Skříň (case)
počítače obsahuje zpravidla všechny komponenty, nutné k činnosti PC. Typy skříní můžeme dělit z pohledu vývoje PC na AT, ATX nebo BTX (viz další odstavce), dále pak z pohledu provedení (desktop - počítač "naležato", tower - "nastojato"). TOWER se dělí s ohledem na velikost skříně od nějvětší BIG přes MIDI, MINI po MICRO. V dnešní době je nejobvyklejší MIDITOWER. V poslední době získávají na oblibě tzv. small form factor (SFF) systémy, což jsou v podstatě miniaturizovaná PC často spojené např s přehrávačem CD a rádiem. Jejich hlavní nevýhodou je minimální možnost rozšiřování a problémy s přehříváním.
Zdroj PC
prošel stejně jako skříň PC vývojem. Původní byly AT zdroje, které skutečně vypínaly napájení PC a měly většinou výkon 200 W. Zdroje ATX, které se objevily v roce 1995 a jsou používané dosud mají jiné konektory, ale jsou i výkonnější. Starší PC ATX mají sice ještě 200W zdroj, ten by ale v současných PC již většinou nepokryl nároky na napájení sestavy. Dnes se většinou instalují zdroje 350W, ale nabízeny jsou již i 650W zdroje. Zdroje ATX se liší od zdrojů AT především tím, že při vypnutí zdroje se nevypne napájení sestavy, nýbrž se napájení pouze omezí. PC je stále v pohotovostním stavu, a je možné jej nastartovat například po síti, pohybem myši, či z klávesnice (podle nastavení). Tento jev je vhodné mít na paměti, jelikož i vypnuté PC je nezanedbatelným odběratelem el. energie. V souvislosti se zdrojem je třeba zmínit ventilátor který je součástí většiny zdrojů a který ochlazuje zdroj i vnitřní prostor skříně. Pokud dojde k poruše ventilátoru, přestane být sestava chlazená, což může to mít pro celé PC velmi závažné následky. Základní deska (Motherboard, MB)
Základní deska počítače slouží pro mechanické uchycení dalších součástí (paměti, procesor, karty...), a zároveň zajištujě komunikaci mezi těmito součástmi. Najdeme na ní patici pro procesor (CPU), pro paměť (RAM), sloty pro přídavné karty ( různé typy konektorů ), konektory pro připojení interních mechanik ( disketa, pevný disk, CD, DVD, ZIP, ...) i výstupy pro připojení konektorů pro výstupní i vstupní porty ( I/O porty). Nekterá zařízení mohou být již na desce integrovaná (síťová karta a zvuková karta na většině MB, grafická karta). Integrované grafické (v menší míře i zvukové) karty mají nižší výkon než samostatné karty, ovšem pro většinu použití jsou dostačující, rozdíl se pozná zejména při hrách. Viz odstavce o příslušných zařízeních. Procesor (CPU) + chladič
Procesor je srdcem počítače, je to součástka, která provádí vlastní výpočty. Jeho výkon je dán typem a frekvencí. V dnešní době je výkon všech dodávaných procesorů pro většinu použití více než dostačující (výjimkou jsou například profesionální grafika, sazba, programování, práce v CAD nástrojích a samozřejmě hry). Současné procesory jsou velmi energeticky náročné, jejich příkon se pohybuje nad 70 W. S tím souvisí výše zmíněná potřeba výkonných zdrojů, ale také nutnost chlazení. Procesor musí být vybaven aktivním chladičem (vybeveným větráčkem), který je leckdy nejhlučnější součástí počítače. Chladič je komponenta, která se sice přímo nepodílí na výkonu PC, ale ovlivňuje jeho stabilitu, přehřívající se procesor těžko odhalitelnou příčinu podivných "pádů" počítače. Současné typy procesorů Výrobce Intel Pentium 4 - určen pro počítače s vysokými nároky na výkon, vyšší řada procesorů Celeron - nižší výkon, ale pro většinu aplikací dostačující Xeon, Pentium M, Celeron M - procesory s nižší spotřebou energie určené pro notebooky na platformě "Centrino", viz oddíl o noteboocích Výrobce AMD Athlon XP - vyšší řada, výkonem obdoba Pentia 4 Sempron - nižší řada, výkonem obdoba Centrina Paměť (operační paměť, RAM)
