Ujištění, zda bylo všechno správně pochopeno, je důležitým krokem, který by měl předcházet analýze postupu řešení, abychom ji nepostavili na mylných dojmech a vstupních informacích.
3. Popis
Úkolem lektora v této fázi je:
- zjistit, resp. ujistit se, zda účastníci vše pochopili tak, jak to bylo zamýšleno
- pátrat po tom, co bylo pochopeno jinak a proč (potenciál pro vylepšení simulačního scénáře)
Proč je tato fáze důležitá?
Simulace má svoje limity, stejně jako naše simulátory nebo simulovaní pacienti. I když děláme maximum, nemusí být vše stoprocentní, proto je dobré vytvořit tento prostor pro vyjasnění. Můžeme tak předejít tomu, že se v analýze nebudeme dohadovat např. o nepovedeném maskování apod.
V této fázi není třeba pokládat stejnou otázku každému členovi týmu. Mohou se doplňovat a upřesnit celkový obraz situace. V případě složitější simulace řešené v týmu nemusí mít všichni stejné informace, proto jejich utřídění pomůže jednotlivým členům se v situaci zorientovat a např. identifikovat nedostatky v komunikaci apod. Pokud někdo vnímal situaci špatně, může ji uvést na pravou míru někdo jiný z týmu, což opět přispěje třeba ke zlepšení týmové komunikace v praxi.
Špatné pochopení dané situace nám může někdy osvětlit, proč účastníci zvolili daný postup.
"Můžete prosím stručně shrnout, co se zde stalo?"
"Představte si, že přijde kolega, kterému máte situaci/pacienta předat, jak byste mu popsali, co se vlastně stalo?"
"Jaký měl pacient vlastně problém?" / " V jakém stavu byl pacient?"
"Jaké nastaly komplikace?"
"Co jste se dozvěděli od ...?" / "Co vám přineslo dané vyšetření za informace?"
"Souhlasíte?" / "Pochopili jste to všichni stejně? Nebo k tomu někdo má ještě nějaký komentář?"
"Chtěl by někdo něco doplnit?"