle (testis) je na povrchu kryto vazivovým obalem (tunica albuginea). Parenchym varlete tvoří stočené semenotvorné kanálky (tubuli seminiferi contorti) obklopené bohatě vaskularizovaným intersticiálním vazivem, v němž se nacházejí Leydigovy buňky produkující testosteron.

", "en" : "

Testis is covered by connective tissue layer (tunica albuginea). Parenchyma of testis is composed of convoluted seminiferous tubules (tubuli seminiferi contorti) surrounded by interstitial connective tissue with Leydig cells producing testosterone.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-1.jpg", "index" : 103, "markers" : [ { "cons" : [ [ 545, 147 ] ], "cs" : "Tunica albuginea testis", "en" : "Tunica albuginea testis", "lat" : "Tunica albuginea testis", "x" : 599, "y" : 17 }, { "cons" : [ [ 209, 299 ], [ 341, 296 ], [ 45, 287 ] ], "cs" : "Stočené semenotvorné kanálky", "en" : "Seminiferous tubules", "lat" : "Tubuli seminiferi contorti", "x" : 64, "y" : 186 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Varle (HE)", "en" : "Testis (HE)", "lat" : "Testis" } }, "3509274" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Stěnu semenotvorného kanálku tvoří semenný epitel se zárodečnými buňkami - spermatogoniemi, diferencujícími progenitory a spermatozoa, a podpůrnými Sertoliho buňkami, nasedající na lamina basalis, a tenká vazivová blanka (membrana propria) tvořená několika vrstvami cirkulárně uspořádaných fibroblastů a myoidních buněk. Kolem kanálku se nachází intersticiální vazivo s četnými cévami a Leydigovými buňkami.

", "en" : "

The wall of seminiferous tubule is formed by seminiferous epithelium with undifferentiated germ cells (spermatogonia), differentaiting progeny and spermatozoa, and supportive Sertoli cells. its basal lamina and thin layer of connective tissue - membrana propria. The membrane is formed by circularly arranged fibroblasts and myoid cells. Interstitial connective tissue with blood vessels and Leydig cells surrounds seminiferous tubules.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-2.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 107, 316, 606, 312 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 104, "markers" : [ { "cs" : "Stočený semenotvorný kanálek", "en" : "Seminiferous tubule", "lat" : "Tubulus seminiferus contortus", "x" : 184, "y" : 302 }, { "cs" : "Intersticiální vazivo", "en" : "Interstitial connective tissue", "lat" : "Intersticiální vazivo", "x" : 288, "y" : 557 }, { "cons" : [ [ 166, 56 ], [ 75, 207 ], [ 134, 163 ] ], "cs" : "Leydigovy buňky", "en" : "Leydig cells", "lat" : "Leydigovy buňky", "x" : 13, "y" : 74 }, { "cons" : [ [ 220, 171 ], [ 331, 119 ], [ 527, 189 ] ], "cs" : "Jádra Sertoliho buněk", "en" : "Nuclei of Sertoli cells", "lat" : "Jádra Sertoliho buněk", "x" : 219, "y" : 30 }, { "cons" : [ [ 200, 465 ], [ 129, 386 ] ], "cs" : "Spermatogonie", "en" : "Spermatogonia", "lat" : "Spermatogonie", "x" : 99, "y" : 490 }, { "cons" : [ [ 546, 422 ] ], "cs" : "Tunica propria", "en" : "Tunica propria", "lat" : "Tunica propria", "x" : 557, "y" : 439 }, { "cons" : [ [ 414, 332 ] ], "cs" : "Spermatozoa", "en" : "Spermatozoa", "lat" : "Spermatozoa", "x" : 312, "y" : 417 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Varle (HE)", "en" : "Testis (HE)", "lat" : "Testis" } }, "3509275" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Nadvarle je na povrchu kryto pouzdrem z hustého kolagenního vaziva. V řídkém vazivu stromatu se vyskytují kanálky, jejichž stěna se skládá z epitelu a membrana propria. Podle průsvitu a epitelu lze rozlišit dva typy kanálků:

- ductuli efferentes (vývodní kanálky varlete) - menší, hvězdicové lumen je vystlané jednovrstevným epitelem s nestejnou výškou buněk (kubické a cylindrické),

- ductus epididymidis (vývod nadvarlete) - širší lumen je vystlané víceřadým cylindrickým epitelem s dlouhými stereociliemi.

", "en" : "

The epididymis is covered by dense connective tissue capsule. Stroma of epididymis consists of interstitial loose collagen connective tissue. Epididymis contains two types tubules, lined by epithelium and membrana propria. According to appearance of the lumen and the type epithelium, two types of tubules are recognized:

- ductuli efferentes - smaller, star-shaped lumen lined by simple epithelium with different height of the cells (cuboidal, columnar)

- ductus epididymidis - wider lumen is lined by pseudostratified columnar epithelium with long stereocilia.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-3.jpg", "index" : 105, "markers" : [ { "cons" : [ [ 173, 112 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 39, "y" : 13 }, { "cons" : [ [ 428, 131 ], [ 516, 200 ] ], "cs" : "Vývod nadvarlete", "en" : "Ductus epididymidis", "lat" : "Ductus epididymidis", "x" : 388, "y" : 55 }, { "cons" : [ [ 497, 386 ], [ 661, 182 ] ], "cs" : "Vývodní kanálky varlete", "en" : "Ductuli efferentes testis", "lat" : "Ductuli efferentes testis", "x" : 533, "y" : 325 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Nadvarle (HEŠ)", "en" : "Epididymis (HES)", "lat" : "Epididymis" } }, "3509276" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Ductus epididymidis je až 6 m dlouhý, mnohonásobně stočený kanálek ve vazivu těla a ohonu nadvarlete, a proto lze v preparátu pozorovat více průřezů tímto jedním kanálkem. Kanálek je vystlán víceřadým cylindrickým epitelem se dvěma typy buněk: hlavní buňky - vysoké, cylindrické, se stereociliemi na apexech a oválným, protáhlým jádrem a bazální buňky - nízké, kubické, s kulatými jádry v jedné řadě nad bazální membránou.

", "en" : "

Ductus epididymidis is up to 6 m long, highly coiled duct located in body and tail of epididymis. Therefore, numerous sections through this one duct are present in the slide. Ductus epididymidis is lined with pseudostratified columnar epithelium containing two types of the cells: principal (chief) cells - tall, columnar cells with stereocilia and oval, elongated nuclei, and basal cells - low cuboidal cells with spherical nuclei near basal lamina and bellow nuclei of columnar cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-4.jpg", "index" : 106, "markers" : [ { "cons" : [ [ 323, 185 ] ], "cs" : "Stereocilie", "en" : "Stereocilia", "lat" : "Stereocilie", "x" : 184, "y" : 82 }, { "cons" : [ [ 395, 315 ] ], "cs" : "Víceřadý cylindrický epitel", "en" : "Pseudostratified columnar epithelium", "lat" : "Dvouřadý cylindrický epitel", "x" : 68, "y" : 262 }, { "cs" : "Lamina propria", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 393, "y" : 398 }, { "cons" : [ [ 276, 456 ], [ 179, 497 ] ], "cs" : "Bazální buňky", "en" : "Basal cells", "lat" : "Bazální buňky", "x" : 230, "y" : 514 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Nadvarle - ductus epididymidis (HE)", "en" : "Epididymis - ductus epididymidis (HE)", "lat" : "Epididymis - ductus epididymidis" } }, "3509277" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Semenný provazec (funiculus spermaticus) je svazek struktur probíhajících tříselným kanálem a ve scrotu. V řídkém vazivu se vyskytuje chámovod (ductus nebo vas deferens), arterie, venózní plexus pampiniformis a nervové pleteně. Provazec je obalen vazivovým pouzdrem, jehož součástí je příčně pruhovaný kosterní sval, musculus cremaster.

", "en" : "

The spermatic cord (funiculus spermaticus) is a bundle of structures running through the inguinal canal and in scrotum. This bundle contains seminal duct (ductus or vas deferens), arteries, veins of plexus pampiniformis, and nervous plexuses embedded in loose collagen connective tissue. Spermatic cord is covered with connective tissue capsule containing skeletal muscle, musculus cremaster.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-5.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 547, 277, 801, 257 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 107, "markers" : [ { "cs" : "Chámovod", "en" : "Seminal duct", "lat" : "Ductus deferens", "x" : 614, "y" : 206 }, { "cons" : [ [ 193, 23 ], [ 38, 123 ] ], "cs" : "Musculus cremaster", "en" : "Musculus cremaster", "lat" : "Musculus cremaster", "x" : 206, "y" : 24 }, { "cons" : [ [ 253, 418 ], [ 422, 453 ], [ 202, 254 ] ], "cs" : "Plexus pampiniformis", "en" : "Plexus pampiniformis", "lat" : "Plexus pampiniformis", "x" : 54, "y" : 500 }, { "cons" : [ [ 527, 509 ] ], "cs" : "Arterie", "en" : "Arteria", "lat" : "Arterie", "x" : 571, "y" : 460 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Semenný provazec (HE)", "en" : "Funiculus spermaticus (HE)", "lat" : "Funiculus spermaticus" } }, "3509278" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Semenný váček je do mnoha kliček stočená trubice. Sliznice, tvořící členitý labyrint řas, se skládá ze žlázového epitelu a lamina propria. Epitel je jednovrstevný kubický až dvouřadý cylindrický. Pod sliznicí je hladká svalová tkáň (tunica muscularis) a adventicie.

", "en" : "

Seminal vesicle (seminal gland) is a coiled tubule forming several loops seen in the slide as several lumina. Mucosa, forming dissected labyrinth, consists of glandular epithelium and lamina propria. Epithelium is simple cuboidal to columnar, in some places pseudostratified columnar. Tunica muscularis (smooth muscle tissue) and adventitia are bellow mucosa.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-6.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 435, 146, 512, 137 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 108, "markers" : [ { "cons" : [ [ 342, 420 ], [ 383, 180 ] ], "cs" : "Lumen semenného váčku", "en" : "Lumen of seminal vesicle", "lat" : "Lumen semenného váčku", "x" : 413, "y" : 336 }, { "cons" : [ [ 288, 193 ], [ 315, 131 ] ], "cs" : "Slizniční řasy", "en" : "Mucosal folds", "lat" : "Slizniční řasy", "x" : 122, "y" : 234 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 459, "y" : 83 }, { "cs" : "Svalová vrstva", "en" : "Muscle layer", "lat" : "Tunica muscularis", "x" : 555, "y" : 410 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Semenný váček (HE)", "en" : "Glandula vesiculosa (HE)", "lat" : "Vesicula seminalis" } }, "3509279" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Prostata obsahuje tuboalveolární žlázky (gll. prostaticae) ve fibromuskulárním stromatu. Žlázy jsou vystlané žlázovým epitelem jednovrstevným kubickým až dvouřadým cylindrickým. Pod epitelem je lamina propria. V luminu žlázek se mohou vyskytovat prostatické konkrementy (corpora amylacea). Fibromuskulární stroma se skládá z vaziva a hladkých svalových buněk (použitá metoda barvení AZAN znázoňuje kolagenní vlákna vaziva modře a svalové buňky tmavě fialově). Povrch žlázy je kryt pouzdrem (capsula fibrosa) z hustého kolagenního vaziva.

", "en" : "

Prostate contains tuboalveolar glands (gll. prostaticae) embedded in fibromuscular stroma. Glands are lined by glandular epithelium with cuboidal to columnar cells, in some regions the epithelium seems to be pseudostratified. Corpora amylacea (prostatic concrements) are often found in the glandular lumen. Fibromuscular stroma consists of connective tissue and smooth muscle cells. Staining by AZAN allows to distinguish collagen fibers (blue) and muscle cells (purple). The surface of prostate is covered with connective tissue capsule composed of dense collagen connective tissue.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-7.jpg", "index" : 109, "markers" : [ { "cons" : [ [ 459, 50 ], [ 628, 192 ], [ 744, 190 ] ], "cs" : "Prostatické konkrementy", "en" : "Prostatic concrements", "lat" : "Corpora amylacea", "x" : 517, "y" : 17 }, { "cons" : [ [ 651, 479 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula prostatica", "x" : 594, "y" : 532 }, { "cons" : [ [ 263, 308 ], [ 437, 336 ] ], "cs" : "Fibromuskulární stroma", "en" : "Fibromuscular stroma", "lat" : "Stroma fibromuscularis", "x" : 210, "y" : 397 }, { "cons" : [ [ 108, 230 ], [ 209, 524 ], [ 565, 365 ] ], "cs" : "Gll. prostaticae", "en" : "Gll. prostaticae", "lat" : "Gll. prostaticae", "x" : 72, "y" : 146 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Předstojná žláza (AZAN)", "en" : "Prostate (AZAN)", "lat" : "Prostata" } }, "3509280" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Na obrázku je část příčného řezu penisem, v oblasti glans penis (v řezu je vidět předkožku a prepuciální vak). Penilní část mužské močové trubice prochází středem nepárového corpus spongiosum urethrae masculinae a glans penis. Povrch penisu je krytý tenkou kůží.

", "en" : "

Slide shows a part of cross section through the juvenile glans penis. Preputium and preputial sac is situated ventrally. The penile part of male urethra runs through the erectile body corpus spongiosum urethrae masculinae and glans penis. The surface of penis is covered with the thin skin containing sebaceous glands.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-8.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 61, 514, 176, 525 ], "type" : "dblArrow" } ], "index" : 110, "markers" : [ { "cs" : "Předkožka", "en" : "Preputium", "lat" : "Preputium", "x" : 54, "y" : 481 }, { "cons" : [ [ 253, 425 ] ], "cs" : "Prepuciální vak", "en" : "Preputial sac", "lat" : "Prepuciální vak", "x" : 197, "y" : 463 }, { "cons" : [ [ 244, 201 ] ], "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 93, "y" : 96 }, { "cons" : [ [ 347, 203 ] ], "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 297, "y" : 111 }, { "cons" : [ [ 497, 184 ], [ 672, 130 ] ], "cs" : "Mazové žlázky", "en" : "Sebaceous glands", "lat" : "Glandulae seborrhoicae", "x" : 487, "y" : 2 }, { "cons" : [ [ 643, 484 ] ], "cs" : "Močová trubice", "en" : "Urethra", "lat" : "Močová trubice", "x" : 649, "y" : 366 }, { "cons" : [ [ 566, 411 ] ], "cs" : "Corpus spongiosum urethrae", "en" : "Corpus spongiosum urethrae", "lat" : "Corpus spongiosum urethrae", "x" : 478, "y" : 296 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Penis dětský (HE)", "en" : "Penis of a baby boy (HE)", "lat" : "Penis" } }, "3509281" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Penis obsahuje tělesa erektilní tkáně - corpus cavernosum penis a corpus spongiosum urethrae. Tělesa jsou obalena vazivovou blánou, tunica albuginea a corpus cavernosum je vazivovým septem (septum penis) neúplně rozděleno na dvě poloviny. Podkladem erektilních těles je husté kolagenní vazivo s elastickými vlákny, leiomyocyty a krevní cévy. Vazivo je uspořádané do trámců, trabekul, mezi nimiž jsou dutinky, kaverny vystlané endotelem.

", "en" : "

Penis contains erectile tissue forming paired corpora cavernosa penis and a single corpus spongiosum urethrae with urethra in the center. Corpora cavernosa are incompletely separated by connective tissue, septum penis. All erectile bodies are composed of dense connective tissue with elastic fibers, smooth muscle cells and blood vessels. This tissue is arranged into trabecules around cavities lined by endothelium - venous cavernae.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-9.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 451, 372, 792, 366 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 111, "markers" : [ { "cons" : [ [ 608, 460 ] ], "cs" : "Močová trubice", "en" : "Urethra", "lat" : "Urethra", "x" : 621, "y" : 508 }, { "cs" : "Corpus spongiosum urethrae", "en" : "Corpus spongiosum urethrae", "lat" : "Corpus spongiosum urethrae", "x" : 455, "y" : 306 }, { "cons" : [ [ 355, 65 ], [ 224, 458 ] ], "cs" : "Tunica albuginea", "en" : "Tunica albuginea", "lat" : "Tunica albuginea", "x" : 187, "y" : 270 }, { "cs" : "Septum penis", "en" : "Septum penis", "lat" : "Septum penis", "x" : 3, "y" : 196 }, { "cs" : "Corpus cavernosum", "en" : "Corpus cavernosum", "lat" : "Corpus cavernosum", "x" : 41, "y" : 19 }, { "cs" : "Corpus cavernosum", "en" : "Corpus cavernosum", "lat" : "Corpus cavernosum", "x" : 16, "y" : 512 }, { "cons" : [ [ 343, 440 ], [ 368, 393 ], [ 461, 221 ] ], "cs" : "Aa. helicinae", "en" : "Aa. helicinae", "lat" : "Aa. helicinae", "x" : 334, "y" : 475 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Penis (HE)", "en" : "Penis (HE)", "lat" : "Penis" } }, "3509282" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Speciálním barvením jsou detekována depozita glykogenu (fialová substance) v buňkách povrchových vrstev poševního epitelu. Vlivem estrogenů buňky syntetizují a střádají glykogen, který je poté uvolněn z odloupaných buněk do lumina vagíny. Zde jej štěpí Lactobacillus acidophilus a vzniká kyselina mléčná, která podmiňuje kyselé pH v pochvě.

", "en" : "

Deposits of glycogen (purple substance) are visualized by special staining method in cells of superficial layer of vaginal epithelium. Epithelial cells stimulated by estrogens synthesize and accumulate glycogen, which is released from desquamated cells. Glycogen is metabolized by Lactobacillus acidophilus to lactic acid resulting in low pH within vagina.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-21.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 401, 436, 398, 108 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 112, "markers" : [ { "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "en" : "Stratified squamous epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel", "x" : 35, "y" : 185 }, { "cons" : [ [ 524, 116 ] ], "cs" : "Buňky pozitivní na glykogen", "en" : "Cells positive for glycogen", "lat" : "Buňky pozitivní na glykogen", "x" : 403, "y" : -6 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Pochva - glykogen (Bestův karmín)", "en" : "Vagina - glycogen (Best's carmine)", "lat" : "Vagina" } }, "3509283" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Labium minus je kožní řasa krytá pokožkou (epidermis) a obsahující vazivo. Pokožka je povrchová vrstva kůže tvořená rohovatějícím vrstevnatým dlaždicovým epitelem. Obsahem je řídké kolagenní vazivo s četnými elastickými vlákny, senzitivními nervovými zakončeními a mazovými žlázami, jejichž vývody ústí samostatně na povrch labia. Kůže labium minus neobsahuje chlupy.

", "en" : "

Labium minus is actually a skin fold covered by epidermis consisting of keratinized stratified squamous epithelium. Loose collagen connective tissue contains numerous elastic fibers, sensitive nerve endings and sebaceous glands with ducts opened directly on the surface of labium. The skin of labium minus does not contain hair follicles.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-22.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 448, 131, 449, 178 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 451, 189, 458, 426 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 428, 461, 426, 499 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 113, "markers" : [ { "cons" : [ [ 90, 284 ], [ 99, 482 ] ], "cs" : "Mazové žlázky", "en" : "Sebaceous glands", "lat" : "Glandulae sebaceae", "x" : 34, "y" : 350 }, { "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 478, "y" : 140 }, { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 495, "y" : 303 }, { "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 452, "y" : 461 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Labium minus (HE)", "en" : "Labium minus (HE)", "lat" : "Labium minus" } }, "3509284" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Pupečník je provazec tvořený rosolovitým vazivem (Whartonův rosol) a umbilikálními cévami (1 véna, 2 arterie). Ve vazivu může být patrný zbytek po obliteraci allantois. Povrch pupečníku je pokryt amniovým ektodermem. Jemná kolagenní vlákna ve vazivu se metodou AZAN barví modře.

", "en" : "

Umbilical cord is formed by mucous connective tissue (Wharton's jelly) embedding the umbilical vessels (1 umbilical vein, 2 umbilical arteries). Occasionally, obliterated allantois can be found in jelly tissue. The surface of the umbilical cord is covered by amniotic ectoderm. Fine collagenous fibers in connective tissue stained blue by AZAN.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-23.jpg", "index" : 114, "markers" : [ { "cons" : [ [ 342, 428 ], [ 663, 430 ] ], "cs" : "Aa. umbilicales", "en" : "Aa. umbilicales", "lat" : "Aa. umbilicales", "x" : 417, "y" : 534 }, { "cons" : [ [ 151, 100 ] ], "cs" : "V. umbilicalis", "en" : "V. umbilicalis", "lat" : "V. umbilicalis", "x" : 220, "y" : 164 }, { "cs" : "Whartonův rosol", "en" : "Wharton's jelly", "lat" : "Whartonův rosol", "x" : 398, "y" : 151 }, { "cons" : [ [ 432, 318 ] ], "cs" : "Ductus allantoideus (allantois)", "en" : "Ductus allantoideus (allantois)", "lat" : "Ductus allantoideus (allantois)", "x" : 136, "y" : 257 }, { "cons" : [ [ 623, 176 ] ], "cs" : "Amniový ektoderm", "en" : "Amniotic ectoderm", "lat" : "Amniový ektoderm", "x" : 444, "y" : 20 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Pupečník (AZAN)", "en" : "Umbilical cord (AZAN)", "lat" : "Funiculus umbilicalis" } }, "3509285" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Lidská placenta se skládá ze dvou částí, fetální a mateřské. Pars fetalis placentae tvoří choriová ploténka krytá na amniové straně amniovým ektodermem. Ze strany obrácené do intervilózního prostoru placenty vyrůstají z ploténky choriové klky. Intervilózní strana ploténky a klky jsou kryty syncytiotrofoblastem a obsahují vaskularizované rosolovité vazivo.

", "en" : "

Human placenta is composed of the fetal and maternal part. Fetal part (pars fetalis placentae) is a chorionic plate covered by amniotic ectoderm on the amniotic cavity side. The side facing the intervillous space contains numerous chorionic villi protruding towards the maternal part (pars materna placentae). Chorionic plate and chorionic villi contain highly vascularized jelly-like connective tissue covered by syncytiotrophoblast.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-24.jpg", "index" : 115, "markers" : [ { "cons" : [ [ 79, 89 ] ], "cs" : "Choriová ploténka", "en" : "Chorionic plate", "lat" : "Choriová ploténka", "x" : 46, "y" : 149 }, { "cons" : [ [ 254, 59 ] ], "cs" : "Amniový ektoderm", "en" : "Amniotic ectoderm", "lat" : "Amniový ektoderm", "x" : 14, "y" : 15 }, { "cons" : [ [ 358, 224 ], [ 710, 208 ] ], "cs" : "Choriové klky", "en" : "Chorionic villi", "lat" : "Choriové klky", "x" : 454, "y" : 295 }, { "cons" : [ [ 479, 436 ] ], "cs" : "Intervilózní prostor", "en" : "Intervillous space", "lat" : "Intervilózní prostor", "x" : 104, "y" : 430 }, { "cons" : [ [ 388, 496 ], [ 461, 474 ], [ 545, 466 ] ], "cs" : "Volné choriové klky", "en" : "Free chorionic villi", "lat" : "Volné choriové klky", "x" : 390, "y" : 545 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Placenta - pars fetalis (HEŠ)", "en" : "Placenta - pars fetalis (HES)", "lat" : "Placenta" } }, "3509286" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Pars materna placentae je tenká ploténka děložní sliznice v rozsahu decidua basalis, z níž do intervilózního prostoru vyčnívají septa a do níž vrůstají úponové choriové klky. Deciduálně změněné endometrium obsahuje deciduální buňky a buňky cytotrofoblastu.

", "en" : "

Pars materna placentae is a thin plate of endometrium constituting decidua basalis. Intervillous space is incompletely separated by septa protruding from decidua basalis, while the anchoring chorionic villi ingrowth decidua basalis. Endometrium transformed into decidua contains decidual cells and cells of cytotrophoblast.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-25.jpg", "index" : 116, "markers" : [ { "cs" : "Decidua basalis", "en" : "Decidua basalis", "lat" : "Decidua basalis", "x" : 310, "y" : 493 }, { "cons" : [ [ 236, 230 ] ], "cs" : "Úponový klk", "en" : "Stem villus", "lat" : "Úponový klk", "x" : 220, "y" : 87 }, { "cons" : [ [ 527, 224 ], [ 333, 250 ], [ 652, 255 ] ], "cs" : "Intervilózní prostor", "en" : "Intervillous space", "lat" : "Intervilózní prostor", "x" : 300, "y" : 189 }, { "cons" : [ [ 378, 350 ], [ 520, 294 ], [ 662, 372 ] ], "cs" : "Volné choriové klky", "en" : "Free chorionic villi", "lat" : "Volné choriové klky", "x" : 362, "y" : 393 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Placenta - pars materna (HEŠ)", "en" : "Placenta - pars materna (HES)", "lat" : "Placenta" } }, "3509287" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Choriové klky jsou na povrchu pokryté syncytiotrofoblastem. V první polovině těhotenství se pod ním nachází souvislá vrstva světlých buněk cytotrofoblastu, která se v průběhu těhotenství diferenciací redukuje na ojedinělé buňky, tzv. Langhansovy.

Placentární bariéra se skládá z endotelu kapilár + lamina basalis, vaziva klku, syncytiotrofoblastu + lamina basalis.  

", "en" : "

Surface of chorionic villi is covered by syncytiotrophoblast. In the early pregnancy, the continuous layer of pale cells of cytotrophoblast occurs bellow the syncytiotrophoblast. The cytotrophoblast layer is reduced in late pregnancy to solitaire cells (Langhans' cells).

Placental barrier consists of endothelium of fetal capillaries and basal lamina, syncytiotrophoblast and basal lamina, and a thin layer of connective tissue of variable size.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-16-26.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 314, 200, 275, 243 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 428, 236, 406, 210 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 516, 176, 513, 212 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 117, "markers" : [ { "cs" : "Choriový klk", "en" : "Chorionic villus", "lat" : "Choriový klk", "x" : 123, "y" : 127 }, { "cons" : [ [ 415, 343 ] ], "cs" : "Syncytiotrofoblast", "en" : "Syncytiotrophoblast", "lat" : "Syncytiotrofoblast", "x" : 469, "y" : 337 }, { "cons" : [ [ 190, 397 ], [ 111, 164 ] ], "cs" : "Langhansovy buňky", "en" : "Langhans cells", "lat" : "Langhansovy buňky", "x" : 0, "y" : 253 }, { "cons" : [ [ 302, 286 ] ], "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 193, "y" : 332 }, { "cons" : [ [ 247, 425 ] ], "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 187, "y" : 478 }, { "cons" : [ [ 345, 252 ] ], "cs" : "Placentární bariéra", "en" : "Placental barrier", "lat" : "Placentární bariéra", "x" : 404, "y" : 71 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Placenta - choriové klky (HE)", "en" : "Placenta - chorionic villi (HE)", "lat" : "Placenta - villi choriales" } }, "3509288" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Hypofýza se skládá ze dvou vývojově i funkčně odlišných částí.

Adenohypofýza (přední lalok) složená z pars distalis, pars intermedia a pars tuberalis je tvořena buňkami ektodermového původu, které jsou ve žláze uspořádány do trámců nebo skupin. Vyvíjí se ze stropu primitivní ústní dutiny (Rathkeho výchlipka), jež může perzsitovat jako Rathkeho cysty.

Neurohypofýza (zadní lalok) složená z pars nervosa a infundibula je původem z neuroektodermu a tomu odpovídá i uspořádání tkáně.

", "en" : "

Pituitary gland or hypophysis consists of two embryologically and functionally distinct part.

Adenohypophysis (anterior lobe) is composed of pars distalis, pars intermedia and pars tuberalis, derived from the roof of primitive stomodeum as Rathke's pouch. Rathke's cysts in pars intermedia are developmental rudiments of Rathke's pouch. Endocrine cells are arranged into cords or clusters.

Neurohypophysis (posterior lobe) is composed of pars nervosa and infundibular stalk that originate from neuroectoderm, resembling the structure of the nerve tissue.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-1.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 184, 377, 293, 369 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 118, "markers" : [ { "cs" : "Neurohypofýza", "en" : "Neurohypophysis", "lat" : "Neurohypofýza", "x" : 10, "y" : 524 }, { "cs" : "Adenohypofýza", "en" : "Adenohypophysis", "lat" : "Adenohypofýza", "x" : 591, "y" : 523 }, { "cons" : [ [ 350, 102 ] ], "cs" : "Infundibulum", "en" : "Infundibulum", "lat" : "Infundibulum", "x" : 55, "y" : 28 }, { "cs" : "Pars intermedia", "en" : "Pars intermedia", "lat" : "Pars intermedia", "x" : 166, "y" : 306 }, { "cons" : [ [ 271, 435 ], [ 334, 463 ] ], "cs" : "Rathkeho cysty", "en" : "Rathke's cleft cyst", "lat" : "Rathkeho cysty", "x" : 348, "y" : 353 }, { "cons" : [ [ 468, 86 ] ], "cs" : "Pars tuberalis", "en" : "Pars tuberalis", "lat" : "Pars tuberalis", "x" : 475, "y" : 22 }, { "cons" : [ [ 652, 320 ] ], "cs" : "Pars distalis", "en" : "Pars distalis", "lat" : "Pars distalis", "x" : 594, "y" : 214 }, { "cs" : "Pars nervosa", "en" : "Pars nervosa", "lat" : "Pars nervosa", "x" : -4, "y" : 360 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Podvěsek mozkový - hypofýza (HE)", "en" : "Pituitary gland - hypophysis (HE)", "lat" : "Hypophysis cerebri (glandula pituitaria)" } }, "3509289" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Kůra nadledviny je členěna do tří zón podle uspořádání trámců endokrinních buněk - nejperiferněji jsou trámce buněk stočeny do klubíček - glomerulů (z. glomerulosa), pod nimi trámce tvoří typické pruhy, svazky - fascikly (z. fasciculata) a nejhlouběji jsou trámce uspořádány síťovitě - reticulum (z. reticularis). Každá zóna produkuje jiné typy hormonů.

", "en" : "

Adrenal cortex is further divided into three zones according to the arrangement of cords of endocrine cells: 1) cords are coiled into tufts - glomeruli (z. glomerulosa), 2) cords form typical columns or fascicles (z. fasciculata) and 3) cords are arranged into network - reticulum (z. reticularis). Cells of each zone produce different hormones.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-10.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 473, 194, 426, 225 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 443, 257, 220, 394 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 236, 440, 15, 552 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 119, "markers" : [ { "cs" : "Zona glomerulosa", "en" : "Zona glomerulosa", "lat" : "Zona glomerulosa", "x" : 457, "y" : 225 }, { "cs" : "Zona fasciculata", "en" : "Zona fasciculata", "lat" : "Zona fasciculata", "x" : 307, "y" : 365 }, { "cs" : "Zona reticularis", "en" : "Zona reticularis", "lat" : "Zona reticularis", "x" : 120, "y" : 525 }, { "cons" : [ [ 428, 131 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 480, "y" : 61 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Nadledvina - kůra (HE)", "en" : "Suprarenal gland - cortex (HE)", "lat" : "Glandula suprarenalis" } }, "3509290" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Dřeň nadledviny je tvořena chromafinními buňkami - modifikovanými neurony, které produkují katecholaminy - epinefrin a norepinefrin. Oba hormony jsou skladovány v granulech buněk a uvolňovány do krevního oběhu v průběhu stresové reakce.

", "en" : "

Medulla of adrenal gland consists of modified postganglionic neurons - chromaffin cells that produce epinephrin and norepinephrin.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-11.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 452, 240, 793, 242 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 120, "markers" : [ { "cs" : "Dřeň", "en" : "Medulla", "lat" : "Medulla gl. suprarenalis", "x" : 26, "y" : 18 }, { "cs" : "Zona reticularis", "en" : "Zona reticularis", "lat" : "Zona reticularis", "x" : 549, "y" : 185 }, { "cons" : [ [ 260, 241 ], [ 124, 550 ], [ 287, 370 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 97, "y" : 221 }, { "cons" : [ [ 268, 457 ], [ 376, 377 ], [ 279, 466 ] ], "cs" : "Chromafinní buňky", "en" : "Chromaffin cells", "lat" : "Chromafinní buňky", "x" : 275, "y" : 543 }, { "cs" : "Cortex", "en" : "Cortex", "lat" : "Cortex", "x" : 664, "y" : 16 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Nadledvina - dřeň (HE)", "en" : "Suprarenal gland - medulla (HE)", "lat" : "Glandula suprarenalis" } }, "3509291" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Cytoplazma buněk adenohypofýzy se při barvení HE liší - podle toho rozlišujeme buňky acidofilní a bazofilní (společně označované jako chromofilní), část buněk se nebarví - jsou označovány jako chromofobní.

Acidofilní buňky produkují růstový hormon nebo prolaktin, bazofilní buňky produkují FSH, LH, TTH a ACTH a ovlivňují tak další žlázy s vnitřní sekrecí.

", "en" : "

Three distinct cell populations can be recognized in anterior pituitary gland (adenohypophysis) according to their staining. 

Acidophilic cells produce growth hormone or prolactin, basophilic cells produce FSH, LH, TTH or ACTH and regulate other endocrine glands. Unstained cells, chromophobes, are senescent, inactive cells or progenitors.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-2.jpg", "index" : 121, "markers" : [ { "cons" : [ [ 33, 444 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 77, "y" : 416 }, { "cons" : [ [ 367, 522 ] ], "cs" : "Chromofobní buňka", "en" : "Chromophobe cell", "lat" : "Chromofobní buňka", "x" : 288, "y" : 561 }, { "cons" : [ [ 270, 248 ], [ 517, 344 ], [ 407, 307 ] ], "cs" : "Bazofilní buňky", "en" : "Basophilic cells", "lat" : "Bazofilní buňky", "x" : 214, "y" : 356 }, { "cons" : [ [ 485, 145 ], [ 522, 241 ], [ 715, 148 ] ], "cs" : "Acidofilní buňky", "en" : "Acidophilic cells", "lat" : "Acidofilní buňky", "x" : 441, "y" : 43 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Podvěsek mozkový - přední lalok (HE)", "en" : "Anterior pituitary gland (HE)", "lat" : "Hypophysis cerebri" } }, "3509292" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Neurohypofýza připomíná nervovou tkáň, obsahuje pouze nemyelinizovaná nervová vlákna (těla neuronů jsou uložena v hypothalamu) a neuroglie - zvané pituicyty. Hormony neurohypofýzy jsou syntetizovány v jádrech hypothalamu, v neurohypofýze jsou pouze skladovány a uvolňovány do krve.

", "en" : "

Posterior pituitary gland, neurohypophysis, resembles the nerve tissue. It contains numerous unmyelinated axons of hypothalamic neurons and neuroglial cells - pituicytes. Hormones of neurohypophysis are actually synthetized in hypothalamus, then transferred and stored in neurohypophysis and finally released into the blood stream through capillaries there.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-3.jpg", "index" : 122, "markers" : [ { "cons" : [ [ 524, 457 ], [ 586, 427 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 339, "y" : 399 }, { "cons" : [ [ 461, 194 ], [ 578, 220 ], [ 748, 80 ] ], "cs" : "Jádra pituicytů", "en" : "Nuclei of pituicytes", "lat" : "Jádra pituicytů", "x" : 396, "y" : 92 }, { "cons" : [ [ 280, 149 ], [ 67, 106 ] ], "cs" : "Nemyelinizovaná nervová vlákna (axony)", "en" : "Unmyelinated axons", "lat" : "Nemyelinizovaná nervová vlákna (axony)", "x" : 59, "y" : 35 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Podvěsek mozkový - zadní lalok (HE)", "en" : "Posterior pituitary gland (HE)", "lat" : "Hypophysis cerebri" } }, "3509293" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Epifýza je obklopena vazivovým pouzdrem z pia mater, ze kterého odstupují do žlázy tenká septa. Parenchym je tvořen neurony produkujícími hormon melatonin (pinealocyty) a neurogliovými buňkami (modifikovanými astrocyty). Charakteristickým znakem epifýzy je přítomnost konkrementů z vápenatých a hořečnatých solí - corpora arenacea (acervulus cerebri).