Slouží k průběžnému ukládání dat, se kterými počítač aktuálně pracuje. Tato paměť je závislá na dodávce elektrické energie, uložená data se v případě výpadku napájení nebo vypnutí počítače ztratí. Jednotkou kapacity je megabajt (MB), v dnešní době bývají počítače vybaveny běžně 256MB paměti (pro provoz Windows XP je 256 MB rozumné minimum) i více. Vhodná velikost paměti se odvíjí od použitého OS, a používaných aplikací. Pevný disk
Pevný disk (hard disk, HDD) slouží k trvalému ukládání dat, data se při výpadku napájení neztratí. Jednotkou kapacity je Gigabajt (GB) = 1024MB, dnes běžně nabízené disky do stolních PC (3,5" disky) mají kapacitu 80-200 GB, maximum je momentálně 400 GB. V noteboocích se používají menší (2,5") a pomalejší disky s nižší spotřebou, kapacita se pohybuje v rozmezí 30-80GB, maximum je 120 GB. Rychlost disků je ovlivněna počtem otáček ploten disku, u 3,5" dsiků je 5400 nebo 7200 otáček/s, u tzv SCSI disků (především pro servery) 10 000 - 15 000 ot/s. 2,5" disky mají 4200, 5400 nebo 7200 otáček. Rychlost disků je limitující zejména u notebooků, pro NB určené pro častou a náročnější práci je vhodné si připlatit za rychlejší disk.
Disketové mechaniky
Jsou určené pro práci s disketami. Asi jen málokdo se setkal s mechanikou 8". Na starších PC (především AT) je možné ještě zahlédnout 5,25". Disketovou mechaniku 3,5" zná sice asi každý, ale vzhledem k její dnes již nedostatečné kapacitě se v současnosti již také příliš nepoužívá. Někde se ještě používají tzv. ZIP mechaniky o kapacitě 100 MB nebo 250 MB a magnetooptické disky MO, které měly při srovnatelné velikosti s 3,5" disketou kapacitu 640MB. Magnetooptické disky představují jedno z nejspolehlivějších datových médií. Tento typ záznamu se využívá tam, kde se klade důraz na vysokou spolehlivost a vysokou životnost uložených dat. Proto se dodnes využívají ve specielních přístrojích v lékařství. Nicméně všechny výše uvedené mechaniky postupně vytlačuje mechanika CD, s nástupem zapisovatelných disků CD-R.CD/DVD
mechanika slouží ke čtení CD/DVD médií. CD mechanikám schopným na média i zapisovat se běžně říká vypalovačky a označují se CD-REKORDÉRY. Kapacita CD médií se pokybuje mezi 650 a 870 MB, DVD média pojmou 4,7GB jednovrstvá, 9,4 GB dvouvrstvá nebo oboustranná. Média pro CD mechaniky dělíme do tří základních skupin. Na lisovaná - značíme CD-ROM (data jsou na disk uložena již při výrobě disku a je možné je pouze číst) zapisovatelná CD-R ( na disk můžeme data zapisovat, ale po zaplnění již slouží pouze ke čtení, obdobně jako CD-ROM) a disky CD-RW, které můžeme po zaplnění smazat, a znovu začít používat. U DVD vypalovaček a médií se navíc rozlišují vzájemně nekompatibilní typy + , - a RAM (tedy DVD+ nebo DVD-, případně duální mechaniky DVD+-, některé mechaniky zvládnou i třetí, zatím nepříliš využívaný formát RAM). I zde se média rozlišují na ROM, R a RW. Zatím nepříliš rozšířený typ DVD-RAM se tváří jako velká disketa, soubory na něm uložené je možné průběžně mazat a nahrazovat jinými. DVD rekordéry umí číst i zapisovat nejen disky DVD, ale i CD. Používají se též mechaniky schopné číst DVD a číst i vypalovat CD, označují se jako combo mechaniky. Grafická karta (GK)
