Adult learning and Basic Course of Debriefing

4. Analýza

Pocket card

Úkolem lektora v této fázi je:

  • prioritizovat témata/kritické body, která je třeba s účastníky rozebrat
  • cílenými otázkami umožnit jejich reflexi
  • uzavřít jednotlivé performance gaps

Proč je tato fáze důležitá?

V této fázi se konečně dostáváme k účastníkovu výkonu a k jeho řešení a analýze. Analýza je jednoznačně nejtěžší částí debriefingu.

Mějme prosím na paměti, že v debriefingu bychom se vždy měli zaměřit na společnou agendu lektora a účastníka, která postupně vyplyne jednak ze simulace jako takové, jednak z diskuse v předchozích fázích. I když můžeme mít v hlavě několik bodů, na které se chceme soustředit a které chceme probrat, vždy musíme reagovat na potřeby účastníků. Ignorováním jejich potřeb se můžeme dostat do situace, kdy si z debriefingu neodnesou tolik, protože některé pro ně důležité body zůstanou neprobrány.

I když budeme debriefovat 10x stejnou simulaci s různými skupinami účastníků, zpravidla nikdy nebudeme mluvit o tom stejném.

Měli bychom se vždy snažit vést debriefing způsobem maximálně zaměřeným na účastníka (learner-centred approach). Jedná se o facilitovanou reflexi, kdy lektor je v roli průvodce. 

Neměli bychom pouze sdělovat fakta a informace, příp. odpovídat na otázky, které vyplynuly. Nejde o to ukázat účastníkovi, co všechno víme my. 

Naším cílem by mělo být dovést účastníka několika dobře kladenými dotazy k tomu, aby si odpovědi vydedukoval a uvědomil sám, příp. aby identifikoval a pochopil, kde jsou limity jeho současných znalostí, dovedností či postojů, v nichž by se mohl do budoucna zlepšit.

Měli bychom jednoznačně zapomenout na tradiční sandwichovou metodu. Jedná se o techniku, která není efektivní a nevede k ideálnímu průběhu procesu učení.

Feedback sandwich
Žádná z těchto metod není pro sdělování zpětné vazby vhodná!

Lektora by mělo zajímat nejen to, co udělal účastník dobře nebo špatně, ale především co ho k tomu vedlo. Díky tomu můžeme odhalit myšlenkové rámce, které můžeme společnými silami přenastavit a umožnit zlepšení výkonu účastníka do budoucna.

Pro naše účastníky je totiž klíčové dozvědět se nejen to, v čem se mohou zlepšit, ale hlavně musí pochopit PROČ. 

Vždy se snažíme odrazit od toho, co jsme jako lektoři pozorovali a jak jsme to vnímali. Na toto tvrzení poté "vrstvíme" otázky, díky nimž můžeme lépe pochopit pohled účastníků. 

Pokud používáme ve fázi analýzy videozáznam, nikdy bychom ho neměli používat jako "důkazní materiál" proti účastníkovi.

Můžeme ho použít spíše jako podklad pro diskusi o tématu, které chceme otevřít. Nebo naopak je druhou možností, když nějaké téma uzavíráme, pustit videosekvenci před přechodem k dalšímu bodu. Pouštět celý viodezáznam daného scénáře je zpravidla ztrátou času. Videosekvence používáme pro vypíchnutí nějakého bodu či postupu.

Jaké metody můžeme ve fázi analýzy využít?

V PEARLS debriefingu můžeme ve fázi analýzy použít různé metody k uzavření performance gaps. Záleží na jejich typu, na levelu a chování účastníků, na čase, který na analýzu máme atd.

Jejich bližší vysvětlení a rozbor, kdy se která hodí, můžete najít v této krátké videolekci, kterou jsme připravovali pro studentské lektory První pomoci v rámci jednoho z rozšiřujících WS.

Fáze analýzy - videolekce

Zde je stručné shrnutí všech tří přístupů:

Plus/delta
Focused facilitation
Directive feedback and teaching
Jaké fráze můžeme použít?

Plus/delta

"Co se vám povedlo?" / "Co hodnotíte pozitivně?" / "Co byste příště udělali stejně?" / "V čem jste byli úspěšní?"

"Co byste chtěli pro příště změnit/zlepšit?" / "Když byste měli možnost řešit danou situaci znovu, co byste změnili?"

"PROČ?"

„Mám pocit, že jste spokojení / nespokojení s tím, jak to šlo. Je to skutečně tak?“

Focused facilitation

POZOROVÁNÍ + OTÁZKA ZKOUMAJÍCÍ POHLED ÚČASTNÍKA

POZOROVÁNÍ:

1. "Všiml/a jsem si, že ..." / Pozoroval/a jsem ..." / "Viděl/a jsem ..."

2. "Vnímal/a jsem to ..." / "Pochopil/a jsem to ..." / "Rozumím tomu tak, že ..."

OTÁZKA:

"Jak jste to vnímali vy?" / "Jaký je váš pohled?" / "Jak to vidíte vy?" 

"Co vám v té chvíli běželo hlavou?" / "Nad čím jste přemýšleli?" / "Co vás k tomu napadá?" / "Co jste v tu chvíli zvažovali?" /  "Dokážete si vzpomenout, jak jste se v tu chvíli rozhodli?“

"PROČ?" / "Zajímalo by mě, proč jste se tak rozhodli?" / "Co vás k tomu vedlo?"

"Je něco, co by vám v dané chvíli v rozhodování pomohlo?" / "Co vám bránilo udělat ...?"

"Napadlo někoho z vás jiné řešení?"

"Jak bychom tomu mohli příště předejít?" 

"Mohli bychom vymyslet nějaké alternativní strategie, které byste mohli vyzkoušet příště..." / "Zní to jako něco, co by mohlo příště fungovat?“

"V té chvíli jsem si myslel, že se děje ... , k čemu podle vás došlo?" / "Zajímalo by mě, zda…. Myslíte, že je to možné?"

"Když XY řekl/a ..., myslel/a jsem, že tím myslí … Jak jste to pochopili vy? " / "Jak byste mi to vysvětlili?"

„To vypadalo jako opravdu složitá situace. Co pro vás bylo v tu chvíli největší výzvou?"

Directive feedback and teaching

POZOROVÁNÍ + POCHOPENÍ + NÁŠ NÁVRH ŘEŠENÍ DO BUDOUCNA + ODŮVODNĚNÍ

"Všiml/a jsem si, že ...  Vnímal/a jsem to ... Pro příště bych zvážil/a ... protože ..."


Jak uvést (další) téma? (kromě toho, že nastíníme další téma diskuse, je dobré vysvětlit, proč ho považujeme za důležité)

"Nyní bych se rád/a zaměřila na začátek naší situace. ..."

"Pojďme teď společně probrat ... Považuji to za velmi důležité téma/bod, protože ..."

"Před chvílí jste zmínili, že ... Ráda bych toto téma nyní otevřel/a, protože ..."

"Ráda bych teď trochu zpomalil/a a zaměřil/a se na ... protože ..."

Jak se ujistit, že se chápeme správně? 

"Říkáte, že ... Rozumím tomu správně?" / "Chápu to správně?" / "Je to tak?"

"Dává vám to takto smysl?" / "Chtěli byste něco doplnit?" 

"Můžete mi prosím nyní shrnout stručně ..."

Předchozí
Následující