Jak hodnotit kolposkopii děložního čípku

2.0 STRUČNĚ O KOLPOSKOPII DĚLOŽNÍHO ČÍPKU

2.1 Kolposkopie

zobrazovací metoda k vyšetření povrchového epitelu děložního čípku, pochvy, zevních rodidel a konečníku

2.2 Kolposkop

binokulární optický vyšetřovací přístroj
obraz v kolposkopu je stereoskopický, osvětlený a zvětšený

2.2.1 Hinselmannův kolposkop

1924 Hans Hinselmann společně s firmou Leitz sestavil první binokulární kolposkop
2.2.2 Současný kolposkop

optické nebo digitální zvětšení
rozsah zvětšení 6 – 40x (rutinní vyšetření 10 - 15x)
LED osvětlení
digitální zpracování a archivace obrazu

2.2.1 Hinselmannův kolposkop 1924 Hans Hinselmann společně s firmou Leitz sestavil první binokulární kolposkop

2.2.2 Současný kolposkop optické nebo digitální zvětšení rozsah zvětšení 6 – 40x (rutinní vyšetření 10 - 15x) LED osvětlení digitální zpracování a archivace obrazu

2.3 Hans Hinselmann (1884 - 1959) zakladatel kolposkopie

1924 společně s firmou Leitz navrhl a sestavil kolposkop
1925 publikoval kolposkopii jako vyšetřovací metodu k časnému záchytu cervikálního karcinomu
1954 navrhl první hodnocení kolposkopie (nálezy normální a patologické)
zavedl test s kyselinou octovou 
studoval vztah kolposkopie a histologie 
zavedl termín prekancerózy  
založil první kolposkopické centrum v Hamburku 
navrhl vznik center prevence cervikálního karcinomu

2.3.1 Počátky kolposkopie zpočátku byla kolposkopie prováděna pouze v německy mluvících zemích, v okolních státech pod německým vlivem a dále v Argentině a Brazílii rozvoji kolposkopie bránila jazyková bariéra, Hinselmannova autoritářská nepřístupnost k diskuzi a později i jeho nacistická minulost

2.3.1 Počátky kolposkopie

zpočátku byla kolposkopie prováděna pouze v německy mluvících zemích, v okolních státech pod německým vlivem a dále v Argentině a Brazílii
rozvoji kolposkopie bránila jazyková bariéra, Hinselmannova autoritářská nepřístupnost k diskuzi a později i jeho nacistická minulost

2.3.2 Celosvětový rozvoj kolposkopie znovuobjevování metody probíhalo v Evropě v 50. a 60. letech, v USA v 60. a 70. letech celosvětový rozvoj kolposkopie nastal po založení The International Federation for Cervical Pathology and Colposcopy (IFCPC) v Mar del Plata v roce 1972

2.3.2 Celosvětový rozvoj kolposkopie

znovuobjevování metody probíhalo v Evropě v 50. a 60. letech, v USA v 60. a 70. letech
celosvětový rozvoj kolposkopie nastal po založení The International Federation for Cervical Pathology and Colposcopy (IFCPC) v Mar del Plata v roce 1972

2.3.3 Český a slovenský přínos k rozvoji kolposkopie
Prof. Josef Saidl publikoval článek Kolposkopie v Časopisu lékařů českých v r. 1932, společně s prof. Ostrčilem byli spoluautory českého kolposkopu Srb a Štyrs
Prof. Jiří Kaňka v monografii Komplexní ochrana před rakovinou hrdla děložního, 1971, zveřejnil návrh organizace péče o prekancerózy v COP a klasifikaci K1 – K4
Doc. Elena Zajacová šířila kolposkopii na Slovensku, vydala publikaci Včasná diagnostika rakoviny krčka maternice, 1973
Prof. Adolf Štafl, původem z Plzně, působil většinu života v USA, propagoval cervikografii a kolpofotografii, byl druhým prezidentem IFCPC a spoluautorem první kolposkopické terminologie New Nomenclature for Colposcopy

2.3.3 Český a slovenský přínos k rozvoji kolposkopie Prof. Josef Saidl publikoval článek Kolposkopie v Časopisu lékařů českých v r. 1932, společně s prof. Ostrčilem byli spoluautory českého kolposkopu Srb a Štyrs Prof. Jiří Kaňka v monografii Komplexní ochrana před rakovinou hrdla děložního, 1971, zveřejnil návrh organizace péče o prekancerózy v COP a klasifikaci K1 – K4 Doc. Elena Zajacová šířila kolposkopii na Slovensku, vydala publikaci Včasná diagnostika rakoviny krčka maternice, 1973 Prof. Adolf Štafl, původem z Plzně, působil většinu života v USA, propagoval cervikografii a kolpofotografii, byl druhým prezidentem IFCPC a spoluautorem první kolposkopické terminologie New Nomenclature for Colposcopy