Grafická karta umožňuje připojení monitoru. Může být buď integrovaná na základní desce (je její nedílnou součástí), nebo se jedná o o specielní komponentu, která je zasunutá do příslušného konektoru základní desky. Samostatné karty mohou býl i velmi drahé (až 15 000 Kč pro nejnovější herní karty) a mají vlastní paměť pro práci s obsahem obrazovkyIntegrovanou kartu používají levnější sestavy, jejich výkon není dostačující pro nejnovější hry, pro ostatní využití jsou dostatečně, nemají vlastní paměť, používají část operační paměti počítače. Pro připojení monitoru se používají dva typy konektorů VGA - analogový a digitální (značený jako VGA-DVI), klasické (CRT) monitory se (téměř) vždy připojují přes analogový VGA vstup. Ploché displeje (LCD nebo TFT displeje) se liší model od modelu, běkteré se připojují na analogový, jiné na digitální výstup. Pro digitální výstup existuje redukce pro připojení analogového monitoru. Karty mohou mít i více výstupů (2,3) a umožňují pak připojení více monitorů, jejichž obsah je pak podle nastavení totožný, nebo dojde k rozšíření plochy přes všechny připojené monitory. p> Na obrázku vidíme konektory analogový VGA, sdružený HOSIDIN - obsahuje zpravidla signály kompozitního vide, s-videa, a můžou zde být též vstupy výše uvedených signálů. Součástí těchto karet je redukce, která umožňuje připojit požadovaný signál. A vpravo vidíme výstup pro připojení digitálního monitoru, značený jako VGA-DVI. Zvuková karta (ZK)
Umožňuje vstup i výstup zvuku do/z počítače a připojení mikrofonu. Je již delší dobu nedílnou součástí PC. Dnes běžně nacházíme ZK jako integrovanou součást základní desky. Dříve byly tyto karty stereofoní (dvoukanálové) a bylo možné připojit dva reproduktory, případně dva reproduktory a subwoofer (pro basové tóny), postupem času začalo reproduktorů přibývat, dnes není vyjimkou možnost připojit 7.1 kanál (tedy 7 reproduktorů + subwoofer pro prostorový zvuk). K vícekanálové zvukové kartě je samozřejmě možné připojit i obyčejné 2.0 reproduktory, typ připojeného reprodukčního zařízení se nastavuje softwarově. Pro použití běžných reproduktorů jsou bohatě postačující integrované karty. Existují i externí ZK, které se nejčastěji připojují přes rozhraní USB.
Síťová karta
Zajišťuje komunikaci PC s okolím. I zde je několik standartů, ale dnes se nejčastěji setkáme s Ethernetem, s rychlostí 10 Mb, 100 Mb či nově 1 Gb. Síťové karty bývají též součástí základní desky. Existují i v provedení PCMCIA.
Telefoní modem
je specielní příklad síťové karty, který nám umožňuje komunikovat mezi počítači i po nepříliš kvalitních telefoních linkách. Většina uživatelů si jej vybavuje pouze jako možnost přístupu na internet. Vývoj těchto zařízení již prakticky ustal, jeho maximální přenosová rychlost je 56Kb. Modemy najdeme téměř ve všech možných provedeních od integrovaných na základní desce, kartu do slotu v provedení ISA, či PCI, kartu do speciálního slotu AMR, nebo v externím provedeni. V externím provedení se liší podle typu připojení k PC. Může být připojen přes paralelní či sériový port, ale též přes USB port. Modely připojované přes paralelní a sériový port vyžadují externí napájecí zdroj. Nástupci klasického telefoního modemu jsou modemy ISDN a ADSL, kde zejména modem ADSL dokáze komunikovat řádově vyšší rychlostí. Zde by snad bylo vhodné varovat před modemy, integrovanými na MB. Tyto modemy většinou nebývají homologované pro používání v ČR, což občas působí problémy s jejich provozem. Bývá problém s přenosem dat, často dochází k poškození těchto modemů při poruchových stavech v tel. síti. Též dostupné v provedení PCMCIA.