", "en" : "

Epiphysis is enveloped by connective tissue capsule derived from pia mater, from where thin septa extend into the gland. Parenchyme consists of neurons producing hormone melatonin (pinealocytes) and neuroglial cells (modified astrocytes). A characteristic feature of epiphysis is the presence of concrements containing calcium and magnesium salts - brain sand (corpora arenacea, acervulus cerebri).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-4.jpg", "index" : 123, "markers" : [ { "cons" : [ [ 550, 193 ], [ 742, 258 ] ], "cs" : "Trámce pinealocytů", "en" : "Cords of pinealocytes", "lat" : "Trámce pinealocytů", "x" : 545, "y" : 68 }, { "cons" : [ [ 388, 416 ], [ 350, 324 ], [ 441, 278 ] ], "cs" : "Acervulus cerebri", "en" : "Brain sand", "lat" : "Acervulus cerebri", "x" : 415, "y" : 342 }, { "cons" : [ [ 80, 424 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Connective tissue capsule", "lat" : "Vazivové pouzdro", "x" : 22, "y" : 523 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Šišinka - epifýza (HE)", "en" : "Pineal gland - epiphysis (HE)", "lat" : "Epiphysis (glandula pinealis)" } }, "3509294" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Folikuly štítné žlázy tvoří nejčastěji jednovrstevný kubický epitel. Jeho výška se však může měnit v závislosti na sekreční aktivitě buněk (jednovrstevný plochý až nízce cylindrický). Lumen folikulu vyplňuje želatinózní acidofilní (viz img) nebo bazofilní koloid.

", "en" : "

Follicles of thyroid gland are lined by simple cuboidal epithelium with variable height, changing during secretory activity of cells (simple squamous to low columnar). Follicles contain gelatinous acidophilic or basophilic colloid.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-5.jpg", "index" : 124, "markers" : [ { "cons" : [ [ 499, 265 ], [ 436, 442 ], [ 695, 447 ] ], "cs" : "Folikuly s koloidem", "en" : "Follicles with colloid", "lat" : "Folikuly s koloidem", "x" : 476, "y" : 319 }, { "cons" : [ [ 673, 54 ] ], "cs" : "Jednovrstevný kubický epitel", "en" : "Simple cuboidal epithelium", "lat" : "Jednovrstevný kubický epitel", "x" : 307, "y" : 119 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Štítná žláza (HE)", "en" : "Thyroid gland (HE)", "lat" : "Glandula thyroidea" } }, "3509295" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Další buněčnou populací kromě folikulárních buněk jsou buňky parafolikulární. Jsou součástí folikulů, ale apikálně nedosahují do lumina, nebo jsou mezi folikuly ve skupinkách uložené ve vazivu. Tyto buňky produkují hormon kalcitonin regulující hladinu vápníku v krvi.

Kolem všech folikulů je bohatá síť fenestrovaných kapilár.

", "en" : "

Parafollicular cells of thyroid are located either inside the follicular lining, or forming clusters dispersed in interstitial connective tissue between follicles. Parafollicular cells produce calcitonin hormone, regulating the calcium level in blood. Around all thyroid follicles is a rich network of fenestrated capillaries.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-6.jpg", "index" : 125, "markers" : [ { "cons" : [ [ 444, 106 ], [ 539, 97 ], [ 471, 149 ], [ 295, 47 ], [ 662, 66 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Capillary", "x" : 422, "y" : 43 }, { "cons" : [ [ 414, 400 ], [ 463, 250 ] ], "cs" : "Folikulární buňky", "en" : "Follicular cells", "lat" : "Folikulární buňky", "x" : 494, "y" : 265 }, { "cs" : "Koloid", "en" : "Colloid", "lat" : "Koloid", "x" : 259, "y" : 192 }, { "cons" : [ [ 234, 369 ] ], "cs" : "Parafolikulární buňka", "en" : "Parafollicular cell", "lat" : "Parafolikulární buňka", "x" : 52, "y" : 420 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Štítná žláza (HE)", "en" : "Thyroid gland (HE)", "lat" : "Glandula thyroidea" } }, "3509296" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Příštítná žláza je drobné kulovité tělísko velikosti 3 x 6 mm uložené ve vazivovém obalu zadní části štítné žlázy. Parenchym je tvořen trámci hlavních a oxyfilních buněk, v intesticiu bývají často přítomny i adipocyty.

", "en" : "

Parathyroid gland is composed of four ovoid bodies (3 x 6 mm) enveloped in a fibrous capsule on the back of thyroid gland. Parenchyme consists of cords of chief (principal) cells and oxyphil cells. Abundant adipocytes within interstitial connective tissue.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-7.jpg", "index" : 126, "markers" : [ { "cons" : [ [ 118, 91 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 10, "y" : 9 }, { "cons" : [ [ 48, 222 ], [ 187, 213 ], [ 138, 307 ] ], "cs" : "Hlavní buňky", "en" : "Chief cells", "lat" : "Hlavní buňky", "x" : 73, "y" : 234 }, { "cons" : [ [ 137, 383 ], [ 240, 283 ] ], "cs" : "Oxyfilní buňky", "en" : "Oxyphil cells", "lat" : "Oxyfilní buňky", "x" : 147, "y" : 346 }, { "cons" : [ [ 367, 193 ], [ 395, 429 ] ], "cs" : "Tukové buňky", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Tukové buňky", "x" : 410, "y" : 154 }, { "cs" : "Tuková tkáň", "en" : "Adipose tissue", "lat" : "Tuková tkáň", "x" : 579, "y" : 397 }, { "cons" : [ [ 227, 489 ], [ 401, 284 ] ], "cs" : "Septa", "en" : "Septa", "lat" : "Septa", "x" : 250, "y" : 439 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Příštítná žláza (HE)", "en" : "Parathyroid gland (HE)", "lat" : "Glandula parathyroidea" } }, "3509297" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Buňky hlavní jsou nejpočetnější, drobné, velikosti kolem 7-10 μm, s výrazným kulatým jádrem a světlou cytoplazmou. Buňky produkují hormon parathyrin (parathormon). Buňky oxyfilní jsou větší, většinou jsou uloženy ve skupinách, na preparátu jsou buď velmi světlé (viz img) nebo výrazně eosinofilní.

", "en" : "

Chief (principal) cells are the most numerous, sized about 7-10 μm, with prominent round nucleus and pale cytoplasm. The cells produce hormone parathyrin (parathormone). Oxyphil cells are larger, clustered and appear pale or eosinophilic in slides 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-8.jpg", "index" : 127, "markers" : [ { "cons" : [ [ 263, 111 ], [ 704, 355 ] ], "cs" : "Oxyfilní buňky", "en" : "Oxyphil cells", "lat" : "Oxyfilní buňky", "x" : 321, "y" : 297 }, { "cons" : [ [ 466, 162 ], [ 607, 230 ] ], "cs" : "Hlavní buňky", "en" : "Chief cells", "lat" : "Hlavní buňky", "x" : 537, "y" : 41 }, { "cons" : [ [ 99, 563 ], [ 471, 446 ] ], "cs" : "Tukové buňky", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Tukové buňky", "x" : 164, "y" : 509 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Příštítná žláza (HE)", "en" : "Parathyroid gland (HE)", "lat" : "Glandula parathyroidea" } }, "3509298" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Nadledvina je tvořena ze dvou vývojově i funkčně odlišných částí. Vnější kůra je mesodermového původu (celomový epitel) a vnitřní dřeň pochází z neurální lišty. Povrch nadledviny obaluje vazivové pouzdro.

", "en" : "

Suprarenal (adrenal) gland consists of two embryologically and functionally distinct parts. Cortex is derived from mesoderm (coelomic epithelium), while medulla derives from neural crest. The surface of suprarenal gland is covered by the fibrous capsule.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-17-9.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 415, 79, 417, 203 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 504, 198, 504, 338 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 128, "markers" : [ { "cons" : [ [ 351, 76 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 160, "y" : 22 }, { "cs" : "Kůra", "en" : "Cortex", "lat" : "Cortex gl. suprarenalis", "x" : 471, "y" : 145 }, { "cs" : "Dřeň", "en" : "Medulla", "lat" : "Medulla gl. suprarenalis", "x" : 535, "y" : 259 }, { "cons" : [ [ 368, 250 ], [ 478, 250 ] ], "cs" : "Dřeňové vény", "en" : "Medullary veins", "lat" : "Dřeňové vény", "x" : 332, "y" : 359 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Nadledvina (HE)", "en" : "Suprarenal gland (HE)", "lat" : "Glandula suprarenalis" } }, "3509299" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Zevní stěnu oční koule tvoří rohovka (cornea) a bělima (sclera), jejichž podkladem je husté kolagenní vazivo. Povrch rohovky chrání vrstevnatý dlaždicový epitel, bělima je kryta tenkou sliznicí označovanou jako spojivka.

", "en" : "

The outer layer of eyeball is composed of cornea and sclera, containing dense collagen connective tissue. The outer surface of cornea is lined by stratified squamous epithelium, sclera is covered with a thin mucosa - conjunctiva.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-1.jpg", "index" : 129, "markers" : [ { "cons" : [ [ 354, 557 ] ], "cs" : "Rohovka", "en" : "Cornea", "lat" : "Cornea", "x" : 100, "y" : 522 }, { "cons" : [ [ 743, 175 ] ], "cs" : "Bělima", "en" : "Sclera", "lat" : "Sclera", "x" : 796, "y" : 157 }, { "cons" : [ [ 524, 203 ] ], "cs" : "Řasnaté těleso", "en" : "Ciliary body", "lat" : "Corpus ciliare", "x" : 362, "y" : 319 }, { "cons" : [ [ 245, 285 ] ], "cs" : "Duhovka", "en" : "Iris", "lat" : "Iris", "x" : 137, "y" : 346 }, { "cons" : [ [ 225, 146 ], [ 388, 112 ] ], "cs" : "Processus ciliares", "en" : "Processus ciliares", "lat" : "Processus ciliares", "x" : 5, "y" : 16 }, { "cs" : "Spojivka", "en" : "Conjunctiva", "lat" : "Conjunctiva", "x" : 697, "y" : 308 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Přední segment oční (HE)", "en" : "Anterior eye segment (HE)", "lat" : "Organon visus - segmentum anterius" } }, "3509300" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Rohovka je tvořena pěti vrstvami, od povrchu směrem dovnitř jsou to přední epitel, Bowmanova membrána, stroma z hustého kolagenního vaziva (substanta propria), Descemetova membrána a zadní epitel (endotel). Přední vrstevnatý dlaždicový epitel má netypickou hladkou bazální membránu, vazivové stroma je zcela bez cév a přes vysoký obsah kolagenních vláken jeho barva není bílá, ale průhledná.

", "en" : "

The cornea consists of five layers: anterior epithelium, Bowman´s membrane, corneal stroma of dense collagen connective tissue (substanta propria), Descemet´s membrane and endothelium (or posterior epithelium). The anterior stratified squamous epithelium has unusual smooth basement membrane, corneal stroma is entirely without vessels and despite of rich content of collagen fibers it is transparent.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-2.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 482, 127, 452, 554 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 130, "markers" : [ { "cons" : [ [ 387, 75 ] ], "cs" : "Přední epitel", "en" : "Anterior epithelium", "lat" : "Přední epitel", "x" : 400, "y" : 17 }, { "cons" : [ [ 184, 89 ] ], "cs" : "Bowmanova membrána", "en" : "Bowman's membrane", "lat" : "Bowmanova membrána", "x" : 97, "y" : 141 }, { "cs" : "Substantia propria", "en" : "Stroma", "lat" : "Substantia propria corneae", "x" : 521, "y" : 344 }, { "cons" : [ [ 320, 542 ] ], "cs" : "Descemetova membrána", "en" : "Descemet's membrane", "lat" : "Descemetova membrána", "x" : 93, "y" : 336 }, { "cons" : [ [ 230, 543 ] ], "cs" : "Zadní epitel (endotel)", "en" : "Posterior epithelium (endothelium)", "lat" : "Zadní epitel", "x" : 81, "y" : 570 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Rohovka (HE)", "en" : "Cornea (HE)", "lat" : "Cornea" } }, "3509301" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Řasnaté těleso je kruhovitý útvar navazující na duhovku, skládá se z vaziva a hladké svaloviny (tvoří m. ciliaris). V přední polovině tělesa jsou vytvořeny dlouhé výběžky - processus ciliares, na které se prostřednictvím zonula ciliaris (na obr. nezachyceno) napojuje čočka. M. ciliaris modifikuje zaostření čočky díky změně jejího tvaru - tzv. akomodace. Řasnaté výběžky produkují komorový mok do zadní komory oční.

Povrch řasnatého tělesa je krytý dvouvrstevným epitelem, vnější buňky jsou bohaté na pigment melanin, vnitřní buňky jsou bez pigmentu. Tento epitel je původem z neuroektodermu a odpovídá pars caeca retinae (pars ciliaris). Buňky těchto vrstev jsou k sobě přivráceny svými apikálními částmi.

", "en" : "

Ciliary body is a circular structure just behind the iris composed of the connective tissue with ciliary muscle (m. ciliaris). In the anterior half of ciliary body, the ciliary processes attaching the lens by via zonula ciliaris formed. The ciliary muscle modifies the focus by accommodation - changing the shape of lens. Ciliary processes produce aqueous humour into posterior eye chamber.

The surface of ciliary body is covered with bi-layered epithelium, the external cells are rich in pigment melanin, the inner cells are non-pigmented. This epithelium originates from neuroectoderm and resembles pars caeca retinae (pars ciliaris). The cells of layers are arranged apex-to-apex.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-3.jpg", "index" : 131, "markers" : [ { "cons" : [ [ 747, 440 ] ], "cs" : "Bělima", "en" : "Sclera", "lat" : "Sclera", "x" : 695, "y" : 333 }, { "cons" : [ [ 270, 256 ] ], "cs" : "Řasnaté těleso", "en" : "Ciliary body", "lat" : "Corpus ciliare", "x" : 204, "y" : 420 }, { "cons" : [ [ 140, 231 ], [ 152, 313 ] ], "cs" : "Processus ciliaris", "en" : "Processus ciliaris", "lat" : "Processus ciliaris", "x" : 4, "y" : 168 }, { "cons" : [ [ 478, 436 ] ], "cs" : "Pars caeca retinae", "en" : "Pars caeca retinae", "lat" : "Pars caeca retinae", "x" : 387, "y" : 531 }, { "cons" : [ [ 660, 263 ] ], "cs" : "Spojivka", "en" : "Conjunctiva", "lat" : "Conjunctiva", "x" : 631, "y" : 133 }, { "cs" : "Zadní komora oční", "en" : "Posterior eye chamber", "lat" : "Camera oculi posterior", "x" : 40, "y" : 504 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Řasnaté těleso (HE)", "en" : "Ciliary body (HE)", "lat" : "Corpus ciliare" } }, "3509302" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Duhovka je tenká barevná ploténka s centrálním otvorem (zorničkou, pupilou) uvnitř, reguluje množství světla přicházejícího do oka. Tomuto účelu slouží dva hladké duhovkové svaly - m. sphincter pupillae (myoepitel uložený v přední části duhovky blízko pupily) a m. dilator pupillae (soubor hladkých svalových filament v bazálních částech buněk zadního epitelu duhovky). Podkladem duhovky je řídké až rosolovité vazivo s četnými pigmentovými buňkami. Zadní epitel je dvouvrstevný, ale pro vysoký obsah pigmentu v cytoplazmě buněk obou vrstev to není ve SM viditelné, patří k pars caeca retinae.

", "en" : "

Iris is thin color plate with a central opening (pupil) in the centre. Amount of light entering into eyes is regulated by two smooth iridal muscles - m. sphincter pupillae (myoepithelium located in the anterior part closely pupil) and m. dilator pupillae ​(smooth muscle filaments in basal parts of posterior epithelial cells). The stroma of iris is from loose collagen or gelatinous connective tissue similar o mesenchyme with numerous pigment cells. The bi-layered posterior epithelium with high amount of pigments, being a part of pars caeca retinae.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-4.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 34, 516, 37, 338 ], "type" : "dblArrow" } ], "index" : 132, "markers" : [ { "cons" : [ [ 715, 36 ] ], "cs" : "Rohovka", "en" : "Cornea", "lat" : "Cornea", "x" : 535, "y" : 5 }, { "cons" : [ [ 632, 85 ] ], "cs" : "Zadní epitel rohovky", "en" : "Posterior epithelium of cornea", "lat" : "Zadní epitel rohovky", "x" : 320, "y" : 104 }, { "cs" : "Iridokorneální úhel", "en" : "Iridocorneal angle", "lat" : "Iridokorneální úhel", "x" : 592, "y" : 224 }, { "cs" : "Stroma", "en" : "Stroma", "lat" : "Stroma iridis", "x" : 495, "y" : 317 }, { "cons" : [ [ 531, 406 ] ], "cs" : "M. dilatator pupillae", "en" : "M. dilatator pupillae", "lat" : "M. dilatator pupillae", "x" : 367, "y" : 493 }, { "cons" : [ [ 195, 436 ] ], "cs" : "M. sphincter pupillae", "en" : "M. sphincter pupillae", "lat" : "M. sphincter pupillae", "x" : 72, "y" : 520 }, { "cons" : [ [ 706, 487 ] ], "cs" : "Zadní epitel duhovky", "en" : "Posterior epithelium of iris", "lat" : "Pars caeca retinae", "x" : 528, "y" : 560 }, { "cs" : "Přední komora oční", "en" : "Anterior eye chamber", "lat" : "Camera oculi anterior", "x" : 58, "y" : 173 }, { "cs" : "Zornička (pupilla)", "en" : "Pupil", "lat" : "Pupilla", "x" : 16, "y" : 291 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Duhovka (HE)", "en" : "Iris (HE)", "lat" : "Iris" } }, "3509303" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Sítnice je nejvnitřnější vrstvou stěny oční koule. Vyvíjí se z CNS (tunica nervosa) a její pars optica je tvořena neurony a neurogliemi, které jsou tu specificky navzájem propojeny. Prvním neuronem sítnice je fotoreceptor (tyčinková nebo čípková buňka), který se nachází v blízkosti cévnatky, druhým neuronem ve střední části sítnice je bipolární neuron a třetím neuronem je multipolární neuron (neboli gangliová buňka), který leží v blízkosti sklivce. To znamená, že světlo musí projít vrstvami druhého a třetího neuronu než dosáhne světločivých fotoreceptorů.

", "en" : "

Retina is the innermost layer of the eyeball. It develops from CNS (tunica nervosa) and in its optic part consists of neurons and neuroglia interconnected in specific manner. The first neuron of retina is the photoreceptor (rod or cone cell) located closely to choroid, the second one is bipolar neuron in the middle part of retina and the third one is multipolar neuron (or ganglionic cell) close to vitreal body. The light has to pass through all the layers to reach the photoreceptors.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-5.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 472, 302, 469, 83 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 548, 354, 547, 300 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 642, 418, 641, 345 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 133, "markers" : [ { "cs" : "Sítnice", "en" : "Retina", "lat" : "Retina", "x" : 366, "y" : 178 }, { "cs" : "", "en" : "", "lat" : "", "x" : 524, "y" : 327 }, { "cs" : "Cévnatka", "en" : "Choroid", "lat" : "Choroidea", "x" : 405, "y" : 307 }, { "cs" : "Bělima", "en" : "Sclera", "lat" : "Sclera", "x" : 531, "y" : 377 }, { "cs" : "Retrobulbární vazivo", "en" : "Retrobulbar connective tissue", "lat" : "Retrobulbární vazivo", "x" : 154, "y" : 506 }, { "cs" : "Jádra tyčinkových a čípkových buněk", "en" : "Nuclei of rod and cone cells", "lat" : "Jádra tyčinkových a čípkových buněk", "x" : 0, "y" : 233 }, { "cs" : "Jádra bipolárních neuronů", "en" : "Nuclei of bipolar neurons", "lat" : "Jádra bipolárních neuronů", "x" : 3, "y" : 170 }, { "cs" : "Jádra multipolárních neuronů", "en" : "Nuclei of multipolar neurons", "lat" : "Jádra multipolárních neuronů", "x" : 4, "y" : 105 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Zadní segment oční (HE)", "en" : "Posterior eye segment (HE)", "lat" : "Organon visus - segmentum posterius" } }, "3509304" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Cévnatka je vazivová vrstvička mezi sklérou a sítnicí bohatá na pigmentové buňky a cévy v zadní části oční koule. Podle velikosti a počtu cév jsou popisovány následující vrstvy - lamina suprachoroidea (blízko skléry), lamina vasculosa (bohatá na velké cévy), lamina chorocapillaris (bohatá na kapiláry) a lamina vitrea neboli Bruchova membrána. Lamina vitrea je tenká specializovaná pětivrstevná ploténka bohatá na elastin a kolagen.

", "en" : "

Choroid is composed of connective tissue layer, located between sclera and retina in the posterior part of the eyeball, rich in pigment cells and vessels. According to the size and number of vessels following layers are recognized: lamina suprachoroidea (close to sclera), lamina vasculosa (rich in large vessels), lamina chorocapillaris (rich in capillaries) and lamina vitrea or Bruch´s membrane. Lamina vitrea is thin specialized pentalaminar layer rich in an elastin and collagen matrix.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-6.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 299, 539, 152, 538 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 295, 518, 798, 515 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 134, "markers" : [ { "cs" : "Cévnatka", "en" : "Choroid layer", "lat" : "Choroidea", "x" : 175, "y" : 566 }, { "cons" : [ [ 160, 335 ] ], "cs" : "Lamina suprachoroidea", "en" : "Lamina suprachoroidea", "lat" : "Lamina suprachoroidea", "x" : 5, "y" : 85 }, { "cons" : [ [ 220, 447 ], [ 237, 154 ] ], "cs" : "Cévy lamina vasculosa", "en" : "Cévy lamina vasculosa", "lat" : "Cévy lamina vasculosa", "x" : 5, "y" : 471 }, { "cons" : [ [ 301, 416 ] ], "cs" : "Lamina vitrea", "en" : "Lamina vitrea", "lat" : "Lamina vitrea", "x" : 349, "y" : 400 }, { "cons" : [ [ 297, 43 ], [ 303, 139 ] ], "cs" : "Kapiláry lamina chorocapillaris", "en" : "Capillaries of lamina chorocapillaris", "lat" : "Kapiláry lamina chorocapillaris", "x" : 396, "y" : 73 }, { "cs" : "Sítnice", "en" : "Retina", "lat" : "Retina", "x" : 525, "y" : 457 }, { "cs" : "Bělima", "en" : "Sclera", "lat" : "Sclera", "x" : 0, "y" : 271 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Zadní segment oční - cévnatka (HE)", "en" : "Posterior eye segment - cévnatka (HE)", "lat" : "Organon visus - segmentum posterius" } }, "3509305" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Sítnice je složena z deseti vrstev, které odpovídají strukturám pozorovatelným ve světelném mikroskopu. První vrstva sítnice je jednovrstevný pigmentový epitel, v apikálních částech těchto pigmentových buněk jsou volně vloženy periferní světločivé výběžky tyčinkových a čípkových buněk - vrstva tyčinek a čípků, zevní vrstva jádrová obsahuje centrální části s jádry těchto buněk, zevní vrstva plexiformní je tvořena synapsemi mezi tyčinkovými a čípkovými buňkami s druhým (bipolárním) neuronem.

Vnitřní vrstva jádrová obsahuje jádra bipolárních neuronů a také jádra neuronů podpůrných (horizontální a amakrinní buňky) a jádra buněk gliových (Müllerových). Vnitřní plexiformní vrstva je tvořena synapsemi mezi druhým a třetím neuronem.

Vrstva gangliových buněk je prakticky jedna řada velkých jader multipolárních neuronů a jejich axony pak vytvářejí vrstvu nervových vláken. Tato nervová vlákna se sbíhají do místa slepé skvrny, která je začátkem odstupu zrakového nervu ze sítnice.

Membrana limitans interna and externa jsou rozšířené výběžky neurogliových Müllerových buněk.

", "en" : "

Retina is composed of 10 distinct layers, corresponding to individual structural components visibe in light microscope. The first layer of retina is the simple cuboidal pigment epithelium, embedding photoreceptive parts of rods and cones. Outer nuclear layer contains perikarya and nuclei of rod and cone cells, outer plexiform layer is composed of synapses of these cells with the second (bipolar) neuron.

In the inner nuclear layer nuclei of bipolar cells and also nuclei of supporting neurons (horizontal and amacrine) and nuclei of neuroglial cells (Müller) are located. Inner plexiform layer contains synapses between the second and the third neuron.

Ganglionic cell layer is composed of a single layer of apparent nuclei of multipolar neurons with axons constituting layer of nerve fibes and the optic nerve.Optic nerve leaves retina in the blind spot.

Membrana limitans interna and externa consists of dilated processes of neuroglial Müller cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-7.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 155, 445, 156, 503 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 154, 362, 155, 435 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 154, 308, 154, 356 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 154, 238, 154, 302 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 154, 158, 154, 230 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 154, 124, 154, 153 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 156, 90, 155, 118 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 156, 508, 157, 541 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 135, "markers" : [ { "cs" : "Pigmentový epitel", "en" : "Pigment epithelium", "lat" : "Stratum pigmenti retinae", "x" : 96, "y" : 547 }, { "cs" : "Vrstva tyčinek a čípků", "en" : "Layer of rods and cones", "lat" : "Vrstva tyčinek a čípků", "x" : 182, "y" : 455 }, { "cons" : [ [ 519, 420 ] ], "cs" : "Membrana limitans externa", "en" : "Membrana limitans externa", "lat" : "Membrana limitans externa", "x" : 470, "y" : 453 }, { "cs" : "Zevní vrstva jádrová", "en" : "Outer nuclear layer", "lat" : "Zevní vrstva jádrová", "x" : 180, "y" : 382 }, { "cs" : "Zevní vrstva plexiformní", "en" : "Outer plexiform layer", "lat" : "Zevní vrstva plexiformní", "x" : 179, "y" : 313 }, { "cs" : "Vnitřní vrstva jádrová", "en" : "Inner nuclear layer", "lat" : "Vnitřní vrstva jádrová", "x" : 181, "y" : 244 }, { "cs" : "Vnitřní vrstva plexiformní", "en" : "Inner plexiform layer", "lat" : "Vnitřní vrstva plexiformní", "x" : 178, "y" : 177 }, { "cs" : "Vrstva gangliových buněk", "en" : "Ganglionic cell layer", "lat" : "Vrstva gangliových buněk", "x" : 184, "y" : 120 }, { "cs" : "Vrstva nervových vláken", "en" : "Layer of nerve fibers", "lat" : "Vrstva nervových vláken", "x" : 186, "y" : 81 }, { "cons" : [ [ 511, 73 ] ], "cs" : "Membrana limitans interna", "en" : "Membrana limitans interna", "lat" : "Membrana limitans interna", "x" : 513, "y" : 22 }, { "cons" : [ [ 44, 473 ], [ 65, 475 ], [ 120, 480 ] ], "cs" : "Čípky", "en" : "Cones", "lat" : "Cones", "x" : -2, "y" : 510 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Sítnice (HE)", "en" : "Retina (HE)", "lat" : "Retina" } }, "3509306" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Víčka jsou fibromuskulární ploténky kryté z vnější strany jemnou kůží a z vnitřní strany spojivkou, chrání oční kouli. Podkladem víček je příčně pruhovaný sval (m. orbicularis oculi - pars palpebralis) a husté vazivo vytvářející na vnitřní straně širokou fibroelastickou ploténku zvanou tarsus. V ploténce je uloženo asi 20-25 velkých mazových žláz (gll. tarsales Meibomi). Jejich ústí se otevírají na volném okraji víček mezi řasami, což je pro mazové žlázy neobvyklé (typicky ústí do vlasových folikulů). Produkt těchto žláz tvoří tenkou olejovou vrstvičku na slzném filmu oční koule.

Na volném distálním konci víčka jsou velké folikuly ve 3-4 řadách (na obr. zachycena jedna řada), z folikulů vyrůstají řasy. Na tyto řasové folikuly jsou vázány drobné mazové žlázy (Zeissovy) a také modifikované potní apokrinní žlázky (Mollovy).

Chlupové folikuly na vnější straně víček jsou drobnější než folikuly řas.

", "en" : "

Eyelids are fibromuscular plates externally covered with fine skin and internally with conjunctiva protecting the eyeball. The core of eyelids consists of striated muscle (m. orbicularis oculi - pars palpebralis) and dense connective tissue forming thick fibroelastic plate called tarsus, in which about 20-25 large sebaceous glands are embedded (tarsal glands, Meibomian glands). Their ducts unusually open freely among eyelashes (typically, skin sebaceous glands open into hair follicles). Oil from the glands forms a surface layer on the tear film of the eyeball.

At the distal end of eyelid, there are large follicles in 3-4 rows of the eyelashes grow. Associated with the follicles of eyelashes there are fine sebaceous glands of Zeiss and modified sweat apocrine glands of Moll (ciliary glands). Hair follicles on the external surface of eyelids are smaller than follicles of eyelashes.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-8.jpg", "index" : 136, "markers" : [ { "cs" : "Dorzální strana (spojivka)", "en" : "Dorsal side (conjunctiva)", "lat" : "Dorzální strana (spojivka)", "x" : 12, "y" : 422 }, { "cs" : "Ventrální strana (epidermis)", "en" : "Ventral side (epidermis)", "lat" : "Ventrální strana (epidermis)", "x" : 23, "y" : 23 }, { "cs" : "M. orbicularis oculi", "en" : "M. orbicularis oculi", "lat" : "M. orbicularis oculi", "x" : 28, "y" : 191 }, { "cons" : [ [ 696, 172 ] ], "cs" : "Řasa", "en" : "Eyelash", "lat" : "Řasa", "x" : 702, "y" : 18 }, { "cons" : [ [ 357, 344 ], [ 545, 404 ] ], "cs" : "Gll. tarsales (Meibomské)", "en" : "Gll. tarsales Meibomian", "lat" : "Gll. tarsales Meibom", "x" : 476, "y" : 500 }, { "cs" : "Tarsální ploténka", "en" : "Tarsal plate", "lat" : "Tarsální ploténka", "x" : 59, "y" : 306 }, { "cons" : [ [ 507, 208 ] ], "cs" : "Folikul řasy", "en" : "Eyelash follicle", "lat" : "Folikul řasy", "x" : 361, "y" : 174 }, { "cs" : "Vývod Meibomské žlázy", "en" : "Duct of Meibomian gland", "lat" : "Vývod Meibomské žlázy", "x" : 561, "y" : 307 }, { "cons" : [ [ 451, 130 ], [ 100, 127 ] ], "cs" : "Folikuly chlupů", "en" : "Hair follicles", "lat" : "Folikuly chlupů", "x" : 401, "y" : 31 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Víčko (HE)", "en" : "Eyelid (HE)", "lat" : "Palpebra" } }, "3509307" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Spojivka je tenká sliznice z vrstevnatého cylindrického epitelu bohatého na pohárkové buňky a z lamina propria, která je tvořena řídkým kolagenním vazivem s četnými kapilárami a drobnými cévami. Pokrývá přední část bělimy a vystýlá vnitřní část očního víčka, produkuje muciny a chrání povrch oka vůči zevním škodlivinám.

", "en" : "

Conjunctiva is thin mucosa lined by stratified columnar epithelium with abundant goblet cells, and supported by lamina propria of loose collagen connective tissue with many capillaries and small vessels. It covers the anterior part of sclera and lines the inner part of the eyelid. The border between epithelial layer and lamina propria is not sharp as lymphocytes and neutrophilic granulocytes often penetrate between epithelial cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-8a.jpg", "index" : 137, "markers" : [ { "cons" : [ [ 153, 277 ], [ 582, 135 ] ], "cs" : "Vrstevnatý cylindrický epitel", "en" : "Stratified columnar epithelium", "lat" : "Vrstevnatý cylindrický epitel", "x" : 110, "y" : 49 }, { "cons" : [ [ 272, 293 ], [ 454, 343 ], [ 561, 287 ] ], "cs" : "Pohárkové buňky", "en" : "Goblet cells", "lat" : "Pohárkové buňky", "x" : 306, "y" : 215 }, { "cs" : "Lamina propria", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 62, "y" : 532 }, { "cons" : [ [ 586, 514 ], [ 630, 493 ], [ 462, 446 ] ], "cs" : "Neutrofilní granulocyty", "en" : "Neutrophilic granulocytes", "lat" : "Neutrofilní granulocyty", "x" : 449, "y" : 541 }, { "cons" : [ [ 589, 427 ], [ 576, 412 ], [ 537, 392 ], [ 526, 381 ] ], "cs" : "Cylindrické buňky", "en" : "Columnar cells", "lat" : "Cylindrické buňky", "x" : 595, "y" : 321 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Spojivka - vrstevnatý cylindrický epitel (HE)", "en" : "Conjunctiva - stratified columnar epithelium (HE)", "lat" : "Tunica conjunctiva" } }, "3509308" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Vnitřní ucho - hlemýžď (cochlea) vytváří u člověka 2 a 3/4 otáček kolem kostěného kuželíku neboli modiolu (na obr. je cochlea morčete, která vytváří 3 a 1/2 otáčky). V modiolu jsou uloženy cévy a axony bipolárních neuronů ze spirálního ganglia. Axony tvoří akustickou část VIII. hlavového nervu.

Blanitý labyrint - ductus cochlearis je uložen v kostěném labyrintu spánkové kosti. Je pokračováním blanitého sacculu a končí slepě v apexu hlemýždě. Rozděluje kostěný labyrint ve dva prostory - scala vestibuli a scala tympani, které spolu komunikují pouze malým otvorem na vrcholu hlemýždě (helicotrema).

", "en" : "

Inner ear (cochlea) makes in human 2 and 3/4 turns around a bony core or modiolus (ihere the cochlea of a guinea pig with 3 and 1/2 turns is shown). In modiolus there are vessels and axons of bipolar neurons from spiral ganglion that form acoustic part of VIII. cranial nerve.

Membranous labyrinth - (ductus cochlearis) located in bony labyrinth of temporal bone is continuous with membranous saccule (sacculus) and terminates at the apex of cochlea. This duct subdivides the bony labyrinth into two spaces - scala vestibuli and scala tympani which communicate each other only at the apex of cochlea via a small opening (helicotrema).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-9.jpg", "index" : 138, "markers" : [ { "cons" : [ [ 404, 262 ] ], "cs" : "Modiolus", "en" : "Modiolus", "lat" : "Modiolus", "x" : 654, "y" : 292 }, { "cons" : [ [ 476, 122 ] ], "cs" : "Scala tympani", "en" : "Scala tympani", "lat" : "Scala tympani", "x" : 584, "y" : 205 }, { "cons" : [ [ 468, 80 ] ], "cs" : "Scala vestibuli", "en" : "Scala vestibuli", "lat" : "Scala vestibuli", "x" : 491, "y" : -10 }, { "cons" : [ [ 501, 108 ] ], "cs" : "Ductus cochlearis (scala media)", "en" : "Ductus cochlearis (scala media)", "lat" : "Ductus cochlearis", "x" : 595, "y" : 63 }, { "cons" : [ [ 355, 291 ] ], "cs" : "Lamina spiralis ossea", "en" : "Lamina spiralis ossea", "lat" : "Lamina spiralis ossea", "x" : -3, "y" : 338 }, { "cons" : [ [ 459, 333 ], [ 349, 386 ] ], "cs" : "Ganglion spirale cochleae", "en" : "Ganglion spirale cochleae", "lat" : "Ganglion spirale cochleae", "x" : 131, "y" : 524 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Kostěný a blanitý hlemýžď (HE)", "en" : "Bony and membranous cochlea (HE)", "lat" : "Cochlea" } }, "3509309" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Cortiho orgán je struktura přímo zodpovědná za vnímání sluchu. Nachází se na bazilární membráně hlemýždě. Tato membrána se upíná na crista membranae basilaris spirálního ligamenta a na druhé straně na lamina spiralis ossea. Membrana basilaris tak tvoří hranici mezi ductus cochlearis (scala media) a scala tympani.

Membrána oddělující scala vestibuli a ductus cochlearis je vestibulární membrána Reissnerova (membrana vestibularis ductus cochlearis). Je napnuta mezi crista membranae vestibularis spirálního ligamenta a limbus laminae spiralis. Je tvořena dvěma epitelovými vrstvami velmi plochých buněk.

Stria vascularis je jediná epitelová vrstva celého těla obsahující kapiláry. Produkuje endolymfu, která vyplňuje ductus cochlearis. Její jedinečné chemické složení je důležitou podmínkou pro správné vnímání sluchových vjemů.

", "en" : "

The organ of Corti is the genuine receptor of hearing. It is located on the basilar membrane of cochlea. The membrane is situated between crista membranae basilaris of spiral ligament and lamina spiralis ossea. Therefore membrana basilaris forms the border between cochlear duct (scala media) and scala tympani.

Reissner vestibular membrane (membrana vestibularis ductus cochlearis) divides scala vestibuli and the cochlear duct. The membrane is stretched between crista membranae vestibularis of spiral ligament and limbus laminae spiralis. It consists of two flattened squamous epithelial layers.