2.4 Základní kolposkopie děložního čípku

zobrazovací metoda k vyšetření povrchového epitelu děložního čípku
v ČR je součástí preventivního gynekologického vyšetření
společně s onkologickou cytologií, v indikovaných případech doplněnou o HPV vyšetření, slouží ke screeningu prekanceróz a časného stádia karcinomu děložního čípku
základní kolposkopie se provádí v po sobě následujících krocích:
- nativní kolposkopie
- kolposkopie s barevným filtrem
- rozšířená kolposkopie po aplikaci chemických látek (kyseliny octové a Lugolova roztoku)

2.4.1 Nativní kolposkopie zobrazuje povrchový epitel děložního čípku osvětlený a zvětšený v anglické literatuře ,,saline colposcopy" pozorujeme: povrchový epitel transformační zónu pátráme po abnormalitách

2.4.1 Nativní kolposkopie

zobrazuje povrchový epitel děložního čípku osvětlený a zvětšený
v anglické literatuře ,,saline colposcopy"

pozorujeme:

povrchový epitel
transformační zónu
pátráme po abnormalitách

2.4.2 Kolposkopie s barevným filtrem zobrazuje povrchový epitel děložního čípku osvětlený a zvětšený s předřazeným zeleným / modrým filtrem má zásadní význam pro hodnocení patologií v graviditě pozorujeme: zvýrazněný průběh cév

2.4.2 Kolposkopie s barevným filtrem

zobrazuje povrchový epitel děložního čípku osvětlený a zvětšený s předřazeným zeleným / modrým filtrem

má zásadní význam pro hodnocení patologií v graviditě

pozorujeme:

zvýrazněný průběh cév

2.4.3 Rozšířená kolposkopie po aplikaci kyseliny octové zobrazuje povrchový epitel děložního čípku osvětlený a zvětšený po aplikaci 3–5% kyseliny octové po dobu 20 je základem kolposkopického vyšetření má zásadní význam pro zobrazení patologické léze pozorujeme: změny zvýrazněného povrchového reliéfu transformační zónu zvýrazněnou po zblednutí a otoku cylindrického epitelu vyhledáváme ACTW reakci (zbělení úseků epitelu), posuzujeme její intenzitu, rychlost nástupu a ústupu, ohraničení úseků zvýrazněný průběh cév, cévní vzorce

2.4.3 Rozšířená kolposkopie po aplikaci kyseliny octové

zobrazuje povrchový epitel děložního čípku osvětlený a zvětšený po aplikaci 3–5% kyseliny octové po dobu 20
je základem kolposkopického vyšetření

má zásadní význam pro zobrazení patologické léze

pozorujeme:

změny zvýrazněného povrchového reliéfu
transformační zónu zvýrazněnou po zblednutí a otoku cylindrického epitelu
vyhledáváme ACTW reakci (zbělení úseků epitelu), posuzujeme její intenzitu, rychlost nástupu a ústupu, ohraničení úseků
zvýrazněný průběh cév, cévní vzorce

2.4.4 Rozšířená kolposkopie po aplikaci Lugolova roztoku (Schillerův test) zobrazuje povrchový epitel děložního čípku osvětlený a zvětšený po aplikaci Lugolova roztoku má zásadní význam pro demarkaci patologické léze pozorujeme: mahagonové zbarvení zralého dlaždicového epitelu světlé zbarvení nezralého a abnormálního epitelu nezbarvený cylindrický epitel

2.4.4 Rozšířená kolposkopie po aplikaci Lugolova roztoku (Schillerův test)

zobrazuje povrchový epitel děložního čípku osvětlený a zvětšený po aplikaci Lugolova roztoku

má zásadní význam pro demarkaci patologické léze

pozorujeme:

mahagonové zbarvení zralého dlaždicového epitelu
světlé zbarvení nezralého a abnormálního epitelu
nezbarvený cylindrický epitel

2.5 Expertní kolposkopie děložního čípku

součástí vyšetření je odběr biopsie a stanovení diagnostického závěru
ve většině zemí je kolposkopie prováděna pouze jako expertní kolposkopie, ke specialistovi v kolposkopii odesílá gynekolog pacientku na základě abnormní cytologie
pokud je prováděna základní kolposkopie, může být důvodem k odeslání na expertní kolposkopii nesoulad mezi abnormní kolposkopií a negativní cytologií
důvodem k odeslání k expertní kolposkopii je také pozitivita HPV testu prováděného v ČR v rámci screeningu 35 a 45letých žen
v ČR je k provádění expertní kolposkopie nutná kvalifikační licence F17

Předchozí

Následující