WiFi
je další způsob propojení dvou a více PC, tentokrát ale již bez drátů. Je to poměrně nový standart, který se již ale dobře zabydluje v menších lokálních sítích, kde výrazně snižuje náklady na propojení PC, neboť šetří značné náklady za kabeláž. Dosah bývá řádově 100m, záleží na prostředí, kde se využívá. Se vzdáleností klesá spolehlivost přenosu, a tím i rychlost. Provedení interní (integrované na MB, nebo karta PCI), externí (nejčastěji připojeno přes USB), nebo karta typu PCMCIA. Anténa je buď integrovaná. nebo je možno připojit externí anténu, která může zvýšit dosah i na km.
Firewire (IEE1394)
je rozhraní umožňující připojit různé typy zařízení (digitální videokamery, skenery, externí disky...). Může být integrované na základní desce, jako PCI karta nebo v provedení PCMCIA. Používají se dva typy konektorů, velký (6) a malý (4). Na PCI kartách se často nachází v kombinaci s USB2.0, což umožňuje jednoduše doplnit starší PC o rychlé USB2.0 a současně i o IEE1394.
USB
Jedná se o rychlý seriový port typu PLUG&PLAY, (umožňuje připojovat zařízení za provozu). V počítačích ATX je standartně integrován na MB v počtu minimálně 2x, dnes běžně i 8x. Setkáme se s ním i v podobě PCI karet, případně PCMCIA. Se speciální redukcí (někdy integrovaná na MB) může být využit pro propojení 2PC. Při použití tzv. HUBu, může být k jednomu výstupu z PC připojeno více zařízení současně. Zde je nutno ale bedlivě sledovat údaje od jednotlivých zařízení, jelikož některá zařízení (skenery, externí disky,...) bývají přímo napájena přes kabel USB, což některé typy HUBů nejsou schopny zajistit. Dnes se běžně setkáváme se dvěma typy USB, lišících se rychlostí. Je to USB1.1 a USB2.0. Zařízení mají shodné konektory, a navzájem se přizpůsobí tomu pomalejšímu. Pro USB2.0 se používají kvalitnější propojovací vodiče. Nepoužití kabelů USB2.0 může způsobit pád rychlosti na základní USB, ačkoliv rozhraní PC i zařízení je typu USB2.0. Za zmínku stojí, že na rozdíl od IEE1394 se na zařízeních s USB vyskytuje hned několik mechanicky odlišných konektorů. 
Zatím, co u kancelářské techniky se setkáváme s prvním konektorem, u miniaturních konektorů například pro připojení fotoaparátů a kamer se setkáváme s těmito konektory. Televizní karta / FM karta / karta pro zachytávání analogového videa
Karty pro příjem televizního vysílání/rádia/videa. Jedná se o komponentu, která není tak často přítomna v PC. Většinou se jedná o specielní karty PCI, může to však být i součást grafické karty VGA. Tato zařízení se navzájem výrazně liší co do kvality a možností, což by bylo na samostatnou kapitolu. Doplňme jen že tyto zařízení se vyskytují i v externí podobě, a většinou se připojují přes port USB. Bývají též v provedení PCMCIA.Čtečka paměťových karet
S nástupem digitální fotografie vstoupily na scénu paměťové karty pro ukládání fotografií. Jelikož se výrobci nedohodli na společném typu, máme jich více a bohužel jsou naprosto nekompatibilní. A to otevřelo možnosti výrobcům čteček těchto karet. Čtečky se používají nejčastěji v externím provedení připojené přes USB, ale můžeme se setkat i s čtečkami interními, většinou umístěnými v 3,5" pozici pro FD. Výraz "čtečka" je však používán nesprávně, jelikož tato zařízení umí nejen číst, ale většinou i zapisovat, a k paměťové kartě přistupují jako k externímu disku. Proto se může snadno stát, že si data na paměťové kartě můžeme nesprávnou manipulací smazat. Tyto čtečky mohou být pro jeden, ale většinou se dodávají pro větší počet typů paměťových karet. Setkáme se snima též v provedení PCMCIA. Další skupinou by mohly být specielní karty do PC, které umožňují komunikaci mezi PC a externími zařízeními, či přímo měřící karty.