Stria vascularis is the only epithelial layer in the human body that contains capillaries. It produces endolymph within the cochlear duct. The unique chemistry of endolymph is critical for the correct reception of hearing impulses.

membrana vestibularis ductus cochlearis
" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-10.jpg", "index" : 139, "markers" : [ { "cs" : "Scala vestibuli", "en" : "Scala vestibuli", "lat" : "Scala vestibuli", "x" : 12, "y" : 65 }, { "cs" : "Scala tympani", "en" : "Scala tympani", "lat" : "Scala tympani", "x" : 402, "y" : 567 }, { "cons" : [ [ 401, 198 ] ], "cs" : "Ductus cochlearis", "en" : "Ductus cochlearis", "lat" : "Ductus cochlearis", "x" : 205, "y" : 100 }, { "cons" : [ [ 465, 102 ] ], "cs" : "Membrana vestibuli (Resissneri)", "en" : "Membrana vestibuli (Resissneri)", "lat" : "Membrana vestibuli (Resissneri)", "x" : 193, "y" : 5 }, { "cons" : [ [ 437, 487 ] ], "cs" : "Membrana basilaris", "en" : "Membrana basilaris", "lat" : "Membrana basilaris", "x" : 262, "y" : 528 }, { "cons" : [ [ 343, 386 ] ], "cs" : "Membrana tectoria", "en" : "Membrana tectoria", "lat" : "Membrana tectoria", "x" : 157, "y" : 245 }, { "cs" : "Limbus laminae spiralis", "en" : "Limbus laminae spiralis", "lat" : "Limbus laminae spiralis", "x" : 4, "y" : 388 }, { "cons" : [ [ 283, 395 ] ], "cs" : "Labium vestibulare", "en" : "Labium vestibulare", "lat" : "Labium vestibulare", "x" : 30, "y" : 301 }, { "cons" : [ [ 290, 463 ] ], "cs" : "Labium tympanicum", "en" : "Labium tympanicum", "lat" : "Labium tympanicum", "x" : 37, "y" : 465 }, { "cons" : [ [ 450, 415 ] ], "cs" : "Cortiho orgán", "en" : "Organ of Corti", "lat" : "Cortiho orgán", "x" : 331, "y" : 319 }, { "cons" : [ [ 570, 491 ] ], "cs" : "Crista membranae basilaris", "en" : "Crista membranae basilaris", "lat" : "Crista membranae basilaris", "x" : 499, "y" : 520 }, { "cons" : [ [ 628, 367 ] ], "cs" : "Prominentia spiralis", "en" : "Prominentia spiralis", "lat" : "Prominentia spiralis", "x" : 647, "y" : 396 }, { "cons" : [ [ 673, 240 ] ], "cs" : "Stria vascularis", "en" : "Stria vascularis", "lat" : "Stria vascularis", "x" : 498, "y" : 298 }, { "cons" : [ [ 711, 208 ] ], "cs" : "Lig. cochleae", "en" : "Lig. cochleae", "lat" : "Lig. cochleae", "x" : 464, "y" : 204 }, { "cons" : [ [ 602, 30 ] ], "cs" : "Crista membranae vestibularis", "en" : "Crista membranae vestibularis", "lat" : "Crista membranae vestibularis", "x" : 440, "y" : 131 }, { "cs" : "Lamina spiralis ossea", "en" : "Lamina spiralis ossea", "lat" : "Lamina spiralis ossea", "x" : 0, "y" : 514 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Hlemýžď - ductus cochlearis (HE)", "en" : "Cochlea - ductus cochlearis (HE)", "lat" : "Cochlea" } }, "3509310" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Cortiho orgán tvoří vláskové buňky - vlastní smyslové buňky pro vnímání sluchu a podpůrné buňky mnoha typů. Tři až pět řad zevních vláskových buněk (cylindrického tvaru) nasedají na apikální části zevních falangových buněk (Deitersovy buňky), jedna řada vnitřních vláskových buněk (jsou větší, spíše hruškovitého tvaru) je obklopena vnitřními falangovými buňkami. Mezi těmito řadami buněk jsou specializované Cortiho pilířové buňky. K dalším podpůrným buňkám patří např. buňky Hensenovy, Boettcherovy, Claudiusovy a buňky hraniční.

Membrana tectoria je acelulární želatinózní struktura, která kryje horní část limbus spiralis, přepažuje sulcus spiralis internus a dostává se do kontaktu se stereociliemi vláskových buněk.

", "en" : "

Organ of Corti is composed of hair cells - genuine sensory cells receiving vibrations, and supporting cells of different types. Three to five rows of cylindrical outer hair cells are located on apical parts of the outer phalangeal cells (Deiter´s cells), one row of pear-shaped inner hair cells is supported and enclosed by inner phalangeal cells. Between these rows of cells, there are specialized supporting pillar cells of Corti. The other supporting cells are recognized as the cells of Hensen, Boettcher and Claudius, and border cells.

Tectorial membrane is an acelullar gelatinous structure which covers the top of spiral limbus, extends over the sulcus spiralis internus and embedding stereocilia of hair cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-11.jpg", "index" : 140, "markers" : [ { "cons" : [ [ 47, 315 ] ], "cs" : "Sulcus spiralis internus", "en" : "Sulcus spiralis internus", "lat" : "Sulcus spiralis internus", "x" : 7, "y" : 51 }, { "cons" : [ [ 184, 217 ] ], "cs" : "Membrana tectoria", "en" : "Membrana tectoria", "lat" : "Membrana tectoria", "x" : 151, "y" : 109 }, { "cons" : [ [ 225, 371 ] ], "cs" : "Vnitřní falangové buňky", "en" : "Inner phalangeal cells", "lat" : "Vnitřní falangové buňky", "x" : 27, "y" : 541 }, { "cons" : [ [ 250, 358 ], [ 311, 361 ] ], "cs" : "Cortiho pilíře", "en" : "Pillars of Corti", "lat" : "Cortiho pilíře", "x" : 229, "y" : 464 }, { "cons" : [ [ 249, 317 ] ], "cs" : "Vnitřní vláskové buňky", "en" : "Inner hair cells", "lat" : "Vnitřní vláskové buňky", "x" : 79, "y" : 247 }, { "cons" : [ [ 311, 309 ] ], "cs" : "Vnější vláskové buňky", "en" : "Outer hair cells", "lat" : "Vnější vláskové buňky", "x" : 283, "y" : 26 }, { "cons" : [ [ 696, 301 ] ], "cs" : "Sulcus spiralis externus", "en" : "Sulcus spiralis externus", "lat" : "Sulcus spiralis externus", "x" : 510, "y" : 90 }, { "cons" : [ [ 384, 392 ] ], "cs" : "Zevní falangové buňky", "en" : "Outer phalangeal cells", "lat" : "Zevní falangové buňky", "x" : 202, "y" : 581 }, { "cons" : [ [ 485, 353 ] ], "cs" : "Hensenovy buňky", "en" : "Cells of Hensen", "lat" : "Hensenovy buňky", "x" : 355, "y" : 536 }, { "cons" : [ [ 587, 366 ] ], "cs" : "Claudiusovy buňky", "en" : "Cells of Claudius", "lat" : "Claudiusovy buňky", "x" : 613, "y" : 446 }, { "cons" : [ [ 524, 407 ] ], "cs" : "Boettcherovy buňky", "en" : "Cells of Boettcher", "lat" : "Boettcherovy buňky", "x" : 575, "y" : 534 }, { "cons" : [ [ 281, 358 ] ], "cs" : "Cortiho prostor", "en" : "Tunnel of Corti", "lat" : "Cortiho prostor", "x" : 370, "y" : 195 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Cortiho orgán (HE)", "en" : "Organ of Corti (HE)", "lat" : "Organon spirale (Corti)" } }, "3509311" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Podkladem ušního boltce je elastická chrupavka. Obě strany jsou kryty tenkou kůží. Kůže obsahuje typická adnexa jako chlupové folikuly, mazové žlázy a potní žlázy. V dermis jsou četné krevní cévy a nervy.

Ušní lalůček je vyplněn tukovou tkání.

", "en" : "

Core of the auricle is composed of the elastic cartilage. Both sides are covered with thin skin. The skin contains typical appendages as hair follicles, sebaceous glands and sweat glands. Dermis is rich in blood vessels and nerves. The auricle lobule contains adipose tissue.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-19-12.jpg", "index" : 141, "markers" : [ { "cons" : [ [ 155, 173 ] ], "cs" : "Elastická chrupavka", "en" : "Elastic cartilage", "lat" : "Elatická chrupavka", "x" : 131, "y" : 44 }, { "cons" : [ [ 487, 408 ], [ 503, 256 ] ], "cs" : "Tuková tkáň", "en" : "Adipose tissue", "lat" : "Tuková tkáň", "x" : 527, "y" : 398 }, { "cons" : [ [ 531, 123 ] ], "cs" : "Kůže a kožní adnexa", "en" : "Skin and skin adnexa", "lat" : "Kůže a kožní adnexa", "x" : 514, "y" : 6 }, { "cons" : [ [ 106, 289 ], [ 176, 340 ] ], "cs" : "Cévy", "en" : "Vessels", "lat" : "Cévy", "x" : 77, "y" : 394 }, { "cons" : [ [ 244, 310 ], [ 412, 332 ], [ 153, 285 ] ], "cs" : "Nervové svazky", "en" : "Nerve bundles", "lat" : "Nervové svazky", "x" : 291, "y" : 383 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Ušní boltec (HE)", "en" : "Auricle (HE)", "lat" : "Auricula" } }, "3509321" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Koncový mozek (telencephalon) obsahuje šedou hmotu na povrchu v podobě mozkové kůry a v hloubi v podobě jader telencephala. Bílá hmota se nachází uvnitř koncového mozku.

Mozková kůra se na základě fylogenetických a morfologických rozdílů dělí na allocortex a isocortex.

Isocortex je fylogeneticky mladší a pokrývá většinu povrchu koncového mozku. Je diferencován do šesti vrstev:

I. Molekulární vrstva (lamina molecularis) - obsahuje především horizontální (Cajalovy) neurony, dále asociační neurony, gliové buňky a výběžky neuronů přicházející z jiných oblastí. Nachází se zde Exnerův proužek - tangenciální pleteň nervových vláken. Na povrchu lamina molecularis je membrana limitans gliae superficialis.

II. Zevní zrnitá vrstva (lamina granularis externa) - obsahuje především malé zrnkovité neurony, dále gliové buňky a výběžky neuronů z jiných oblastí.

III. Zevní pyramidová vrstva (lamina pyramidalis externa) - obsahuje především malé a střední pyramidové neurony, dále gliové buňky a výběžky neuronů z jiných oblastí. Nachází se zde Bechtěrevův proužek - tangenciální pleteň nervových vláken.

IV. Vnitřní zrnitá vrstva (lamina granularis interna) - obsahuje především zrnkovité a vertikální (Martinottiho) neurony, dále gliové buňky a výběžky neuronů z jiných oblastí. Na hranici mezi touto a následující vrstvou se nachází Baillargerův zevní proužek - tangenciální pleteň nervových vláken.

V. Vnitřní pyramidová vrstva (lamina pyramidalis interna) - obsahuje především velké pyramidové neurony (v oblasti motorického centra zvané Betzovy buňky) a vertikální (Martinottiho) neurony, dále gliové buňky a výběžky neuronů z jiných oblastí. Nachází se zde Baillargerův vnitřní proužek - tangenciální pleteň nervových vláken.

VI. Polymorfní vrstva/Vrstva vřetenovitých buněk (lamina multiformis) - obsahuje především vřetenovité neurovy, malé zrnkovité neurony a vertikální (Martinottiho) neurony, dále gliové buňky a výběžky neuronů z jiných oblastí. Nachází se zde Meynertův proužek - tangenciální pleteň nervových vláken. Tato vrstva plynule přechází do bíle hmoty.

V isokortexu jsou také přítomny radiálně probíhající pleteně nervových vláken.

", "en" : "

Cerebrum (telencephalon) contains the grey matter (cerebral cortex, nuclei of telencephalon) and the white matter located below.

Cerebral cortex can be divided according to phylogenetic and morphological differences to allocortex and isocortex.

Isocortex is phylogenetically younger and covers majority of cerebral surface. It is differentiated into six distinct layers:

I. Molecular layer (lamina molecularis) - contains mainly horizontal (Cajal) neurons, then asociative neurons, glial cells and neuronal processes entering from other regions. Exner stripe is present as a tangencial plexus of nerve fibers. Membrana limitans gliae superficialis is situated on the surface of molecular layer.

II. Outer granular layer (lamina granularis externa) - contains mainly small granular neurons, then glial cells and neuronal processes entering from other regions.

III. Outer pyramidal layer (lamina pyramidalis externa) - contains mainly small and medium-sized pyramidal neurons, glial cells and neuronal processes entering from other regions. Bechterev stripe is present as a tangencial plexus of nerve fibers.

IV. Inner granular layer (lamina granularis interna) - contains mainly granular and vertical (Martinotti) neurons, then glial cells and neuronal processes entering from other regions. Outer Baillarger stripe is present at the border between this and the following layer as a tangencial plexus of nerve fibers.

V. Inner pyramidal layer (lamina pyramidalis interna) - contains mainly large pyramidal neurons (in the region of motoric centre called Betz cells) and vertical (Martinotti) neurons, then glial cells and neuronal processes entering from other regions. Also Inner Baillarger stripe is present as a tangencial plexus of nerve fibers.

VI. Multiform layer (lamina multiformis) - contains mainly fusiform neurons, small granular neurons and vertical (Martinotti) neurons, then glial cells and neuronal processes entering from other regions. Meynert stripe is present as a tangencial plexus of nerve fibers. This layer continues directly into the white matter.

There are also radial plexuses of nerve fibers present in the isocortex.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-1.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 124, 203, 818, 27 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 170, 386, 236, 367 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 243, 367, 318, 344 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 447, 309, 505, 294 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 513, 292, 697, 242 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 705, 240, 799, 214 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 324, 343, 441, 313 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 142, "markers" : [ { "cons" : [ [ 120, 236 ] ], "cs" : "Pia mater", "en" : "Pia mater", "lat" : "Pia mater", "x" : 15, "y" : 327 }, { "cs" : "Isocortex", "en" : "Isocortex", "lat" : "Isocortex", "x" : 454, "y" : 108 }, { "cons" : [ [ 612, 449 ], [ 611, 497 ] ], "cs" : "Pyramidové buňky", "en" : "Pyramidal cells", "lat" : "Pyramidové buňky", "x" : 450, "y" : 547 }, { "cs" : "I", "en" : "I", "lat" : "I", "x" : 180, "y" : 316 }, { "cs" : "II", "en" : "II", "lat" : "II", "x" : 255, "y" : 295 }, { "cs" : "III", "en" : "III", "lat" : "III", "x" : 351, "y" : 269 }, { "cs" : "IV", "en" : "IV", "lat" : "IV", "x" : 447, "y" : 241 }, { "cs" : "V", "en" : "V", "lat" : "V", "x" : 577, "y" : 204 }, { "cs" : "VI", "en" : "VI", "lat" : "VI", "x" : 717, "y" : 168 }, { "cons" : [ [ 236, 254 ], [ 126, 46 ], [ 125, 44 ] ], "cs" : "Céva", "en" : "Vessel", "lat" : "Céva", "x" : 245, "y" : 192 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Mozková kůra - izokortex (HE)", "en" : "Cerebral cortex (HE)", "lat" : "Cortex cerebri - isocortex" } }, "3509322" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Mozeček (cerebellum) obsahuje šedou hmotu na povrchu v podobě mozečkové kůry a v hloubi v podobě mozečkových jader. Bílá hmota se nachází uvnitř mozečku.

Mozečková kůra se rozděluje do tří vrstev:

Stratum cinereum (moleculare) - obsahuje košíčkové neurony a hvězdicovité multipolární neurony, dendrity Purkyňových buněk, axony zrnitých neuronů ze stratum granulosum, šplhavá vlákna, paralelní vlákna a gliové buňky.

Stratum gangliosum (vrstva Purkyňových buněk) - obsahuje perikarya Purkyňových buněk, dále gliové buňky (astrocyty a mikroglie) a výběžky neuronů z jiných oblastí.

Stratum granulosum - obsahuje malé a větší zrnité neurony, dále gliové buňky (hlavně oligodendrocyty a mikroglie), zakončení mechových vláken a výběžky neuronů z jiných oblastí.

Bílá hmota mozečku obsahuje efferentní vlákna, tzn. axony Purkyňových buněk, a afferentní vlákna dvou druhů - šplhavá vlákna (zakončující se synapsemi na tělech a dendritech Purkyňových buněk) a mechová vlákna (zakončující se synapsemi na zrnitých neuronech stratum granulosum).

Impregnace názorně zobrazuje rozložení a tvar neuronů a především jejich dendritů a axonů, a také gliových buněk. Čím tmavší vrstva, tím více buněk a nervových vláken je přítomno.

", "en" : "

Cerebellum is composed of the grey matter (cerebellar cortex and cerebellar nuclei) and the white matter.

Grey matter of cerebellar cortex contains three distinct layers:

Stratum cinereum (moleculare) - it contains basket neurons and stellate multipolar neurons, dendrites of Purkinje cells, axons of granular neurons from stratum granulosum, climbing fibers, paralel fibers and glial cells.

Stratum gangliosum (layer of Purkinje cells) - it contains perikarya of Purkinje cells, then glial cells (astrocytes and microglia) and neuronal processes entering from other regions.

Stratum granulosum - it contains small and larger granular neurons, glial cells (mainly oligodendrocytes and microglia), nerve endings of mossy fibers and other neuronal processes entering from other regions.

White matter of cerebellum contains efferent fibers, e.g. axons of Purkinje cells, and afferent fibers of two types - climbing fibers (which have synapses with dendrites of Purkinje cells) and mossy fibers (which have synapses with granular neurons in stratum granulosum).

Impregnation allows visualization of position and shape of neurons, dendrites and axons, as well as glial cells. Density of the staining corresponds to the density of cells and fibers. 

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-2.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 128, 106, 180, 132 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 204, 103, 274, 122 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 193, 136, 185, 133 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 372, 238, 339, 236 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 143, "markers" : [ { "cons" : [ [ 352, 257 ] ], "cs" : "Dřeň (bílá hmota)", "en" : "Medulla (white matter)", "lat" : "Medulla", "x" : 280, "y" : 300 }, { "cons" : [ [ 161, 96 ] ], "cs" : "Stratum cinereum (moleculare)", "en" : "Stratum cinereum (moleculare)", "lat" : "Stratum cinereum (moleculare)", "x" : -1, "y" : 5 }, { "cons" : [ [ 250, 93 ] ], "cs" : "Stratum granulosum", "en" : "Stratum granulosum", "lat" : "Stratum granulosum", "x" : 330, "y" : 48 }, { "cons" : [ [ 181, 156 ] ], "cs" : "Stratum gangliosum", "en" : "Stratum gangliosum", "lat" : "Stratum gangliosum", "x" : 67, "y" : 246 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Mozeček (impregnace)", "en" : "Cerebellum (impregnation)", "lat" : "Cerebellum" } }, "3509323" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Na impregnovaném řezu mozečkem lze pozorovat:

Stratum cinereum (moleculare) - světle zbarvená vrstva na povrchu. Tmavé kulaté útvary představují hvězdicovité multipolární neurony (uložené převážně u povrchu této vrstvy), košíčkové neurony (nacházející se spíše v oblasti blíže stratum gangliosum) a gliové buňky. Nervová vlákna jsou znázorněna jako tenké tmavé linie. Nejvýraznější strukturou jsou zde dendrity Purkyňových buněk, které se v této vrstvě bohatě větví a celou ji prostupují. 

Stratum gangliosum (vrstva Purkyňových buněk) - velmi tenká vrstva, která obsahuje perikarya Purkyňových buněk, hruškovitého tvaru, znázorněná tmavě, z užší apikální části odstupují 1-2 dendrity, ze šiřší zaoblené baze odstupuje jeden axon. Drobné kulovité útvary mezi Purkyňovými buňkami představují gliové buňky (astrocyty and mikroglie). 

Stratum granulosum - je výrazná tmavě zbarvená vrstva, což je dáno velkým množstvím neuronů a gliových buněk, kterí jsou v této vrstvě přítomny (jejich těla jsou vidět jako drobné kulovité útvary). Nervová vlákna jsou znázorněna jako tenké tmavé linie.

Bílá hmota je znázorněna světlejší hnědou barvou a obsahuje myelinizovaná afferentní a efferentní vlákna. Drobné kulovité útvary představují těla gliových buněk.

", "en" : "

Impregnation shows following structures of cerebellum:

Stratum cinereum (moleculare) - pale stained layer on the surface of cerebellum. Dark round structures represent stellate multipolar neurons (located mainly in the upper part of the layer), basket neurons (located mainly near stratum gangliosum) and glial cells. Nerve fibers are visible as thin dark lines. Dendrites of Purkinje cells, massivel branch here and permeate this layer. 

Stratum gangliosum (layer of Purkinje cells) - very thin layer containing perikarya of Purkinje cells, which are dark and piriform in shape; 1-2 dendrites extend from the narrow apical part, one axon extends from the basal round part. Small round structures among Purkinje cells represent glial cells (astrocytes and microglia). 

Stratum granulosum - prominent dark layer due to abundant neurons and glial cells present in this layer (cell bodies are visible as small round structures). Nerve fibers are visible as thin dark lines.

The white matter of cerebellum is light brown and contains myelinated afferent and efferent fibers. Small round structures represent bodies of glial cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-3.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 205, 127, 351, 317 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 638, 410, 490, 246 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 319, 375, 296, 355 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 778, 355, 728, 322 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 144, "markers" : [ { "cons" : [ [ 309, 230 ] ], "cs" : "Stratum cinereum (moleculare)", "en" : "Stratum cinereum (moleculare)", "lat" : "Stratum cinereum (moleculare)", "x" : 259, "y" : 77 }, { "cons" : [ [ 537, 335 ] ], "cs" : "Stratum granulosum", "en" : "Stratum granulosum", "lat" : "Stratum granulosum", "x" : 339, "y" : 364 }, { "cons" : [ [ 740, 356 ] ], "cs" : "Dřeň (bílá hmota)", "en" : "Medulla (white matter)", "lat" : "Medulla", "x" : 600, "y" : 448 }, { "cons" : [ [ 292, 383 ] ], "cs" : "Stratum gangliosum", "en" : "Stratum gangliosum", "lat" : "Stratum gangliosum", "x" : 131, "y" : 458 }, { "cons" : [ [ 505, 211 ], [ 596, 169 ], [ 722, 136 ] ], "cs" : "Purkyňovy buňky", "en" : "Purkinje cells", "lat" : "Purkyňovy buňky", "x" : 561, "y" : 204 }, { "cons" : [ [ 657, 122 ], [ 690, 64 ], [ 611, 67 ] ], "cs" : "Dendrity Purkyňových buněk", "en" : "Dendrites of Purkinje cells", "lat" : "Dendrity Purkyňových buněk", "x" : 467, "y" : 7 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Mozeček (impregnace)", "en" : "Cerebellum (impregnation)", "lat" : "Cerebellum" } }, "3509324" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Barvení podle Nissla umožňuje znázornění drsného endoplazmatického retikula, které je v neuronech hojně přítomno. Shlukům cisteren drsného endoplazmatického retikula pak na preparátech odpovídají bazofilní zrníčka, která nazýváme Nisslova substance (Nisslova tělíska). Nisslova substance konstatně chybí v odstupovém konusu (axonovém hrbolu), což je místo výstupu axonu z perikarya.

", "en" : "

Staining according to Nissl enables visualization of rough endoplasmic reticulum, which is abundant in neurons. Clusters of rough endoplasmic reticulum cisternae appear as basophilic structures - Nissl bodies. The Nissl bodies are absent in the axon hillock where the axon extends from the perikaryon.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-4.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 495, 327, 496, 291 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 43, 211, 71, 220 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 145, "markers" : [ { "cs" : "Stratum cinereum (moleculare)", "en" : "Stratum cinereum (moleculare)", "lat" : "Stratum cinereum (moleculare)", "x" : 377, "y" : 25 }, { "cs" : "Stratum granulosum", "en" : "Stratum granulosum", "lat" : "Stratum granulosum", "x" : 62, "y" : 513 }, { "cons" : [ [ 518, 332 ], [ 647, 333 ] ], "cs" : "Purkyňovy buňky", "en" : "Purkinje cells", "lat" : "Purkyňovy buňky", "x" : 485, "y" : 408 }, { "cs" : "Stratum gangliosum", "en" : "Stratum gangliosum", "lat" : "Stratum gangliosum", "x" : 248, "y" : 292 }, { "cons" : [ [ 219, 272 ], [ 257, 279 ], [ 161, 247 ], [ 70, 235 ], [ 73, 231 ] ], "cs" : "Nisslova substance", "en" : "Nissl bodies", "lat" : "Nisslova substance", "x" : 136, "y" : 150 }, { "cons" : [ [ 66, 196 ] ], "cs" : "Jádro s jadérkem Purkyňovy buňky", "en" : "Purkinje cell nucleus with nucleolus", "lat" : "Jádro s jadérkem Purkyňovy buňky", "x" : 6, "y" : 67 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Mozeček (barvení podle Nissla)", "en" : "Cerebellum (staining according to Nissl)", "lat" : "Cerebellum" } }, "3509325" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Hřbetní mícha (medulla spinalis) obsahuje šedou hmotu uvnitř a bílou hmotu na povrchu. Středem prochází centrální míšní kanál (canalis centralis medullae spinalis) vystlaný ependymem.

Šedá hmota má na příčném řezu míchou tvar písmene H, obsahuje neurony, gliové buňky a cévy. Ventrální rohy míšní obsahují kořenové neurony (buňky) - somatomotorické multipolární neurony, jejichž těla mohou dosahovat až 130 µm v průměru a jsou nejvýraznějším útvarem pozorovatelným v této oblasti. Jejich dendrity se bohatě větví v rámci šedé hmoty, zatímco axony šedou hmotu opouští a jako přední kořeny míšní pokračují do periferie, kde se stávají součástí periferních nervů a inervují kosterní svaly. Zona intermedia obsahuje kořenové neurony (buňky) - visceromotorické multipolární neurony. Jsou to pregangliové neurony autonomního nervového systému. Jejich dendrity se větví v šedé hmotě, axony se stávají součástí předních kořenů míšních a skrze spinální nervy a rami communicantes albi se dostávají k autonomním gangliím. Dorzální rohy míšní obsahují především buňky (neurony) provazců - multipolární neurony, které mají různě dlouhé axony vstupující do homolaterálních provazců bílé hmoty, kde se axony dělí na silnější a delší ascendentní větev, vystupující kraniálně do vyšších míšní segmentů či až do šedé hmoty mozku a kratší, tenčí descendentní větev sestupující do nižších míšních segmentů. Buňky provazců se mohou v menší míře vyskytovat i v jiných oblastech šedé míšní hmoty. Obecně ve všech oblastech šedé hmoty se vyskytují spojovací neurony (interneurony) - menší multipolární neurony. Dělíme je na: vsunuté (interkalární) - propojující neurony v rámci jednoho míšního segmentu, komisurální, propojující neurony kontralaterálních stran míchy a asociační, propojující míšní segmenty nižších a vyšších etáží.

Bílá hmota se skládá z myelinizovaných axonů longitudinálního či transverzálního průběhu a gliových buněk. Nervová vlákna dělíme na endogenní (axony vychází z neuronů uložených v míše) a exogenní (axony vychází z neuronů uložených mimo míchu a axony do mích pouze vstupují z jiných oblastí, aby zde vytvořily synapse). 

", "en" : "

Spinal cord (medulla spinalis) contains grey matter inside and white matter on the surface. Central canal (canalis centralis medullae spinalis) passes through the centre and is lined by ependymal cells.

The grey matter of spinal cord resembles a shape of letter H on the transverse section. It contains neurons, glial cells and blood vessels. The ventral horns contain radicular neurons - somatomotoric multipolar neurons, with perikarya reaching 130 µm in diameter and being the most prominent structure here. Their dendrites extensively branch within the grey matter, while the axons leave the grey matter and as radix anterior continue to the periphery to become part of peripheral nerves that innervate skeletal muscles. Zona intermedia contains radicular neurons - visceromotoric multipolar neurons. They are preganglionic neurons of autonomic nervous system. Their dendrites branch in grey matter, axons become part of radix anterior and via spinal nerves and rami communicantes albi get to autonomic ganglia. The dorsal horns contain mainly funicullar cells - multipolar neurons with axons of varying length entering homolateral tracts. Funicullar cells can be present also in other regions of grey matter of spinal cord. Interneurons - small multipolar neurons - are present virtually in all regions of grey matter of the spinal cord. They are classified as intercalated, interconnecting neurons within one spinal segment, commisural, interconnecting neurons of contralateral sides of spinal cord and asociative, interconnecting spinal segments longitudinally.

The white matter is composed of myelinated axons running either longitudinally or transversally and of glial cells. Nerve fibers of white mater are either endogenous (axons extend from neurons located within the spinal cord) and exogenous (axons extend from neurons located outside the spinal cord)

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-5.jpg", "index" : 146, "markers" : [ { "cons" : [ [ 557, 242 ] ], "cs" : "Šedá hmota", "en" : "Grey matter", "lat" : "Šedá hmota", "x" : 623, "y" : 160 }, { "cons" : [ [ 412, 272 ] ], "cs" : "Canalis centralis", "en" : "Canalis centralis", "lat" : "Canalis centralis", "x" : 377, "y" : 108 }, { "cons" : [ [ 592, 449 ] ], "cs" : "Bílá hmota", "en" : "White matter", "lat" : "Bílá hmota", "x" : 630, "y" : 446 }, { "cons" : [ [ 207, 116 ] ], "cs" : "Dorzální roh", "en" : "Dorsal horn", "lat" : "Dorzální roh", "x" : 48, "y" : 151 }, { "cons" : [ [ 292, 347 ] ], "cs" : "Ventrální roh", "en" : "Ventral horn", "lat" : "Ventrální roh", "x" : 119, "y" : 415 }, { "cons" : [ [ 302, 104 ] ], "cs" : "Dorzální provazec", "en" : "Dorsal tract", "lat" : "Dorsální provazec", "x" : 168, "y" : 5 }, { "cons" : [ [ 712, 266 ] ], "cs" : "Laterální provazec", "en" : "Lateral tract", "lat" : "Laterální provazec", "x" : 655, "y" : 350 }, { "cons" : [ [ 519, 490 ] ], "cs" : "Ventrální provazec", "en" : "Ventral tract", "lat" : "Ventrální provazec", "x" : 580, "y" : 546 }, { "cons" : [ [ 749, 67 ] ], "cs" : "Pia mater", "en" : "Pia mater", "lat" : "Pia mater", "x" : 660, "y" : 1 }, { "cons" : [ [ 260, 268 ] ], "cs" : "Zona intermedia", "en" : "Intermediate zone", "lat" : "Zona intermedia", "x" : 45, "y" : 292 }, { "cons" : [ [ 323, 386 ] ], "cs" : "Kořenové somatomotorické neurony", "en" : "Radicullar somatomotoric neurons", "lat" : "Kořenové somatomotorické neurony", "x" : 128, "y" : 509 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Mícha (HE)", "en" : "Spinal cord (HE)", "lat" : "Medulla spinalis" } }, "3509326" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Spinální ganglia a ganglia hlavových nervů jsou součástí periferního nervového systému.

Na povrchu se nachází vazivový obal, ze kterého dovnitř vstupují vazivová septa, oddělující skupiny gangliových buněk.

Ve spinálních gangliích a většině ganglií hlavových nervů leží perikarya pseudounipolárních gangliových buněk (neuronů), která jsou obalena plášťovými (satelitními) buňkami (periferní gliové buňky). Z perikaryí pseudounipolárních neuronů odstupuje jeden výběžek, který se záhy větví na dvě myelinizovaná raménka - centrální, vstupující skrze zadní kořeny míšní do míchy (respektive do příslušných oblastí CNS v případě ganglií hlavových nervů), a periferní, přinášející senzorické informace z periferie těla. Svazky nervových vláken (výběžků) procházejí skrze tyto ganglia (bez jakékoliv synapse!) a jsou pozorovatelné jako růžové linie.

V gangliích vestibulokochleárního (VIII.) nervu se nachází bipolární neurony.

", "en" : "

Spinal ganglia and ganglia of cranial nerves are parts of the peripheral nervous system.

Ganglion is covered by connective tissue capsule and divided to clusters by fine septa. 

Perikarya of pseudounipolar ganglionic cells (neurons) are situated both within the spinal ganglia and in the majority of ganglia of cranial nerves. Perikarya are surrounded by peripheral glial cells - satellite cells (or amphicytes). A single process leaves the perikaryon of pseudounipolar neuron and branches soon in two myelinated processes - the central process, entering via dorsal roots to spinal cord (or to the corresponding parts of CNS in the case of ganglia of cranial nerves), and the peripheral process, bringing sensory information from the periphery of the body. Bundles of nerve fibers (central and peripheral processes) are passing through these ganglia without any synapse and are visualized as pink lines. Ganglia of the vestibulocochlear (VIII.) nerve contain bipolar neurons instead of pseudounipolar.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-6.jpg", "index" : 147, "markers" : [ { "cons" : [ [ 281, 268 ], [ 451, 331 ] ], "cs" : "Svazky nervových vláken", "en" : "Bundles of nerve fibers", "lat" : "Svazky nervových vláken", "x" : 46, "y" : 396 }, { "cons" : [ [ 320, 157 ], [ 516, 252 ] ], "cs" : "Skupiny gangliových buněk", "en" : "Clusters of ganglionic cells", "lat" : "Skupiny gangliových buněk", "x" : 339, "y" : 197 }, { "cons" : [ [ 282, 104 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 33, "y" : 36 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Spinální ganglion (HE)", "en" : "Spinal ganglion (HE)", "lat" : "Ganglion spinale" } }, "3509327" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Ve spinálních gangliích leží perikarya pseudounipolárních gangliových buněk (neuronů), která jsou obalena a izolována od okolí plášťovými (satelitními) buňkami, což jsou periferní glie.

Perikarya obsahují světlé jádro a výrazné jadérko. V cytoplazmě mohou také obsahovat lipofuscin, pigment z opotřebování. Svazky nervových vláken (výběžků pseudounipolárních neuronů) procházejí skrze ganglia a jsou pozorovatelné jako růžové linie. Fialová jádra mezi svazky nervových vláken patří Schwannovým buňkám. Na řezu jsou též zachyceny četné kapiláry, případně větší cévy.

", "en" : "

Perikarya of pseudounipolar ganglionic cells (neurons) are located in the spinal ganglia. Perikarya are surrounded and isolated from the interstitial tissue by satellite cells (amphicytes). Larger blood vessels and capillaries occur. 

Perikarya contain pale nucleus and dark nucleolus and usually contain lipofuscin. Bundles of nerve fibers (axons of pseudounipolar neurons) are visible as pink lines. Nuclei among nerve fibers belong to Schwann cells.  

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-7.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 76, 0, 83, 110 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 148, "markers" : [ { "cons" : [ [ 355, 350 ] ], "cs" : "Jádra satelitních buněk", "en" : "Nuclei of satellite cells", "lat" : "Jádra satelitních buněk", "x" : 270, "y" : 193 }, { "cons" : [ [ 374, 427 ] ], "cs" : "Gangliová buňka (pseudounipolární neuron)", "en" : "Ganglionic cell (pseudounipolar neuron)", "lat" : "Gangliová buňka (pseudounipolární neuron)", "x" : 160, "y" : 546 }, { "cons" : [ [ 137, 307 ], [ 54, 359 ] ], "cs" : "Lipofuscin v cytoplazmě pseudounipolárních neuronů", "en" : "Lipofuscin in cytoplasm of pseudounipolar neurons", "lat" : "Lipofuscin v cytoplazmě pseudounipolárních neuronů", "x" : -6, "y" : 145 }, { "cons" : [ [ 100, 66 ] ], "cs" : "Svazky nervových vláken", "en" : "Bundles of nerve fibers", "lat" : "Svazky nervových vláken", "x" : 202, "y" : 84 }, { "cons" : [ [ 546, 371 ] ], "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 581, "y" : 315 }, { "cons" : [ [ 179, 31 ] ], "cs" : "Jádro Schwannovy buňky", "en" : "Nucleus of Schwann cell", "lat" : "Jádro Schwannovy buňky", "x" : 362, "y" : 28 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Spinální ganglion (HE)", "en" : "Spinal ganglion (HE)", "lat" : "Ganglion spinale" } }, "3509328" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vegetativních (autonomních) gangliích leží perikarya multipolárních gangliových buněk (neuronů), která jsou obalena a izolována od okolí plášťovými (satelitními) buňkami.

Perikarya obsahují světlé jádro a výrazné jadérko. V cytoplazmě mohou také obsahovat lipofuscin, pigment z opotřebování. Svazky nervových vláken (axony pre- a postgangliových neuronů) jsou pozorovatelné jako růžové linie. Jádra mezi svazky nervových vláken patří Schwannovým buňkám. Na řezu bývají zachyceny krevní cévy.

", "en" : "

Perikarya of multipolar ganglionic cells (neurons) are located in the autonomic ganglia. Perikarya are surrounded and isolated from the interstitial tissue by satellite cells (amphicytes). Blood vessels occur. 

Perikarya contain pale nucleus and dark nucleolus and usually contain lipofuscin. Bundles of nerve fibers (axons of pre- and postganglionic neurons) are visible as pink lines. Nuclei among nerve fibers belong to Schwann cells.  

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-7a.jpg", "index" : 149, "markers" : [ { "cons" : [ [ 168, 222 ], [ 452, 245 ] ], "cs" : "Lipofuscin", "en" : "Lipofuscin", "lat" : "Lipofuscin", "x" : 255, "y" : 242 }, { "cs" : "Krevní céva", "en" : "Blood vessel", "lat" : "Krevní céva", "x" : 612, "y" : 400 }, { "cs" : "Nervová vlákna", "en" : "Nerve fibers", "lat" : "Nervová vlákna", "x" : 416, "y" : 559 }, { "cons" : [ [ 370, 456 ], [ 96, 287 ] ], "cs" : "Světlé jádro s výrazným jadérkem gangliových buněk", "en" : "Pale nuclei with nucleolus of ganglionic cells", "lat" : "Světlé jádro s výrazným jadérkem gangliových buněk", "x" : 17, "y" : 327 }, { "cons" : [ [ 375, 178 ], [ 443, 104 ] ], "cs" : "Jádra plášťových buněk", "en" : "Nuclei of satellite cells", "lat" : "Jádra plášťových buněk", "x" : 302, "y" : 13 }, { "cons" : [ [ 107, 569 ], [ 307, 563 ] ], "cs" : "Jádra Schwannových buněk", "en" : "Nuclei of Schwann cells", "lat" : "Jádra Schwannových buněk", "x" : 26, "y" : 496 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Vegetativní ganglion (HE)", "en" : "Vegetative ganglion (HE)", "lat" : "Ganglion vegetative" } }, "3509329" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Na stavbě periferních nervů se podílí nervová vlákna, vazivo a krevní cévy.

Periferní nerv je na povrchu obalen epineuriem.

Jednotlivé svazky nervových vláken jsou obaleny perineuriem.

Jednotlivá nervová vlákna jsou obalena endoneuriem.

", "en" : "

Peripheral nerves are composed of nerve fibers, connective tissue and blood vessels.

Peripheral nerve is surrounded by epineurium.

Bundles of nerve fibers are surrounded by perineurium.

Individual nerve fibers are surrounded by endoneurium.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-8.jpg", "index" : 150, "markers" : [ { "cons" : [ [ 678, 409 ] ], "cs" : "Epineurium", "en" : "Epineurium", "lat" : "Epineurium", "x" : 683, "y" : 495 }, { "cons" : [ [ 393, 496 ], [ 466, 334 ] ], "cs" : "Perineurium", "en" : "Perineurium", "lat" : "Perineurium", "x" : 402, "y" : 377 }, { "cons" : [ [ 251, 212 ], [ 561, 291 ] ], "cs" : "Svazky nervových vláken", "en" : "Bundles of nerve fibers", "lat" : "Svazky nervových vláken", "x" : 161, "y" : 116 }, { "cons" : [ [ 519, 81 ], [ 459, 136 ] ], "cs" : "Krevní céva", "en" : "Blood vessel", "lat" : "Krevní céva", "x" : 443, "y" : 12 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Periferní nerv - příčný řez (HE)", "en" : "Peripheral nerve - cross section (HE)", "lat" : "Nervus" } }, "3509330" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Při větším zvětšení řezu periferním nervem lze pozorovat peri- a endoneurium, kulaté světle zbarvené útvary s růžovou tečkou uprostřed reprezentují axony obalené myelinovou pochvou, fialová jádra patří Schwannovým buňkám.

", "en" : "

Cross section of a peripheral nerve demonstrates connective tissue of nerve fibers. While the endoneurium intercalates between individual axons and covers them, the perineurium covers bundles of nerve fibers. Violet nuclei belong to Schwann cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-9.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 317, 151, 332, 180 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 570, 190, 589, 173 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 433, 23, 417, 39 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 122, 478, 103, 566 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 151, "markers" : [ { "cons" : [ [ 136, 528 ] ], "cs" : "Perineurium", "en" : "Perineurium", "lat" : "Perineurium", "x" : 266, "y" : 547 }, { "cons" : [ [ 242, 419 ], [ 288, 83 ], [ 383, 237 ] ], "cs" : "Endoneurium", "en" : "Endoneurium", "lat" : "Endoneurium", "x" : 53, "y" : 202 }, { "cons" : [ [ 344, 157 ], [ 566, 165 ], [ 440, 44 ] ], "cs" : "Axony s myelinovou pochvou", "en" : "Myelinated axons", "lat" : "Axony s myelinovou pochvou", "x" : 334, "y" : 80 }, { "cons" : [ [ 446, 289 ], [ 523, 302 ], [ 662, 324 ] ], "cs" : "Jádra Schwannových buněk", "en" : "Nuclei of Schwann cells", "lat" : "Jádra Schwannových buněk", "x" : 383, "y" : 411 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Periferní nerv - příčný řez (HE)", "en" : "Peripheral nerve - cross section (HE)", "lat" : "Nervus" } }, "3509331" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Na podélném řezu periferním nervem mají nervová vlákna jemně vlnitý průběh. Myelinizovaná vlákna v rámci PNS jsou kryta jak myelinovou, tak Schwannovou pochvou. Axon prochází středem myelinové pochvy a barví se růžově. Myelinová pochva je velice světlá, až bělavá. Cytoplazma Schwannovy buňky, která vytváří Schwannovu pochvu se barví světle růžově. Fialová jádra mezi nervovými vlákny patří Schwannovým buňkám. Jednotlivá nervová vlákna jsou následně kryta endoneuriem.

Na preparátu je možné zachytit i krevní cévy.

", "en" : "

Nerve fibers of peripheral nerves appear wavy on a longitudinal sections. Myelinated fibers in PNS are covered by both the myelin sheath and Schwann sheath. Axons are in the center of myelin sheath and stains pink. Myelin sheath is pale, almost white. Cytoplasm of Schwan cell forming the Schwann sheath stains pink-violet (purple), nuclei are violet. Individual nerve fibers are covered by endoneurium. Blood vessels aare present.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-10.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 289, 284, 645, 181 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 152, "markers" : [ { "cons" : [ [ 131, 410 ], [ 310, 446 ] ], "cs" : "Jádra Schwannových buněk", "en" : "Nuclei of Schwann cells", "lat" : "Jádra Schwannových buněk", "x" : 36, "y" : 496 }, { "cons" : [ [ 462, 209 ] ], "cs" : "Nervové vlákno s myelinovou a Schwannovou pochvou", "en" : "Nerve fiber with myelin and Schwann sheath", "lat" : "Nervové vlákno s myelinovou a Schwannovou pochvou", "x" : 101, "y" : 59 }, { "cons" : [ [ 408, 277 ] ], "cs" : "Ranvierův zářez", "en" : "Node of Ranvier", "lat" : "Ranvierův zářez", "x" : 334, "y" : 342 }, { "cons" : [ [ 599, 461 ], [ 602, 459 ] ], "cs" : "Krevní céva", "en" : "Blood vessel", "lat" : "Krevní céva", "x" : 599, "y" : 343 }, { "cons" : [ [ 352, 293 ] ], "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 164, "y" : 303 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Periferní nerv - podélný řez (HE)", "en" : "Peripheral nerve - longitudinal section (HE)", "lat" : "Nervus" } }, "3509332" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Motorickou ploténku je možné zobrazit právě pomocí imunohistochemického průkazu acetylcholinesterázy, kdy se motorické ploténky zobrazí hnědě. Acetylcholinesteráza je enzym rozkládající acetylcholin a ukončující tím přenos vzruchu na nervosvalové ploténce.

", "en" : "

Motor end plate can be visualized by the immunohistochemical detection of acetycholinesterase that stains the motor end plate brown. Acetylcholinesterase breaks down acetylcholine and thus terminates the transmission at the motor end plate.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-12.jpg", "index" : 153, "markers" : [ { "cons" : [ [ 246, 280 ], [ 298, 395 ], [ 293, 165 ] ], "cs" : "Motorická ploténka", "en" : "Motor end plate", "lat" : "Motorická ploténka", "x" : 373, "y" : 244 }, { "cons" : [ [ 198, 111 ] ], "cs" : "Rhabdomyocyt", "en" : "Rhabdomyocyte", "lat" : "Rhabdomyocyt", "x" : 196, "y" : 26 }, { "cons" : [ [ 179, 457 ] ], "cs" : "Příčné žíhání", "en" : "Striations", "lat" : "Příčné žíhání", "x" : 222, "y" : 526 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Motorická ploténka (imunohistochemická reakce - průkaz acetylcholinesterázy)", "en" : "Motor end plate (immunohistochemical reaction - demonstration of acetylcholine esterase)", "lat" : "Synapsis neuromuscularis" } }, "3509333" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Luxolová modř se váže na lipoproteiny myelinové pochvy, proto se nervová vlákna jeví jako modrá.

Jádra Schwannových buněk jsou fialová.

Občas je možné na řezu zachytit Ranvierův zářez.

", "en" : "

Luxol fast blue stain stains lipoproteins in the myelin sheath, therefore nerve fibers appear blue. Nuclei of Schwann cells are violet. Nodes of Ranvier are occasionally visualized.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-18-11.jpg", "index" : 154, "markers" : [ { "cons" : [ [ 524, 256 ], [ 542, 404 ] ], "cs" : "Ranvierův zářez", "en" : "Node of Ranvier", "lat" : "Ranvierův zářez", "x" : 207, "y" : 151 }, { "cons" : [ [ 376, 375 ], [ 497, 525 ] ], "cs" : "Jádra Schwannových buněk", "en" : "Nuclei of Schwann cells", "lat" : "Jádra Schwannových buněk", "x" : 79, "y" : 453 }, { "cs" : "Nervová vlákna", "en" : "Nerve fibers", "lat" : "Nervová vlákna", "x" : 348, "y" : 74 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Periferní nerv (luxolová modř)", "en" : "Peripheral nerve (luxol fast blue stain)", "lat" : "Nervus" } }, "3513354" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Barvení podle Bielchowského je jedna z metod impregnace stříbrem a slouží ke znázornění nervových vláken, které se na preparátu jeví jako tenké tmavé linie. Na preparátu si můžete povšimnout výraznější akumulace nervových vláken kolem těl Purkyňových buněk, formujících útvary podobné košíčkům, což odpovídá koncovým větvením axonů košíčkových buněk, které propojují Purkyňovy buňky v rovině kolmé na podélnou osu mozečkových závitů.

", "en" : "

Bielschowsky staining is method of silver impregnation suitable for visualization of nerve fibers that appear as dark thin lines. Here, accumulation of nerve fibers aroud perikarya of Purkinje cells forming basket-shaped structures is visualized. These structures are axon terminals of basket cells, which interconnect Purkinje cells in the plane perpendicular to the cerebellar foliae.

" }, "file" : "/MA/OH_img7-5.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 185, 244, 126, 212 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 389, 432, 330, 402 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 576, 562, 512, 520 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 30, 214, 118, 106 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 155, "markers" : [ { "cons" : [ [ 170, 210 ], [ 370, 405 ], [ 552, 530 ] ], "cs" : "Purkyňovy buňky", "en" : "Purkinje cells", "lat" : "Purkyňovy buňky", "x" : 348, "y" : 180 }, { "cons" : [ [ 142, 249 ], [ 353, 436 ], [ 534, 559 ] ], "cs" : "Útvary podobné košíčkům", "en" : "Basket-shaped axon terminals of basket cells", "lat" : "Útvary podobné košíčkům", "x" : 82, "y" : 487 }, { "cs" : "Stratum cinereum (moleculare)", "en" : "Stratum cinereum (moleculare)", "lat" : "Stratum cinereum (moleculare)", "x" : 471, "y" : 66 }, { "cons" : [ [ 75, 124 ] ], "cs" : "Stratum gangliosum", "en" : "Stratum gangliosum", "lat" : "Stratum gangliosum", "x" : -2, "y" : 8 }, { "cs" : "Stratum granulosum", "en" : "Stratum granulosum", "lat" : "Stratum granulosum", "x" : 21, "y" : 560 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mozeček - Purkyňovy buňky (barvení podle Bielschowského)", "en" : "Cerebellum - Purkinje cells (staining according to Bielschowsky)", "lat" : "Cerebellum" } }, "3514439" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Na povrchu thymu je tenké vazivové pouzdro, od něj odstupují septa, která dělí thymus na lalůčky. Parenchym thymu se dělí na tmavší kůru a světlejší dřeň. Lalůčky od sebe nejsou odděleny úplně, ale souvisí v oblasti dřeně. Nosné stroma pro lymfocyty je tvořeno epitelovým retikulem entodermového původu (cytoretikulum), tím se thymus odlišuje od ostatních lymfatických orgánů, kde jsou lymfocyty vloženy do retikulárního vaziva. Buňky epitelového retikula jsou patrné ve dřeni, kde je méně lymfocytů, v kůře je lze jen obtížně rozlišit, neboť jsou překryty lymfocyty.

", "en" : "

The surface of thymus is covered by a thin connective tissue capsule from which septa extend, dividing the thymus into lobules. Thymic parenchyma is divided in darker cortex and paler medulla. Lobules are separated incompletely, they are continuous in medulla. Epithelial reticulum (of endodermal origin) forms a framework for lymphocytes, in this thymus differs from other lymphoid organs (there is reticular connective tissue). Epithelial reticular cells are more distinct in medulla, because in cortex they are hidden by numerous lymphocytes.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-7.jpg", "index" : 156, "markers" : [ { "cons" : [ [ 103, 383 ], [ 237, 548 ] ], "cs" : "Vazivová septa", "en" : "Connective tissue septs", "lat" : "Vazivová septa", "x" : 130, "y" : 418 }, { "cons" : [ [ 700, 79 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 578, "y" : 11 }, { "cons" : [ [ 295, 240 ], [ 354, 416 ], [ 576, 151 ] ], "cs" : "Dřeň", "en" : "Medulla", "lat" : "Dřeň", "x" : 383, "y" : 264 }, { "cons" : [ [ 200, 135 ], [ 70, 221 ] ], "cs" : "Kůra", "en" : "Cortex", "lat" : "Kůra", "x" : 82, "y" : 42 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Thymus juvenilní (HE)", "en" : "Thymus - juvenile (HE)", "lat" : "Thymus (iuv.)" } }, "3514440" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Typickými útvary ve dřeni thymu jsou Hassallova tělíska, tvořená koncentricky uspořádanými buňkami epitelového retikula. Buňky v centru tělíska zpravidla jeví degenerativní změny (pyknóza jader, hyalinizace buněk, případně kalcifikace).

", "en" : "

Hassall´s bodies are typical structures of thymic medulla, they are composed of concentrically arranged epithelial reticular cells. Cells in the core of the corpuscule display often degenerative changes (pycnosis of nuclei, cell hyalinization or calcification).

" }, "file" : "/MA/HP_img6-12-8.jpg", "index" : 157, "markers" : [ { "cons" : [ [ 282, 281 ], [ 300, 133 ], [ 430, 381 ] ], "cs" : "Hassallova tělíska", "en" : "Hassall's corpuscles", "lat" : "Hassallova tělíska", "x" : 83, "y" : 422 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Thymus - dřeň (HE)", "en" : "Thymus - medulla (HE)", "lat" : "Thymus" } }, "3514441" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Po pubertě dochází k involuci thymu, ubývá lymfocytů (tím se stírá rozdíl mezi kůrou a dření), Hassallových tělísek ve dřeni naopak přibývá. Část parenchymu může být nahrazena tukovou tkání.

", "en" : "

Thymus undergoes involution after puberty, when number of lymphocytes in cortex decreases (the difference between cortex and medulla is less distinct), the number of Hassall´s bodies increases. Parenchyma may be partially replaced by adipose tissue.

" }, "file" : "/MA/thymus0002inv.jpg", "index" : 158, "markers" : [ { "cons" : [ [ 89, 396 ], [ 33, 61 ] ], "cs" : "Vazivo s adipocyty", "en" : "Connective tissue with adipocytes", "lat" : "Vazivo s adipocyty", "x" : 86, "y" : 223 }, { "cons" : [ [ 380, 288 ], [ 498, 221 ] ], "cs" : "Hassallova tělíska", "en" : "Hassall's corpuscles", "lat" : "Hassallova tělíska", "x" : 425, "y" : 391 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Thymus v involuci (HE)", "en" : "Thymus - involution (HE)", "lat" : "Thymus" } }, "3514456" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Bariéra krev-vzduch je tvořena pneumocyty typu 1, endoteliemi kapilár a jejich bazálními membránami. Umožňuje volnou difuzi molekul O2, CO2, CO i dalších plynů. Bazální membrána obsahuje velké množství kolagenu IV, který jí poskytuje značnou odolnost, i přes to, že tloušťka bazální membrány je v průměru jen kolem 200nm.

", "en" : "

Blood-air barrier is composed of pneumocytes type 1, endothelium of adjacent capillaries and basement membranes of both types of cells. It is permeable for molecular O2, CO2, CO and other gases by simple diffusion. The basement membrane is rich in collagen type IV, that provides high resilience, despite that its thickness is 200nm in average.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-2-51.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 651, 216, 653, 248 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 159, "markers" : [ { "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 442, "y" : 347 }, { "cons" : [ [ 664, 309 ] ], "cs" : "Erytrocyt", "en" : "Erythrocyte", "lat" : "Erytrocyt", "x" : 555, "y" : 376 }, { "cons" : [ [ 278, 132 ] ], "cs" : "Pneumocyt II. typu (granulární)", "en" : "Pneumocyte type II", "lat" : "Pneumocyt II. typu (granulární)", "x" : 5, "y" : 8 }, { "cons" : [ [ 572, 94 ], [ 576, 133 ] ], "cs" : "Lamelární tělíska", "en" : "Lamellar bodies", "lat" : "Corpusculla lamellosa", "x" : 600, "y" : 25 }, { "cons" : [ [ 275, 478 ] ], "cs" : "Pneumocyt I. typu (membranózní)", "en" : "Pneumocyte type I (membraneous)", "lat" : "Pneumocyt I. typu", "x" : 20, "y" : 539 }, { "cons" : [ [ 330, 469 ] ], "cs" : "Endotel", "en" : "Endothelium", "lat" : "Endotel", "x" : 350, "y" : 431 }, { "cs" : "Bariéra krev-vzduch", "en" : "Blood-air barrier", "lat" : "Bariéra krev-vzduch", "x" : 692, "y" : 201 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Pneumocyty a bariéra krev-vzduch (TEM)", "en" : "Pneumocytes and blood-air barrier (TEM)", "lat" : "" } }, "3514554" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Hepatocyty mají bohatou organelovou výbavu a také velké mnnožství buněčných inkluzí, včetně glykogenu. v podobě alfa granul. Přítomnost glykogenu v hepatocytech se dá prokázat např. PAS reakcí.

", "en" : "

Hepatocytes are rich in cell organells and cell inclusions, including glycogen that is stored in glycogen alpha-granules. Glycogen in hepatocytes can be visualized by e.g. the PAS reaction.

" }, "file" : "/MA/OH_img2-1.jpg", "index" : 160, "markers" : [ { "cons" : [ [ 113, 137 ], [ 279, 117 ] ], "cs" : "Jednojaderné hepatocyty", "en" : "Mononucleated hepatocytes", "lat" : "Jednojaderné hepatocyty", "x" : 64, "y" : 27 }, { "cons" : [ [ 231, 227 ], [ 145, 288 ] ], "cs" : "Jádra", "en" : "Nuclei", "lat" : "Jádra", "x" : 227, "y" : 285 }, { "cons" : [ [ 449, 345 ], [ 639, 302 ] ], "cs" : "Glykogen", "en" : "Glycogen", "lat" : "Glykogen", "x" : 464, "y" : 150 }, { "cons" : [ [ 625, 381 ] ], "cs" : "Dvoujaderný hepatocyt", "en" : "Binucleated hepatocyte", "lat" : "Dvoujaderný hepatocyt", "x" : 424, "y" : 447 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Hepatocyty - glykogen (PAS)", "en" : "Hepatocytes - glycogen (PAS)", "lat" : "Hepatocyty" } }, "3520867" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Silný vlas je tvořen vnější kortikální a vnitřní dřeňovou částí, nejperiferněji uložené buňky vlasu tvoří kutikulu - jsou to ploché buňky podobné šupinám, kryjí jak kořen vlasu (radix pili, část vlasu pod povrchem epidermis), tak vlasový stvol (scapus pili, část nad povrchem epidermis).

Zevní epitelová pochva odpovídá vchlípené epidermis (stratum basale a stratum spinosum).

Vnitřní epitelová pochva začíná v iniciální části kořene vlasu a končí na úrovni připojené mazové žlázy. Tato pochva prakticky tvoří kanál pro rostoucí vlas. Skládá se ze tří různých částí:

- kutikula vaginalis (cuticula vaginalis)

- Huxleyova vrstva (většinou dvě vrstvy oploštělých buněk s jádry a výraznými trichohyalinovými granuly - sytě červená granula v HE barvení)

- Henleova vrstva (periferně uložená jedna vrstva plochých bezjaderných buněk).

Okolní vazivo tvoří vazivový obal vlasového folikulu.

", "en" : "

A thick hair is composed of the outer cortical and the inner medullary parts. Hair cells onthe hait periphery form a cuticle - squamous cells covering the hair root (radix pili - part of a hair beneath the epidermal surface) or the hair shaft (scapus pili, above the epidermal surface).

The outer root sheath resembles the invaginating epidermis (stratum basale and stratum spinosum).

The inner root sheath begins in the initial part of the hair root and terminates at the level of the attached sebaceous gland, forming a channel for the growing hair. IRS consists of three layers:

- IRS cuticle (cuticula vaginalis)

- Huxley's layer (usually two layers of flat cells with apparent nuclei and distinct trichohyalin granules appearing red in HE staining)

- Henle's layer (single layer of flattened cells without nuclei).

The surrounding connective tissue forms a connective tissue sheath.

" }, "file" : "/MA/Vlas_-_pricne.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 339, 247, 361, 233 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 434, 486, 499, 420 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 161, "markers" : [ { "cs" : "Vnější epitelová pochva", "en" : "External root sheath", "lat" : "Vnější epitelová pochva", "x" : 447, "y" : 446 }, { "cons" : [ [ 492, 249 ] ], "cs" : "Dřeň", "en" : "Medulla", "lat" : "Dřeň", "x" : 416, "y" : 151 }, { "cons" : [ [ 381, 136 ] ], "cs" : "Kůra", "en" : "Cortex", "lat" : "Kůra", "x" : 146, "y" : 98 }, { "cons" : [ [ 345, 442 ] ], "cs" : "Vazivová pochva", "en" : "Connective tissue sheath", "lat" : "Vagina radicularis dermalis", "x" : 63, "y" : 481 }, { "cs" : "Vnitřní epitelová pochva", "en" : "Internal rooth sheath", "lat" : "Vagina radicularis epithelialis interna", "x" : 118, "y" : 180 }, { "cons" : [ [ 457, 338 ] ], "cs" : "Kutikula vlasu", "en" : "Cuticle", "lat" : "Cuticula", "x" : 564, "y" : 322 }, { "cons" : [ [ 377, 299 ] ], "cs" : "Henleova vrstva", "en" : "Henle's layer", "lat" : "Stratum externum", "x" : 129, "y" : 264 }, { "cons" : [ [ 421, 327 ] ], "cs" : "Huxleyova vrstva", "en" : "Huxley's layer", "lat" : "Stratum internum", "x" : 309, "y" : 376 }, { "cons" : [ [ 434, 324 ] ], "cs" : "Kutikula vaginalis", "en" : "Cuticula vaginalis", "lat" : "Cuticula vaginalis", "x" : 505, "y" : 246 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vlas - příčný řez (HE)", "en" : "Hair - transverse section (HE)", "lat" : "Pilus" } }, "3520868" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Kůže se skládá z epitelové vrstvy - epidermis (vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící) a vaziva - dermis neboli škára s vlasovými či chlupovými folikuly a žlázami. Ke kůži bývá řazena i tela subcutanea neboli hypodermis bohatá na tukové vazivo. Na základě lokalizace a morfologie se kůže dělí na tenkou a tlustou. 

Kůže v oblasti bříška prstů patří k tlustému typu kůže - epidermis je vysoká především díky nejpovrchověji uložené vrstvě zrohovatělých buněk - stratum corneum.

Dermis v oblasti bříšek prstů vytváří vždy dvojice papil, každá dvojice je z obou stran ohraničena vkleslinami epidermis - na povrchu kůže těmto vkleslinám odpovídají tzv. sulci cutis. Tímto způsobem se vytvářejí známé papilární linie.

Mezi dermálními papilami je další epidermální vkleslina - crista intermedia. Do tohoto místa vyúsťují malé potní žlázy.

", "en" : "

Sk​in is composed of epidermis (keratinized stratified squamous epithelium), dermis with hair follicles and skin glands, and hypodermis rich in adipose tissue. Depending on the location and morphology, skin is classified as thin and thick. 

The thick skin typically develops on finger tips, palms and soles. 

Epidermis consists of five layers, with the outermost stratum corneum composed of 10 - 30 of cornified, keratinized cells. In epidermis of a thick skin, stratum lucidum develops

Dermis of finger tips forms paired protrusions, dermal papillae. Each pair is lined on both sides by invaginations of epidermis forming sulci cutis and papillary lines on the skin surface. Between the dermal papillae, there is other epidermal invagination - crista intermedia. Small eccrine sweat glands open here.

" }, "file" : "/MA/Kuze_z_briska_prstu3.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 595, 77, 522, 192 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 423, 334, 420, 160 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 439, 335, 443, 596 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 162, "markers" : [ { "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 583, "y" : 139 }, { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Corium", "x" : 314, "y" : 239 }, { "cs" : "Hypodermis", "en" : "Hypodermis", "lat" : "Hypodermis", "x" : 478, "y" : 457 }, { "cons" : [ [ 673, 248 ], [ 690, 257 ] ], "cs" : "Dermální papily", "en" : "Dermal papillae", "lat" : "Dermální papily", "x" : 545, "y" : 336 }, { "cons" : [ [ 568, 210 ] ], "cs" : "Crista intermedia", "en" : "Crista intermedia", "lat" : "Crista intermedia", "x" : 423, "y" : 252 }, { "cons" : [ [ 590, 79 ], [ 530, 57 ], [ 642, 114 ] ], "cs" : "Sulci cutis", "en" : "Sulci cutis", "lat" : "Sulci cutis", "x" : 613, "y" : 15 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kůže z bříška prstu (HE)", "en" : "Skin - fingertip (HE)", "lat" : "Cutis" } }, "3520870" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Kůže se skládá z epitelové vrstvy - epidermis (vrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící) a vaziva - dermis neboli škára s vlasovými či chlupovými folikuly a žlázami. Ke kůži bývá řazena i tela subcutanea neboli hypodermis bohatá na tukové vazivo. Na základě lokalizace a morfologie se kůže dělí na tenkou a tlustou.  

Dermis v oblasti bříšek prstů vytváří vždy dvojice papil, každá dvojice je z obou stran ohraničena vkleslinami epidermis - na povrchu kůže těmto vkleslinám odpovídají tzv. sulci cutis. Tímto způsobem se vytvářejí známé papilární linie.

Mezi dermálními papilami je další epidermální vkleslina - crista intermedia. Do tohoto místa vyúsťují malé potní žlázy.

", "en" : "

Sk​in is composed of epidermis (keratinized stratified squamous epithelium), dermis with hair follicles and skin glands, and hypodermis rich in adipose tissue. Depending on the location and morphology, skin is classified as thin and thick. The thick skin typically develops on finger tips, palms, and soles. 

Epidermis consists of five layers, with the outermost stratum corneum composed of 10 - 30 of cornified, keratinized cells. In epidermis of a thick skin, stratum lucidum develops

Dermis of finger tips forms paired protrusions, dermal papillae. Each pair is lined on both sides by invaginations of epidermis forming sulci cutis and papillary lines on the skin surface. Between the dermal papillae, there is other epidermal invagination - crista intermedia. Small eccrine sweat glands open here.

" }, "file" : "/MA/Kuze_z_briska_prstu2.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 416, 158, 689, 3 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 735, 74, 574, 195 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 552, 190, 495, 235 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 164, "markers" : [ { "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 455, "y" : 28 }, { "cs" : "Stratum corneum", "en" : "Stratum corneum", "lat" : "Stratum corneum", "x" : 590, "y" : 205 }, { "cons" : [ [ 717, 327 ] ], "cs" : "Stratum granulosum", "en" : "Stratum granulosum", "lat" : "Stratum granulosum", "x" : 518, "y" : 438 }, { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 137, "y" : 117 }, { "cs" : "Stratum germinativum", "en" : "Stratum germinativum", "lat" : "Stratum germinativum", "x" : 387, "y" : 265 }, { "cons" : [ [ 146, 426 ], [ 599, 140 ] ], "cs" : "Potní žláza ekrinní + intraepidermální chodbička", "en" : "Sweat gland eccrine + its intraepidermal duct", "lat" : "Glandula sudorifera eccrina", "x" : -37, "y" : 210 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kůže z bříška prstu (HE)", "en" : "Skin - fingertip (HE)", "lat" : "Cutis" } }, "3520871" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Epidermis kůže tlustého typu se skládá z pěti vrstev - stratum basale (cylindricum), stratum spinosum z polyedrických keratinocytů, stratum granulosum - 3 až 5 vrstev buněk s granuly, stratum lucidum a výrazné stratum corneum.

", "en" : "

Epidermis of the thick skin consists of five distinct layers. Stratum basale (cylindricum), stratum spinosum composed of polyhedral keratinocytes, stratum granulosum composed of 3 to 5 layers of cells with granules, stratum lucidum and apparent stratum corneum composed of dead keratinocytes without nuclei and organelles.

" }, "file" : "/MA/epidermis_-_tlusta_kuze.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 51, 519, 28, 543 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 76, 525, 558, 292 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 496, 232, 546, 193 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 608, 190, 571, 220 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 165, "markers" : [ { "cons" : [ [ 39, 213 ], [ 89, 410 ] ], "cs" : "Dermální papily", "en" : "Dermal papillae", "lat" : "Dermální papily", "x" : 10, "y" : 30 }, { "cs" : "Stratum basale", "en" : "Stratum basale", "lat" : "Stratum basale", "x" : 65, "y" : 549 }, { "cs" : "Stratum spinosum", "en" : "Stratum spinosum", "lat" : "Stratum spinosum", "x" : 226, "y" : 307 }, { "cs" : "Stratum granulosum", "en" : "Stratum granulosum", "lat" : "Stratum granulosum", "x" : 338, "y" : 138 }, { "cs" : "Stratum lucidum", "en" : "Stratum lucidum", "lat" : "Stratum lucidum", "x" : 606, "y" : 225 }, { "cs" : "Stratum corneum", "en" : "Stratum corneum", "lat" : "Stratum corneum", "x" : 578, "y" : 46 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Epidermis - kůže tlustého typu (HE)", "en" : "Epidermis - skin of thick type (HE)", "lat" : "Epidermis" } }, "3520872" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Během postnatálního vývoje mléčná žláza prochází různými stádii vývoje, ve kterých prochází dramatickými morfogenetickými změnami - v pubertě, v těhotenství, během laktace a poté involuce.

V časném těhotenství dochází k mnohonásobné proliferaci epitelových buněk a v pozdějších měsících těhotenství se pak tvoří jednotlivé alveoly s výraznými luminy a začíná také sekreční aktivita epitelových alveolárních buněk. Velké množství epitelových luminálních buněk je dvoujaderné. 

Hlavní funkcí alveolárních epitelových buněk během laktace je tvorba velkého množství mléčných proteinů, lipidů a cukrů.

", "en" : "

Mammary gland is a modified sweat gland located in breasts and forming a complex of 10-20 simple glands. Postnatal development of mammary gland occurs through distinct morphological stages in puberty, pregnancy, lactation, and involution.

In early pregnancy, epithelial cells exponentially proliferate and form alveolar luminal units. In late pregnancy, secretion is initiated and during lactation, alveolar epithelial cells generate large amounts of milk proteins, lipids and carbohydrates. 

Many epithelial alveolar cells are binucleated. 

" }, "file" : "/MA/mg_40x_0001.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 161, 516, 354, 411 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 166, "markers" : [ { "cs" : "Alveolus", "en" : "Alveolus", "lat" : "Alveolus", "x" : 228, "y" : 381 }, { "cons" : [ [ 80, 123 ] ], "cs" : "Intralobulární vazivo", "en" : "Intralobular connective tissue", "lat" : "Intralobulární vazivo", "x" : 49, "y" : 19 }, { "cons" : [ [ 123, 388 ], [ 83, 288 ], [ 449, 306 ] ], "cs" : "Alveolární epitel", "en" : "Alveolar epithelium", "lat" : "Alveolární epitel", "x" : 112, "y" : 234 }, { "cons" : [ [ 715, 239 ] ], "cs" : "Neutrofilní granulocyty", "en" : "Neutrophilic granulocytes", "lat" : "Neutrofilní granulocyty", "x" : 506, "y" : 148 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mléčná žláza v laktaci (HE)", "en" : "Mammary gland lactating (HE)", "lat" : "Mamma lactans" } }, "3520873" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Během postnatálního vývoje mléčná žláza prochází různými stádii vývoje, ve kterých prochází dramatickými morfogenetickými změnami - v pubertě, v těhotenství, během laktace a poté involuce.

Převažující složkou corpus mammae u žen v reprodukčním období je husté kolagenní vazivo neuspořádaného typu s ložisky tukového vaziva a založené luminizované vývody mléčné žlázy. Tyto dvouvrstevné vývody se vytváří v pubertě a představují vysoce propracovaný systém.

Mléčné žlázy jsou popisovány jako zvětšené modifikované potní žlázy uložené v prsou a tvoří je komplex 10-20 jednotlivých žláz.

", "en" : "

Mammary gland is a modified sweat gland located in breasts and forming a complex of 10-20 simple glands. Postnatal development of mammary gland occurs through distinct morphological stages in puberty, pregnancy, lactation, and involution.

In puberty, a ductal tree develops. In fertile women, the main bulk of corpus mammae consists of dense irregular connective tissue with regions of adipose tissue and established luminized ducts of mammary glands. These ducts are irregularly scattered among connective tissue.

" }, "file" : "/MA/Mamma_non-lactans.jpg", "index" : 167, "markers" : [ { "cons" : [ [ 179, 63 ] ], "cs" : "Lalůček mléčné žlázy", "en" : "Milk gland lobulus", "lat" : "Lalůček mléčné žlázy", "x" : 360, "y" : 123 }, { "cons" : [ [ 119, 339 ], [ 259, 453 ] ], "cs" : "Vývody", "en" : "Ducts", "lat" : "Vývody", "x" : 96, "y" : 456 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mléčná žláza mimo období laktace (HE)", "en" : "Mammary gland non-lactating (HE)", "lat" : "Mamma non lactans" } }, "3520874" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Nehty jsou tvrdé keratinové ploténky na dorsálním konci distálních článků prstů. Nehtová ploténka je pevně připojena k nehtovému lůžku, které odpovídá bazální a spinózní vrstvě epidermis. Nejproximálnější část nehtové ploténky se označuje kořen nehtu (radix unguis). Okolí kořene obklopují proliferující a diferencující se buňky, vytvářejí zde tzv. dorsální a ventrální kořenovou matrix. Na rozdíl od epidermis nehtová ploténka vyrůstá jenom z nehtové matrix v oblasti kořene, nehtové lůžko se na tvorbě nehtu nepodílí.

Buňky nehtové matrix se dělí, migrují distálně, keratinizují a postupně se tak tvoří nehtová ploténka, která kryje nehtové lůžko.

", "en" : "

Nails are hard plates of keratin on the dorsal surface of distal phalanges of fingers. Nail plate is firmly attached to the nail bed which corresponds to the basal and spinous epidermal layers. The proximal part of nail plate is the nail root (radix unguis). Around the nail root there are proliferating and differentiating cells forming dorsal and ventral root matrix. In contrast to the epidermis of skin, the nail plate grows only from the nail matrix in the root region. The nail bed does not participate in nail formation.

Cells of the nail matrix continuously divide, move distally, become keratinized and cover the nail bed and form the nail plate.

" }, "file" : "/MA/Nehet.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 522, 6, 522, 141 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 168, "markers" : [ { "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 545, "y" : 100 }, { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 694, "y" : 205 }, { "cons" : [ [ 739, 561 ] ], "cs" : "Nehtový kořen", "en" : "Nail root", "lat" : "Radix unguis", "x" : 686, "y" : 419 }, { "cons" : [ [ 256, 497 ] ], "cs" : "Nehtové lůžko (epitelové)", "en" : "Nail bed (epithelial)", "lat" : "Lectulus", "x" : 39, "y" : 558 }, { "cs" : "Nehtová ploténka", "en" : "Nail plate", "lat" : "Lamina unguis", "x" : 89, "y" : 394 }, { "cs" : "Kožní val", "en" : "Nail fold", "lat" : "Vallum unguis", "x" : 125, "y" : 127 }, { "cons" : [ [ 655, 482 ] ], "cs" : "Dorsální matrix", "en" : "Dorsal nail matrix", "lat" : "Dorsální matrix", "x" : 460, "y" : 321 }, { "cons" : [ [ 602, 571 ] ], "cs" : "Ventrální matrix", "en" : "Ventral nail matrix", "lat" : "Ventrální matrix", "x" : 346, "y" : 562 }, { "cons" : [ [ 298, 239 ], [ 589, 228 ] ], "cs" : "Ekrinní potní žlázy", "en" : "Eccrine sweat glands", "lat" : "Ekrinní potní žlázy", "x" : 325, "y" : 180 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Nehet - podélný řez (HE)", "en" : "Nail - longitudinal section (HE)", "lat" : "Unguis" } }, "3520875" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Vlasový folikul je váček, ze kterého vyrůstá vlas (chlup). Váček je ohraničen buňkami, které se vyvíjejí z epidermis.

Pilosebaceózní jednotka je tvořena vlasem (chlupem), váčkem, svalem m. arrector pili a příslušnou mazovou žlázou, která krátkým vývodem ústí právě do vlasového folikulu.

", "en" : "

Hair follicle is a specialized tissue structure, or skin organ, that grows a hair. The follicle is lined by cells derived from the epidermal layer of the skin.

Hair follicle, hair, m. arrector pili, and sebaceous gland constitute the pilosebaceous unit.

" }, "file" : "/MA/Kuze_s_vlasy.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 49, 489, 123, 484 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 485, 82, 487, 503 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 169, "markers" : [ { "cons" : [ [ 353, 343 ] ], "cs" : "Vlasový folikul", "en" : "Hair follicle", "lat" : "Vlasový folikul", "x" : 293, "y" : 437 }, { "cons" : [ [ 409, 229 ], [ 304, 353 ] ], "cs" : "Mazové žlázy", "en" : "Sebaceous glands", "lat" : "Mazová žláza", "x" : 206, "y" : 150 }, { "cons" : [ [ 547, 348 ] ], "cs" : "M. arrector pili", "en" : "M. arrector pili", "lat" : "M. arrector pili", "x" : 624, "y" : 390 }, { "cons" : [ [ 187, 251 ] ], "cs" : "Radix pili", "en" : "Radix pili", "lat" : "Radix pili", "x" : 24, "y" : 50 }, { "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 25, "y" : 430 }, { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 195, "y" : 537 }, { "cs" : "Pilosebaceózní jednotka", "en" : "Pilosebaceous unit", "lat" : "Pilosebaceózní jednotka", "x" : 530, "y" : 266 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vlasový folikul (HE)", "en" : "Hair follicle (HE)", "lat" : "Folliculus pili" } }, "3520876" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Axila, podobně jako jiné oblasti těla s výjimkou kůže dlaní a plosek nohou obsahuje kůži tenkého typu. Epidermis postrádá stratum lucidum a obecně je tvořena menším počtem vrstev buněk než u epidermis tlustého typu kůže. Rozdíl v počtu vrstev je nejnápadnější u stratum corneum.

Dermis vytváří vysoké papily zajišťující mechanickou odolnost. Na rozdíl od pravidelného uspořádání dermálních papil v místech tlustého typu kůže jsou u v tenké kůži papily různě vysoké, různě široké a bez jakékoli pravidelnosti.

V kůži axily jsou uloženy velké apokrinní žlázy, také žlázky ekkrinní i mazové.

", "en" : "

In axilla, the thin skin is present, with epidermis lacking stratum lucidum. The overall thickness of stratum corneum is reduced, mostly in stratum corneum. Dermis forms high papillae here that provide mechanical integrity, but in contrast to the thick skin, where dermal papillae are regularly arranged, papillae of the thin skin have different height and thickness and lack any regularity. Large apocrine glands, eccrine glands and sebaceous glands are found in dermis of axilla. 

" }, "file" : "/MA/axilla_0072.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 234, 423, 688, 423 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 170, "markers" : [ { "cons" : [ [ 685, 102 ] ], "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 608, "y" : 58 }, { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 458, "y" : 365 }, { "cs" : "Hypodermis", "en" : "Hypodermis", "lat" : "Hypodermis", "x" : 19, "y" : 517 }, { "cons" : [ [ 202, 185 ], [ 310, 274 ] ], "cs" : "Apokrinní potní žlázy", "en" : "Apocrine sweat glands", "lat" : "Apokrinní potní žlázy", "x" : 165, "y" : 72 }, { "cons" : [ [ 702, 143 ], [ 717, 263 ] ], "cs" : "Dermální papily", "en" : "Dermal papillae", "lat" : "Dermální papily", "x" : 493, "y" : 184 }, { "cons" : [ [ 222, 351 ], [ 361, 506 ] ], "cs" : "Ekrinní potní žlázy", "en" : "Merocrine sweat glands", "lat" : "Ekrinní potní žlázy", "x" : 9, "y" : 379 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kůže z axily (HE)", "en" : "Skin - axilla (HE)", "lat" : "Cutis - axilla" } }, "3520877" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Appendix vermiformis je jediná část tlustého střeva, kde můžeme najít Panethovy buňky. Panethovy buňky mají v apikálních částech uložená výrazně červená eosinofilní granula, jejich obsah uvolňují na dno Lieberkühnových krypt.

", "en" : "

Appendix vermiformis is the only part of large intestine where Paneth cells are present. Paneth cells contain red eosinophilic granules in their apical parts, releasing the content to the bottom of crypts of Lieberkühn.

" }, "file" : "/MA/panneth-apendix.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 314, 590, 791, 143 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 171, "markers" : [ { "cons" : [ [ 82, 469 ] ], "cs" : "Panethovy buňky", "en" : "Paneth cells", "lat" : "Panethovy buňky", "x" : 141, "y" : 481 }, { "cons" : [ [ 188, 271 ], [ 481, 131 ] ], "cs" : "Pohárkové buňky", "en" : "Goblet cells", "lat" : "Pohárkové buňky", "x" : 281, "y" : 316 }, { "cs" : "Lieberkühnova krypta", "en" : "Crypt of Lieberkühn", "lat" : "Lieberkühnova krypta", "x" : 525, "y" : 358 }, { "cons" : [ [ 42, 123 ], [ 370, 70 ] ], "cs" : "Lamina propria", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 45, "y" : 30 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Appendix vermiformis (HE)", "en" : "Appendix vermiformis (HE)", "lat" : "Appendix vermiformis" } }, "3520878" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jednovrstevný cylindrický epitel kryje povrch tlustého střeva a vystýlá Lieberkühnovy krypty. V epitelu jsou velmi četné pohárkové buňky, mezi nimi se nacházejí roztroušeně kolonocyty (podobné enterocytům), enteroendokrinní buňky a progenitorní buňky epitelu. Panethovy buňky chybí. Lamina propria je bohatá na lymfocyty a lymfatické folikuly.

", "en" : "

Simple columnar epithelium covers the surface of large intestine and lines crypts of Lieberkühn. In the epithelial lining there are numerous goblet cells, among them are scattered colonocytes (absorptive cells), enteroendocrine cells and progenitor cells of epithelial lining. Paneth cells are missing. Lamina propria is rich in lymphocytes and lymphatic follicles.

" }, "file" : "/MA/Tluste_strevo.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 37, 205, 590, 420 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 172, "markers" : [ { "cs" : "Lieberkühnova krypta", "en" : "Crypt of Lieberkühn", "lat" : "Lieberkühnova krypta", "x" : 249, "y" : 222 }, { "cons" : [ [ 188, 447 ], [ 524, 460 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 184, "y" : 485 }, { "cons" : [ [ 661, 477 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 537, "y" : 249 }, { "cons" : [ [ 784, 503 ] ], "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 541, "y" : 532 }, { "cons" : [ [ 312, 331 ], [ 234, 307 ] ], "cs" : "Pohárkové buňky", "en" : "Goblet cells", "lat" : "Pohárkové buňky", "x" : 285, "y" : 402 }, { "cons" : [ [ 476, 161 ] ], "cs" : "Jednoduuchý cylindrický epitel", "en" : "Simple columnar epitheium", "lat" : "Jednoduuchý cylindrický epitel", "x" : 427, "y" : 70 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Tlusté střevo - colon (HE)", "en" : "Large intestine - colon (HE)", "lat" : "Intestinum crassum" } }, "3520879" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

V ileu jsou střevní klky nižší než v jejunu - 0.5-1 mm a ve střevním epitelu je mnohem více pohárkových buněk. Na dně Lieberkühnových krypt jsou buňky Panethovy, s výraznými eosinofilními granuly. Granula obsahují peptidázy, lysozym a defensiny, látky ovlivňující střevní mikroflŕu. Zajišťují tak nespecifickou obranu v kryptách. Mimo to, spolu s fibroblasty lamina propria, se podílejí na vytváření niche kmenových buněk a regulaci jejich diferenciace. 

", "en" : "

Intestinal villi in ileum are shorter than in jejunum - 0.5-1 mm and intestinal mucosa contains more goblet cells. In the bottom of crypts of Lieberkühn, Paneth cells with distinct eosinophilic granules are located. Granules contain peptidases, lysozyme and defensins, substances influencing intestinal microflora. They provide the innate immunity in the crypts. Moreover, together with fibroblasts of lamina propria, they contribute to definition of intestinal stem cell niche and regulation of differentiation of intestinal stem cells.

" }, "file" : "/MA/Tenke_strevo_-_kllky_panneth.jpg", "index" : 173, "markers" : [ { "cons" : [ [ 157, 511 ], [ 526, 459 ] ], "cs" : "Klky - příčný řez", "en" : "Intestinal villi - transverse section", "lat" : "Villi intestinales", "x" : 204, "y" : 540 }, { "cons" : [ [ 321, 108 ], [ 462, 104 ], [ 557, 72 ] ], "cs" : "Lieberkühnovy krypty", "en" : "Crypts of Lieberkühn", "lat" : "Lieberkühnovy krypty", "x" : 397, "y" : 225 }, { "cons" : [ [ 473, 69 ], [ 573, 46 ] ], "cs" : "Panethovy buňky", "en" : "Paneth cells", "lat" : "Panethovy buňky", "x" : 258, "y" : 19 }, { "cons" : [ [ 231, 107 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 25, "y" : 122 }, { "cons" : [ [ 47, 40 ] ], "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 5, "y" : 71 }, { "cons" : [ [ 643, 80 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 597, "y" : 160 }, { "cons" : [ [ 677, 411 ], [ 740, 503 ], [ 610, 448 ] ], "cs" : "Pohárkové buňky", "en" : "Goblet cells", "lat" : "Pohárkové buňky", "x" : 626, "y" : 320 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Tenké střevo - ileum (HE)", "en" : "Small intestine - ileum (HE)", "lat" : "Intestinum tenue" } }, "3520880" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Anus (canalis analis) navazuje na rektum a dělí se na tři morfologicky odlišné zóny. V oblasti rektoanální junkce se mění sliznice tlustého střeva (zona hemorrhoidalis) krytá jednovrstevným cylindrickým epitelem na kůži krytou epidermis s vrstevnatým dlaždicovým rohovatějícím epitelem (zona cutanea). Kůže vystýlající anání otvor obsahuje chlupy, apokrinní a ekrinní potní žlázy a mazové žlázy. Nachází se zde příčně pruhovaný vnější anální svěrač (m. sphincter ani externus)

Přechodná část (zona intermedia) mezi z. hemorrhoidalis a z. cutanea, je kryta vrstevnatým dlaždicovým nerohovatějícím epitelem. Ve slizničním vazivu z. intermedia jsou Vater-Paciniho tělíska a vzácně i mazové žlázky. Pod sliznicí a podslizničním vazivem je výrazná vrstva cirkulární zevní svaloviny, která zde tvoří vnitřní anální svěrač (m. sphincter ani internus).

", "en" : "

Anus (canalis analis) is terminal part of digestive system following rectum. It is divided to three morphologically distinct zones. 

At the rectoanal junction of rectum and canalis analis, the mucosa of large intestine (zona hemorrhoidalis) lined by simple columnar epithelium is replaced by skin with epidermis lined by stratified squamous keratinized epithelium (zona cutanea). SKin lining the anus contains hair follicles, apocrine and eccrine sweat glands and sebaceous glands. Striated skeletal muscle forming external anal sfincter (m. sphincter ani externus) is present. 

The transitional zone between z. hemorrhoidalis and z. cutanea is lined by stratified squamous nonkeratinized epithelium (zona intermedia). In the lamina propria Vater-Pacini corpuscles and occasionaly sebaceous glands are found. Circular layer of muscularis externa forms the internal anal sphincter (m. sphincter ani internus) here,

" }, "file" : "/MA/Anus2.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 2, 125, 158, 127 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 165, 127, 567, 129 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 574, 116, 791, 34 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 174, "markers" : [ { "cons" : [ [ 74, 162 ] ], "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 58, "y" : 240 }, { "cons" : [ [ 677, 79 ] ], "cs" : "Střevní výstelka", "en" : "Intestinal epithelial lining", "lat" : "Střevní výstelka", "x" : 519, "y" : 144 }, { "cons" : [ [ 338, 162 ] ], "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel nerohovějící", "en" : "Stratified squamous nonkeratinized epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel nerohovějící", "x" : 182, "y" : 245 }, { "cs" : "Vnitřní anální svěrač", "en" : "Internal anal sphincter", "lat" : "Musculus sphincter ani internus", "x" : 451, "y" : 370 }, { "cs" : "Zona cutanea", "en" : "Zona cutanea", "lat" : "Zona cutanea", "x" : 6, "y" : 73 }, { "cs" : "Zona intermedia", "en" : "Zona intermedia", "lat" : "Zona intermedia", "x" : 281, "y" : 74 }, { "cs" : "Zona hemorrhoidalis", "en" : "Zona hemorrhoidalis", "lat" : "Zona hemorrhoidalis", "x" : 559, "y" : 23 }, { "cs" : "Podélná vrstva zevní svaloviny", "en" : "Longitudinal layer of muscularis", "lat" : "Podélná vrstva zevní svaloviny", "x" : 109, "y" : 516 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Anus (HE)", "en" : "Anus (HE)", "lat" : "Anus" } }, "3520881" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Přechod epitelů v oblasti rektoanální junkce. Slizniční svalovina postupně mizí. Cirkulární vrstva svaloviny tvoří svěrač (m. sphincter ani internus).

", "en" : "

Epithelial change at the rectoanal junction. Muscularis mucosae gradually disappears. The circular layer of muscularis externa forms the internal anal sphincter (m. sphincter ani internus).

" }, "file" : "/MA/Anus.jpg", "index" : 175, "markers" : [ { "cs" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "en" : "Simple columnar epithelium", "lat" : "Jednovrstevný cylindrický epitel", "x" : 258, "y" : 575 }, { "cs" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel nerohovějící", "en" : "Stratified squamous nonkeratinized epithelium", "lat" : "Vrstevnatý dlaždicový epitel nerohovějící", "x" : -8, "y" : 427 }, { "cons" : [ [ 347, 386 ] ], "cs" : "Přechod epitelů", "en" : "Epithelial transition", "lat" : "Přechod epitelů", "x" : 139, "y" : 215 }, { "cons" : [ [ 565, 129 ], [ 723, 229 ], [ 308, 184 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 421, "y" : 59 }, { "cs" : "M. sphincter ani internus", "en" : "M. sphincter ani internus", "lat" : "M. sphincter ani internus", "x" : 47, "y" : 46 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Anus (HE)", "en" : "Anus (HE)", "lat" : "Anus" } }, "3520882" : { "desc" : { "cs" : "

Slzná žláza se skládá z mnoha lalůčků oddělených septy, patří k serózním žlázám. K sekrečním částem se řadí serózní aciny a také méně obvyklé serózní tubuly, lumina těchto útvarů jsou dobře zřetelná. Vývodní systém je tvořen intralobulárními a interlobulárními vývody, ve vazivovém stromatu je uloženo velké množství adipocytů.

Slzná žláza produkuje tekutinu vytvářející slzný film na povrchu oční koule, slzná tekutina obsahuje různé substance včetně antibakteriálně působícího lysozymu.

", "en" : "

Lacrimal gland consists of many lobules subdivided by septs, and belongs to serous gland. To the secretory parts belong serous acini and also unusual serous tubules, lumina of these structures are well seen. Duct system composed of intralobular and interlobular ducts, many adipocytes are present in connective tissue stroma.

Lacrimal gland produces fluid continuously for the tear film on the eyeball, tear fluid contains various substances including antibacterial lysozyme.

" }, "file" : "/MA/gllandula_lacrimalis.jpg", "index" : 176, "markers" : [ { "cons" : [ [ 213, 384 ], [ 444, 379 ], [ 227, 466 ] ], "cs" : "Serózní aciny a tubuly", "en" : "Serous acini and tubuli", "lat" : "Serózní aciny a tubuly", "x" : 301, "y" : 411 }, { "cons" : [ [ 332, 220 ] ], "cs" : "Tukové buňky", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Tukové buňky", "x" : 401, "y" : 125 }, { "cons" : [ [ 547, 555 ], [ 67, 430 ] ], "cs" : "Vývody slzné žlázy", "en" : "Lacrimal gland ducts", "lat" : "Vývody slzné žlázy", "x" : 162, "y" : 564 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Slzná žláza (HE)", "en" : "Lacrimal gland (HE)", "lat" : "Glandula lacrimalis" } }, "3520883" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Vegetativní (autonomní) ganglia jsou součástí periferního nervového systému. Na povrchu se nachází vazivový obal, ze kterého dovnitř vstupují vazivová septa, oddělující skupiny gangliových buněk. V autonomních gangliích leží perikarya multipolárních gangliových buněk (neuronů), která jsou obalena plášťovými (satelitními) buňkami. Tyto multipolární neurony jsou postgangliovými neurony autonomního nervového systému.

Axony pregangliových neuronů jsou myelinizované a do autonomního ganglia přicházejí z CNS (jádra v rámci mozkového kmene a ncl. intermediolateralis míchy). Axony končí v autonomním gangliu synapsemi s dendrity a těly multipolárních gangliových buněk (postgangliových neuronů). Axony postgangliových neuronů mají pouze Schwannovu pochvu a opouštějí ganglion, aby inervovaly cílové struktury autonomního nervového systému (hladká svalovina, myokard, žlázy).

Perikarya multipolárních gangliových neuronů se intenzivněji barví a jsou uložena napříč celým gangliem. Svazky nervových vláken (axonů) jsou pozorovatelné jako světlejší zvlněné linie.

", "en" : "

Autonomic ganglia and peripheral nerves constitute the peripheral nervous system. Ganglion is covered by connective tissue capsule and divided by fine septa. 

Perikarya of multipolar ganglionic cells (neurons) are located in the autonomic ganglia. Perikarya are surrounded by peripheral glial cells  atellite cells (or amphicytes). The multipolar neurons are postganglionic neurons of the autonomic nervous system.

Axons of preganglionic neurons are myelinated and come to the autonomic ganglion from the CNS (from nuclei in brainstem and ncl. intermediolateralis in spinal cord). Axons terminate in the autonomic ganglion by synapses with dendrites and bodies of multipolar ganglionic neurons (posganglionic neurons). Axons of postganglionic neurons are lined by Schwann sheath only and leave the ganglion in order to inervate target structures of the autonomic nervous system (smooth muscle cells, myocardium, glands).

Perikarya of multipolar ganglionic neruons are more intenesly stained and are located across the whole ganglion. Bundles of nerve fibers are visible as paler wavy lines.

" }, "file" : "/MA/vegetativni_ganglion_ccecnebh.jpg", "index" : 177, "markers" : [ { "cons" : [ [ 421, 339 ], [ 485, 312 ] ], "cs" : "Shluky gangliových buněk", "en" : "Clusters of ganglionic cells", "lat" : "Shluky gangliových buněk", "x" : 404, "y" : 419 }, { "cons" : [ [ 186, 227 ], [ 514, 219 ], [ 576, 341 ] ], "cs" : "Nervová vlákna", "en" : "Nerve fibers", "lat" : "Nervová vlákna", "x" : 417, "y" : 29 }, { "cons" : [ [ 243, 373 ] ], "cs" : "Vazivové pouzdro", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Vazivové pouzdro", "x" : 88, "y" : 446 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vegetativní ganglion (HE)", "en" : "Vegetative ganglion (HE)", "lat" : "Ganglion vegetative" } }, "3520929" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Ve vegetativních (autonomních) gangliích leží perikarya multipolárních gangliových buněk (neuronů), která jsou obalena a izolována od okolí plášťovými (satelitními) buňkami.

Svazky nervových vláken (axony pre- a postgangliových neuronů) jsou pozorovatelné jako růžové linie. Fialová jádra mezi svazky nervových vláken patří Schwannovým buňkám.

", "en" : "

Perikarya of multipolar ganglionic cells (neurons) are situated in the autonomic ganglia. Perikarya are surrounded and isolated from the interstitial tissue by satellite cells (or amphicytes).

Bundles of nerve fibers (axons of pre- and postganglionic neurons) are visible as pink lines. Violet nuclei in nerve fibers belong to Schwann cells.

" }, "file" : "/MA/vegetativni_ganglion_wwumnpjo.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 434, 272, 358, 205 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 178, "markers" : [ { "cons" : [ [ 408, 274 ] ], "cs" : "Shluk gangliových buněk", "en" : "Cluster of ganglionic cells", "lat" : "Shluk gangliových buněk", "x" : 276, "y" : 338 }, { "cons" : [ [ 118, 337 ], [ 227, 577 ] ], "cs" : "Nervová vlákna", "en" : "Nerve fibers", "lat" : "Nervová vlákna", "x" : 0, "y" : 528 }, { "cons" : [ [ 277, 182 ] ], "cs" : "Vazivový obal", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Vazivový obal", "x" : 59, "y" : 144 }, { "cons" : [ [ 127, 294 ], [ 227, 325 ] ], "cs" : "Jádra Schwannových buněk", "en" : "Nuclei of Schwann cells", "lat" : "Jádra Schwannových buněk", "x" : 13, "y" : 214 }, { "cons" : [ [ 532, 219 ], [ 712, 63 ] ], "cs" : "Jádra plášťových buněk", "en" : "Nuclei of satellite cells", "lat" : "Jádra plášťových buněk", "x" : 563, "y" : 232 }, { "cons" : [ [ 355, 485 ], [ 565, 429 ] ], "cs" : "Světlá jádra s jadérky multipolárních gangliových buněk", "en" : "Pale nuclei with nucleoli of multipolar ganglionic neurons", "lat" : "Světlá jádra s jadérky multipolárních gangliových buněk", "x" : 224, "y" : 526 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vegetativní ganglion (HE)", "en" : "Vegetative ganglion (HE)", "lat" : "Ganglion vegetative" } }, "3520930" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Zrakový nerv je tvořen eferentními vlákny buněk gangliové vrstvy (stratum ganglionicum) sítnice. V centru zrakového nervu se nachází arteria a vena centralis retinae. Zrakový nerv je obalen mozkovými obaly - dura mater, arachnoidea a pia mater.

", "en" : "

Optic nerve is composed of efferent fibers of ganglionic layer of retina (stratum ganglionicum). Arteria and vena centralis retinae are passing through the centre of the nerve and branch later. Optic nerve is surrounded by brain meninges - dura mater, arachnoidea and pia mater.

" }, "file" : "/MA/fasciculus_opticus.jpg", "index" : 179, "markers" : [ { "cons" : [ [ 596, 125 ] ], "cs" : "Dura mater", "en" : "Dura mater", "lat" : "Dura mater", "x" : 638, "y" : 30 }, { "cons" : [ [ 614, 334 ] ], "cs" : "Pia mater", "en" : "Pia mater", "lat" : "Pia mater", "x" : 645, "y" : 279 }, { "cons" : [ [ 377, 270 ], [ 359, 332 ] ], "cs" : "Větve centrální vény retiny", "en" : "Branches of central retinal vein", "lat" : "Vena centralis retinae", "x" : 124, "y" : 137 }, { "cons" : [ [ 404, 313 ] ], "cs" : "Centrální arterie retiny", "en" : "Central retinal artery", "lat" : "Arteria centralis retinae", "x" : 411, "y" : 217 }, { "cons" : [ [ 240, 367 ], [ 436, 448 ] ], "cs" : "Nervová vlákna", "en" : "Nerve bundles", "lat" : "Nervová vlákna", "x" : 203, "y" : 416 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Zrakový nerv (HE)", "en" : "Optic nerve (HE)", "lat" : "Nervus opticus" } }, "3520931" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Vlasový folikul bývá na svém konci dilatován - bulbus pili (vlasová cibulka). Do vlasové cibulky je vtlačeno vazivo dermis jako tzv. dermální papila, kapiláry dermis zásobují krví epitelové buňky bulbu.

Multipotentní kmenové buňky jsou uloženy v rozšířené části vnější epitelové pochvy přímo pod ústím mazové žlázy - bulge (na obr. není zachyceno). Tyto multipotentní kmenové buňky migrují do vlasové cibulky, do bazální vrstvy epidermis a také směrem do mazové žlázy a předpokládá se, že se podílejí na tvorbě vlasového folikulu, mazových žláz i epidermis.

Vlas a vnitřní epitelová pochva derivují přímo z matrix vlasové cibulky, kde jsou přítomny tedy progenitorní buňky vlasového folikulu.

", "en" : "

The hair follicle dilates into a hair bulb (bulbus pili). A dermal papilla inserts into the base of the hair bulb and alowing entry of capillaries to epithelial cells of bulb.

A compartment containing stem cells of the follicle is located in the bulge (not seen in image), which lies in the outer root sheath just below the sebaceous gland. These multipotent stem cells migrate into the hair bulb, to the basal layer of epidermis and to sebaceous glands and differentationg to lineages of the hair follicle, sebaceous gland, and the epidermis.

The hair shaft and inner root sheath are directly derived from the hair bulb matrix, where transiently amplifying cells of the hair follicle are present.

" }, "file" : "/MA/vlasovacibulka.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 316, 396, 284, 395 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 180, "markers" : [ { "cons" : [ [ 524, 167 ] ], "cs" : "Dermální papila", "en" : "Dermal papilla", "lat" : "Dermální papila", "x" : 571, "y" : 15 }, { "cons" : [ [ 503, 417 ] ], "cs" : "Vazivová pochva", "en" : "Connective tissue sheath", "lat" : "Vazivová pochva", "x" : 574, "y" : 484 }, { "cons" : [ [ 325, 575 ] ], "cs" : "Vnější epitelová pochva", "en" : "Outer root sheath", "lat" : "Vnější epitelová pochva", "x" : 336, "y" : 501 }, { "cons" : [ [ 401, 300 ] ], "cs" : "Kůra", "en" : "Cortex", "lat" : "Kůra", "x" : 189, "y" : 202 }, { "cs" : "Vnitřní epitelová pochva", "en" : "Inner root sheath", "lat" : "Vnitřní epitelová pochva", "x" : 49, "y" : 419 }, { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 80, "y" : 73 }, { "cons" : [ [ 514, 318 ] ], "cs" : "Kutikula vlasu", "en" : "Hair cuticle", "lat" : "Kutikula vlasu", "x" : 629, "y" : 297 }, { "cons" : [ [ 491, 347 ] ], "cs" : "Kutikula vnitřní epitelové pochvy", "en" : "Inner rooth sheath cuticle", "lat" : "Kutikula vnitřní epitelové pochvy", "x" : 447, "y" : 367 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vlasová cibulka (HEŠ)", "en" : "Hair bulb (HES)", "lat" : "Bulbus pili" } }, "3520932" : { "desc" : { "cs" : "

Dentogingivální uzávěra je jediná část v lidském těle, kde je epitel připojený k okolním tkáním na obou stranách. Vazivo dásně je velmi husté kolagenní vazivo bohaté na buňky a také cévy.

", "en" : "

Dentogingival attachment is the only part of human body, where is an epithelium connected to surrounding tissues on both sides. Lamina propria of gingiva is dense connective tissue rich in cells and also vessels.

" }, "file" : "/MA/periodontium.jpg", "index" : 181, "markers" : [ { "cs" : "Vazivo gingivy", "en" : "Lamina propria of gingiva", "lat" : "Vazivo gingivy", "x" : 355, "y" : 65 }, { "cs" : "Dentin", "en" : "Dentin", "lat" : "Dentin", "x" : 245, "y" : 504 }, { "cons" : [ [ 449, 362 ] ], "cs" : "Gingivo-dentální uzávěra", "en" : "Epithelial attachment of Gottlieb", "lat" : "Gingivo-dentální uzávěra", "x" : 394, "y" : 176 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Zub ??", "en" : "Tooth", "lat" : "Dens" } }, "3520934" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/MA/sublingualis2.jpg", "index" : 182, "markers" : [ { "cons" : [ [ 187, 264 ], [ 563, 179 ] ], "cs" : "Mucinózní tubuly", "en" : "Mucous tubules", "lat" : "Mucinózní tubuly", "x" : 200, "y" : 133 }, { "cons" : [ [ 389, 436 ] ], "cs" : "Vývod", "en" : "Duct", "lat" : "Vývod", "x" : 482, "y" : 388 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Glandula sublingualis ????", "en" : "Sublingual gland", "lat" : "Glandula sublingualis" } }, "3520935" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Během postnatálního vývoje mléčná žláza prochází různými stádii vývoje, ve kterých prochází dramatickými morfogenetickými změnami - v pubertě, v těhotenství, během laktace a poté involuce.

Převažující složkou corpus mammae u žen v reprodukčním období je husté kolagenní vazivo neuspořádaného typu s ložisky tukového vaziva a založené luminizované vývody mléčné žlázy. Tyto dvouvrstevné vývody se vytváří v pubertě a představují vysoce propracovaný systém.

Mléčné žlázy jsou popisovány jako zvětšené modifikované potní žlázy uložené v prsou a tvoří je komplex 10-20 jednotlivých žláz.

", "en" : "

Mammary gland is a modified sweat gland located in breasts and forming a complex of 10-20 simple glands. Postnatal development of mammary gland occurs through distinct morphological stages in puberty, pregnancy, lactation, and involution.

In puberty, a ductal tree develops. In fertile women, the main bulk of corpus mammae consists of dense irregular connective tissue with regions of adipose tissue and established luminized ducts of mammary glands. These ducts are irregularly scattered among connective tissue.

" }, "file" : "/MA/non-mg_10x_0001.jpg", "index" : 183, "markers" : [ { "cons" : [ [ 227, 272 ], [ 189, 463 ] ], "cs" : "Vývody", "en" : "Ducts", "lat" : "Vývody", "x" : 312, "y" : 308 }, { "cons" : [ [ 462, 163 ] ], "cs" : "Husté neuspořádané kolagenní vazivo", "en" : "Dense irregular collagen connective tissue", "lat" : "Husté neuspořádané kolagenní vazivo", "x" : 333, "y" : 30 }, { "cs" : "Ductus lactiferous", "en" : "Lactiferous duct", "lat" : "Ductus lactiferous", "x" : 483, "y" : 444 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mléčná žláza mimo období laktace (HE)", "en" : "Mammary gland non-lactating (HE)", "lat" : "Mamma non-lactans" } }, "3520936" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

V časném těhotenství dochází k mnohonásobné proliferaci epitelových buněk a v pozdějších měsících těhotenství se pak tvoří jednotlivé alveoly s výraznými luminy a začíná také sekreční aktivita epitelových alveolárních buněk. Velké množství epitelových luminálních buněk je dvoujaderné. 

Hlavní funkcí alveolárních epitelových buněk během laktace je tvorba velkého množství mléčných proteinů, lipidů a cukrů.

", "en" : "

Mammary gland is a modified sweat gland located in breasts and forming a complex of 10-20 simple glands. Postnatal development of mammary gland occurs through distinct morphological stages in puberty, pregnancy, lactation, and involution.

In early pregnancy, epithelial cells exponentially proliferate and form alveolar luminal units. In late pregnancy, secretion is initiated and during lactation, alveolar epithelial cells generate large amounts of milk proteins, lipids and carbohydrates. 

Many epithelial alveolar cells are binucleated. 

" }, "file" : "/MA/mg_5x_0006.jpg", "index" : 184, "markers" : [ { "cons" : [ [ 304, 451 ], [ 370, 408 ], [ 386, 265 ] ], "cs" : "Alveoly", "en" : "Alveoli", "lat" : "Alveoly", "x" : 261, "y" : 393 }, { "cons" : [ [ 181, 428 ], [ 298, 214 ] ], "cs" : "Interlobulární septum", "en" : "Interlobulary septum", "lat" : "Interlobulární septum", "x" : 32, "y" : 181 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mléčná žláza v laktaci (HE)", "en" : "Mammary gland lactating (HE)", "lat" : "Mamma lactans" } }, "3520939" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Velmi důležitou součástí kůže jsou žlázy, jsou specifické pro kůži a v jiných částech těla (až na určité výjimky) je nenajdeme. Patří sem žlázy potní - malé ekkrinní a velké apokrinní a žlázy mazové. Malé potní žlázy ústí volně na povrch kůže, zatímco velké apokrinní žlázy a mazové žlázy ústí do vlasových (chlupových) folikulů.

", "en" : "

Skin glands are exocrine glands typical for skin only that are not found anywhere in the human body. Principal types of skin glands are the sweat glands - small eccrine and large apocrine, and sebaceous glands. Small eccrine glands open freely on the skin surface, while large apocrine glands and sebaceous glands open into hair follicles.

" }, "file" : "/MA/axilla_zlazy.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 92, 139, 570, 104 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 185, "markers" : [ { "cons" : [ [ 330, 364 ], [ 330, 545 ] ], "cs" : "Mazové žlázy", "en" : "Sebaceous glands", "lat" : "Mazové žlázy", "x" : 96, "y" : 434 }, { "cons" : [ [ 603, 524 ] ], "cs" : "Apokrinní žláza", "en" : "Apocrine gland", "lat" : "Apokrinní žláza", "x" : 569, "y" : 427 }, { "cons" : [ [ 666, 316 ], [ 526, 118 ] ], "cs" : "Ekrinní žlázy", "en" : "Eccrine glands", "lat" : "Ekrinní žlázy", "x" : 466, "y" : 238 }, { "cons" : [ [ 51, 292 ] ], "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 81, "y" : 216 }, { "cs" : "Dermis", "en" : "Dermis", "lat" : "Dermis", "x" : 277, "y" : 57 }, { "cs" : "Hypodermis", "en" : "Hypodermis", "lat" : "Hypodermis", "x" : 664, "y" : 32 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Kožní žlázy (HE)", "en" : "Skin glands (HE)", "lat" : "Cutis - glandulae" } }, "3521006" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Epidermis kůže tenkého typu se skládá ze čtyř vrstev - stratum basale (cylindricum), stratum spinosum z polyedrických keratinocytů, stratum granulosum - 1 - 3 vrstev buněk s granuly (keratinová a lamelární granula, ve SM jsou viditelná pouze velká keratinová granula) a stratum corneum s oploštělými mrtvými buňkami bez jader a bez buněčných organel.

Součástí epidermis jsou nejen keratinocyty, ale také buňky s odlišnými funkcemi - melanocyty produkující pigment melanin, antigen prezentující imunitní buňky Langerhansovy (dendritické buňky) a Merkelovy buňky s funkcí mechanoreceptorů.

", "en" : "

Epidermis of the thin skin consists of four distinct layers. Stratum basale (cylindricum), stratum spinosum composed of polyhedral keratinocytes, stratum granulosum composed of 3 to 5 layers of cells with granules, and stratum corneum, composed of dead keratinocytes without nuclei and organelles. Stratum corneum of the thin skin is markerdly thinner than stratum corneum of the thick thin. 

Other cell types found in epidermis include melanocytes producing pigment melanin, antigen-presenting immune cells of Langerhans (dendritic cells) and mechanoreceptor Merkel cells.

" }, "file" : "/MA/epidermis-tenka.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 275, 456, 273, 132 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 186, "markers" : [ { "cs" : "Dermální papila", "en" : "Dermal papilla", "lat" : "Dermální papila", "x" : 227, "y" : 551 }, { "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 131, "y" : 330 }, { "cons" : [ [ 649, 479 ], [ 496, 422 ] ], "cs" : "Stratum basale", "en" : "Stratum basale", "lat" : "Stratum basale", "x" : 612, "y" : 518 }, { "cons" : [ [ 461, 311 ], [ 687, 356 ] ], "cs" : "Stratum spinosum", "en" : "Stratum spinosum", "lat" : "Stratum spinosum", "x" : 593, "y" : 402 }, { "cons" : [ [ 599, 239 ] ], "cs" : "Stratum granulosum", "en" : "Stratum granulosum", "lat" : "Stratum granulosum", "x" : 588, "y" : 282 }, { "cons" : [ [ 614, 174 ] ], "cs" : "Stratum corneum", "en" : "Stratum corneum", "lat" : "Stratum corneum", "x" : 586, "y" : 67 }, { "cons" : [ [ 331, 451 ], [ 419, 489 ] ], "cs" : "Melanocyty", "en" : "Melanocytes", "lat" : "Melanocyty", "x" : 174, "y" : 474 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Epidermis - kůže tenkého typu (HEŠ)", "en" : "Epidermis - skin of thin type (HES)", "lat" : "Epidermis" } }, "3521007" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Mazové žlázy se nacházejí na celém povrchu těla s výjimkou dlaní a plosek, produkují olejovitý, vazký sekret zvaný sebum, který zvlhčuje a chrání kůži (vytváří kyselý plášť na povrchu kůže s pH 4.5 - 6.2). Tyto žlázy patří k typickým kožním adnexům uloženým v dermis, přesto se mohou nacházet i ektopicky např. ve sliznici dutiny ústní. Rozlišujeme dva typy mazových žláz - žlázy ústící do vlasových folikulů (jsou součástí pilosebaceózní jednotky) a žlázy, které ústí volně na povrch epidermis - v oblastech jako jsou např. oční víčka (Meibomské žlázy), labia minora, penis (Tysonovy preputiální žlázy), prsní dvorec (Montgomeryho žlázy).

Mazové žlázy mají tvar acinů, celý acinus (alveolus) je vyplněn buňkami různého stupně diferenciace. Je to typická žláza s holokrinní sekrecí, kdy se celá buňka postupně stane sekretem. Krátký vývod je vystlán vrstevnatým dlaždicovým epitelem a ústí do vlasového (chlupového) folikulu nebo volně na povrch.

", "en" : "

Sebaceous glands are found in all skin areas except the palms and soles. They produce oily or waxy secretion - sebum that lubricate and protect the skin. These glands are typical for dermis but may also be found ectopically within e.g. oral mucosa. The glands are either connected to hair follicles (pilosebaceous units), or open freely on skin surface (e.g. meibomian glands of eyelids, labia minora, Tyson´s preputial glands of penis or areola of breast.

Sebaceous glands are alveolar, with holocrine secretion. A short duct lined by stratified squamous epithelium opens into the infundibulum of hair follicle or freely on the skin surface.

" }, "file" : "/MA/axilla0004-mazova.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 371, 35, 386, 468 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 187, "markers" : [ { "cons" : [ [ 75, 331 ], [ 149, 165 ] ], "cs" : "Bazální buňky", "en" : "Basal cells", "lat" : "Bazální buňky", "x" : 84, "y" : 263 }, { "cs" : "Buňky vyplněné lipidovými kapénkami", "en" : "Terminally differentiated cells - sebocytes", "lat" : "Buňky vyplněné lipidovými kapénkami", "x" : 388, "y" : 234 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mazová žláza (HE)", "en" : "Sebaceous gland (HE)", "lat" : "Glandula sebacea" } }, "3521008" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Malé potní ekrinní žlázy se nacházejí téměř na celém povrchu těla, největší hustota je na dlaních a ploskách. Mají tvar jednoduché stočené trubičky. Skládají se ze sekreční části a vývodu. Sekreční část má podobu stočené trubičky tvořené z jednovrstevného kubického až cylindrického epitelu. Intradermální vývod je tvořený dvěma vrstvami kubických buněk a intraepidermální vývod je ohraničený sousedními keratinocyty, nemá tedy vlastní výstelku. Myoepitelové buňky pomáhají uvolňovat sekret (pot) ze sekrečních epitelových buněk.

Malé potní žlázy se podílejí na termoregulaci tím, jak se odpařuje voda z vylučovaného potu na tělním povrchu.

", "en" : "

Small sweat eccrine glands are merocrine glands composed of secretory part (coiled tubule) lined by simple cuboidal to simple columnar epithelium, intradermal duct composed of two layers of cuboidal cells and intraepidermal spiral duct (lined by keratinocytes and lacking own lining. Myoepithelial cells support to release the secretion (sweat) from secretory epithelial cells.

Small eccrine glands are active in thermoregulation by providing cooling from water evaporation of sweat from body surface.

" }, "file" : "/MA/axilla0002-ekrinni.jpg", "index" : 188, "markers" : [ { "cons" : [ [ 271, 341 ], [ 367, 345 ] ], "cs" : "Sekreční oddíly", "en" : "Secretory portions", "lat" : "Sekreční oddíly", "x" : 288, "y" : 399 }, { "cons" : [ [ 217, 333 ] ], "cs" : "Bazální membrána", "en" : "Basement membrane", "lat" : "Bazální membrána", "x" : 36, "y" : 180 }, { "cons" : [ [ 394, 324 ], [ 439, 281 ] ], "cs" : "Myoepiteliální buňky", "en" : "Myoepithelial cells", "lat" : "Myoepiteliální buňky", "x" : 440, "y" : 341 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Ekrinní potní žlázy (HE)", "en" : "Merocrine sweat glands (HE)", "lat" : "Glandula sudorifera eccrina" } }, "3521009" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

U lidí se apokrinní žlázy nacházejí jenom na určitých místech těla - v axile, na prsním dvorci a bradavce, v okolí zevního zvukovodu (glandulae ceruminosae), v očních víčkách (Mollovy žlázy), ve vestibulum nasi v okolí nostril, v okolí zevních genitálií a v perianální oblasti.

Apokrinní žláza se skládá ze sekreční části (stočené trubičky) tvořené jednovrstevným epitelem (výška závisí na sekreční aktivitě buněk - buňky vytváří jednovrstevný kubický nebo cylindrický epitel) a vývodu s dvouvrstevným kubickým epitelem, který ústí do vlasového (chlupového) folikulu. Sekreční epitelové buňky jsou obklopeny myoepitelovými buňkami. Sekreční části na rozdíl od ekrinních žláz mají velmi výrazná lumina.

Apokrinní žlázy produkují spíše olejovitý sekret bohatý na proteiny, lipidy a steroidy. Sekret získává charakteristický pach až působením mikrobiální flóry na povrchu kůže.

", "en" : "

Apocrine glands are localized to axilla, areola of mammary gland, opening of external acoustic meatus (glandulae ceruminosae), eyelids, vestibulum nasi or in genital or perianal regions. Apocrine glands consist of secretory coiled tubular part lined by the simple epithelium with varying height dependend on secretory activity (cuboidal to columnar), and the excretory duct lined by bilayered cuboidal epithelium that opens into the infundibulum of hair follicle. The secretory tubules are surrounded by myoepithelial cells. Secretory parts have apparent lumina.

In humans, apocrine sweat glands are found only in axilla, areola and nipples of the breast, ear canal (ceruminous glands), eyelids (ciliary glands of Moll), wings of the nostrils, and some parts of the external genitalia and in perianal region.

Apocrine glands produce an odorless oily fluid rich in proteins, lipids, and steroids that is aromatized by microbial activity.

" }, "file" : "/MA/apo.jpg", "index" : 189, "markers" : [ { "cons" : [ [ 170, 277 ], [ 418, 199 ], [ 351, 271 ], [ 312, 399 ] ], "cs" : "Sekreční oddíly", "en" : "Secretory portions", "lat" : "Sekreční oddíly", "x" : 222, "y" : 117 }, { "cons" : [ [ 259, 502 ], [ 257, 473 ] ], "cs" : "Myoepitelové buňky", "en" : "Myoepithelial cells", "lat" : "Myoepitelové buňky", "x" : 13, "y" : 407 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Apokrinní potní žlázy (HE)", "en" : "Apocrine sweat glands (HE)", "lat" : "Glandula sudorifera apocrina" } }, "3521011" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Silný vlas je tvořen vnější kortikální a vnitřní dřeňovou částí, nejperiferněji uložené buňky vlasu tvoří kutikulu - jsou to ploché buňky podobné šupinám, kryjí jak kořen vlasu (radix pili, část vlasu pod povrchem epidermis), tak vlasový stvol (scapus pili, část nad povrchem epidermis).

Zevní epitelová pochva odpovídá vchlípené epidermis (stratum basale a stratum spinosum).

Vnitřní epitelová pochva začíná v iniciální části kořene vlasu a končí na úrovni připojené mazové žlázy. Tato pochva prakticky tvoří kanál pro rostoucí vlas. Skládá se ze tří různých částí:

- kutikula vaginalis (cuticula vaginalis)

- Huxleyova vrstva (většinou dvě vrstvy oploštělých buněk s jádry a výraznými trichohyalinovými granuly - sytě červená granula v HE barvení)

- Henleova vrstva (periferně uložená jedna vrstva plochých bezjaderných buněk).

Okolní vazivo tvoří vazivový obal vlasového folikulu.

", "en" : "

A thick hair is composed of the outer cortical and the inner medullary parts. Hair cells onthe hait periphery form a cuticle - squamous cells covering the hair root (radix pili - part of a hair beneath the epidermal surface) or the hair shaft (scapus pili, above the epidermal surface).

The outer root sheath resembles the invaginating epidermis (stratum basale and stratum spinosum).

The inner root sheath begins in the initial part of the hair root and terminates at the level of the attached sebaceous gland, forming a channel for the growing hair. IRS consists of three layers:

- IRS cuticle (cuticula vaginalis)

- Huxley's layer (usually two layers of flat cells with apparent nuclei and distinct trichohyalin granules appearing red in HE staining)

- Henle's layer (single layer of flattened cells without nuclei).

The surrounding connective tissue forms a connective tissue sheath.

" }, "file" : "/MA/hair2.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 326, 255, 340, 233 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 401, 439, 459, 326 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 190, "markers" : [ { "cons" : [ [ 318, 155 ] ], "cs" : "Dřeň", "en" : "Medulla", "lat" : "Dřeň", "x" : 306, "y" : 91 }, { "cons" : [ [ 471, 202 ] ], "cs" : "Kůra", "en" : "Cortex", "lat" : "Kůra", "x" : 461, "y" : 153 }, { "cons" : [ [ 582, 236 ] ], "cs" : "Kutikula vlasu", "en" : "Cuticle", "lat" : "Cuticula", "x" : 590, "y" : 137 }, { "cs" : "Vnitřní epitelová pochva", "en" : "Inner root sheath", "lat" : "Vnitřní epitelová pochva", "x" : 148, "y" : 184 }, { "cs" : "Vnější epitelová pochva", "en" : "Outer root sheath", "lat" : "Vnější epitelová pochva", "x" : 160, "y" : 333 }, { "cons" : [ [ 403, 460 ] ], "cs" : "Vazivová pochva", "en" : "Connective tissue sheath", "lat" : "Vazivová pochva", "x" : 162, "y" : 452 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Vlas - podélný řez (HE)", "en" : "Hair - longitudinal section (HE)", "lat" : "Pilus" } }, "3521012" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Nehty jsou tvrdé keratinové ploténky na dorsálním konci distálních článků prstů. Nehtová ploténka je pevně připojena k nehtovému lůžku, které odpovídá bazální a spinózní vrstvě epidermis. Nejproximálnější část nehtové ploténky se označuje kořen nehtu (radix unguis). Okolí kořene obklopují proliferující a diferencující se buňky, vytvářejí zde tzv. dorsální a ventrální kořenovou matrix. Na rozdíl od epidermis nehtová ploténka vyrůstá jenom z nehtové matrix v oblasti kořene, nehtové lůžko se na tvorbě nehtu nepodílí.

Buňky nehtové matrix se dělí, migrují distálně, keratinizují a postupně se tak tvoří nehtová ploténka, která kryje nehtové lůžko.

", "en" : "

Nails are hard plates of keratin on the dorsal surface of distal phalanges of fingers. Nail plate is firmly attached to the nail bed which corresponds to the basal and spinous epidermal layers. The proximal part of nail plate is the nail root (radix unguis). Around the nail root there are proliferating and differentiating cells forming dorsal and ventral root matrix. In contrast to the epidermis of skin, the nail plate grows only from the nail matrix in the root region. The nail bed does not participate in nail formation.

Cells of the nail matrix continuously divide, move distally, become keratinized and cover the nail bed and form the nail plate.

" }, "file" : "/MA/nail-cross2.jpg", "index" : 191, "markers" : [ { "cons" : [ [ 573, 99 ] ], "cs" : "Nehtová ploténka", "en" : "Nail plate", "lat" : "Nehtová ploténka", "x" : 594, "y" : -4 }, { "cons" : [ [ 336, 38 ] ], "cs" : "Nehtové lůžko (epitelové)", "en" : "Nail bed (epithelial)", "lat" : "Nehtové lůžko (epitelové)", "x" : 90, "y" : 68 }, { "cons" : [ [ 483, 107 ], [ 551, 151 ] ], "cs" : "Kapilární plexus", "en" : "Capillary plexus", "lat" : "Kapilární plexus", "x" : 339, "y" : 284 }, { "cons" : [ [ 204, 467 ], [ 321, 474 ], [ 27, 283 ] ], "cs" : "Ekrinní potní žlázy", "en" : "Eccrine sweat glands", "lat" : "Ekrinní potní žlázy", "x" : 50, "y" : 538 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Nehet - příčný řez (HE)", "en" : "Nail - transverse section (HE)", "lat" : "Unguis" } }, "3527437" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Nosné stroma pro lymfocyty je tvořeno epitelovým retikulem entodermového původu (cytoretikulum), tím se thymus odlišuje od ostatních lymfatických orgánů, kde jsou lymfocyty vloženy do retikulárního vaziva. Buňky epitelového retikula jsou patrné ve dřeni (na obrázku), kde je méně lymfocytů, zatímco v kůře je lze jen obtížně rozlišit, neboť jsou překryty lymfocyty.

", "en" : "

Epithelial reticulum (of endodermal origin) forms a framework for lymphocytes, in this thymus differs from other lymphoid organs (there is reticular connective tissue). Epithelial reticular cells are more distinct in medulla, because in cortex they are hidden by numerous lymphocytes.

" }, "file" : "/MA/thymus-juv.jpg", "index" : 192, "markers" : [ { "cons" : [ [ 314, 185 ], [ 156, 221 ] ], "cs" : "Lymfocyty", "en" : "Lymphocytes", "lat" : "Lymfocyty", "x" : 167, "y" : 145 }, { "cons" : [ [ 444, 277 ], [ 175, 547 ], [ 518, 536 ] ], "cs" : "Jádra buněk cytoretikula", "en" : "Nuclei of epithelial reticular cells", "lat" : "Jádra buněk cytoretikula", "x" : 352, "y" : 378 }, { "cons" : [ [ 173, 495 ], [ 104, 378 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 47, "y" : 431 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Thymus juvenilní (HE)", "en" : "Thymus - juvenile (HE)", "lat" : "Thymus (iuv.)" } }, "3527438" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Drobné lymfatické cévy (na obrázku v lamina propria apendixu) mají velmi tenkou stěnu tvořenou jen endotelem a ojedinělými hladkými svalovými buňkami, které netvoří souvislou vrstvu. Stěna větších lymfatických cév se stavebně podobá vénám, je ale tenčí a lumen je širší.

", "en" : "

Small lymphatic vessels (here in lamina propria of appendix) have very thin wall composed of endothelium and individual smooth muscle cells (they do not form continuous layer). The wall of larger lymphatic vessels is similar to the veins, but it is thinner and the lumen is wider.

" }, "file" : "/MA/lymfvessel.jpg", "index" : 193, "markers" : [ { "cons" : [ [ 435, 385 ], [ 341, 417 ] ], "cs" : "Lymfatická céva", "en" : "Lymph vessel", "lat" : "Lymfatická céva", "x" : 258, "y" : 157 }, { "cons" : [ [ 49, 366 ], [ 106, 516 ], [ 185, 403 ] ], "cs" : "Lymfocyty", "en" : "Lymphocytes", "lat" : "Lymfocyty", "x" : 35, "y" : 400 }, { "cons" : [ [ 729, 307 ] ], "cs" : "Vazivo", "en" : "Connective tissue", "lat" : "Vazivo", "x" : 519, "y" : 155 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Lymfatická céva", "en" : "Lymh vessel", "lat" : "" } }, "3594690" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

V cytoplazmě endotelových buněk jsou početné pinocytární váčky jako odraz intenzivní výměny látek mezi krví a srdeční svalovinou. Na podélném průřezu části kardiomyocytu lze dobře rozlišit jednotlivé úseky myofibrily.

", "en" : "

Cytoplasm of endothelial cells contains numerous pinocytic vesicles reflecting intensive interchange of substrates between blood and myocardium. All components of a myofibril are visible in the longitudinal section of a cardiomyocyte.

" }, "file" : "/MA/myokard_kapilara.jpg", "index" : 194, "markers" : [ { "cons" : [ [ 405, 614 ], [ 127, 679 ] ], "cs" : "Kardiomyocyty", "en" : "Cardiomyocytes", "lat" : "Kardiomyocyt", "x" : 46, "y" : 531 }, { "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 653, "y" : 39 }, { "cons" : [ [ 432, 292 ] ], "cs" : "Endotel s pinocytárními váčky", "en" : "Endothelium with pinocytic vesicles", "lat" : "Endotel s pinocytárními váčky", "x" : 462, "y" : 163 } ], "origH" : 1480, "origW" : 1178, "title" : { "cs" : "Kapilára v myokardu - detail (TEM)", "en" : "Capillary in myocardium - detail (TEM)", "lat" : "" } }, "3594691" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

V myokardu jsou obsaženy kapiláry se souvislou výstelkou. Stěna kapiláry je tvořena endotelovými buňkami, ke kterým se přidružují pericyty. Cytoplazma endotelových buněk obsahuje četné pinocytární váčky.

", "en" : "

Myocardium contains continuous capillaries. Capillaries consist of endothelial cells and associated pericytes. Cytoplasm of endothelial cells contains numerous pinocytic vesicles.

" }, "file" : "/MA/kapilara_v_myokardu.JPG", "index" : 195, "markers" : [ { "cons" : [ [ 110, 330 ], [ 588, 37 ] ], "cs" : "Kardiomyocyty", "en" : "Cardiomyocytes", "lat" : "Kardiomyocyty", "x" : 61, "y" : 16 }, { "cons" : [ [ 243, 316 ], [ 491, 183 ] ], "cs" : "Endotel kapiláry", "en" : "Capillary endothelium", "lat" : "Endotel kapiláry", "x" : 356, "y" : 285 }, { "cons" : [ [ 282, 437 ], [ 584, 346 ] ], "cs" : "Pinocytární váčky", "en" : "Pinocytic vesicles", "lat" : "Pinocytární váčky", "x" : 392, "y" : 439 }, { "cons" : [ [ 293, 99 ] ], "cs" : "Pericyt", "en" : "Pericyte", "lat" : "Pericyt", "x" : 569, "y" : 102 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Kapilára v myokardu - přehled (TEM)", "en" : "Capillary in myocardium - overview (TEM)", "lat" : "" } }, "3594692" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Interkalární disky mají schodovitý tvar, příčné úseky jsou tvořeny adhezními spoji (fascia adherens, desmosom), podélné úseky jsou tvořeny nexy. Na obrázku je oblast nexu proříznuta zešikma, proto není patrná typická struktura tohoto mezbuněčného spoje.

", "en" : "

Intercalated discs have a steplike pattern. The transverse regions contain adherent junctions (fascia adherens, desmosomes), the logitudinal regions contain communicating junctions (gap junctions or nexus). Because the plain of section of this micrograph is not perpendicular to cell membranes, the typical structure of gap junction is not visible.

" }, "file" : "/MA/myokard_interkalarni_disk.JPG", "graphics" : [ { "coord" : [ 347, 313, 596, 454 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 335, 322, 274, 480 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 250, 511, 123, 395 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 196, "markers" : [ { "cons" : [ [ 91, 252 ], [ 594, 114 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 340, "y" : 57 }, { "cons" : [ [ 376, 318 ], [ 183, 439 ] ], "cs" : "Aktinová mikrofilamenta", "en" : "Bundles of actin microfilaments", "lat" : "Aktinová mikrofilamenta", "x" : 336, "y" : 177 }, { "cs" : "Fascia adherens", "en" : "Fascia adherens", "lat" : "Fascia adherens", "x" : 415, "y" : 331 }, { "cs" : "Nexus (gap junction)", "en" : "Gap junction (nexus)", "lat" : "Nexus", "x" : 276, "y" : 413 }, { "cs" : "Fascia adherens", "en" : "Fascia adherens", "lat" : "Fascia adherens", "x" : 48, "y" : 467 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Interkalární disk v myokardu (TEM)", "en" : "Intercalated disc in myocardium (TEM)", "lat" : "" } }, "3594764" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Dlouhé vláknité útvary viditelné na podélném řezu myokardem jsou složeny z jednotlivých buněk (kardiomyocytů), které jsou řazeny za sebe a spojeny interkalárními disky v podobě příčných plotének. Interkalární disky zajišťují jednak soudržnost buněk (fasciae adherentes, desmosomy), jednak přestup vzruchu z jedné buňky na druhou (gap junctions). Kardiomyocyty jsou jednojaderné, myokard obsahuje hustou kapilární síť.

", "en" : "

Long fibers visible in longitudinal section of myocardium are composed of cells (cardiomyocytes) which are chainlike aligned and joined by intercalated discs. Intercalated discs consist of adherent junctions (fascia adherens, desmosome) which provide strong intercellular adhesion, and communicating junctions (gap junction) which provide ionic continuity. Each cardiomyocyte has one nucleus, myocardium contains dense capillary network.

" }, "file" : "/MA/myokard01.jpg", "index" : 197, "markers" : [ { "cons" : [ [ 258, 199 ], [ 313, 151 ], [ 494, 154 ] ], "cs" : "Kardiomyocyty", "en" : "Cardiomyocytes", "lat" : "Kardiomyocyty", "x" : 243, "y" : 76 }, { "cons" : [ [ 432, 316 ], [ 530, 272 ], [ 575, 287 ] ], "cs" : "Centrálně uložená jádra", "en" : "Centrally located nuclei", "lat" : "Centrálně uložená jádra", "x" : 420, "y" : 346 }, { "cons" : [ [ 540, 83 ], [ 571, 240 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 572, "y" : 189 } ], "origH" : 952, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Myokard (HE)", "en" : "Myocardium (HE)", "lat" : "" } }, "3594765" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Arteriola a venula jsou zachyceny na šikmém průřezu, obě cévy se liší především tloušťkou t. media, která u arterioly obsahuje 5-6 vrstev hladkých svalových buněk, u venuly podobného kalibru pouze 1-2 vrstvy.

", "en" : "

Arteriole and venule are shown here in oblique sections. They differ in size of Tunica media contains 5-6 layers of smooth muscle cells in the arteriole and 1-2 layers in venule.

" }, "file" : "/MA/MA-1.1_arteriola_venula02.jpg", "index" : 198, "markers" : [ { "cons" : [ [ 230, 210 ] ], "cs" : "Venula", "en" : "Venule", "lat" : "Venula", "x" : 194, "y" : 243 }, { "cons" : [ [ 573, 287 ] ], "cs" : "Arteriola", "en" : "Arteriole", "lat" : "Arteriola", "x" : 473, "y" : 330 } ], "origH" : 952, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Arteriola a venula (HE)", "en" : "Arteriole and venule (HE)", "lat" : "" } }, "3594766" : { "chap" : [ "1" ], "desc" : { "cs" : "

Lumen arterioly je menší než 0,5 mm, její stěna je tvořena tenkou intimou (endotel + tenká vrstva subendotelového vaziva), médií, která obsahuje 5-6 vrstev cirkulárně orientovaných hladkých svalových buněk a tenkou adventicií. Membrana elastica interna je zřetelná, membrana elastica externa zpravidla chybí.

", "en" : "

Lumen of an arteriole is smaller than 0.5 mm. Its wall is composed of the thin tunica intima (endothelium + subendothelial connective tissue), tunica media containing 5-6 layers of circularly oriented smooth muscle cells, and the thin tunica adventitia. Internal elastic membrane is apparent, external elastic membrane is usually missing.

" }, "file" : "/MA/MA-1.1_arteriola.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 519, 359, 546, 346 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 199, "markers" : [ { "cons" : [ [ 422, 363 ] ], "cs" : "Arteriola", "en" : "Arteriole", "lat" : "Arteriola", "x" : 291, "y" : 209 }, { "cs" : "Tunica media", "en" : "Tunica media", "lat" : "Tunica media", "x" : 465, "y" : 289 }, { "cons" : [ [ 386, 385 ] ], "cs" : "Tunica intima", "en" : "Tunica intima", "lat" : "Tunica intima", "x" : 282, "y" : 468 } ], "origH" : 950, "origW" : 1004, "title" : { "cs" : "Arteriola (HE)", "en" : "Arteriole (HE)", "lat" : "" } }, "3594768" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Impregnační metoda slouží ke znázornění retikulárních vláken, která se obarví černě. Retikulární vlákna jsou součástí retikulárního vaziva, které tvoří nosný substrát pro volné buňky (převážně lymfocyty). Retikulární vlákna zasahují spolu s retikulárními buňkami i do lumina lymfatických sinusů, které tak částečně přepažují a zpomalují tok lymfy. Pod pouzdrem lymfatické uzliny se nachází subkapsulární (marginální) sinus, z nějž lymfa pokračuje do sinusů korových (perifolikulárních) a dále do sinusů dřeňových. V kůře uzliny má lymfatická tkáň podobu lymfatických folikulů, na snímku je zřetelné světlejší zárodečné (germinativní) centrum a tmavší periferní zóna folikulu.

", "en" : "

Reticular fibers may be visualised by impregnation method as very fine black ones. They are a component of reticular connective tissue, which forms a scaffold for free cells (above all lymphocytes). Immediately under the capsule, there is the subcapsular sinus, lymph flows then into cortical sinuses and medullary sinuses. Reticular fibers together with reticular cells cross partially the lumen of sinuses and retard lymph flow. Lymphoid tissue forms lymphoid follicles in cortex, often with obvious paler germinal center and darker mantle zone (shown here).

" }, "file" : "/MA/MA-2.4_node0005c.jpg", "index" : 200, "markers" : [ { "cs" : "Lymfatický folikul", "en" : "Lymph follicle", "lat" : "Lymfatický folikul", "x" : 319, "y" : 208 }, { "cons" : [ [ 619, 68 ], [ 369, 30 ] ], "cs" : "Sinus subcapsularis", "en" : "Sinus subcapsularis", "lat" : "Sinus subcapsularis", "x" : 493, "y" : 113 }, { "cons" : [ [ 362, 436 ], [ 465, 403 ], [ 167, 401 ] ], "cs" : "Retikulární vlákna", "en" : "Reticular fibers", "lat" : "Retikulární vlákna", "x" : 298, "y" : 497 }, { "cons" : [ [ 711, 393 ], [ 559, 367 ] ], "cs" : "Korové sinusy", "en" : "Cortical sinuses", "lat" : "Korové sinusy", "x" : 742, "y" : 270 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Lymfatická uzlina (impregnace)", "en" : "Lymph node (impregnation)", "lat" : "Lymphonodus" } }, "3594770" : { "chap" : [ "2" ], "desc" : { "cs" : "

Po pubertě dochází k involuci thymu, ubývá lymfocytů (tím se stírá rozdíl mezi kůrou a dření), Hassallových tělísek ve dřeni naopak přibývá.

", "en" : "

Thymus undergoes involution after puberty, number of lymphocytes in cortex decreases (the difference between cortex and medulla is less distinct), the number of Hassall´s bodies increases.

" }, "file" : "/MA/MA-2.13_thymus_v_involuci01.jpg", "index" : 201, "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Thymus v involuci (HE)", "en" : "Thymus in involution (HE)", "lat" : "" } }, "3594774" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Granulární pneumocyt s lamelárními tělísky.

", "en" : "

Granular pneumocyte with lamellar bodies.

" }, "file" : "/MA/plice_granularni_pneumocyt.JPG", "index" : 202, "markers" : [ { "cons" : [ [ 390, 382 ], [ 332, 593 ] ], "cs" : "Lamelární tělíska", "en" : "Lamellar bodies", "lat" : "Lamelární tělíska", "x" : 400, "y" : 481 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Jádro", "x" : 218, "y" : 205 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Granulární pneumocyt (TEM)", "en" : "Granular pneumocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3594775" : { "chap" : [ "3" ], "desc" : { "cs" : "

Granulární pneumocyt s lamelárními tělísky.

", "en" : "

Granular pneumocyte with lamellar bodies.

" }, "file" : "/MA/plice_granul._pneumocyt.JPG", "index" : 203, "markers" : [ { "cons" : [ [ 263, 558 ], [ 553, 704 ] ], "cs" : "Pneumocyt typu I (membranózní)", "en" : "Pneumocyte type I (membranous)", "lat" : "Pneumocyt typu I (membranózní)", "x" : 100, "y" : 665 }, { "cons" : [ [ 537, 541 ] ], "cs" : "Endotelová buňka", "en" : "Endothelial cell", "lat" : "Endotelová buňka", "x" : 569, "y" : 578 }, { "cs" : "Pneumocyt typu II", "en" : "Pneumocyte type II", "lat" : "Pneumocyt typu II", "x" : 166, "y" : 224 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Granulární pneumocyt (TEM)", "en" : "Granular pneumocyte (TEM)", "lat" : "" } }, "3594782" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Hlavní částí zubu je zubovina (dentin), která obsahuje výběžky specializovaných buněk - odontoblastů. Těla odontoblastů jsou uložena v zubní pulpě na rozhraní pulpa-dentin. Korunka zubu je kryta sklovinou (email), která však při histologickém zpracování zubu je zcela rozpuštěna a na preparátu chybí.

Gingivo-dentální uzávěra (Gottliebova těsnící epitelová manžeta) spojuje gingivální vazivo s povrchem zubu. Vazivo dásně je velmi husté kolagenní vazivo bohaté na buňky a cévy.

", "en" : "

The main bulk of teeth is composed of dentin that contains processes of specialized cells - odontoblasts. Bodies of odontoblasts are embedded in dental pulp at the pulp-dentin border. The dental crown is covered by enamel, which is commonly dissolved during histological processing and therefore is missing in the slide.

Epithelial attachment of Gottlieb (dentogingival junction) is the epithelial connection between gingival connective tissue and the tooth surface. Lamina propria of gingiva consists of dense collagen connective tissue rich in cells and vessels.

" }, "file" : "/MA/teeth05.jpg", "index" : 204, "markers" : [ { "cs" : "Zubní pulpa", "en" : "Dental pulp", "lat" : "Pulpa dentis", "x" : 368, "y" : 220 }, { "cs" : "Dentin", "en" : "Dentin", "lat" : "Dentin", "x" : 224, "y" : 189 }, { "cs" : "Dáseň", "en" : "Gingiva", "lat" : "Gingiva", "x" : 73, "y" : 115 }, { "cons" : [ [ 193, 327 ] ], "cs" : "Gingivo-dentální uzávěra", "en" : "Epithelial attachment of Gottlieb", "lat" : "Gingivo-dentální uzávěra", "x" : 24, "y" : 399 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Zub (HE)", "en" : "Teeth (HE)", "lat" : "Dens" } }, "3594784" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Při tomto barvení (AZAN) vyniknou jednotlivé vrstvy stěny jícnu, kolagenní vlákna vaziva jsou obarvena modře. Zvýrazní se slizniční a podslizniční vrstva, stejně jako vazivo oddělující vnitřní a vnější část zevní svaloviny, adventicie i intersticiální vazivo mezi svalovou tkání. Epitel krycí a žlázový i svalovina mají barvu červenofialovou.

", "en" : "

Staining by AZAN vizualizes collagen fibers blue in the wall of esophagus. Lamina propria, submucoua, and interstitial collagen connective tissue and adventitia are stained in blue. Epithelium and muscle tissue are stained in red-violet.

" }, "file" : "/MA/oesophagus03.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 453, 224, 451, 278 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 132, 338, 66, 430 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 307, 116, 280, 79 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 206, "markers" : [ { "cs" : "Tunica muscularis", "en" : "Muscularis", "lat" : "Tunica muscularis", "x" : 128, "y" : 390 }, { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 491, "y" : 227 }, { "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 155, "y" : 105 }, { "cons" : [ [ 397, 351 ], [ 536, 347 ], [ 474, 324 ] ], "cs" : "Mucinózní žlázy", "en" : "Mucous glands", "lat" : "Glandulae oesophageales", "x" : 401, "y" : 407 }, { "cons" : [ [ 669, 83 ] ], "cs" : "Adventicie", "en" : "Adventitia", "lat" : "Adventitia", "x" : 647, "y" : 25 }, { "cons" : [ [ 429, 249 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 242, "y" : 199 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Jícen (AZAN)", "en" : "Esophagus (AZAN)", "lat" : "Esophagus" } }, "3594786" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jaterní parenchym (hepatocyty) a vazivo (stroma) lépe vynikne při barvení metodou AZAN. Nepravidelné trámce či ploténky hepatocytů se barví červenofialově, v jaterním lalůčku směřují radiálně k v. centralis. Větší množství vaziva se nachází na periferii, kde se stýká několik lalůčků, a vytváří se portobiliární oblast. Modrou barvou jsou zvýrazněna kolagenní vlákna vaziva.

", "en" : "

Liver parenchyme (hepatocytes) and stroma (connective tissue) can be clearly distinguished by AZAN staining. Irregular columns, cords or plates of hepatocytes are stained in red-violet, and within the hepatic lobules they head to central vein. Larger amounts of connective tissue is located peripherally, in portobilliary areas, where several hepatic lobules meet. Collagen fibers in connective tissue are stained in blue.

" }, "file" : "/MA/liver.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 279, 57, 450, 300 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 208, "markers" : [ { "cs" : "Jaterní lalůček", "en" : "Hepatic lobule", "lat" : "Lobulus", "x" : 382, "y" : 134 }, { "cons" : [ [ 323, 183 ] ], "cs" : "V. centralis", "en" : "V. centralis", "lat" : "V. centralis", "x" : 207, "y" : 271 }, { "cons" : [ [ 123, 240 ], [ 132, 386 ] ], "cs" : "V. centralis", "en" : "V. centralis", "lat" : "V. centralis", "x" : 29, "y" : 325 }, { "cons" : [ [ 511, 281 ], [ 652, 127 ] ], "cs" : "Portobiliární oblast", "en" : "Portobiliary area", "lat" : "Portobiliární oblast", "x" : 564, "y" : 192 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Játra (AZAN)", "en" : "Liver (AZAN)", "lat" : "Hepar" } }, "3596680" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Ve škáře a podkožním vazivu kůže jsou uloženy četné a velmi různorodé sensorické receptory - od jednoduchých nervových zakončení až po komplexní struktury jako např. Vater-Paciniho tělísko. Toto tělísko je tvořeno nemyelinizovaným axonem obklopeným 15-50 koncentrickými lamelami Schwannových buněk. Slouží jako orgán pro vnímání silného doteku, tlaku a vibrací.

", "en" : "

Numerous various sensory receptors are present in dermis and hypodermis of skin, both simple nerve endings and more complex structures like e.g. Vater-Pacini (pacinian) corpuscle. The pacinian corpuscle consists of an unmyelinated axon embedded by 15-50 concentric lamellae of flattened Schwann cells. Corpuscle is as sensory organ of coarse touch, pressure and vibration.

" }, "file" : "/MA/Vater-Paccini_a.jpg", "index" : 209, "markers" : [ { "cs" : "Tuková tkáň", "en" : "Adipose tissue", "lat" : "Tuková tkáň", "x" : 7, "y" : 122 }, { "cons" : [ [ 426, 194 ], [ 466, 335 ] ], "cs" : "Koncentrické lamely (modifikované Schwannovy buňky)", "en" : "Concentric layers of modified Schwann cells", "lat" : "Koncentrické lamely (modifikované Schwannovy buňky)", "x" : 129, "y" : 269 }, { "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 327, "y" : 364 } ], "origH" : 562, "origW" : 797, "title" : { "cs" : "Vater-Paciniho tělísko (HE)", "en" : "Vater-Pacini corpuscle (HE)", "lat" : "Corpusculum Pacini" } }, "3596681" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Stěna semenotvorného kanálku se skládá z membrana propria a spermatogenního epitelu, v němž se vyskytují spermatogenní buňky a Sertoliho buňky. Od lamina basalis k luminu jsou spermatogenní buňky uspořádány ve vrstvách podle stupně diferenciace: spermatogonie, primární spermatocyty, sekundární spermatocyty, spermatidy a spermie.

", "en" : "

The wall of seminiferous tubule consists of membrana propria and spermatogenic epithelium, which contains spermatogenic cells arranged according to their differntaition status: spermatogonia, primary spermatocytes, secondary spermatocytes, spermatids and spermatozoa. Supportive Sertoli cells are intercalated between spermatogenic cells. 

" }, "file" : "/MA/testis_-01.jpg", "index" : 210, "markers" : [ { "cons" : [ [ 555, 200 ], [ 536, 175 ], [ 573, 209 ] ], "cs" : "Spermatogonie", "en" : "Spermatogonia", "lat" : "Spermatogonie", "x" : 414, "y" : 247 }, { "cons" : [ [ 354, 105 ], [ 164, 331 ] ], "cs" : "Spermatocyty I", "en" : "Spermatocytes I", "lat" : "Spermatocyty I", "x" : 269, "y" : 186 }, { "cons" : [ [ 277, 122 ], [ 139, 171 ] ], "cs" : "Spermatidy", "en" : "Spermatids", "lat" : "Spermatidy", "x" : 118, "y" : 46 }, { "cons" : [ [ 472, 320 ], [ 390, 385 ] ], "cs" : "Spermatidy", "en" : "Spermatids", "lat" : "Spermatidy", "x" : 288, "y" : 297 }, { "cons" : [ [ 71, 289 ], [ 316, 460 ] ], "cs" : "Sertoliho buňky", "en" : "Sertoli cells", "lat" : "Sertoliho buňky", "x" : 18, "y" : 456 }, { "cons" : [ [ 717, 351 ], [ 698, 478 ] ], "cs" : "Leydigovy buňky", "en" : "Leydig cells (interstitial cells)", "lat" : "Leydigovy buňky", "x" : 525, "y" : 413 }, { "cons" : [ [ 618, 92 ], [ 635, 215 ] ], "cs" : "Membrana propria", "en" : "Membrana propria", "lat" : "Membrana propria", "x" : 547, "y" : 9 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Stočený semenotvorný kanálek (Weigertův železitý hematoxylin, benzo light bordeaux)", "en" : "Convoluted seminiferous tubule (Weigert´s iron hematoxylin, benzo light bordeaux)", "lat" : "Tubulus seminiferus contortus" } }, "3596687" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Na elektronogramu jsou zachycena vývojová stadia semenných buněk i podpůrné Sertoliho buňky ve stěně semenotvorného kanálku. Jádra Sertoliho buněk mají jemně rozptýlený chromatin a četné invaginace jaderného obalu. Spermatogonie jsou v kontaktu s bazální laminou. Primární spermatocyty jsou umístěny v adluminální části epitelu, jsou největší a v jejich jádrech jsou výrazné shluky heterochromatinu jako odraz probíhající profáze 1. meiotického dělení. Sekundární spermatocyty zpravidla nejsou zastiženy. Spermatidy na začátku morfologické přeměny (spermatidy časné) mají kulovitý tvar a kulaté jádro, pozdní spermatidy pokročily ve vývoji a strukturně se blíží zralým spermiím.

", "en" : "

The TEM image shows developmental stages of spermatogenic cells as well as Sertoli cells in the wall of seminiferous tubule. The nuclei of Sertoli cells contain finely dispersed chromatin and numerous invaginations of the nuclear envelope. Spermatogonia are in contact with basal lamina. Primary spermatocytes are situated in adluminal part of the epithelium, being the largest of all spermatogenic cells. Clusters of heterochomatin are in nuclei of primary spermatocytes indicate the ongoing prophase of the 1st meiotic division. Secondary spermatocytes are not usually seen due to their rapid differentaiton into spermatids. Early spermatids are round with spherical nucleus, late spermatids mature further and structurally they already resemble the mature spermatozoa.

" }, "file" : "/MA/spermatogeneza.JPG", "index" : 211, "markers" : [ { "cons" : [ [ 621, 752 ] ], "cs" : "Bazální lamina", "en" : "Basal lamina", "lat" : "Lamina basalis", "x" : 638, "y" : 655 }, { "cons" : [ [ 548, 567 ], [ 706, 561 ] ], "cs" : "Jádra Sertoliho buněk", "en" : "Nuclei of Sertoli cells", "lat" : "Jádra Sertoliho buněk", "x" : 517, "y" : 477 }, { "cons" : [ [ 234, 778 ], [ 345, 733 ], [ 614, 689 ] ], "cs" : "Spermatogonie", "en" : "Spermatogonia", "lat" : "Spermatogonie", "x" : 292, "y" : 652 }, { "cons" : [ [ 198, 572 ], [ 334, 547 ], [ 394, 590 ], [ 228, 667 ] ], "cs" : "Primární spermatocyty", "en" : "Primary spermatocytes", "lat" : "Primární spermatocyty", "x" : 181, "y" : 440 }, { "cons" : [ [ 412, 157 ], [ 679, 225 ], [ 130, 272 ] ], "cs" : "Spermatidy pozdní", "en" : "Late spermatids", "lat" : "Spermatidy", "x" : 71, "y" : 178 }, { "cons" : [ [ 258, 388 ], [ 393, 365 ], [ 534, 257 ], [ 326, 356 ] ], "cs" : "Spermatidy časné", "en" : "Early spermatids", "lat" : "Spermatidy časné", "x" : 227, "y" : 311 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Spermatogeneze (TEM)", "en" : "Spermatogenesis (TEM)", "lat" : "Spermatogenesis" } }, "3596688" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

V ose střední části bičíku se nachází axonema a zevně od ní jsou hladké chordy obklopeny mitochondriální pochvou. Povrch celé spermie je kryt buněčnou membránou.

", "en" : "

Axoneme constitutes the axis of middle part of the flagellum with outer dense fibers and mitochondrial sheath surrounding the axoneme. The whole surface of spermatozoon is covered with plasma membrane.

" }, "file" : "/MA/spermie_mitoch._pochva.JPG", "graphics" : [ { "coord" : [ 323, 434, 373, 356 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 212, "markers" : [ { "cons" : [ [ 439, 291 ], [ 496, 326 ], [ 550, 353 ] ], "cs" : "Mitochondriální pochva", "en" : "Mitochondrial sheath", "lat" : "Vagina mitochondrialis", "x" : 497, "y" : 101 }, { "cs" : "Axonema", "en" : "Axoneme", "lat" : "Axoneme", "x" : 350, "y" : 393 }, { "cons" : [ [ 130, 173 ], [ 91, 334 ] ], "cs" : "Hladké chordy", "en" : "Outer dense fibers (ODF)", "lat" : "Chordae leve", "x" : 196, "y" : 8 }, { "cons" : [ [ 167, 483 ] ], "cs" : "Buněčná membrána", "en" : "Plasma membrane", "lat" : "Plasmalemma", "x" : 47, "y" : 565 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Mitochondriální pochva (TEM)", "en" : "Mitochondrial sheath (TEM)", "lat" : "Vagina mitochondrialis" } }, "3596690" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Šafrán použitý při barvení tkání prostaty znázoňuje kolagenní vlákna vaziva žlutě; hladké svalové buňky se barví červeně. Žlázy jsou vystlané žlázovým epitelem jednovrstevným kubickým až dvouřadým cylindrickým.

", "en" : "

Staining by hematoxylin-eosin and saffron visualizes yellow collagen fibers and red smooth muscle cells in fibromuscular stroma of prostate gland. Glands are lined by glandular epithelium with cuboidal to columnar cells, in some regions the epithelium seems to be rather pseudostratified.

" }, "file" : "/MA/6-7_prostata01.jpg", "index" : 213, "markers" : [ { "cons" : [ [ 245, 111 ], [ 374, 145 ] ], "cs" : "Jednovrstevný cylindrický až víceřadý epitel žlázek", "en" : "Simple columnar to pseudostratified glandular epithelium", "lat" : "Jednovrstevný cylindrický až víceřadý epitel žlázek", "x" : 109, "y" : 48 }, { "cons" : [ [ 419, 388 ], [ 519, 287 ] ], "cs" : "Prostatické konkrementy", "en" : "Prostatic concrements", "lat" : "Corpora amylacea", "x" : 188, "y" : 304 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Předstojná žláza (HEŠ)", "en" : "Prostate (HES)", "lat" : "Prostata" } }, "3596691" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Prostata obsahuje tuboalveolární žlázky (gll. prostaticae) ve fibromuskulárním stromatu. Žlázy jsou vystlané žlázovým epitelem jednovrstevným kubickým až dvouřadým cylindrickým. Pod epitelem je lamina propria. V luminu žlázek se mohou vyskytovat prostatické konkrementy (corpora amylacea). Fibromuskulární stroma se skládá z vaziva a hladkých svalových buněk (použitá metoda barvení AZAN znázoňuje kolagenní vlákna vaziva modře a svalové buňky tmavě fialově). Povrch žlázy je kryt pouzdrem (capsula fibrosa) z hustého kolagenního vaziva.

", "en" : "

Prostate contains tuboalveolar glands (gll. prostaticae) embedded in fibromuscular stroma. Glands are lined by glandular epithelium with cuboidal to columnar cells, in some regions the epithelium seems to be pseudostratified. Corpora amylacea (prostatic concrements) are often found in the glandular lumen. Fibromuscular stroma consists of connective tissue and smooth muscle cells. Staining by AZAN allows to distinguish collagen fibers (blue) and muscle cells (purple). The surface of prostate is covered with connective tissue capsule composed of dense collagen connective tissue.

" }, "file" : "/MA/pros_10x_0006.jpg", "index" : 214, "markers" : [ { "cs" : "Fibromuskulární stroma", "en" : "Fibromuscular stroma", "lat" : "Fibromuskulární stroma", "x" : 202, "y" : 404 }, { "cons" : [ [ 360, 111 ], [ 587, 187 ], [ 515, 350 ] ], "cs" : "Žlázky", "en" : "Glands", "lat" : "Žlázky", "x" : 491, "y" : 256 }, { "cons" : [ [ 91, 369 ], [ 33, 385 ] ], "cs" : "Corpora amylacea", "en" : "Corpora amylacea", "lat" : "Corpora amylacea", "x" : 13, "y" : 252 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Předstojná žláza (AZAN)", "en" : "Prostate (AZAN)", "lat" : "Prostata" } }, "3596692" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Detailní obrázek stěny semenného váčku ukazuje členitý labyrint slizničních řas (primární, sekundární a terciární řasy se větví a anastomozují).

", "en" : "

Detailed picture of the wall of seminal vesicle showing complicated labyrinth of mucosal folds (branched and anastomosing folds).

" }, "file" : "/MA/6-6_vesicula_seminalis02.jpg", "index" : 215, "markers" : [ { "cons" : [ [ 287, 254 ] ], "cs" : "Primární řasa", "en" : "Primary fold", "lat" : "Primární řasa", "x" : 313, "y" : 185 }, { "cons" : [ [ 165, 179 ], [ 215, 262 ], [ 138, 65 ] ], "cs" : "Sekundární řasy", "en" : "Secondary folds", "lat" : "Sekundární řasy", "x" : 165, "y" : 48 }, { "cs" : "Lamina propria", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 365, "y" : 327 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Semenný váček (HE)", "en" : "Seminal vesicle (HE)", "lat" : "Vesicula seminalis" } }, "3596694" : { "chap" : [ "6" ], "desc" : { "cs" : "

Spermie je obalena buněčnou membránou pokrývající povrch hlavičky i bičíku. Hlavička spermie obsahuje jádro zpředu obalené akrosomálním váčkem. V krčku jsou segmentované chordy a mezi nimi proximální centriol. V ose bičíku je uloženo axonema a zevně od ní hladké chordy. Ve střední části bičíku jsou hladké chordy obklopeny mitochondriální pochvou.

", "en" : "

Spermatozoon is coated by plasma membrane, which covers the head and tail. The head of spermatozoon contains nucleus surrounded with acrosome. The neck contains segmented chordae and proximal centriole. The axoneme and outer dense fibers constitute the axis of flagellum. The fibers are surrounded by mitochondrial sheath in the middle piece of the flagellum.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-2-31.jpg", "index" : 216, "markers" : [ { "cons" : [ [ 223, 75 ] ], "cs" : "Akrosom", "en" : "Acrosome", "lat" : "Acrosom", "x" : 215, "y" : 3 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Nucleus", "x" : 213, "y" : 123 }, { "cons" : [ [ 595, 414 ], [ 652, 387 ] ], "cs" : "Mitochondriální pochva", "en" : "Mitochondrial sheath", "lat" : "Capsula mitochondrialis", "x" : 452, "y" : 526 }, { "cons" : [ [ 487, 274 ] ], "cs" : "Segmentované chordy", "en" : "Segmented chordae", "lat" : "Chordae segmentales", "x" : 534, "y" : 149 }, { "cons" : [ [ 463, 301 ] ], "cs" : "Proximální centriol", "en" : "Proximal centriole", "lat" : "Centriol proximalis", "x" : 318, "y" : 360 }, { "cons" : [ [ 522, 307 ] ], "cs" : "Hladké chordy", "en" : "Outer dense fibers (ODF)", "lat" : "Chordae laeve", "x" : 604, "y" : 232 }, { "cons" : [ [ 735, 502 ] ], "cs" : "Axonema", "en" : "Axoneme", "lat" : "Axoneme", "x" : 685, "y" : 317 }, { "cons" : [ [ 67, 194 ], [ 308, 321 ], [ 127, 564 ] ], "cs" : "Bičík", "en" : "Tail", "lat" : "Flagellum", "x" : 131, "y" : 242 }, { "cons" : [ [ 314, 86 ] ], "cs" : "Buněčná membrána", "en" : "Plasma membrane", "lat" : "Plasmalemma", "x" : 330, "y" : 3 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Spermie (TEM)", "en" : "Spermatozoon (TEM)", "lat" : "Spermium" } }, "3596697" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Primární moč je filtrována přes filtrační membránu (bariéru), která se nachází mezi kapilárami glomerulu a močovým prostorem ledvinného tělíska. Filtrační bariéra se skládá z:

- endotelové buňky s póry

- splynulých laminae basales endotelu a podocytů

- a podocytu se svými pedikly a diafragmou mezi nimi

", "en" : "

Primary urine is filtered through the filtration barrier occuring between blood capillaries of glomerulus and urinary space of renal corpuscle. This filtration barrier consists of:

- endothelial cells with pores

- fused laminae basales of endothelium and podocytes

- podocyte with pedicels and diaphragm in slits between them.

" }, "file" : "/MA/urin09.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 521, 206, 511, 229 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 217, "markers" : [ { "cs" : "Podocyt", "en" : "Podocyte", "lat" : "Podocyt", "x" : 335, "y" : 308 }, { "cons" : [ [ 439, 615 ], [ 511, 648 ], [ 574, 671 ], [ 671, 715 ] ], "cs" : "Pedikly", "en" : "Pedicels", "lat" : "Pedikly", "x" : 471, "y" : 522 }, { "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 153, "y" : 630 }, { "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Kapilára", "x" : 701, "y" : 126 }, { "cons" : [ [ 637, 98 ], [ 591, 115 ], [ 543, 125 ] ], "cs" : "Pedikly", "en" : "Pedicels", "lat" : "Pedikly", "x" : 541, "y" : 27 }, { "cs" : "Filtrační bariéra", "en" : "Filtration barrier", "lat" : "Filtrační bariéra", "x" : 539, "y" : 216 }, { "cs" : "Primární výběžek", "en" : "Primary process", "lat" : "Primární výběžek", "x" : 426, "y" : 411 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Ledvina - filtrační bariéra (TEM)", "en" : "Kidney - filtration barrier (TEM)", "lat" : "Ren" } }, "3596698" : { "desc" : { "cs" : "aaaa", "en" : "bbbb" }, "file" : "/MA/urin13.jpg", "index" : 218, "markers" : [ { "cs" : "kartáčový lem", "en" : "brush border", "lat" : "kartáčový lem", "x" : 313, "y" : 185 }, { "cs" : "jádro", "en" : "nucleus", "lat" : "jádro", "x" : 460, "y" : 515 }, { "cons" : [ [ 537, 276 ], [ 543, 294 ], [ 657, 215 ] ], "cs" : "lyzosomy", "en" : "lysosomes", "lat" : "lyzosomy", "x" : 584, "y" : 246 }, { "cs" : "kapilára", "en" : "capillary", "lat" : "kapilára", "x" : 493, "y" : 756 }, { "cons" : [ [ 213, 604 ], [ 161, 573 ], [ 289, 621 ] ], "cs" : "mitochondrie", "en" : "mitochondria", "lat" : "mitochondrie", "x" : 95, "y" : 696 }, { "cons" : [ [ 156, 302 ] ], "cs" : "větvení mikroklků", "en" : "branching of microvilli", "lat" : "větvení mikroklků", "x" : 15, "y" : 174 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Ledvina - proximální tubulus (TEM)", "en" : "Kidney - proximal tubule (TEM)", "lat" : "" } }, "3596699" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Proximální tubulus je vystlán jednovrstevným kubickým epitelem. Epitelové buňky se vyznačují objemnou acidofilní cytoplazmou, bazálním labyrintem pod jádry a kartáčovým lemem na apikálním povrchu buněk.

", "en" : "

Proximal tubule is lined with simple cuboidal epithelium. Epithelial cells are characterized by voluminous acidophilic cytoplasm, basal labyrinth bellow the nucleus and brush border on the apical surface.

" }, "file" : "/MA/urin12.jpg", "index" : 219, "markers" : [ { "cs" : "Kartáčový lem", "en" : "Brush border", "lat" : "Kartáčový lem", "x" : 475, "y" : 236 }, { "cs" : "Jádro", "en" : "Nucleus", "lat" : "Nucleus", "x" : 492, "y" : 608 }, { "cs" : "Jednovrstevný kubický epitel", "en" : "Simple cuboidal epithelium", "lat" : "Jednovrstevný kubický epitel", "x" : 13, "y" : 547 }, { "cons" : [ [ 529, 740 ], [ 730, 636 ] ], "cs" : "Kapilára", "en" : "Capillary", "lat" : "Capillare", "x" : 464, "y" : 750 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Ledvina - proximální tubulus (TEM)", "en" : "Kidney - proximal tubule (TEM)", "lat" : "Ren - tubulus proximalis" } }, "3596700" : { "chap" : [ "5" ], "desc" : { "cs" : "

Primární moč je ultrafiltrát krve a musí projít z krve do močového prostoru skrz póry v endotelu, komplexem splynulých laminae basales (lamina lucida endotelu, lamina densa, lamina lucida podocytů) a přes diafragmu přepažující štěrbiny mezi pedikly podocytů.

", "en" : "

Primary urine is an ultrafiltrate of blood that passes through the pores in endothelium of glomerular capillaries, fused basal laminas of endothelium and podocytes, and through the diaphragm between pedicels of podocytes.

" }, "file" : "/MA/urin10.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 467, 241, 537, 205 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 220, "markers" : [ { "cs" : "Primární výběžek podocytu", "en" : "Primary process of podocyte", "lat" : "Primární výběžek podocytu", "x" : 58, "y" : 376 }, { "cons" : [ [ 506, 461 ], [ 513, 544 ], [ 559, 622 ], [ 550, 694 ] ], "cs" : "Pedikly", "en" : "Pedicels", "lat" : "Pedikly", "x" : 346, "y" : 557 }, { "cons" : [ [ 336, 129 ], [ 411, 157 ], [ 491, 321 ] ], "cs" : "Filtrační štěrbiny s diafragmou", "en" : "Filtration slits with diaphragm", "lat" : "Filtrační štěrbiny s diafragmou", "x" : 89, "y" : 201 }, { "cs" : "Filtrační bariéra", "en" : "Filtration barrier", "lat" : "Filtrační bariéra", "x" : 444, "y" : 154 }, { "cons" : [ [ 622, 437 ], [ 632, 502 ] ], "cs" : "Póry", "en" : "Pores", "lat" : "Póry", "x" : 663, "y" : 386 }, { "cons" : [ [ 560, 295 ] ], "cs" : "Lamina lucida", "en" : "Lamina lucida", "lat" : "Lamina lucida", "x" : 641, "y" : 142 }, { "cons" : [ [ 545, 379 ] ], "cs" : "Lamina lucida", "en" : "Lamina lucida", "lat" : "Lamina lucida", "x" : 645, "y" : 249 }, { "cons" : [ [ 555, 326 ] ], "cs" : "Lamina densa", "en" : "Lamina densa", "lat" : "Lamina densa", "x" : 643, "y" : 199 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Ledvina - filtrační bariéra (TEM)", "en" : "Kidney - filtration barrier (TEM)", "lat" : "Ren" } }, "3596727" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Serózní buňky acinů obsahují početná granula ve svých apikálních částech. Produktem je slina, která je dále modifikována ve žlázových vývodech.

", "en" : "

Cells of serous acini contain numerous secretory granules in their apical parts. The product is saliva, which is further modified in glandular ducts.

" }, "file" : "/MA/MA-4.20_subman0003.jpg", "index" : 221, "markers" : [ { "cons" : [ [ 394, 441 ], [ 486, 328 ] ], "cs" : "Mucinózní tubuly", "en" : "Mucous tubules", "lat" : "Mucinózní tubuly", "x" : 508, "y" : 331 }, { "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 131, "y" : 406 }, { "cons" : [ [ 154, 141 ], [ 274, 204 ], [ 581, 29 ] ], "cs" : "Žíhané vývody", "en" : "Striated ducts", "lat" : "Ductus striatus", "x" : 56, "y" : 192 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Podčelistní slinná žláza (AZAN)", "en" : "Submandibular gland (AZAN)", "lat" : "Glandula submandibularis" } }, "3596728" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Tunica muscularis se v určitých úsecích jícnu liší. Ve střední části jícnu se příčně pruhovaná svalovina střídá s hladkou svalovou tkání, ve spodní třetině je pak už jenom hladká svalovina. Svalová tkáň je inervována nervovou pletení uloženou mezi vnitřní a vnější vrstvou tunica muscularis externa.

", "en" : "

Muscularis of esophagus differs in the proximal and distal part, where skeletal or smooth muscle tissue develops, respectively. In the middle part of esophagus, skeletal muscles alternate with smooth muscle tissue. Muscle tissue is innervated by nerve plexus between the inner and outer layer of muscularis externa.

" }, "file" : "/MA/oesophagus05.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 653, 435, 489, 201 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 234, 238, 116, 11 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 222, "markers" : [ { "cs" : "Zevní vrstva svalová", "en" : "Outer muscular layer", "lat" : "Zevní vrstva svalová", "x" : 322, "y" : 319 }, { "cs" : "Vnitřní vrstva svalová", "en" : "Inner muscular layer", "lat" : "Vnitřní vrstva svalová", "x" : 20, "y" : 118 }, { "cons" : [ [ 384, 196 ], [ 308, 226 ] ], "cs" : "Plexus myentericus Auerbachi - neurony", "en" : "Plexus myentericus Auerbachi - neurons", "lat" : "Plexus myentericus Auerbachi", "x" : 248, "y" : 87 }, { "cons" : [ [ 325, 417 ], [ 127, 312 ] ], "cs" : "Hladká svalová tkáň", "en" : "Smooth muscle tissue", "lat" : "Hladká svalová tkáň", "x" : 34, "y" : 366 }, { "cons" : [ [ 211, 73 ], [ 379, 59 ] ], "cs" : "Příčně pruhovaná svalovina", "en" : "Striated muscle", "lat" : "Textus muscularis striatus", "x" : 134, "y" : 16 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Jícen (HEŠ)", "en" : "Esophagus (HES)", "lat" : "Esophagus" } }, "3596729" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Žaludeční sliznice fundu je zaplněna žlázkami trubicovitého tvaru - glandulae gastricae propriae. Popisujeme na nich bazi, tělo, isthmus a krček. Žlázky ústí na dno žaludečních jamek. V oblasti isthmu, tedy zúžení mezi jamkou a žlázkou, se nacházejí kmenové buňky žaludečního epitelu, které se diferencují na buňky povrchového epitelu i na buňky žlázek.

", "en" : "

Tubular fundic glands - glandulae gastricae propriae are typical stuctures in mucosa of fundus ventriculi. They consist of base, body, isthmus and neck region on each gland. Fundic glands open to the bottom of gastric pits. In the isthmus, a constriction between pit and gland, stem cells of gastric epithelium are located. These cells differentiate both into surface epithelial lining and glandular lining.

" }, "file" : "/MA/MA-4.28_gaster01.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 68, 149, 277, 149 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 283, 148, 393, 146 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 401, 146, 683, 141 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 223, "markers" : [ { "cs" : "Foveola", "en" : "Gastric pit", "lat" : "Foveola", "x" : 116, "y" : 92 }, { "cs" : "Isthmus/krček", "en" : "Isthmus/neck", "lat" : "Isthmus/cervix", "x" : 257, "y" : 94 }, { "cs" : "Žaludeční žlázka - tělo", "en" : "Fundic gland - body", "lat" : "Glandula gastrica propria - soma", "x" : 431, "y" : 89 }, { "cs" : "Hlen", "en" : "Mucus", "lat" : "Hlen", "x" : 45, "y" : 200 }, { "cons" : [ [ 724, 319 ] ], "cs" : "Slizniční svalovina", "en" : "Muscularis mucosae", "lat" : "Lamina muscularis mucosae", "x" : 408, "y" : 386 } ], "origH" : 960, "origW" : 1696, "title" : { "cs" : "Žaludek - fundus ventriculi (HE)", "en" : "Stomach - fundus ventriculi (HE)", "lat" : "" } }, "3596730" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jednovrstevný cylindrický epitel kryjící povrch žaludku i vystýlající žaludeční jamky je výrazným producentem hlenu - důležité obranné vrstvy na povrchu žaludeční sliznice. Epitel žaludku proto bývá často označován jako žlázový epitel rozložený do plochy.

Žaludeční sliznice fundu je zaplněna žlázkami trubicovitého tvaru - glandulae gastricae propriae. Žlázky ústí na dno žaludečních jamek.

", "en" : "

Simple columnar epithelium covering the surface of stomach and lining gastric pits produces mucus - a protective layer on the surface of the gastric mucosa. Gastric epithelium therefore is reffered as glandular epithelium distributed into place (secretory sheath).

Tubular fundic glands - glandulae gastricae propriae are typical for gastric mucosa in fundus ventriculi. Fundic glands open into the bottom of gastric pits.

" }, "file" : "/MA/MA-4.28_gaster02.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 127, 443, 132, 18 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 224, "markers" : [ { "cs" : "Sliznice", "en" : "Mucosa", "lat" : "Tunica mucosa", "x" : 15, "y" : 202 }, { "cons" : [ [ 225, 86 ], [ 283, 79 ], [ 327, 78 ], [ 392, 62 ], [ 424, 89 ] ], "cs" : "Foveolae gastricae", "en" : "Gastric pits", "lat" : "Foveolae gastricae", "x" : 224, "y" : 118 }, { "cs" : "Hlen", "en" : "Mucus", "lat" : "Mucus", "x" : 650, "y" : 12 }, { "cons" : [ [ 294, 294 ], [ 413, 327 ], [ 453, 310 ] ], "cs" : "Glandulae gastricae propriae", "en" : "Fundic glands", "lat" : "Glandulae gastricae propriae", "x" : 281, "y" : 205 }, { "cons" : [ [ 349, 412 ], [ 431, 402 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 354, "y" : 357 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Žaludek - fundus ventriculi (HE)", "en" : "Stomach - fundus ventriculi (HE)", "lat" : "Fundus ventriculi" } }, "3596733" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Žluté tělísko (corpus luteum)vzniká po ovulaci ze zřasené stěny prasklého Graafova folikulu. Buňky membrana granulosa se změní v granulózaluteinové buňky a buňky theca folliculi interna se změní v thékaluteinové buňky. Původní antrum folliculi se zmenší a přemění ve fibrinové jádro. Bílé tělísko (corpus albicans) představuje vazivovou jizvu po zaniklém žlutém tělísku. 

", "en" : "

Corpus luteum develops after ovulation from reorganized wall of Graafian follicle.The cells of membrana granulosa transform into granulosa-lutein cells and the cells of theca folliculi interna transform into theca-lutein cells. Antrum collapses and finally is filled with a blood clot. Corpus albicans is a connective tissue scar after diminished corpus luteum

" }, "file" : "/MA/7-corpus_luteum-01a.tif.jpg", "index" : 226, "markers" : [ { "cons" : [ [ 601, 82 ] ], "cs" : "Corpus luteum", "en" : "Corpus luteum", "lat" : "Corpus luteum", "x" : 522, "y" : 2 }, { "cons" : [ [ 337, 59 ], [ 356, 204 ], [ 242, 343 ] ], "cs" : "Corpus albicans", "en" : "Corpus albicans", "lat" : "Corpus albicans", "x" : 56, "y" : 112 } ], "origH" : 957, "origW" : 1592, "title" : { "cs" : "Žluté tělísko (HE)", "en" : "Corpus luteum (HE)", "lat" : "Corpus luteum" } }, "3596734" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Štítná žláza je kryta vazivovým pouzdrem, ze kterého odstupují septa rozdělující žlázu na jednotlivé lalůčky. V lalůčcích jsou miliony váčků - folikulů různé velikosti (30 μm až 0.9 mm) s koloidem obsahujícím sekret žlázy. Je to jediná endokrinní žláza, která střádá sekret extracelulárně.

", "en" : "

Thyroid gland is covered by a fibrous capsule. Septa extending from capsule divide the gland into individual lobules. The parenchyma of the lobules is composed of millions of vesicles - follicles of different size (30 μm up to 0.9 mm) with colloid containing the secretion. It is the only endocrine gland storing its secretory product extracellularly.

" }, "file" : "/MA/stitna_zl.a.jpg", "index" : 227, "markers" : [ { "cons" : [ [ 391, 138 ], [ 394, 286 ], [ 145, 476 ] ], "cs" : "Lalůčky", "en" : "Lobules", "lat" : "Lalůčky", "x" : 149, "y" : 187 }, { "cons" : [ [ 566, 322 ], [ 559, 451 ], [ 562, 178 ] ], "cs" : "Septa", "en" : "Septa", "lat" : "Septa", "x" : 667, "y" : 275 }, { "cons" : [ [ 455, 459 ], [ 343, 473 ], [ 377, 451 ], [ 512, 483 ], [ 513, 536 ] ], "cs" : "Folikuly", "en" : "Follicles", "lat" : "Folikuly", "x" : 337, "y" : 533 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Štítná žláza (HE)", "en" : "Thyroid gland (HE)", "lat" : "Glandula thyroidea" } }, "3596735" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Parenchym příštítné žlázy s trámci hlavních a oxyfilních buněk. Oxyfilní buňky jsou na preparátu výrazně eosinofilní (obsahují četné mitochondrie) a tvoří typickou skupinku. Pokládají se za přechodnou formu buněk hlavních. Četné kapiláry v intersticiálním vazivu jsou kolabované.

", "en" : "

Parenchyme of parathyroid gland with cords of chief and clusters of oxyphil cells. Oxyphil cells are pale or eosinophilic, with numerous mitochondria). Interstitial connective tissue contains numerous capillaires (usually collapsed during processing).

" }, "file" : "/MA/pristitna_.jpg", "index" : 228, "markers" : [ { "cs" : "Hlavní buňky", "en" : "Chief cells", "lat" : "Hlavní buňky", "x" : 169, "y" : 504 }, { "cs" : "Oxyfilní buňky", "en" : "Oxyphil cells", "lat" : "Oxyfilní buňky", "x" : 335, "y" : 322 }, { "cons" : [ [ 135, 266 ], [ 57, 220 ], [ 106, 387 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 44, "y" : 294 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Příštítná žláza (HE)", "en" : "Parathyroid gland (HE)", "lat" : "Glandula parathyroidea" } }, "3596736" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Trámce a skupiny endokrinních buněk obklopuje jemné intersticiální vazivo, ve kterém se nacházejí četné kapiláry fenestrovaného typu. Na preparátech jsou často kolabované a nejsou dobře viditelné.

", "en" : "

The cords and groups of endocrine cells are embedded in fine interstitial connective tissue with numerous capilarries of fenestrated type. These capillaries are often collapsed in slides and not apparent. 

" }, "file" : "/MA/hypofyza.jpg", "index" : 229, "markers" : [ { "cons" : [ [ 551, 437 ], [ 446, 370 ], [ 540, 497 ] ], "cs" : "Acidofilní buňky", "en" : "Acidophilic cells", "lat" : "Acidofilní buňky", "x" : 592, "y" : 372 }, { "cons" : [ [ 263, 363 ], [ 106, 389 ], [ 170, 299 ] ], "cs" : "Bazofilní buňky", "en" : "Basophilic cells", "lat" : "Bazofilní buňky", "x" : 193, "y" : 215 }, { "cons" : [ [ 98, 102 ], [ 245, 134 ] ], "cs" : "Intersticiální vazivo", "en" : "Interstitial connective tissue", "lat" : "Intersticiální vazivo", "x" : 154, "y" : 56 }, { "cons" : [ [ 357, 442 ], [ 33, 529 ], [ 279, 577 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 259, "y" : 496 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Podvěsek mozkový - přední lalok (HE)", "en" : "Anterior pituitary gland (HE)", "lat" : "Hypophysis cerebri" } }, "3596738" : { "chap" : [ "11" ], "desc" : { "cs" : "

Transmisní elektronová mikroskopie umožňuje pozorovat detailní stavbu periferního nervu.

Axony jsou na obrázku světlé, jejich cytoplazma obsahuje komponenty cytoskeletu, mitochondrie a četné váčky. Myelinová pochva se skládá z mnoha tenkých, spirálně probíhajících lipoproteinových lamel (odvozených od buněčné membrány Schwannovy buňky). Schwannova pochva je vlastně obal ze zbývající cytoplazmy Schwannovy buňky, do které se axon (případně axony) zanořil. Mesaxon je duplikatura bunečné mémbrány Schwanovy buňky vzniklá po zanoření axonu do Schwannovy buňky. Na zevním povrchu Schwannovy buňky se nachází bazální lamina.

Myelinizovaná vlákna v rámci PNS jsou kryta jak myelinovou, tak Schwannovou pochvou, a jedná se o vlákna senzorická, somatomotorická a pregangliová visceromotorická.

Nemyelinizovaná vlákna v rámci PNS jsou kryta pouze Schwanovou pochvou, přičemž jedna Schwannova buňka může vytvářet Schwannovu pochvu pro několik axonů současně. Jedná se o postgangliová visceromotorická vlákna autonomního nervového systému (sympatikus, parasympatikus).

Kolagenní vlákna jsou součástí endo- a perineuria.

", "en" : "

Ultrastructure of peripheral nerves as revealed by transmission electron microscopy.

Axons appear here pale; their cytoplasm contains cytoskeleton, mitochondria and numerous vesicles. The myelin sheath is composed of thin and circularly arranged lipoprotein lamellae derived from plasma membrane of Schwann cell. The Schwann sheath is actually the outer collar of Schwann cell cytoplasm, into which the axons invaginate. Mesaxon is a duplicature of plasma membrane of Schwann cell, developing as the axon is embedded by the Schwann cell. Basal lamina lines the outer surface of Schwann cells.

Myelinated nerve fibers of the peripheral nerve system (PNS) contain both the myelin and Schwann sheath. They constitute the sensoric, somatomotoric and preganglionic visceromotoric nerve fibers.

Non-myelinated nerve fibers of the PNS are covered by Schwann sheath only. Single Schwann cell can create a sheath around several axons. They constitute the postganglionic visceromotoric nerve fibers of the autonomic nervous system (sympathetic, parasympathetic).

Collagen fibers are components of endo- and perineurium.

" }, "file" : "/MA/nerv__myelinizovana_a_nemyelinizovana_vlakna_2.JPG", "graphics" : [ { "coord" : [ 286, 365, 257, 341 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 747, 380, 443, 692 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 46, 356, 541, 129 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 230, "markers" : [ { "cons" : [ [ 113, 360 ] ], "cs" : "Mesaxon", "en" : "Mesaxon", "lat" : "Mesaxon", "x" : 60, "y" : 436 }, { "cs" : "Axon", "en" : "Axon", "lat" : "Axon", "x" : 202, "y" : 295 }, { "cons" : [ [ 257, 368 ] ], "cs" : "Myelinová pochva", "en" : "Myelin sheath", "lat" : "Myelinová pochva", "x" : 177, "y" : 408 }, { "cons" : [ [ 487, 189 ] ], "cs" : "Schwannova pochva", "en" : "Schwann sheath", "lat" : "Schwannova pochva", "x" : 576, "y" : 47 }, { "cons" : [ [ 450, 276 ], [ 459, 305 ] ], "cs" : "Bazální lamina", "en" : "Basal lamina", "lat" : "Bazální lamina", "x" : 518, "y" : 193 }, { "cons" : [ [ 313, 489 ], [ 423, 464 ], [ 432, 609 ], [ 525, 460 ] ], "cs" : "Axony", "en" : "Axons", "lat" : "Axony", "x" : 304, "y" : 595 }, { "cons" : [ [ 683, 312 ], [ 617, 460 ], [ 528, 337 ] ], "cs" : "Schwannova pochva", "en" : "Schwann sheath", "lat" : "Schwannova pochva", "x" : 580, "y" : 250 }, { "cons" : [ [ 297, 702 ], [ 576, 757 ] ], "cs" : "Kolagenní vlákna", "en" : "Collagen fibers", "lat" : "Kolagenní vlákna", "x" : 260, "y" : 748 }, { "cons" : [ [ 617, 545 ] ], "cs" : "Vlákno autonomního nervového systému", "en" : "Autonomic nerve fiber", "lat" : "Vlákno autonomního nervového systému", "x" : 374, "y" : 710 }, { "cons" : [ [ 259, 236 ] ], "cs" : "Myelinizované nervové vlákno v rámci PNS", "en" : "Myelinated nerve fiber in PNS", "lat" : "Myelinizované nervové vlákno v rámci PNS", "x" : 32, "y" : 24 }, { "cons" : [ [ 474, 632 ], [ 102, 514 ] ], "cs" : "Mitochondrie", "en" : "Mitochondria", "lat" : "Mitochondrie", "x" : 38, "y" : 666 } ], "origH" : 2048, "origW" : 2048, "title" : { "cs" : "Periferní nerv (TEM)", "en" : "Peripheral nerve (TEM)", "lat" : "" } }, "3596740" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Jazyk je je anatomicky členěn na hrot (na snímku), tělo a kořen. Základem jazyka je příčně pruhovaná svalovina, s vlákny uspořádanými ve vzájemně kolmých rovinách. V hrotu jazyka je uložena malá smíšená slinná žláza (gl. apicis linguae Blandini). Dorsální povrch jazyka je tvořen sliznicí s vysokými vazivovými papilami. Specializovaná sliznice papil obsahuje chuťové pohárky. 

", "en" : "

Tongue is anatomically divided to apex (below), body and radix. Skeletal striated muscles are dominant, with muscle fibers arranged in perpendicular planes. In the apical part of tongue, a small mixed salivary gland (gl. apicis linguae Blandini) is located. The dorsal side contains high connective tissue papillae covered by specialized mucosa with taste buds. 

" }, "file" : "/MA/apex_linguae01.jpg", "index" : 232, "markers" : [ { "cs" : "Gl. apicis linguae Blandini", "en" : "Gl. apicis linguae Blandini", "lat" : "Gl. apicis linguae Blandini", "x" : 181, "y" : 285 }, { "cons" : [ [ 100, 78 ], [ 264, 83 ], [ 407, 74 ], [ 564, 37 ] ], "cs" : "Hřbet jazyka se specifickými papilami", "en" : "Dorsum linguae with specific papillae", "lat" : "Dorsum avec papillae", "x" : 114, "y" : 5 }, { "cs" : "Příčně pruhovaná svalovina", "en" : "Skeletal striated muscles", "lat" : "Příčně pruhovaná svalovina", "x" : 219, "y" : 160 }, { "cons" : [ [ 157, 375 ] ], "cs" : "Facies inferior (mylohyoidea)", "en" : "Facies inferior (mylohyoidea)", "lat" : "Facies inferior (mylohyoidea)", "x" : 34, "y" : 401 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Jazyk (HE)", "en" : "Tongue (HE)", "lat" : "Apex linguae" } }, "3596741" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Nejpočetnější papily jazyka jsou papily nitkovité, mezi nimi najdeme jednotlivě rozmístěné papily houbovité.

Papila houbovitá lehce prominuje nad okolí, její povrch je hladký, proto je na povrchu jazyka patrná jako červená tečka. V jejím epitelu jsou uloženy chuťové pohárky.

", "en" : "

The most numerous lingual papillae are the filiform, among them, fungiform papillae are scattered.

Fungiform papillae are slightly prominent above the tongue surface; they are smooth and therefore visible as red points on the dorsal surface of tongue. Taste buds are embedded within their epithelium. 

" }, "file" : "/MA/apex_linguae03.jpg", "index" : 233, "markers" : [ { "cons" : [ [ 285, 83 ] ], "cs" : "Papilla fungiformis", "en" : "Papilla fungiformis", "lat" : "Papilla fungiformis", "x" : 41, "y" : 12 }, { "cs" : "Papillae filiformes", "en" : "Papillae filiformes", "lat" : "Papillae filiformes", "x" : 457, "y" : 92 }, { "cons" : [ [ 286, 199 ], [ 218, 198 ], [ 137, 216 ], [ 462, 186 ] ], "cs" : "Slizniční vazivo", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria mucosae", "x" : 187, "y" : 285 }, { "cs" : "Příčně pruhovaná svalovina", "en" : "Skeletal striated muscle", "lat" : "Příčně pruhovaná svalovina", "x" : 228, "y" : 366 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Jazyk - dorsum a jazykové papily (HE)", "en" : "Tongue - dorsum and lingual papillae (HE)", "lat" : "Lingua - dorsum et papillae linguales" } }, "3596742" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Sekreční serózní buňky mají pyramidový tvar a kulaté jádro uložené v bazální části. Společně vytváří serózní acinus - typický kulovitý útvar serózní žlázy. Lumen acinu většinou není ve světelném mikroskopu patrné.

", "en" : "

Secretory serous cells have pyramidal shape and apparent round nucleus in basal part. Some cells form a serous acinus - typical round unit of the serous gland. Lumen of the acinus generally is usually not apparent using a light microscope. 

" }, "file" : "/MA/glandula_parotis02.jpg", "index" : 234, "markers" : [ { "cons" : [ [ 500, 147 ], [ 552, 149 ], [ 490, 122 ], [ 611, 124 ], [ 644, 155 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 503, "y" : 188 }, { "cons" : [ [ 314, 350 ], [ 361, 398 ], [ 488, 419 ], [ 718, 357 ] ], "cs" : "Intralobulární vývody", "en" : "Intralobular ducts", "lat" : "Ductus intralobulares", "x" : 391, "y" : 310 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Příušní slinná žláza (HE)", "en" : "Parotid gland (HE)", "lat" : "Glandula parotis" } }, "3596743" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

V ileu jsou střevní klky nižší než v jejunu - 0.5-1 mm a střevní epitel obsahuje mnohem více pohárkových buněk. Každý klk obsahuje chylovou cévu (lymfatickou kapiláru). 

", "en" : "

In ileum, the intestinal villi are shorter than in jejunum - 0.5-1 mm and intestinal epithelium contains more goblet cells. Every villus contains the lacteal - a lymphatic capillary.

" }, "file" : "/MA/intestinum_tenue06.jpg", "index" : 235, "markers" : [ { "cons" : [ [ 157, 250 ], [ 212, 247 ] ], "cs" : "Lieberkühnovy krypty", "en" : "Crypts of Lieberkühn", "lat" : "Lieberkühnovy krypty", "x" : 65, "y" : 287 }, { "cs" : "Střevní klky", "en" : "Intestinal villi", "lat" : "Villi intestinales", "x" : 282, "y" : 99 }, { "cs" : "Podslizniční vazivo", "en" : "Submucosa", "lat" : "Tela submucosa", "x" : 323, "y" : 339 }, { "cons" : [ [ 25, 387 ] ], "cs" : "Hladká svalovina", "en" : "Smooth muscle tissue", "lat" : "Hladká svalovina", "x" : 62, "y" : 406 }, { "cons" : [ [ 715, 179 ], [ 611, 141 ] ], "cs" : "Chylová céva", "en" : "Lacteal", "lat" : "Chylová céva", "x" : 622, "y" : 47 } ], "origH" : 958, "origW" : 1712, "title" : { "cs" : "Tenké střevo - ileum (HE)", "en" : "Small intestine - ileum (HE)", "lat" : "Intestinum tenue" } }, "3599926" : { "chap" : [ "4" ], "desc" : { "cs" : "

Na serózní aciny navazují vsunuté vývody, dále intralobulární vývody a pak interlobulární vývody, které se napojí na hlavní pankreatický vývod. Epitelová výstelka vývodů se postupně zvyšuje od jednovrstevného plochého epitelu k jednovrstevnému cylindrickému, který vystýlá velké interlobulární vývody. Jádra jednovrstevného cylindrického epitelu jsou lokalizovaná bazálně, nikoli ve střední části buňky jako je tomu u žíhaných vývodů slinných žláz. Žíhané vývody se tedy v pankreatu nevyskytují. Větší vývody jsou obklopeny zvýšeným množstvím vaziva.

Epitelové buňky vývodů produkují vodnatý sekret bohatý na bikarbonáty, který hraje důležitou roli při neutralizaci kyselosti v tenkém střevě.

", "en" : "

Serous acini continue as intercalated ducts, intralobular ducts and interlobular ducts, which will join to the main pancreatic duct. The epithelial lining of ducts continuously increases from simple squamous to simple columnar in interlobular ducts. Nuclei of simple columnar epithelium are typically located basally. Striated ducts are absent in pancreas. Larger ducts are embedded by collagen connective tissue.

Epithelial cells of ducts secrete a watery, bicarbonate-rich fluid neutralizing acid within the small intestine.

" }, "file" : "/MA/pan4-59.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 123, 172, 232, 262 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 236, "markers" : [ { "cons" : [ [ 353, 363 ], [ 407, 379 ], [ 466, 482 ] ], "cs" : "Vsunuté vývody", "en" : "Intercalated ducts", "lat" : "Vsunuté vývody", "x" : 201, "y" : 508 }, { "cons" : [ [ 354, 212 ] ], "cs" : "Intralobulární vývod", "en" : "Intralobular duct", "lat" : "Intralobulární vývod", "x" : 331, "y" : 106 }, { "cons" : [ [ 609, 314 ] ], "cs" : "Interlobulární vývod", "en" : "Interlobular duct", "lat" : "Interlobulární vývod", "x" : 547, "y" : 157 }, { "cs" : "Langerhansův ostrůvek", "en" : "Islet of Langerhans", "lat" : "Langerhansův ostrůvek", "x" : 44, "y" : 126 }, { "cons" : [ [ 144, 378 ], [ 89, 317 ] ], "cs" : "Serózní aciny", "en" : "Serous acini", "lat" : "Serózní aciny", "x" : 47, "y" : 392 } ], "origH" : 760, "origW" : 1013, "title" : { "cs" : "Slinivka břišní (HE)", "en" : "Pancreas (HE)", "lat" : "Pancreas" } }, "3599927" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Hormony hypothalamických jader jsou do neurohypofýzy posílány axonálním transportem. Na distálním konci axonu je patrné rozšíření způsobené nakupením granul s produkty - Herringova tělíska.

", "en" : "

Hormones of hypothalamic nuclei are transported to neurohypophysis via the respective axons. At the axonal termini, there is an apparent dilation caused by accumulation of granules with stored secretory products - the Herring bodies.

" }, "file" : "/MA/endo8-5.jpg", "index" : 237, "markers" : [ { "cons" : [ [ 167, 214 ], [ 340, 326 ], [ 577, 218 ] ], "cs" : "Herringova tělíska", "en" : "Herring bodies", "lat" : "Herringova tělíska", "x" : 182, "y" : 382 }, { "cons" : [ [ 637, 377 ], [ 607, 491 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 512, "y" : 411 }, { "cons" : [ [ 671, 213 ], [ 616, 82 ], [ 712, 61 ], [ 779, 231 ] ], "cs" : "Jádra pituicytů", "en" : "Nuclei of pituicytes", "lat" : "Jádra pituicytů", "x" : 593, "y" : 139 } ], "origH" : 950, "origW" : 1499, "title" : { "cs" : "Podvěsek mozkový - zadní lalok (HE)", "en" : "Posterior pituitary gland (HE)", "lat" : "Hypophysis cerebri" } }, "3599928" : { "chap" : [ "8" ], "desc" : { "cs" : "

Buňky ve všech zónách produkují steroidní hormony, jejich organelová výbava je tedy velmi podobná. V cytoplazmě jsou četné lipidové kapky, profily AER a mitochondrie s tubuly. Největší množství lipidových kapek je v buňkách zona fasciculata, proto tyto buňky vypadají na preparátech HE, popř. HEŠ jako vakuolizované (spongiocyty). Vazivové pouzdro je bohaté na kolagenní vlákna (žlutooranžová barva).

", "en" : "

Cells in all zones produce steroid hormones. Their cytoplasm contains mitochondria with tubules, numerous lipid droplets and well developed smooth ER. Due to the massive accumulation of lipid droplets in cells of zona fasciculata, the cells appear vacuolated in slides stained by HE or HES, and are reffered also as spongiocytes. Fibrous capsule is rich in collagen fibers that stains yellow-orange.

" }, "file" : "/MA/end8-14.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 227, 381, 451, 88 ], "type" : "bracket" }, { "coord" : [ 476, 99, 516, 49 ], "type" : "bracket" } ], "index" : 238, "markers" : [ { "cs" : "Capsula fibrosa", "en" : "Fibrous capsule", "lat" : "Capsula fibrosa", "x" : 594, "y" : 33 }, { "cs" : "Zona fasciculata", "en" : "Zona fasciculata", "lat" : "Zona fasciculata", "x" : 155, "y" : 188 }, { "cs" : "Zona glomerulosa", "en" : "Zona glomerulosa", "lat" : "Zona glomerulosa", "x" : 277, "y" : 32 }, { "cons" : [ [ 577, 226 ], [ 627, 392 ], [ 408, 437 ] ], "cs" : "Steroidogenní buňky", "en" : "Steroidogenic cells", "lat" : "Steroidogenní buňky", "x" : 515, "y" : 283 }, { "cons" : [ [ 362, 301 ], [ 418, 317 ], [ 163, 444 ] ], "cs" : "Kapiláry", "en" : "Capillaries", "lat" : "Kapiláry", "x" : 235, "y" : 442 } ], "origH" : 950, "origW" : 1473, "title" : { "cs" : "Nadledvina - kůra (HEŠ)", "en" : "Suprarenal gland - cortex (HES)", "lat" : "Glandula suprarenalis" } }, "3606769" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Papilla nervi optici neboli discus n. optici je místo začátku zrakového nervu na sítnici, velikosti asi 1.5 mm. Vstupují tu cévy, které se dále větví na sítnici.

", "en" : "

Papilla nervi optici or the optic disc represents the beginning of the optic nerve in posterior part of retina, sized about 1.5 mm. The vessels enter here, branch ing further in retina. 

" }, "file" : "/MA/nerv_opt_01.jpg", "graphics" : [ { "coord" : [ 243, 154, 545, 157 ], "type" : "dblArrow" } ], "index" : 239, "markers" : [ { "cs" : "Retina", "en" : "Retina", "lat" : "Retina", "x" : 35, "y" : 60 }, { "cs" : "Retina", "en" : "Retina", "lat" : "Retina", "x" : 678, "y" : 25 }, { "cs" : "Choroidea", "en" : "Choroidea", "lat" : "Choroidea", "x" : 40, "y" : 182 }, { "cs" : "Choroidea", "en" : "Choroidea", "lat" : "Choroidea", "x" : 638, "y" : 196 }, { "cs" : "Sclera", "en" : "Sclera", "lat" : "Sclera", "x" : 73, "y" : 277 }, { "cs" : "Sclera", "en" : "Sclera", "lat" : "Sclera", "x" : 668, "y" : 293 }, { "cs" : "Zrakový nerv", "en" : "Optic nerve", "lat" : "Nervus opticus", "x" : 320, "y" : 392 }, { "cons" : [ [ 463, 91 ] ], "cs" : "V. centralis", "en" : "V. centralis", "lat" : "V. centralis", "x" : 434, "y" : 18 }, { "cons" : [ [ 292, 236 ], [ 303, 235 ], [ 327, 239 ] ], "cs" : "Jádra neuroglie", "en" : "Nuclei of neuroglia", "lat" : "Jádra neuroglie", "x" : 160, "y" : 323 }, { "cs" : "Papilla n. optici", "en" : "Papilla n. optici", "lat" : "Papilla n. optici", "x" : 311, "y" : 125 } ], "origH" : 737, "origW" : 1330, "title" : { "cs" : "Papilla nervi optici (HE)", "en" : "Papilla nervi optici (HE)", "lat" : "" } }, "3606770" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Slzná žláza patří k serózním žlázám. Skládá se z mnoha lalůčků, které jsou navzájem odděleny vazivovými septy. K sekrečním částem se řadí serózní aciny a také méně obvyklé serózní tubuly, lumina těchto útvarů jsou dobře zřetelná. Vývodní systém je tvořen intralobulárními a interlobulárními vývody, ve vazivovém stromatu je uloženo velké množství adipocytů.

Slzná žláza produkuje tekutinu tvořící vodnou fázi slzného filmu na povrchu oční koule, slzná tekutina obsahuje různé substance - elektrolyty, aminokysleiny, protilátky nebo včetně antibakteriálně působící lysozym.

", "en" : "

Lacrimal gland is a serous serous gland consisting of many lobules subdivided by connective tissue septs. Glandualr parenchyma contains numerous serous acini and unusual serous tubules; lumina of these structures are usually well apparent. Duct system is composed of intralobular and interlobular ducts. Many adipocytes are present in connective tissue stroma.

Lacrimal fluid produces aqueous layer of the tear film, containing various substances e.g. electrolytes, aminoacids, antibodies or lysozyme.

" }, "file" : "/MA/lacr01.jpg", "index" : 240, "markers" : [ { "cons" : [ [ 427, 335 ], [ 525, 396 ], [ 190, 390 ] ], "cs" : "Serózní aciny a tubuly", "en" : "Serous acini and tubules", "lat" : "Serózní aciny a tubuly", "x" : 234, "y" : 411 }, { "cons" : [ [ 243, 167 ], [ 428, 136 ], [ 194, 354 ] ], "cs" : "Intralobulární vývody", "en" : "Intralobular ducts", "lat" : "Intralobulární vývody", "x" : 60, "y" : 231 }, { "cons" : [ [ 644, 349 ], [ 757, 241 ] ], "cs" : "Adipocyty", "en" : "Adipocytes", "lat" : "Adipocyty", "x" : 525, "y" : 211 } ], "origH" : 956, "origW" : 1436, "title" : { "cs" : "Slzná žláza (HE)", "en" : "Lacrimal gland (HE)", "lat" : "Glandula lacrimalis" } }, "3606771" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Crista ampullaris je sensorický orgán pro vnímání úhlového zrychlení (zpomalení). Je uložena v rozšířených částech (v ampulách) semicirkulárních kanálků vnitřního ucha. Crista má kuželovitý tvar, podklad tvoří vazivo (zbytnělý periost), které je kryto sekundárním smyslovým epitelem.

Tento epitel se skládá z tzv. vláskových buněk a podpůrných buněk. Na povrchu smyslového epitelu se nachází vrstva želatinózní hmoty - cupula.

", "en" : "

Crista ampullaris is the sensory organ of angular acceleration (deceleraiton) ,located in dilated parts (ampullae) of semicircular canals of the inner ear. Crista is a conical structure, derived from connective tissue (thickened periost) covered by secondary sensory epithelium.

The sensory epithelium consists of receptor hair cells and supporting cells. On the surface of crista, there is a gelatinous mass - cupula.

" }, "file" : "/MA/in_ear_01.jpg", "index" : 241, "markers" : [ { "cs" : "Mozeček", "en" : "Cerebellum", "lat" : "Cerebellum", "x" : 56, "y" : 776 }, { "cs" : "Mozek", "en" : "Brain", "lat" : "Cerebrum", "x" : 268, "y" : 466 }, { "cons" : [ [ 480, 296 ], [ 527, 194 ], [ 559, 122 ] ], "cs" : "Ductus cochlearis", "en" : "Cochlear duct", "lat" : "Ductus cochlearis", "x" : 283, "y" : 237 }, { "cons" : [ [ 616, 297 ], [ 572, 261 ], [ 615, 198 ] ], "cs" : "Ganglion spirale", "en" : "Spiral ganglion", "lat" : "Ganglion spirale", "x" : 637, "y" : 313 }, { "cons" : [ [ 520, 482 ] ], "cs" : "N. VIII - pars acoustica", "en" : "N. VIII - pars acoustica", "lat" : "N. VIII - pars acoustica", "x" : 532, "y" : 525 }, { "cs" : "Kostní dřeň", "en" : "Bone marrow", "lat" : "Kostní dřeň", "x" : 484, "y" : 819 }, { "cons" : [ [ 589, 671 ] ], "cs" : "Crista ampullaris", "en" : "Crista ampullaris", "lat" : "Crista ampullaris", "x" : 393, "y" : 705 }, { "cons" : [ [ 605, 82 ], [ 678, 124 ] ], "cs" : "Cortiho orgán", "en" : "Organ of Corti", "lat" : "Cortiho orgán", "x" : 567, "y" : 16 }, { "cons" : [ [ 659, 741 ] ], "cs" : "Canalis semicircularis", "en" : "Canalis semicircularis", "lat" : "Canalis semicircularis", "x" : 581, "y" : 759 } ], "origH" : 974, "origW" : 907, "title" : { "cs" : "Vnitřní ucho - orgán sluchu a rovnováhy (HE)", "en" : "Inner ear - organ of hearing and balance (HE)", "lat" : "" } }, "3606772" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Víčka jsou fibromuskulární ploténky kryté z vnější strany jemnou kůží a z vnitřní strany spojivkou, chrání oční kouli. Podkladem víček je příčně pruhovaný sval (m. orbicularis oculi - pars palpebralis) a husté vazivo vytvářející na vnitřní straně širokou fibroelastickou ploténku zvanou tarsus.

V ploténce je uloženo asi 20-25 velkých mazových žláz (gll. tarsales Meibomi). Jejich ústí se otevírají na volném okraji víček mezi řasami, což je pro mazové žlázy neobvyklé (typicky ústí do vlasových folikulů). Produkt těchto žláz tvoří tenkou olejovou (lipidickou) vrstvičku na slzném filmu oční koule.

", "en" : "

Eyelids are fibromuscular plates externally covered with fine skin and internally with conjunctiva protecting the eyeball. The core of eyelids consists of striated muscle (m. orbicularis oculi - pars palpebralis) and dense connective tissue forming thick fibroelastic plate called tarsus.

In tarsal plate about 20-25 large sebaceous glands are embedded (tarsal glands meibomian). Their ducts unusually open freely among eyelashes (typically sebaceous glands open into hair follicles). Oil from these glands forms a surface lipid layer on the tear film of the eyeball.

" }, "file" : "/MA/eyelid_5x_0001.jpg", "index" : 242, "markers" : [ { "cons" : [ [ 397, 420 ] ], "cs" : "M. orbicularis oculi", "en" : "M. orbicularis oculi", "lat" : "M. orbicularis oculi", "x" : 284, "y" : 328 }, { "cons" : [ [ 743, 205 ], [ 690, 261 ], [ 522, 422 ] ], "cs" : "Folikuly chlupů", "en" : "Hair follicles", "lat" : "Folikuly chlupů", "x" : 471, "y" : 234 }, { "cons" : [ [ 660, 351 ] ], "cs" : "Epidermis", "en" : "Epidermis", "lat" : "Epidermis", "x" : 631, "y" : 409 }, { "cons" : [ [ 98, 196 ] ], "cs" : "Spojivka-epitel", "en" : "Conjuctiva-epithelium", "lat" : "Tunica conjunctiva-lamina epithelialis", "x" : 25, "y" : 64 }, { "cs" : "Glandulae tarsales", "en" : "Tarsal glands", "lat" : "Glandulae tarsales", "x" : 310, "y" : 79 } ], "origH" : 0, "origW" : 0, "title" : { "cs" : "Víčko (HEŠ)", "en" : "Eyelid (HES)", "lat" : "Palpebra" } }, "3606773" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Stěna předního segmetnu oční koule je tvořena třemi vrstvami:

1. Tunica interna (nervosa) - sítnice - pars caeca et optica retinae

2. Tunica media (vasculosa) - duhovka (iris), cévnatka (choroidea), řasnaté těleso (corpus ciliare)

3. Tunica externa (fibrosa) - rohovka (cornea), bělima (sclera)

Čočka připojená pomocí závěsného aparátu (zonula ciliaris) k výběžkům řasnatého tělesa není na obrázku zachycena. Sklivec vyplňující zadní část oční koule je kvůli vysokému obsahu vody během histologického zpracování zcela rozpuštěn.

", "en" : "

The anterior wall of eyeball consists of three layers:

1. Tunica interna (nervosa) - retina - pars caeca et optica retinae

2. Tunica media (vasculosa) - iris, choroid, corpus ciliare

3. Tunica externa (fibrosa) - cornea, sclera

The lens held by zonular fibers to processes of ciliary body, and the vitreous body filling the posterior part of the eyeball, are not preserved in the slide due to the sample processing.

" }, "file" : "/MA/eye_01.jpg", "index" : 243, "markers" : [ { "cs" : "Cornea", "en" : "Cornea", "lat" : "Cornea", "x" : 366, "y" : 40 }, { "cs" : "Sclera", "en" : "Sclera", "lat" : "Sclera", "x" : 30, "y" : 168 }, { "cs" : "Iris", "en" : "Iris", "lat" : "Iris", "x" : 329, "y" : 123 }, { "cs" : "Corpus ciliare", "en" : "Corpus ciliare", "lat" : "Corpus ciliare", "x" : 474, "y" : 200 }, { "cs" : "Choroidea", "en" : "Choroidea", "lat" : "Choroidea", "x" : 651, "y" : 377 }, { "cs" : "Sclera", "en" : "Sclera", "lat" : "Sclera", "x" : 713, "y" : 239 }, { "cs" : "Corpus ciliare", "en" : "Corpus ciliare", "lat" : "Corpus ciliare", "x" : 94, "y" : 229 }, { "cons" : [ [ 87, 305 ], [ 270, 173 ], [ 514, 250 ], [ 564, 326 ] ], "cs" : "Pars caeca retinae", "en" : "Pars caeca retinae", "lat" : "Pars caeca retinae", "x" : 119, "y" : 368 }, { "cons" : [ [ 425, 106 ] ], "cs" : "Přední komora oční", "en" : "Anterior eye chamber", "lat" : "Camera oculi anterior", "x" : 477, "y" : 88 }, { "cs" : "Zadní komora oční", "en" : "Posterior eye chamber", "lat" : "Camera oculi posterior", "x" : 235, "y" : 170 } ], "origH" : 600, "origW" : 944, "title" : { "cs" : "Přední segment oční (HE)", "en" : "Anterior eye segment (HE)", "lat" : "Organon visus - segmentum anterius" } }, "3606774" : { "chap" : [ "9" ], "desc" : { "cs" : "

Spojivka je tenká sliznice z vrstevnatého cylindrického epitelu bohatého na pohárkové buňky a z lamina propria, která je tvořena řídkým kolagenním vazivem s četnými kapilárami a drobnými cévami. Pokrývá přední část bělimy a vystýlá vnitřní část očního víčka, produkuje muciny a chrání povrch oka vůči zevním škodlivinám.

", "en" : "

Conjunctiva is thin mucosa lined by stratified columnar epithelium with abundant goblet cells, and supported by lamina propria of loose collagen connective tissue with many capillaries and small vessels. It covers the anterior part of sclera and lines the inner part of the eyelid. Goblet cells of conjunctiva secrete mucous layer of tear film, rich in mucins. 

" }, "file" : "/MA/conj_01.jpg", "index" : 244, "markers" : [ { "cs" : "Vrstevnatý cylindrický epitel", "en" : "Stratified columnar epithelium", "lat" : "Vrstevnatý cylindrický epitel", "x" : 436, "y" : 395 }, { "cons" : [ [ 557, 242 ], [ 600, 225 ], [ 649, 206 ] ], "cs" : "Pohárkové buňky", "en" : "Goblet cells", "lat" : "Pohárkové buňky", "x" : 588, "y" : 299 }, { "cs" : "Lamina propria", "en" : "Lamina propria", "lat" : "Lamina propria", "x" : 245, "y" : 258 } ], "origH" : 1080, "origW" : 1574, "title" : { "cs" : "Spojivka (HEŠ)", "en" : "Conjunctiva (HES)", "lat" : "Tunica conjunctiva" } }, "3609436" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Mléčné žlázy jsou zvětšené modifikované potní žlázy uložené v prsou a tvoří je komplex 10-20 jednotlivých žláz.

V nelaktující mléčné žláze je převažující složkou corpus mammae husté kolagenní vazivo neuspořádaného typu s ložisky tukového vaziva. Založené luminizované vývody žlázy jsou roztroušeny ve vazivu.

", "en" : "

Mammary glands are enlarged modified sweat glands located in breasts and forming a complex of 10-20 simple glands.

In nonlactating mammary gland, the main bulk of corpus mammae consists of dense irregular connenctive tissue with adipose tissue. Established luminized ducts of glands are scattered among connective tissue.

" }, "file" : "/MA/non-mg_10x_0001.jpg", "index" : 245, "markers" : [ { "cs" : "Husté neuspořádané kolagenní vazivo", "en" : "Dense irregular collagen connective tissue", "lat" : "Husté neuspořádané kolagenní vazivo", "x" : 354, "y" : 147 }, { "cons" : [ [ 232, 250 ], [ 188, 457 ], [ 253, 138 ] ], "cs" : "Vývody", "en" : "Ducts", "lat" : "Vývody", "x" : 324, "y" : 276 }, { "cs" : "Ductus lactiferous", "en" : "Lactiferous duct", "lat" : "Ductus lactiferus", "x" : 553, "y" : 414 } ], "origH" : 1920, "origW" : 2560, "title" : { "cs" : "Mléčná žláza mimo období laktace (HE)", "en" : "Mammary gland non-lactating (HE)", "lat" : "Mamma non-lactans" } }, "3611792" : { "desc" : { "cs" : "

Crista ampularis

", "en" : "

Crista ampularis

" }, "file" : "/MA/crista.jpg", "index" : 248, "markers" : [ { "cons" : [ [ 350, 437 ] ], "cs" : "Crista ampularis", "en" : "Crista ampularis", "lat" : "Crista ampularis", "x" : 433, "y" : 518 }, { "cons" : [ [ 379, 367 ] ], "cs" : "Ampulla polokruhovitých kanálků", "en" : "Ampulla of semicircular ducts", "lat" : "Ampulla polokruhovitých kanálků", "x" : 277, "y" : 210 }, { "cons" : [ [ 205, 188 ] ], "cs" : "Polokruhovitý kanálek", "en" : "Semicircular duct", "lat" : "Ductus semicircularis", "x" : 148, "y" : 57 }, { "cons" : [ [ 370, 400 ] ], "cs" : "Receptorové buňky se stereociliemi", "en" : "Receptor cells with stereocilia", "lat" : "Receptorové buňky se stereociliemi", "x" : 427, "y" : 281 } ], "origH" : 895, "origW" : 1136, "title" : { "cs" : "Crista ampularis", "en" : "Crista ampularis", "lat" : "Crista ampularis" } }, "3618101" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Oocyt v primárním unilaminárním folikulu, obklopený folikulárními buňkami. Glykoproteinová zona pellucida je společným produktem oocytu a folikulárních buněk.

", "en" : "

Oocyte in the primary unilaminar follicle, surrounded by follicular cells. Glycoprotein layer, zona pellucida, is the product of both oocyte and follicular cells.

" }, "file" : "/MA/HP_img6-2-1.jpg", "index" : 249, "markers" : [ { "cs" : "Oocyt", "en" : "Oocyte", "lat" : "Oocyt", "x" : 636, "y" : 222 }, { "cons" : [ [ 552, 174 ] ], "cs" : "Zona pellucida", "en" : "Zona pellucida", "lat" : "Zona pellucida", "x" : 507, "y" : 96 }, { "cons" : [ [ 327, 188 ], [ 406, 76 ] ], "cs" : "Folikulární buňky", "en" : "Follicular cells", "lat" : "Folikulární buňky", "x" : 347, "y" : 172 } ], "origH" : 600, "origW" : 800, "title" : { "cs" : "Oocyt a folikulární buňky", "en" : "Oocyte and follicular cells", "lat" : "" } }, "-LD2HjTI9K3kzGtUzjgr" : { "chap" : [ "10" ], "desc" : { "cs" : "

Nehty jsou tvrdé keratinové ploténky na dorsálním konci distálních článků prstů. Nehtová ploténka je pevně připojena k nehtovému lůžku, které odpovídá bazální a spinózní vrstvě epidermis. Nejproximálnější část nehtové ploténky se označuje kořen nehtu (radix unguis). Okolí kořene obklopují proliferující a diferencující se buňky, vytvářejí zde tzv. dorsální a ventrální kořenovou matrix. Na rozdíl od epidermis nehtová ploténka vyrůstá jenom z nehtové matrix v oblasti kořene, nehtové lůžko se na tvorbě nehtu nepodílí.

Buňky nehtové matrix se dělí, migrují distálně, keratinizují a postupně se tak tvoří nehtová ploténka, která kryje nehtové lůžko.

", "en" : "

Nails are hard plates of keratin on the dorsal surface of distal phalanges of fingers. Nail plate is firmly attached to the nail bed which corresponds to the basal and spinous epidermal layers. The proximal part of nail plate is the nail root (radix unguis). Around the nail root there are proliferating and differentiating cells forming dorsal and ventral root matrix. In contrast to the epidermis of skin, the nail plate grows only from the nail matrix in the root region. The nail bed does not participate in nail formation.

Cells of the nail matrix continuously divide, move distally, become keratinized and cover the nail bed and form the nail plate.

" }, "file" : "/MA/nail3.jpg", "id" : "-LD2HjTI9K3kzGtUzjgr", "markers" : [ { "cons" : [ [ 230, 329 ] ], "cs" : "Eponychium", "en" : "Eponychium", "lat" : "Eponychium", "x" : 146, "y" : 164 }, { "cons" : [ [ 725, 63 ], [ 725, 65 ] ], "cs" : "Hyponychium", "en" : "Hyponychium", "lat" : "Hyponychium", "x" : 613, "y" : -30 }, { "cons" : [ [ 503, 163 ] ], "cs" : "Nehtové lůžko", "en" : "Nail bed", "lat" : "Nehtové lůžko", "x" : 551, "y" : 172 }, { "cons" : [ [ 453, 179 ] ], "cs" : "Nehtová ploténka", "en" : "Nail plate", "lat" : "Nehtová ploténka", "x" : 314, "y" : 70 }, { "cons" : [ [ 371, 301 ], [ 519, 193 ] ], "cs" : "Cévy v dermis", "en" : "Vessels in dermis", "lat" : "Kapiláry v dermis", "x" : 417, "y" : 243 } ], "origH" : 2322, "origW" : 3498, "title" : { "cs" : "Nehet - podélný řez (HEŠ)", "en" : "Nail - longitudinal section (HES)", "lat" : "Unguis" } }, "-LDbdX-hSF0ASSJQuMtW" : { "chap" : [ "7" ], "desc" : { "cs" : "

Parauretrální žlázky (gll. vestibulares minores, Skeneho žlázy) se otevírají bilaterálně do močové trubice nebo kolem jejího ústí. Jsou homologické s mužskou prostatou.

", "en" : "

Lesser vestibular glands (paraurethral or Skene's), open bilaterally to urethra or around urethral orifice. They are homologous to male prostate.

" }, "file" : "/MA/skene.jpg", "id" : "-LDbdX-hSF0ASSJQuMtW", "markers" : [ { "cons" : [ [ 90, 172 ] ], "cs" : "Vaginální epitel", "en" : "Vaginal epithelium", "lat" : "Vaginální epitel", "x" : 107, "y" : 48 }, { "cons" : [ [ 603, 312 ], [ 694, 482 ] ], "cs" : "Parauretrální žlázy", "en" : "Paraurethral glands", "lat" : "Gll. vestibulares minores", "x" : 279, "y" : 390 }, { "cons" : [ [ 550, 179 ], [ 612, 232 ] ], "cs" : "Venózní pleteň", "en" : "Venous plexus", "lat" : "Venózní pleteň", "x" : 565, "y" : 61 } ], "origH" : 1596, "origW" : 1850, "title" : { "cs" : "Parauretrální žlázy (Skeneho)", "en" : "Paraurethreal glands (Skene's)", "lat" : "Gll. vestibulares minores" } } }